{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_sha256": "213cf251607a1aeca94be179ae560967d5a808ea15a2920391adbc1319e02ab2", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/10/20_01/bmtnabd_1869-10-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "207", "page_fin": "207", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.1", "titre_corps": "Haydnova hymna.", "titre_sommaire": "Haydnova hymna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "207", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2544, "texte": "Haydnova hymna.\nK písním, které byvše jedenkráte zpívány, více z paměti\nnevyšly, náleží bez odporu rakouská hymna: „Bože, zachovej\nnám hrdle.\" Avšak vynalezl-li pak dobrosrdečny tatíček Haydn\nskutečně tuto mohutnou, slavnostnou hymnu, aneb se mu jen\npřičítá, jako Handlovi anglická hymna: God save the King?\nCož netvrdí Italiáni, že rozkošnou tu melodii složil jejich\nNicolo Zingarelli? Což neodůvodnili svůj výrok také do-\nklady ?\nNa tyto otázky odpovídáme, jak následuje:\nRoku 1797 zavzněla hymna ta poprvé. „Dne 12. února\nv den narozenin císaře, tak stojí to v pragmatické histo-\nrii Vídeňského dvorního divadla, byla zpívána ve všech\ndivadlech Vídeňských a provinciálných poprvé Haydnova pí-\nseň: „Bože, zachovej nám krále/1 k níž byl Lorenc Huška\nslova napsal/4\nTéhož roku vyšla hymna ta s průvodem piana v Augš-\npurku tiskem; brzy na to ve Vídni. Několik měsíců později\npojal ji skladatel sám co střední sadu do svého 77. smyčco-\ncového kvartettu (op. 75) a napsal na ni ctyry mistrovské\nvariace. Těchto několik dát stačí úplně za důkaz, že není\nani Zingarelli, ani kdo jiný, nýbrž Josef Haydn tvůrcem této\nhymny. Avšak ještě více je to dokázáno jeho vlastními slovy,\nkterá se nacházejí v Ifflandově divadelním almanachu z roku\n1811.\nDne 7. září 1808 navštívil Iffland s divadelním ředite-\nlem Schmidem slavného, stářím už sešlého skladatele. Po-\nhovořivše si s Haydnem chtěli se konečně vzdáliti.\n„Aj, chtěl jsem Vám ještě něco zahráti!\" zvolal Haydn.\n„Chcete něco ode mne slyšeti?\"\nAčkoliv to bylo nejvřelejší přání hostů, neosmělili se ho\npřec o to prošiti. Haydn poohlédnuv se po nástroji vstanul.\n„Neumím ovšem mnoho; avšak poslyšte komposici, kte-\nrou jsem složil, když se drala francouzská armáda do Vídně.\nPíseň ta se jmenuje: Bože, zachovej nám krále.\"\nNa to zahrál Haydn celou melodii a sice s nevýslovným\nvýrazem a vroucím citem. Dokončiv píseň zůstal ještě ně-\nkolik okamžiků před nástrojem seděti a položiv na něho obě\nruce, pravil v tónu ctihodného patriarchy:\n„Hraju každého jitra tuto píseň a často čerpával jsem\nz ní útěchu za nepokojných dnů. Nemohu jinak, musím ji\nkaždodenně jednou hráti. Mně je skutečně blaze, když ji\nhraju a ještě chvíli na to.\"\nA neměla by tato píseň, které si slavný mistr více vá-\nžil, než všech svých děl, od něho býti? Haydn, jenž oplýval\nmelodiemi, měl by se dopustiti plagiátu? Co na tom záleží,\nže Zingarelli tuto píseň (1798) silněji instrumentoval a v pře-\nkladu Carpaniho do Itálie uvedl, ano že se sám vydavatelem\njmenoval? Josef Haydn zůstane navždy tvůrcem nedostižné\nhymny.\n(Dokonč.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "207", "page_fin": "208", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.2", "titre_corps": "Co se vyžaduje od operního skladatele?", "titre_sommaire": "Co se vyžaduje od operního skladatele?", "signature_source": "H. R", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "207", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.1", "debut_caractere": 2546, "fin_caractere_exclue": 4496, "texte": "Co se vyžaduje od operního skladatele?\n\n(Dokončení.)\nLíčení povah musí býti pravdivé, přesné a trefné. Zákon\no kráse převládá v opeře, v níž se spojují tolikerá umění\nvelmi značné, ano mnohem více, než kde jinde, kde má u-\nměcí jen samo s sebou, aneb na nejvýš ještě s jedním co\ndělati. A přec má každé jednotlivé umění samo o sobě už\njisté meze, které nesmí překročiti. Věrné nápodobování ji-\nstého přírodního výjevu bylo by, kdyby někdo meze ty pře-\nkročil, odporné. Laokon křičí bolestí, ale nikoliv tak, jako\nonen, jejž skuteční hadi svírají; nikoliv tak, jako vyvolavač-\nka na mědorytinách Hogarthových, která co karrikatura\nsměšnou býti má. Bolest má být pravdivá; ale zevnějšek\nmusí při tom přece krásným zůstati. Hudbě je toho ještě\nmnohem více zapotřebí, a zvláště operní hudbě, která má\nhájiti své vlastní právo a právo jiných ostatních umění.\nOpera má býti významnou hrou, která vedouc k pravdě, má\npro ni příjemně roznítiti posluchače. K tomu má skladatel\nprostředků a pomůcek dosti, ha až příliš a proto má hle-\ndět, aby nikde mezí nepřekročil. Jemu napomahá vnada\nkrásných dekorací, skvělé průvody, země i moře, slunce i\nměsíc, sličné postavy pěvců a pěvkyň, ano i mohutnost bá-\nsníkova. K tomu slouží mu celý dav nástrojů se svými krá-\nsnými zvláštnostmi. Nic není fantastičnějšího, než hlasy\nnástrojů; genie a víly všeho druhu, ano celý olymp dá se\njimi vykouzliti. Může je nechat šepotati, huráceti dle toho,\njak toho potřebuje; avšak nenechávej je ustavičně šepotati,\nneb ustavičně troubiti; první unavuje, druhé ohlušuje. Přede\nvšemi věcmi radíme mladým skladatelům, aby komponujíce,\nnehráli si na hudební učence a nedělali planých umělůstek,\nneboť to se do hry nehodí. Skladatel nemá svým orkest-\nrálním průvodem do podrobná líciti; on nepodává miniatur-\nního obrázku; nýbrž on má pracovati velkými, jistými tahy.\nMůže raději lecjakou prázdnotu na oko nechati, než aby ji\npřeplnil. Skladatel hlediž zvláště k tomu, aby vložil pře-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1208, "texte": "vládající sílu a krásu v ušlechtilou, karakteristickou a slovům\núplně přiměřenou melodii a významnou harmonii a konečně\naby užil s prospěchem skvostu lidského hlasu.\nA co se vyžaduje od českého operního skladatele zvlášť?\nPodavše v stručných obrysech několik pravidel pro na-\nstávajícího operního komponistu vůbec, máme za svou povin- [\nnost, abychom dali českému skladateli zvlášť malý pokyn\njímž by se při komponování národní opery říditi měl.\nPrvní povinností českého skladatele jest, aby důkladně\nproskoumal, pojal a si osvojil ducha národní hudby, jenž se\npřede vsím jeví v národních písních. Za tou příčinou měl by\nkaždý nastávající operní skladatel český se všestranně sezná-\nmiti s duchem, rázem a zvláštnostmi písní těch. Hlavní\nzvláštnost národních písní spočívá také v rhytmech a proto\nby měl jim skladatel zvláštní péči věnovati.\nNejpatrnější karakteristickou známkou národní hudby jest\nmimo jiné přec jen rhytmus. Kdo slyšel na př. národní\noperu maďarskou neb polskou, tomu nejprv do očí bil tu\nčárdašový, onde mazurkový neb polonézový rhytmus jedno-\ntlivých částí opery. A čemu má úvodní sbor „Prodané ne-\nvěsty\" za svou oblíbenost co děkovati? Především ryze ná-\nrodnímu českému rhytmu.\n\nH. R."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "208", "page_fin": "210", "image_debut": 2, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.3", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.2", "debut_caractere": 1210, "fin_caractere_exclue": 7842, "texte": "Dopisy.\n\nL . . .\nZ Milána. Nová opera „Snoubenci\" (I promessi sposi) od Petrelly.\nKdož by neznal světoznámý Manzoniův román „Snoubenci\",\njejž také P. Ondrák do češtiny přeložil ? A z tohoto románu\nutvořil Ghislanzoni operní text, jejž výtečný Petrella do hudby\nmvedl. Můžete si pomyslit, jak velice byla napnuta zvědavost\nobecenstva, aby uslyšelo nej novější plod Petrellův, která se\ndne 2. října v městě Lecco poprvé provozovala. Z Milána a\nokolí pospíchali lidé do Lec< a, aby přítomni byli prvnímu před-\nstavení. Výsledek opery byl velmi skvělý. Maestro Petrella,\nobratný básník Ghislanzoni a nejpřednějŠí umělci došli velkých\novací! Petrella musel se 27. obecenstvu ukázati, buď sám aneb\ns ostatními umělci. Ačkoliv je to nesnadnou věcí, z tak znač-\nného románu utvořiti libretto, rozhřešil přec Ghislanzoni dosti\nšťastně tuto úlohu, podav nejlepsí výběr scén a mimo to půso-\nbivá finále v každém aktu. NVjvíce uchvátilo mne finále 2.\naktu, totiž loučení, kde se milenci plačíce ubírají z otciny, co\nzatím clunek trudně brázdí hladinu jezerní a co pater Krištof,\njenž nepohnutě stojí na břehu, žehná ubohým prchajícím. Hudba\nPetrellova je zajisté jedna z nej pečlivějších které vyšly z leh-\nkého pera tohoto skladatele. Melodie pl} Ú JU V opeře té volně,\ninstrumentace, ačkoliv méně střízlivá, je přec rozmanitá a bo-\nhatá co do barvitosti. Nejlépe líbily se obecenstvu: kvartetto\nmezi Krištofem, Lucií, Penzem a Anežkou, jímž se konci první\nobraz 1. aktu — duetto mezi Penzem a Lucií v 2. aktu, které\nse opakovat muselo; — loučení Lucie a následující terzettino\npřekrásné svou jednoduchostí a v němž osoby mluví v svých\nvlastních nářečích — celé třetí finále — romance Penza v 4.\naktu — ter.~etto plno vášně mezi Lucií, Penzem a páterem Kri-\nštofem, jímž se konci opera. Co se provedení týče, bylo vý-\ntečné. Největší zásluhu o zdaření dobyla si sic. Yizjákova a\np. Vincentelli. S1Č. Yizjákova spojuje s vděkuplnou a něžnou\nsvou postavou objemný, překrásný a dobrou Školou vytříbený\nhlas, a nedá se ani vyslovit, s jakou prostotou, náruživostí a\npravdivostí dávala partii Lucie. Orkestr, který má zde mnoho\nco dělat, provedl vše řízením pana Pivetty výtečně.\n\nR . .\nZ Florence. (Nové opery. — Nový divadelní časopis.)\nOpery nové rostou tu jako houby. Maestro Livieri složil\noperu: Umberto di Savoja, — maestro Tempia píse o opeře:\nAmore e capriccio, — Giuseppe Ronchi, Žák milánské konser-\nvatoře, složil operu: Maria di Griffi, — Braga dokončil svou\nnovou operu: Caligula. Na novém divadle ve Veroně bude\nse tento podzim provozovati nová komická opera: L'usurajo in\ntrappola. Maestro Coppa píše o nové opeře: Griselda.\nMaestro F. Albíni dokončil novou vážnou operu: Lamberto Ma-\nlatesta, a maestro Albíni komickou operu: II pozzo ďamore.\nV Neapoli počal vycházeti nový divadelní list pod názvem:\nMefistofele.\n\nN—a.\nZ Paříže. (První představení italské opery „Tutti in maschera\" od Pe-\ndrottiho.)\nOblíbená opera : Tutti in maschera (Všichni v maŠkarách),\nod italského skladatele Pedrottiho, jejíž libretto Nuiter a Beau-\nmont do franČtiny byli přeložili, došla zde dne 24. září na di-\nvadle Athenée velmi skvělého výsledku a mohu vás ujistit, že\nby si i v Praze na českém divadle množství příznivců dobyla.\nMísto svého úsudku podávám zde kritiku hudebního referenta\nAlberta Lasalla, která zní následovně: Oblíbenost této novotin-\nky zakládá se především ve zběsilých až k neuvěření rhytmech,\njimiž se partitura vyznačuje. Nejsou-li melodické myšlénky lí-\npl ně nové a úchvatné, to můžeme přec tvrdit, že jsou ďáblem\nposedlé. To je všeobecný úsudek o tomto divadelním koníčku.