{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_sha256": "2737253001d8bfb8dc19a11339a83ab9445c040851d14b93c864c95649363181", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/09/20_01/bmtnabd_1869-09-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "195", "page_fin": "195", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.1", "titre_corps": "žádáme o rychlé zasláni předplatných penéz na", "titre_sommaire": "žádáme o rychlé zasláni předplatných penéz na", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 74, "texte": "žádáme o rychlé zasláni předplatných penéz na\nčtvrté čtvrtletí „Dalibora.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "195", "page_fin": "195", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.2", "titre_corps": "Pražské hudební zpomínky. Sepsal Dr. A. V. Ambros.", "titre_sommaire": "Pražské hudební zpomínky. Sepsal Dr. A. V. Ambros.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.1", "debut_caractere": 76, "fin_caractere_exclue": 3434, "texte": "Pražské hudební zpomínky.\nSepsal Dr. A. V. Ambros.\n(Pokračování.)\nLiszt hrál, jak známo, Schubertovy písně pro piano, které\nbyl on sám upravil a zpracoval. Jeho Erlkonig (král duchů),\njeho Ave Maria, jeho Zastaveníčko, přivedly obecenstvo o po-\nslední zbytky rozvahy. Je to věru hanba, že skladby božské-\nho talentu, jediného to ve svém spůsobu genia, jako byl Fran-\ntišek Schubert, že skladby ty teprv po takovéto cestě do o-\nbecenstva vniknuly a to nejen u nás, nýbrž iv samé Vídnb\nkde Schubert působil a také jinde.\nObecenstvo chtělo také přec vědět, jak zní to „Zastave-\nníčko,\" to „Ave Maria\", když ho zpívá pěvec neb pěvkyně.\nAž dosud ovládal hudební svět toliko všední platouch\nz močálovitých nižin krásné modré Dunaje, totiž Procho-\nva píseň. Tato odporná směsice Schubertových, Belliniových\na Spohrových živlů, ano tato odporně sentimentální u vnitř\nprázdná a zevně pretenciesní píseň přišla, Bohu díky, v úpl-\nné zapomenutí, jak toho zasluhovala. Kde jsou nyní ty druhdy\noblíbené Prochovy písně: Alpenhorn Lebe wohl An die\nSterne Die Braut am Grabe ihrer Mutter a jak se to ha-\nraburdí jmenovalo ? Žádný si jich více nevšímá, žádný je\nnezpívá.\nAvšak as před 30 lety ležel „Alpenhorn\" atd. na každém\npianu a každá dcera vrchního, která vroucně a beznadějně\nmilovala důchodenského písaře a každý na prázdniny zavíta-\nvší a tenor zpívající posluchač filosofie, jenž zase vroucně ale\nbeznadějně miloval dceru vrchního, oba našli a shledali v\nProchově písni „Lebe wohl\" (S bohem buď) stoku svých vnitř-\nních nevýslovných citů a zapěli zřídka kdy místo :\nS bohem buď, má kotvo žití;\nštěstí vždy při tobě stůj,\nkdyž pak hruď tvá slasti cítí\nó pak na mne pamatuj !\naby pro překypující city nedistonovali.\nČím více tedy znárodňovaly nedostižné písně Schuberto-\nvy, tím více ustupovaly bídné karikatury jejich á la Proch,\nHackel atd., až pak je úplně potlačily ušlechtilé zpěvy Men-\ndelsohnovy. Ano Mendelsohnovi, jenž sice nikdy v Praze ne-\nbyl, budiž zde vřele dík projeven. Z kalných, močálovitých\npoměrů hudebních ve Vídni nedalo se nic čerpati, ale druhé\nsousední od Prahy as rovně tak vzdálené město, totiž Lip-\nsko mělo na pražské hudební poměry mohútný vliv. V Lip-\nsku panoval v oboru hudby nejsvěžejší duševní život.\nKdyž byl v Praze Mendelsohnův „Paulus\" proveden dva-\nkrát po sobě s neslýchaným úspěchem v sále Yaldštýnského\npaláce, když k nám zavítala Mendelsohnova první smyčcová\nkvartetta, jeho Písně beze slov pro piano; tu zdálo se nám,\njako kdyby vál svěží jarní vzduch a budil po tuhém mrazu\na trudné zimě mladou zeleň a tisícero kvítí a poupat.\nKdyž nám přednesl Pixis, professor houslí na konserva-\ntoři pražské, poprvé Mendelsohnovo jasné a úžasně romanti-\ncké kvartetto Es (op. 12.), byli jsme všichni okouzleni; avšak\npodrželi jsme tolik rozvahy, abychom promluvili vážně o o-\ntázce, je-li dovoleno, po bouřlivém finále, aniž by ho sklada-\ntel ukončil, užiti opět motivů a chodu první věty. Pokud se\ndobře pamatuju, odpověděl Jindř. Veit na otázku tu „ano\",\nodůvodniv to všeobecným paragrafem z přednášek prof. Ant\nMúllera o krásovědě.\nPodivuhodná to věc, že se „nemusikální\" Ant. Můller\nhned vpravil v nový zjev, což se nemůže říci o velmi hude-\nbním, jinak všestranně vzdělaném a duševně nadaném Bern-\nhardu Guttovi, jenž na příklad Mendelsohnovým ouverturám\nMeeresstille, Sommernachtstraum at. d. pořád něco vy-\ntýkal.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "195", "page_fin": "196", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.3", "titre_corps": "Zvonařův rozbor národních písni českých.", "titre_sommaire": "Zvonařův rozbor národních písni českých.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.1", "debut_caractere": 3436, "fin_caractere_exclue": 4237, "texte": "Zvonařův rozbor\nnárodních písni českých.\n(Pokračování.)\nYe větším počtu nápěvů, jichž tóny jsou v pořádku 1.\n2.3. 4.5. 6. 7. 8., jest důsledně vynechán 2. tón, jako v\nnápěvu „Sedlák z Prahy jede\" aneb 2.a 3., jako v ná-\npěvu „Na našem dvoře\". Tyto a podobné nápěvy jsou v je-\ndné ze starých tónin, kteráž vypuštění jistého tónu s sebou\npřinášela. Pořádek tónů ve větších objemech nežli jest objem\nosmitónový, srovnává se s některým pořádkem v menším\nobjemu.\nUvažovav objemy českých nápěvů, zpozoroval jsem, že\nmají nápěvy s lichým počtem, jakož i nápěvy s sudým poč-\ntem tónů něco příbuzného. Příbuznost nápěvů s lichým poč-\ntem tónů zakládá se v té jejich vlastnosti, že jsou\nzaokrouhlenější, a proto klidnější, kdežto nápěvy s sudým po-\nčtem tónů ve výšce nezavřenými., otevřenými a tudíž Živějšími,"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5323, "texte": "neuklízenéjšími jsou. Příčinu toho nalézám v tom, že v prvních\npanuje jednost, v druhých dvojitost, a vysvětluji si věc takto:\nMysl naše znamenává velmi rychle, co k sobě sluší a\nco k sobě nesluší; všady, kde jen může, zjednodušuje, totiž\nk jednomu vztahuje, a teprvé, kde zjednodušiti nemůže, dvo-\nje znamenává. Co k sobě sluší spojuje, a odděluje co k so-\nbě nesluší. Nikde nelze tuto činnost mysli lépe nežli v hudbě\npozorovati. Mysl naše nepojme na př. dva ve škále podle\nsebe ležící tóny (sekundu) za jedno, nýbrž za dvé; vztahuje\nale dva ob jeden tón od sebe vzdálené tóny (tercii) v jedno,\nprotože v těchto jisté příbuznosti znamená, v oněch ale ni-\nkoliv. Abych zase číslic užil; tóny, jež se mají k sobě jako\n1. 2., znamenává mysl za dvoje; ty, jež se mají k sobě ja- J\nko 1. 3., znamenává za jedno; podobně vztahuje k sobě co\npříbuzně tóny 1. 5., 1. 7., 1. 9 , a odděluje tóny 1. 4., 1.6.\nZkoušejme tuto theorii na nápěvu v objemu třítónovém,\nv kterém přicházejí tři podle sebe ležící tóny co 1.2. 3.;\nprvní a poslední (nejvyšší) tón pojme mysl co k sobě slušící,\nčímž nabudou tóny 1.a 3. co příbuzné převahy nad tónem\ndruhým; pročež se v mysl více vtisknou a ji zcela zaujmou;\ntón 2. jest mezi těmito bez soudruha, který by mu pomohl\nnaproti ním rovnováhu držeti, Jinak to vyhlíží v nápěvu v\nobjemu čtyr tónů, kde jsou tóny 1.2. 3. 4., kde se tóny 1.\na 3. 2.a 4.k sobě přiznávají a váhu si drží. Zde tóny\n1.3. nepotlačí 2. 4., nýbrž jeden i druhý pár tlačí jednostej-\nně na mysl; tato pak je nepřijme za jedno, nýbrž za dvé\nv\njednostejně závažné. Ze v tomto případě jakoby zápas dvou\nrozličných živlů v nápěvu se nalézá, jsou takové nápěvy ži-\nvější neboť zápas jest život nežli ony, v nichž se ta-\nkového druhého živlu, který jednost ruší, nenalezá.\nŽe jsou nápěvy vycházející na lichý počet tónů zakonče-\nnéjší, ony pak, jež na sudý počet vycházejí, že zůstávají ote-\nvřené, vysvětluji si takto: nejvyšší tón nápěvu vryje se nejví-\nce v mysl, a potrvá v ní nejdéle. Vystoupí-li nápěv k 3., 5.,\naneb 7. tónu, uznamenává mysl, že jest nápěv ve výšce ohra-\nničen tónem, který k jednomu bodu se vztahuje. Spodní a\nvrchní hraničný tón nápěvu jsou tedy příbuzné, v této pří-\nbuznosti jest jednost, tato jednost spokojuje a tudiž nápěv\nzakončenějším, zaokrouhlenějším se představuje. Vystou-\npí-li nápěv k 4. aneb k 6. tónu, utkví zase tyto co nejvyšší\nvíce v mysli: mysl znamená, že jest nápěv ve výšce naproti\nprvnímu tónu cizím tónem ohraničen; jelikož tento s prvním\njednosti nečiní, uznamenává jej mysl co něco jiného, druhého.\nSpodní a svrchní tón pojímá mysl v tomto případě co něco\nrůzného, sobě cizého, něco, co spůsobuje dvojitost; tato dvo-\njitost vzbuzuje touhu po jednosti, tudíž znepokojuje; nápěv\njest méně zakončeným, zůstává otevřeným, za to jest ale ži-\nvějším, neboť předtuchu možnosti dalšího postupování vzbuzuje.\nToto vše platí o všech nápěvech, nechť se nalézají zbu-\ndované na základním tónu čili tónice aneb na vládnici čili\ndominantě. Tonika a dominanta jsou dva body, ku kterýmž\nse všecko v hudbě vztahuje. Nalézají-li se v nápěvu tóny, kte-\nré se jen k jednomu těchto dvou bodů vztahují, jest v nich\njednost, nechť si jest tento bod tonika neb dominanta. Při-\ncházejí-li ale tóny, které se střídavě k jednomu aneb druhé-\nmu bodu vztahují, jest v nich dvojitost, nechť si předchází\ntonika dominantě aneb dominanta tónice. Všecky nápěvy\njichž spodní a vrchní tón co 1. 3., aneb 1.5. aneb 1.7. se\npředstavuje, vztahuje mysl k jednomu bodu, buď toniky aneb\ndominanty; nápěvy pak, v nichž spodní a vrchní tón co J,\naneb 1. 6. se představuje, vztahuje mysl k dvěma bodům.