{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_sha256": "f8b89acebcd57440ebc853fa7b902e7364d467bdffd2d5fca629b2146738f29f", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/10/10_01/bmtnabd_1869-10-10_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-10_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "203", "page_fin": "203", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.2.1", "titre_corps": "Vasil Vasilovič Besekirský.", "titre_sommaire": "Vasil Vasilovič Besekirský.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "203", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4826, "texte": "Vasil Vasilovič Besekirský.\nMezi novějšími virtuosy na housle zasluhuje ruský umě-\nlec V. V. Besekirský jedno z nejpřednějších míst a proto\ndoufáme se zavděčiti čtenářům svým, podáme-li několik ži-\nvotopisných dát našeho pobratima.\nV. V. Besekirský narodil se r. 1836 v Moskvě a počal\nse r. 1847 hře na housle a vedle toho také pianu a cellu\nučiti. Mladý a nadaný Vasil prospíval na svém nástroji tak,\nže už r. 1850 veřejně vystoupil a brzy na to čestné místo\nu císařského operního orkestru v Moskvě obdržel. Aby se\ndále vzdělal a zdokonalil, cestoval r. 1858 na dvě léta do\nciziny a studoval v Bruselu pod professorem Leonardem a\nDamckem vyšší hru na housle a nauku o komposici. Od-\ntamtud odebral se ku koncertu do Ostende, kde se mu také\npříležitost naskytla, hráti před Její Výs. velkokněžnou Hele-\nnou Pavlovnou.\nSvětoznámá tato podporovatelka umění věnovala mla-\ndistvému umělci 1000 rublů, aby se zdokonalil ještě více ve\nsvém umění. Roku 1859 koncertoval Besekirský s úspěchem\npříznivým v Bruselu a později v Paříži. Roku 1860 navrátil\nse do Moskvy a zaujal opět místo u cis. orkestru, pořádaje\ntam a také v ostatním Rusku každého roku koncerty a kvar-\ntettní zábavy. Roku 1863 koncertoval poprvé v Petohradě.\nVšude květlo talentnímu jinochu značné štěstí; s neobyčej-\nným svým nadáním spojoval také neúnavnou pilnost a vy-\ntrvalost.\nRoku 1866 engažován byl na čtvry koncerty do Ma-\ndridu. Výsledek jejich byl pro umělecké jeho jméno skvělý;\navšak daleká cesta nesvědčila jeho zdraví. Besekirský byl\nnucen celou zimu stráviti v Nizze, kde se opět značně zo-\ntavil tak, že tam mohl už po čas svého pobytu dvanáckrát\nve veřejných koncertech vystoupit!. Jsa úplně uzdraven, na-\nvrátil se zase do Moskvy, aby zaujal místo u operního or-\nkestru. Roku 1868 vystoupil opět v Petrohradě a pak v\nLipsku, přédnášeje svůj vlastní koncert na housle. V posled-\nním městě přestál Besekirský takřka ohenní zkoušku v zna-\nmenitém koncertě Gewandhausu a následkem toho byl z rozli-\nčných měst německých ku koncertování vyzván. Besekirský\nvzav si od ředitelství cis. divadla na rok dovolenou, podnikl\nna novo uměleckou pout a zavítal tyto dní do Prahy, aby se\ni zde slyšeti dal. O jeho hře a jeho koncertu praví\nDr. Linhart v časopise „Politik\" (čís. 276) jak ná-\nsleduje; První čislo programu: koncert v 3 sadách od\nBesekirského zbuzoval velkou zajímavost. Co se týče naklá-\ndání s virtosní a ornamentální částí jeho skladby, která vy-\nhovuje účeli; upomíná nás skladatel na spůsob Vieuxtemp-\nsův. Nejvěčší elegance a pikantní živel u vedení houslí co\nprincipalního hlasu a orkestralního průvodu, který se opírá\nvšemu, co je všední a obyčejné; vše to vyznačuje s prospě\nchem tuto skladbu; avšak Besekirský sahá co do velkých\ntónových kombinací, passaží, co do napínání virtuosního umě-\nní a co do dvouhmatné harmonické hry mnohém dále než\nVieuxtemps. Ale sklacibu tu take proviva v celku skrz na\nskrz ušlechtilý duch, vznešená intence a onen poeticky dech,\njenž odpovídá modernímu směru všeho hudebního tvoření-\nDůkazem toho jest duchaplná podstat kantilen a často pře-\nkvapující plná světla barevnoskvělé orkestrace. Co virtuos\nvyniká Besekirský neprávě mohútným, ale sympathetickým,\njemným tonem. Zvonkovitá intonace dodává jeho kantileně\npečeť (nejvyšší vroucnosti. Koncertista překonal vítězoslavně\na hravě na pohled ohromné nesnadnosti, které zasahují až k\nzáhadnému odvážlivému počínání. Žádný nelibý tón, žádné\nselhání nerušilo požitek na povznešené úloze nejvyšší virtuo-\nsity. Mimo svůj koncert hrál p. Besekirský se stejným úspě-\nchem ještě poetickou mazurku svého útvoru a salonní kus\n„Slavík\" od Áljaběva s průvodem piana.\nDr. L. Procházka píše v Nár. listech číš 277. Vilém Be-\nsekirskij zaujímá bez odporu nejen mezi slovanskými než i\nmezi ostatními mladšími houslisty jedno z nejpřednějších míst.\nÚžasná jeho umělost vládne takořka hravě všemi i nejsmě-\nlejšími obtížemi moderní techniky, tón, ač ne velký, jest pln\nněžné vroucnosti a měkkosti, výraz oplývá spanilou poetično-\nstí. Upomíná nejspíše na školu Leonardovu a Vieuxtempsovu,\nač stojí přec o krok dále. Hra jeho jest jednak skvělejší, je-\ndnak vnitrnější. Poslednější vlastnost zdá se nám vyplývati\nz ryzé jeho povahy slovanské, která iv obyčejném obcování\nmá jakýsi nádech snivé poetičnosti. Skladatelský jeho talent\nzasluhuje taktéž uznání; v koncertu, kterýž mimo jednu ma-\nzurku (do G~moll) a fantasii na Aljáběvovu píseň „Slavík\"\npřednesl, jevit se hlavně snaha, umělost technickou rozvinouti\nv úžasné skvělosti, avšak v druhé větě, vyznamenávající se\ncituplnou kantilenou, splývá idea s výrazem v plynnou, krásnou\njednotu. Obecenstvo uvítalo umělce hned při vstupu co nejli-\nchotivěji a vyvolalo jej třikráte po koncertě, provedeném s\nhravou jistotou a milou elegancí. Neméně účinkovaly ostatní\ndvě skladby, zvláště fantasie rozehřála veškeré obecenstvo."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-10_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "204", "page_fin": "204", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.2.2", "titre_corps": "Co se vyžaduje od operního skladatele?", "titre_sommaire": "Co se vyžaduje od operního skladatele?", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "204", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3097, "texte": "Co se vyžaduje od operního skladatele?\nIndividuální náklonnost a snad také jisté, byt i ne zcela\njasné vědomí o převládajícím nadání vede člověka obyčejně\nk nějakému zvláštnímu oboru umění a zajisté může ten po-\nvídat o štěstí, jenž se ho nechápe z jiné příčiny. Avšak ne-\nsnadnému komponování oper věnuje se bohužel mnohý za tou\npříčinou, poněvadž hodlá nabyti v nejkratším čase a při do-\nsti skromném štěstí velké vážnosti a mnohých výhod.\nMá-li někdo býti dobrým skladatelem operním, musí mi-\nmo hudební vědomosti všeho druhu především míti šťastnou\npoímavost lidského života v jeho rozmanitých směrech. Musí\nvynikati onou pohyblivou myslí, jež beze všeho namahání\nsoucitně s trudným pláče as veselým se směje: musí se\nrychle vpraviti z jedné polohy do druhé a to s celou duší\nsvou.\nOperní skladatel i básník musí míti hybkou, povolnou,\nnápodobivou a přec tak samotvornou a tvůrčí přírodu a to\nv rozsáhlejší míře, než herec a pěvec, jenž má co dělati s před-\nstavováním jedné osoby, co zatím skladatel se musí vpraviti,\nviny sliti a vžiti v celý malý svět. V cituplné představě kom-\nponisty musí se vyvinouti každá povaha jen v sobě a o so-\nbě jasně a krásně ve všech svých odstíněních a to až k ta-\nkové míře, až se sama vyjádří zevnějšími známkami a jiným\nse jasně znázorní. Avšak povaha musí též, a to jest nejhla-\nvnější věc, státi k ostatním povahám, které skladatel líčiti má,\nv nejkrašším souměru; ano povaha musí své místo tak vypl-\nnit!, že vyhovujíc sobě nesmí býti jiným na újmu. Každé je-\ndnotlivé osobě musí se dostati tedy, jako v dobře zřízeném\na moudře vedeném státu, úplné její právo při vší podřízeno-\nností jednotlivých členů, z nichžto každý svou určitou částí ve\nprospěch celku pifspěti musí.\nBásník podá skladateli nákresovité, v jistém ohledu ko-\nstrovité dílo, které musí mimo dobrý tuk opatřeno býti ještě\nsvaly, žilami, nervy a kůží. Dílo to nezdá se dle zevnějšku\nbýti při plné bujaré síle; avšak ono musí býti uvnitř jadrné\na zdravé! A co má skladatel s librettem tím dělati?\nSkladatel má dílo básníkovo v sebe pojmouti, je pěsto-\nvaťi, do podrobná promysliti, procítiti, a takořka prožiti. On\nmá básníkovy nástiny postaviti do plného světla a vábného\nstínu, má ponechané mu mezery, přechody z jednoho do dru-\nhého malovati mnohoznačnými tóny a vtisknouti jim pečeť\ndokonalosti.\nPoštěstí-li se mu všecko, ví-li, jak má jednotlivé povahy\nhudebně líčit, zná-li poměr jednoho k druhému; tu má ještě\npečovati o jakýsi základní tón čili jakousi základní barvu,\nkterá rozlévajíc se nad celkem, staví dílo do zvláštního svě-\ntla. Tímto svěžím dechem stane se útvor teprv vlastnictvím\nurčitého, značného mistra, jenž tím objeví svou samostatnost\nbyť i co do zosnování a formy na jevo dal, že přináleží jisté\nznamenité škole.\nTento základní tón musí se jevit! už v ouvertuře, která\nmá býti pouze obrazem následujícího díla potud, aby připra-\nvila obecenstvo na základní rozpoložení mysli, které převládá\nv opeře. Potpourovité příštipkování jednotlivých vět z melodií\nopery samé je přehmat, jenž se snad tu a tam ospravedlniti\ndá; avšak za pravidlo platit nemůže.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-10_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "204", "page_fin": "205", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.2.3", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "204", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.2", "debut_caractere": 3099, "fin_caractere_exclue": 6775, "texte": "Dopisy.\n\n—l.\nZ Milána. Nové opery. — Album týkající se opery Petrelovy „Snoubenci.\"\n— Nové časopisy.\nDlužno se přiznati, že italští skladatelé operní závodí v čin-\nnosti komposiční o přednost. Maestro Pisani uvádí do hudby\nlibretto svého nešťastného přítele J. Piave, která se nazývá;\nPerla. — Ghishanzoni píše libretto pro maestra Gibelliho, jenž\nse byl už osvědčil před několika lety svou operou : Parenti ap-\nparenti. Nová opera, kterou nyní komponuje, sluje : La dama\nvolata. — Maestro Enrico Bernardi, skladatel opery: Romani\nnelle Gallie, píše o nové opeře pod názvem: Ettore Fieramosca.