{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_sha256": "866b99ab3d8ccbf6012744d31171235467bab637fa96ec2dddf09cc44772bdf4", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/11/01_01/bmtnabd_1869-11-01_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "211", "page_fin": "211", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.1", "titre_corps": "Snadný a rychlý vyučovací spůsob hraní škál čili stupnic na piano. Podává Yáclav Proška.", "titre_sommaire": "Snadný a rychlý vyučovací spůsob hraní škál čili stupnic na piano. Podává Yáclav Proška.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "211", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2710, "texte": "Snadný a rychlý vyučovací spůsob hraní škál\nčili stupnic na piano.\nPodává Yáclav Proška.\nNedočetl jsem se dosaváde v rozličných školách pro\npiano, jak by měli učitelové vyučovati žáky hře stupnic\nna snadný a rychlý spfisob. Spisovatelé škol těch nám je-\ndnoduše předvádějí stupnice notami s nadepsaným prsto-\nkladem a domnívají se, že tím již vše odbyli. Učitelové\nvyučují žáky hraní stupnic, jak nám známo, obyčejně na dvojí\nspůsob: Jedni dávají hráti stupnice ty dle zmíněných škol\nz not; druzí však bez not Ti, kteří dávají stupnice hráti z\nnot, odkazují žáky pouze na noty a na prstoklad, majíce za\nto, že již dosti na tom, předevezmou-li k vůli usnadnění ale-\nspoň každou ruku zvlášť. Tím se stává, že musí žák svou\npozornost na pět dílů rozděliti, totiž na noty, prsty, klávesy,\nna levou i pravou ruku.\nTakový návod jest příliš složitý čili komplikovaný; žák\nnemůže zde soustřediti svou pozornost k jednomu předmětu\na následek toho jest, že učeň chybujíc brzy v levé, brzy za-\nse v pravé ruce proti patřícímu prstokladu mnoho času zma-\nří, sebe až do omrzení unaví a dlouho vězí v nejistotě. Oni-\nno ale, kteří vyučují žáky hře stupnic bez not, praví zase\nžáku, že připadne v C-dur stupnici v pravé ruce první prst\nna C a na F; v levé ale na C a na G ve vyšší oktávě;\nnepováží ale, že zákon ten se nehodí pro ostatních 11 stu-\npnic a že bude musiti pro každou stupnici zvláštní pravidlo\nustanoviti; neboť již hned v D-dur stupnici nepřipadá první\nprst v pravé ruce na C a na F, nýbrž na D a na G, atd.\nŽák tedy jest nucen v každé jednotlivé škále sobě pro ka-\nždou ruku pamatovati kláves, na který první prst připadá,\ncož během 24 škal mnoho zmatku spůsobí, zvláště podo-\ntkneme li ještě, že v každé ruce první prst nepřipadá vždy\nna stejný kláves.\nAč návod prvního už proto je dokonalejší, poněvadž\nžáku odpadává čtení not, a on svou pozornost pouze k prstům,\nke klávesům a k rukoum obraceti může; proto přece poma-\nte často svou nedůsledností velmi žáka a stojí to jak učite-\nle, tak i učně mnoho času i namahání, než dovede žák šká-\nly vždy s jistotou co do prstokladu hráti. Ač učitelové zde\ni onde užívají ještě jiných pomůcek, aby tak paměti svých\nžáku ku pomoci přispěli; nespomůže to přece mnoho, anto\nse děje návod takový beze všeho systému a názoru. Kdyby\nse nám snad namítalo, že vyučuje-li se stupnicím z not, se\nžák cvičí tím ve čtení not; odpovídáme, že patří cvičení se\nve čtení not zcela na zvláštní pole, tak jako cvičení se v\nrhytmu, taktu a ve vyvinování síly v prstech.\nPředeslav oba dva spůsoby vyučování hře stupnic i s\nobtížemi, které s nimi jsou spojeny, podám příště svůj zvlá-\nštní, tuším snadnější návod, jehož jsem pokud mi známo v\nžádné klavírní škole nenašel.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "211", "page_fin": "212", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.2", "titre_corps": "Haydnova hymna.", "titre_sommaire": "Haydnova hymna.", "signature_source": "A. F", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "211", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.1", "debut_caractere": 2712, "fin_caractere_exclue": 3886, "texte": "Haydnova hymna.\n\n(Dokončení.)\nTo dokázal nevyvratně Antonín Schmid, skriptor c. k.\nVídenské knihovny podav v lipském časopisu: Allgemeine\nmusikalische Zeitung r. 1843. první nákres Haydnovy melodie\njakož i Zingarelliův zpěv, z čehož jasně vysvitlo, že se ne-\nsmírně liší hudba, již Zingarelli na text G, Carpaniho byl\nsložil, co do ceny i podstaty od hudby Haydnovy. Na důkaz\ntoho stůj zde začátek obou zpěvů.\nHaydnův nákres má v originálu všechny čtyry sloky;\nZingarelliův zpěv počíná po osmitaktovém ritornellu.\nAntonín Schmid má za to, že následující okolnost za-\nvdala as Haydnovi podnět ku komponování hymny této.\nHaydn prodlívaje v Anglicku naučil se krásnou angli-\nckou národní hymnu „God save the King\" znáti a záviděl\nBritanům píseň, kterouž mohli na jevo dáti úctu, lásku i\npřítulnost svému vladaři. Navrátiv se do Vidné sdělil bez-\npochyby svému přiznivci svobodnému panu ze Swietenů,\nprefektu c. k. dvorní bibliotéky svůj náhled o tom i s přá-\nním, aby mělo Rakousko podobnou národní hymnu, jížto by\nmohl lid zeměpánu svému podobnou úctu prokazovati.\nSvobodný pán ze Swietenů mluvil bezpochyby stran vě-\nci té s tehdejším dolnorakouským vládním presidentem Fran-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "212", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1884, "texte": "tiskem hrabětem ze Saurau, neboť to je jisto, že bylo usta-\nnoveno, aby v rakouské říši zavedena byla národní hymna. Ná-\nsledkem toho požádal hrabě Saurau básníka Vavřince Leo-\npolda Hašku (nikoliv Huška), aby zhotovil text a nařídil J.\nHaydnovi, aby jej v hudbu uvedl.\nV lednu r. 1797 rozřešili básník i skladatel svou úlohu,\nnačež nařízeno bylo, aby se píseň ta na narozeniny císařovy\nveřejné zpívala. Dne 28. ledna dosáhla skladba Haydnova\nod hraběte Sauraua tak zvané „Imprimatur\" a Haydn mu-\nsel ji co možná rychle do tisku dáti, aby mohl být dosta-\ntečný počet exemplárů rozeslán do všech království a zemí\nrakouských. Celá záležitost byla tak potajmu provedena, že\no tom císař František neměl ani tušení a v divadle pak pře-\nkvapen byl velmi příjemně, jak to „Wiener Zeitung\" od r.\n1797 číslo 15. patrně dosvědčuje.\nHaydn obdržel za své namahání nejen značný dar, ný-\nbrž i podobiznu svého císaře za odměnu, začež následují-\ncími jednoduchými řádky svůj dík složil hraběti Saurauovi.\nExcellenci!\nTakového překvapení a tolik milosti zvláště podobiznou\ndobrého mocnáře ještě nikdy jsem se za svůj skromný talent\nnedožil. Děkuje srdečně Vaší Excellenci, jsem hotov, v kaž-\ndém případu býti Vaší Excellenci k službám. Až do 11.\nhod. přinesu otisk.\nVaší Excellenci\nnejponíženější, nejposlušnější sluha\nJosef Haydn.\nDvorní vídeňská bibliotéka chová mimo tento list ještě\nnásledující Haydnovy rukopisy, které svědčí o přesnosti ra-\nkouské hymny: a) První nástin, b) tutéž píseň pro zpěv s\nprůvodem piana, c) tutéž píseň v čistém přepisu, na němž se\nnachází „Iprimatur\" 28. ledna 1797 od hraběte Sauraua, d)\ntutéž píseň pro celý orkestr v partituře zr. 1797, e) čtyry\nznámé překrásné pro smyčcový kvartett sepsané variace na\ntuto píseň. Konečně tvrdí A. Schmid na jisto, že národní\nta hymna vyšla poprvé u Artariy, obchodníka v musikaliích\nve Vídni a později v Augšpurku tiskem.\n\nA. F."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "212", "page_fin": "213", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.3", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "212", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.2", "debut_caractere": 1886, "fin_caractere_exclue": 6719, "texte": "Dopisy.\n\nN-a.\nZ Paříže. (Nová franc. operetta „Noc 15. října\" od Jakobi-ho.)\nDne 15. října dávaly se dvě nové operettky v místnostech:\n„Bouffes parisiennes,\" totiž hubený vaudeville „Marcel a sp.,a\nv němž není takřka více než 4 neb 5 malých čísel. Spisovatelé\n♦ kusu toho jsou dva herci, známí pod jmenem Desiré a Tacova,\nkteří se podepisují „Amble Court et Avocat;\" skladatel však\nje p. Fossey, který vyšperkoval začátek i konec melodramatu\ntoho zátopou tremol, a přece dítko těchto tří duchaplných spo-\njenců nedočkalo se skvělého výsledku. Za to se nasmálo obe-\ncenstvo dosti při druhém kusu, jenž se nazývá: „Noc 15. října.u\nZa této noci pakuje kapitán Durandal, jenž se právě hodlá ože-\nnit, do velkého vaku všechny malicherné tretky — svědky to\nzženštilých potřeb, jenž se povalují v jeho mládeneckém pokoji,\na rozkazuje svému cídiČi bot Lartigou-ovi, aby ten vak zako-\npal v zahradě, což tento učiní. Avšak fantasie cídičova se při\nv tom rozohní; on se diví tajnůstkářství tomu, i napadne mu, že\nsnad v tomto vaku je uložena mrtvola zavražděného a že jeho\nvelitel je vrahem. Proto počíná se velmi podivně cliovati k\nsvému pánu, rozmlouvá s nim velmi důvěrně, narážeje vždy na\ntajný vak, vypůjčuje si od něho peníze, nutí ho k rozličným\nslibům a beze všech okolků pouští se do jeho vína a likérů;\nvše s nátěrem nestydatosti a impertinentnosti, že se obecenstvo\nhlasitého smíchu zdržeti nemůže. Následkem toho bylo, Že\nobecenstvo, jsouc komickým kouskem tím pobaveno, jej hned\nk miláčkům svým povzneslo. Skladatel je p. Jacobi, kapelník\ntohoto divadla.\n\nL.\nZ Moskvy. (Italská opera. — Sestry Marchisiovy. — Pěvkyně Menšíkova.)