\nNejvyšší tón a počet k jednomu bodu vztahujících se tónů v\ntom rozhoduje. Převahy nabude ta strana, kteráž bud nejvýš-\nsím tónem v nápěvu zastoupena jest, aneb kteráž větší počet\ntónů k sobě se vztahujících má. Tóny 1.2. 3. bude mysl\nvztahovati k jednomu bodu, protože nejvyšší tón s prvním\njednost činí a zde dva příbuzné tóny na jeden cizí přicházejí,\ntóny 1.2. 3.4. ale bude vztahovati k dvěma bodům, poně-\nvadž nejvyšší tón s prvním jednosti nečiní, se svým tónem\n2. ale rovnováhu tónům 1.3. drží.\nPři nápěvech s tóny 1.2. 3.4. 5. činí 5. tón s 1. je-\ndnost, a jsou v nich tři tóny 1.3. 5., kteréž k jednomu bo-\ndu se vztahují; mají tedy nadvládu nad tóny 2. 4.; při ná-\npěvech s tóny 1.2. 3.4. 5. 6. nesluší nejvyšší tón 6. s 1.\nk jednosti; činí ale s tóny 2.4. rovnováhu naproti tónům\n1.3. 5.a přiznává se k jinému bodu. Nápěvy, jichž vr-\nchní tóny tedy 3., 5., aneb 7. jsou, zůstávají v jednosti; ony\njichž tóny 4,, 6. aneb 8. jsou, vystupují z jednosti; odtud te-\ndy pochází zaokrouhlenost a klidnost prvních, otevřenost,\nživost a probuzenost druhých.\nv\nZ objemu nápěvů lze souditi předně: na stáří. Cím men-\nší objem nápěv má, tím vyššího stáří lze u něho předpoklá-\ndati. Každý národ obmezí se v začátcích svého zpěvu na\nněkolik málo tónů a dává svým nápěvům teprvé většího ob-\njemu, až když v umění trochu prospěl, až se jakoby osmělil,\nodvážil. Netvrdím ale, že vůbec všecky nápěvy s malým ob-\njemem staré jsou; neboť takové nápěvy mohou vzniknouti v\nkaždé době; a v skutku jsou mnohé mladého původu. Pro-\nstonárodní pěvec užije v nápěvu obyčejně jen tolika tónů,\nkolik mu jich v hrdle leží. Některý jich má více, jiný méně.\nMnohý i z pohodlnosti méně tónů užije, nežli by jich jinak z\nhrdla svého vyvěsti mohl."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "197", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.4", "titre_corps": "Úvahy.", "titre_sommaire": "Úvahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.2", "debut_caractere": 5325, "fin_caractere_exclue": 6678, "texte": "Úvahy.\n\nTu es Petrus, dvojsbor pro mužské hlasy, složil J. L. Bella.\nOp. 20. V komisí u J. Schindlera v Praze.\nDostávše Bellovy „Slovenské ctverozpevy\" pro mužský sbor\npoprvé k posouzení, obrátili jsme, prozkoumavše je, hned pozor-\nnost na slovenského toho skladatele a sledujíce až doposud ve-\nškeré jeho nám přístupné hudební plody, očekávali jsme od nich\nvždy skvělejšího výsledku. A hle, nesklamali jsme se ve svém\nočekávání ; neboť každá příští jeho nám k posouzení zaslaná\nskladba svědci vždy patrněji a jasněji o schopnostech a důklad-\nném hudebním vzdělání mladého skladatele. A tak jsme objevili\nopět v rozsáhlé slovanské zahradě fialku, která zajisté lahodnou\nvůni daleko Široko rozprostírati bude, dostane-li se jí v útlém\nještě jejím věku blahodárné rosy a paprsků slunečních. Bella\nneskládá pouze srdcem, nýbrž i hlavou drže se zásady: Hudeb-\nník musí být též dobrým počtářem ; neboť ve všech jeho sklad-\nbách shledali jsme pravou míru. Nikde není příliš mnoho, ani\nzase příliš málo. Vše jest jen vypočteno na dobrý účinek. Ano\nBella nestaví dříve, dokud si nevyměří náležitě staveniště pro\npříští budovu a dokud si neopatří k ní potřebný material. Tím\nse stává, že jeho skladby neoplývají ani zbytečným materiálem,\nani neunavují zbytečnou rozvláčností, nýbrž že tvoří vždy pék-\nný a zaokrouhlený celek. Co jsme zde řekli o Bellových sklad-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1704, "texte": "bách vůbec, to platí jmenovitě o dvoj sboru na slova : „Tu es\nPetrus\". Dvojsbor ten, jsa mistrovské dílo na poli vokální pó-\nly f oni cké hudby, svědčí co nejjasněji o tom, že je Bella nejen\nduchaplný skladatel, ale i velký kontrapunktický talent, jemuž\nhudba alla capella je pravou hračkou.\nSkladatel upravil dvojsbor svůj tak, že sešedše se oba sbo-\nrové se rozcházejí, ZakonČuje-li jeden sbor svůj úryvek, na-\nstoupí už před dokončením jeho zcela neodvisle druhý sbor imi-\ntujíc kadenČní frási svého soudruha tak, že tím povstane pěkná\nozvěna.\nOba sborové počínají si zde samostatně. DokonČuje-li jeden,\ntu už nastupuje zase druhý před zakončením v nČkterém hlase\nnovým motivem, imitujíc jej hned v zápětí přísně ostatními hlasy\na tak podávajíce si ustavičně jak u příchodu tak i u rozchodu\nobapolne ruce, pojí se krásně jeden s druhým a tvoří celkem\njednu litinu.\nAby dodal skladatel svému dvoj sboru větší rozmanitosti a\npůvabnosti a napínal znovu posluchače, střídá při opakování prv-\nní myšlénky sbor prvý s druhým ; dá totiž druhému sboru zpí-\nvat! to, co zpíval prvý sbor před tím a prvnímu, co zpíval sbor\ndruhý, tak že posluchač slyší sice zase totéž, ale vždy najiném\nmiste. Aby Bella mezi těmito dvěma sbory docílil jakéhosi\nkontrastu a jmenovitě aby jasně vynikl v druhém sboru nastou-\npivší pěkný melodický motiv, jejž imituje všemi hlasy; nadepsal\nprvému sboru „piano\" a druhému „forte\", Čímž se stane, že\ntento motiv hlavní a nová to myšlénka druhého sboru\nnejsa udušen prvním sborem, kterým se proplitá, svého účiuku\nse nemine a to tím více, poněvadž ten který motiv (thema) se\npohybuje v krátkých notách a sbor první takořka jen vyplňuje\nakkordicky harmonii delšími notami.\n(D oko nČ.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "197", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.4.1", "titre_corps": "Tu es Petrus, dvojsbor pro mužské hlasy, složil J. L. Bella.", "titre_sommaire": "Tu es Petrus, dvojsbor pro mužské hlasy, složil J. L. Bella.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.2", "debut_caractere": 5333, "fin_caractere_exclue": 6678, "texte": "Tu es Petrus, dvojsbor pro mužské hlasy, složil J. L. Bella.\nOp. 20. V komisí u J. Schindlera v Praze.\nDostávše Bellovy „Slovenské ctverozpevy\" pro mužský sbor\npoprvé k posouzení, obrátili jsme, prozkoumavše je, hned pozor-\nnost na slovenského toho skladatele a sledujíce až doposud ve-\nškeré jeho nám přístupné hudební plody, očekávali jsme od nich\nvždy skvělejšího výsledku. A hle, nesklamali jsme se ve svém\nočekávání ; neboť každá příští jeho nám k posouzení zaslaná\nskladba svědci vždy patrněji a jasněji o schopnostech a důklad-\nném hudebním vzdělání mladého skladatele. A tak jsme objevili\nopět v rozsáhlé slovanské zahradě fialku, která zajisté lahodnou\nvůni daleko Široko rozprostírati bude, dostane-li se jí v útlém\nještě jejím věku blahodárné rosy a paprsků slunečních. Bella\nneskládá pouze srdcem, nýbrž i hlavou drže se zásady: Hudeb-\nník musí být též dobrým počtářem ; neboť ve všech jeho sklad-\nbách shledali jsme pravou míru. Nikde není příliš mnoho, ani\nzase příliš málo. Vše jest jen vypočteno na dobrý účinek. Ano\nBella nestaví dříve, dokud si nevyměří náležitě staveniště pro\npříští budovu a dokud si neopatří k ní potřebný material. Tím\nse stává, že jeho skladby neoplývají ani zbytečným materiálem,\nani neunavují zbytečnou rozvláčností, nýbrž že tvoří vždy pék-\nný a zaokrouhlený celek. Co jsme zde řekli o Bellových sklad-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1704, "texte": "bách vůbec, to platí jmenovitě o dvoj sboru na slova : „Tu es\nPetrus\". Dvojsbor ten, jsa mistrovské dílo na poli vokální pó-\nly f oni cké hudby, svědčí co nejjasněji o tom, že je Bella nejen\nduchaplný skladatel, ale i velký kontrapunktický talent, jemuž\nhudba alla capella je pravou hračkou.\nSkladatel upravil dvojsbor svůj tak, že sešedše se oba sbo-\nrové se rozcházejí, ZakonČuje-li jeden sbor svůj úryvek, na-\nstoupí už před dokončením jeho zcela neodvisle druhý sbor imi-\ntujíc kadenČní frási svého soudruha tak, že tím povstane pěkná\nozvěna.\nOba sborové počínají si zde samostatně. DokonČuje-li jeden,\ntu už nastupuje zase druhý před zakončením v nČkterém hlase\nnovým motivem, imitujíc jej hned v zápětí přísně ostatními hlasy\na tak podávajíce si ustavičně jak u příchodu tak i u rozchodu\nobapolne ruce, pojí se krásně jeden s druhým a tvoří celkem\njednu litinu.\nAby dodal skladatel svému dvoj sboru větší rozmanitosti a\npůvabnosti a napínal znovu posluchače, střídá při opakování prv-\nní myšlénky sbor prvý s druhým ; dá totiž druhému sboru zpí-\nvat! to, co zpíval prvý sbor před tím a prvnímu, co zpíval sbor\ndruhý, tak že posluchač slyší sice zase totéž, ale vždy najiném\nmiste. Aby Bella mezi těmito dvěma sbory docílil jakéhosi\nkontrastu a jmenovitě aby jasně vynikl v druhém sboru nastou-\npivší pěkný melodický motiv, jejž imituje všemi hlasy; nadepsal\nprvému sboru „piano\" a druhému „forte\", Čímž se stane, že\ntento motiv hlavní a nová to myšlénka druhého sboru\nnejsa udušen prvním sborem, kterým se proplitá, svého účiuku\nse nemine a to tím více, poněvadž ten který motiv (thema) se\npohybuje v krátkých notách a sbor první takořka jen vyplňuje\nakkordicky harmonii delšími notami.\n(D oko nČ.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "197", "page_fin": "198", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.5", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.3", "debut_caractere": 1706, "fin_caractere_exclue": 7840, "texte": "Dopisy.\n\nZ Norvichu. (Hudební slavnost. — Pierson a jeho nové oratorium „Hezekias.