\nMladistvý komponista Amintore Galii komponuje novou operu,\nkterá má název: Lo spettro. Libretto k této opeře, jakož i k oné\nBernardiho pochází z pera Enrica Carozziho, A což maestro\nSantino Coppa, skladatel opery : Castanza di Francavilla ? Ten\npíše najednou o dvou operách a sice: Le catacombe a La con-\ntessa di Santa Chiara. Nuže opery ty jsou v práci; ale to\nnení ještě vše. Některé chystají se už k provedení. Tak při-\npravuje se na divadle „del Fonde\" v Neapoli nová opera: Li\nElsa od Sorace a pak opera 11 Gi uramenta di Calaorita od\nmaestra Giovanniho Garofala. — Nová opera: I promessi sposi\n(Snoubenci) od Petrelly, provozovala se dne 5. říj. poprvé v Lecco\nse skvělým úspěchem. U této příležitosti dal milán, fotograf Ganzini\ndo prodeje album s fotografiemi, které obsahují pohledy na\nvšecka místa, v nichž se koná děj Manzoniova románu „Snou-\nbenci,\" z něhož Ghislanzoni utvořil text Petrellovi. Viděl jsem\nelegantní toto album Ganziniho, jež v sobe zahrnuje 16 pře-\nkrásných pohledu. V předu nachází se podobizna Manzoniho v\nmedailonu) ozdobena skizami nejhlavnejŠích osob z opery „Snou-\nbenci \" — Dne 24. září provozovala se poprvé nová opera:\nLucchino Visconti od maestra Amadeie v městě Lugo s přízni-\nvým výsledkem. Dámy Berini, Lemairc pak pánové Carpi,\nCotogni, D' Ottavi provedli své úlohy s nevšední horlivostí a\nbravourou. — Opět přibylo několik divadelních a hudebních\nčasopisů. Tak vychází v Římě od nějakého času měsíčník hu-\ndební pod názvem: Palestrma, jenž je vázne redigován. V\nTurině vyšel nový divadelní časopis Figaro, jemuž přejeme,\naby se potkal každého dne s nějakým Almavivou. — Od no-\nvého roku bude, jak oznamuje Cosmorama — vycházeti nový\ndivadelní list u velkém formátu pod názvem: II secolo artistico.\nv\nKéž by se v Cechách tak dobře dařilo hudebnímu listu, jako\nzdejším Časopisům!\n\nn—n.\nZ Florence. Koncertní sál Sivori. — Ceny. — Requiem od Donizettiho.)\n— Kantáta.)\nJak si Italiáni svých virtuosů a skladatelů váží, o tom\nsvědci následující okolnost. V listopadu tohoto roku otevře Bo-\nsola v Janove koncertní sál, jejž pokřtil jménem slavného vir-\nuosa na housle Sivoriho. Sál ten nacházející se v paláců mar-\nkýze Spinoly, obsahuje místa pro 500 osob a je velmi akusti-\ncký. — Pedagogický kongres (Čtvrtý to) přiřknul cenu násle-\ndujícím didakticko-musikálním vystavovatelům, pánům naklada-\ntelům : Gjudici a Strada, pak p. Corinnu Mariottimu skladateli\n,,Národního Zpěvníku\" a knězi Cav. Vezzonimu, spisovateli\n„Methody chorálního zpěvu.\" —Nakladatel Francesco Lucca vydá\nco nevidět pozůstalou církevní skladbu po Donizettim, totiž ra-\nkviem jeho, jež byl složil k smuteční mši za Belliniho. — Dne\n3. t. m. odhalen byl zde slavně v chrámě Santa Croce pomník\nslavného italského skladatele, Luigi Cherubiniho. — K otevření\nprůplavu Suezského provedena bude velká kantáta, jejížto slo-\nva pocházejí od Italiana Kuvelilio a kterou do hudby uvede\nkníže Poniatovski.\n\nŽ Českých Budějovic. (Hudební a deklamatorní zábava.)\nDne 26. září b. r. uspořádali husinectí studující ve pro-\nspěch pohořelých v Husinci hudební a deklamatorní zábavu, je-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "205", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7035, "texte": "již program byl následující: Proslov. Ouvertura z písní slo-\nvanských, od Em. Títtla. Tři doby v zemi české, deklama-\nce od Jablonského. Muž bez slzí, (slova od A. Melišové-\nKorschnerové), solový zpév s průvodem piana od Záhorského.\nSlavia, píseh beze slov pro housle s průvodem piana od M.\nMildnera. Žal od Zavrtala, přednesl orkestr. Pomněnka\nna Belliniho. variace pro housle s průvodem piana od Artota.\nDívka z předméstí, variace pro křídlovku. —Je hluchý,\nveselohra v 1 jednání. Na to následovala taneční zábava.\nZ Pardubic. (Produkce. Zpěváčky spolek dámský Ludmila Pernštýn).\nPevecká akademie, uspořádaná na oslavu sjezdu záložen se-\nverovýchodních Cech, dne l2ho září v Odeonu na Veselce, tě-\nšila se četné návštěvě a vypadla ku cti obou spolků velmi\nskvěle. Předneseny byly sbory: „Jarní* smíšený sbor od K.\nBendla. „Ženám českým\" ženský sbor od Kavana\nvzbuzení k zpěvu\" mužský sbor od Hendryčha. Ze zvláštní\nochoty účinkoval pan Mayr a zapěl krásným zvučným hlasem\nvelkou arii z „Carostřelce\" od C. M. Webra a dvě národní pí-\nsně slovanské a sice „Při luní\" slovinskou a „Shodování se,\"\nmoravskou národní. Výborný krásný zpěv a uhlazený krásný\npřednos přijat od obecenstva s velkou pochvalou a nekonečným\npotleskem. Pravou bouři nadšení vzbudil vsak překrásný sbor\nKavanův „Ženám Českým\"! Ludmila byla třikráte vyvolá-\nna a sbor musil býti stůj co stůj při hlučném provolávání „slá-\nva\" opakován. Též PernŠtýnu se dostalo hojného potlesku.\nKrátký ale vybraný program dokončen doslovem od Jil. Jahna,\nrázným, plným Šlechetného zápalu, jenž by byl vzbudil všeobec-\nné nadšení, kdyby v tom nebyl vadil slabý přednos. Pocit\npřevládající nespokojenosti osvěžen jedině živým obrazem, sku-\npením postav (z členův Ludmily), představujících: Štěstěnu, u-\nmění, hudební i výtvarné stavitelství, pilnost a členem Sokola\nprůmysl a orbu, kol nichž se seřadili členové Sokola a Pern-\nštýna se svými prápory a ostatní členové Ludmily, na kterýž\nnebylo obecenstvo programem připraveno a jenž byl sestavením\na krásnou malebností skutečně krásným překvapením. Pan prof.\nKostěnec byl za mistrné uspořádání hlučně vyvolán. Laskavostí\nsl. výboru záložny a městského zastupitelstva, potěšeného nad\nzdarem produkce, jež pobavila tak mile cizé hosty, proměnil se\npo odstranění sedadel prostranný Odeon v taneční sin a slavno-\nstní oblek Čilých Ludmil a bujarých Sokolů dodal zábavě ráz\nskvělého plesu. Cizí hosté uchváceni obrazem společenského ži-\nvota, jenž se rozvinul v málo hodinách tak pestře před zraky\njich, odjížděli s ujištěním pecovati všemožně v domovech svých\no rozkvět a zavazení ženských zpěv doky ch spolkli. Ve čtvrtek\nv den sv. Ludmily, zapěl spolek při mši, z laskavé ochoty k\nspolku sloužené od vel. p. P. Krátkého, kat. reál. Škol, za říze-\nní obětavého ředitele spol. p. P. Střebského, píseň Mariánskou\nod Aiblingera a Smetanův sbor „Modlitbu dívek.\" Po mši se-\nšel se spolek naposled v místností spolkové k urovnání záleži-\ntostí spolkových před prázdninami, kteréž spolku až do počátku\nlistopadu nastaly. Před rozejitím vysloveny srdečné díky jak\nctěné starostce spolku pí. Bož. Jahnové, tak váženému řediteli\np. P. Střebskému za jejich horlivé a neunavené působení ve\nspolku a přání, by tutéž přízeň pro příští rok, kde započne\nbohdá spolek s rozšířenou Činonstí, opětné své působení zachovali.\nPo rozejiti členů odbývána jesté schůze výboru.\n\nL.—l.\n\nKronika zpéváekých spolků.\nVýroční valná hromada zpěv. spolku „ Věnceslavu v\nLibni u Prahy. K výroční valné hromadě zpěv. spolku Věnce-\nslav, kteráž se dne 30. září odbývala, dostavilo se 22 výkonných\na někteří z přispívajících Členů. Při předsevzaté volbě výboru\nzvoleni byli všemi hlasy následující páuové: Stejskal M. za sta-\nrostu, Voctář J. za jeho náměstka, Lahoda V. za ředitele, Ji-\nroutek A. za jednatele, Kalous K. za pokladníka, Rone J. za\njeho náměstka, Chlostík Jos. za obřadníka, Cikánek A. za li-\nstovního, Dostal K.a Rulf A. za praporecníky. Dle zprávy je-\ndnatelské má spolek 57 členů a sice: 27 výkonných, 25 přispí-\nvajících, 4 zakládající a 1 čestného. Za minulý rok nastudová-\nno bylo 19 nových skladeb, uspořádáno 5 zábav, a spolek sú-\ncastnil se mnohých národních slavností. Cena jmění spolkového\nobnáší 537 zl. 75 kr. mimo 28 zl. 60 kr. na hotovosti. Na\npomník, o jehož zřízení na hrobě bývalého ředitele spolku f\npana Jana Dlinnehiera usnešeno se postarati, upsali členové k\n50 zl. Provoláním „Sláva\" uvědomělému občanstvu, které\nspolek jakýmkoli spůsobem podporovalo a jemu přízeň svou na\njevo dalo, byla valná tato hromada ukončena.\n* Zpěváčky spolek Branislav zúčastnil se dne 28. září\n1869 v svěcení nové Školní budovy v Jilemnici a jmenovitě sla-\nvnostní produkce. Program : I. Oddělení. Ouvertura k opeře\n„Němá z Portici. \" Na Krkonoších, sbor pro mužské hlasy\nod Tovacovského, zapěli veškeří zpěváČtí spolkové. Ženám\nčeským, pro ženský sbor, s průvodem piana složil Fr. Kavan,\nzapěl dívčí spolek. - Odvedeného prosba. Sbor pro mužské\nhlasy, složil P. Křížkovský, přednesl Packý zpěv. spolek „Hla-\nsoň\". V tom světě vše ted usnulo, dvojzpěv od K. Bendla,\npřednesli pánové Bradler a Jene. 11. Oddělení. Dnetto z opery\n„Alzisa\" od Verdiho.— V lese, smíšený sborodF. Mendelssoh-\nhna, přednesl Jilemnický „Branislav\"a dívčí sbor. Jaro lá-\nsky z „Běly Krasavice\" od L. Zvonaře, přednesl „Branislav.\"\nJediná spása, hrdinský zpěv vlastenecký pro mužský sbor s\nprůvodem dechových nástrojů od Em. Vašáka, zapěl „Branislav\"\ns „Vysockým Krakonošem.\"\n* Zpěváčky spolek „Boleslav\" uspořádal v neděli dne 3.\nříjna 1869 pěveckou zábavu v sále u „modrého hroznu\" v Mla-\ndé Boleslavi. Program. Proslov, přednesl p. Jan Sturm Srb-\nské písně národní, sbor s průvodem piana od A. B. TovaČov-\nského (poprvé). -» „Přilítlo jaro !\" Ctverozpěv pro smíšené hla-\nsy složil K. Bendi (poprvé). Duetto ze zpěvohry: „Prodaná ne-\nvěsta\" od B. Smetany, přednesli p. p. Janda a Seidner (poprvé).\n„Písně Hostýnské.\" Velký sbor s průvodem piana od Hyn-\nka Vojáčka (podruhé). j^a riebi plno hvězdiček!\" Dvojzpěv\npro ženské hlasy složil K. Bendi; přednesly sl. V. Novotných\na sl. AI. Kruisova (poprvé). Walterova píseň o snu z opery\n„Die Meistersinger von Ntirnherg\" od Richarda Wagnera přelo-\nžil p. prof. Vorovka (poprvé). „Kamaráde pojd!\" Pochod\nod Zollnera přeložil B. F. Neufuss (podruhé).\n* Pěvecké jednoty „Libuše\" a „Ples\" v Josefově uspořá-\ndaly laskavým spoluúČinkovauím hudebního sboru slavného c. k.