\nItalské divadlo zahájeno jest operou „Saffo\". Ěeknu-li vám,\nže v ní účinkovaly obe sestry Marchisiovy, Carrion a Rota,\nnebudete vidět v tom nic neobyčejného, že byl výsledek velmi\nskvělý. Marchisiovy slavily triumf. Nadšení obecenstva dosáhlo\nvrchole v druhém aktu, kdež zpívaly duetto, které se žádalo\nk opakování a pak ve finále, v němž Carlotta Marchisio jo\nv skutku nedostižná. Jak se dovídáme, budou znamenité tyto\nsestry též v Petrohradě zpívati a sice v operách: Saffo — Tro-\nvatore — Semiramide a Otello. — Na to dávala se tu „Lucia,\"\nv níž slečna Haukova, o níž se as před třemi měsíci pařížské\nlisty tak zajímaly, zpívala partii Lucie. Slečna Haukova, ma-\njíc krásný hlas, zpívá s velkou precisí a došla hlučného po-\ntlesku po své kavatině, pak po rondu, po němž nádhernou ky-\nticí odměněna jest. Výtečná zdejší zpěvačka Menšíkova vyni-\nkajíc nejen dramatickým zpěvem, ale i výbornou hrou, vystoupí\nv Petrohradě v úloze Judity v oblíbené ruské opeře „Judita^\nod A. Sěrova.\n\nA. S.\nZ Výmaru. (Nové oratorium: Sv. Jan Křtitel.)\nDne 10. října provedeno bylo zde nové a zdařilé oratorium\n„Sv. Jan Křtitelu od kantora Arnolda z Lauchstádtu. Orato-\nrium učinilo na obecenstvo veliký a hluboký dojem.\nZ Terstu. (G. Verdi. — Nový časopis.)\nJak známo7 jmenován jest G. Yerdi, skladatel Troubadouru\nRigoletta Don Carlos atd., od krále italského rytířem\nSavoyského záslužného řádu vyznamenání to, které se málo\nkterému umělci dostalo as nímž je pense 600 zl. spojena.\nMaestro Verdi napsal purkmistru svého rodiště list, v němž mu\noznamuje, aby oněch 600 zl. za první rok odevzdáno bylo chu-\ndému žáku a žákyni, které při zkoušce nejvíce talentu a pil-\nnosti osvědčí. Našemu městu dostane se od nového roku tře-\ntího divadelního listu. Vycházejí zde totiž časopisy: Maschera\na UTeatro, a nejnovějŠí časopis bude se „II chitarrino\" nazývati.\nZe Solnohradu. (Fr. Jelínek. — Jak povstalo první Graduale?)\nZe zde velmi blahodárné působí vás rodák, p. Frant. Jelí-\nnek, koncertní mistr na Mozarteu, jenž se nejen výtečným u-\nmelcem, ale i uvědomělým národovcem vždy osvědčil, nemusím\nvám ani psáti, poněvadž již vícekráte o tomto zdatném umělci\nv listech těchto zmínka činěna byla; avšak že v našem městě\nGraduale vzniklo, bude bezpochyby málo kdo z vás asi věděti.\nPři rychlém postupování církevních reformací v našem městě\nza arcibiskupa Jeronýma z Colloreda obdržel Mich. Haydn na-\nřízení, aby vyhostil z chrámu symfonie, které se při mši svaté\nmezi epištolou a evangeliem k pohoršení nábožných duší a hu-\ndebních uŠí odehrávaly, a něco jiného místo nich dle libovol-\nného textu napsal. Haydn uposlechl, vyňal text z římského\nmisálu pod názvem „Graduale,\" spracoval ho pro obyčejné 4\nhlasy zpěvné, 2 housle, violu a varhany. Tak povstalo první\nGraduale dne 24. prosince 1783, načež jich ještě velké množ-\nství složil.\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Brodecký zpěv spolek „Cyrill\" na Moravě odbýval dne\n19. října valnou hromadu. Po přečtení stanov přijímali se noví\nČlenové, načež pak volba hodnostářů nastala. Za protektora\nzvolen: p. F, Jelínek, lékař brodecký; za předsedu p. P. Šeb.\nVyhnálek, farář z Citová, za jednatele p. Jos. GajdoŠ, učitel\nbrodecký; za úČtovníka p. Jos. Zapletal; za sbormistra p. B*"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "213", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 241, "texte": "Pazdírek, učitel z Citová. Do výboru byli zvoleni: pp. Jos.\nPazdírek, Jos. Pacholík, Fr. SpaČil, Jos. Dočkal.\n* Jedovnický čtenářsko-zpěv. spolek „ Vlastimil\" odbýval\ndne 31. října valnou schůzi, v níž volba nového výboru před-\nsevzata jest."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "212", "page_fin": "212", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.3.1", "titre_corps": "Z Paříže. (Nová franc. operetta „Noc 15. října\" od Jakobi-ho.)", "titre_sommaire": "Z Paříže. (Nová franc. operetta „Noc 15. října\" od Jakobi-ho.)", "signature_source": "N-a", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "212", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.2", "debut_caractere": 1895, "fin_caractere_exclue": 3443, "texte": "N-a.\nZ Paříže. (Nová franc. operetta „Noc 15. října\" od Jakobi-ho.)\nDne 15. října dávaly se dvě nové operettky v místnostech:\n„Bouffes parisiennes,\" totiž hubený vaudeville „Marcel a sp.,a\nv němž není takřka více než 4 neb 5 malých čísel. Spisovatelé\n♦ kusu toho jsou dva herci, známí pod jmenem Desiré a Tacova,\nkteří se podepisují „Amble Court et Avocat;\" skladatel však\nje p. Fossey, který vyšperkoval začátek i konec melodramatu\ntoho zátopou tremol, a přece dítko těchto tří duchaplných spo-\njenců nedočkalo se skvělého výsledku. Za to se nasmálo obe-\ncenstvo dosti při druhém kusu, jenž se nazývá: „Noc 15. října.u\nZa této noci pakuje kapitán Durandal, jenž se právě hodlá ože-\nnit, do velkého vaku všechny malicherné tretky — svědky to\nzženštilých potřeb, jenž se povalují v jeho mládeneckém pokoji,\na rozkazuje svému cídiČi bot Lartigou-ovi, aby ten vak zako-\npal v zahradě, což tento učiní. Avšak fantasie cídičova se při\nv tom rozohní; on se diví tajnůstkářství tomu, i napadne mu, že\nsnad v tomto vaku je uložena mrtvola zavražděného a že jeho\nvelitel je vrahem. Proto počíná se velmi podivně cliovati k\nsvému pánu, rozmlouvá s nim velmi důvěrně, narážeje vždy na\ntajný vak, vypůjčuje si od něho peníze, nutí ho k rozličným\nslibům a beze všech okolků pouští se do jeho vína a likérů;\nvše s nátěrem nestydatosti a impertinentnosti, že se obecenstvo\nhlasitého smíchu zdržeti nemůže. Následkem toho bylo, Že\nobecenstvo, jsouc komickým kouskem tím pobaveno, jej hned\nk miláčkům svým povzneslo. Skladatel je p. Jacobi, kapelník\ntohoto divadla."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "212", "page_fin": "212", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.3.2", "titre_corps": "Z Moskvy. (Italská opera. — Sestry Marchisiovy. — Pěvkyně Menšíkova.)", "titre_sommaire": "Z Moskvy. (Italská opera. — Sestry Marchisiovy. — Pěvkyně Menšíkova.)", "signature_source": "L", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "212", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.2", "debut_caractere": 3445, "fin_caractere_exclue": 4500, "texte": "L.\nZ Moskvy. (Italská opera. — Sestry Marchisiovy. — Pěvkyně Menšíkova.)\nItalské divadlo zahájeno jest operou „Saffo\". Ěeknu-li vám,\nže v ní účinkovaly obe sestry Marchisiovy, Carrion a Rota,\nnebudete vidět v tom nic neobyčejného, že byl výsledek velmi\nskvělý. Marchisiovy slavily triumf. Nadšení obecenstva dosáhlo\nvrchole v druhém aktu, kdež zpívaly duetto, které se žádalo\nk opakování a pak ve finále, v němž Carlotta Marchisio jo\nv skutku nedostižná. Jak se dovídáme, budou znamenité tyto\nsestry též v Petrohradě zpívati a sice v operách: Saffo — Tro-\nvatore — Semiramide a Otello. — Na to dávala se tu „Lucia,\"\nv níž slečna Haukova, o níž se as před třemi měsíci pařížské\nlisty tak zajímaly, zpívala partii Lucie. Slečna Haukova, ma-\njíc krásný hlas, zpívá s velkou precisí a došla hlučného po-\ntlesku po své kavatině, pak po rondu, po němž nádhernou ky-\nticí odměněna jest. Výtečná zdejší zpěvačka Menšíkova vyni-\nkajíc nejen dramatickým zpěvem, ale i výbornou hrou, vystoupí\nv Petrohradě v úloze Judity v oblíbené ruské opeře „Judita^\nod A. Sěrova."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "212", "page_fin": "212", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.3.3", "titre_corps": "Z Výmaru. (Nové oratorium: Sv. Jan Křtitel.)", "titre_sommaire": "Z Výmaru. (Nové oratorium: Sv. Jan Křtitel.)", "signature_source": "A. S", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "212", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.2", "debut_caractere": 4502, "fin_caractere_exclue": 6330, "texte": "A. S.\nZ Výmaru. (Nové oratorium: Sv. Jan Křtitel.)\nDne 10. října provedeno bylo zde nové a zdařilé oratorium\n„Sv. Jan Křtitelu od kantora Arnolda z Lauchstádtu. Orato-\nrium učinilo na obecenstvo veliký a hluboký dojem.\nZ Terstu. (G. Verdi. — Nový časopis.)\nJak známo7 jmenován jest G. Yerdi, skladatel Troubadouru\nRigoletta Don Carlos atd., od krále italského rytířem\nSavoyského záslužného řádu vyznamenání to, které se málo\nkterému umělci dostalo as nímž je pense 600 zl. spojena.\nMaestro Verdi napsal purkmistru svého rodiště list, v němž mu\noznamuje, aby oněch 600 zl. za první rok odevzdáno bylo chu-\ndému žáku a žákyni, které při zkoušce nejvíce talentu a pil-\nnosti osvědčí. Našemu městu dostane se od nového roku tře-\ntího divadelního listu. Vycházejí zde totiž časopisy: Maschera\na UTeatro, a nejnovějŠí časopis bude se „II chitarrino\" nazývati.\nZe Solnohradu. (Fr. Jelínek. — Jak povstalo první Graduale?)\nZe zde velmi blahodárné působí vás rodák, p. Frant. Jelí-\nnek, koncertní mistr na Mozarteu, jenž se nejen výtečným u-\nmelcem, ale i uvědomělým národovcem vždy osvědčil, nemusím\nvám ani psáti, poněvadž již vícekráte o tomto zdatném umělci\nv listech těchto zmínka činěna byla; avšak že v našem městě\nGraduale vzniklo, bude bezpochyby málo kdo z vás asi věděti.