\nSkladatel zná se dobře v orkestrací, která vyniká vokálními\nefiékty, jakož i v roztřídování hlasů a ensemblů. Co se týce\nnakládání s orkestrem zasluhuje Pedrotti všestranné uznání; ne-\nboť každý nástroj má svou přiměřenou roli. Pedrotti nenáleží\nk onomu houfu skladatelů, kteří ustavičně kočujíce z Benátek\ndo Neapole, osvojují si pak všecky možné árie, které jim po\ntěchto cestách utkvěly v uších. Komponista opery „Tutti in\nmaschera\" — Genovefa di Brabant — Guerra in quatro — 1-\nsabella de Aragona — je vážený mistr, jemuž umění vyneslo\nmísto ředitele konservatoře Turinské. Pedrotti prohřešuje se\njen něco málo proti melodiím ; ony nemají onoho nepředvída-\nného rázu a duchaplných výbuchů, s nimiž se potkáváme u\nbratří Ricciových. První akt neuchvátil nás a už jsme se do-\nmnívali, že se opera ta neudrží. Avšak hned v 2. jed. překva-\npilo nás brilantní kvartetto a od toho okamžení rozvinovala se\nživost a zajímavost díla toho vždy více, jako u ohňostroje, jenž.\npoěíná slabými petardami a konci pak skvělým ohnotryskem. Arií\npaŠy Abdalaha vane pravá mosleminská snivost. Sbor následu-\njící je rázný, finále v 3 jedn. plno svěžesti a ohně. Teprv v 4.\njedn. v triu tří Turků vložil skladatel veškerý poklad svých\nmelodických myšlének, neboť toto Číslo vyniká onou vřelostí,\nupřímností citů a průzračností, jichž málo který skladatel za\nnašich Časů poskytuje. Děj nestojí za mnoho. Jistá operní\ntlupa, kterou v Benátkách vypískali, je engažována do Turecka\na připravuje se k odjezdu. Jistý mladý důstojník zamiluje se do\nprimadonny, což je překážkou pro cestující. Na bále, jejž u-\nspořádal Abdalah, vzdá se pěvkyně svého engagementu a zasnou-\nbí se se svým milencem. Až dotud Lasalle ; avšak i ostatní no-\nviny : Patrie — National — Presse — France musicale — Re-\nvue musicale — La Comédie — Europe artisté, překypují chvé-\nlou o této opeře, nazývajíce hudbu její živou, veselou, lahod-\nnou atd.\n\nZ Moskvy. (Páni prof. Galvani a Hřímalý. — Rubinstein — Dadanov. —\nRuské opery. Pí. Solověva. Andrjev. SestryMarchisiovy.)\nŘeditelstvo konservatoře povolalo na místo zemřelého prof.\nzpěvu Osberga, pana Giacoma Galvaniho z Florence. Za uči-\ntele houslí povolán jest Český virtuos Hřímalý. Ke koncertům\nruské hudební jednoty očekává se Antonín Rubinstein. Tento\nklavírní velikán podnikne uměleckou cestu do nitra Rusi a ho-\ndlá ku konci v Cařihradě a v Athénách uspořádat koncerty.\nRuská opera otevřena jest dne 7. září a těší se hojné návštěvě.\nNový tenor pan Dadanov, jenž konal důkladná studia v Itálii,\nv Paříži a Londýně, dal se slyŠeti v operách Glinkových, Gou-\nnodových, Věrstovského a Dargomyžského, a stal se v krátkém\nČase miláčkem obecenstva. Dvě nové ruské opery chystají se\nk provozování a sice v Petrohradě už dávaná opera Nižegorodci\nod Edv. Nápravníka k benefici pí. Alexandrové, a „Undina\"\n(slova od Sologuba) od Čajkovského. Pan KaŠperov, professor\nna konservatoři, dokončuje novou operu „Dohazovač Tadeáš.\"\nDne 28. září debutovali v ruské opeře sopranistka pí, Solověva\na hrdinský tenor Andrjev (v Lucii), Saisona italské opery za-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8204, "texte": "pocla 30. zářím. Ředitel Morelli získal pro operu mimo jiné\nobě sestry Marchisiovy, dámy Artot, Trebelli, Volpini at. d.\nZ Lublaně. (Divadlo německé a slovinské. —- Slečna Allizarova)\nLetos nemá zdejší německé divadlo žádného ředitele, bý-\nvalému to málo vynášelo, tedy se celého institutu uchopil spo-\nlek nemŠkutárův zdejších, kterému to ale v každém ohledu jde\njako páté přes deváté. Dvě neb tři síly, mezi nimi bas Režný\njsou, anto šly jinam,, nahrazeny jinými, tři dostaly již výpověd a\ntak, Bůh sám ví, co ze všeho zbyde! Ostatně se o to mnoho\nnestaráme, neb jednou za měsíc je divadlo naše, v neděli dne\n10. je první slov. představení (Sabinův „Inserat\"). Po druhé\nuslyšíme nějakou operetku a tak se to střídavě bude bráti ku\npředu s národním divadlem — Bůh po přej ž nám, bychom po-\nkračovali jako bratři Cechové! V takovýchto neutěšených po-\nměrech nás to tím více těší, že máme u německého divadla sí-\nlu, první mezi prvními, a ta že je upřímná Slovanka, která to\nnikdy nezakrývá, ano spíše leckdys nějakou tu nemotornou špi-\nčku nemskutárům důstojně odvětí. A to je Vaše krajanka slečna\nAnna Allizarova, první altistka a mezzosopranistka při zdejší\nopeře. Vystoupila v „Lukrecii\" co Orsini i byla tu jedinou sí-\nlou, která si hned dobyla všestranně obliby. Krom té líbil se\nnejvíce baritonista Beck, syn slavného vídenského pěvce. Te-\nnor Ander (Gennaro), bratr též někdy slavného tenoristy, ztrá-\ncí valně svého hlasu, sic. v. Eder (Lukrecie) má sice hezký i\nsilný hlas, v 1. jednání však zpívala jako pravá začátečnice,\nneb jí chybí hodný kus Školy, zvlášť pak koloratura a to nej-\ntilavnější ještě k tomu — cit! V „Normě\" slavila sic. Alliza-\nrova ještě větší triumf co Adalgisa, které po boku slečna Ed-\nrova co Norma tenkráte lépe zpívala; v „Troubadoura\" koneč-\nne úplně zvítězila co Azucena, při níž se slečna Romerova (zná-\nmá Vám z PrahyJ co Leonora dosti slabě vyjímala. Slečna Al-\nlizarova bývá vždy mnohokráte vyvolána a Němci, ač vědí, že\nto Slovanka a třebas neměli mnozí chutě, přec musí tleskat i\nchválit, ovšem že v plné míře dle zásluhy. Krom ušlechtilého,\nvýborně vycvičeného hlasu a cituplný přednes obdivujeme vŠic-\nkni na slečně dosti velkou routinu v pohyhech; ano kdo zná\nslečnu ze společenského obcování, diví se tomu rozdílu mezi je-\njí skromností a něžnou nelíceností zde, a mezi její živostí a\nurčitou rozvahou na jevišti. Litujeme, že jsme slečnu neslyšeli\nještě v jiných úlohách, anto se jen tyto tři opery od 19. září\nstále opětují (a la „Eduard a Kunigunda\"), a to proto, poně-\nvadž pánům režisérům či direktorům scházejí jednou zpěváci,\npo druhé noty a tak dále. O bassistovi jsem neučinil proto žá-\ndné zmínky, poněvadž jí zasluhuje tak málo jako všíckni dru-\nzí až k choristům. Ze všeho soudíme, že nezbude zdejšímu\nněmeckému konsorciu nic jiného než ohlednout se po jednom\nartistickém řediteli.\n\n—ll—\n\nP.\nZ Plzně. (Česká opera. — Operní síly.)\nDne 23. října provozuje se zde poprvé Smetanova vzorní\nnárodní opera „Prodaná nevěsta.\" Obsazení hlavních úloh je\nnásledující: Mařenka, sl. Vidímská; Kecal, p. DobŠ; Jeník,\np. Soukup; Vašek, p. Kysela. Dále se chystají ku provozová-\nní následující opery: Marta, Maškarní ples od Verdiho, Zampa,\nV studni, Car a tesař; pak operetty: Krásná Galathea a Tla-\nchalka Saragosská. — Co se operních sil týce, jmenuju přede-\nvším p. Soukupa, lyrického tenora a žáka páně Pivodova. Pan\nSoukup vyniká lepou divadelní postavou a sympathetickým, už\nznačně vytříbeným tenorem. Při tom je p. Soukup i theore-\ntieky v hudbě vzdělán, absolvovav oba ročníky varhanické školy\na osvědčil se i co schopný skladatel, složiv více zdařilých písní\na jmenovitě původních kupletů, které s velkým úspěchem zpí-\nvány byly na ochotnickém divadle „Thálie\" v Praze. Ze vše-\nho vysvítá, že p. Soukup překoná na své divadelní dráze ve-\nškeré překážky, které se mu nyní co nováčku naskytují a že\nsi dobyde úplné přízně zdejšího obecenstva, jak mile zdomácní\nna jevišti. Příště více.\n\nP.\n2 Budyně nad Ohří. (Činnost zpěváckého spolku „Bivoie\". — Odchod\np. P. Linharta.)\nJak dobře pochopil zpevácký spolek náš „Bivoj\" účel svůj,\nnasvědčuje nevšední Činnost jeho. Již dřívější léta stávalo tu\nspolku, který se snažil pěstovati zpěv sborový, a tak uslechťo-\nvati city Bohem samým nám vrozené. Před dvěma lety ale\nsorganisován poznovu spolek ten, přijmuto několik nově při-\nstouplých údů, kteří pilně zúčastňovali se počátečních cvičení\ntaké i každodenně v dobu večerní ustanovených; za něž nema-\nlou zásluhu si získal horlivý p, učitel Zázvorka, který neunave-\nnou pílí cvičeni nováčků těch předsevzal. A takto spolek sesí-\nlen, započal co znovuzrozený opět Činnost svon. Řízen obratným\nřiditelem p. pt. Vojt Linhartem, Činil Čas od Času takové po-\nkroky, že v krátké době při veřejné produkci vystoupil, a sbo-\nry, které již tenkrát právě z lehkých voleny nebyly, k úplnému\nuspokojení přednesl. Cítá arci spolek též několik zpěváků, kte-\nří nejen Čistým hlasem, ale i krásným přednesem vynikají. Ne-\nbudu vypočítávati další veřejné produkce, jichž celou řadu bych\nuvésti musel, a které došly částečně veřejného posouzení svého,\npodotýkám jen tolik, že i pěstování kostelního zpěvu obral si\nspolek za účel svůj, což provedením mnohých skladeb ano ce-\nlých vokálních mší osvědčil. Za takovéto činnosti pomýŠlenoi\nby zjednal se spolkový prápor, který také ač s dosti velkými\nobtížemi, přece ještě ten samý rok přičiněním p. řiditele poří-\nzen byl. Od doby zařízení toho soustředují se údové „Bivo-\nje\" pod práporem tím, by skutkem dokázali, co heslem „Zpě-\nvem k srdci a srdcem k vlasti'\" jim vytknuto. K bližšímu sbra-\ntření se s jinými spolky, zúčastnili se zpěváci naši s práporem\nsvým výletu do Hledseb, pražským Hlaholem určeného ai tu\nosvědčili Činnost svou, která od znalců uznána, ve veřejných\nlistech jakož iv hudebním tomto Časopise pochvalným spůsobem,\nku cti spolku posouzena byla. V letošních prázdninách dáván\n„Kvas krále Vondry,\" jehožto Čistý výnos 48 zl. rk. Čís. ob-\nnášející na pomník Purkynův do Libochovic věnován. Ze i\nskladba ta zdařile provedena byla a u obecenstva obliby došla,\ndůkaz, že v krátce na to vyzván spolek od Libocliovických p.\nochotníků, by u nich se opakovala, což spolek na vzájemnost\nsousedních občanů s ochotou učinil. Dne 16. září konány u\nnás requiem za rodáka našeho Jana Ev. Půrky ně. Veledůstojný\np. děkan J. Rojek, zároveň protektor spolku, vykonal s assistencí\ncírkevní obřady, a spolek přednesl requiem pro smíšený shor\nod Pittoni-ho, skladbu to ze 16. století. A tak až po tu dobu\ntěšil se spolek nás z mistrného vedení svého řiditele p. pt.\nVojt. Linharta. Počátkem letošního nového Školního roku svě-\nřeno mu místo katachetské na hlavní škole Turnovské. Bolest-\nně dotkla se správě ta spolku, neboť věděl, že velikou ztrátu\nodchodem tím utrpí. Zásluhy, jakých dobyl si ctěný p. řiditel\no spolek náŠ, uznali veškeří páni údové; a pročež shromáždili\nse i s předsedou svým p. Karlem Kurfuřtem dne 27. záři o\ndruhé hodině odpolední v místnostech spolkových, odkudž krá-\nčejíce v řadách za práporem svým, před domem děkanským z\npovinné úcty vůdci svému zastaveníČko zapěli. Nápotoin při\nzpěvu pochodu a střelby doprovodili jej ctitelově jeho až k so-\nše sv. Trojice, kdež po zapění národní hymny srdečným s Bo-\nhem a zároveň s upřímným přáním se rozloučili. Odtud prová-\nzen svým spolupracovníkem p. pt. Ant. PruŠou a třemi výbory\nspolku až na dráhu do Roudnice. Tak ztratili jsme horlivého\nkněze, obratného řiditele zpěváckého spolku a zároveň předsedu\npotravního spolku „Včela,\" kteréžto povinnosti vše co nejsvědo-\nmitěji zastával, a tak obliby a lásky mezi námi požíval. Ze i\nv novém působišti svém takých přátel nalezne jako u nás, ne-\npochybujeme; ano, jemu i sobě z plna srdce přejeme.