\n18. řadového pluku Vkž. Konst. Ruského dne 2. října pěveckou,\nhudební a deklamatorní akademií v sále „u slunce.\" Program.\nI. oddělení: Proslov. Ouvertura k opeře „Korunnídémanty\"\nod Aubera. „Svoji k svému\", mužský sbor od Bendla.\n„Shledání\", dívčí sbor od Zvonaře. „Tambor\", smíšený sbor\nod Bož. Jahnové. v cizině\", solo pro tenor s průvo-\ndem harmonia a cella od K. Záhorského. 11. oddělení: „Pražská\nsylvestrová noc\", veliký směs od Ferd. Schrolla. „Povzbu-\nzení k zpěvu\", mužský sbor od Hendryčha. „Česká země\",\ndívčí sbor od A. Knorra. „Pomněnky\", smíšený sbor od\nBendla. „Sbor cikánů\" z opery „Trovatore\", pro dívčí a\nmužské klasy s doprovázením hudby od Verdiho."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-10_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "204", "page_fin": "204", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.2.3.1", "titre_corps": "Z Milána. Nové opery. — Album týkající se opery Petrelovy „Snoubenci.\"", "titre_sommaire": "Z Milána. Nové opery. — Album týkající se opery Petrelovy „Snoubenci.\"", "signature_source": "—l", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "204", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.2", "debut_caractere": 3108, "fin_caractere_exclue": 5515, "texte": "—l.\nZ Milána. Nové opery. — Album týkající se opery Petrelovy „Snoubenci.\"\n— Nové časopisy.\nDlužno se přiznati, že italští skladatelé operní závodí v čin-\nnosti komposiční o přednost. Maestro Pisani uvádí do hudby\nlibretto svého nešťastného přítele J. Piave, která se nazývá;\nPerla. — Ghishanzoni píše libretto pro maestra Gibelliho, jenž\nse byl už osvědčil před několika lety svou operou : Parenti ap-\nparenti. Nová opera, kterou nyní komponuje, sluje : La dama\nvolata. — Maestro Enrico Bernardi, skladatel opery: Romani\nnelle Gallie, píše o nové opeře pod názvem: Ettore Fieramosca.\nMladistvý komponista Amintore Galii komponuje novou operu,\nkterá má název: Lo spettro. Libretto k této opeře, jakož i k oné\nBernardiho pochází z pera Enrica Carozziho, A což maestro\nSantino Coppa, skladatel opery : Castanza di Francavilla ? Ten\npíše najednou o dvou operách a sice: Le catacombe a La con-\ntessa di Santa Chiara. Nuže opery ty jsou v práci; ale to\nnení ještě vše. Některé chystají se už k provedení. Tak při-\npravuje se na divadle „del Fonde\" v Neapoli nová opera: Li\nElsa od Sorace a pak opera 11 Gi uramenta di Calaorita od\nmaestra Giovanniho Garofala. — Nová opera: I promessi sposi\n(Snoubenci) od Petrelly, provozovala se dne 5. říj. poprvé v Lecco\nse skvělým úspěchem. U této příležitosti dal milán, fotograf Ganzini\ndo prodeje album s fotografiemi, které obsahují pohledy na\nvšecka místa, v nichž se koná děj Manzoniova románu „Snou-\nbenci,\" z něhož Ghislanzoni utvořil text Petrellovi. Viděl jsem\nelegantní toto album Ganziniho, jež v sobe zahrnuje 16 pře-\nkrásných pohledu. V předu nachází se podobizna Manzoniho v\nmedailonu) ozdobena skizami nejhlavnejŠích osob z opery „Snou-\nbenci \" — Dne 24. září provozovala se poprvé nová opera:\nLucchino Visconti od maestra Amadeie v městě Lugo s přízni-\nvým výsledkem. Dámy Berini, Lemairc pak pánové Carpi,\nCotogni, D' Ottavi provedli své úlohy s nevšední horlivostí a\nbravourou. — Opět přibylo několik divadelních a hudebních\nčasopisů. Tak vychází v Římě od nějakého času měsíčník hu-\ndební pod názvem: Palestrma, jenž je vázne redigován. V\nTurině vyšel nový divadelní časopis Figaro, jemuž přejeme,\naby se potkal každého dne s nějakým Almavivou. — Od no-\nvého roku bude, jak oznamuje Cosmorama — vycházeti nový\ndivadelní list u velkém formátu pod názvem: II secolo artistico.\nv\nKéž by se v Cechách tak dobře dařilo hudebnímu listu, jako\nzdejším Časopisům!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-10_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "204", "page_fin": "204", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.2.3.2", "titre_corps": "Z Florence. Koncertní sál Sivori. — Ceny. — Requiem od Donizettiho.)", "titre_sommaire": "Z Florence. Koncertní sál Sivori. — Ceny. — Requiem od Donizettiho.)", "signature_source": "n—n", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "204", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.2", "debut_caractere": 5517, "fin_caractere_exclue": 6600, "texte": "n—n.\nZ Florence. Koncertní sál Sivori. — Ceny. — Requiem od Donizettiho.)\n— Kantáta.)\nJak si Italiáni svých virtuosů a skladatelů váží, o tom\nsvědci následující okolnost. V listopadu tohoto roku otevře Bo-\nsola v Janove koncertní sál, jejž pokřtil jménem slavného vir-\nuosa na housle Sivoriho. Sál ten nacházející se v paláců mar-\nkýze Spinoly, obsahuje místa pro 500 osob a je velmi akusti-\ncký. — Pedagogický kongres (Čtvrtý to) přiřknul cenu násle-\ndujícím didakticko-musikálním vystavovatelům, pánům naklada-\ntelům : Gjudici a Strada, pak p. Corinnu Mariottimu skladateli\n,,Národního Zpěvníku\" a knězi Cav. Vezzonimu, spisovateli\n„Methody chorálního zpěvu.\" —Nakladatel Francesco Lucca vydá\nco nevidět pozůstalou církevní skladbu po Donizettim, totiž ra-\nkviem jeho, jež byl složil k smuteční mši za Belliniho. — Dne\n3. t. m. odhalen byl zde slavně v chrámě Santa Croce pomník\nslavného italského skladatele, Luigi Cherubiniho. — K otevření\nprůplavu Suezského provedena bude velká kantáta, jejížto slo-\nva pocházejí od Italiana Kuvelilio a kterou do hudby uvede\nkníže Poniatovski."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-10_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "204", "page_fin": "205", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.2.3.3", "titre_corps": "Ž Českých Budějovic. (Hudební a deklamatorní zábava.)", "titre_sommaire": "Ž Českých Budějovic. (Hudební a deklamatorní zábava.)", "signature_source": "L. —l", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "204", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.2", "debut_caractere": 6602, "fin_caractere_exclue": 6775, "texte": "Ž Českých Budějovic. (Hudební a deklamatorní zábava.)\nDne 26. září b. r. uspořádali husinectí studující ve pro-\nspěch pohořelých v Husinci hudební a deklamatorní zábavu, je-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "205", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3359, "texte": "již program byl následující: Proslov. Ouvertura z písní slo-\nvanských, od Em. Títtla. Tři doby v zemi české, deklama-\nce od Jablonského. Muž bez slzí, (slova od A. Melišové-\nKorschnerové), solový zpév s průvodem piana od Záhorského.\nSlavia, píseh beze slov pro housle s průvodem piana od M.\nMildnera. Žal od Zavrtala, přednesl orkestr. Pomněnka\nna Belliniho. variace pro housle s průvodem piana od Artota.\nDívka z předméstí, variace pro křídlovku. —Je hluchý,\nveselohra v 1 jednání. Na to následovala taneční zábava.\nZ Pardubic. (Produkce. Zpěváčky spolek dámský Ludmila Pernštýn).\nPevecká akademie, uspořádaná na oslavu sjezdu záložen se-\nverovýchodních Cech, dne l2ho září v Odeonu na Veselce, tě-\nšila se četné návštěvě a vypadla ku cti obou spolků velmi\nskvěle. Předneseny byly sbory: „Jarní* smíšený sbor od K.\nBendla. „Ženám českým\" ženský sbor od Kavana\nvzbuzení k zpěvu\" mužský sbor od Hendryčha. Ze zvláštní\nochoty účinkoval pan Mayr a zapěl krásným zvučným hlasem\nvelkou arii z „Carostřelce\" od C. M. Webra a dvě národní pí-\nsně slovanské a sice „Při luní\" slovinskou a „Shodování se,\"\nmoravskou národní. Výborný krásný zpěv a uhlazený krásný\npřednos přijat od obecenstva s velkou pochvalou a nekonečným\npotleskem. Pravou bouři nadšení vzbudil vsak překrásný sbor\nKavanův „Ženám Českým\"! Ludmila byla třikráte vyvolá-\nna a sbor musil býti stůj co stůj při hlučném provolávání „slá-\nva\" opakován. Též PernŠtýnu se dostalo hojného potlesku.\nKrátký ale vybraný program dokončen doslovem od Jil. Jahna,\nrázným, plným Šlechetného zápalu, jenž by byl vzbudil všeobec-\nné nadšení, kdyby v tom nebyl vadil slabý přednos. Pocit\npřevládající nespokojenosti osvěžen jedině živým obrazem, sku-\npením postav (z členův Ludmily), představujících: Štěstěnu, u-\nmění, hudební i výtvarné stavitelství, pilnost a členem Sokola\nprůmysl a orbu, kol nichž se seřadili členové Sokola a Pern-\nštýna se svými prápory a ostatní členové Ludmily, na kterýž\nnebylo obecenstvo programem připraveno a jenž byl sestavením\na krásnou malebností skutečně krásným překvapením. Pan prof.\nKostěnec byl za mistrné uspořádání hlučně vyvolán. Laskavostí\nsl. výboru záložny a městského zastupitelstva, potěšeného nad\nzdarem produkce, jež pobavila tak mile cizé hosty, proměnil se\npo odstranění sedadel prostranný Odeon v taneční sin a slavno-\nstní oblek Čilých Ludmil a bujarých Sokolů dodal zábavě ráz\nskvělého plesu. Cizí hosté uchváceni obrazem společenského ži-\nvota, jenž se rozvinul v málo hodinách tak pestře před zraky\njich, odjížděli s ujištěním pecovati všemožně v domovech svých\no rozkvět a zavazení ženských zpěv doky ch spolkli. Ve čtvrtek\nv den sv. Ludmily, zapěl spolek při mši, z laskavé ochoty k\nspolku sloužené od vel. p. P. Krátkého, kat. reál. Škol, za říze-\nní obětavého ředitele spol. p. P. Střebského, píseň Mariánskou\nod Aiblingera a Smetanův sbor „Modlitbu dívek.\" Po mši se-\nšel se spolek naposled v místností spolkové k urovnání záleži-\ntostí spolkových před prázdninami, kteréž spolku až do počátku\nlistopadu nastaly. Před rozejitím vysloveny srdečné díky jak\nctěné starostce spolku pí. Bož. Jahnové, tak váženému řediteli\np. P. Střebskému za jejich horlivé a neunavené působení ve\nspolku a přání, by tutéž přízeň pro příští rok, kde započne\nbohdá spolek s rozšířenou Činonstí, opětné své působení zachovali.\nPo rozejiti členů odbývána jesté schůze výboru.\n\nL.—l."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-10_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "205", "page_fin": "205", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.2.3.4", "titre_corps": "Kronika zpéváekých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpéváekých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "205", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.3", "debut_caractere": 3361, "fin_caractere_exclue": 7035, "texte": "Kronika zpéváekých spolků.