\nPři rychlém postupování církevních reformací v našem městě\nza arcibiskupa Jeronýma z Colloreda obdržel Mich. Haydn na-\nřízení, aby vyhostil z chrámu symfonie, které se při mši svaté\nmezi epištolou a evangeliem k pohoršení nábožných duší a hu-\ndebních uŠí odehrávaly, a něco jiného místo nich dle libovol-\nného textu napsal. Haydn uposlechl, vyňal text z římského\nmisálu pod názvem „Graduale,\" spracoval ho pro obyčejné 4\nhlasy zpěvné, 2 housle, violu a varhany. Tak povstalo první\nGraduale dne 24. prosince 1783, načež jich ještě velké množ-\nství složil."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "212", "page_fin": "213", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.3.4", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "212", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.2", "debut_caractere": 6332, "fin_caractere_exclue": 6719, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\n* Brodecký zpěv spolek „Cyrill\" na Moravě odbýval dne\n19. října valnou hromadu. Po přečtení stanov přijímali se noví\nČlenové, načež pak volba hodnostářů nastala. Za protektora\nzvolen: p. F, Jelínek, lékař brodecký; za předsedu p. P. Šeb.\nVyhnálek, farář z Citová, za jednatele p. Jos. GajdoŠ, učitel\nbrodecký; za úČtovníka p. Jos. Zapletal; za sbormistra p. B*"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "213", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 241, "texte": "Pazdírek, učitel z Citová. Do výboru byli zvoleni: pp. Jos.\nPazdírek, Jos. Pacholík, Fr. SpaČil, Jos. Dočkal.\n* Jedovnický čtenářsko-zpěv. spolek „ Vlastimil\" odbýval\ndne 31. října valnou schůzi, v níž volba nového výboru před-\nsevzata jest."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "213", "page_fin": "214", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.4", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "213", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.3", "debut_caractere": 243, "fin_caractere_exclue": 7639, "texte": "Zprávy.\n\nP.\n* České divadlo. Dne 22. října : Čarostřelec, rom. opera\nv 3 jedn. od E. Kinda, přel. J. Bohm; hudba od K. M.z\nWebrů (ve prospěch p. A. Barcala, 2. vystoupení sIČ. M. Sittovy).\n- Dne 24. října: Romeo a Julie. Dne 25. října: Lazzaroni\nNeapolští. Dne 26. října: Čarostřelec (3. vystoupení slč.\nSittovy). Dne 28. října: Únos ze serailu, komická opera od\nW. A, Mozarta.\nDruhé vystoupení slč. Sittovy bylo sprovázeno podobným\nvýsledkem, jako první. Poetická, snivá povaha Lidunky svědčí\nvýborně slečně Sittové a proto také rozhodně pronikla ve vý-\njevech klidného rozpoložení; kdežto v momentech, v nichž se\nmá jevit prudší náruživost (velká arie), nebylo jí co začátečnici\nmožná, rozvinouti onu sílu hlasu a vášně, jak toho okamžik ten\nvyžaduje. BIČ. Sittova provedla svou úlohu s takým úspěchem,\njehož málokterá tak mladistvá debutantka dosáhla, a byla od\nčetného obecenstva mnohokráte hlučně volána. Až slečna zdo-\nmácní na jevišti a ve hře a mimice se zdokonalí, nabydouijejí\nvýkony okrouhlosti a pečetě umělectví. Při opětování tétéž\nopery (26. října) pozbyla sIČ. větší Část své ostýchavosti a pro-\nnikla iv nesnadné své velké arii. Obecenstvo odměnilo ji vždy\nhlučným potleskem tak jako p. Barcala, jenž partii své dodal\niv menších jednotlivostech náležité platnosti. Lyrická místa,\nv nichž neŠený zpěv hraje první úlohu, provedl s vřelým citem\n■a s uměleckou rozvahou. Pan Paleček znázornil co do zpěvu\ni do hry divoký a démonický živel povahy Kašparovy, která\nuž v pijácké písni pikkolovými zvuky patrně se zračí, v každém\nohledu vzorně a důmyslně. Též ostatní sólisté: p. Sebesta, Dou-\nbravský a Cech přispěli k výtečnému provedení celku. Úloha\nAninky, kterou druhdy sIČ. z Ehrenbergů mistrně dávala, svě-\nřena byla sIČ. Kupkové, která se sice dosti dobře vpravila v svou\npartii, avšak svou předkyni ještě hned tak brzy nenahradí.\nDechové plechové nástroje nebyly se smyčcovými v úplném\nsouladu. Krásnou duševní pochoutku poskytl obecenstvu Mo-\nzartův „Unos ze serailu.u Látka k této zpěvohře jest jedna z\nnejŠťastnějŠích, níž se vykázati může repertoir komické zpěvo-\nhry vůbec, intrika je dobře zosnována, povahopis výtečný. Ce-\nlek poskytuje nejšťastnějŠí míšení cituplných momentů a komi-\nckých výjevů. Pozdější opery Mozartovy jsou mnohem bohatší\nna melodie, některé z nich jsou pečlivěji pracovány; avšak ne-\ndostatek těchto nepopiratelných předností je nahražen v „Únosu\"\nkouzlem tenorových původností a rázností bassových árií, jakož\ni vzletem nadšení a stránkou komickou. Osmin, dozorce zahrad\nbašových je starý, hluchý, při tom zamilovaný a žárlivý vý-\nborný to buffo operní; je to směsný divous, jenž nesní o ničem\njiném, než o kůlu, šibenicích, odpravách a zardoušení. Partie tato\nvyžaduje výtečného herce i pěvce. P. Paleček provedl tuto nanejvýš\noriginální a komickou povahu mistrovsky a nevíme věru, máme-li\njeho hře čili zpěvu palmu přiřknouti. Obecenstvo odměnilo vý-\ntečného umělce Častým a bouřlivým potleskem, jmenovitě po\nmistrovském duettu s Belmontem, které oplývajíc uměním kontra-\npunktickým a přirozenou pravdivostí je přec tak rozmaruplné,\ntak originální a ohnivé; dále po duettu pijáckém s Pedrillem,\nkteré se na všeobecné přání opakovati muselo atd. atd. Slečna\nz Ehrenbergů rozřešila svou bravourní, ohromnými nesnadnostmi\npěveckými přeplněnou partii s vítězoslavnou precísností a jisto-\ntou a došla jako po své první arii (1. akt), tak i po své druhé,\nkterá je 200 taktu dlouhá a mnohem obtížnější než první, bouř-\nlivé pochvaly, kterou si byla v úplné míře zasloužila. Pan\nLukeš znázornil nám verneho Belmonte, jeho touhu a lásku v\nkazdem ohledu vytecne a byl po své A-dur arii, v níž vyjádře-\nno jest kolísáni mezi strachem a naději, pak po své arii (posle-\ndní akt) „Spoléhám se na tebe\" zasloužilým potleskem od mě-\nněn. Blonda a schytralý Pedrillo, jsouce nutai k intríee kusu,\nnemají žádné huáební důležitosti; avšak při všem tom vydobyl\nsi pan Barcal (Pedrillo) jmenovité po rozmarném pijáckém duettu\ns Osmínem, a sic. Kupkova (Blonda) ve výjevu s Osmínem\nnáležité platnosti a hlučného potlesku. Opera Šla řízením pana\nSmetany výborně.\n\n* Pan Hora, jenž na českém divadle s úspěchem co Don\nCarlos vystoupil, engažován jest od ředitelstva českého divadla.\n* Pan Milaszewski, jenž druhdy pohostinsku zpíval na\nČeském divadle, engažován je nyní v MohuČi, kdež vystoupil\nco hrabe Luna v „Troubadouru\" a myslivec v „Nocleh v Gra-\nnadě, u aniž by úplně pronikl. Kritika chválí sice pěkný jeho\nbaryton, tvrdí ale, že je pro tamější divadlo slabý, výslovnost\nže je nejasná a konečně že tremoluje.\n* Paní Kainz-Prauseová, Moravanka a dvorní saská pěv-\nkyně, zpívala ve Vratislavi pohostinsku s nej skvělejším vý-\nsledkem.\n* Sic. Horynova} absolvovaná žákyně pražské konserva-\ntoře a dvorní pěvkyně v Berlíně, vystoupila dne 26. října co\nAzucena s rozhodným úspěchem.\n* SIČ. Cihdkova, druhdy v Štýrském Hradci, engažována\njest v Bromberku.\n* Florentinské kvartetto p. Jana Beckra vystoupí zde dne\n1. listopadu v sále konviktském Provedeno bude kvartetto\nA-dur op. 5 od Mozarta, kvartetto F op. 9 od Herbecka (vla-\nstně Hrbka, jehož otec z Cech pocházel), a konečně kvartetto\nEs-dur op. 74 od Beethovena.\n* Pan Dr. Aug. Vil. Arnbros započal v pondělí dne 25.\nříjna své přednášky o historii hudby (starší), pak o akustice a\nkrasovědě hudební na universitě pražské. Upozorňujeme vše-\nchny hudebníky na tyto zajímavé přednášky, které jsou každé'\nmu přístupny a bezplatný.\n* Karlu Strakatému, zasloužilému pěvci národnímu, bude\npostaven na hrob pomník s deskou z bílého kararského mramoru,\nv umělecké dílně Otty Sandtnera.\n* Ředitelství jednoty k zvelebení vojenské hudby v Praze,\nv jehož Čele stojí p. Jan Pavlis, podalo k říšskému minister-\nstvu války žádost, aby změněn byl zákon, který určuje, aby\nchovanci ústavu k zvelebení vojenské hudby měli nejméně 17\nroků stáří a aby tudíž se přijíinati směli i mladší chovanci.\nŘíšské ministerstvo války sdělilo tyto dni ředitelstvujmenovaného\nústavu, že uváživši uvedené důvody žádosti vyhovuje, a že již\nzákon o tom jest císařem v zásadě potvrzen.\nVěstníku bibliograjického pečlivě redigovaného od p. Fr.\nA. Urbánka, vyšlo 2.a 3. Číslo, obsahujíc bohatý materiál k\nliteratuře České a pestrý feuilleton.\n* Pan Dr. Pud. Procházka pracuje, jak se „Květy\" do-\nvídají, o velké opeře, jež má název „Žižka před Prahou.\"\nVladislav Zielenski, polský skladatel některých písní\nKralodvorského rukopisu, komponuje velkou polskou operu:\nKonrád Wallenrod, jejížto Lbretto zpracováno jest na základe\nznámé básně A. Mickiewiczovy.\n* Sic. Matilda Zavrtalova engažována jest pro příští\nkarneval v Pise.\n* Sic. Gabriela Poema (Roubalova) není, jak se Časo-\npis „Trovatore\" dovídá, pro příští zimní saisonu u žádného\ndivadla engažována.\n* Frant Steger (StaziČ) nachází se nyní v Paříži, odkud\nse přes Bordeaux odebere do Lisabonu, kdež je engažován.\nJak se praví, bude Steger v letě 1870 v Padově v den slavno-\nsti svatého Antonína zpívati.\n* Pan Jos. Drahorad vydá co nevidět svou instrumen-\ntální mši, která se všude s úspěchem potkala, tiskem. Upozor-\nňujeme p. ředitele kůrů na nové to dílo, které jak doslýcháme\nbude též laciné.