\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Slavnost svěcení praporu zpěváckého spolku „Bohu-\nslava\" v Lišově dne 28. září. Přičiněním učitele Vojt. Skřivana\nzřízen v Lišově již před sedmi lety spolek zpěváků, jenž také\nv chrámu vyvinuje Činnost svou. Spolek ten zřídil si letos dra-\nhocenný nový prapor, jejž slečny Amálie Stibertova a Emilie\nSkřivanova s myslí ochotnou a nevšední obratností a zručností\nvypracovaly. K slavnosti svěcení zdobily se domy vhodnými\nnápby a veaci. Večer před slavností připravil spolek zastavení-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3534, "texte": "cko paní Marii Porakové, choti měsťanosty, již byl spolek za\nkmotru svému praporu si vyžádal, při čemž z hmoždířů stříle-\nno bylo. Sotva pak se jitrem probudil den důležitý, oznamo-\nvaly opět výstřely z hmoždířů a hudba ulicemi se procházející,\nže počal okamžik slavnostní. Po ranních službách Božích se\npočal lid houfně scházet z vůkolí i ze vzdál) brzy se dostavili\nku chrámu zpěváctí spolkové, a sice nejdříve místní zpěvácký\nspolek ~Přemysl, zpěv. spolek „Závis\" z Hluboké, s nímž i\nzároveň pan Jan Smejkal, ředitel kostelního zpěváckého spolku\nz Hluboké se dostavil, dále někteří údové zpěv. spolku z Trho-\nvých Svinů; a když se konečně dostavili údové budějovické\nBesedy, doprovázeni hudbou vojenské kapely, tu nastal všude\nruch a Čilý život. O 10. hodině se pak übírali spolkové zpě-\nváctí se svými prapory a živnostenští spolkové s korouhvemi\ndoprovázeni necíslným zástupem lidu, k příbytku paní kmotry,\nby ji doprovodili k výkonu svěcení do chrámu, kdež pak po\nzapění písně: „Otce náš, milý Pane,\" P. Jan Veselý na ka-\nzatelnu vystoupil a řečí dobře promyšlenou, slavnosti přiměře-\nnou as lispěchem skvělým přednesenou, naznačil účel spolku.\nNa to následovalo svěcení praporu a zatloukání hřebů, při cemž\nse pronášela hesla vlasteneckého obsahu. Na to poděkoval pan\nděkan paní kmotře, že neoslyšela žádost údů spolku, stala se\nkmotrou praporu jejich a výkon ten poctila přítomností svou.\nTato pak odevzdávajíc prapor skvostný p. Ant. Folprachtovi,\npronesla vroucí přání celému spolku, by jim prapor sloužil po-\nvždy k prospěchu vlasti. PraporeČník se zavázal ve jménu všech\nlidů, že se budou snažiti, aby dostáli úkolu svému. Na to se za-\npěla píseň slavnostní, k tomu cíli zvláště složená, a po ní od'\nsloužena zpívaná mše. Po té doprovodili opět spolkové paní\nkmotru k příbytku jejímu, načež se odebrali na místnosti vyká-\nzané, kde složili prapory své. Na večer pak uspořádán ples v\nhostinci pana Lebla, při němž se údové spolku, domácí i cizí\nhosté až do rána utěšeně bavili.\n* Ve Vysokém zřídil se dívčí pěvecký spolek a zúčastnil se\nuž v svěcení Školy v Jilemnici. Přejeme mu hojného zdaru.\n* Dívčí pěvecký spolek „ Víla\" v Jilemnici počíná si velmi\nstatně. Na den sv. Václava zúčastnil se v svěcení tamější Školy.\n* Vrchlabský zpěv. spolek zúčastnil se též ve svěcení Ji-\nlemnické Školy.\n* Sebranický zpev. spolek „ Cyrill a MethodejLÍ na Moravě\nuspořádal dne 26. září besedu, v níž zapěl sbory: Na Moravu,\nod Dr. Javůrka, a Pozdravení pěvcovo, od Jind. Veita s vel-\nkou pochvalou. Pan učitel zapěl několik národních písní a „Ko-\nvářskou\" od Dr. L. Procházky zdařile. Mimo to přednesl p. sta-\nrosta Hladík deklamaci „O nemocné ženě\" a sic. Vojtova „Dým\na pára\" výtečně.\n* Pozořický zpev. spolek na Moravě účinkoval dne 26.\nzáří v besedě „U bílé růže\" tam uspořádané a zapěl sbory Sabl-\nja moje od Dav. Jenka a Husitskou od Tovacovského. Kdo\npováží, z jak různých a mladých sil zpěvácký spolek sestává,\nmusí se divit precísnosti, s jakouž sbory ty provedeny byly.\n* Zpěváčky spolek „Jiří Poděbrad\" v Kunstátě na Moravě\ndával dne 17. října besedu. Program: „Modlitba pod hvězda-\nmi,\" sbor od Zollnera. - „Tři doby země české,\" deklamace.\nNárodní píseň. „Šaty co medicina,\" deklamace. „Na\nhorách,\" sbor od F. Tovacovského. Kde domov můj.\n* Boskovický zpev. spolek „ Velen\" na Moravě uspořádal\ndne 17. října besedu, jejíž program byl tento: Ouvertura.\n„Janek,\" sbor od Sp. „Červená růžičko,\" fantasie pro piano\nod F. Spindlera. „Polka,\" sbor od Hellera. „Ztracená\nláska,\" slovenská píseň; pro sbor uspořádal F. TovaČovský."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "208", "page_fin": "208", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.3.1", "titre_corps": "Z Milána. Nová opera „Snoubenci\" (I promessi sposi) od Petrelly.", "titre_sommaire": "Z Milána. Nová opera „Snoubenci\" (I promessi sposi) od Petrelly.", "signature_source": "L", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.2", "debut_caractere": 1219, "fin_caractere_exclue": 3373, "texte": "L . . .\nZ Milána. Nová opera „Snoubenci\" (I promessi sposi) od Petrelly.\nKdož by neznal světoznámý Manzoniův román „Snoubenci\",\njejž také P. Ondrák do češtiny přeložil ? A z tohoto románu\nutvořil Ghislanzoni operní text, jejž výtečný Petrella do hudby\nmvedl. Můžete si pomyslit, jak velice byla napnuta zvědavost\nobecenstva, aby uslyšelo nej novější plod Petrellův, která se\ndne 2. října v městě Lecco poprvé provozovala. Z Milána a\nokolí pospíchali lidé do Lec< a, aby přítomni byli prvnímu před-\nstavení. Výsledek opery byl velmi skvělý. Maestro Petrella,\nobratný básník Ghislanzoni a nejpřednějŠí umělci došli velkých\novací! Petrella musel se 27. obecenstvu ukázati, buď sám aneb\ns ostatními umělci. Ačkoliv je to nesnadnou věcí, z tak znač-\nného románu utvořiti libretto, rozhřešil přec Ghislanzoni dosti\nšťastně tuto úlohu, podav nejlepsí výběr scén a mimo to půso-\nbivá finále v každém aktu. NVjvíce uchvátilo mne finále 2.\naktu, totiž loučení, kde se milenci plačíce ubírají z otciny, co\nzatím clunek trudně brázdí hladinu jezerní a co pater Krištof,\njenž nepohnutě stojí na břehu, žehná ubohým prchajícím. Hudba\nPetrellova je zajisté jedna z nej pečlivějších které vyšly z leh-\nkého pera tohoto skladatele. Melodie pl} Ú JU V opeře té volně,\ninstrumentace, ačkoliv méně střízlivá, je přec rozmanitá a bo-\nhatá co do barvitosti. Nejlépe líbily se obecenstvu: kvartetto\nmezi Krištofem, Lucií, Penzem a Anežkou, jímž se konci první\nobraz 1. aktu — duetto mezi Penzem a Lucií v 2. aktu, které\nse opakovat muselo; — loučení Lucie a následující terzettino\npřekrásné svou jednoduchostí a v němž osoby mluví v svých\nvlastních nářečích — celé třetí finále — romance Penza v 4.\naktu — ter.~etto plno vášně mezi Lucií, Penzem a páterem Kri-\nštofem, jímž se konci opera. Co se provedení týče, bylo vý-\ntečné. Největší zásluhu o zdaření dobyla si sic. Yizjákova a\np. Vincentelli. S1Č. Yizjákova spojuje s vděkuplnou a něžnou\nsvou postavou objemný, překrásný a dobrou Školou vytříbený\nhlas, a nedá se ani vyslovit, s jakou prostotou, náruživostí a\npravdivostí dávala partii Lucie. Orkestr, který má zde mnoho\nco dělat, provedl vše řízením pana Pivetty výtečně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "208", "page_fin": "208", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.3.2", "titre_corps": "Z Florence. (Nové opery. — Nový divadelní časopis.)", "titre_sommaire": "Z Florence. (Nové opery. — Nový divadelní časopis.)", "signature_source": "R", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.2", "debut_caractere": 3375, "fin_caractere_exclue": 4024, "texte": "R . .\nZ Florence. (Nové opery. — Nový divadelní časopis.)\nOpery nové rostou tu jako houby. Maestro Livieri složil\noperu: Umberto di Savoja, — maestro Tempia píse o opeře:\nAmore e capriccio, — Giuseppe Ronchi, Žák milánské konser-\nvatoře, složil operu: Maria di Griffi, — Braga dokončil svou\nnovou operu: Caligula. Na novém divadle ve Veroně bude\nse tento podzim provozovati nová komická opera: L'usurajo in\ntrappola. Maestro Coppa píše o nové opeře: Griselda.\nMaestro F. Albíni dokončil novou vážnou operu: Lamberto Ma-\nlatesta, a maestro Albíni komickou operu: II pozzo ďamore.\nV Neapoli počal vycházeti nový divadelní list pod názvem:\nMefistofele."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "208", "page_fin": "208", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.3.3", "titre_corps": "Z Paříže. (První představení italské opery „Tutti in maschera\" od", "titre_sommaire": "Z Paříže. (První představení italské opery „Tutti in maschera\" od", "signature_source": "N—a", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.2", "debut_caractere": 4026, "fin_caractere_exclue": 6691, "texte": "N—a.\nZ Paříže. (První představení italské opery „Tutti in maschera\" od Pe-\ndrottiho.)\nOblíbená opera : Tutti in maschera (Všichni v maŠkarách),\nod italského skladatele Pedrottiho, jejíž libretto Nuiter a Beau-\nmont do franČtiny byli přeložili, došla zde dne 24. září na di-\nvadle Athenée velmi skvělého výsledku a mohu vás ujistit, že\nby si i v Praze na českém divadle množství příznivců dobyla.\nMísto svého úsudku podávám zde kritiku hudebního referenta\nAlberta Lasalla, která zní následovně: Oblíbenost této novotin-\nky zakládá se především ve zběsilých až k neuvěření rhytmech,\njimiž se partitura vyznačuje. Nejsou-li melodické myšlénky lí-\npl ně nové a úchvatné, to můžeme přec tvrdit, že jsou ďáblem\nposedlé. To je všeobecný úsudek o tomto divadelním koníčku.\nSkladatel zná se dobře v orkestrací, která vyniká vokálními\nefiékty, jakož i v roztřídování hlasů a ensemblů. Co se týce\nnakládání s orkestrem zasluhuje Pedrotti všestranné uznání; ne-\nboť každý nástroj má svou přiměřenou roli. Pedrotti nenáleží\nk onomu houfu skladatelů, kteří ustavičně kočujíce z Benátek\ndo Neapole, osvojují si pak všecky možné árie, které jim po\ntěchto cestách utkvěly v uších. Komponista opery „Tutti in\nmaschera\" — Genovefa di Brabant — Guerra in quatro — 1-\nsabella de Aragona — je vážený mistr, jemuž umění vyneslo\nmísto ředitele konservatoře Turinské. Pedrotti prohřešuje se\njen něco málo proti melodiím ; ony nemají onoho nepředvída-\nného rázu a duchaplných výbuchů, s nimiž se potkáváme u\nbratří Ricciových. První akt neuchvátil nás a už jsme se do-\nmnívali, že se opera ta neudrží. Avšak hned v 2. jed. překva-\npilo nás brilantní kvartetto a od toho okamžení rozvinovala se\nživost a zajímavost díla toho vždy více, jako u ohňostroje, jenž.\npoěíná slabými petardami a konci pak skvělým ohnotryskem. Arií\npaŠy Abdalaha vane pravá mosleminská snivost. Sbor následu-\njící je rázný, finále v 3 jedn. plno svěžesti a ohně. Teprv v 4.