\nVýroční valná hromada zpěv. spolku „ Věnceslavu v\nLibni u Prahy. K výroční valné hromadě zpěv. spolku Věnce-\nslav, kteráž se dne 30. září odbývala, dostavilo se 22 výkonných\na někteří z přispívajících Členů. Při předsevzaté volbě výboru\nzvoleni byli všemi hlasy následující páuové: Stejskal M. za sta-\nrostu, Voctář J. za jeho náměstka, Lahoda V. za ředitele, Ji-\nroutek A. za jednatele, Kalous K. za pokladníka, Rone J. za\njeho náměstka, Chlostík Jos. za obřadníka, Cikánek A. za li-\nstovního, Dostal K.a Rulf A. za praporecníky. Dle zprávy je-\ndnatelské má spolek 57 členů a sice: 27 výkonných, 25 přispí-\nvajících, 4 zakládající a 1 čestného. Za minulý rok nastudová-\nno bylo 19 nových skladeb, uspořádáno 5 zábav, a spolek sú-\ncastnil se mnohých národních slavností. Cena jmění spolkového\nobnáší 537 zl. 75 kr. mimo 28 zl. 60 kr. na hotovosti. Na\npomník, o jehož zřízení na hrobě bývalého ředitele spolku f\npana Jana Dlinnehiera usnešeno se postarati, upsali členové k\n50 zl. Provoláním „Sláva\" uvědomělému občanstvu, které\nspolek jakýmkoli spůsobem podporovalo a jemu přízeň svou na\njevo dalo, byla valná tato hromada ukončena.\n* Zpěváčky spolek Branislav zúčastnil se dne 28. září\n1869 v svěcení nové Školní budovy v Jilemnici a jmenovitě sla-\nvnostní produkce. Program : I. Oddělení. Ouvertura k opeře\n„Němá z Portici. \" Na Krkonoších, sbor pro mužské hlasy\nod Tovacovského, zapěli veškeří zpěváČtí spolkové. Ženám\nčeským, pro ženský sbor, s průvodem piana složil Fr. Kavan,\nzapěl dívčí spolek. - Odvedeného prosba. Sbor pro mužské\nhlasy, složil P. Křížkovský, přednesl Packý zpěv. spolek „Hla-\nsoň\". V tom světě vše ted usnulo, dvojzpěv od K. Bendla,\npřednesli pánové Bradler a Jene. 11. Oddělení. Dnetto z opery\n„Alzisa\" od Verdiho.— V lese, smíšený sborodF. Mendelssoh-\nhna, přednesl Jilemnický „Branislav\"a dívčí sbor. Jaro lá-\nsky z „Běly Krasavice\" od L. Zvonaře, přednesl „Branislav.\"\nJediná spása, hrdinský zpěv vlastenecký pro mužský sbor s\nprůvodem dechových nástrojů od Em. Vašáka, zapěl „Branislav\"\ns „Vysockým Krakonošem.\"\n* Zpěváčky spolek „Boleslav\" uspořádal v neděli dne 3.\nříjna 1869 pěveckou zábavu v sále u „modrého hroznu\" v Mla-\ndé Boleslavi. Program. Proslov, přednesl p. Jan Sturm Srb-\nské písně národní, sbor s průvodem piana od A. B. TovaČov-\nského (poprvé). -» „Přilítlo jaro !\" Ctverozpěv pro smíšené hla-\nsy složil K. Bendi (poprvé). Duetto ze zpěvohry: „Prodaná ne-\nvěsta\" od B. Smetany, přednesli p. p. Janda a Seidner (poprvé).\n„Písně Hostýnské.\" Velký sbor s průvodem piana od Hyn-\nka Vojáčka (podruhé). j^a riebi plno hvězdiček!\" Dvojzpěv\npro ženské hlasy složil K. Bendi; přednesly sl. V. Novotných\na sl. AI. Kruisova (poprvé). Walterova píseň o snu z opery\n„Die Meistersinger von Ntirnherg\" od Richarda Wagnera přelo-\nžil p. prof. Vorovka (poprvé). „Kamaráde pojd!\" Pochod\nod Zollnera přeložil B. F. Neufuss (podruhé).\n* Pěvecké jednoty „Libuše\" a „Ples\" v Josefově uspořá-\ndaly laskavým spoluúČinkovauím hudebního sboru slavného c. k.\n18. řadového pluku Vkž. Konst. Ruského dne 2. října pěveckou,\nhudební a deklamatorní akademií v sále „u slunce.\" Program.\nI. oddělení: Proslov. Ouvertura k opeře „Korunnídémanty\"\nod Aubera. „Svoji k svému\", mužský sbor od Bendla.\n„Shledání\", dívčí sbor od Zvonaře. „Tambor\", smíšený sbor\nod Bož. Jahnové. v cizině\", solo pro tenor s průvo-\ndem harmonia a cella od K. Záhorského. 11. oddělení: „Pražská\nsylvestrová noc\", veliký směs od Ferd. Schrolla. „Povzbu-\nzení k zpěvu\", mužský sbor od Hendryčha. „Česká země\",\ndívčí sbor od A. Knorra. „Pomněnky\", smíšený sbor od\nBendla. „Sbor cikánů\" z opery „Trovatore\", pro dívčí a\nmužské klasy s doprovázením hudby od Verdiho."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-10_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "205", "page_fin": "206", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.2.4", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "205", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.3", "debut_caractere": 7037, "fin_caractere_exclue": 7662, "texte": "Zprávy.\n\n* České divadlo. Dne 1. října: Romeo a Julie. — Dne\n3. října: Romeo a Julie. Dne 4. října: Koncert V. Bese-\nkirského z Moskvy; Pouť do — Dne 6. října: „Faust\na Markéta\" (Ve prospěch p. Karla Čecha ml.) Dne 8. říjn.\nKry Špín a kmotra, od L.a F. Ricciho.\nŘeditelství divadla poskytlo obecenstvu nevsedni pochout-\nku duševní, nechavši vystoupiti na jevišti českém nadaného ru-\nského virtuosa na housle p. Besekirského. Avšak co pravím?\nBesekirský není pouze virtuos; on je zároveň pravý umělec.\nOvládaje všestranné nástroj svůj, jenž se ochotné podvoluje ne-\njen rozkošnému přednášení kantileny, ale i veškerým vazolom-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "206", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7007, "texte": "ým $ kokům moderního virtuoství, užívá ho s rozvahou k do-\nsažení nejvyššíko účele umění. Jakožto pravý umělec neklade\nváhy na bezvýznamné umělůstky a užívá-li jich tu a tam přec,\nužívá jich jen co arabesk. Z houslí jeho prýští se tóny, řinou-\ncí se opět z hloubí srdce jeho a tu nelze se diviti, že obecen-\nstvo cituplným svým přednosem kantileny uchvátil ! O jeho\nskladbách, které jsou zosnovány as na spůsob komposic Vieux-\ntempsových toliko s tím rozdílem, že vynikají větší hloubkou, mů-\nžeme se co nejchvalněji zmíniti, jmenovitě platí to o jeho troj-\nsadém koncertu, poetické mazurce, a fantasii na Aljbaveva\n„Slavíka.\" Že byl p. Besekirský mnohokrát vyvolán netřeba\nani podotýkati. Dostalo-li se nám koncertem tím krásného po-\nžitku, musíme zároveň podotknouti, že nás nemálo potěšilo před-\nstavení „Fausta\" a Markéty,\" jen si byl p. Cech ml. k svému\npřijmu obral. Viděli jsme tu poprvé p. Čecha v úloze Mefista\npartii to, v níž nás Paleček nemá hned tak sobě rovného,\na musíme se vyznati, žc nesnaduou tuto úlohu Šťastně rozřešil.\nNechcem tím právě říci, že byl výkon páně Čechův úplně ne-\núhonný; avšak povážíme-li, že Mefisto Palečkův tkví hluboko\nv paměti obecenstva, a že to byla první karakteristická úloha\np. Čechova; tu nemůžeme mu odepřít svého uznání. Nejvíce vy-\nnikl p. Cecíi v serenádě, v písní, (1. akt), zaklínání duchu (3.\nakt) atd. a byl od obecenstva hlučnou pochvalou odměněn. Pí.\nBlažkova-Ressová byla poetickou Markétkou plnou něžností a\nvřelého citu a došla zaslouženého potlesku. Sic. Hanušova byla\nco Marta velmi dobrá. Opětné uvedení Ricciovy opery * Kry -\nŠpín a kmotra na jeviště naše, jest rozhodným obohacením o-\nperního reprtoiru a obecenstvo přijalo dílo to s velkým uspo-\nkojením. Jak jsme v c. 22. Dalibora předpovídali, vyhověla sl.\nz Ehrenbergů nad obyčejné kotoratuře v úloze své v plné míře\na znázornila svěží, přirozenou a pravdivou hrou povahu, jmeno-\nvitě pak zpanŠtilost Annetty výtečně a byla vícekráte hlučnou\npochvalou odměněna. Pan Paleček podal nám trefný obraz zpup-\nného Kryšpína, jak svou výbornou hrou tak i dokonale přimě-\nřeným zpěvem. V terzettu (2. akt, 4. výstup) slavili opět p.\nPaleček (Kryšpín), Čech (Mirabolano) a > ebesta (Fabrizio)\ntriumf a museli je na všestranné přání opakovat. Rozhodně\ndobře provedli své partie sl. Sákova (kmotra), p. Barcal (hrabě) a\nDoubravský (Asdrubal). Provedení bylo chvály hodno.\n\nP.\n\n* Slč. Alizarova, první altistka v Lublani zbudila co Adalgisa\na coAzucena pravou sensací mezi tamějším obecenstvem.\nBližší zprávu podáme ve zvláštním dopisu.\n* Pan Jan Levoslav Bella, duchaplný skladatel slovenský\njmenován jest dne 4. října kapelníkem dómu v Kremnici. Pře-\njeme mn k tomuto místu srdečné: „Na zdar!\"\n* Pánové Hejcmann a Schlógl, pražští továrníci na piana\nobdrželi na výstavě Plzeňské zlatou medailii za výtečná piana.\nSlečna Vizjakova, Horvátka a nyní miláček divadelního o-\nbecenstva veVidému (Udine) obrala si před nedávnem k svému\npříjmu Gounodovu operu „Faust\" a došla co Markéta nadšené\npochvaly, byvši obsypána květinami, kyticemi a bohatými stuž-\nkami, jinými drahocenými dary a na počest ji složenými bá-\nsněmi.\n* Sic. Tercsa Stolzova slaví nyní triumfy na divadle v Ter-\nstu. O jejím vystoupení co Alžběta v opeře „Don Carlos\" ud\nVerdiho píše terstský časopis : II Diavolette, cis. 219, jak ná-\nsleduje: „Sic. Stolzova je nyní první hvězdou na obzoru zpěvu\na dramatického umění. Ona okouzluje, uchvacuje a dojímá mo-\nhutným svým hlasem, lahodnou jeho zvonkovitostí, jistou into-\nnací, přirozenou hrou, slovem ona vyniká nad všemi umělkyně-\nmi, které ji zde přecházely. Bylo by zbytečné podotýkati, že\npochvala, která se dostává této znamenité pěvkyni, každodenně\nvíce a více vzrůstá, neboť s tíží najde se umělkyně, která by\nlépe dovedla představovati Alžbětu, než sl. Stolzova.\" Jiný\nČasopis terstský „II Cittadino\" cis. 224 dí o ní: „Ohromná po-\nvěst, která předcházela sl. Stolzovou, potvrdila se zde úplně.\nSic. Stolzová převyšuje i ta nejsmělejŠí očekávání. Jeť umělky-\nní nejprvnějŠí řady, umělkyní neobyčejnou, v níž se nejkraŠš\ndramatické umění druží s hlasem neobyčejné mohútnosti. Slc„\nStolzova zpívá, jak jich jen málo zpívati umí, a představuje\nsvou roli s pravdivým dramatickým výrazem. Jeť pravou kou-\nzelnicí, umí dle své libosti obecenstvo dojmouti a elektrisovati a\nobjevila nám netušené krásy v díle VerdiovŠ. Netřeba připome-\nnouti, že došla od nadšeného obecenstva bouřlivé pochvaly, po\nkaždém kusu ano takořka po každé hudební frásí. Časopis\nMaschera dí mezi jiným o ní : Sic. Stolzova jest nejvěcŠí dra-\nmatická zpěvačka nynější doby. Očekávání na její vystoupení\nbylo nanejvýš napnuto ; avšak ono bylo uměním jejím převý-\nšeno. Nikdy jsme neslyšeli takovou mohútnost hlasu slouče-\nnou s takovou lahodností, s takým citem as takou dokonalou\nvytříbenou Školou. Její zpěv je výmluvný, mohútný, k srdci\npronikavý on uchvacuje, okouzluje ] atd.