\")\nVelká hudební slavnost, která se každého třetího rokn od-\nbývá ve prospěch chudobinců a nemocnic hrabství Norfolkského,\nzapočala dne 30. srpna a ukončena jest dne 3. září oratoriem\n„Mesiáš\" od Haendla, které se provozuje takřka při každé an-\nglické hudební slavnosti. Věhlasné pěvkyně, Tietjensova, Mur-\nská, Talbot-Chererova, Trebelliova a Pateyova, pak pěvci Rig-\nby, Camminos (mladý výtečný tenorista), Santley (znamenitý to\nbarytonista), Foli a Bettini zpívali sólové partie. Z prvých vět-\nších skladeb slyšeli jsme pozůstalou mši od Rossiniho a první\nČást nedokončeného ještě oratoria „Hezekias\" od Piersona. Toto\ndílo, jež přijato bylo s nadšením, uvádíme hlavně proto, poně-\nvadž ním oratorní hudba vstoupí v novou fási. Jsouc bohaté\nna rovněž tak nové a krásné melodie a harmonie, vyniká dílo\nto mocnou intensivní silou a dramatickým životem. Nenachá-\nzíme tu nižádné odchylky od vznešeného církevního slohu, bouř-\nlivé instrumentace aneb operní fráse. V těchto sborech burácí\nněco z toho velkého světového ducha ; avšak při všem tom ne-\npřekročil skladatel věčná pravidla umění, bez nichž není žádné\nkrásy. Poněvadž Pierson žil a studoval několik let v Německu\npovažují ho Němci, jak obyčejně, za německého skladatele a\nchtějí ho Angličanům vyrvat. Skladatel byl od obecenstva s\nnejvětší pochvalou a srdečností přijat. Též jeho anglická zná-\nrodnělá píseň: Ye mariners of England\" a jeho sbor: „Svatá\npoesie\" z druhé Části jeho „Fausta,\" došly nadšené pochvaly. Di-\nrigentem slavnosti byl Benedikt.\nZ Mnichova. (Richard Wagner a jeho opery.— Eberle, příští dirigent\nRheingoldu).\nJak se praví, zadal Richard Wagner protest proti tomu,\naby se zde nedávaly jeho opery vůbec ; avšak pochybuju veli-\nce o tom, neboť opery přešly kontraktně do vlastnictví Mnichov-\nského d vor. divadla. Když odcházel totiž R. Wagner z Mnichova,\nobdržel 40000 zl. k uhražení svých dluhů a deponoval za to\nsvé tehdáž dokončené opery: Přistaň und Isolde Meistersin-\nger a pozdější Rheingold i s trilogií Nibelungů. Třetí část\nblíží se k Svému ukončení. V celku vyplaceno bude Rich. Wa-\ngnerovi dle smlouvy 70 až 80000 zl. Není mi známo, obdr-\nžel-ii Wagner už druhou polovici této summy úplně; avšak jak\nse dovídám obdržel značné Částky na druhou polovici. Pro pří-\nští představení Rheingoldu nemohli vynajíti jiného ředitele než\nrepetitora sboru Eberle, jenž prý je důkladným znalcem Wa-\ngnerovy hudby. Dvorní kapelník Wiillner nechtěl se této úlo-\nze podrobiti, rovněž tak jako ředitel Mayer, jenž určen jest vý-\nslovně k řízení menších oper.\nZ Paříže, (Nové opery. — L. Graziani — Chorley o Rheingoldu.)\nV divadle lyrickém, jehož ředitelem jest Pasdeloup, budou\nse co nevidět dávati následující dvě opery a sice: Noe on le\ndeluge (Noe aneb potopa světa), pozůstalá to opera po nebožtí-\nkovi Halevym, skladateli to „Židovky\" a pak „Les derniers\njours de Pompeji\" (Poslední dnové v Pompejí) od Joncieresa.—\nLouis Graziani, skladatel opery „Tradita\" a „Giaur\" jakož i\nněkolika ouvertur a synfonických děl zemřel tyto dny na ho-\nrečku v Homburku. Anglický kritik Chorley, jenž byl pří-\ntomen hlavní zkoušce opery „Rheingold\" v Mnichově, píše oni\nv Časopise „Athaeneum\" jak následuje : Objevení se vil Rýn-\nských naznačil Rich. Wagner frásí, kterou byl si vy půjčil z Men-\ndelsohnovy ouvertury „Melusine\" a k naznačení obrů užil Rich.\nWagner motivu z Meyerbeerova „Roberta\", když jeptišky z hro-\nbu vstávají.\nZ Göttingen, (Hudební spisovatel Jahn)\nOtto Jahn. jeden znej výtečně jŠích učenců, zemřel tu dne\n9. zářit; r. Zemřelý narodil se dne 16. Června 1813 v Kielu a vě-\nnoval se po roce 1849 hlubokému bádánýhudebnímu. Nejlepší\novoce tohoto bádání jest velkolepé dílo: Životopis V. A.Mozar-\nta ve 4 dílech, jež se klassickým nazvati může. Jahn uspořá-\ndal též kritické vydání libretta „Fidelio.\"\nZ Velké Kikindy v Srbsku. (Skupština omladiny. — Vršecký zpěváčky\nspolek.)\nPředešlou neděli byla otevřena skupština (shromáždění) o-\nmladiny srbské, která trvala celých pět dní. — Nejhlavnejší z\nuzavření této skupstiny je to, že se osnovaly 4 odbory, které mají\ndle možnosti pracovati celý rok ve svém oboru a každoročně v\nshromáždění, — které se odbývati bude každý rok v jiném mě-\nstě, — zprávu o svých pracích podávati.\nOdbory jsou následující: 1. Literární, 2. Hudební, 3.\nnárodohospodářský, 4. paedagogický« Hudební odbor není nic\njiného, než již ve Vršei při odbývané slavnosti zpěv. spolků\nosnovaná „Pěvecká jednotau, a poněvadž jsou vŠickni členové\njednoty též cleny omladiny, rádi přijmuli příležitost, by podá-\nvali zprávu o své činnosti každý rok —- když je na těch shro-\nmážděních takořka celý národ zastoupen. Místní výbor omla-\ndinský se postaral též o zábavu, a tak byl program následovně\nsestaven. První den Divadelní představení ochotnické. 2. den\nBeseda, 3. den taneční zábava, 4. den opět divadelní předsta-\nvení, 5. den Selo (Volná zábava).\nZdejší místní výbor vyzval všechny srbské zpěv. spolky, by\nse besedy súČastnily a to tím více, poněvadž se neutvořil zde\nv Kikindě, ačkoliv tu žije asi 20.000 Srbů, přece ještě žádný\ndefinitivní zpěv. spolek. Ale všichni spolkové, kromě Vršeckého,\nodřekli své spoluúČinkování pod rozličnými výmluvami, a tak\nzůstal jediný VrŠecký spolek, by vyplnil tři Čísla programu zpě-\nvem. Že svojí úloze úplně dostál, zajisté jest nejlepŠím důka-\nzem to, že nejen první dvě Čísla se opakovati musela, ale že\nbyl, když třetí opakováno bylo, sbormistr také vyvolán, a obe-\ncenstvo se dříve nerozeŠlo, pokud zpěv. spolek ještě dvě písně\nnezapěl, musel tedy po posledním Čísle ještě třikráte zpívat. Pí-\nsně od Vršeckého spolku předneŠené byly následující: 1. Žal-\nmy tatranského Slovana od Procházky. (Vloni v Praze zapově-\nzené.) — 2. Směs z národních písní srbských od V. Hořejška,\na Urá! ruská píseň od Glinky.\nMimo zmíněný spolek účinkoval též p. V. J. Hlaváč před-\nnáškou na harmonium a musel třikrát piecu svou opakovat, dále\njedna slečna zpívajíc národní písně, při Čemž se na guslích sama\ndoprovázela a Giga GeršiČ, professor na vyšších Školách v Bě-\nlehradě, který jadrnou řeč proslovil. Tak se může říci, že ne-*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3586, "texte": "<en skupština vůbec, ale i co se týče zábavy, vše se dobře vy-\ndařilo.\n\n—ič.\n\nZe Sedlce u Tábora, (Slavnost 50íeté památky narozenin Prokopa Chocholouška).\nDne 19. září uspořádána bude zde mimo jiné velká aka*\ndemie, jejížto program je tento: Proslov, přednese sIČ. M. Pauk-\nnerova. Ples Cechů, sbor s barytonovým sólem od H. Vo-\njáčka. Solo, zpívá p. Jos. Paukner. a) Arie panoše z Hu-\ngenottů, b) 1 Šepce kvítí, první cenou poctěná píseů od Ed. Ná-\npravníka; zpívá sIČ. Popplova. Valčík z Fausta koncertně\nupraven od F. Liszta; přednese Jos. Paukner. Arie z „Fau-\nsta\" od Gounoda; zpívá pi. KarolinaHuttary-Poláková, výtečná\nkoloraturní zpěvačka. Deklamace, přednese p. Fr. Stibor.\nKoncert na housle od Beriota, předn. p. Pich. a)Juk, píseň\nod F. Kavána, b) Bětulinka od Jos. Nesvadby; zpívá paní\nHuttary-Poláková. U boj, horvátský sbor od Zajíce.\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Pražský Hlahol uspořádá velký koncert ve prospěch\npohořelých v Bakove. Program a den koncertu bude pozdéji oznámen.\n* Zpěv. spolek „Boleslav\" v Šárce přistoupil k jednotě\nzp. spolků a zvolil za svého zástupce v jednotě ředitele spolku\np. Čeňka Školu.\n* Pec. jednota v Praze vypisuje cenu 30 zl. r. m. za\nnejlepŠí přívodní český sbor. Lhůta do konce října 1869. Bliž-\nší výminky podáme příště.\n* V akademii, která byla k slavnosti 501eté památky na-\nrozenin Prok. Chocholouška dne 18. a 19. září v Sedlci u Tá-\nbora uspořádána, účinkovali mimo více pěveckých spolků též\nvýtečná koloraturní pevkyně paní Huttary-Poláková, sic. Fr. Popp-\nlova a p. Fr. Pich.\n* Semilský zpěv. spolek „Jizeran\" uspořádal dne 12. září\n1869 v hostinci „v ráji\" besedu. Program : Ouvertura k opeře\n„Kouzelná flétna\" od Mozarta. Na přírodu, sbor od Em.\nVaŠáka. Deklamace. Druhý koncert od Alarda pro hou-\nsle, přednesl p. Fr. Vedral s průvodem kvartetta. Kdo má\nzpívat, žertovný výstup pro tenor a bass od J. Pauknera.\nPochvala Vítova, sbor od Em. VaŠáka. Poutník, sólový sbor\nod Em. Vašáka. Deklamace. Sóio pro cello s průvodem\npiana, přednesl p. J. Sulc. Variace pro housle s průvodem\nkvartetta, přednesl p. Fr. Vedral. Kytičky, sbor od Heisfc.\nNa to taneční zábava.\n* Šárecký zpěv. spolek „Boleslav\" uspořádal dne 12. září\n1869 v hostinci na „Zežulae\" v prospěch průmyslové Školy ve\nVídni zpěvní a deklamaUrní besedu. Program : Svoji k svému,\nsbor od K. Bendla. Doktor Žvanil, deklamaoe od J. J. St.,\npřednesl p. Fr. Minovský. Se mnou bud, sbor od Zimmer-\nmanna. V neděli odpoledne před divadelní kassou, solový\nžert. —Nácek, ševcovský učeník, od J. Stankovského, přednesla\nsic, M. S. Cikání, sbor od J. Vogla Jakého bych nera-\nda, deklamace od Kubeše, přednesla sl. Marie Šťastných. U\nboj! sbor od Zajíce.\n* Vyškovský zpěv spolek „Hana\" na Moravě, uspořádal\nna památku slavnosti svěcení praporu svého (11. září 1864) dne\n12. září zábavu, v níž provedeno by to : ouvertura Ženské\nslzy, veselohra od Górnera Utonulá, sbor od P. Křížkovské-\nho. Ouvertura Ztracené srdce, sbor.\nv\n* Černohorský zpěv. spolek na Moravě přijal jméno „Purkyne'.\"\n* Ve Zdicích zařízen jest zpěvácký spolek pod jménem „ZdíkP\n* Zpěv. spolek ve Vodňanech odbýval dne 5. září slavnost\nsvěcení praporu.\n* Uherskohradišťský zpěv. spolek na Moravě súčastní se\nv hudební zábavě, kterou dne 27. září uspořádá občanská be-\nseda v Uherském Ostrohu. Program. Ouvertura k opeře „Nor-\nma\" od Beliiniho. Na Krkonoších, sbor od Tovacovského\nOdvedeného prosba, sbor od Pavla Křížkovského. Kavatina\npro zpevoroh od Suppé-a Ten ptáček, ten se nazpívá, sbor\nod Jos. Bergmanna. Orala, sbor od Hynka Vojáčka. —Orle,\npestrý orle, sbor od Tovacovského. Kdo z koho, besední žert."