\n* Sic. Charlotta Spannerova, Člen dvorní opery v Son-\ndershausenu, vystoupila tam v malé úloze co Inez a pak v opeře\nMartě co Nancy s velmi příznivým výsledkem. Tamější noviny\npíší o výkonu jejím jak následuje: „Malá partie Inez byla sIČ.\nSpanneróvou velmi čacky zastoupena; mladistvá pěvkyně o-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "214", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5824, "texte": "svědčila v ní vedle liboznějicího hlasu též talent pro recitativ,\njejž s jistotou ovládá. Obecenstvo bylo vůbec potěšeno s vý-\nkonem sic. Bpannerovy co Nancy. Odloživši značnou Čásť své\nostýcbavosti zpívala a hrála svou veselonaivní partii s půvabnou\nčtveračivostí a vpravila se výtečně do ensemblů. Cásť uchvá-\ncené mládeže nešetřila rukou i hlasu, aby dala své nadšení\njí na jevo.\" Jak známo je sic. Bpannerova CeŠka a žákyně\np. Appé-a.\n* Sic. Riickaufova, druhdy clen opery české, je nyní\nhejčkaným miláčkem obecenstva v Děvíně (Magdeburg). Do-\npisovatel do vídenské Theater-Chronik píše o jejím vystoupení\nv „Troubadouru\" jak následuje: Leonora sic. Riickaufovy byla\nbravourní partií, jaká by ke cti sloužila každé koloraturní pěv-\nkyni. Její sběhlost je značná a kontrasty mezi fořtem a pia-\nnem provedla sIČ. Ríikaufova s uměleckou rozvahou. Jakože\nstřídáním crescenda a jemného decrescenda vznikla v jejím zpě-\nvu nádherná barvitost a jakože trillkové relézy, passáže a jinaké\nfioritury ozdobily partii, sloužila musikální části dramatická bar-\nvitost role za nejkrasŠí podlístek. Slečna Riickaufova byla už\nv 1. aktu mezi árií pětkrát potleskem přerušena, ku konci aktu\nctyrykrát a také po druhých aktech volána.\n* Pan Jos. Rozkošný, jenž mnohými svými klavírními\nkomposicemi značný talent byl osvědčil, pracuje o posledním\naktu své velké romantické opery: Svatojanské proudy (text\nod Ruífera). Jak doslýcháme bude se v masopustě provozovati\ndvouaktová komická operetta „Mikuláš\" (slova od K. SabinyJ\nod pana Rozkošného na Českém jevišti.\n* Rytíř A. Kontski, výtečný polský pianista, komorní\numělec krále pruského a skladatel oblíbeného klavírního kusu:\n„Reveil du Lion,\" přibyl tyto dni do Londýna, odkud se vydá\nna uměleckou pouť do Ameriky.\n* Davorin Jenko, sbormistr zpěv. spolku bělohradského\nv knížectví srbském a skladatel populárního vlasteneckého zpěvu\n„Naprej,\" nezemřel, jak se „Nár. listy\" dovídají, nýbrž zavítá\ntyto dni do Prahy, aby se zde zdokonalil v nauce o komposici\na hudbě instrumentální. Jenko dobyl si o národní hudbu srb-\nskou už nyní mnohou zásluhu. Brbsko se může ovsem vykázati\nvíce skladateli; ale Činnost jejich obmezovala se bud jako u\nKornela StankoviČe výhradně na sbírání srbských národních\npísní, aneb jako u jiných na komposice, v nichž se nejevil ná-\nrodní duch srbský. V tomto ohledu náleží Davorinu Jenkovi\npřední místo. Jeho „Davorije,\" hrdinské to melodie, znárodněly\nv Srbsku tak, že mnohou z nich malé děti na ulici zpívají.\nDo tohoto oboru náležejí: Naprej *— Ustáj Srbine Ostré\nsu naše sablje. Ani jediný skladatel srbský nepojal tak Šťastně\nducha národního jako on, a proto také přijal národ skladby\njeho s takým nadšením a rozněcuje se těmito svěžími a ohni-\nvými áriemi. D. Jenko složil více než 60 dílem srbských, dí-\nlem slovinských sborů. Kromě toho má Jenko ještě nemalou\nzásluhu, že vlastně první zavedl u Brbů před- i zadunajských\nizpíváuí z not a tím otevřel srbskému národu dráhu k věČŠímu\nhudebnímu vzdělání. As před sedmi lety byl povolán do Pan-\nčevy a zařídil zde první srbský zpěváčky spolek. Odtud povo-\nlán byl do Srbského Bělehradu, kdež podobny zpěváčky spolek\nzarazil. Následkem toho založeny byly zpěv. spolky ve Vršci,\nZemuni, Rume atd», které si obrali za účel, raziti zpěvu a hudbě\nŠirŠí dráhu. Zásluhy Jenkovy uznala i belohradska učená spo-\nlečnost, zvolivši ho za řádného Člena svého pro jeho zásluhy o\nhudbu srbskou.\n* Ruské opery: Judita a Rogněda od Sěrova nabízejí se\nčeskému divadlu za podmínek velmi příznivých. Duchaplný\nSerov přibyl, jak se „Nár. listy\" dovídají, sám do Prahy, aby\nřídil provedení.\n* Ruské vaudevilly „Vrána v pávím peří\" a „Prostka a\nvzdělanka,\" zakládající hudební cásť svou na národních písních\nruských, nalézají se už v Praze. Zaslal je kníže Jengaličev s\njinými ještě prácemi dramatickými.\nv\n* Ženský orkestr. Od nějakého času odbývá zde ženský\norkestr řízením Josefiny Weinlichovy v sále konvitském své\nprodukce. V neděli dne 31. října odbýval se v sále na Žofín &\nkoncert rozmnoženého orkestru dám z Vídně (12 dám) řízením\nsic. Weinlichovy a za spoluúcinkování p. Bruna Keyla, k. sa~\nského komorního virtuosa a professora na konservatoři v Drá-\nžďanech. Zároveň vystoupí poprvé sic. Leopoldina Ambrosova,.\nžačka prof. Keyla, v koncertě na kontrabas.\n* Luigia Caravoglia Sandrini, k. saská komorní pěvky-\nně a druhdy professorka operního zpěvu na konservatoři praž-\nské, zemřela dne 26. října v Drážďanech. — Luigia Caravoglia-\nSandrini narodila se r. 1782 v Haagu z rodičů italských, které-\nbyly právě na cestě umělecké. NejznamenitějŠí úlohy slovutné\ntéto pěvkyně^byly: Giulia v opeře „Vestalka\" od Spontini-hoy\nEmelina ve Švýcarské rodině od Weigla, Susana ve „Figarové\nsvatbě\" od Mozarta, Bertrandova v opeře „Zedník a zámečník\"\nod Aubera, Markéta v „Bílé paníu od Boildieua.\n* Pan Zeleňski složil koncertní ouverturu, která byvší\ns nadšením začata a oživena básnickou vřelostí, vyniká zajíma-\nvou harmonií i instrumentací a může co do svěžesti myšlenek\na elegantního provedení býti počítána mezi nejpěknějsí plody\nhudební lyriky.\n* Pan Fr. Bendel, známý virtuos, uspořádá v Berlíně tři\nzábavy hudební, v nichž provede toliko skladby Schumannovy^\n* Slč. Nejedlá, která engažována byla v Opavě, přijala,\nnový engagement u opery v Cáchách (Aachen).\n* Pan Rixij clen opery Olomúcké, engažován jest nyn£\nv Temesváru.\n* Pan Besekirský, slovútný virtuos na housle, koncerto-\nvav před nedávnem ve Vratislavi, přednášel tam Bruchův kon-\ncert pro housle s velkým úspěchem. Taktéž došel v Královci\n(Konigsberg) za svou výtečnou hru všestranné pochvaly.\n* Pan Balakirev, skladatel ruský, známý nám ze svého-\npobytu v Praze, uspořádá v Petrohradě se svým sborem, jejž\nbezplatně zpěvu vyučuje, 5 abonnentních koncertů, v nichž\nprovede mimo jiné Lisztovo oratorium: Sv. Alžběta, Mendels-\nsobnovo: Sen svatojanské noci, atd."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "213", "page_fin": "213", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.4.1", "titre_corps": "* České divadlo. Dne 22. října : Čarostřelec, rom. opera", "titre_sommaire": "* České divadlo. Dne 22. října : Čarostřelec, rom. opera", "signature_source": "P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "213", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.3", "debut_caractere": 252, "fin_caractere_exclue": 4333, "texte": "P.\n* České divadlo. Dne 22. října : Čarostřelec, rom. opera\nv 3 jedn. od E. Kinda, přel. J. Bohm; hudba od K. M.z\nWebrů (ve prospěch p. A. Barcala, 2. vystoupení sIČ. M. Sittovy).\n- Dne 24. října: Romeo a Julie. Dne 25. října: Lazzaroni\nNeapolští. Dne 26. října: Čarostřelec (3. vystoupení slč.\nSittovy). Dne 28. října: Únos ze serailu, komická opera od\nW. A, Mozarta.\nDruhé vystoupení slč. Sittovy bylo sprovázeno podobným\nvýsledkem, jako první. Poetická, snivá povaha Lidunky svědčí\nvýborně slečně Sittové a proto také rozhodně pronikla ve vý-\njevech klidného rozpoložení; kdežto v momentech, v nichž se\nmá jevit prudší náruživost (velká arie), nebylo jí co začátečnici\nmožná, rozvinouti onu sílu hlasu a vášně, jak toho okamžik ten\nvyžaduje. BIČ. Sittova provedla svou úlohu s takým úspěchem,\njehož málokterá tak mladistvá debutantka dosáhla, a byla od\nčetného obecenstva mnohokráte hlučně volána. Až slečna zdo-\nmácní na jevišti a ve hře a mimice se zdokonalí, nabydouijejí\nvýkony okrouhlosti a pečetě umělectví. Při opětování tétéž\nopery (26. října) pozbyla sIČ. větší Část své ostýchavosti a pro-\nnikla iv nesnadné své velké arii. Obecenstvo odměnilo ji vždy\nhlučným potleskem tak jako p. Barcala, jenž partii své dodal\niv menších jednotlivostech náležité platnosti. Lyrická místa,\nv nichž neŠený zpěv hraje první úlohu, provedl s vřelým citem\n■a s uměleckou rozvahou. Pan Paleček znázornil co do zpěvu\ni do hry divoký a démonický živel povahy Kašparovy, která\nuž v pijácké písni pikkolovými zvuky patrně se zračí, v každém\nohledu vzorně a důmyslně. Též ostatní sólisté: p. Sebesta, Dou-\nbravský a Cech přispěli k výtečnému provedení celku. Úloha\nAninky, kterou druhdy sIČ. z Ehrenbergů mistrně dávala, svě-\nřena byla sIČ. Kupkové, která se sice dosti dobře vpravila v svou\npartii, avšak svou předkyni ještě hned tak brzy nenahradí.