\n* Pan V. Soukup, nadaný žák páně Pivodův, vystoupil\ndne 28. září na městském divadle v Plzni poprvé co Faust v\nGounodově opeře „Faust a Markéta\" a došel rozhodně přízni-\nvého výsledku byv po každém aktu několikrát vyvolán. Zvláště\nse mu podařilo oslovení Markéty (2. akt.) a arie (3. akt.). Re-\nferent časopisu „Pils. Bote\" praví o něm: Tenor p. Soukupův\nzní jasně a cistě, vokalisace lepší než u všech jeho předchůd-\ncův. Ostýchavost ve hře dlužno as pripocísti okolnosti, že p.\nSoukup teprv poprvé v opeře vystoupil a na operu samou se\njen 2—3 zkoušky odbývaly.\n* Nás krajan p. Hofrichter, kapelník u divadla v Aug-\nšpurku dochází u tamějšího obecenstva i kritiky všestranného\nuznání. Dopisovatel do „Theaterzeitung\" cis. 28, v Mohuci\npraví o něm u příležitosti představení „Hugenottů\" jak násle-\nduje: „Orkestr, a sbor byly brilantní\" a jsme za to díky za-\nvázány kapelníkovi p. Hofrichterovi.\n* Pan Leop. Méchura, ch valně známý skladatel vokálních\nskladeb : Štědrý den od K. J. Erbena) a Pohřeb na Kaň-\nku (slova od A. V. Šmílovského) obohatil opětně hudební lite-\nraturu naši svým. Skladba ta slově „Credo\nmortuorum\" (slova od Šmílovského) a bude prý co nevidět v\nPraze provozována.\n* Sic. Irousilová zpívá nyní pohostinsku v Lubeku.\n* Pan Fr. Pivoda, jenž až dosud soukromě s rozhodným\nvýsledkem vyučoval opernímu zpěvu, obdržel od místodržitelství\npovolení zaříditi v Praze operní školu o 3 ročnících, v níž se\nmimo jiné i jazyku italskému vyučovali bude.\n* Pan Cantarelli (vlastně Trousil), tenorista, engažo-\nván jest nyní u opery v Pešti.\n* Hudebního slovníku pod názvem: Musikalischer\nConversations-Lexikon von Herrmann Mendel, vysel ses. 2.\na obsahuje mimo jiné i celou akustiku cili nauku o zvuku.\nSlovník ten je pilně sestavena vyniká mnohými důkladnými\nčlánky původními.\n* Paní Mallingrova, Horvátka, zpívala dne 16. zaři na\ndvorním divadle co „Norma\" na rozloučenou a odebrala se\nna to do Berlína, kdež engažována jest u dvorní opery.\n* Sic. Poměrová, koloraturní pěvkyně, zpívala před ne-\ndávnem v Lublani partii Leonory s velmi příznivým úspě-\nchem, Co Gennaro byl Ander, bratr slavného tenoristy A-\nlojse, dobrý."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-10_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "205", "page_fin": "206", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.2.4.1", "titre_corps": "* České divadlo. Dne 1. října: Romeo a Julie. — Dne", "titre_sommaire": "* České divadlo. Dne 1. října: Romeo a Julie. — Dne", "signature_source": "P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "205", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.3", "debut_caractere": 7046, "fin_caractere_exclue": 7662, "texte": "* České divadlo. Dne 1. října: Romeo a Julie. — Dne\n3. října: Romeo a Julie. Dne 4. října: Koncert V. Bese-\nkirského z Moskvy; Pouť do — Dne 6. října: „Faust\na Markéta\" (Ve prospěch p. Karla Čecha ml.) Dne 8. říjn.\nKry Špín a kmotra, od L.a F. Ricciho.\nŘeditelství divadla poskytlo obecenstvu nevsedni pochout-\nku duševní, nechavši vystoupiti na jevišti českém nadaného ru-\nského virtuosa na housle p. Besekirského. Avšak co pravím?\nBesekirský není pouze virtuos; on je zároveň pravý umělec.\nOvládaje všestranné nástroj svůj, jenž se ochotné podvoluje ne-\njen rozkošnému přednášení kantileny, ale i veškerým vazolom-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "206", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2382, "texte": "ým $ kokům moderního virtuoství, užívá ho s rozvahou k do-\nsažení nejvyššíko účele umění. Jakožto pravý umělec neklade\nváhy na bezvýznamné umělůstky a užívá-li jich tu a tam přec,\nužívá jich jen co arabesk. Z houslí jeho prýští se tóny, řinou-\ncí se opět z hloubí srdce jeho a tu nelze se diviti, že obecen-\nstvo cituplným svým přednosem kantileny uchvátil ! O jeho\nskladbách, které jsou zosnovány as na spůsob komposic Vieux-\ntempsových toliko s tím rozdílem, že vynikají větší hloubkou, mů-\nžeme se co nejchvalněji zmíniti, jmenovitě platí to o jeho troj-\nsadém koncertu, poetické mazurce, a fantasii na Aljbaveva\n„Slavíka.\" Že byl p. Besekirský mnohokrát vyvolán netřeba\nani podotýkati. Dostalo-li se nám koncertem tím krásného po-\nžitku, musíme zároveň podotknouti, že nás nemálo potěšilo před-\nstavení „Fausta\" a Markéty,\" jen si byl p. Cech ml. k svému\npřijmu obral. Viděli jsme tu poprvé p. Čecha v úloze Mefista\npartii to, v níž nás Paleček nemá hned tak sobě rovného,\na musíme se vyznati, žc nesnaduou tuto úlohu Šťastně rozřešil.\nNechcem tím právě říci, že byl výkon páně Čechův úplně ne-\núhonný; avšak povážíme-li, že Mefisto Palečkův tkví hluboko\nv paměti obecenstva, a že to byla první karakteristická úloha\np. Čechova; tu nemůžeme mu odepřít svého uznání. Nejvíce vy-\nnikl p. Cecíi v serenádě, v písní, (1. akt), zaklínání duchu (3.\nakt) atd. a byl od obecenstva hlučnou pochvalou odměněn. Pí.\nBlažkova-Ressová byla poetickou Markétkou plnou něžností a\nvřelého citu a došla zaslouženého potlesku. Sic. Hanušova byla\nco Marta velmi dobrá. Opětné uvedení Ricciovy opery * Kry -\nŠpín a kmotra na jeviště naše, jest rozhodným obohacením o-\nperního reprtoiru a obecenstvo přijalo dílo to s velkým uspo-\nkojením. Jak jsme v c. 22. Dalibora předpovídali, vyhověla sl.\nz Ehrenbergů nad obyčejné kotoratuře v úloze své v plné míře\na znázornila svěží, přirozenou a pravdivou hrou povahu, jmeno-\nvitě pak zpanŠtilost Annetty výtečně a byla vícekráte hlučnou\npochvalou odměněna. Pan Paleček podal nám trefný obraz zpup-\nného Kryšpína, jak svou výbornou hrou tak i dokonale přimě-\nřeným zpěvem. V terzettu (2. akt, 4. výstup) slavili opět p.\nPaleček (Kryšpín), Čech (Mirabolano) a > ebesta (Fabrizio)\ntriumf a museli je na všestranné přání opakovat. Rozhodně\ndobře provedli své partie sl. Sákova (kmotra), p. Barcal (hrabě) a\nDoubravský (Asdrubal). Provedení bylo chvály hodno.\n\nP."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-10_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "206", "page_fin": "206", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.2.4.2", "titre_corps": "* Slč. Alizarova, první altistka v Lublani zbudila co Adalgisa", "titre_sommaire": "* Slč. Alizarova, první altistka v Lublani zbudila co Adalgisa", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "206", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.4", "debut_caractere": 2384, "fin_caractere_exclue": 7007, "texte": "* Slč. Alizarova, první altistka v Lublani zbudila co Adalgisa\na coAzucena pravou sensací mezi tamějším obecenstvem.\nBližší zprávu podáme ve zvláštním dopisu.\n* Pan Jan Levoslav Bella, duchaplný skladatel slovenský\njmenován jest dne 4. října kapelníkem dómu v Kremnici. Pře-\njeme mn k tomuto místu srdečné: „Na zdar!\"\n* Pánové Hejcmann a Schlógl, pražští továrníci na piana\nobdrželi na výstavě Plzeňské zlatou medailii za výtečná piana.\nSlečna Vizjakova, Horvátka a nyní miláček divadelního o-\nbecenstva veVidému (Udine) obrala si před nedávnem k svému\npříjmu Gounodovu operu „Faust\" a došla co Markéta nadšené\npochvaly, byvši obsypána květinami, kyticemi a bohatými stuž-\nkami, jinými drahocenými dary a na počest ji složenými bá-\nsněmi.\n* Sic. Tercsa Stolzova slaví nyní triumfy na divadle v Ter-\nstu. O jejím vystoupení co Alžběta v opeře „Don Carlos\" ud\nVerdiho píše terstský časopis : II Diavolette, cis. 219, jak ná-\nsleduje: „Sic. Stolzova je nyní první hvězdou na obzoru zpěvu\na dramatického umění. Ona okouzluje, uchvacuje a dojímá mo-\nhutným svým hlasem, lahodnou jeho zvonkovitostí, jistou into-\nnací, přirozenou hrou, slovem ona vyniká nad všemi umělkyně-\nmi, které ji zde přecházely. Bylo by zbytečné podotýkati, že\npochvala, která se dostává této znamenité pěvkyni, každodenně\nvíce a více vzrůstá, neboť s tíží najde se umělkyně, která by\nlépe dovedla představovati Alžbětu, než sl. Stolzova.\" Jiný\nČasopis terstský „II Cittadino\" cis. 224 dí o ní: „Ohromná po-\nvěst, která předcházela sl. Stolzovou, potvrdila se zde úplně.\nSic. Stolzová převyšuje i ta nejsmělejŠí očekávání. Jeť umělky-\nní nejprvnějŠí řady, umělkyní neobyčejnou, v níž se nejkraŠš\ndramatické umění druží s hlasem neobyčejné mohútnosti. Slc„\nStolzova zpívá, jak jich jen málo zpívati umí, a představuje\nsvou roli s pravdivým dramatickým výrazem. Jeť pravou kou-\nzelnicí, umí dle své libosti obecenstvo dojmouti a elektrisovati a\nobjevila nám netušené krásy v díle VerdiovŠ. Netřeba připome-\nnouti, že došla od nadšeného obecenstva bouřlivé pochvaly, po\nkaždém kusu ano takořka po každé hudební frásí. Časopis\nMaschera dí mezi jiným o ní : Sic. Stolzova jest nejvěcŠí dra-\nmatická zpěvačka nynější doby. Očekávání na její vystoupení\nbylo nanejvýš napnuto ; avšak ono bylo uměním jejím převý-\nšeno. Nikdy jsme neslyšeli takovou mohútnost hlasu slouče-\nnou s takovou lahodností, s takým citem as takou dokonalou\nvytříbenou Školou. Její zpěv je výmluvný, mohútný, k srdci\npronikavý on uchvacuje, okouzluje ] atd.\n* Pan V. Soukup, nadaný žák páně Pivodův, vystoupil\ndne 28. září na městském divadle v Plzni poprvé co Faust v\nGounodově opeře „Faust a Markéta\" a došel rozhodně přízni-\nvého výsledku byv po každém aktu několikrát vyvolán. Zvláště\nse mu podařilo oslovení Markéty (2. akt.) a arie (3. akt.). Re-\nferent časopisu „Pils. Bote\" praví o něm: Tenor p. Soukupův\nzní jasně a cistě, vokalisace lepší než u všech jeho předchůd-\ncův. Ostýchavost ve hře dlužno as pripocísti okolnosti, že p.\nSoukup teprv poprvé v opeře vystoupil a na operu samou se\njen 2—3 zkoušky odbývaly.\n* Nás krajan p. Hofrichter, kapelník u divadla v Aug-\nšpurku dochází u tamějšího obecenstva i kritiky všestranného\nuznání. Dopisovatel do „Theaterzeitung\" cis. 28, v Mohuci\npraví o něm u příležitosti představení „Hugenottů\" jak násle-\nduje: „Orkestr, a sbor byly brilantní\" a jsme za to díky za-\nvázány kapelníkovi p. Hofrichterovi.