\njedn. v triu tří Turků vložil skladatel veškerý poklad svých\nmelodických myšlének, neboť toto Číslo vyniká onou vřelostí,\nupřímností citů a průzračností, jichž málo který skladatel za\nnašich Časů poskytuje. Děj nestojí za mnoho. Jistá operní\ntlupa, kterou v Benátkách vypískali, je engažována do Turecka\na připravuje se k odjezdu. Jistý mladý důstojník zamiluje se do\nprimadonny, což je překážkou pro cestující. Na bále, jejž u-\nspořádal Abdalah, vzdá se pěvkyně svého engagementu a zasnou-\nbí se se svým milencem. Až dotud Lasalle ; avšak i ostatní no-\nviny : Patrie — National — Presse — France musicale — Re-\nvue musicale — La Comédie — Europe artisté, překypují chvé-\nlou o této opeře, nazývajíce hudbu její živou, veselou, lahod-\nnou atd."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "208", "page_fin": "209", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.3.4", "titre_corps": "Z Moskvy. (Páni prof. Galvani a Hřímalý. — Rubinstein — Dadanov. —", "titre_sommaire": "Z Moskvy. (Páni prof. Galvani a Hřímalý. — Rubinstein — Dadanov. —", "signature_source": "—ll—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.2", "debut_caractere": 6693, "fin_caractere_exclue": 7842, "texte": "Z Moskvy. (Páni prof. Galvani a Hřímalý. — Rubinstein — Dadanov. —\nRuské opery. Pí. Solověva. Andrjev. SestryMarchisiovy.)\nŘeditelstvo konservatoře povolalo na místo zemřelého prof.\nzpěvu Osberga, pana Giacoma Galvaniho z Florence. Za uči-\ntele houslí povolán jest Český virtuos Hřímalý. Ke koncertům\nruské hudební jednoty očekává se Antonín Rubinstein. Tento\nklavírní velikán podnikne uměleckou cestu do nitra Rusi a ho-\ndlá ku konci v Cařihradě a v Athénách uspořádat koncerty.\nRuská opera otevřena jest dne 7. září a těší se hojné návštěvě.\nNový tenor pan Dadanov, jenž konal důkladná studia v Itálii,\nv Paříži a Londýně, dal se slyŠeti v operách Glinkových, Gou-\nnodových, Věrstovského a Dargomyžského, a stal se v krátkém\nČase miláčkem obecenstva. Dvě nové ruské opery chystají se\nk provozování a sice v Petrohradě už dávaná opera Nižegorodci\nod Edv. Nápravníka k benefici pí. Alexandrové, a „Undina\"\n(slova od Sologuba) od Čajkovského. Pan KaŠperov, professor\nna konservatoři, dokončuje novou operu „Dohazovač Tadeáš.\"\nDne 28. září debutovali v ruské opeře sopranistka pí, Solověva\na hrdinský tenor Andrjev (v Lucii), Saisona italské opery za-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2847, "texte": "pocla 30. zářím. Ředitel Morelli získal pro operu mimo jiné\nobě sestry Marchisiovy, dámy Artot, Trebelli, Volpini at. d.\nZ Lublaně. (Divadlo německé a slovinské. —- Slečna Allizarova)\nLetos nemá zdejší německé divadlo žádného ředitele, bý-\nvalému to málo vynášelo, tedy se celého institutu uchopil spo-\nlek nemŠkutárův zdejších, kterému to ale v každém ohledu jde\njako páté přes deváté. Dvě neb tři síly, mezi nimi bas Režný\njsou, anto šly jinam,, nahrazeny jinými, tři dostaly již výpověd a\ntak, Bůh sám ví, co ze všeho zbyde! Ostatně se o to mnoho\nnestaráme, neb jednou za měsíc je divadlo naše, v neděli dne\n10. je první slov. představení (Sabinův „Inserat\"). Po druhé\nuslyšíme nějakou operetku a tak se to střídavě bude bráti ku\npředu s národním divadlem — Bůh po přej ž nám, bychom po-\nkračovali jako bratři Cechové! V takovýchto neutěšených po-\nměrech nás to tím více těší, že máme u německého divadla sí-\nlu, první mezi prvními, a ta že je upřímná Slovanka, která to\nnikdy nezakrývá, ano spíše leckdys nějakou tu nemotornou špi-\nčku nemskutárům důstojně odvětí. A to je Vaše krajanka slečna\nAnna Allizarova, první altistka a mezzosopranistka při zdejší\nopeře. Vystoupila v „Lukrecii\" co Orsini i byla tu jedinou sí-\nlou, která si hned dobyla všestranně obliby. Krom té líbil se\nnejvíce baritonista Beck, syn slavného vídenského pěvce. Te-\nnor Ander (Gennaro), bratr též někdy slavného tenoristy, ztrá-\ncí valně svého hlasu, sic. v. Eder (Lukrecie) má sice hezký i\nsilný hlas, v 1. jednání však zpívala jako pravá začátečnice,\nneb jí chybí hodný kus Školy, zvlášť pak koloratura a to nej-\ntilavnější ještě k tomu — cit! V „Normě\" slavila sic. Alliza-\nrova ještě větší triumf co Adalgisa, které po boku slečna Ed-\nrova co Norma tenkráte lépe zpívala; v „Troubadoura\" koneč-\nne úplně zvítězila co Azucena, při níž se slečna Romerova (zná-\nmá Vám z PrahyJ co Leonora dosti slabě vyjímala. Slečna Al-\nlizarova bývá vždy mnohokráte vyvolána a Němci, ač vědí, že\nto Slovanka a třebas neměli mnozí chutě, přec musí tleskat i\nchválit, ovšem že v plné míře dle zásluhy. Krom ušlechtilého,\nvýborně vycvičeného hlasu a cituplný přednes obdivujeme vŠic-\nkni na slečně dosti velkou routinu v pohyhech; ano kdo zná\nslečnu ze společenského obcování, diví se tomu rozdílu mezi je-\njí skromností a něžnou nelíceností zde, a mezi její živostí a\nurčitou rozvahou na jevišti. Litujeme, že jsme slečnu neslyšeli\nještě v jiných úlohách, anto se jen tyto tři opery od 19. září\nstále opětují (a la „Eduard a Kunigunda\"), a to proto, poně-\nvadž pánům režisérům či direktorům scházejí jednou zpěváci,\npo druhé noty a tak dále. O bassistovi jsem neučinil proto žá-\ndné zmínky, poněvadž jí zasluhuje tak málo jako všíckni dru-\nzí až k choristům. Ze všeho soudíme, že nezbude zdejšímu\nněmeckému konsorciu nic jiného než ohlednout se po jednom\nartistickém řediteli.\n\n—ll—"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "209", "page_fin": "209", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.3.5", "titre_corps": "Z Plzně. (Česká opera. — Operní síly.)", "titre_sommaire": "Z Plzně. (Česká opera. — Operní síly.)", "signature_source": "P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.3", "debut_caractere": 2849, "fin_caractere_exclue": 3938, "texte": "P.\nZ Plzně. (Česká opera. — Operní síly.)\nDne 23. října provozuje se zde poprvé Smetanova vzorní\nnárodní opera „Prodaná nevěsta.\" Obsazení hlavních úloh je\nnásledující: Mařenka, sl. Vidímská; Kecal, p. DobŠ; Jeník,\np. Soukup; Vašek, p. Kysela. Dále se chystají ku provozová-\nní následující opery: Marta, Maškarní ples od Verdiho, Zampa,\nV studni, Car a tesař; pak operetty: Krásná Galathea a Tla-\nchalka Saragosská. — Co se operních sil týce, jmenuju přede-\nvším p. Soukupa, lyrického tenora a žáka páně Pivodova. Pan\nSoukup vyniká lepou divadelní postavou a sympathetickým, už\nznačně vytříbeným tenorem. Při tom je p. Soukup i theore-\ntieky v hudbě vzdělán, absolvovav oba ročníky varhanické školy\na osvědčil se i co schopný skladatel, složiv více zdařilých písní\na jmenovitě původních kupletů, které s velkým úspěchem zpí-\nvány byly na ochotnickém divadle „Thálie\" v Praze. Ze vše-\nho vysvítá, že p. Soukup překoná na své divadelní dráze ve-\nškeré překážky, které se mu nyní co nováčku naskytují a že\nsi dobyde úplné přízně zdejšího obecenstva, jak mile zdomácní\nna jevišti. Příště více."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "209", "page_fin": "209", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.3.6", "titre_corps": "2 Budyně nad Ohří. (Činnost zpěváckého spolku „Bivoie\". — Odchod", "titre_sommaire": "2 Budyně nad Ohří. (Činnost zpěváckého spolku „Bivoie\". — Odchod", "signature_source": "P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.3", "debut_caractere": 3940, "fin_caractere_exclue": 7690, "texte": "P.\n2 Budyně nad Ohří. (Činnost zpěváckého spolku „Bivoie\". — Odchod\np. P. Linharta.)\nJak dobře pochopil zpevácký spolek náš „Bivoj\" účel svůj,\nnasvědčuje nevšední Činnost jeho. Již dřívější léta stávalo tu\nspolku, který se snažil pěstovati zpěv sborový, a tak uslechťo-\nvati city Bohem samým nám vrozené. Před dvěma lety ale\nsorganisován poznovu spolek ten, přijmuto několik nově při-\nstouplých údů, kteří pilně zúčastňovali se počátečních cvičení\ntaké i každodenně v dobu večerní ustanovených; za něž nema-\nlou zásluhu si získal horlivý p, učitel Zázvorka, který neunave-\nnou pílí cvičeni nováčků těch předsevzal. A takto spolek sesí-\nlen, započal co znovuzrozený opět Činnost svon. Řízen obratným\nřiditelem p. pt. Vojt Linhartem, Činil Čas od Času takové po-\nkroky, že v krátké době při veřejné produkci vystoupil, a sbo-\nry, které již tenkrát právě z lehkých voleny nebyly, k úplnému\nuspokojení přednesl. Cítá arci spolek též několik zpěváků, kte-\nří nejen Čistým hlasem, ale i krásným přednesem vynikají. Ne-\nbudu vypočítávati další veřejné produkce, jichž celou řadu bych\nuvésti musel, a které došly částečně veřejného posouzení svého,\npodotýkám jen tolik, že i pěstování kostelního zpěvu obral si\nspolek za účel svůj, což provedením mnohých skladeb ano ce-\nlých vokálních mší osvědčil. Za takovéto činnosti pomýŠlenoi\nby zjednal se spolkový prápor, který také ač s dosti velkými\nobtížemi, přece ještě ten samý rok přičiněním p. řiditele poří-\nzen byl. Od doby zařízení toho soustředují se údové „Bivo-\nje\" pod práporem tím, by skutkem dokázali, co heslem „Zpě-\nvem k srdci a srdcem k vlasti'\" jim vytknuto. K bližšímu sbra-\ntření se s jinými spolky, zúčastnili se zpěváci naši s práporem\nsvým výletu do Hledseb, pražským Hlaholem určeného ai tu\nosvědčili Činnost svou, která od znalců uznána, ve veřejných\nlistech jakož iv hudebním tomto Časopise pochvalným spůsobem,\nku cti spolku posouzena byla. V letošních prázdninách dáván\n„Kvas krále Vondry,\" jehožto Čistý výnos 48 zl. rk. Čís. ob-\nnášející na pomník Purkynův do Libochovic věnován. Ze i\nskladba ta zdařile provedena byla a u obecenstva obliby došla,\ndůkaz, že v krátce na to vyzván spolek od Libocliovických p.\nochotníků, by u nich se opakovala, což spolek na vzájemnost\nsousedních občanů s ochotou učinil. Dne 16. září konány u\nnás requiem za rodáka našeho Jana Ev. Půrky ně. Veledůstojný\np. děkan J. Rojek, zároveň protektor spolku, vykonal s assistencí\ncírkevní obřady, a spolek přednesl requiem pro smíšený shor\nod Pittoni-ho, skladbu to ze 16. století. A tak až po tu dobu\ntěšil se spolek nás z mistrného vedení svého řiditele p. pt.\nVojt. Linharta. Počátkem letošního nového Školního roku svě-\nřeno mu místo katachetské na hlavní škole Turnovské. Bolest-\nně dotkla se správě ta spolku, neboť věděl, že velikou ztrátu\nodchodem tím utrpí. Zásluhy, jakých dobyl si ctěný p. řiditel\no spolek náŠ, uznali veškeří páni údové; a pročež shromáždili\nse i s předsedou svým p. Karlem Kurfuřtem dne 27. záři o\ndruhé hodině odpolední v místnostech spolkových, odkudž krá-\nčejíce v řadách za práporem svým, před domem děkanským z\npovinné úcty vůdci svému zastaveníČko zapěli. Nápotoin při\nzpěvu pochodu a střelby doprovodili jej ctitelově jeho až k so-\nše sv. Trojice, kdež po zapění národní hymny srdečným s Bo-\nhem a zároveň s upřímným přáním se rozloučili. Odtud prová-\nzen svým spolupracovníkem p. pt. Ant. PruŠou a třemi výbory\nspolku až na dráhu do Roudnice. Tak ztratili jsme horlivého\nkněze, obratného řiditele zpěváckého spolku a zároveň předsedu\npotravního spolku „Včela,\" kteréžto povinnosti vše co nejsvědo-\nmitěji zastával, a tak obliby a lásky mezi námi požíval. Ze i\nv novém působišti svém takých přátel nalezne jako u nás, ne-\npochybujeme; ano, jemu i sobě z plna srdce přejeme."