\nDechové plechové nástroje nebyly se smyčcovými v úplném\nsouladu. Krásnou duševní pochoutku poskytl obecenstvu Mo-\nzartův „Unos ze serailu.u Látka k této zpěvohře jest jedna z\nnejŠťastnějŠích, níž se vykázati může repertoir komické zpěvo-\nhry vůbec, intrika je dobře zosnována, povahopis výtečný. Ce-\nlek poskytuje nejšťastnějŠí míšení cituplných momentů a komi-\nckých výjevů. Pozdější opery Mozartovy jsou mnohem bohatší\nna melodie, některé z nich jsou pečlivěji pracovány; avšak ne-\ndostatek těchto nepopiratelných předností je nahražen v „Únosu\"\nkouzlem tenorových původností a rázností bassových árií, jakož\ni vzletem nadšení a stránkou komickou. Osmin, dozorce zahrad\nbašových je starý, hluchý, při tom zamilovaný a žárlivý vý-\nborný to buffo operní; je to směsný divous, jenž nesní o ničem\njiném, než o kůlu, šibenicích, odpravách a zardoušení. Partie tato\nvyžaduje výtečného herce i pěvce. P. Paleček provedl tuto nanejvýš\noriginální a komickou povahu mistrovsky a nevíme věru, máme-li\njeho hře čili zpěvu palmu přiřknouti. Obecenstvo odměnilo vý-\ntečného umělce Častým a bouřlivým potleskem, jmenovitě po\nmistrovském duettu s Belmontem, které oplývajíc uměním kontra-\npunktickým a přirozenou pravdivostí je přec tak rozmaruplné,\ntak originální a ohnivé; dále po duettu pijáckém s Pedrillem,\nkteré se na všeobecné přání opakovati muselo atd. atd. Slečna\nz Ehrenbergů rozřešila svou bravourní, ohromnými nesnadnostmi\npěveckými přeplněnou partii s vítězoslavnou precísností a jisto-\ntou a došla jako po své první arii (1. akt), tak i po své druhé,\nkterá je 200 taktu dlouhá a mnohem obtížnější než první, bouř-\nlivé pochvaly, kterou si byla v úplné míře zasloužila. Pan\nLukeš znázornil nám verneho Belmonte, jeho touhu a lásku v\nkazdem ohledu vytecne a byl po své A-dur arii, v níž vyjádře-\nno jest kolísáni mezi strachem a naději, pak po své arii (posle-\ndní akt) „Spoléhám se na tebe\" zasloužilým potleskem od mě-\nněn. Blonda a schytralý Pedrillo, jsouce nutai k intríee kusu,\nnemají žádné huáební důležitosti; avšak při všem tom vydobyl\nsi pan Barcal (Pedrillo) jmenovité po rozmarném pijáckém duettu\ns Osmínem, a sic. Kupkova (Blonda) ve výjevu s Osmínem\nnáležité platnosti a hlučného potlesku. Opera Šla řízením pana\nSmetany výborně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c011", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "213", "page_fin": "214", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.4.2", "titre_corps": "* Pan Hora, jenž na českém divadle s úspěchem co Don", "titre_sommaire": "* Pan Hora, jenž na českém divadle s úspěchem co Don", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "213", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.3", "debut_caractere": 4335, "fin_caractere_exclue": 7639, "texte": "* Pan Hora, jenž na českém divadle s úspěchem co Don\nCarlos vystoupil, engažován jest od ředitelstva českého divadla.\n* Pan Milaszewski, jenž druhdy pohostinsku zpíval na\nČeském divadle, engažován je nyní v MohuČi, kdež vystoupil\nco hrabe Luna v „Troubadouru\" a myslivec v „Nocleh v Gra-\nnadě, u aniž by úplně pronikl. Kritika chválí sice pěkný jeho\nbaryton, tvrdí ale, že je pro tamější divadlo slabý, výslovnost\nže je nejasná a konečně že tremoluje.\n* Paní Kainz-Prauseová, Moravanka a dvorní saská pěv-\nkyně, zpívala ve Vratislavi pohostinsku s nej skvělejším vý-\nsledkem.\n* Sic. Horynova} absolvovaná žákyně pražské konserva-\ntoře a dvorní pěvkyně v Berlíně, vystoupila dne 26. října co\nAzucena s rozhodným úspěchem.\n* SIČ. Cihdkova, druhdy v Štýrském Hradci, engažována\njest v Bromberku.\n* Florentinské kvartetto p. Jana Beckra vystoupí zde dne\n1. listopadu v sále konviktském Provedeno bude kvartetto\nA-dur op. 5 od Mozarta, kvartetto F op. 9 od Herbecka (vla-\nstně Hrbka, jehož otec z Cech pocházel), a konečně kvartetto\nEs-dur op. 74 od Beethovena.\n* Pan Dr. Aug. Vil. Arnbros započal v pondělí dne 25.\nříjna své přednášky o historii hudby (starší), pak o akustice a\nkrasovědě hudební na universitě pražské. Upozorňujeme vše-\nchny hudebníky na tyto zajímavé přednášky, které jsou každé'\nmu přístupny a bezplatný.\n* Karlu Strakatému, zasloužilému pěvci národnímu, bude\npostaven na hrob pomník s deskou z bílého kararského mramoru,\nv umělecké dílně Otty Sandtnera.\n* Ředitelství jednoty k zvelebení vojenské hudby v Praze,\nv jehož Čele stojí p. Jan Pavlis, podalo k říšskému minister-\nstvu války žádost, aby změněn byl zákon, který určuje, aby\nchovanci ústavu k zvelebení vojenské hudby měli nejméně 17\nroků stáří a aby tudíž se přijíinati směli i mladší chovanci.\nŘíšské ministerstvo války sdělilo tyto dni ředitelstvujmenovaného\nústavu, že uváživši uvedené důvody žádosti vyhovuje, a že již\nzákon o tom jest císařem v zásadě potvrzen.\nVěstníku bibliograjického pečlivě redigovaného od p. Fr.\nA. Urbánka, vyšlo 2.a 3. Číslo, obsahujíc bohatý materiál k\nliteratuře České a pestrý feuilleton.\n* Pan Dr. Pud. Procházka pracuje, jak se „Květy\" do-\nvídají, o velké opeře, jež má název „Žižka před Prahou.\"\nVladislav Zielenski, polský skladatel některých písní\nKralodvorského rukopisu, komponuje velkou polskou operu:\nKonrád Wallenrod, jejížto Lbretto zpracováno jest na základe\nznámé básně A. Mickiewiczovy.\n* Sic. Matilda Zavrtalova engažována jest pro příští\nkarneval v Pise.\n* Sic. Gabriela Poema (Roubalova) není, jak se Časo-\npis „Trovatore\" dovídá, pro příští zimní saisonu u žádného\ndivadla engažována.\n* Frant Steger (StaziČ) nachází se nyní v Paříži, odkud\nse přes Bordeaux odebere do Lisabonu, kdež je engažován.\nJak se praví, bude Steger v letě 1870 v Padově v den slavno-\nsti svatého Antonína zpívati.\n* Pan Jos. Drahorad vydá co nevidět svou instrumen-\ntální mši, která se všude s úspěchem potkala, tiskem. Upozor-\nňujeme p. ředitele kůrů na nové to dílo, které jak doslýcháme\nbude též laciné.\n* Sic. Charlotta Spannerova, Člen dvorní opery v Son-\ndershausenu, vystoupila tam v malé úloze co Inez a pak v opeře\nMartě co Nancy s velmi příznivým výsledkem. Tamější noviny\npíší o výkonu jejím jak následuje: „Malá partie Inez byla sIČ.\nSpanneróvou velmi čacky zastoupena; mladistvá pěvkyně o-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "214", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5824, "texte": "svědčila v ní vedle liboznějicího hlasu též talent pro recitativ,\njejž s jistotou ovládá. Obecenstvo bylo vůbec potěšeno s vý-\nkonem sic. Bpannerovy co Nancy. Odloživši značnou Čásť své\nostýcbavosti zpívala a hrála svou veselonaivní partii s půvabnou\nčtveračivostí a vpravila se výtečně do ensemblů. Cásť uchvá-\ncené mládeže nešetřila rukou i hlasu, aby dala své nadšení\njí na jevo.\" Jak známo je sic. Bpannerova CeŠka a žákyně\np. Appé-a.\n* Sic. Riickaufova, druhdy clen opery české, je nyní\nhejčkaným miláčkem obecenstva v Děvíně (Magdeburg). Do-\npisovatel do vídenské Theater-Chronik píše o jejím vystoupení\nv „Troubadouru\" jak následuje: Leonora sic. Riickaufovy byla\nbravourní partií, jaká by ke cti sloužila každé koloraturní pěv-\nkyni. Její sběhlost je značná a kontrasty mezi fořtem a pia-\nnem provedla sIČ. Ríikaufova s uměleckou rozvahou. Jakože\nstřídáním crescenda a jemného decrescenda vznikla v jejím zpě-\nvu nádherná barvitost a jakože trillkové relézy, passáže a jinaké\nfioritury ozdobily partii, sloužila musikální části dramatická bar-\nvitost role za nejkrasŠí podlístek. Slečna Riickaufova byla už\nv 1. aktu mezi árií pětkrát potleskem přerušena, ku konci aktu\nctyrykrát a také po druhých aktech volána.\n* Pan Jos. Rozkošný, jenž mnohými svými klavírními\nkomposicemi značný talent byl osvědčil, pracuje o posledním\naktu své velké romantické opery: Svatojanské proudy (text\nod Ruífera). Jak doslýcháme bude se v masopustě provozovati\ndvouaktová komická operetta „Mikuláš\" (slova od K. SabinyJ\nod pana Rozkošného na Českém jevišti.\n* Rytíř A. Kontski, výtečný polský pianista, komorní\numělec krále pruského a skladatel oblíbeného klavírního kusu:\n„Reveil du Lion,\" přibyl tyto dni do Londýna, odkud se vydá\nna uměleckou pouť do Ameriky.\n* Davorin Jenko, sbormistr zpěv. spolku bělohradského\nv knížectví srbském a skladatel populárního vlasteneckého zpěvu\n„Naprej,\" nezemřel, jak se „Nár. listy\" dovídají, nýbrž zavítá\ntyto dni do Prahy, aby se zde zdokonalil v nauce o komposici\na hudbě instrumentální. Jenko dobyl si o národní hudbu srb-\nskou už nyní mnohou zásluhu. Brbsko se může ovsem vykázati\nvíce skladateli; ale Činnost jejich obmezovala se bud jako u\nKornela StankoviČe výhradně na sbírání srbských národních\npísní, aneb jako u jiných na komposice, v nichž se nejevil ná-\nrodní duch srbský. V tomto ohledu náleží Davorinu Jenkovi\npřední místo. Jeho „Davorije,\" hrdinské to melodie, znárodněly\nv Srbsku tak, že mnohou z nich malé děti na ulici zpívají.\nDo tohoto oboru náležejí: Naprej *— Ustáj Srbine Ostré\nsu naše sablje. Ani jediný skladatel srbský nepojal tak Šťastně\nducha národního jako on, a proto také přijal národ skladby\njeho s takým nadšením a rozněcuje se těmito svěžími a ohni-\nvými áriemi. D. Jenko složil více než 60 dílem srbských, dí-\nlem slovinských sborů. Kromě toho má Jenko ještě nemalou\nzásluhu, že vlastně první zavedl u Brbů před- i zadunajských\nizpíváuí z not a tím otevřel srbskému národu dráhu k věČŠímu\nhudebnímu vzdělání. As před sedmi lety byl povolán do Pan-\nčevy a zařídil zde první srbský zpěváčky spolek. Odtud povo-\nlán byl do Srbského Bělehradu, kdež podobny zpěváčky spolek\nzarazil. Následkem toho založeny byly zpěv. spolky ve Vršci,\nZemuni, Rume atd», které si obrali za účel, raziti zpěvu a hudbě\nŠirŠí dráhu. Zásluhy Jenkovy uznala i belohradska učená spo-\nlečnost, zvolivši ho za řádného Člena svého pro jeho zásluhy o\nhudbu srbskou.