\n* Pan Leop. Méchura, ch valně známý skladatel vokálních\nskladeb : Štědrý den od K. J. Erbena) a Pohřeb na Kaň-\nku (slova od A. V. Šmílovského) obohatil opětně hudební lite-\nraturu naši svým. Skladba ta slově „Credo\nmortuorum\" (slova od Šmílovského) a bude prý co nevidět v\nPraze provozována.\n* Sic. Irousilová zpívá nyní pohostinsku v Lubeku.\n* Pan Fr. Pivoda, jenž až dosud soukromě s rozhodným\nvýsledkem vyučoval opernímu zpěvu, obdržel od místodržitelství\npovolení zaříditi v Praze operní školu o 3 ročnících, v níž se\nmimo jiné i jazyku italskému vyučovali bude.\n* Pan Cantarelli (vlastně Trousil), tenorista, engažo-\nván jest nyní u opery v Pešti.\n* Hudebního slovníku pod názvem: Musikalischer\nConversations-Lexikon von Herrmann Mendel, vysel ses. 2.\na obsahuje mimo jiné i celou akustiku cili nauku o zvuku.\nSlovník ten je pilně sestavena vyniká mnohými důkladnými\nčlánky původními.\n* Paní Mallingrova, Horvátka, zpívala dne 16. zaři na\ndvorním divadle co „Norma\" na rozloučenou a odebrala se\nna to do Berlína, kdež engažována jest u dvorní opery.\n* Sic. Poměrová, koloraturní pěvkyně, zpívala před ne-\ndávnem v Lublani partii Leonory s velmi příznivým úspě-\nchem, Co Gennaro byl Ander, bratr slavného tenoristy A-\nlojse, dobrý."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-10-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-10_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-10-10_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "206", "page_fin": "206", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.2.5", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "206", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.4", "debut_caractere": 7009, "fin_caractere_exclue": 7318, "texte": "Listárna.\nPanu Š. v B. „Kvas\" můžete obdržet. Do Chotěb. Objed-\nnali jsme. Panu J. S.v P. Malé dopisy do Dalibora\nračte psátina korrespondencních listech, které stojí 2 kr.\nFanu F. C. do Petrohradu. Zašlete mi laskavě věc, o kterou\njsem Vás žádal. Nemohl by jste mi sděliti stručný životopis\nAljaběva? ====___"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "203", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.1", "texte": "Vasil Vasilovič Besekirský.\nMezi novějšími virtuosy na housle zasluhuje ruský umě-\nlec V. V. Besekirský jedno z nejpřednějších míst a proto\ndoufáme se zavděčiti čtenářům svým, podáme-li několik ži-\nvotopisných dát našeho pobratima.\nV. V. Besekirský narodil se r. 1836 v Moskvě a počal\nse r. 1847 hře na housle a vedle toho také pianu a cellu\nučiti. Mladý a nadaný Vasil prospíval na svém nástroji tak,\nže už r. 1850 veřejně vystoupil a brzy na to čestné místo\nu císařského operního orkestru v Moskvě obdržel. Aby se\ndále vzdělal a zdokonalil, cestoval r. 1858 na dvě léta do\nciziny a studoval v Bruselu pod professorem Leonardem a\nDamckem vyšší hru na housle a nauku o komposici. Od-\ntamtud odebral se ku koncertu do Ostende, kde se mu také\npříležitost naskytla, hráti před Její Výs. velkokněžnou Hele-\nnou Pavlovnou.\nSvětoznámá tato podporovatelka umění věnovala mla-\ndistvému umělci 1000 rublů, aby se zdokonalil ještě více ve\nsvém umění. Roku 1859 koncertoval Besekirský s úspěchem\npříznivým v Bruselu a později v Paříži. Roku 1860 navrátil\nse do Moskvy a zaujal opět místo u cis. orkestru, pořádaje\ntam a také v ostatním Rusku každého roku koncerty a kvar-\ntettní zábavy. Roku 1863 koncertoval poprvé v Petohradě.\nVšude květlo talentnímu jinochu značné štěstí; s neobyčej-\nným svým nadáním spojoval také neúnavnou pilnost a vy-\ntrvalost.\nRoku 1866 engažován byl na čtvry koncerty do Ma-\ndridu. Výsledek jejich byl pro umělecké jeho jméno skvělý;\navšak daleká cesta nesvědčila jeho zdraví. Besekirský byl\nnucen celou zimu stráviti v Nizze, kde se opět značně zo-\ntavil tak, že tam mohl už po čas svého pobytu dvanáckrát\nve veřejných koncertech vystoupit!. Jsa úplně uzdraven, na-\nvrátil se zase do Moskvy, aby zaujal místo u operního or-\nkestru. Roku 1868 vystoupil opět v Petrohradě a pak v\nLipsku, přédnášeje svůj vlastní koncert na housle. V posled-\nním městě přestál Besekirský takřka ohenní zkoušku v zna-\nmenitém koncertě Gewandhausu a následkem toho byl z rozli-\nčných měst německých ku koncertování vyzván. Besekirský\nvzav si od ředitelství cis. divadla na rok dovolenou, podnikl\nna novo uměleckou pout a zavítal tyto dní do Prahy, aby se\ni zde slyšeti dal. O jeho hře a jeho koncertu praví\nDr. Linhart v časopise „Politik\" (čís. 276) jak ná-\nsleduje; První čislo programu: koncert v 3 sadách od\nBesekirského zbuzoval velkou zajímavost. Co se týče naklá-\ndání s virtosní a ornamentální částí jeho skladby, která vy-\nhovuje účeli; upomíná nás skladatel na spůsob Vieuxtemp-\nsův. Nejvěčší elegance a pikantní živel u vedení houslí co\nprincipalního hlasu a orkestralního průvodu, který se opírá\nvšemu, co je všední a obyčejné; vše to vyznačuje s prospě\nchem tuto skladbu; avšak Besekirský sahá co do velkých\ntónových kombinací, passaží, co do napínání virtuosního umě-\nní a co do dvouhmatné harmonické hry mnohém dále než\nVieuxtemps. Ale sklacibu tu take proviva v celku skrz na\nskrz ušlechtilý duch, vznešená intence a onen poeticky dech,\njenž odpovídá modernímu směru všeho hudebního tvoření-\nDůkazem toho jest duchaplná podstat kantilen a často pře-\nkvapující plná světla barevnoskvělé orkestrace. Co virtuos\nvyniká Besekirský neprávě mohútným, ale sympathetickým,\njemným tonem. Zvonkovitá intonace dodává jeho kantileně\npečeť (nejvyšší vroucnosti. Koncertista překonal vítězoslavně\na hravě na pohled ohromné nesnadnosti, které zasahují až k\nzáhadnému odvážlivému počínání. Žádný nelibý tón, žádné\nselhání nerušilo požitek na povznešené úloze nejvyšší virtuo-\nsity. Mimo svůj koncert hrál p. Besekirský se stejným úspě-\nchem ještě poetickou mazurku svého útvoru a salonní kus\n„Slavík\" od Áljaběva s průvodem piana.\nDr. L. Procházka píše v Nár. listech číš 277. Vilém Be-\nsekirskij zaujímá bez odporu nejen mezi slovanskými než i\nmezi ostatními mladšími houslisty jedno z nejpřednějších míst.\nÚžasná jeho umělost vládne takořka hravě všemi i nejsmě-\nlejšími obtížemi moderní techniky, tón, ač ne velký, jest pln\nněžné vroucnosti a měkkosti, výraz oplývá spanilou poetično-\nstí. Upomíná nejspíše na školu Leonardovu a Vieuxtempsovu,\nač stojí přec o krok dále. Hra jeho jest jednak skvělejší, je-\ndnak vnitrnější. Poslednější vlastnost zdá se nám vyplývati\nz ryzé jeho povahy slovanské, která iv obyčejném obcování\nmá jakýsi nádech snivé poetičnosti. Skladatelský jeho talent\nzasluhuje taktéž uznání; v koncertu, kterýž mimo jednu ma-\nzurku (do G~moll) a fantasii na Aljáběvovu píseň „Slavík\"\npřednesl, jevit se hlavně snaha, umělost technickou rozvinouti\nv úžasné skvělosti, avšak v druhé větě, vyznamenávající se\ncituplnou kantilenou, splývá idea s výrazem v plynnou, krásnou\njednotu. Obecenstvo uvítalo umělce hned při vstupu co nejli-\nchotivěji a vyvolalo jej třikráte po koncertě, provedeném s\nhravou jistotou a milou elegancí. Neméně účinkovaly ostatní\ndvě skladby, zvláště fantasie rozehřála veškeré obecenstvo."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "204", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.2", "texte": "Co se vyžaduje od operního skladatele?\nIndividuální náklonnost a snad také jisté, byt i ne zcela\njasné vědomí o převládajícím nadání vede člověka obyčejně\nk nějakému zvláštnímu oboru umění a zajisté může ten po-\nvídat o štěstí, jenž se ho nechápe z jiné příčiny. Avšak ne-\nsnadnému komponování oper věnuje se bohužel mnohý za tou\npříčinou, poněvadž hodlá nabyti v nejkratším čase a při do-\nsti skromném štěstí velké vážnosti a mnohých výhod.\nMá-li někdo býti dobrým skladatelem operním, musí mi-\nmo hudební vědomosti všeho druhu především míti šťastnou\npoímavost lidského života v jeho rozmanitých směrech. Musí\nvynikati onou pohyblivou myslí, jež beze všeho namahání\nsoucitně s trudným pláče as veselým se směje: musí se\nrychle vpraviti z jedné polohy do druhé a to s celou duší\nsvou.\nOperní skladatel i básník musí míti hybkou, povolnou,\nnápodobivou a přec tak samotvornou a tvůrčí přírodu a to\nv rozsáhlejší míře, než herec a pěvec, jenž má co dělati s před-\nstavováním jedné osoby, co zatím skladatel se musí vpraviti,\nviny sliti a vžiti v celý malý svět. V cituplné představě kom-\nponisty musí se vyvinouti každá povaha jen v sobě a o so-\nbě jasně a krásně ve všech svých odstíněních a to až k ta-\nkové míře, až se sama vyjádří zevnějšími známkami a jiným\nse jasně znázorní. Avšak povaha musí též, a to jest nejhla-\nvnější věc, státi k ostatním povahám, které skladatel líčiti má,\nv nejkrašším souměru; ano povaha musí své místo tak vypl-\nnit!, že vyhovujíc sobě nesmí býti jiným na újmu. Každé je-\ndnotlivé osobě musí se dostati tedy, jako v dobře zřízeném\na moudře vedeném státu, úplné její právo při vší podřízeno-\nností jednotlivých členů, z nichžto každý svou určitou částí ve\nprospěch celku pifspěti musí.\nBásník podá skladateli nákresovité, v jistém ohledu ko-\nstrovité dílo, které musí mimo dobrý tuk opatřeno býti ještě\nsvaly, žilami, nervy a kůží. Dílo to nezdá se dle zevnějšku\nbýti při plné bujaré síle; avšak ono musí býti uvnitř jadrné\na zdravé! A co má skladatel s librettem tím dělati?\nSkladatel má dílo básníkovo v sebe pojmouti, je pěsto-\nvaťi, do podrobná promysliti, procítiti, a takořka prožiti. On\nmá básníkovy nástiny postaviti do plného světla a vábného\nstínu, má ponechané mu mezery, přechody z jednoho do dru-\nhého malovati mnohoznačnými tóny a vtisknouti jim pečeť\ndokonalosti.\nPoštěstí-li se mu všecko, ví-li, jak má jednotlivé povahy\nhudebně líčit, zná-li poměr jednoho k druhému; tu má ještě\npečovati o jakýsi základní tón čili jakousi základní barvu,\nkterá rozlévajíc se nad celkem, staví dílo do zvláštního svě-\ntla. Tímto svěžím dechem stane se útvor teprv vlastnictvím\nurčitého, značného mistra, jenž tím objeví svou samostatnost\nbyť i co do zosnování a formy na jevo dal, že přináleží jisté\nznamenité škole.