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "209", "page_fin": "210", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.3.7", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.3", "debut_caractere": 7692, "fin_caractere_exclue": 8204, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\n* Slavnost svěcení praporu zpěváckého spolku „Bohu-\nslava\" v Lišově dne 28. září. Přičiněním učitele Vojt. Skřivana\nzřízen v Lišově již před sedmi lety spolek zpěváků, jenž také\nv chrámu vyvinuje Činnost svou. Spolek ten zřídil si letos dra-\nhocenný nový prapor, jejž slečny Amálie Stibertova a Emilie\nSkřivanova s myslí ochotnou a nevšední obratností a zručností\nvypracovaly. K slavnosti svěcení zdobily se domy vhodnými\nnápby a veaci. Večer před slavností připravil spolek zastavení-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3534, "texte": "cko paní Marii Porakové, choti měsťanosty, již byl spolek za\nkmotru svému praporu si vyžádal, při čemž z hmoždířů stříle-\nno bylo. Sotva pak se jitrem probudil den důležitý, oznamo-\nvaly opět výstřely z hmoždířů a hudba ulicemi se procházející,\nže počal okamžik slavnostní. Po ranních službách Božích se\npočal lid houfně scházet z vůkolí i ze vzdál) brzy se dostavili\nku chrámu zpěváctí spolkové, a sice nejdříve místní zpěvácký\nspolek ~Přemysl, zpěv. spolek „Závis\" z Hluboké, s nímž i\nzároveň pan Jan Smejkal, ředitel kostelního zpěváckého spolku\nz Hluboké se dostavil, dále někteří údové zpěv. spolku z Trho-\nvých Svinů; a když se konečně dostavili údové budějovické\nBesedy, doprovázeni hudbou vojenské kapely, tu nastal všude\nruch a Čilý život. O 10. hodině se pak übírali spolkové zpě-\nváctí se svými prapory a živnostenští spolkové s korouhvemi\ndoprovázeni necíslným zástupem lidu, k příbytku paní kmotry,\nby ji doprovodili k výkonu svěcení do chrámu, kdež pak po\nzapění písně: „Otce náš, milý Pane,\" P. Jan Veselý na ka-\nzatelnu vystoupil a řečí dobře promyšlenou, slavnosti přiměře-\nnou as lispěchem skvělým přednesenou, naznačil účel spolku.\nNa to následovalo svěcení praporu a zatloukání hřebů, při cemž\nse pronášela hesla vlasteneckého obsahu. Na to poděkoval pan\nděkan paní kmotře, že neoslyšela žádost údů spolku, stala se\nkmotrou praporu jejich a výkon ten poctila přítomností svou.\nTato pak odevzdávajíc prapor skvostný p. Ant. Folprachtovi,\npronesla vroucí přání celému spolku, by jim prapor sloužil po-\nvždy k prospěchu vlasti. PraporeČník se zavázal ve jménu všech\nlidů, že se budou snažiti, aby dostáli úkolu svému. Na to se za-\npěla píseň slavnostní, k tomu cíli zvláště složená, a po ní od'\nsloužena zpívaná mše. Po té doprovodili opět spolkové paní\nkmotru k příbytku jejímu, načež se odebrali na místnosti vyká-\nzané, kde složili prapory své. Na večer pak uspořádán ples v\nhostinci pana Lebla, při němž se údové spolku, domácí i cizí\nhosté až do rána utěšeně bavili.\n* Ve Vysokém zřídil se dívčí pěvecký spolek a zúčastnil se\nuž v svěcení Školy v Jilemnici. Přejeme mu hojného zdaru.\n* Dívčí pěvecký spolek „ Víla\" v Jilemnici počíná si velmi\nstatně. Na den sv. Václava zúčastnil se v svěcení tamější Školy.\n* Vrchlabský zpěv. spolek zúčastnil se též ve svěcení Ji-\nlemnické Školy.\n* Sebranický zpev. spolek „ Cyrill a MethodejLÍ na Moravě\nuspořádal dne 26. září besedu, v níž zapěl sbory: Na Moravu,\nod Dr. Javůrka, a Pozdravení pěvcovo, od Jind. Veita s vel-\nkou pochvalou. Pan učitel zapěl několik národních písní a „Ko-\nvářskou\" od Dr. L. Procházky zdařile. Mimo to přednesl p. sta-\nrosta Hladík deklamaci „O nemocné ženě\" a sic. Vojtova „Dým\na pára\" výtečně.\n* Pozořický zpev. spolek na Moravě účinkoval dne 26.\nzáří v besedě „U bílé růže\" tam uspořádané a zapěl sbory Sabl-\nja moje od Dav. Jenka a Husitskou od Tovacovského. Kdo\npováží, z jak různých a mladých sil zpěvácký spolek sestává,\nmusí se divit precísnosti, s jakouž sbory ty provedeny byly.\n* Zpěváčky spolek „Jiří Poděbrad\" v Kunstátě na Moravě\ndával dne 17. října besedu. Program: „Modlitba pod hvězda-\nmi,\" sbor od Zollnera. - „Tři doby země české,\" deklamace.\nNárodní píseň. „Šaty co medicina,\" deklamace. „Na\nhorách,\" sbor od F. Tovacovského. Kde domov můj.\n* Boskovický zpev. spolek „ Velen\" na Moravě uspořádal\ndne 17. října besedu, jejíž program byl tento: Ouvertura.\n„Janek,\" sbor od Sp. „Červená růžičko,\" fantasie pro piano\nod F. Spindlera. „Polka,\" sbor od Hellera. „Ztracená\nláska,\" slovenská píseň; pro sbor uspořádal F. TovaČovský."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "210", "page_fin": "210", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.4", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.4", "debut_caractere": 3536, "fin_caractere_exclue": 7490, "texte": "Zprávy.\n\nP.\nČeské divadlo. Dne 10. října: Rigoletto (První vystoupení\nsic. Sittovy.) Dne 13. října: Stradella. Dne 15. října:\nRomeo a Julie (Benefice p. Jana Lukeše). Dne 17. října:\nErnani. (První vystoupení p. Ferd. Hory.) Dne 19. října r\nKrispín a kmotra.\nDva debutanti na českém jevišti obrátili tyto dni na se\nzvláštní pozornost, totiž sic. Sittova co Gilda a p. Ferd. Hora\nco Don Carlos. Sic. Sittova, velmi nadaná žákyně Pivodova,\nmá pěkný, zvonkovitý, v horní poloze Yitalcine hlasu podobny\nsoprán, jenž prodělav dobrou Školu, značně je vytříben. Vokali-\nsace její je jasná, intonace jista a cit vřelý. Ze slečna iv ko-\nloraturním zpěvu a trilku značně pokročila, o tom podala patr-\nných důkazů ve své partii, kterou co do technického ohledu\nzdařile provedla. Jmenovitě vynikla v scéně s otcem, v duettu\ns vévodou, v duettu s Rigolettem (3. akt) atd., a byla mnoho-\nkráte volána. Že ještě úplně proniknouti nemohla v dramatických\npohnutlivých scénách, na př. v kvartettu, nelze se při prvním\nvystoupení jejím na jevišti diviti, V celku dala sic. Sittova\nmnohoslibný hudební talent na jevo a máme za to, že ji při\npilných studiích krásná budoucnost nemine. Pan Lnkes (vévoda),,\np. Lev (Rigoletto), p. Doubravsky (hrabě), byli výtecni. Sic*.\nHanušova, která se pilně zdokonaluje, podala zdařilý obraz vá-\nbivé Magdaleny a přáli bychom si ji viděti ve věcŠích partiích..\nDruhý debutant p. Hora, žák p. Yoglův, došel velmi přízni-\nvého výsledku co Don Carlos při všem tom, že ho svírala ja-\nkási stísněnost. Jeho zevnějšek je lepý, imposantní, jeho hlas\nje lahodný, sympathetický baryton, jenž se zdá být vycvičen,\njak tomu pěkné crescendo a decrescendo nasvědčovalo; jeho\nvýslovnost jest jasná a zřetelná přednost to, která se nedá\ndosti oceniti. Ze mladý debutant došel hlučné pochvaly, netřeba\npodotýkati; neboť snaha jeho, aby dostál úloze své, byla patrna.\nBenefice oblíbeného p. Lukeše, jenž si k úceli tomu obral:\nRomeo a Julie, byla jeho triumfem; neboť jsa výtečně při\nhlasu, znázornil hrou i zpěvem mistrně poetickou povahu Romea\na obsypán byl bouřlivou pochvalou a ovacemi. Představeni\nsamo bylo výborné.\n\nDivadelní zpěvník jest titul právě vyšlé sbírky divadelních\npopěvků, písní a sborů ku představením na českých\ndivadlech. Sestavil Jos. Mikuláš Boleslavský, nápěvy od Jos.\nPiherta a jiných skladatelů. Praktická a pro ochotnická divadla\nvelepotřebná kniha ta obsahuje as 50 popěvků, pak as 30písní,\nkupletů a sborů, které budou našim ochotnickým komikům vele-\nvítány. Cena knížky té (60 kr.) je velmi levná, povážíme-liK\njak bohatý je obsah toho zpěvníku, jenž vyšel nákladem kněh-\nkupectví „Mikuláš a Knapp\" v Karlině.\n* Slč. Růžičkova ap. Rixi, rodáci naši a členové opery;\nv Olomúci dobyli sobě hned v prvních představeních všestranné\npřízně tamějšího obecenstva. Dopisovatel do „Theaterchronik\"\nc. 45 praví o ni: Sic. Růžičkova (Lucia) dosáhla útokem pří-\nzně obcenstva; její lehounká koloratura, něžný ton jejího hlasu\nroznítily každého; uměleckým přednosem arie v Šílenství (3. akt)\ndosáhla toho, že byla třikrát bouřlivě volána. Se sic. Růžičko-\nvou dělil se o potlesk p. Rixi (Edgard), jenž nejen že výtečně\nzpívá, ale i významnou mimikou a hrou působiti umí; pouka-\nzujeme tu jen k výjevu zaklínacímu (2. akt), jenž se potkal s\núchvatným účinkem.\n* Slč. Kroppova, koloraturní zpěvačka, vystoupila co Mar-\nta v Norimberce s rozhodným úspěchem.\n* Sic. Boschettiova, druhdy clen české opery, opustila\nsvůj engagement ve Wiesbadenu, a odebrala se do Vídně, kde\nje u dvorní opery co soubreta engažována.\n* Pan Vojt Hlaváč, nadaný skladatel a sbormistr srb-\nského zpěv. spolku, odveden byl tyto dni k vojsku a jest bohu-\nžel nucen, hudební dráhu na 3 léta opustit.\n* Paní Normami-Nerudová, virtuoska na housle, koncer-\ntovala v Londýně v St. James Hallu dne 8. října s nejskvě-\nlejším výsledkem.\n* Pan St Moniusko, slavný polský skladatel dokončuje\nprávě velkou národní operu „Paria,\" která se bude ještě letos\nve Varšavě provozovat."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "210", "page_fin": "210", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.4.1", "titre_corps": "České divadlo. Dne 10. října: Rigoletto (První vystoupení", "titre_sommaire": "České divadlo. Dne 10. října: Rigoletto (První vystoupení", "signature_source": "P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.4", "debut_caractere": 3545, "fin_caractere_exclue": 5654, "texte": "P.\nČeské divadlo. Dne 10. října: Rigoletto (První vystoupení\nsic. Sittovy.) Dne 13. října: Stradella. Dne 15. října:\nRomeo a Julie (Benefice p. Jana Lukeše). Dne 17. října:\nErnani. (První vystoupení p. Ferd. Hory.) Dne 19. října r\nKrispín a kmotra.\nDva debutanti na českém jevišti obrátili tyto dni na se\nzvláštní pozornost, totiž sic. Sittova co Gilda a p. Ferd. Hora\nco Don Carlos. Sic. Sittova, velmi nadaná žákyně Pivodova,\nmá pěkný, zvonkovitý, v horní poloze Yitalcine hlasu podobny\nsoprán, jenž prodělav dobrou Školu, značně je vytříben. Vokali-\nsace její je jasná, intonace jista a cit vřelý. Ze slečna iv ko-\nloraturním zpěvu a trilku značně pokročila, o tom podala patr-\nných důkazů ve své partii, kterou co do technického ohledu\nzdařile provedla. Jmenovitě vynikla v scéně s otcem, v duettu\ns vévodou, v duettu s Rigolettem (3. akt) atd., a byla mnoho-\nkráte volána. Že ještě úplně proniknouti nemohla v dramatických\npohnutlivých scénách, na př. v kvartettu, nelze se při prvním\nvystoupení jejím na jevišti diviti, V celku dala sic. Sittova\nmnohoslibný hudební talent na jevo a máme za to, že ji při\npilných studiích krásná budoucnost nemine. Pan Lnkes (vévoda),,\np. Lev (Rigoletto), p. Doubravsky (hrabě), byli výtecni. Sic*.