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "197", "page_fin": "198", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.5.1", "titre_corps": "Z Norvichu. (Hudební slavnost. — Pierson a jeho nové oratorium „Hezekias.\")", "titre_sommaire": "Z Norvichu. (Hudební slavnost. — Pierson a jeho nové oratorium „Hezekias.\")", "signature_source": "—ič", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.3", "debut_caractere": 1715, "fin_caractere_exclue": 7840, "texte": "Z Norvichu. (Hudební slavnost. — Pierson a jeho nové oratorium „Hezekias.\")\nVelká hudební slavnost, která se každého třetího rokn od-\nbývá ve prospěch chudobinců a nemocnic hrabství Norfolkského,\nzapočala dne 30. srpna a ukončena jest dne 3. září oratoriem\n„Mesiáš\" od Haendla, které se provozuje takřka při každé an-\nglické hudební slavnosti. Věhlasné pěvkyně, Tietjensova, Mur-\nská, Talbot-Chererova, Trebelliova a Pateyova, pak pěvci Rig-\nby, Camminos (mladý výtečný tenorista), Santley (znamenitý to\nbarytonista), Foli a Bettini zpívali sólové partie. Z prvých vět-\nších skladeb slyšeli jsme pozůstalou mši od Rossiniho a první\nČást nedokončeného ještě oratoria „Hezekias\" od Piersona. Toto\ndílo, jež přijato bylo s nadšením, uvádíme hlavně proto, poně-\nvadž ním oratorní hudba vstoupí v novou fási. Jsouc bohaté\nna rovněž tak nové a krásné melodie a harmonie, vyniká dílo\nto mocnou intensivní silou a dramatickým životem. Nenachá-\nzíme tu nižádné odchylky od vznešeného církevního slohu, bouř-\nlivé instrumentace aneb operní fráse. V těchto sborech burácí\nněco z toho velkého světového ducha ; avšak při všem tom ne-\npřekročil skladatel věčná pravidla umění, bez nichž není žádné\nkrásy. Poněvadž Pierson žil a studoval několik let v Německu\npovažují ho Němci, jak obyčejně, za německého skladatele a\nchtějí ho Angličanům vyrvat. Skladatel byl od obecenstva s\nnejvětší pochvalou a srdečností přijat. Též jeho anglická zná-\nrodnělá píseň: Ye mariners of England\" a jeho sbor: „Svatá\npoesie\" z druhé Části jeho „Fausta,\" došly nadšené pochvaly. Di-\nrigentem slavnosti byl Benedikt.\nZ Mnichova. (Richard Wagner a jeho opery.— Eberle, příští dirigent\nRheingoldu).\nJak se praví, zadal Richard Wagner protest proti tomu,\naby se zde nedávaly jeho opery vůbec ; avšak pochybuju veli-\nce o tom, neboť opery přešly kontraktně do vlastnictví Mnichov-\nského d vor. divadla. Když odcházel totiž R. Wagner z Mnichova,\nobdržel 40000 zl. k uhražení svých dluhů a deponoval za to\nsvé tehdáž dokončené opery: Přistaň und Isolde Meistersin-\nger a pozdější Rheingold i s trilogií Nibelungů. Třetí část\nblíží se k Svému ukončení. V celku vyplaceno bude Rich. Wa-\ngnerovi dle smlouvy 70 až 80000 zl. Není mi známo, obdr-\nžel-ii Wagner už druhou polovici této summy úplně; avšak jak\nse dovídám obdržel značné Částky na druhou polovici. Pro pří-\nští představení Rheingoldu nemohli vynajíti jiného ředitele než\nrepetitora sboru Eberle, jenž prý je důkladným znalcem Wa-\ngnerovy hudby. Dvorní kapelník Wiillner nechtěl se této úlo-\nze podrobiti, rovněž tak jako ředitel Mayer, jenž určen jest vý-\nslovně k řízení menších oper.\nZ Paříže, (Nové opery. — L. Graziani — Chorley o Rheingoldu.)\nV divadle lyrickém, jehož ředitelem jest Pasdeloup, budou\nse co nevidět dávati následující dvě opery a sice: Noe on le\ndeluge (Noe aneb potopa světa), pozůstalá to opera po nebožtí-\nkovi Halevym, skladateli to „Židovky\" a pak „Les derniers\njours de Pompeji\" (Poslední dnové v Pompejí) od Joncieresa.—\nLouis Graziani, skladatel opery „Tradita\" a „Giaur\" jakož i\nněkolika ouvertur a synfonických děl zemřel tyto dny na ho-\nrečku v Homburku. Anglický kritik Chorley, jenž byl pří-\ntomen hlavní zkoušce opery „Rheingold\" v Mnichově, píše oni\nv Časopise „Athaeneum\" jak následuje : Objevení se vil Rýn-\nských naznačil Rich. Wagner frásí, kterou byl si vy půjčil z Men-\ndelsohnovy ouvertury „Melusine\" a k naznačení obrů užil Rich.\nWagner motivu z Meyerbeerova „Roberta\", když jeptišky z hro-\nbu vstávají.\nZ Göttingen, (Hudební spisovatel Jahn)\nOtto Jahn. jeden znej výtečně jŠích učenců, zemřel tu dne\n9. zářit; r. Zemřelý narodil se dne 16. Června 1813 v Kielu a vě-\nnoval se po roce 1849 hlubokému bádánýhudebnímu. Nejlepší\novoce tohoto bádání jest velkolepé dílo: Životopis V. A.Mozar-\nta ve 4 dílech, jež se klassickým nazvati může. Jahn uspořá-\ndal též kritické vydání libretta „Fidelio.\"\nZ Velké Kikindy v Srbsku. (Skupština omladiny. — Vršecký zpěváčky\nspolek.)\nPředešlou neděli byla otevřena skupština (shromáždění) o-\nmladiny srbské, která trvala celých pět dní. — Nejhlavnejší z\nuzavření této skupstiny je to, že se osnovaly 4 odbory, které mají\ndle možnosti pracovati celý rok ve svém oboru a každoročně v\nshromáždění, — které se odbývati bude každý rok v jiném mě-\nstě, — zprávu o svých pracích podávati.\nOdbory jsou následující: 1. Literární, 2. Hudební, 3.\nnárodohospodářský, 4. paedagogický« Hudební odbor není nic\njiného, než již ve Vršei při odbývané slavnosti zpěv. spolků\nosnovaná „Pěvecká jednotau, a poněvadž jsou vŠickni členové\njednoty též cleny omladiny, rádi přijmuli příležitost, by podá-\nvali zprávu o své činnosti každý rok —- když je na těch shro-\nmážděních takořka celý národ zastoupen. Místní výbor omla-\ndinský se postaral též o zábavu, a tak byl program následovně\nsestaven. První den Divadelní představení ochotnické. 2. den\nBeseda, 3. den taneční zábava, 4. den opět divadelní předsta-\nvení, 5. den Selo (Volná zábava).\nZdejší místní výbor vyzval všechny srbské zpěv. spolky, by\nse besedy súČastnily a to tím více, poněvadž se neutvořil zde\nv Kikindě, ačkoliv tu žije asi 20.000 Srbů, přece ještě žádný\ndefinitivní zpěv. spolek. Ale všichni spolkové, kromě Vršeckého,\nodřekli své spoluúČinkování pod rozličnými výmluvami, a tak\nzůstal jediný VrŠecký spolek, by vyplnil tři Čísla programu zpě-\nvem. Že svojí úloze úplně dostál, zajisté jest nejlepŠím důka-\nzem to, že nejen první dvě Čísla se opakovati musela, ale že\nbyl, když třetí opakováno bylo, sbormistr také vyvolán, a obe-\ncenstvo se dříve nerozeŠlo, pokud zpěv. spolek ještě dvě písně\nnezapěl, musel tedy po posledním Čísle ještě třikráte zpívat. Pí-\nsně od Vršeckého spolku předneŠené byly následující: 1. Žal-\nmy tatranského Slovana od Procházky. (Vloni v Praze zapově-\nzené.) — 2. Směs z národních písní srbských od V. Hořejška,\na Urá! ruská píseň od Glinky.\nMimo zmíněný spolek účinkoval též p. V. J. Hlaváč před-\nnáškou na harmonium a musel třikrát piecu svou opakovat, dále\njedna slečna zpívajíc národní písně, při Čemž se na guslích sama\ndoprovázela a Giga GeršiČ, professor na vyšších Školách v Bě-\nlehradě, který jadrnou řeč proslovil. Tak se může říci, že ne-*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 76, "texte": "<en skupština vůbec, ale i co se týče zábavy, vše se dobře vy-\ndařilo.\n\n—ič."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "198", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.5.2", "titre_corps": "Ze Sedlce u Tábora, (Slavnost 50íeté památky narozenin Prokopa Chocholouška).", "titre_sommaire": "Ze Sedlce u Tábora, (Slavnost 50íeté památky narozenin Prokopa Chocholouška).", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.4", "debut_caractere": 78, "fin_caractere_exclue": 849, "texte": "Ze Sedlce u Tábora, (Slavnost 50íeté památky narozenin Prokopa Chocholouška).\nDne 19. září uspořádána bude zde mimo jiné velká aka*\ndemie, jejížto program je tento: Proslov, přednese sIČ. M. Pauk-\nnerova. Ples Cechů, sbor s barytonovým sólem od H. Vo-\njáčka. Solo, zpívá p. Jos. Paukner. a) Arie panoše z Hu-\ngenottů, b) 1 Šepce kvítí, první cenou poctěná píseů od Ed. Ná-\npravníka; zpívá sIČ. Popplova. Valčík z Fausta koncertně\nupraven od F. Liszta; přednese Jos. Paukner. Arie z „Fau-\nsta\" od Gounoda; zpívá pi. KarolinaHuttary-Poláková, výtečná\nkoloraturní zpěvačka. Deklamace, přednese p. Fr. Stibor.\nKoncert na housle od Beriota, předn. p. Pich. a)Juk, píseň\nod F. Kavána, b) Bětulinka od Jos. Nesvadby; zpívá paní\nHuttary-Poláková. U boj, horvátský sbor od Zajíce."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "198", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.5.3", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.4", "debut_caractere": 851, "fin_caractere_exclue": 3586, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\n* Pražský Hlahol uspořádá velký koncert ve prospěch\npohořelých v Bakove. Program a den koncertu bude pozdéji oznámen.\n* Zpěv. spolek „Boleslav\" v Šárce přistoupil k jednotě\nzp. spolků a zvolil za svého zástupce v jednotě ředitele spolku\np. Čeňka Školu.\n* Pec. jednota v Praze vypisuje cenu 30 zl. r. m. za\nnejlepŠí přívodní český sbor. Lhůta do konce října 1869. Bliž-\nší výminky podáme příště.\n* V akademii, která byla k slavnosti 501eté památky na-\nrozenin Prok. Chocholouška dne 18. a 19. září v Sedlci u Tá-\nbora uspořádána, účinkovali mimo více pěveckých spolků též\nvýtečná koloraturní pevkyně paní Huttary-Poláková, sic. Fr. Popp-\nlova a p. Fr. Pich.\n* Semilský zpěv. spolek „Jizeran\" uspořádal dne 12. září\n1869 v hostinci „v ráji\" besedu. Program : Ouvertura k opeře\n„Kouzelná flétna\" od Mozarta. Na přírodu, sbor od Em.