\nTento základní tón musí se jevit! už v ouvertuře, která\nmá býti pouze obrazem následujícího díla potud, aby připra-\nvila obecenstvo na základní rozpoložení mysli, které převládá\nv opeře. Potpourovité příštipkování jednotlivých vět z melodií\nopery samé je přehmat, jenž se snad tu a tam ospravedlniti\ndá; avšak za pravidlo platit nemůže.\n(Dokončení.)\n\nDopisy.\n\n—l.\nZ Milána. Nové opery. — Album týkající se opery Petrelovy „Snoubenci.\"\n— Nové časopisy.\nDlužno se přiznati, že italští skladatelé operní závodí v čin-\nnosti komposiční o přednost. Maestro Pisani uvádí do hudby\nlibretto svého nešťastného přítele J. Piave, která se nazývá;\nPerla. — Ghishanzoni píše libretto pro maestra Gibelliho, jenž\nse byl už osvědčil před několika lety svou operou : Parenti ap-\nparenti. Nová opera, kterou nyní komponuje, sluje : La dama\nvolata. — Maestro Enrico Bernardi, skladatel opery: Romani\nnelle Gallie, píše o nové opeře pod názvem: Ettore Fieramosca.\nMladistvý komponista Amintore Galii komponuje novou operu,\nkterá má název: Lo spettro. Libretto k této opeře, jakož i k oné\nBernardiho pochází z pera Enrica Carozziho, A což maestro\nSantino Coppa, skladatel opery : Castanza di Francavilla ? Ten\npíše najednou o dvou operách a sice: Le catacombe a La con-\ntessa di Santa Chiara. Nuže opery ty jsou v práci; ale to\nnení ještě vše. Některé chystají se už k provedení. Tak při-\npravuje se na divadle „del Fonde\" v Neapoli nová opera: Li\nElsa od Sorace a pak opera 11 Gi uramenta di Calaorita od\nmaestra Giovanniho Garofala. — Nová opera: I promessi sposi\n(Snoubenci) od Petrelly, provozovala se dne 5. říj. poprvé v Lecco\nse skvělým úspěchem. U této příležitosti dal milán, fotograf Ganzini\ndo prodeje album s fotografiemi, které obsahují pohledy na\nvšecka místa, v nichž se koná děj Manzoniova románu „Snou-\nbenci,\" z něhož Ghislanzoni utvořil text Petrellovi. Viděl jsem\nelegantní toto album Ganziniho, jež v sobe zahrnuje 16 pře-\nkrásných pohledu. V předu nachází se podobizna Manzoniho v\nmedailonu) ozdobena skizami nejhlavnejŠích osob z opery „Snou-\nbenci \" — Dne 24. září provozovala se poprvé nová opera:\nLucchino Visconti od maestra Amadeie v městě Lugo s přízni-\nvým výsledkem. Dámy Berini, Lemairc pak pánové Carpi,\nCotogni, D' Ottavi provedli své úlohy s nevšední horlivostí a\nbravourou. — Opět přibylo několik divadelních a hudebních\nčasopisů. Tak vychází v Římě od nějakého času měsíčník hu-\ndební pod názvem: Palestrma, jenž je vázne redigován. V\nTurině vyšel nový divadelní časopis Figaro, jemuž přejeme,\naby se potkal každého dne s nějakým Almavivou. — Od no-\nvého roku bude, jak oznamuje Cosmorama — vycházeti nový\ndivadelní list u velkém formátu pod názvem: II secolo artistico.\nv\nKéž by se v Cechách tak dobře dařilo hudebnímu listu, jako\nzdejším Časopisům!\n\nn—n.\nZ Florence. Koncertní sál Sivori. — Ceny. — Requiem od Donizettiho.)\n— Kantáta.)\nJak si Italiáni svých virtuosů a skladatelů váží, o tom\nsvědci následující okolnost. V listopadu tohoto roku otevře Bo-\nsola v Janove koncertní sál, jejž pokřtil jménem slavného vir-\nuosa na housle Sivoriho. Sál ten nacházející se v paláců mar-\nkýze Spinoly, obsahuje místa pro 500 osob a je velmi akusti-\ncký. — Pedagogický kongres (Čtvrtý to) přiřknul cenu násle-\ndujícím didakticko-musikálním vystavovatelům, pánům naklada-\ntelům : Gjudici a Strada, pak p. Corinnu Mariottimu skladateli\n,,Národního Zpěvníku\" a knězi Cav. Vezzonimu, spisovateli\n„Methody chorálního zpěvu.\" —Nakladatel Francesco Lucca vydá\nco nevidět pozůstalou církevní skladbu po Donizettim, totiž ra-\nkviem jeho, jež byl složil k smuteční mši za Belliniho. — Dne\n3. t. m. odhalen byl zde slavně v chrámě Santa Croce pomník\nslavného italského skladatele, Luigi Cherubiniho. — K otevření\nprůplavu Suezského provedena bude velká kantáta, jejížto slo-\nva pocházejí od Italiana Kuvelilio a kterou do hudby uvede\nkníže Poniatovski.\n\nŽ Českých Budějovic. (Hudební a deklamatorní zábava.)\nDne 26. září b. r. uspořádali husinectí studující ve pro-\nspěch pohořelých v Husinci hudební a deklamatorní zábavu, je-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "205", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.3", "texte": "již program byl následující: Proslov. Ouvertura z písní slo-\nvanských, od Em. Títtla. Tři doby v zemi české, deklama-\nce od Jablonského. Muž bez slzí, (slova od A. Melišové-\nKorschnerové), solový zpév s průvodem piana od Záhorského.\nSlavia, píseh beze slov pro housle s průvodem piana od M.\nMildnera. Žal od Zavrtala, přednesl orkestr. Pomněnka\nna Belliniho. variace pro housle s průvodem piana od Artota.\nDívka z předméstí, variace pro křídlovku. —Je hluchý,\nveselohra v 1 jednání. Na to následovala taneční zábava.\nZ Pardubic. (Produkce. Zpěváčky spolek dámský Ludmila Pernštýn).\nPevecká akademie, uspořádaná na oslavu sjezdu záložen se-\nverovýchodních Cech, dne l2ho září v Odeonu na Veselce, tě-\nšila se četné návštěvě a vypadla ku cti obou spolků velmi\nskvěle. Předneseny byly sbory: „Jarní* smíšený sbor od K.\nBendla. „Ženám českým\" ženský sbor od Kavana\nvzbuzení k zpěvu\" mužský sbor od Hendryčha. Ze zvláštní\nochoty účinkoval pan Mayr a zapěl krásným zvučným hlasem\nvelkou arii z „Carostřelce\" od C. M. Webra a dvě národní pí-\nsně slovanské a sice „Při luní\" slovinskou a „Shodování se,\"\nmoravskou národní. Výborný krásný zpěv a uhlazený krásný\npřednos přijat od obecenstva s velkou pochvalou a nekonečným\npotleskem. Pravou bouři nadšení vzbudil vsak překrásný sbor\nKavanův „Ženám Českým\"! Ludmila byla třikráte vyvolá-\nna a sbor musil býti stůj co stůj při hlučném provolávání „slá-\nva\" opakován. Též PernŠtýnu se dostalo hojného potlesku.\nKrátký ale vybraný program dokončen doslovem od Jil. Jahna,\nrázným, plným Šlechetného zápalu, jenž by byl vzbudil všeobec-\nné nadšení, kdyby v tom nebyl vadil slabý přednos. Pocit\npřevládající nespokojenosti osvěžen jedině živým obrazem, sku-\npením postav (z členův Ludmily), představujících: Štěstěnu, u-\nmění, hudební i výtvarné stavitelství, pilnost a členem Sokola\nprůmysl a orbu, kol nichž se seřadili členové Sokola a Pern-\nštýna se svými prápory a ostatní členové Ludmily, na kterýž\nnebylo obecenstvo programem připraveno a jenž byl sestavením\na krásnou malebností skutečně krásným překvapením. Pan prof.\nKostěnec byl za mistrné uspořádání hlučně vyvolán. Laskavostí\nsl. výboru záložny a městského zastupitelstva, potěšeného nad\nzdarem produkce, jež pobavila tak mile cizé hosty, proměnil se\npo odstranění sedadel prostranný Odeon v taneční sin a slavno-\nstní oblek Čilých Ludmil a bujarých Sokolů dodal zábavě ráz\nskvělého plesu. Cizí hosté uchváceni obrazem společenského ži-\nvota, jenž se rozvinul v málo hodinách tak pestře před zraky\njich, odjížděli s ujištěním pecovati všemožně v domovech svých\no rozkvět a zavazení ženských zpěv doky ch spolkli. Ve čtvrtek\nv den sv. Ludmily, zapěl spolek při mši, z laskavé ochoty k\nspolku sloužené od vel. p. P. Krátkého, kat. reál. Škol, za říze-\nní obětavého ředitele spol. p. P. Střebského, píseň Mariánskou\nod Aiblingera a Smetanův sbor „Modlitbu dívek.\" Po mši se-\nšel se spolek naposled v místností spolkové k urovnání záleži-\ntostí spolkových před prázdninami, kteréž spolku až do počátku\nlistopadu nastaly. Před rozejitím vysloveny srdečné díky jak\nctěné starostce spolku pí. Bož. Jahnové, tak váženému řediteli\np. P. Střebskému za jejich horlivé a neunavené působení ve\nspolku a přání, by tutéž přízeň pro příští rok, kde započne\nbohdá spolek s rozšířenou Činonstí, opětné své působení zachovali.\nPo rozejiti členů odbývána jesté schůze výboru.\n\nL.—l.\n\nKronika zpéváekých spolků.\nVýroční valná hromada zpěv. spolku „ Věnceslavu v\nLibni u Prahy. K výroční valné hromadě zpěv. spolku Věnce-\nslav, kteráž se dne 30. září odbývala, dostavilo se 22 výkonných\na někteří z přispívajících Členů. Při předsevzaté volbě výboru\nzvoleni byli všemi hlasy následující páuové: Stejskal M. za sta-\nrostu, Voctář J. za jeho náměstka, Lahoda V. za ředitele, Ji-\nroutek A. za jednatele, Kalous K. za pokladníka, Rone J. za\njeho náměstka, Chlostík Jos. za obřadníka, Cikánek A. za li-\nstovního, Dostal K.a Rulf A. za praporecníky. Dle zprávy je-\ndnatelské má spolek 57 členů a sice: 27 výkonných, 25 přispí-\nvajících, 4 zakládající a 1 čestného. Za minulý rok nastudová-\nno bylo 19 nových skladeb, uspořádáno 5 zábav, a spolek sú-\ncastnil se mnohých národních slavností. Cena jmění spolkového\nobnáší 537 zl. 75 kr. mimo 28 zl. 60 kr. na hotovosti. Na\npomník, o jehož zřízení na hrobě bývalého ředitele spolku f\npana Jana Dlinnehiera usnešeno se postarati, upsali členové k\n50 zl. Provoláním „Sláva\" uvědomělému občanstvu, které\nspolek jakýmkoli spůsobem podporovalo a jemu přízeň svou na\njevo dalo, byla valná tato hromada ukončena.\n* Zpěváčky spolek Branislav zúčastnil se dne 28. září\n1869 v svěcení nové Školní budovy v Jilemnici a jmenovitě sla-\nvnostní produkce. Program : I. Oddělení. Ouvertura k opeře\n„Němá z Portici. \" Na Krkonoších, sbor pro mužské hlasy\nod Tovacovského, zapěli veškeří zpěváČtí spolkové. Ženám\nčeským, pro ženský sbor, s průvodem piana složil Fr. Kavan,\nzapěl dívčí spolek. - Odvedeného prosba. Sbor pro mužské\nhlasy, složil P. Křížkovský, přednesl Packý zpěv. spolek „Hla-\nsoň\". V tom světě vše ted usnulo, dvojzpěv od K. Bendla,\npřednesli pánové Bradler a Jene. 11. Oddělení. Dnetto z opery\n„Alzisa\" od Verdiho.— V lese, smíšený sborodF. Mendelssoh-\nhna, přednesl Jilemnický „Branislav\"a dívčí sbor. Jaro lá-\nsky z „Běly Krasavice\" od L. Zvonaře, přednesl „Branislav.\"\nJediná spása, hrdinský zpěv vlastenecký pro mužský sbor s\nprůvodem dechových nástrojů od Em. Vašáka, zapěl „Branislav\"\ns „Vysockým Krakonošem.