\n* Ruské opery: Judita a Rogněda od Sěrova nabízejí se\nčeskému divadlu za podmínek velmi příznivých. Duchaplný\nSerov přibyl, jak se „Nár. listy\" dovídají, sám do Prahy, aby\nřídil provedení.\n* Ruské vaudevilly „Vrána v pávím peří\" a „Prostka a\nvzdělanka,\" zakládající hudební cásť svou na národních písních\nruských, nalézají se už v Praze. Zaslal je kníže Jengaličev s\njinými ještě prácemi dramatickými.\nv\n* Ženský orkestr. Od nějakého času odbývá zde ženský\norkestr řízením Josefiny Weinlichovy v sále konvitském své\nprodukce. V neděli dne 31. října odbýval se v sále na Žofín &\nkoncert rozmnoženého orkestru dám z Vídně (12 dám) řízením\nsic. Weinlichovy a za spoluúcinkování p. Bruna Keyla, k. sa~\nského komorního virtuosa a professora na konservatoři v Drá-\nžďanech. Zároveň vystoupí poprvé sic. Leopoldina Ambrosova,.\nžačka prof. Keyla, v koncertě na kontrabas.\n* Luigia Caravoglia Sandrini, k. saská komorní pěvky-\nně a druhdy professorka operního zpěvu na konservatoři praž-\nské, zemřela dne 26. října v Drážďanech. — Luigia Caravoglia-\nSandrini narodila se r. 1782 v Haagu z rodičů italských, které-\nbyly právě na cestě umělecké. NejznamenitějŠí úlohy slovutné\ntéto pěvkyně^byly: Giulia v opeře „Vestalka\" od Spontini-hoy\nEmelina ve Švýcarské rodině od Weigla, Susana ve „Figarové\nsvatbě\" od Mozarta, Bertrandova v opeře „Zedník a zámečník\"\nod Aubera, Markéta v „Bílé paníu od Boildieua.\n* Pan Zeleňski složil koncertní ouverturu, která byvší\ns nadšením začata a oživena básnickou vřelostí, vyniká zajíma-\nvou harmonií i instrumentací a může co do svěžesti myšlenek\na elegantního provedení býti počítána mezi nejpěknějsí plody\nhudební lyriky.\n* Pan Fr. Bendel, známý virtuos, uspořádá v Berlíně tři\nzábavy hudební, v nichž provede toliko skladby Schumannovy^\n* Slč. Nejedlá, která engažována byla v Opavě, přijala,\nnový engagement u opery v Cáchách (Aachen).\n* Pan Rixij clen opery Olomúcké, engažován jest nyn£\nv Temesváru.\n* Pan Besekirský, slovútný virtuos na housle, koncerto-\nvav před nedávnem ve Vratislavi, přednášel tam Bruchův kon-\ncert pro housle s velkým úspěchem. Taktéž došel v Královci\n(Konigsberg) za svou výtečnou hru všestranné pochvaly.\n* Pan Balakirev, skladatel ruský, známý nám ze svého-\npobytu v Praze, uspořádá v Petrohradě se svým sborem, jejž\nbezplatně zpěvu vyučuje, 5 abonnentních koncertů, v nichž\nprovede mimo jiné Lisztovo oratorium: Sv. Alžběta, Mendels-\nsobnovo: Sen svatojanské noci, atd."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c012", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "214", "page_fin": "214", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.5", "titre_corps": "* Uprázdněná místa hudebnická. U chrámu v Ústí nad", "titre_sommaire": "* Uprázdněná místa hudebnická. U chrámu v Ústí nad", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "214", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.4", "debut_caractere": 5826, "fin_caractere_exclue": 6393, "texte": "* Uprázdněná místa hudebnická. U chrámu v Ústí nad\nLabem (Tetschen) obsadí se dne 1. led. 1870 místo ředitele\nkůru, s nímž spojen jest roční stálý plat 500 zl. r. c. ze zá-\ndušní kasy. Uchazeči o místo musí se vysvědčeními vykázati,\nže odbyli s výtečným prospěchem školu varhanickou, že zručně1\nhrají na housle a se dobře znají ve zpěvu choralném, a kone-\nčně nejsou přes 40 let staří. Bližší zprávu podá patronátní\núřad Františka hraběte Thuna v Podmoklí (Bodenbach), kam\nse žádosti nejdéle do 15. listopadu zadati neb zaslati musí. —\nA. Komínek, patronátní komisař."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-01-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-01_01#c013", "volume": "bmtnabd_1869-11-01_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "214", "page_fin": "214", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.2.6", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "214", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.4", "debut_caractere": 6395, "fin_caractere_exclue": 6893, "texte": "Listárna.\nPanu J. B.v S—: Skladby Bellovy! Tu es Petrus (Ty jsi\nPetr) a Hoc dies (Toť den), které se hodí výtečně za\nvložky, obdržíte u J. Schindlera, obchodníka v musikáliích\nv Praze. Panu Tg. J—dovi v M. B.: Tyto dni obdržíte\nžádané a p. B. objednané sbory v opisu. Panu F. 0.\nv Pet—dě: Což jste na nás zapomněl? Potřeb uju ta životo-\npisná dáta. Panu J. K., voj. kapel, v R.: V tom ohledu\nmohu Vám jedině odporučit výtečné žestové nástroje ze\nsvětoznámé továrny p. V. Červeného v Králové Hradci."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "211", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.1", "texte": "Snadný a rychlý vyučovací spůsob hraní škál\nčili stupnic na piano.\nPodává Yáclav Proška.\nNedočetl jsem se dosaváde v rozličných školách pro\npiano, jak by měli učitelové vyučovati žáky hře stupnic\nna snadný a rychlý spfisob. Spisovatelé škol těch nám je-\ndnoduše předvádějí stupnice notami s nadepsaným prsto-\nkladem a domnívají se, že tím již vše odbyli. Učitelové\nvyučují žáky hraní stupnic, jak nám známo, obyčejně na dvojí\nspůsob: Jedni dávají hráti stupnice ty dle zmíněných škol\nz not; druzí však bez not Ti, kteří dávají stupnice hráti z\nnot, odkazují žáky pouze na noty a na prstoklad, majíce za\nto, že již dosti na tom, předevezmou-li k vůli usnadnění ale-\nspoň každou ruku zvlášť. Tím se stává, že musí žák svou\npozornost na pět dílů rozděliti, totiž na noty, prsty, klávesy,\nna levou i pravou ruku.\nTakový návod jest příliš složitý čili komplikovaný; žák\nnemůže zde soustřediti svou pozornost k jednomu předmětu\na následek toho jest, že učeň chybujíc brzy v levé, brzy za-\nse v pravé ruce proti patřícímu prstokladu mnoho času zma-\nří, sebe až do omrzení unaví a dlouho vězí v nejistotě. Oni-\nno ale, kteří vyučují žáky hře stupnic bez not, praví zase\nžáku, že připadne v C-dur stupnici v pravé ruce první prst\nna C a na F; v levé ale na C a na G ve vyšší oktávě;\nnepováží ale, že zákon ten se nehodí pro ostatních 11 stu-\npnic a že bude musiti pro každou stupnici zvláštní pravidlo\nustanoviti; neboť již hned v D-dur stupnici nepřipadá první\nprst v pravé ruce na C a na F, nýbrž na D a na G, atd.\nŽák tedy jest nucen v každé jednotlivé škále sobě pro ka-\nždou ruku pamatovati kláves, na který první prst připadá,\ncož během 24 škal mnoho zmatku spůsobí, zvláště podo-\ntkneme li ještě, že v každé ruce první prst nepřipadá vždy\nna stejný kláves.\nAč návod prvního už proto je dokonalejší, poněvadž\nžáku odpadává čtení not, a on svou pozornost pouze k prstům,\nke klávesům a k rukoum obraceti může; proto přece poma-\nte často svou nedůsledností velmi žáka a stojí to jak učite-\nle, tak i učně mnoho času i namahání, než dovede žák šká-\nly vždy s jistotou co do prstokladu hráti. Ač učitelové zde\ni onde užívají ještě jiných pomůcek, aby tak paměti svých\nžáku ku pomoci přispěli; nespomůže to přece mnoho, anto\nse děje návod takový beze všeho systému a názoru. Kdyby\nse nám snad namítalo, že vyučuje-li se stupnicím z not, se\nžák cvičí tím ve čtení not; odpovídáme, že patří cvičení se\nve čtení not zcela na zvláštní pole, tak jako cvičení se v\nrhytmu, taktu a ve vyvinování síly v prstech.\nPředeslav oba dva spůsoby vyučování hře stupnic i s\nobtížemi, které s nimi jsou spojeny, podám příště svůj zvlá-\nštní, tuším snadnější návod, jehož jsem pokud mi známo v\nžádné klavírní škole nenašel.\n(Pokračování.)\n\nHaydnova hymna.\n\n(Dokončení.)\nTo dokázal nevyvratně Antonín Schmid, skriptor c. k.\nVídenské knihovny podav v lipském časopisu: Allgemeine\nmusikalische Zeitung r. 1843. první nákres Haydnovy melodie\njakož i Zingarelliův zpěv, z čehož jasně vysvitlo, že se ne-\nsmírně liší hudba, již Zingarelli na text G, Carpaniho byl\nsložil, co do ceny i podstaty od hudby Haydnovy. Na důkaz\ntoho stůj zde začátek obou zpěvů.\nHaydnův nákres má v originálu všechny čtyry sloky;\nZingarelliův zpěv počíná po osmitaktovém ritornellu.\nAntonín Schmid má za to, že následující okolnost za-\nvdala as Haydnovi podnět ku komponování hymny této.\nHaydn prodlívaje v Anglicku naučil se krásnou angli-\nckou národní hymnu „God save the King\" znáti a záviděl\nBritanům píseň, kterouž mohli na jevo dáti úctu, lásku i\npřítulnost svému vladaři. Navrátiv se do Vidné sdělil bez-\npochyby svému přiznivci svobodnému panu ze Swietenů,\nprefektu c. k. dvorní bibliotéky svůj náhled o tom i s přá-\nním, aby mělo Rakousko podobnou národní hymnu, jížto by\nmohl lid zeměpánu svému podobnou úctu prokazovati.\nSvobodný pán ze Swietenů mluvil bezpochyby stran vě-\nci té s tehdejším dolnorakouským vládním presidentem Fran-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "212", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.2", "texte": "tiskem hrabětem ze Saurau, neboť to je jisto, že bylo usta-\nnoveno, aby v rakouské říši zavedena byla národní hymna. Ná-\nsledkem toho požádal hrabě Saurau básníka Vavřince Leo-\npolda Hašku (nikoliv Huška), aby zhotovil text a nařídil J.