\nHanušova, která se pilně zdokonaluje, podala zdařilý obraz vá-\nbivé Magdaleny a přáli bychom si ji viděti ve věcŠích partiích..\nDruhý debutant p. Hora, žák p. Yoglův, došel velmi přízni-\nvého výsledku co Don Carlos při všem tom, že ho svírala ja-\nkási stísněnost. Jeho zevnějšek je lepý, imposantní, jeho hlas\nje lahodný, sympathetický baryton, jenž se zdá být vycvičen,\njak tomu pěkné crescendo a decrescendo nasvědčovalo; jeho\nvýslovnost jest jasná a zřetelná přednost to, která se nedá\ndosti oceniti. Ze mladý debutant došel hlučné pochvaly, netřeba\npodotýkati; neboť snaha jeho, aby dostál úloze své, byla patrna.\nBenefice oblíbeného p. Lukeše, jenž si k úceli tomu obral:\nRomeo a Julie, byla jeho triumfem; neboť jsa výtečně při\nhlasu, znázornil hrou i zpěvem mistrně poetickou povahu Romea\na obsypán byl bouřlivou pochvalou a ovacemi. Představeni\nsamo bylo výborné."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-10-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-10-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1869-10-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "210", "page_fin": "210", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.2.4.2", "titre_corps": "Divadelní zpěvník jest titul právě vyšlé sbírky divadelních", "titre_sommaire": "Divadelní zpěvník jest titul právě vyšlé sbírky divadelních", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.4", "debut_caractere": 5656, "fin_caractere_exclue": 7490, "texte": "Divadelní zpěvník jest titul právě vyšlé sbírky divadelních\npopěvků, písní a sborů ku představením na českých\ndivadlech. Sestavil Jos. Mikuláš Boleslavský, nápěvy od Jos.\nPiherta a jiných skladatelů. Praktická a pro ochotnická divadla\nvelepotřebná kniha ta obsahuje as 50 popěvků, pak as 30písní,\nkupletů a sborů, které budou našim ochotnickým komikům vele-\nvítány. Cena knížky té (60 kr.) je velmi levná, povážíme-liK\njak bohatý je obsah toho zpěvníku, jenž vyšel nákladem kněh-\nkupectví „Mikuláš a Knapp\" v Karlině.\n* Slč. Růžičkova ap. Rixi, rodáci naši a členové opery;\nv Olomúci dobyli sobě hned v prvních představeních všestranné\npřízně tamějšího obecenstva. Dopisovatel do „Theaterchronik\"\nc. 45 praví o ni: Sic. Růžičkova (Lucia) dosáhla útokem pří-\nzně obcenstva; její lehounká koloratura, něžný ton jejího hlasu\nroznítily každého; uměleckým přednosem arie v Šílenství (3. akt)\ndosáhla toho, že byla třikrát bouřlivě volána. Se sic. Růžičko-\nvou dělil se o potlesk p. Rixi (Edgard), jenž nejen že výtečně\nzpívá, ale i významnou mimikou a hrou působiti umí; pouka-\nzujeme tu jen k výjevu zaklínacímu (2. akt), jenž se potkal s\núchvatným účinkem.\n* Slč. Kroppova, koloraturní zpěvačka, vystoupila co Mar-\nta v Norimberce s rozhodným úspěchem.\n* Sic. Boschettiova, druhdy clen české opery, opustila\nsvůj engagement ve Wiesbadenu, a odebrala se do Vídně, kde\nje u dvorní opery co soubreta engažována.\n* Pan Vojt Hlaváč, nadaný skladatel a sbormistr srb-\nského zpěv. spolku, odveden byl tyto dni k vojsku a jest bohu-\nžel nucen, hudební dráhu na 3 léta opustit.\n* Paní Normami-Nerudová, virtuoska na housle, koncer-\ntovala v Londýně v St. James Hallu dne 8. října s nejskvě-\nlejším výsledkem.\n* Pan St Moniusko, slavný polský skladatel dokončuje\nprávě velkou národní operu „Paria,\" která se bude ještě letos\nve Varšavě provozovat."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "207", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.1", "texte": "Haydnova hymna.\nK písním, které byvše jedenkráte zpívány, více z paměti\nnevyšly, náleží bez odporu rakouská hymna: „Bože, zachovej\nnám hrdle.\" Avšak vynalezl-li pak dobrosrdečny tatíček Haydn\nskutečně tuto mohutnou, slavnostnou hymnu, aneb se mu jen\npřičítá, jako Handlovi anglická hymna: God save the King?\nCož netvrdí Italiáni, že rozkošnou tu melodii složil jejich\nNicolo Zingarelli? Což neodůvodnili svůj výrok také do-\nklady ?\nNa tyto otázky odpovídáme, jak následuje:\nRoku 1797 zavzněla hymna ta poprvé. „Dne 12. února\nv den narozenin císaře, tak stojí to v pragmatické histo-\nrii Vídeňského dvorního divadla, byla zpívána ve všech\ndivadlech Vídeňských a provinciálných poprvé Haydnova pí-\nseň: „Bože, zachovej nám krále/1 k níž byl Lorenc Huška\nslova napsal/4\nTéhož roku vyšla hymna ta s průvodem piana v Augš-\npurku tiskem; brzy na to ve Vídni. Několik měsíců později\npojal ji skladatel sám co střední sadu do svého 77. smyčco-\ncového kvartettu (op. 75) a napsal na ni ctyry mistrovské\nvariace. Těchto několik dát stačí úplně za důkaz, že není\nani Zingarelli, ani kdo jiný, nýbrž Josef Haydn tvůrcem této\nhymny. Avšak ještě více je to dokázáno jeho vlastními slovy,\nkterá se nacházejí v Ifflandově divadelním almanachu z roku\n1811.\nDne 7. září 1808 navštívil Iffland s divadelním ředite-\nlem Schmidem slavného, stářím už sešlého skladatele. Po-\nhovořivše si s Haydnem chtěli se konečně vzdáliti.\n„Aj, chtěl jsem Vám ještě něco zahráti!\" zvolal Haydn.\n„Chcete něco ode mne slyšeti?\"\nAčkoliv to bylo nejvřelejší přání hostů, neosmělili se ho\npřec o to prošiti. Haydn poohlédnuv se po nástroji vstanul.\n„Neumím ovšem mnoho; avšak poslyšte komposici, kte-\nrou jsem složil, když se drala francouzská armáda do Vídně.\nPíseň ta se jmenuje: Bože, zachovej nám krále.\"\nNa to zahrál Haydn celou melodii a sice s nevýslovným\nvýrazem a vroucím citem. Dokončiv píseň zůstal ještě ně-\nkolik okamžiků před nástrojem seděti a položiv na něho obě\nruce, pravil v tónu ctihodného patriarchy:\n„Hraju každého jitra tuto píseň a často čerpával jsem\nz ní útěchu za nepokojných dnů. Nemohu jinak, musím ji\nkaždodenně jednou hráti. Mně je skutečně blaze, když ji\nhraju a ještě chvíli na to.\"\nA neměla by tato píseň, které si slavný mistr více vá-\nžil, než všech svých děl, od něho býti? Haydn, jenž oplýval\nmelodiemi, měl by se dopustiti plagiátu? Co na tom záleží,\nže Zingarelli tuto píseň (1798) silněji instrumentoval a v pře-\nkladu Carpaniho do Itálie uvedl, ano že se sám vydavatelem\njmenoval? Josef Haydn zůstane navždy tvůrcem nedostižné\nhymny.\n(Dokonč.)\n\nCo se vyžaduje od operního skladatele?\n\n(Dokončení.)\nLíčení povah musí býti pravdivé, přesné a trefné. Zákon\no kráse převládá v opeře, v níž se spojují tolikerá umění\nvelmi značné, ano mnohem více, než kde jinde, kde má u-\nměcí jen samo s sebou, aneb na nejvýš ještě s jedním co\ndělati. A přec má každé jednotlivé umění samo o sobě už\njisté meze, které nesmí překročiti. Věrné nápodobování ji-\nstého přírodního výjevu bylo by, kdyby někdo meze ty pře-\nkročil, odporné. Laokon křičí bolestí, ale nikoliv tak, jako\nonen, jejž skuteční hadi svírají; nikoliv tak, jako vyvolavač-\nka na mědorytinách Hogarthových, která co karrikatura\nsměšnou býti má. Bolest má být pravdivá; ale zevnějšek\nmusí při tom přece krásným zůstati. Hudbě je toho ještě\nmnohem více zapotřebí, a zvláště operní hudbě, která má\nhájiti své vlastní právo a právo jiných ostatních umění.\nOpera má býti významnou hrou, která vedouc k pravdě, má\npro ni příjemně roznítiti posluchače. K tomu má skladatel\nprostředků a pomůcek dosti, ha až příliš a proto má hle-\ndět, aby nikde mezí nepřekročil. Jemu napomahá vnada\nkrásných dekorací, skvělé průvody, země i moře, slunce i\nměsíc, sličné postavy pěvců a pěvkyň, ano i mohutnost bá-\nsníkova. K tomu slouží mu celý dav nástrojů se svými krá-\nsnými zvláštnostmi. Nic není fantastičnějšího, než hlasy\nnástrojů; genie a víly všeho druhu, ano celý olymp dá se\njimi vykouzliti. Může je nechat šepotati, huráceti dle toho,\njak toho potřebuje; avšak nenechávej je ustavičně šepotati,\nneb ustavičně troubiti; první unavuje, druhé ohlušuje. Přede\nvšemi věcmi radíme mladým skladatelům, aby komponujíce,\nnehráli si na hudební učence a nedělali planých umělůstek,\nneboť to se do hry nehodí. Skladatel nemá svým orkest-\nrálním průvodem do podrobná líciti; on nepodává miniatur-\nního obrázku; nýbrž on má pracovati velkými, jistými tahy.\nMůže raději lecjakou prázdnotu na oko nechati, než aby ji\npřeplnil. Skladatel hlediž zvláště k tomu, aby vložil pře-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.2", "texte": "vládající sílu a krásu v ušlechtilou, karakteristickou a slovům\núplně přiměřenou melodii a významnou harmonii a konečně\naby užil s prospěchem skvostu lidského hlasu.\nA co se vyžaduje od českého operního skladatele zvlášť?\nPodavše v stručných obrysech několik pravidel pro na-\nstávajícího operního komponistu vůbec, máme za svou povin- [\nnost, abychom dali českému skladateli zvlášť malý pokyn\njímž by se při komponování národní opery říditi měl.\nPrvní povinností českého skladatele jest, aby důkladně\nproskoumal, pojal a si osvojil ducha národní hudby, jenž se\npřede vsím jeví v národních písních. Za tou příčinou měl by\nkaždý nastávající operní skladatel český se všestranně sezná-\nmiti s duchem, rázem a zvláštnostmi písní těch. Hlavní\nzvláštnost národních písní spočívá také v rhytmech a proto\nby měl jim skladatel zvláštní péči věnovati.\nNejpatrnější karakteristickou známkou národní hudby jest\nmimo jiné přec jen rhytmus. Kdo slyšel na př. národní\noperu maďarskou neb polskou, tomu nejprv do očí bil tu\nčárdašový, onde mazurkový neb polonézový rhytmus jedno-\ntlivých částí opery. A čemu má úvodní sbor „Prodané ne-\nvěsty\" za svou oblíbenost co děkovati? Především ryze ná-\nrodnímu českému rhytmu.\n\nH. R.\n\nDopisy.\n\nL . . .\nZ Milána. Nová opera „Snoubenci\" (I promessi sposi) od Petrelly.\nKdož by neznal světoznámý Manzoniův román „Snoubenci\",\njejž také P. Ondrák do češtiny přeložil ? A z tohoto románu\nutvořil Ghislanzoni operní text, jejž výtečný Petrella do hudby\nmvedl. Můžete si pomyslit, jak velice byla napnuta zvědavost\nobecenstva, aby uslyšelo nej novější plod Petrellův, která se\ndne 2. října v městě Lecco poprvé provozovala. Z Milána a\nokolí pospíchali lidé do Lec< a, aby přítomni byli prvnímu před-\nstavení. Výsledek opery byl velmi skvělý. Maestro Petrella,\nobratný básník Ghislanzoni a nejpřednějŠí umělci došli velkých\novací! Petrella musel se 27. obecenstvu ukázati, buď sám aneb\ns ostatními umělci. Ačkoliv je to nesnadnou věcí, z tak znač-\nného románu utvořiti libretto, rozhřešil přec Ghislanzoni dosti\nšťastně tuto úlohu, podav nejlepsí výběr scén a mimo to půso-\nbivá finále v každém aktu. NVjvíce uchvátilo mne finále 2.\naktu, totiž loučení, kde se milenci plačíce ubírají z otciny, co\nzatím clunek trudně brázdí hladinu jezerní a co pater Krištof,\njenž nepohnutě stojí na břehu, žehná ubohým prchajícím. Hudba\nPetrellova je zajisté jedna z nej pečlivějších které vyšly z leh-\nkého pera tohoto skladatele. Melodie pl} Ú JU V opeře té volně,\ninstrumentace, ačkoliv méně střízlivá, je přec rozmanitá a bo-\nhatá co do barvitosti. Nejlépe líbily se obecenstvu: kvartetto\nmezi Krištofem, Lucií, Penzem a Anežkou, jímž se konci první\nobraz 1. aktu — duetto mezi Penzem a Lucií v 2. aktu, které\nse opakovat muselo; — loučení Lucie a následující terzettino\npřekrásné svou jednoduchostí a v němž osoby mluví v svých\nvlastních nářečích — celé třetí finále — romance Penza v 4.