\nVaŠáka. Deklamace. Druhý koncert od Alarda pro hou-\nsle, přednesl p. Fr. Vedral s průvodem kvartetta. Kdo má\nzpívat, žertovný výstup pro tenor a bass od J. Pauknera.\nPochvala Vítova, sbor od Em. VaŠáka. Poutník, sólový sbor\nod Em. Vašáka. Deklamace. Sóio pro cello s průvodem\npiana, přednesl p. J. Sulc. Variace pro housle s průvodem\nkvartetta, přednesl p. Fr. Vedral. Kytičky, sbor od Heisfc.\nNa to taneční zábava.\n* Šárecký zpěv. spolek „Boleslav\" uspořádal dne 12. září\n1869 v hostinci na „Zežulae\" v prospěch průmyslové Školy ve\nVídni zpěvní a deklamaUrní besedu. Program : Svoji k svému,\nsbor od K. Bendla. Doktor Žvanil, deklamaoe od J. J. St.,\npřednesl p. Fr. Minovský. Se mnou bud, sbor od Zimmer-\nmanna. V neděli odpoledne před divadelní kassou, solový\nžert. —Nácek, ševcovský učeník, od J. Stankovského, přednesla\nsic, M. S. Cikání, sbor od J. Vogla Jakého bych nera-\nda, deklamace od Kubeše, přednesla sl. Marie Šťastných. U\nboj! sbor od Zajíce.\n* Vyškovský zpěv spolek „Hana\" na Moravě, uspořádal\nna památku slavnosti svěcení praporu svého (11. září 1864) dne\n12. září zábavu, v níž provedeno by to : ouvertura Ženské\nslzy, veselohra od Górnera Utonulá, sbor od P. Křížkovské-\nho. Ouvertura Ztracené srdce, sbor.\nv\n* Černohorský zpěv. spolek na Moravě přijal jméno „Purkyne'.\"\n* Ve Zdicích zařízen jest zpěvácký spolek pod jménem „ZdíkP\n* Zpěv. spolek ve Vodňanech odbýval dne 5. září slavnost\nsvěcení praporu.\n* Uherskohradišťský zpěv. spolek na Moravě súčastní se\nv hudební zábavě, kterou dne 27. září uspořádá občanská be-\nseda v Uherském Ostrohu. Program. Ouvertura k opeře „Nor-\nma\" od Beliiniho. Na Krkonoších, sbor od Tovacovského\nOdvedeného prosba, sbor od Pavla Křížkovského. Kavatina\npro zpevoroh od Suppé-a Ten ptáček, ten se nazpívá, sbor\nod Jos. Bergmanna. Orala, sbor od Hynka Vojáčka. —Orle,\npestrý orle, sbor od Tovacovského. Kdo z koho, besední žert."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "198", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.6", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.4", "debut_caractere": 3588, "fin_caractere_exclue": 7242, "texte": "Zprávy.\n\nčeské divadlo. Díle 10. září: Pout do Mekky, komická\noperetta v 1. jedn. od E. Nessla (překlad od B. Pešky). Hud-\nba od J. Zajče, (popité.) - Loď v přístavu aneb veselí plav-\nci. Dne 13. září: Sládek Prestonský. Dne 14. září: Pouť\ndo Mekky. Dne 15. září: Orfeus v podsvětí od J. Offen-\nbacha, Dne 16. září: Orfeus v podsvětí. Dne 17. září:\nVeselé ženy Vindsorské. Dne 19. září ~Troubadour.'1\nZajcovy operetty došly u našeho obeceustva podobné obli-\nby, jako plody Offenbachovy téhož druhu pro pěkné melodie,\npopulární rhytmy a lehkou fakturu, jmenovitě to platí o „Lodi\nv přístavu\" a „Lazzaronech\" a také o nejnovejŠí jeho operettce\n„Pouť do Mekky.\" Stručný obsah libretta, jež nevyniká zvláštní\nkombinací jest tento:\nMladý a bohatý, avšak žárlivý Turek Masili bej, maje v po-\ndezření své ženy, že tropí za jeho zády milostné pletky, ozná-\nmil jim, že se vydá na pouť do Mekky, což také na oko učiní.\nSotva ale prah domovský byl opustil, vstoupí s dorozuměním\nLula, strážce harému, mladý Kek Timoleon do harému, kde jeho\nmilenka Zoe se nachází. Na radu Lulovou, přestrojí se Timo-\nleon za ženskou, aby ho ostatní ženské nepoznaly a sejde se se\nsvou milenkou. Brzy na to vklouzne do harému za Francou-\nze přestrojený Masili bej, podplativ svého vlastního sluhu Lulu.\njenž pána svého nezná. Zde se setká Masilibej s Timoleonem\nza ženskou přestrojeným, a nevěda, co by to za ženskou býti\nmohlo, pozná, odhaliv její závoj, že to mladý muž. Tento vy-\nzná se přestrojenému Turkovi, že tu má milenku a žádá ho o\npomoc, Masilibej slíbí, že mu přispěje a dav se domácím poznat,,\nodevzdá Řekyni Timoleonovi do náruče. Že se Lulovi dobře\nnevedlo, dá se mysleti. Co do hudby nevyniká ani zvláštními\npůvodními melodiemi, ani zvláštní karakterištikou; je snadná a\npři tom mělká, rovnajíc se hudbě Offenbachových operet. Ze\nsólistek vyznačila se sic. Kupkova (Zoe), sl. Ledererova (Zo-\nraida), p. Mošna (Masili bej) a p. Veger (Timoleon).\n* Pan Ji Seifert, clen české činohry, hodlá se věnovati\nopeře a za tou příčinou koná svá studia pěvecká u p. Fr. Pi-\nvody. Pan Seifert má prý velmi pěkný hlas barytonový.\n* Pan Sehesta, clen české opery zpíval dne 12. září po-\nhostinsku v Lipsku co hrabě Luna v „Troubadouru.\" Keferent\nLipského časopisu „Signále\" chválí sice jeho pěkný hlas; avšak\npraví, že je vokalisace jeho nesrozumitelná a jeho pěvecké vzdě-\nlání nedostatečné. Lipská Theaterzeitung dí, že se p. Sebesta\nlíbil a dvakrát vyvolán byl.\n* Sic. Horynova, žákyně operní Školy pražské konserva-\ntoře dochází u dvorní opery Berlínské vždy větší obliby u obe-\ncenstva a uznání u kritiky. Předešlý týden vystoupila co Ben-\njamin v Mehulově opeře „Josef a bratří jeho\" a provedla úlo-\nhu tu, jak referent „Berl. Zeitung\" praví, s hudební jistotou a\ns náležitým pojmutím, dodavši dětsko-naivní povaze Benjamina\núplné hudební platnosti. Zvláštní zásluhu získala si sic. Hory-\nnova tím, že nezpívala romanci svou rozkouskovaně, nýbrž v\njednom toku. V tétéž opeře vystoupil též náš rodák p. Vo-\nvorskk co Simeon s nejskvělejším úspěchem.\n* Nový Školní běh v jednotě k zvelebení vojenské hudby\npod ředitelem p. Pavlisem započne dne 4. října 1869. Ti, kteří\ndosáhnuvše 17. roku svého stáří jsou spůsobilí k vojanštině,\nučí se pouze 1 rok ; musí však míti propravné hudební vědo-\nmosti. Mladší aspiranti mohou se jen tehdáž přijmouti, zavá-\nžou-li se jejich rodiče, pěstouni neb poruČníci, že se jim dosta-\nne náležitého zaopatření. Bližší zprávy na ústní neb písemní\npoptávky podá ředitel p. Pavlis v Praze, ostrovní ulice, č. 146\n(nové 16.)\n* Pan Sitt, Pražan a druhdy koncertní mistr v Solno-\nhradu, engažován jest co ředitel orkestru u zdejšího německého\ndivadla."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "198", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.6.1", "titre_corps": "české divadlo. Díle 10. září: Pout do Mekky, komická", "titre_sommaire": "české divadlo. Díle 10. září: Pout do Mekky, komická", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.4", "debut_caractere": 3597, "fin_caractere_exclue": 7242, "texte": "české divadlo. Díle 10. září: Pout do Mekky, komická\noperetta v 1. jedn. od E. Nessla (překlad od B. Pešky). Hud-\nba od J. Zajče, (popité.) - Loď v přístavu aneb veselí plav-\nci. Dne 13. září: Sládek Prestonský. Dne 14. září: Pouť\ndo Mekky. Dne 15. září: Orfeus v podsvětí od J. Offen-\nbacha, Dne 16. září: Orfeus v podsvětí. Dne 17. září:\nVeselé ženy Vindsorské. Dne 19. září ~Troubadour.'1\nZajcovy operetty došly u našeho obeceustva podobné obli-\nby, jako plody Offenbachovy téhož druhu pro pěkné melodie,\npopulární rhytmy a lehkou fakturu, jmenovitě to platí o „Lodi\nv přístavu\" a „Lazzaronech\" a také o nejnovejŠí jeho operettce\n„Pouť do Mekky.\" Stručný obsah libretta, jež nevyniká zvláštní\nkombinací jest tento:\nMladý a bohatý, avšak žárlivý Turek Masili bej, maje v po-\ndezření své ženy, že tropí za jeho zády milostné pletky, ozná-\nmil jim, že se vydá na pouť do Mekky, což také na oko učiní.\nSotva ale prah domovský byl opustil, vstoupí s dorozuměním\nLula, strážce harému, mladý Kek Timoleon do harému, kde jeho\nmilenka Zoe se nachází. Na radu Lulovou, přestrojí se Timo-\nleon za ženskou, aby ho ostatní ženské nepoznaly a sejde se se\nsvou milenkou. Brzy na to vklouzne do harému za Francou-\nze přestrojený Masili bej, podplativ svého vlastního sluhu Lulu.\njenž pána svého nezná. Zde se setká Masilibej s Timoleonem\nza ženskou přestrojeným, a nevěda, co by to za ženskou býti\nmohlo, pozná, odhaliv její závoj, že to mladý muž. Tento vy-\nzná se přestrojenému Turkovi, že tu má milenku a žádá ho o\npomoc, Masilibej slíbí, že mu přispěje a dav se domácím poznat,,\nodevzdá Řekyni Timoleonovi do náruče. Že se Lulovi dobře\nnevedlo, dá se mysleti. Co do hudby nevyniká ani zvláštními\npůvodními melodiemi, ani zvláštní karakterištikou; je snadná a\npři tom mělká, rovnajíc se hudbě Offenbachových operet. Ze\nsólistek vyznačila se sic. Kupkova (Zoe), sl. Ledererova (Zo-\nraida), p. Mošna (Masili bej) a p. Veger (Timoleon).\n* Pan Ji Seifert, clen české činohry, hodlá se věnovati\nopeře a za tou příčinou koná svá studia pěvecká u p. Fr. Pi-\nvody. Pan Seifert má prý velmi pěkný hlas barytonový.\n* Pan Sehesta, clen české opery zpíval dne 12. září po-\nhostinsku v Lipsku co hrabě Luna v „Troubadouru.\" Keferent\nLipského časopisu „Signále\" chválí sice jeho pěkný hlas; avšak\npraví, že je vokalisace jeho nesrozumitelná a jeho pěvecké vzdě-\nlání nedostatečné. Lipská Theaterzeitung dí, že se p. Sebesta\nlíbil a dvakrát vyvolán byl.\n* Sic. Horynova, žákyně operní Školy pražské konserva-\ntoře dochází u dvorní opery Berlínské vždy větší obliby u obe-\ncenstva a uznání u kritiky. Předešlý týden vystoupila co Ben-\njamin v Mehulově opeře „Josef a bratří jeho\" a provedla úlo-\nhu tu, jak referent „Berl. Zeitung\" praví, s hudební jistotou a\ns náležitým pojmutím, dodavši dětsko-naivní povaze Benjamina\núplné hudební platnosti. Zvláštní zásluhu získala si sic. Hory-\nnova tím, že nezpívala romanci svou rozkouskovaně, nýbrž v\njednom toku. V tétéž opeře vystoupil též náš rodák p. Vo-\nvorskk co Simeon s nejskvělejším úspěchem.