\nHaydnovi, aby jej v hudbu uvedl.\nV lednu r. 1797 rozřešili básník i skladatel svou úlohu,\nnačež nařízeno bylo, aby se píseň ta na narozeniny císařovy\nveřejné zpívala. Dne 28. ledna dosáhla skladba Haydnova\nod hraběte Sauraua tak zvané „Imprimatur\" a Haydn mu-\nsel ji co možná rychle do tisku dáti, aby mohl být dosta-\ntečný počet exemplárů rozeslán do všech království a zemí\nrakouských. Celá záležitost byla tak potajmu provedena, že\no tom císař František neměl ani tušení a v divadle pak pře-\nkvapen byl velmi příjemně, jak to „Wiener Zeitung\" od r.\n1797 číslo 15. patrně dosvědčuje.\nHaydn obdržel za své namahání nejen značný dar, ný-\nbrž i podobiznu svého císaře za odměnu, začež následují-\ncími jednoduchými řádky svůj dík složil hraběti Saurauovi.\nExcellenci!\nTakového překvapení a tolik milosti zvláště podobiznou\ndobrého mocnáře ještě nikdy jsem se za svůj skromný talent\nnedožil. Děkuje srdečně Vaší Excellenci, jsem hotov, v kaž-\ndém případu býti Vaší Excellenci k službám. Až do 11.\nhod. přinesu otisk.\nVaší Excellenci\nnejponíženější, nejposlušnější sluha\nJosef Haydn.\nDvorní vídeňská bibliotéka chová mimo tento list ještě\nnásledující Haydnovy rukopisy, které svědčí o přesnosti ra-\nkouské hymny: a) První nástin, b) tutéž píseň pro zpěv s\nprůvodem piana, c) tutéž píseň v čistém přepisu, na němž se\nnachází „Iprimatur\" 28. ledna 1797 od hraběte Sauraua, d)\ntutéž píseň pro celý orkestr v partituře zr. 1797, e) čtyry\nznámé překrásné pro smyčcový kvartett sepsané variace na\ntuto píseň. Konečně tvrdí A. Schmid na jisto, že národní\nta hymna vyšla poprvé u Artariy, obchodníka v musikaliích\nve Vídni a později v Augšpurku tiskem.\n\nA. F.\n\nDopisy.\n\nN-a.\nZ Paříže. (Nová franc. operetta „Noc 15. října\" od Jakobi-ho.)\nDne 15. října dávaly se dvě nové operettky v místnostech:\n„Bouffes parisiennes,\" totiž hubený vaudeville „Marcel a sp.,a\nv němž není takřka více než 4 neb 5 malých čísel. Spisovatelé\n♦ kusu toho jsou dva herci, známí pod jmenem Desiré a Tacova,\nkteří se podepisují „Amble Court et Avocat;\" skladatel však\nje p. Fossey, který vyšperkoval začátek i konec melodramatu\ntoho zátopou tremol, a přece dítko těchto tří duchaplných spo-\njenců nedočkalo se skvělého výsledku. Za to se nasmálo obe-\ncenstvo dosti při druhém kusu, jenž se nazývá: „Noc 15. října.u\nZa této noci pakuje kapitán Durandal, jenž se právě hodlá ože-\nnit, do velkého vaku všechny malicherné tretky — svědky to\nzženštilých potřeb, jenž se povalují v jeho mládeneckém pokoji,\na rozkazuje svému cídiČi bot Lartigou-ovi, aby ten vak zako-\npal v zahradě, což tento učiní. Avšak fantasie cídičova se při\nv tom rozohní; on se diví tajnůstkářství tomu, i napadne mu, že\nsnad v tomto vaku je uložena mrtvola zavražděného a že jeho\nvelitel je vrahem. Proto počíná se velmi podivně cliovati k\nsvému pánu, rozmlouvá s nim velmi důvěrně, narážeje vždy na\ntajný vak, vypůjčuje si od něho peníze, nutí ho k rozličným\nslibům a beze všech okolků pouští se do jeho vína a likérů;\nvše s nátěrem nestydatosti a impertinentnosti, že se obecenstvo\nhlasitého smíchu zdržeti nemůže. Následkem toho bylo, Že\nobecenstvo, jsouc komickým kouskem tím pobaveno, jej hned\nk miláčkům svým povzneslo. Skladatel je p. Jacobi, kapelník\ntohoto divadla.\n\nL.\nZ Moskvy. (Italská opera. — Sestry Marchisiovy. — Pěvkyně Menšíkova.)\nItalské divadlo zahájeno jest operou „Saffo\". Ěeknu-li vám,\nže v ní účinkovaly obe sestry Marchisiovy, Carrion a Rota,\nnebudete vidět v tom nic neobyčejného, že byl výsledek velmi\nskvělý. Marchisiovy slavily triumf. Nadšení obecenstva dosáhlo\nvrchole v druhém aktu, kdež zpívaly duetto, které se žádalo\nk opakování a pak ve finále, v němž Carlotta Marchisio jo\nv skutku nedostižná. Jak se dovídáme, budou znamenité tyto\nsestry též v Petrohradě zpívati a sice v operách: Saffo — Tro-\nvatore — Semiramide a Otello. — Na to dávala se tu „Lucia,\"\nv níž slečna Haukova, o níž se as před třemi měsíci pařížské\nlisty tak zajímaly, zpívala partii Lucie. Slečna Haukova, ma-\njíc krásný hlas, zpívá s velkou precisí a došla hlučného po-\ntlesku po své kavatině, pak po rondu, po němž nádhernou ky-\nticí odměněna jest. Výtečná zdejší zpěvačka Menšíkova vyni-\nkajíc nejen dramatickým zpěvem, ale i výbornou hrou, vystoupí\nv Petrohradě v úloze Judity v oblíbené ruské opeře „Judita^\nod A. Sěrova.\n\nA. S.\nZ Výmaru. (Nové oratorium: Sv. Jan Křtitel.)\nDne 10. října provedeno bylo zde nové a zdařilé oratorium\n„Sv. Jan Křtitelu od kantora Arnolda z Lauchstádtu. Orato-\nrium učinilo na obecenstvo veliký a hluboký dojem.\nZ Terstu. (G. Verdi. — Nový časopis.)\nJak známo7 jmenován jest G. Yerdi, skladatel Troubadouru\nRigoletta Don Carlos atd., od krále italského rytířem\nSavoyského záslužného řádu vyznamenání to, které se málo\nkterému umělci dostalo as nímž je pense 600 zl. spojena.\nMaestro Verdi napsal purkmistru svého rodiště list, v němž mu\noznamuje, aby oněch 600 zl. za první rok odevzdáno bylo chu-\ndému žáku a žákyni, které při zkoušce nejvíce talentu a pil-\nnosti osvědčí. Našemu městu dostane se od nového roku tře-\ntího divadelního listu. Vycházejí zde totiž časopisy: Maschera\na UTeatro, a nejnovějŠí časopis bude se „II chitarrino\" nazývati.\nZe Solnohradu. (Fr. Jelínek. — Jak povstalo první Graduale?)\nZe zde velmi blahodárné působí vás rodák, p. Frant. Jelí-\nnek, koncertní mistr na Mozarteu, jenž se nejen výtečným u-\nmelcem, ale i uvědomělým národovcem vždy osvědčil, nemusím\nvám ani psáti, poněvadž již vícekráte o tomto zdatném umělci\nv listech těchto zmínka činěna byla; avšak že v našem městě\nGraduale vzniklo, bude bezpochyby málo kdo z vás asi věděti.\nPři rychlém postupování církevních reformací v našem městě\nza arcibiskupa Jeronýma z Colloreda obdržel Mich. Haydn na-\nřízení, aby vyhostil z chrámu symfonie, které se při mši svaté\nmezi epištolou a evangeliem k pohoršení nábožných duší a hu-\ndebních uŠí odehrávaly, a něco jiného místo nich dle libovol-\nného textu napsal. Haydn uposlechl, vyňal text z římského\nmisálu pod názvem „Graduale,\" spracoval ho pro obyčejné 4\nhlasy zpěvné, 2 housle, violu a varhany. Tak povstalo první\nGraduale dne 24. prosince 1783, načež jich ještě velké množ-\nství složil.\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Brodecký zpěv spolek „Cyrill\" na Moravě odbýval dne\n19. října valnou hromadu. Po přečtení stanov přijímali se noví\nČlenové, načež pak volba hodnostářů nastala. Za protektora\nzvolen: p. F, Jelínek, lékař brodecký; za předsedu p. P. Šeb.\nVyhnálek, farář z Citová, za jednatele p. Jos. GajdoŠ, učitel\nbrodecký; za úČtovníka p. Jos. Zapletal; za sbormistra p. B*"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "213", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.3", "texte": "Pazdírek, učitel z Citová. Do výboru byli zvoleni: pp. Jos.\nPazdírek, Jos. Pacholík, Fr. SpaČil, Jos. Dočkal.\n* Jedovnický čtenářsko-zpěv. spolek „ Vlastimil\" odbýval\ndne 31. října valnou schůzi, v níž volba nového výboru před-\nsevzata jest.\n\nZprávy.\n\nP.\n* České divadlo. Dne 22. října : Čarostřelec, rom. opera\nv 3 jedn. od E. Kinda, přel. J. Bohm; hudba od K. M.z\nWebrů (ve prospěch p. A. Barcala, 2. vystoupení sIČ. M. Sittovy).\n- Dne 24. října: Romeo a Julie. Dne 25. října: Lazzaroni\nNeapolští. Dne 26. října: Čarostřelec (3. vystoupení slč.\nSittovy). Dne 28. října: Únos ze serailu, komická opera od\nW. A, Mozarta.\nDruhé vystoupení slč. Sittovy bylo sprovázeno podobným\nvýsledkem, jako první. Poetická, snivá povaha Lidunky svědčí\nvýborně slečně Sittové a proto také rozhodně pronikla ve vý-\njevech klidného rozpoložení; kdežto v momentech, v nichž se\nmá jevit prudší náruživost (velká arie), nebylo jí co začátečnici\nmožná, rozvinouti onu sílu hlasu a vášně, jak toho okamžik ten\nvyžaduje. BIČ. Sittova provedla svou úlohu s takým úspěchem,\njehož málokterá tak mladistvá debutantka dosáhla, a byla od\nčetného obecenstva mnohokráte hlučně volána. Až slečna zdo-\nmácní na jevišti a ve hře a mimice se zdokonalí, nabydouijejí\nvýkony okrouhlosti a pečetě umělectví. Při opětování tétéž\nopery (26. října) pozbyla sIČ. větší Část své ostýchavosti a pro-\nnikla iv nesnadné své velké arii. Obecenstvo odměnilo ji vždy\nhlučným potleskem tak jako p. Barcala, jenž partii své dodal\niv menších jednotlivostech náležité platnosti. Lyrická místa,\nv nichž neŠený zpěv hraje první úlohu, provedl s vřelým citem\n■a s uměleckou rozvahou. Pan Paleček znázornil co do zpěvu\ni do hry divoký a démonický živel povahy Kašparovy, která\nuž v pijácké písni pikkolovými zvuky patrně se zračí, v každém\nohledu vzorně a důmyslně. Též ostatní sólisté: p. Sebesta, Dou-\nbravský a Cech přispěli k výtečnému provedení celku. Úloha\nAninky, kterou druhdy sIČ. z Ehrenbergů mistrně dávala, svě-\nřena byla sIČ. Kupkové, která se sice dosti dobře vpravila v svou\npartii, avšak svou předkyni ještě hned tak brzy nenahradí.