\"\n* Zpěváčky spolek „Boleslav\" uspořádal v neděli dne 3.\nříjna 1869 pěveckou zábavu v sále u „modrého hroznu\" v Mla-\ndé Boleslavi. Program. Proslov, přednesl p. Jan Sturm Srb-\nské písně národní, sbor s průvodem piana od A. B. TovaČov-\nského (poprvé). -» „Přilítlo jaro !\" Ctverozpěv pro smíšené hla-\nsy složil K. Bendi (poprvé). Duetto ze zpěvohry: „Prodaná ne-\nvěsta\" od B. Smetany, přednesli p. p. Janda a Seidner (poprvé).\n„Písně Hostýnské.\" Velký sbor s průvodem piana od Hyn-\nka Vojáčka (podruhé). j^a riebi plno hvězdiček!\" Dvojzpěv\npro ženské hlasy složil K. Bendi; přednesly sl. V. Novotných\na sl. AI. Kruisova (poprvé). Walterova píseň o snu z opery\n„Die Meistersinger von Ntirnherg\" od Richarda Wagnera přelo-\nžil p. prof. Vorovka (poprvé). „Kamaráde pojd!\" Pochod\nod Zollnera přeložil B. F. Neufuss (podruhé).\n* Pěvecké jednoty „Libuše\" a „Ples\" v Josefově uspořá-\ndaly laskavým spoluúČinkovauím hudebního sboru slavného c. k.\n18. řadového pluku Vkž. Konst. Ruského dne 2. října pěveckou,\nhudební a deklamatorní akademií v sále „u slunce.\" Program.\nI. oddělení: Proslov. Ouvertura k opeře „Korunnídémanty\"\nod Aubera. „Svoji k svému\", mužský sbor od Bendla.\n„Shledání\", dívčí sbor od Zvonaře. „Tambor\", smíšený sbor\nod Bož. Jahnové. v cizině\", solo pro tenor s průvo-\ndem harmonia a cella od K. Záhorského. 11. oddělení: „Pražská\nsylvestrová noc\", veliký směs od Ferd. Schrolla. „Povzbu-\nzení k zpěvu\", mužský sbor od Hendryčha. „Česká země\",\ndívčí sbor od A. Knorra. „Pomněnky\", smíšený sbor od\nBendla. „Sbor cikánů\" z opery „Trovatore\", pro dívčí a\nmužské klasy s doprovázením hudby od Verdiho.\n\nZprávy.\n\n* České divadlo. Dne 1. října: Romeo a Julie. — Dne\n3. října: Romeo a Julie. Dne 4. října: Koncert V. Bese-\nkirského z Moskvy; Pouť do — Dne 6. října: „Faust\na Markéta\" (Ve prospěch p. Karla Čecha ml.) Dne 8. říjn.\nKry Špín a kmotra, od L.a F. Ricciho.\nŘeditelství divadla poskytlo obecenstvu nevsedni pochout-\nku duševní, nechavši vystoupiti na jevišti českém nadaného ru-\nského virtuosa na housle p. Besekirského. Avšak co pravím?\nBesekirský není pouze virtuos; on je zároveň pravý umělec.\nOvládaje všestranné nástroj svůj, jenž se ochotné podvoluje ne-\njen rozkošnému přednášení kantileny, ale i veškerým vazolom-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "206", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691010-01.1.4", "texte": "ým $ kokům moderního virtuoství, užívá ho s rozvahou k do-\nsažení nejvyššíko účele umění. Jakožto pravý umělec neklade\nváhy na bezvýznamné umělůstky a užívá-li jich tu a tam přec,\nužívá jich jen co arabesk. Z houslí jeho prýští se tóny, řinou-\ncí se opět z hloubí srdce jeho a tu nelze se diviti, že obecen-\nstvo cituplným svým přednosem kantileny uchvátil ! O jeho\nskladbách, které jsou zosnovány as na spůsob komposic Vieux-\ntempsových toliko s tím rozdílem, že vynikají větší hloubkou, mů-\nžeme se co nejchvalněji zmíniti, jmenovitě platí to o jeho troj-\nsadém koncertu, poetické mazurce, a fantasii na Aljbaveva\n„Slavíka.\" Že byl p. Besekirský mnohokrát vyvolán netřeba\nani podotýkati. Dostalo-li se nám koncertem tím krásného po-\nžitku, musíme zároveň podotknouti, že nás nemálo potěšilo před-\nstavení „Fausta\" a Markéty,\" jen si byl p. Cech ml. k svému\npřijmu obral. Viděli jsme tu poprvé p. Čecha v úloze Mefista\npartii to, v níž nás Paleček nemá hned tak sobě rovného,\na musíme se vyznati, žc nesnaduou tuto úlohu Šťastně rozřešil.\nNechcem tím právě říci, že byl výkon páně Čechův úplně ne-\núhonný; avšak povážíme-li, že Mefisto Palečkův tkví hluboko\nv paměti obecenstva, a že to byla první karakteristická úloha\np. Čechova; tu nemůžeme mu odepřít svého uznání. Nejvíce vy-\nnikl p. Cecíi v serenádě, v písní, (1. akt), zaklínání duchu (3.\nakt) atd. a byl od obecenstva hlučnou pochvalou odměněn. Pí.\nBlažkova-Ressová byla poetickou Markétkou plnou něžností a\nvřelého citu a došla zaslouženého potlesku. Sic. Hanušova byla\nco Marta velmi dobrá. Opětné uvedení Ricciovy opery * Kry -\nŠpín a kmotra na jeviště naše, jest rozhodným obohacením o-\nperního reprtoiru a obecenstvo přijalo dílo to s velkým uspo-\nkojením. Jak jsme v c. 22. Dalibora předpovídali, vyhověla sl.\nz Ehrenbergů nad obyčejné kotoratuře v úloze své v plné míře\na znázornila svěží, přirozenou a pravdivou hrou povahu, jmeno-\nvitě pak zpanŠtilost Annetty výtečně a byla vícekráte hlučnou\npochvalou odměněna. Pan Paleček podal nám trefný obraz zpup-\nného Kryšpína, jak svou výbornou hrou tak i dokonale přimě-\nřeným zpěvem. V terzettu (2. akt, 4. výstup) slavili opět p.\nPaleček (Kryšpín), Čech (Mirabolano) a > ebesta (Fabrizio)\ntriumf a museli je na všestranné přání opakovat. Rozhodně\ndobře provedli své partie sl. Sákova (kmotra), p. Barcal (hrabě) a\nDoubravský (Asdrubal). Provedení bylo chvály hodno.\n\nP.\n\n* Slč. Alizarova, první altistka v Lublani zbudila co Adalgisa\na coAzucena pravou sensací mezi tamějším obecenstvem.\nBližší zprávu podáme ve zvláštním dopisu.\n* Pan Jan Levoslav Bella, duchaplný skladatel slovenský\njmenován jest dne 4. října kapelníkem dómu v Kremnici. Pře-\njeme mn k tomuto místu srdečné: „Na zdar!\"\n* Pánové Hejcmann a Schlógl, pražští továrníci na piana\nobdrželi na výstavě Plzeňské zlatou medailii za výtečná piana.\nSlečna Vizjakova, Horvátka a nyní miláček divadelního o-\nbecenstva veVidému (Udine) obrala si před nedávnem k svému\npříjmu Gounodovu operu „Faust\" a došla co Markéta nadšené\npochvaly, byvši obsypána květinami, kyticemi a bohatými stuž-\nkami, jinými drahocenými dary a na počest ji složenými bá-\nsněmi.\n* Sic. Tercsa Stolzova slaví nyní triumfy na divadle v Ter-\nstu. O jejím vystoupení co Alžběta v opeře „Don Carlos\" ud\nVerdiho píše terstský časopis : II Diavolette, cis. 219, jak ná-\nsleduje: „Sic. Stolzova je nyní první hvězdou na obzoru zpěvu\na dramatického umění. Ona okouzluje, uchvacuje a dojímá mo-\nhutným svým hlasem, lahodnou jeho zvonkovitostí, jistou into-\nnací, přirozenou hrou, slovem ona vyniká nad všemi umělkyně-\nmi, které ji zde přecházely. Bylo by zbytečné podotýkati, že\npochvala, která se dostává této znamenité pěvkyni, každodenně\nvíce a více vzrůstá, neboť s tíží najde se umělkyně, která by\nlépe dovedla představovati Alžbětu, než sl. Stolzova.\" Jiný\nČasopis terstský „II Cittadino\" cis. 224 dí o ní: „Ohromná po-\nvěst, která předcházela sl. Stolzovou, potvrdila se zde úplně.\nSic. Stolzová převyšuje i ta nejsmělejŠí očekávání. Jeť umělky-\nní nejprvnějŠí řady, umělkyní neobyčejnou, v níž se nejkraŠš\ndramatické umění druží s hlasem neobyčejné mohútnosti. Slc„\nStolzova zpívá, jak jich jen málo zpívati umí, a představuje\nsvou roli s pravdivým dramatickým výrazem. Jeť pravou kou-\nzelnicí, umí dle své libosti obecenstvo dojmouti a elektrisovati a\nobjevila nám netušené krásy v díle VerdiovŠ. Netřeba připome-\nnouti, že došla od nadšeného obecenstva bouřlivé pochvaly, po\nkaždém kusu ano takořka po každé hudební frásí. Časopis\nMaschera dí mezi jiným o ní : Sic. Stolzova jest nejvěcŠí dra-\nmatická zpěvačka nynější doby. Očekávání na její vystoupení\nbylo nanejvýš napnuto ; avšak ono bylo uměním jejím převý-\nšeno. Nikdy jsme neslyšeli takovou mohútnost hlasu slouče-\nnou s takovou lahodností, s takým citem as takou dokonalou\nvytříbenou Školou. Její zpěv je výmluvný, mohútný, k srdci\npronikavý on uchvacuje, okouzluje ] atd.\n* Pan V. Soukup, nadaný žák páně Pivodův, vystoupil\ndne 28. září na městském divadle v Plzni poprvé co Faust v\nGounodově opeře „Faust a Markéta\" a došel rozhodně přízni-\nvého výsledku byv po každém aktu několikrát vyvolán. Zvláště\nse mu podařilo oslovení Markéty (2. akt.) a arie (3. akt.). Re-\nferent časopisu „Pils. Bote\" praví o něm: Tenor p. Soukupův\nzní jasně a cistě, vokalisace lepší než u všech jeho předchůd-\ncův. Ostýchavost ve hře dlužno as pripocísti okolnosti, že p.\nSoukup teprv poprvé v opeře vystoupil a na operu samou se\njen 2—3 zkoušky odbývaly.\n* Nás krajan p. Hofrichter, kapelník u divadla v Aug-\nšpurku dochází u tamějšího obecenstva i kritiky všestranného\nuznání. Dopisovatel do „Theaterzeitung\" cis. 28, v Mohuci\npraví o něm u příležitosti představení „Hugenottů\" jak násle-\nduje: „Orkestr, a sbor byly brilantní\" a jsme za to díky za-\nvázány kapelníkovi p. Hofrichterovi.\n* Pan Leop. Méchura, ch valně známý skladatel vokálních\nskladeb : Štědrý den od K. J. Erbena) a Pohřeb na Kaň-\nku (slova od A. V. Šmílovského) obohatil opětně hudební lite-\nraturu naši svým. Skladba ta slově „Credo\nmortuorum\" (slova od Šmílovského) a bude prý co nevidět v\nPraze provozována.\n* Sic. Irousilová zpívá nyní pohostinsku v Lubeku.\n* Pan Fr. Pivoda, jenž až dosud soukromě s rozhodným\nvýsledkem vyučoval opernímu zpěvu, obdržel od místodržitelství\npovolení zaříditi v Praze operní školu o 3 ročnících, v níž se\nmimo jiné i jazyku italskému vyučovali bude.\n* Pan Cantarelli (vlastně Trousil), tenorista, engažo-\nván jest nyní u opery v Pešti.\n* Hudebního slovníku pod názvem: Musikalischer\nConversations-Lexikon von Herrmann Mendel, vysel ses. 2.\na obsahuje mimo jiné i celou akustiku cili nauku o zvuku.\nSlovník ten je pilně sestavena vyniká mnohými důkladnými\nčlánky původními.\n* Paní Mallingrova, Horvátka, zpívala dne 16. zaři na\ndvorním divadle co „Norma\" na rozloučenou a odebrala se\nna to do Berlína, kdež engažována jest u dvorní opery.\n* Sic. Poměrová, koloraturní pěvkyně, zpívala před ne-\ndávnem v Lublani partii Leonory s velmi příznivým úspě-\nchem, Co Gennaro byl Ander, bratr slavného tenoristy A-\nlojse, dobrý.\n\nListárna.\nPanu Š. v B. „Kvas\" můžete obdržet. Do Chotěb. Objed-\nnali jsme. Panu J. S.v P. Malé dopisy do Dalibora\nračte psátina korrespondencních listech, které stojí 2 kr.\nFanu F. C. do Petrohradu. Zašlete mi laskavě věc, o kterou\njsem Vás žádal. Nemohl by jste mi sděliti stručný životopis\nAljaběva? ====___"}]}