\n* Nový Školní běh v jednotě k zvelebení vojenské hudby\npod ředitelem p. Pavlisem započne dne 4. října 1869. Ti, kteří\ndosáhnuvše 17. roku svého stáří jsou spůsobilí k vojanštině,\nučí se pouze 1 rok ; musí však míti propravné hudební vědo-\nmosti. Mladší aspiranti mohou se jen tehdáž přijmouti, zavá-\nžou-li se jejich rodiče, pěstouni neb poruČníci, že se jim dosta-\nne náležitého zaopatření. Bližší zprávy na ústní neb písemní\npoptávky podá ředitel p. Pavlis v Praze, ostrovní ulice, č. 146\n(nové 16.)\n* Pan Sitt, Pražan a druhdy koncertní mistr v Solno-\nhradu, engažován jest co ředitel orkestru u zdejšího německého\ndivadla."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-09-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-09-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1869-09-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "198", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.2.7", "titre_corps": "* Uprázdnéné místo. Uprázdněno je místo kapelníka u", "titre_sommaire": "* Uprázdnéné místo. Uprázdněno je místo kapelníka u", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.4", "debut_caractere": 7244, "fin_caractere_exclue": 7412, "texte": "* Uprázdnéné místo. Uprázdněno je místo kapelníka u\nc. k. priv. ostrostřeleckého sboru v Klatovech. Ucházeči nechť\nse hlásí u Bedř. Mayera, pobočníka sboru v Klatovech."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.1", "texte": "žádáme o rychlé zasláni předplatných penéz na\nčtvrté čtvrtletí „Dalibora.\"\n\nPražské hudební zpomínky.\nSepsal Dr. A. V. Ambros.\n(Pokračování.)\nLiszt hrál, jak známo, Schubertovy písně pro piano, které\nbyl on sám upravil a zpracoval. Jeho Erlkonig (král duchů),\njeho Ave Maria, jeho Zastaveníčko, přivedly obecenstvo o po-\nslední zbytky rozvahy. Je to věru hanba, že skladby božské-\nho talentu, jediného to ve svém spůsobu genia, jako byl Fran-\ntišek Schubert, že skladby ty teprv po takovéto cestě do o-\nbecenstva vniknuly a to nejen u nás, nýbrž iv samé Vídnb\nkde Schubert působil a také jinde.\nObecenstvo chtělo také přec vědět, jak zní to „Zastave-\nníčko,\" to „Ave Maria\", když ho zpívá pěvec neb pěvkyně.\nAž dosud ovládal hudební svět toliko všední platouch\nz močálovitých nižin krásné modré Dunaje, totiž Procho-\nva píseň. Tato odporná směsice Schubertových, Belliniových\na Spohrových živlů, ano tato odporně sentimentální u vnitř\nprázdná a zevně pretenciesní píseň přišla, Bohu díky, v úpl-\nné zapomenutí, jak toho zasluhovala. Kde jsou nyní ty druhdy\noblíbené Prochovy písně: Alpenhorn Lebe wohl An die\nSterne Die Braut am Grabe ihrer Mutter a jak se to ha-\nraburdí jmenovalo ? Žádný si jich více nevšímá, žádný je\nnezpívá.\nAvšak as před 30 lety ležel „Alpenhorn\" atd. na každém\npianu a každá dcera vrchního, která vroucně a beznadějně\nmilovala důchodenského písaře a každý na prázdniny zavíta-\nvší a tenor zpívající posluchač filosofie, jenž zase vroucně ale\nbeznadějně miloval dceru vrchního, oba našli a shledali v\nProchově písni „Lebe wohl\" (S bohem buď) stoku svých vnitř-\nních nevýslovných citů a zapěli zřídka kdy místo :\nS bohem buď, má kotvo žití;\nštěstí vždy při tobě stůj,\nkdyž pak hruď tvá slasti cítí\nó pak na mne pamatuj !\naby pro překypující city nedistonovali.\nČím více tedy znárodňovaly nedostižné písně Schuberto-\nvy, tím více ustupovaly bídné karikatury jejich á la Proch,\nHackel atd., až pak je úplně potlačily ušlechtilé zpěvy Men-\ndelsohnovy. Ano Mendelsohnovi, jenž sice nikdy v Praze ne-\nbyl, budiž zde vřele dík projeven. Z kalných, močálovitých\npoměrů hudebních ve Vídni nedalo se nic čerpati, ale druhé\nsousední od Prahy as rovně tak vzdálené město, totiž Lip-\nsko mělo na pražské hudební poměry mohútný vliv. V Lip-\nsku panoval v oboru hudby nejsvěžejší duševní život.\nKdyž byl v Praze Mendelsohnův „Paulus\" proveden dva-\nkrát po sobě s neslýchaným úspěchem v sále Yaldštýnského\npaláce, když k nám zavítala Mendelsohnova první smyčcová\nkvartetta, jeho Písně beze slov pro piano; tu zdálo se nám,\njako kdyby vál svěží jarní vzduch a budil po tuhém mrazu\na trudné zimě mladou zeleň a tisícero kvítí a poupat.\nKdyž nám přednesl Pixis, professor houslí na konserva-\ntoři pražské, poprvé Mendelsohnovo jasné a úžasně romanti-\ncké kvartetto Es (op. 12.), byli jsme všichni okouzleni; avšak\npodrželi jsme tolik rozvahy, abychom promluvili vážně o o-\ntázce, je-li dovoleno, po bouřlivém finále, aniž by ho sklada-\ntel ukončil, užiti opět motivů a chodu první věty. Pokud se\ndobře pamatuju, odpověděl Jindř. Veit na otázku tu „ano\",\nodůvodniv to všeobecným paragrafem z přednášek prof. Ant\nMúllera o krásovědě.\nPodivuhodná to věc, že se „nemusikální\" Ant. Můller\nhned vpravil v nový zjev, což se nemůže říci o velmi hude-\nbním, jinak všestranně vzdělaném a duševně nadaném Bern-\nhardu Guttovi, jenž na příklad Mendelsohnovým ouverturám\nMeeresstille, Sommernachtstraum at. d. pořád něco vy-\ntýkal.\n(Dokončení.)\n\nZvonařův rozbor\nnárodních písni českých.\n(Pokračování.)\nYe větším počtu nápěvů, jichž tóny jsou v pořádku 1.\n2.3. 4.5. 6. 7. 8., jest důsledně vynechán 2. tón, jako v\nnápěvu „Sedlák z Prahy jede\" aneb 2.a 3., jako v ná-\npěvu „Na našem dvoře\". Tyto a podobné nápěvy jsou v je-\ndné ze starých tónin, kteráž vypuštění jistého tónu s sebou\npřinášela. Pořádek tónů ve větších objemech nežli jest objem\nosmitónový, srovnává se s některým pořádkem v menším\nobjemu.\nUvažovav objemy českých nápěvů, zpozoroval jsem, že\nmají nápěvy s lichým počtem, jakož i nápěvy s sudým poč-\ntem tónů něco příbuzného. Příbuznost nápěvů s lichým poč-\ntem tónů zakládá se v té jejich vlastnosti, že jsou\nzaokrouhlenější, a proto klidnější, kdežto nápěvy s sudým po-\nčtem tónů ve výšce nezavřenými., otevřenými a tudíž Živějšími,"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.2", "texte": "neuklízenéjšími jsou. Příčinu toho nalézám v tom, že v prvních\npanuje jednost, v druhých dvojitost, a vysvětluji si věc takto:\nMysl naše znamenává velmi rychle, co k sobě sluší a\nco k sobě nesluší; všady, kde jen může, zjednodušuje, totiž\nk jednomu vztahuje, a teprvé, kde zjednodušiti nemůže, dvo-\nje znamenává. Co k sobě sluší spojuje, a odděluje co k so-\nbě nesluší. Nikde nelze tuto činnost mysli lépe nežli v hudbě\npozorovati. Mysl naše nepojme na př. dva ve škále podle\nsebe ležící tóny (sekundu) za jedno, nýbrž za dvé; vztahuje\nale dva ob jeden tón od sebe vzdálené tóny (tercii) v jedno,\nprotože v těchto jisté příbuznosti znamená, v oněch ale ni-\nkoliv. Abych zase číslic užil; tóny, jež se mají k sobě jako\n1. 2., znamenává mysl za dvoje; ty, jež se mají k sobě ja- J\nko 1. 3., znamenává za jedno; podobně vztahuje k sobě co\npříbuzně tóny 1. 5., 1. 7., 1. 9 , a odděluje tóny 1. 4., 1.6.\nZkoušejme tuto theorii na nápěvu v objemu třítónovém,\nv kterém přicházejí tři podle sebe ležící tóny co 1.2. 3.;\nprvní a poslední (nejvyšší) tón pojme mysl co k sobě slušící,\nčímž nabudou tóny 1.a 3. co příbuzné převahy nad tónem\ndruhým; pročež se v mysl více vtisknou a ji zcela zaujmou;\ntón 2. jest mezi těmito bez soudruha, který by mu pomohl\nnaproti ním rovnováhu držeti, Jinak to vyhlíží v nápěvu v\nobjemu čtyr tónů, kde jsou tóny 1.2. 3. 4., kde se tóny 1.\na 3. 2.a 4.k sobě přiznávají a váhu si drží. Zde tóny\n1.3. nepotlačí 2. 4., nýbrž jeden i druhý pár tlačí jednostej-\nně na mysl; tato pak je nepřijme za jedno, nýbrž za dvé\nv\njednostejně závažné. Ze v tomto případě jakoby zápas dvou\nrozličných živlů v nápěvu se nalézá, jsou takové nápěvy ži-\nvější neboť zápas jest život nežli ony, v nichž se ta-\nkového druhého živlu, který jednost ruší, nenalezá.\nŽe jsou nápěvy vycházející na lichý počet tónů zakonče-\nnéjší, ony pak, jež na sudý počet vycházejí, že zůstávají ote-\nvřené, vysvětluji si takto: nejvyšší tón nápěvu vryje se nejví-\nce v mysl, a potrvá v ní nejdéle. Vystoupí-li nápěv k 3., 5.,\naneb 7. tónu, uznamenává mysl, že jest nápěv ve výšce ohra-\nničen tónem, který k jednomu bodu se vztahuje. Spodní a\nvrchní hraničný tón nápěvu jsou tedy příbuzné, v této pří-\nbuznosti jest jednost, tato jednost spokojuje a tudiž nápěv\nzakončenějším, zaokrouhlenějším se představuje. Vystou-\npí-li nápěv k 4. aneb k 6. tónu, utkví zase tyto co nejvyšší\nvíce v mysli: mysl znamená, že jest nápěv ve výšce naproti\nprvnímu tónu cizím tónem ohraničen; jelikož tento s prvním\njednosti nečiní, uznamenává jej mysl co něco jiného, druhého.\nSpodní a svrchní tón pojímá mysl v tomto případě co něco\nrůzného, sobě cizého, něco, co spůsobuje dvojitost; tato dvo-\njitost vzbuzuje touhu po jednosti, tudíž znepokojuje; nápěv\njest méně zakončeným, zůstává otevřeným, za to jest ale ži-\nvějším, neboť předtuchu možnosti dalšího postupování vzbuzuje.\nToto vše platí o všech nápěvech, nechť se nalézají zbu-\ndované na základním tónu čili tónice aneb na vládnici čili\ndominantě. Tonika a dominanta jsou dva body, ku kterýmž\nse všecko v hudbě vztahuje. Nalézají-li se v nápěvu tóny, kte-\nré se jen k jednomu těchto dvou bodů vztahují, jest v nich\njednost, nechť si jest tento bod tonika neb dominanta. Při-\ncházejí-li ale tóny, které se střídavě k jednomu aneb druhé-\nmu bodu vztahují, jest v nich dvojitost, nechť si předchází\ntonika dominantě aneb dominanta tónice. Všecky nápěvy\njichž spodní a vrchní tón co 1. 3., aneb 1.5. aneb 1.7. se\npředstavuje, vztahuje mysl k jednomu bodu, buď toniky aneb\ndominanty; nápěvy pak, v nichž spodní a vrchní tón co J,\naneb 1. 6. se představuje, vztahuje mysl k dvěma bodům.