\naktu — ter.~etto plno vášně mezi Lucií, Penzem a páterem Kri-\nštofem, jímž se konci opera. Co se provedení týče, bylo vý-\ntečné. Největší zásluhu o zdaření dobyla si sic. Yizjákova a\np. Vincentelli. S1Č. Yizjákova spojuje s vděkuplnou a něžnou\nsvou postavou objemný, překrásný a dobrou Školou vytříbený\nhlas, a nedá se ani vyslovit, s jakou prostotou, náruživostí a\npravdivostí dávala partii Lucie. Orkestr, který má zde mnoho\nco dělat, provedl vše řízením pana Pivetty výtečně.\n\nR . .\nZ Florence. (Nové opery. — Nový divadelní časopis.)\nOpery nové rostou tu jako houby. Maestro Livieri složil\noperu: Umberto di Savoja, — maestro Tempia píse o opeře:\nAmore e capriccio, — Giuseppe Ronchi, Žák milánské konser-\nvatoře, složil operu: Maria di Griffi, — Braga dokončil svou\nnovou operu: Caligula. Na novém divadle ve Veroně bude\nse tento podzim provozovati nová komická opera: L'usurajo in\ntrappola. Maestro Coppa píše o nové opeře: Griselda.\nMaestro F. Albíni dokončil novou vážnou operu: Lamberto Ma-\nlatesta, a maestro Albíni komickou operu: II pozzo ďamore.\nV Neapoli počal vycházeti nový divadelní list pod názvem:\nMefistofele.\n\nN—a.\nZ Paříže. (První představení italské opery „Tutti in maschera\" od Pe-\ndrottiho.)\nOblíbená opera : Tutti in maschera (Všichni v maŠkarách),\nod italského skladatele Pedrottiho, jejíž libretto Nuiter a Beau-\nmont do franČtiny byli přeložili, došla zde dne 24. září na di-\nvadle Athenée velmi skvělého výsledku a mohu vás ujistit, že\nby si i v Praze na českém divadle množství příznivců dobyla.\nMísto svého úsudku podávám zde kritiku hudebního referenta\nAlberta Lasalla, která zní následovně: Oblíbenost této novotin-\nky zakládá se především ve zběsilých až k neuvěření rhytmech,\njimiž se partitura vyznačuje. Nejsou-li melodické myšlénky lí-\npl ně nové a úchvatné, to můžeme přec tvrdit, že jsou ďáblem\nposedlé. To je všeobecný úsudek o tomto divadelním koníčku.\nSkladatel zná se dobře v orkestrací, která vyniká vokálními\nefiékty, jakož i v roztřídování hlasů a ensemblů. Co se týce\nnakládání s orkestrem zasluhuje Pedrotti všestranné uznání; ne-\nboť každý nástroj má svou přiměřenou roli. Pedrotti nenáleží\nk onomu houfu skladatelů, kteří ustavičně kočujíce z Benátek\ndo Neapole, osvojují si pak všecky možné árie, které jim po\ntěchto cestách utkvěly v uších. Komponista opery „Tutti in\nmaschera\" — Genovefa di Brabant — Guerra in quatro — 1-\nsabella de Aragona — je vážený mistr, jemuž umění vyneslo\nmísto ředitele konservatoře Turinské. Pedrotti prohřešuje se\njen něco málo proti melodiím ; ony nemají onoho nepředvída-\nného rázu a duchaplných výbuchů, s nimiž se potkáváme u\nbratří Ricciových. První akt neuchvátil nás a už jsme se do-\nmnívali, že se opera ta neudrží. Avšak hned v 2. jed. překva-\npilo nás brilantní kvartetto a od toho okamžení rozvinovala se\nživost a zajímavost díla toho vždy více, jako u ohňostroje, jenž.\npoěíná slabými petardami a konci pak skvělým ohnotryskem. Arií\npaŠy Abdalaha vane pravá mosleminská snivost. Sbor následu-\njící je rázný, finále v 3 jedn. plno svěžesti a ohně. Teprv v 4.\njedn. v triu tří Turků vložil skladatel veškerý poklad svých\nmelodických myšlének, neboť toto Číslo vyniká onou vřelostí,\nupřímností citů a průzračností, jichž málo který skladatel za\nnašich Časů poskytuje. Děj nestojí za mnoho. Jistá operní\ntlupa, kterou v Benátkách vypískali, je engažována do Turecka\na připravuje se k odjezdu. Jistý mladý důstojník zamiluje se do\nprimadonny, což je překážkou pro cestující. Na bále, jejž u-\nspořádal Abdalah, vzdá se pěvkyně svého engagementu a zasnou-\nbí se se svým milencem. Až dotud Lasalle ; avšak i ostatní no-\nviny : Patrie — National — Presse — France musicale — Re-\nvue musicale — La Comédie — Europe artisté, překypují chvé-\nlou o této opeře, nazývajíce hudbu její živou, veselou, lahod-\nnou atd.\n\nZ Moskvy. (Páni prof. Galvani a Hřímalý. — Rubinstein — Dadanov. —\nRuské opery. Pí. Solověva. Andrjev. SestryMarchisiovy.)\nŘeditelstvo konservatoře povolalo na místo zemřelého prof.\nzpěvu Osberga, pana Giacoma Galvaniho z Florence. Za uči-\ntele houslí povolán jest Český virtuos Hřímalý. Ke koncertům\nruské hudební jednoty očekává se Antonín Rubinstein. Tento\nklavírní velikán podnikne uměleckou cestu do nitra Rusi a ho-\ndlá ku konci v Cařihradě a v Athénách uspořádat koncerty.\nRuská opera otevřena jest dne 7. září a těší se hojné návštěvě.\nNový tenor pan Dadanov, jenž konal důkladná studia v Itálii,\nv Paříži a Londýně, dal se slyŠeti v operách Glinkových, Gou-\nnodových, Věrstovského a Dargomyžského, a stal se v krátkém\nČase miláčkem obecenstva. Dvě nové ruské opery chystají se\nk provozování a sice v Petrohradě už dávaná opera Nižegorodci\nod Edv. Nápravníka k benefici pí. Alexandrové, a „Undina\"\n(slova od Sologuba) od Čajkovského. Pan KaŠperov, professor\nna konservatoři, dokončuje novou operu „Dohazovač Tadeáš.\"\nDne 28. září debutovali v ruské opeře sopranistka pí, Solověva\na hrdinský tenor Andrjev (v Lucii), Saisona italské opery za-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.3", "texte": "pocla 30. zářím. Ředitel Morelli získal pro operu mimo jiné\nobě sestry Marchisiovy, dámy Artot, Trebelli, Volpini at. d.\nZ Lublaně. (Divadlo německé a slovinské. —- Slečna Allizarova)\nLetos nemá zdejší německé divadlo žádného ředitele, bý-\nvalému to málo vynášelo, tedy se celého institutu uchopil spo-\nlek nemŠkutárův zdejších, kterému to ale v každém ohledu jde\njako páté přes deváté. Dvě neb tři síly, mezi nimi bas Režný\njsou, anto šly jinam,, nahrazeny jinými, tři dostaly již výpověd a\ntak, Bůh sám ví, co ze všeho zbyde! Ostatně se o to mnoho\nnestaráme, neb jednou za měsíc je divadlo naše, v neděli dne\n10. je první slov. představení (Sabinův „Inserat\"). Po druhé\nuslyšíme nějakou operetku a tak se to střídavě bude bráti ku\npředu s národním divadlem — Bůh po přej ž nám, bychom po-\nkračovali jako bratři Cechové! V takovýchto neutěšených po-\nměrech nás to tím více těší, že máme u německého divadla sí-\nlu, první mezi prvními, a ta že je upřímná Slovanka, která to\nnikdy nezakrývá, ano spíše leckdys nějakou tu nemotornou špi-\nčku nemskutárům důstojně odvětí. A to je Vaše krajanka slečna\nAnna Allizarova, první altistka a mezzosopranistka při zdejší\nopeře. Vystoupila v „Lukrecii\" co Orsini i byla tu jedinou sí-\nlou, která si hned dobyla všestranně obliby. Krom té líbil se\nnejvíce baritonista Beck, syn slavného vídenského pěvce. Te-\nnor Ander (Gennaro), bratr též někdy slavného tenoristy, ztrá-\ncí valně svého hlasu, sic. v. Eder (Lukrecie) má sice hezký i\nsilný hlas, v 1. jednání však zpívala jako pravá začátečnice,\nneb jí chybí hodný kus Školy, zvlášť pak koloratura a to nej-\ntilavnější ještě k tomu — cit! V „Normě\" slavila sic. Alliza-\nrova ještě větší triumf co Adalgisa, které po boku slečna Ed-\nrova co Norma tenkráte lépe zpívala; v „Troubadoura\" koneč-\nne úplně zvítězila co Azucena, při níž se slečna Romerova (zná-\nmá Vám z PrahyJ co Leonora dosti slabě vyjímala. Slečna Al-\nlizarova bývá vždy mnohokráte vyvolána a Němci, ač vědí, že\nto Slovanka a třebas neměli mnozí chutě, přec musí tleskat i\nchválit, ovšem že v plné míře dle zásluhy. Krom ušlechtilého,\nvýborně vycvičeného hlasu a cituplný přednes obdivujeme vŠic-\nkni na slečně dosti velkou routinu v pohyhech; ano kdo zná\nslečnu ze společenského obcování, diví se tomu rozdílu mezi je-\njí skromností a něžnou nelíceností zde, a mezi její živostí a\nurčitou rozvahou na jevišti. Litujeme, že jsme slečnu neslyšeli\nještě v jiných úlohách, anto se jen tyto tři opery od 19. září\nstále opětují (a la „Eduard a Kunigunda\"), a to proto, poně-\nvadž pánům režisérům či direktorům scházejí jednou zpěváci,\npo druhé noty a tak dále. O bassistovi jsem neučinil proto žá-\ndné zmínky, poněvadž jí zasluhuje tak málo jako všíckni dru-\nzí až k choristům. Ze všeho soudíme, že nezbude zdejšímu\nněmeckému konsorciu nic jiného než ohlednout se po jednom\nartistickém řediteli.\n\n—ll—\n\nP.\nZ Plzně. (Česká opera. — Operní síly.)\nDne 23. října provozuje se zde poprvé Smetanova vzorní\nnárodní opera „Prodaná nevěsta.\" Obsazení hlavních úloh je\nnásledující: Mařenka, sl. Vidímská; Kecal, p. DobŠ; Jeník,\np. Soukup; Vašek, p. Kysela. Dále se chystají ku provozová-\nní následující opery: Marta, Maškarní ples od Verdiho, Zampa,\nV studni, Car a tesař; pak operetty: Krásná Galathea a Tla-\nchalka Saragosská. — Co se operních sil týce, jmenuju přede-\nvším p. Soukupa, lyrického tenora a žáka páně Pivodova. Pan\nSoukup vyniká lepou divadelní postavou a sympathetickým, už\nznačně vytříbeným tenorem. Při tom je p. Soukup i theore-\ntieky v hudbě vzdělán, absolvovav oba ročníky varhanické školy\na osvědčil se i co schopný skladatel, složiv více zdařilých písní\na jmenovitě původních kupletů, které s velkým úspěchem zpí-\nvány byly na ochotnickém divadle „Thálie\" v Praze. Ze vše-\nho vysvítá, že p. Soukup překoná na své divadelní dráze ve-\nškeré překážky, které se mu nyní co nováčku naskytují a že\nsi dobyde úplné přízně zdejšího obecenstva, jak mile zdomácní\nna jevišti. Příště více.\n\nP.\n2 Budyně nad Ohří. (Činnost zpěváckého spolku „Bivoie\". — Odchod\np. P. Linharta.)\nJak dobře pochopil zpevácký spolek náš „Bivoj\" účel svůj,\nnasvědčuje nevšední Činnost jeho. Již dřívější léta stávalo tu\nspolku, který se snažil pěstovati zpěv sborový, a tak uslechťo-\nvati city Bohem samým nám vrozené. Před dvěma lety ale\nsorganisován poznovu spolek ten, přijmuto několik nově při-\nstouplých údů, kteří pilně zúčastňovali se počátečních cvičení\ntaké i každodenně v dobu večerní ustanovených; za něž nema-\nlou zásluhu si získal horlivý p, učitel Zázvorka, který neunave-\nnou pílí cvičeni nováčků těch předsevzal. A takto spolek sesí-\nlen, započal co znovuzrozený opět Činnost svon. Řízen obratným\nřiditelem p. pt. Vojt Linhartem, Činil Čas od Času takové po-\nkroky, že v krátké době při veřejné produkci vystoupil, a sbo-\nry, které již tenkrát právě z lehkých voleny nebyly, k úplnému\nuspokojení přednesl. Cítá arci spolek též několik zpěváků, kte-\nří nejen Čistým hlasem, ale i krásným přednesem vynikají. Ne-\nbudu vypočítávati další veřejné produkce, jichž celou řadu bych\nuvésti musel, a které došly částečně veřejného posouzení svého,\npodotýkám jen tolik, že i pěstování kostelního zpěvu obral si\nspolek za účel svůj, což provedením mnohých skladeb ano ce-\nlých vokálních mší osvědčil. Za takovéto činnosti pomýŠlenoi\nby zjednal se spolkový prápor, který také ač s dosti velkými\nobtížemi, přece ještě ten samý rok přičiněním p. řiditele poří-\nzen byl. Od doby zařízení toho soustředují se údové „Bivo-\nje\" pod práporem tím, by skutkem dokázali, co heslem „Zpě-\nvem k srdci a srdcem k vlasti'\" jim vytknuto. K bližšímu sbra-\ntření se s jinými spolky, zúčastnili se zpěváci naši s práporem\nsvým výletu do Hledseb, pražským Hlaholem určeného ai tu\nosvědčili Činnost svou, která od znalců uznána, ve veřejných\nlistech jakož iv hudebním tomto Časopise pochvalným spůsobem,\nku cti spolku posouzena byla. V letošních prázdninách dáván\n„Kvas krále Vondry,\" jehožto Čistý výnos 48 zl. rk. Čís. ob-\nnášející na pomník Purkynův do Libochovic věnován. Ze i\nskladba ta zdařile provedena byla a u obecenstva obliby došla,\ndůkaz, že v krátce na to vyzván spolek od Libocliovických p.