\nNejvyšší tón a počet k jednomu bodu vztahujících se tónů v\ntom rozhoduje. Převahy nabude ta strana, kteráž bud nejvýš-\nsím tónem v nápěvu zastoupena jest, aneb kteráž větší počet\ntónů k sobě se vztahujících má. Tóny 1.2. 3. bude mysl\nvztahovati k jednomu bodu, protože nejvyšší tón s prvním\njednost činí a zde dva příbuzné tóny na jeden cizí přicházejí,\ntóny 1.2. 3.4. ale bude vztahovati k dvěma bodům, poně-\nvadž nejvyšší tón s prvním jednosti nečiní, se svým tónem\n2. ale rovnováhu tónům 1.3. drží.\nPři nápěvech s tóny 1.2. 3.4. 5. činí 5. tón s 1. je-\ndnost, a jsou v nich tři tóny 1.3. 5., kteréž k jednomu bo-\ndu se vztahují; mají tedy nadvládu nad tóny 2. 4.; při ná-\npěvech s tóny 1.2. 3.4. 5. 6. nesluší nejvyšší tón 6. s 1.\nk jednosti; činí ale s tóny 2.4. rovnováhu naproti tónům\n1.3. 5.a přiznává se k jinému bodu. Nápěvy, jichž vr-\nchní tóny tedy 3., 5., aneb 7. jsou, zůstávají v jednosti; ony\njichž tóny 4,, 6. aneb 8. jsou, vystupují z jednosti; odtud te-\ndy pochází zaokrouhlenost a klidnost prvních, otevřenost,\nživost a probuzenost druhých.\nv\nZ objemu nápěvů lze souditi předně: na stáří. Cím men-\nší objem nápěv má, tím vyššího stáří lze u něho předpoklá-\ndati. Každý národ obmezí se v začátcích svého zpěvu na\nněkolik málo tónů a dává svým nápěvům teprvé většího ob-\njemu, až když v umění trochu prospěl, až se jakoby osmělil,\nodvážil. Netvrdím ale, že vůbec všecky nápěvy s malým ob-\njemem staré jsou; neboť takové nápěvy mohou vzniknouti v\nkaždé době; a v skutku jsou mnohé mladého původu. Pro-\nstonárodní pěvec užije v nápěvu obyčejně jen tolika tónů,\nkolik mu jich v hrdle leží. Některý jich má více, jiný méně.\nMnohý i z pohodlnosti méně tónů užije, nežli by jich jinak z\nhrdla svého vyvěsti mohl.\n\nÚvahy.\n\nTu es Petrus, dvojsbor pro mužské hlasy, složil J. L. Bella.\nOp. 20. V komisí u J. Schindlera v Praze.\nDostávše Bellovy „Slovenské ctverozpevy\" pro mužský sbor\npoprvé k posouzení, obrátili jsme, prozkoumavše je, hned pozor-\nnost na slovenského toho skladatele a sledujíce až doposud ve-\nškeré jeho nám přístupné hudební plody, očekávali jsme od nich\nvždy skvělejšího výsledku. A hle, nesklamali jsme se ve svém\nočekávání ; neboť každá příští jeho nám k posouzení zaslaná\nskladba svědci vždy patrněji a jasněji o schopnostech a důklad-\nném hudebním vzdělání mladého skladatele. A tak jsme objevili\nopět v rozsáhlé slovanské zahradě fialku, která zajisté lahodnou\nvůni daleko Široko rozprostírati bude, dostane-li se jí v útlém\nještě jejím věku blahodárné rosy a paprsků slunečních. Bella\nneskládá pouze srdcem, nýbrž i hlavou drže se zásady: Hudeb-\nník musí být též dobrým počtářem ; neboť ve všech jeho sklad-\nbách shledali jsme pravou míru. Nikde není příliš mnoho, ani\nzase příliš málo. Vše jest jen vypočteno na dobrý účinek. Ano\nBella nestaví dříve, dokud si nevyměří náležitě staveniště pro\npříští budovu a dokud si neopatří k ní potřebný material. Tím\nse stává, že jeho skladby neoplývají ani zbytečným materiálem,\nani neunavují zbytečnou rozvláčností, nýbrž že tvoří vždy pék-\nný a zaokrouhlený celek. Co jsme zde řekli o Bellových sklad-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.3", "texte": "bách vůbec, to platí jmenovitě o dvoj sboru na slova : „Tu es\nPetrus\". Dvojsbor ten, jsa mistrovské dílo na poli vokální pó-\nly f oni cké hudby, svědčí co nejjasněji o tom, že je Bella nejen\nduchaplný skladatel, ale i velký kontrapunktický talent, jemuž\nhudba alla capella je pravou hračkou.\nSkladatel upravil dvojsbor svůj tak, že sešedše se oba sbo-\nrové se rozcházejí, ZakonČuje-li jeden sbor svůj úryvek, na-\nstoupí už před dokončením jeho zcela neodvisle druhý sbor imi-\ntujíc kadenČní frási svého soudruha tak, že tím povstane pěkná\nozvěna.\nOba sborové počínají si zde samostatně. DokonČuje-li jeden,\ntu už nastupuje zase druhý před zakončením v nČkterém hlase\nnovým motivem, imitujíc jej hned v zápětí přísně ostatními hlasy\na tak podávajíce si ustavičně jak u příchodu tak i u rozchodu\nobapolne ruce, pojí se krásně jeden s druhým a tvoří celkem\njednu litinu.\nAby dodal skladatel svému dvoj sboru větší rozmanitosti a\npůvabnosti a napínal znovu posluchače, střídá při opakování prv-\nní myšlénky sbor prvý s druhým ; dá totiž druhému sboru zpí-\nvat! to, co zpíval prvý sbor před tím a prvnímu, co zpíval sbor\ndruhý, tak že posluchač slyší sice zase totéž, ale vždy najiném\nmiste. Aby Bella mezi těmito dvěma sbory docílil jakéhosi\nkontrastu a jmenovitě aby jasně vynikl v druhém sboru nastou-\npivší pěkný melodický motiv, jejž imituje všemi hlasy; nadepsal\nprvému sboru „piano\" a druhému „forte\", Čímž se stane, že\ntento motiv hlavní a nová to myšlénka druhého sboru\nnejsa udušen prvním sborem, kterým se proplitá, svého účiuku\nse nemine a to tím více, poněvadž ten který motiv (thema) se\npohybuje v krátkých notách a sbor první takořka jen vyplňuje\nakkordicky harmonii delšími notami.\n(D oko nČ.)\n\nDopisy.\n\nZ Norvichu. (Hudební slavnost. — Pierson a jeho nové oratorium „Hezekias.\")\nVelká hudební slavnost, která se každého třetího rokn od-\nbývá ve prospěch chudobinců a nemocnic hrabství Norfolkského,\nzapočala dne 30. srpna a ukončena jest dne 3. září oratoriem\n„Mesiáš\" od Haendla, které se provozuje takřka při každé an-\nglické hudební slavnosti. Věhlasné pěvkyně, Tietjensova, Mur-\nská, Talbot-Chererova, Trebelliova a Pateyova, pak pěvci Rig-\nby, Camminos (mladý výtečný tenorista), Santley (znamenitý to\nbarytonista), Foli a Bettini zpívali sólové partie. Z prvých vět-\nších skladeb slyšeli jsme pozůstalou mši od Rossiniho a první\nČást nedokončeného ještě oratoria „Hezekias\" od Piersona. Toto\ndílo, jež přijato bylo s nadšením, uvádíme hlavně proto, poně-\nvadž ním oratorní hudba vstoupí v novou fási. Jsouc bohaté\nna rovněž tak nové a krásné melodie a harmonie, vyniká dílo\nto mocnou intensivní silou a dramatickým životem. Nenachá-\nzíme tu nižádné odchylky od vznešeného církevního slohu, bouř-\nlivé instrumentace aneb operní fráse. V těchto sborech burácí\nněco z toho velkého světového ducha ; avšak při všem tom ne-\npřekročil skladatel věčná pravidla umění, bez nichž není žádné\nkrásy. Poněvadž Pierson žil a studoval několik let v Německu\npovažují ho Němci, jak obyčejně, za německého skladatele a\nchtějí ho Angličanům vyrvat. Skladatel byl od obecenstva s\nnejvětší pochvalou a srdečností přijat. Též jeho anglická zná-\nrodnělá píseň: Ye mariners of England\" a jeho sbor: „Svatá\npoesie\" z druhé Části jeho „Fausta,\" došly nadšené pochvaly. Di-\nrigentem slavnosti byl Benedikt.\nZ Mnichova. (Richard Wagner a jeho opery.— Eberle, příští dirigent\nRheingoldu).\nJak se praví, zadal Richard Wagner protest proti tomu,\naby se zde nedávaly jeho opery vůbec ; avšak pochybuju veli-\nce o tom, neboť opery přešly kontraktně do vlastnictví Mnichov-\nského d vor. divadla. Když odcházel totiž R. Wagner z Mnichova,\nobdržel 40000 zl. k uhražení svých dluhů a deponoval za to\nsvé tehdáž dokončené opery: Přistaň und Isolde Meistersin-\nger a pozdější Rheingold i s trilogií Nibelungů. Třetí část\nblíží se k Svému ukončení. V celku vyplaceno bude Rich. Wa-\ngnerovi dle smlouvy 70 až 80000 zl. Není mi známo, obdr-\nžel-ii Wagner už druhou polovici této summy úplně; avšak jak\nse dovídám obdržel značné Částky na druhou polovici. Pro pří-\nští představení Rheingoldu nemohli vynajíti jiného ředitele než\nrepetitora sboru Eberle, jenž prý je důkladným znalcem Wa-\ngnerovy hudby. Dvorní kapelník Wiillner nechtěl se této úlo-\nze podrobiti, rovněž tak jako ředitel Mayer, jenž určen jest vý-\nslovně k řízení menších oper.\nZ Paříže, (Nové opery. — L. Graziani — Chorley o Rheingoldu.)\nV divadle lyrickém, jehož ředitelem jest Pasdeloup, budou\nse co nevidět dávati následující dvě opery a sice: Noe on le\ndeluge (Noe aneb potopa světa), pozůstalá to opera po nebožtí-\nkovi Halevym, skladateli to „Židovky\" a pak „Les derniers\njours de Pompeji\" (Poslední dnové v Pompejí) od Joncieresa.—\nLouis Graziani, skladatel opery „Tradita\" a „Giaur\" jakož i\nněkolika ouvertur a synfonických děl zemřel tyto dny na ho-\nrečku v Homburku. Anglický kritik Chorley, jenž byl pří-\ntomen hlavní zkoušce opery „Rheingold\" v Mnichově, píše oni\nv Časopise „Athaeneum\" jak následuje : Objevení se vil Rýn-\nských naznačil Rich. Wagner frásí, kterou byl si vy půjčil z Men-\ndelsohnovy ouvertury „Melusine\" a k naznačení obrů užil Rich.\nWagner motivu z Meyerbeerova „Roberta\", když jeptišky z hro-\nbu vstávají.\nZ Göttingen, (Hudební spisovatel Jahn)\nOtto Jahn. jeden znej výtečně jŠích učenců, zemřel tu dne\n9. zářit; r. Zemřelý narodil se dne 16. Června 1813 v Kielu a vě-\nnoval se po roce 1849 hlubokému bádánýhudebnímu. Nejlepší\novoce tohoto bádání jest velkolepé dílo: Životopis V. A.Mozar-\nta ve 4 dílech, jež se klassickým nazvati může. Jahn uspořá-\ndal též kritické vydání libretta „Fidelio.\"\nZ Velké Kikindy v Srbsku. (Skupština omladiny. — Vršecký zpěváčky\nspolek.)\nPředešlou neděli byla otevřena skupština (shromáždění) o-\nmladiny srbské, která trvala celých pět dní. — Nejhlavnejší z\nuzavření této skupstiny je to, že se osnovaly 4 odbory, které mají\ndle možnosti pracovati celý rok ve svém oboru a každoročně v\nshromáždění, — které se odbývati bude každý rok v jiném mě-\nstě, — zprávu o svých pracích podávati.\nOdbory jsou následující: 1. Literární, 2. Hudební, 3.\nnárodohospodářský, 4. paedagogický« Hudební odbor není nic\njiného, než již ve Vršei při odbývané slavnosti zpěv. spolků\nosnovaná „Pěvecká jednotau, a poněvadž jsou vŠickni členové\njednoty též cleny omladiny, rádi přijmuli příležitost, by podá-\nvali zprávu o své činnosti každý rok —- když je na těch shro-\nmážděních takořka celý národ zastoupen. Místní výbor omla-\ndinský se postaral též o zábavu, a tak byl program následovně\nsestaven. První den Divadelní představení ochotnické. 2. den\nBeseda, 3. den taneční zábava, 4. den opět divadelní předsta-\nvení, 5. den Selo (Volná zábava).\nZdejší místní výbor vyzval všechny srbské zpěv. spolky, by\nse besedy súČastnily a to tím více, poněvadž se neutvořil zde\nv Kikindě, ačkoliv tu žije asi 20.000 Srbů, přece ještě žádný\ndefinitivní zpěv. spolek. Ale všichni spolkové, kromě Vršeckého,\nodřekli své spoluúČinkování pod rozličnými výmluvami, a tak\nzůstal jediný VrŠecký spolek, by vyplnil tři Čísla programu zpě-\nvem. Že svojí úloze úplně dostál, zajisté jest nejlepŠím důka-\nzem to, že nejen první dvě Čísla se opakovati musela, ale že\nbyl, když třetí opakováno bylo, sbormistr také vyvolán, a obe-\ncenstvo se dříve nerozeŠlo, pokud zpěv. spolek ještě dvě písně\nnezapěl, musel tedy po posledním Čísle ještě třikráte zpívat. Pí-\nsně od Vršeckého spolku předneŠené byly následující: 1. Žal-\nmy tatranského Slovana od Procházky. (Vloni v Praze zapově-\nzené.) — 2. Směs z národních písní srbských od V. Hořejška,\na Urá! ruská píseň od Glinky.\nMimo zmíněný spolek účinkoval též p. V. J. Hlaváč před-\nnáškou na harmonium a musel třikrát piecu svou opakovat, dále\njedna slečna zpívajíc národní písně, při Čemž se na guslích sama\ndoprovázela a Giga GeršiČ, professor na vyšších Školách v Bě-\nlehradě, který jadrnou řeč proslovil. Tak se může říci, že ne-*"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18690920-01.1.4", "texte": "<en skupština vůbec, ale i co se týče zábavy, vše se dobře vy-\ndařilo.\n\n—ič.\n\nZe Sedlce u Tábora, (Slavnost 50íeté památky narozenin Prokopa Chocholouška).\nDne 19. září uspořádána bude zde mimo jiné velká aka*\ndemie, jejížto program je tento: Proslov, přednese sIČ. M. Pauk-\nnerova. Ples Cechů, sbor s barytonovým sólem od H. Vo-\njáčka. Solo, zpívá p. Jos. Paukner. a) Arie panoše z Hu-\ngenottů, b) 1 Šepce kvítí, první cenou poctěná píseů od Ed. Ná-\npravníka; zpívá sIČ. Popplova. Valčík z Fausta koncertně\nupraven od F. Liszta; přednese Jos. Paukner. Arie z „Fau-\nsta\" od Gounoda; zpívá pi. KarolinaHuttary-Poláková, výtečná\nkoloraturní zpěvačka. Deklamace, přednese p. Fr. Stibor.\nKoncert na housle od Beriota, předn. p. Pich. a)Juk, píseň\nod F. Kavána, b) Bětulinka od Jos. Nesvadby; zpívá paní\nHuttary-Poláková. U boj, horvátský sbor od Zajíce.\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Pražský Hlahol uspořádá velký koncert ve prospěch\npohořelých v Bakove. Program a den koncertu bude pozdéji oznámen.\n* Zpěv. spolek „Boleslav\" v Šárce přistoupil k jednotě\nzp. spolků a zvolil za svého zástupce v jednotě ředitele spolku\np. Čeňka Školu.\n* Pec. jednota v Praze vypisuje cenu 30 zl. r. m. za\nnejlepŠí přívodní český sbor. Lhůta do konce října 1869. Bliž-\nší výminky podáme příště.\n* V akademii, která byla k slavnosti 501eté památky na-\nrozenin Prok. Chocholouška dne 18. a 19. září v Sedlci u Tá-\nbora uspořádána, účinkovali mimo více pěveckých spolků též\nvýtečná koloraturní pevkyně paní Huttary-Poláková, sic. Fr. Popp-\nlova a p. Fr. Pich.\n* Semilský zpěv. spolek „Jizeran\" uspořádal dne 12. září\n1869 v hostinci „v ráji\" besedu. Program : Ouvertura k opeře\n„Kouzelná flétna\" od Mozarta. Na přírodu, sbor od Em.\nVaŠáka. Deklamace. Druhý koncert od Alarda pro hou-\nsle, přednesl p. Fr. Vedral s průvodem kvartetta. Kdo má\nzpívat, žertovný výstup pro tenor a bass od J. Pauknera.\nPochvala Vítova, sbor od Em. VaŠáka. Poutník, sólový sbor\nod Em. Vašáka. Deklamace. Sóio pro cello s průvodem\npiana, přednesl p. J. Sulc. Variace pro housle s průvodem\nkvartetta, přednesl p. Fr. Vedral. Kytičky, sbor od Heisfc.\nNa to taneční zábava.\n* Šárecký zpěv. spolek „Boleslav\" uspořádal dne 12. září\n1869 v hostinci na „Zežulae\" v prospěch průmyslové Školy ve\nVídni zpěvní a deklamaUrní besedu. Program : Svoji k svému,\nsbor od K. Bendla. Doktor Žvanil, deklamaoe od J. J. St.,\npřednesl p. Fr. Minovský. Se mnou bud, sbor od Zimmer-\nmanna. V neděli odpoledne před divadelní kassou, solový\nžert. —Nácek, ševcovský učeník, od J. Stankovského, přednesla\nsic, M. S. Cikání, sbor od J. Vogla Jakého bych nera-\nda, deklamace od Kubeše, přednesla sl. Marie Šťastných. U\nboj! sbor od Zajíce.\n* Vyškovský zpěv spolek „Hana\" na Moravě, uspořádal\nna památku slavnosti svěcení praporu svého (11. září 1864) dne\n12. září zábavu, v níž provedeno by to : ouvertura Ženské\nslzy, veselohra od Górnera Utonulá, sbor od P. Křížkovské-\nho. Ouvertura Ztracené srdce, sbor.\nv\n* Černohorský zpěv. spolek na Moravě přijal jméno „Purkyne'.\"\n* Ve Zdicích zařízen jest zpěvácký spolek pod jménem „ZdíkP\n* Zpěv. spolek ve Vodňanech odbýval dne 5. září slavnost\nsvěcení praporu.\n* Uherskohradišťský zpěv. spolek na Moravě súčastní se\nv hudební zábavě, kterou dne 27. září uspořádá občanská be-\nseda v Uherském Ostrohu. Program. Ouvertura k opeře „Nor-\nma\" od Beliiniho. Na Krkonoších, sbor od Tovacovského\nOdvedeného prosba, sbor od Pavla Křížkovského. Kavatina\npro zpevoroh od Suppé-a Ten ptáček, ten se nazpívá, sbor\nod Jos. Bergmanna. Orala, sbor od Hynka Vojáčka. —Orle,\npestrý orle, sbor od Tovacovského. Kdo z koho, besední žert.\n\nZprávy.\n\nčeské divadlo. Díle 10. září: Pout do Mekky, komická\noperetta v 1. jedn. od E. Nessla (překlad od B. Pešky). Hud-\nba od J. Zajče, (popité.) - Loď v přístavu aneb veselí plav-\nci. Dne 13. září: Sládek Prestonský. Dne 14. září: Pouť\ndo Mekky. Dne 15. září: Orfeus v podsvětí od J. Offen-\nbacha, Dne 16. září: Orfeus v podsvětí. Dne 17. září:\nVeselé ženy Vindsorské. Dne 19. září ~Troubadour.'1\nZajcovy operetty došly u našeho obeceustva podobné obli-\nby, jako plody Offenbachovy téhož druhu pro pěkné melodie,\npopulární rhytmy a lehkou fakturu, jmenovitě to platí o „Lodi\nv přístavu\" a „Lazzaronech\" a také o nejnovejŠí jeho operettce\n„Pouť do Mekky.\" Stručný obsah libretta, jež nevyniká zvláštní\nkombinací jest tento:\nMladý a bohatý, avšak žárlivý Turek Masili bej, maje v po-\ndezření své ženy, že tropí za jeho zády milostné pletky, ozná-\nmil jim, že se vydá na pouť do Mekky, což také na oko učiní.\nSotva ale prah domovský byl opustil, vstoupí s dorozuměním\nLula, strážce harému, mladý Kek Timoleon do harému, kde jeho\nmilenka Zoe se nachází. Na radu Lulovou, přestrojí se Timo-\nleon za ženskou, aby ho ostatní ženské nepoznaly a sejde se se\nsvou milenkou. Brzy na to vklouzne do harému za Francou-\nze přestrojený Masili bej, podplativ svého vlastního sluhu Lulu.\njenž pána svého nezná. Zde se setká Masilibej s Timoleonem\nza ženskou přestrojeným, a nevěda, co by to za ženskou býti\nmohlo, pozná, odhaliv její závoj, že to mladý muž. Tento vy-\nzná se přestrojenému Turkovi, že tu má milenku a žádá ho o\npomoc, Masilibej slíbí, že mu přispěje a dav se domácím poznat,,\nodevzdá Řekyni Timoleonovi do náruče. Že se Lulovi dobře\nnevedlo, dá se mysleti. Co do hudby nevyniká ani zvláštními\npůvodními melodiemi, ani zvláštní karakterištikou; je snadná a\npři tom mělká, rovnajíc se hudbě Offenbachových operet. Ze\nsólistek vyznačila se sic. Kupkova (Zoe), sl. Ledererova (Zo-\nraida), p. Mošna (Masili bej) a p. Veger (Timoleon).\n* Pan Ji Seifert, clen české činohry, hodlá se věnovati\nopeře a za tou příčinou koná svá studia pěvecká u p. Fr. Pi-\nvody. Pan Seifert má prý velmi pěkný hlas barytonový.\n* Pan Sehesta, clen české opery zpíval dne 12. září po-\nhostinsku v Lipsku co hrabě Luna v „Troubadouru.\" Keferent\nLipského časopisu „Signále\" chválí sice jeho pěkný hlas; avšak\npraví, že je vokalisace jeho nesrozumitelná a jeho pěvecké vzdě-\nlání nedostatečné. Lipská Theaterzeitung dí, že se p. Sebesta\nlíbil a dvakrát vyvolán byl.\n* Sic. Horynova, žákyně operní Školy pražské konserva-\ntoře dochází u dvorní opery Berlínské vždy větší obliby u obe-\ncenstva a uznání u kritiky. Předešlý týden vystoupila co Ben-\njamin v Mehulově opeře „Josef a bratří jeho\" a provedla úlo-\nhu tu, jak referent „Berl. Zeitung\" praví, s hudební jistotou a\ns náležitým pojmutím, dodavši dětsko-naivní povaze Benjamina\núplné hudební platnosti. Zvláštní zásluhu získala si sic. Hory-\nnova tím, že nezpívala romanci svou rozkouskovaně, nýbrž v\njednom toku. V tétéž opeře vystoupil též náš rodák p. Vo-\nvorskk co Simeon s nejskvělejším úspěchem.\n* Nový Školní běh v jednotě k zvelebení vojenské hudby\npod ředitelem p. Pavlisem započne dne 4. října 1869. Ti, kteří\ndosáhnuvše 17. roku svého stáří jsou spůsobilí k vojanštině,\nučí se pouze 1 rok ; musí však míti propravné hudební vědo-\nmosti. Mladší aspiranti mohou se jen tehdáž přijmouti, zavá-\nžou-li se jejich rodiče, pěstouni neb poruČníci, že se jim dosta-\nne náležitého zaopatření. Bližší zprávy na ústní neb písemní\npoptávky podá ředitel p. Pavlis v Praze, ostrovní ulice, č. 146\n(nové 16.)\n* Pan Sitt, Pražan a druhdy koncertní mistr v Solno-\nhradu, engažován jest co ředitel orkestru u zdejšího německého\ndivadla.\n\n* Uprázdnéné místo. Uprázdněno je místo kapelníka u\nc. k. priv. ostrostřeleckého sboru v Klatovech. Ucházeči nechť\nse hlásí u Bedř. Mayera, pobočníka sboru v Klatovech."}]}