\nochotníků, by u nich se opakovala, což spolek na vzájemnost\nsousedních občanů s ochotou učinil. Dne 16. září konány u\nnás requiem za rodáka našeho Jana Ev. Půrky ně. Veledůstojný\np. děkan J. Rojek, zároveň protektor spolku, vykonal s assistencí\ncírkevní obřady, a spolek přednesl requiem pro smíšený shor\nod Pittoni-ho, skladbu to ze 16. století. A tak až po tu dobu\ntěšil se spolek nás z mistrného vedení svého řiditele p. pt.\nVojt. Linharta. Počátkem letošního nového Školního roku svě-\nřeno mu místo katachetské na hlavní škole Turnovské. Bolest-\nně dotkla se správě ta spolku, neboť věděl, že velikou ztrátu\nodchodem tím utrpí. Zásluhy, jakých dobyl si ctěný p. řiditel\no spolek náŠ, uznali veškeří páni údové; a pročež shromáždili\nse i s předsedou svým p. Karlem Kurfuřtem dne 27. záři o\ndruhé hodině odpolední v místnostech spolkových, odkudž krá-\nčejíce v řadách za práporem svým, před domem děkanským z\npovinné úcty vůdci svému zastaveníČko zapěli. Nápotoin při\nzpěvu pochodu a střelby doprovodili jej ctitelově jeho až k so-\nše sv. Trojice, kdež po zapění národní hymny srdečným s Bo-\nhem a zároveň s upřímným přáním se rozloučili. Odtud prová-\nzen svým spolupracovníkem p. pt. Ant. PruŠou a třemi výbory\nspolku až na dráhu do Roudnice. Tak ztratili jsme horlivého\nkněze, obratného řiditele zpěváckého spolku a zároveň předsedu\npotravního spolku „Včela,\" kteréžto povinnosti vše co nejsvědo-\nmitěji zastával, a tak obliby a lásky mezi námi požíval. Ze i\nv novém působišti svém takých přátel nalezne jako u nás, ne-\npochybujeme; ano, jemu i sobě z plna srdce přejeme.\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Slavnost svěcení praporu zpěváckého spolku „Bohu-\nslava\" v Lišově dne 28. září. Přičiněním učitele Vojt. Skřivana\nzřízen v Lišově již před sedmi lety spolek zpěváků, jenž také\nv chrámu vyvinuje Činnost svou. Spolek ten zřídil si letos dra-\nhocenný nový prapor, jejž slečny Amálie Stibertova a Emilie\nSkřivanova s myslí ochotnou a nevšední obratností a zručností\nvypracovaly. K slavnosti svěcení zdobily se domy vhodnými\nnápby a veaci. Večer před slavností připravil spolek zastavení-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691020-01.1.4", "texte": "cko paní Marii Porakové, choti měsťanosty, již byl spolek za\nkmotru svému praporu si vyžádal, při čemž z hmoždířů stříle-\nno bylo. Sotva pak se jitrem probudil den důležitý, oznamo-\nvaly opět výstřely z hmoždířů a hudba ulicemi se procházející,\nže počal okamžik slavnostní. Po ranních službách Božích se\npočal lid houfně scházet z vůkolí i ze vzdál) brzy se dostavili\nku chrámu zpěváctí spolkové, a sice nejdříve místní zpěvácký\nspolek ~Přemysl, zpěv. spolek „Závis\" z Hluboké, s nímž i\nzároveň pan Jan Smejkal, ředitel kostelního zpěváckého spolku\nz Hluboké se dostavil, dále někteří údové zpěv. spolku z Trho-\nvých Svinů; a když se konečně dostavili údové budějovické\nBesedy, doprovázeni hudbou vojenské kapely, tu nastal všude\nruch a Čilý život. O 10. hodině se pak übírali spolkové zpě-\nváctí se svými prapory a živnostenští spolkové s korouhvemi\ndoprovázeni necíslným zástupem lidu, k příbytku paní kmotry,\nby ji doprovodili k výkonu svěcení do chrámu, kdež pak po\nzapění písně: „Otce náš, milý Pane,\" P. Jan Veselý na ka-\nzatelnu vystoupil a řečí dobře promyšlenou, slavnosti přiměře-\nnou as lispěchem skvělým přednesenou, naznačil účel spolku.\nNa to následovalo svěcení praporu a zatloukání hřebů, při cemž\nse pronášela hesla vlasteneckého obsahu. Na to poděkoval pan\nděkan paní kmotře, že neoslyšela žádost údů spolku, stala se\nkmotrou praporu jejich a výkon ten poctila přítomností svou.\nTato pak odevzdávajíc prapor skvostný p. Ant. Folprachtovi,\npronesla vroucí přání celému spolku, by jim prapor sloužil po-\nvždy k prospěchu vlasti. PraporeČník se zavázal ve jménu všech\nlidů, že se budou snažiti, aby dostáli úkolu svému. Na to se za-\npěla píseň slavnostní, k tomu cíli zvláště složená, a po ní od'\nsloužena zpívaná mše. Po té doprovodili opět spolkové paní\nkmotru k příbytku jejímu, načež se odebrali na místnosti vyká-\nzané, kde složili prapory své. Na večer pak uspořádán ples v\nhostinci pana Lebla, při němž se údové spolku, domácí i cizí\nhosté až do rána utěšeně bavili.\n* Ve Vysokém zřídil se dívčí pěvecký spolek a zúčastnil se\nuž v svěcení Školy v Jilemnici. Přejeme mu hojného zdaru.\n* Dívčí pěvecký spolek „ Víla\" v Jilemnici počíná si velmi\nstatně. Na den sv. Václava zúčastnil se v svěcení tamější Školy.\n* Vrchlabský zpěv. spolek zúčastnil se též ve svěcení Ji-\nlemnické Školy.\n* Sebranický zpev. spolek „ Cyrill a MethodejLÍ na Moravě\nuspořádal dne 26. září besedu, v níž zapěl sbory: Na Moravu,\nod Dr. Javůrka, a Pozdravení pěvcovo, od Jind. Veita s vel-\nkou pochvalou. Pan učitel zapěl několik národních písní a „Ko-\nvářskou\" od Dr. L. Procházky zdařile. Mimo to přednesl p. sta-\nrosta Hladík deklamaci „O nemocné ženě\" a sic. Vojtova „Dým\na pára\" výtečně.\n* Pozořický zpev. spolek na Moravě účinkoval dne 26.\nzáří v besedě „U bílé růže\" tam uspořádané a zapěl sbory Sabl-\nja moje od Dav. Jenka a Husitskou od Tovacovského. Kdo\npováží, z jak různých a mladých sil zpěvácký spolek sestává,\nmusí se divit precísnosti, s jakouž sbory ty provedeny byly.\n* Zpěváčky spolek „Jiří Poděbrad\" v Kunstátě na Moravě\ndával dne 17. října besedu. Program: „Modlitba pod hvězda-\nmi,\" sbor od Zollnera. - „Tři doby země české,\" deklamace.\nNárodní píseň. „Šaty co medicina,\" deklamace. „Na\nhorách,\" sbor od F. Tovacovského. Kde domov můj.\n* Boskovický zpev. spolek „ Velen\" na Moravě uspořádal\ndne 17. října besedu, jejíž program byl tento: Ouvertura.\n„Janek,\" sbor od Sp. „Červená růžičko,\" fantasie pro piano\nod F. Spindlera. „Polka,\" sbor od Hellera. „Ztracená\nláska,\" slovenská píseň; pro sbor uspořádal F. TovaČovský.\n\nZprávy.\n\nP.\nČeské divadlo. Dne 10. října: Rigoletto (První vystoupení\nsic. Sittovy.) Dne 13. října: Stradella. Dne 15. října:\nRomeo a Julie (Benefice p. Jana Lukeše). Dne 17. října:\nErnani. (První vystoupení p. Ferd. Hory.) Dne 19. října r\nKrispín a kmotra.\nDva debutanti na českém jevišti obrátili tyto dni na se\nzvláštní pozornost, totiž sic. Sittova co Gilda a p. Ferd. Hora\nco Don Carlos. Sic. Sittova, velmi nadaná žákyně Pivodova,\nmá pěkný, zvonkovitý, v horní poloze Yitalcine hlasu podobny\nsoprán, jenž prodělav dobrou Školu, značně je vytříben. Vokali-\nsace její je jasná, intonace jista a cit vřelý. Ze slečna iv ko-\nloraturním zpěvu a trilku značně pokročila, o tom podala patr-\nných důkazů ve své partii, kterou co do technického ohledu\nzdařile provedla. Jmenovitě vynikla v scéně s otcem, v duettu\ns vévodou, v duettu s Rigolettem (3. akt) atd., a byla mnoho-\nkráte volána. Že ještě úplně proniknouti nemohla v dramatických\npohnutlivých scénách, na př. v kvartettu, nelze se při prvním\nvystoupení jejím na jevišti diviti, V celku dala sic. Sittova\nmnohoslibný hudební talent na jevo a máme za to, že ji při\npilných studiích krásná budoucnost nemine. Pan Lnkes (vévoda),,\np. Lev (Rigoletto), p. Doubravsky (hrabě), byli výtecni. Sic*.\nHanušova, která se pilně zdokonaluje, podala zdařilý obraz vá-\nbivé Magdaleny a přáli bychom si ji viděti ve věcŠích partiích..\nDruhý debutant p. Hora, žák p. Yoglův, došel velmi přízni-\nvého výsledku co Don Carlos při všem tom, že ho svírala ja-\nkási stísněnost. Jeho zevnějšek je lepý, imposantní, jeho hlas\nje lahodný, sympathetický baryton, jenž se zdá být vycvičen,\njak tomu pěkné crescendo a decrescendo nasvědčovalo; jeho\nvýslovnost jest jasná a zřetelná přednost to, která se nedá\ndosti oceniti. Ze mladý debutant došel hlučné pochvaly, netřeba\npodotýkati; neboť snaha jeho, aby dostál úloze své, byla patrna.\nBenefice oblíbeného p. Lukeše, jenž si k úceli tomu obral:\nRomeo a Julie, byla jeho triumfem; neboť jsa výtečně při\nhlasu, znázornil hrou i zpěvem mistrně poetickou povahu Romea\na obsypán byl bouřlivou pochvalou a ovacemi. Představeni\nsamo bylo výborné.\n\nDivadelní zpěvník jest titul právě vyšlé sbírky divadelních\npopěvků, písní a sborů ku představením na českých\ndivadlech. Sestavil Jos. Mikuláš Boleslavský, nápěvy od Jos.\nPiherta a jiných skladatelů. Praktická a pro ochotnická divadla\nvelepotřebná kniha ta obsahuje as 50 popěvků, pak as 30písní,\nkupletů a sborů, které budou našim ochotnickým komikům vele-\nvítány. Cena knížky té (60 kr.) je velmi levná, povážíme-liK\njak bohatý je obsah toho zpěvníku, jenž vyšel nákladem kněh-\nkupectví „Mikuláš a Knapp\" v Karlině.\n* Slč. Růžičkova ap. Rixi, rodáci naši a členové opery;\nv Olomúci dobyli sobě hned v prvních představeních všestranné\npřízně tamějšího obecenstva. Dopisovatel do „Theaterchronik\"\nc. 45 praví o ni: Sic. Růžičkova (Lucia) dosáhla útokem pří-\nzně obcenstva; její lehounká koloratura, něžný ton jejího hlasu\nroznítily každého; uměleckým přednosem arie v Šílenství (3. akt)\ndosáhla toho, že byla třikrát bouřlivě volána. Se sic. Růžičko-\nvou dělil se o potlesk p. Rixi (Edgard), jenž nejen že výtečně\nzpívá, ale i významnou mimikou a hrou působiti umí; pouka-\nzujeme tu jen k výjevu zaklínacímu (2. akt), jenž se potkal s\núchvatným účinkem.\n* Slč. Kroppova, koloraturní zpěvačka, vystoupila co Mar-\nta v Norimberce s rozhodným úspěchem.\n* Sic. Boschettiova, druhdy clen české opery, opustila\nsvůj engagement ve Wiesbadenu, a odebrala se do Vídně, kde\nje u dvorní opery co soubreta engažována.\n* Pan Vojt Hlaváč, nadaný skladatel a sbormistr srb-\nského zpěv. spolku, odveden byl tyto dni k vojsku a jest bohu-\nžel nucen, hudební dráhu na 3 léta opustit.\n* Paní Normami-Nerudová, virtuoska na housle, koncer-\ntovala v Londýně v St. James Hallu dne 8. října s nejskvě-\nlejším výsledkem.\n* Pan St Moniusko, slavný polský skladatel dokončuje\nprávě velkou národní operu „Paria,\" která se bude ještě letos\nve Varšavě provozovat."}]}