\nDechové plechové nástroje nebyly se smyčcovými v úplném\nsouladu. Krásnou duševní pochoutku poskytl obecenstvu Mo-\nzartův „Unos ze serailu.u Látka k této zpěvohře jest jedna z\nnejŠťastnějŠích, níž se vykázati může repertoir komické zpěvo-\nhry vůbec, intrika je dobře zosnována, povahopis výtečný. Ce-\nlek poskytuje nejšťastnějŠí míšení cituplných momentů a komi-\nckých výjevů. Pozdější opery Mozartovy jsou mnohem bohatší\nna melodie, některé z nich jsou pečlivěji pracovány; avšak ne-\ndostatek těchto nepopiratelných předností je nahražen v „Únosu\"\nkouzlem tenorových původností a rázností bassových árií, jakož\ni vzletem nadšení a stránkou komickou. Osmin, dozorce zahrad\nbašových je starý, hluchý, při tom zamilovaný a žárlivý vý-\nborný to buffo operní; je to směsný divous, jenž nesní o ničem\njiném, než o kůlu, šibenicích, odpravách a zardoušení. Partie tato\nvyžaduje výtečného herce i pěvce. P. Paleček provedl tuto nanejvýš\noriginální a komickou povahu mistrovsky a nevíme věru, máme-li\njeho hře čili zpěvu palmu přiřknouti. Obecenstvo odměnilo vý-\ntečného umělce Častým a bouřlivým potleskem, jmenovitě po\nmistrovském duettu s Belmontem, které oplývajíc uměním kontra-\npunktickým a přirozenou pravdivostí je přec tak rozmaruplné,\ntak originální a ohnivé; dále po duettu pijáckém s Pedrillem,\nkteré se na všeobecné přání opakovati muselo atd. atd. Slečna\nz Ehrenbergů rozřešila svou bravourní, ohromnými nesnadnostmi\npěveckými přeplněnou partii s vítězoslavnou precísností a jisto-\ntou a došla jako po své první arii (1. akt), tak i po své druhé,\nkterá je 200 taktu dlouhá a mnohem obtížnější než první, bouř-\nlivé pochvaly, kterou si byla v úplné míře zasloužila. Pan\nLukeš znázornil nám verneho Belmonte, jeho touhu a lásku v\nkazdem ohledu vytecne a byl po své A-dur arii, v níž vyjádře-\nno jest kolísáni mezi strachem a naději, pak po své arii (posle-\ndní akt) „Spoléhám se na tebe\" zasloužilým potleskem od mě-\nněn. Blonda a schytralý Pedrillo, jsouce nutai k intríee kusu,\nnemají žádné huáební důležitosti; avšak při všem tom vydobyl\nsi pan Barcal (Pedrillo) jmenovité po rozmarném pijáckém duettu\ns Osmínem, a sic. Kupkova (Blonda) ve výjevu s Osmínem\nnáležité platnosti a hlučného potlesku. Opera Šla řízením pana\nSmetany výborně.\n\n* Pan Hora, jenž na českém divadle s úspěchem co Don\nCarlos vystoupil, engažován jest od ředitelstva českého divadla.\n* Pan Milaszewski, jenž druhdy pohostinsku zpíval na\nČeském divadle, engažován je nyní v MohuČi, kdež vystoupil\nco hrabe Luna v „Troubadouru\" a myslivec v „Nocleh v Gra-\nnadě, u aniž by úplně pronikl. Kritika chválí sice pěkný jeho\nbaryton, tvrdí ale, že je pro tamější divadlo slabý, výslovnost\nže je nejasná a konečně že tremoluje.\n* Paní Kainz-Prauseová, Moravanka a dvorní saská pěv-\nkyně, zpívala ve Vratislavi pohostinsku s nej skvělejším vý-\nsledkem.\n* Sic. Horynova} absolvovaná žákyně pražské konserva-\ntoře a dvorní pěvkyně v Berlíně, vystoupila dne 26. října co\nAzucena s rozhodným úspěchem.\n* SIČ. Cihdkova, druhdy v Štýrském Hradci, engažována\njest v Bromberku.\n* Florentinské kvartetto p. Jana Beckra vystoupí zde dne\n1. listopadu v sále konviktském Provedeno bude kvartetto\nA-dur op. 5 od Mozarta, kvartetto F op. 9 od Herbecka (vla-\nstně Hrbka, jehož otec z Cech pocházel), a konečně kvartetto\nEs-dur op. 74 od Beethovena.\n* Pan Dr. Aug. Vil. Arnbros započal v pondělí dne 25.\nříjna své přednášky o historii hudby (starší), pak o akustice a\nkrasovědě hudební na universitě pražské. Upozorňujeme vše-\nchny hudebníky na tyto zajímavé přednášky, které jsou každé'\nmu přístupny a bezplatný.\n* Karlu Strakatému, zasloužilému pěvci národnímu, bude\npostaven na hrob pomník s deskou z bílého kararského mramoru,\nv umělecké dílně Otty Sandtnera.\n* Ředitelství jednoty k zvelebení vojenské hudby v Praze,\nv jehož Čele stojí p. Jan Pavlis, podalo k říšskému minister-\nstvu války žádost, aby změněn byl zákon, který určuje, aby\nchovanci ústavu k zvelebení vojenské hudby měli nejméně 17\nroků stáří a aby tudíž se přijíinati směli i mladší chovanci.\nŘíšské ministerstvo války sdělilo tyto dni ředitelstvujmenovaného\nústavu, že uváživši uvedené důvody žádosti vyhovuje, a že již\nzákon o tom jest císařem v zásadě potvrzen.\nVěstníku bibliograjického pečlivě redigovaného od p. Fr.\nA. Urbánka, vyšlo 2.a 3. Číslo, obsahujíc bohatý materiál k\nliteratuře České a pestrý feuilleton.\n* Pan Dr. Pud. Procházka pracuje, jak se „Květy\" do-\nvídají, o velké opeře, jež má název „Žižka před Prahou.\"\nVladislav Zielenski, polský skladatel některých písní\nKralodvorského rukopisu, komponuje velkou polskou operu:\nKonrád Wallenrod, jejížto Lbretto zpracováno jest na základe\nznámé básně A. Mickiewiczovy.\n* Sic. Matilda Zavrtalova engažována jest pro příští\nkarneval v Pise.\n* Sic. Gabriela Poema (Roubalova) není, jak se Časo-\npis „Trovatore\" dovídá, pro příští zimní saisonu u žádného\ndivadla engažována.\n* Frant Steger (StaziČ) nachází se nyní v Paříži, odkud\nse přes Bordeaux odebere do Lisabonu, kdež je engažován.\nJak se praví, bude Steger v letě 1870 v Padově v den slavno-\nsti svatého Antonína zpívati.\n* Pan Jos. Drahorad vydá co nevidět svou instrumen-\ntální mši, která se všude s úspěchem potkala, tiskem. Upozor-\nňujeme p. ředitele kůrů na nové to dílo, které jak doslýcháme\nbude též laciné.\n* Sic. Charlotta Spannerova, Člen dvorní opery v Son-\ndershausenu, vystoupila tam v malé úloze co Inez a pak v opeře\nMartě co Nancy s velmi příznivým výsledkem. Tamější noviny\npíší o výkonu jejím jak následuje: „Malá partie Inez byla sIČ.\nSpanneróvou velmi čacky zastoupena; mladistvá pěvkyně o-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "214", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691101-01.1.4", "texte": "svědčila v ní vedle liboznějicího hlasu též talent pro recitativ,\njejž s jistotou ovládá. Obecenstvo bylo vůbec potěšeno s vý-\nkonem sic. Bpannerovy co Nancy. Odloživši značnou Čásť své\nostýcbavosti zpívala a hrála svou veselonaivní partii s půvabnou\nčtveračivostí a vpravila se výtečně do ensemblů. Cásť uchvá-\ncené mládeže nešetřila rukou i hlasu, aby dala své nadšení\njí na jevo.\" Jak známo je sic. Bpannerova CeŠka a žákyně\np. Appé-a.\n* Sic. Riickaufova, druhdy clen opery české, je nyní\nhejčkaným miláčkem obecenstva v Děvíně (Magdeburg). Do-\npisovatel do vídenské Theater-Chronik píše o jejím vystoupení\nv „Troubadouru\" jak následuje: Leonora sic. Riickaufovy byla\nbravourní partií, jaká by ke cti sloužila každé koloraturní pěv-\nkyni. Její sběhlost je značná a kontrasty mezi fořtem a pia-\nnem provedla sIČ. Ríikaufova s uměleckou rozvahou. Jakože\nstřídáním crescenda a jemného decrescenda vznikla v jejím zpě-\nvu nádherná barvitost a jakože trillkové relézy, passáže a jinaké\nfioritury ozdobily partii, sloužila musikální části dramatická bar-\nvitost role za nejkrasŠí podlístek. Slečna Riickaufova byla už\nv 1. aktu mezi árií pětkrát potleskem přerušena, ku konci aktu\nctyrykrát a také po druhých aktech volána.\n* Pan Jos. Rozkošný, jenž mnohými svými klavírními\nkomposicemi značný talent byl osvědčil, pracuje o posledním\naktu své velké romantické opery: Svatojanské proudy (text\nod Ruífera). Jak doslýcháme bude se v masopustě provozovati\ndvouaktová komická operetta „Mikuláš\" (slova od K. SabinyJ\nod pana Rozkošného na Českém jevišti.\n* Rytíř A. Kontski, výtečný polský pianista, komorní\numělec krále pruského a skladatel oblíbeného klavírního kusu:\n„Reveil du Lion,\" přibyl tyto dni do Londýna, odkud se vydá\nna uměleckou pouť do Ameriky.\n* Davorin Jenko, sbormistr zpěv. spolku bělohradského\nv knížectví srbském a skladatel populárního vlasteneckého zpěvu\n„Naprej,\" nezemřel, jak se „Nár. listy\" dovídají, nýbrž zavítá\ntyto dni do Prahy, aby se zde zdokonalil v nauce o komposici\na hudbě instrumentální. Jenko dobyl si o národní hudbu srb-\nskou už nyní mnohou zásluhu. Brbsko se může ovsem vykázati\nvíce skladateli; ale Činnost jejich obmezovala se bud jako u\nKornela StankoviČe výhradně na sbírání srbských národních\npísní, aneb jako u jiných na komposice, v nichž se nejevil ná-\nrodní duch srbský. V tomto ohledu náleží Davorinu Jenkovi\npřední místo. Jeho „Davorije,\" hrdinské to melodie, znárodněly\nv Srbsku tak, že mnohou z nich malé děti na ulici zpívají.\nDo tohoto oboru náležejí: Naprej *— Ustáj Srbine Ostré\nsu naše sablje. Ani jediný skladatel srbský nepojal tak Šťastně\nducha národního jako on, a proto také přijal národ skladby\njeho s takým nadšením a rozněcuje se těmito svěžími a ohni-\nvými áriemi. D. Jenko složil více než 60 dílem srbských, dí-\nlem slovinských sborů. Kromě toho má Jenko ještě nemalou\nzásluhu, že vlastně první zavedl u Brbů před- i zadunajských\nizpíváuí z not a tím otevřel srbskému národu dráhu k věČŠímu\nhudebnímu vzdělání. As před sedmi lety byl povolán do Pan-\nčevy a zařídil zde první srbský zpěváčky spolek. Odtud povo-\nlán byl do Srbského Bělehradu, kdež podobny zpěváčky spolek\nzarazil. Následkem toho založeny byly zpěv. spolky ve Vršci,\nZemuni, Rume atd», které si obrali za účel, raziti zpěvu a hudbě\nŠirŠí dráhu. Zásluhy Jenkovy uznala i belohradska učená spo-\nlečnost, zvolivši ho za řádného Člena svého pro jeho zásluhy o\nhudbu srbskou.\n* Ruské opery: Judita a Rogněda od Sěrova nabízejí se\nčeskému divadlu za podmínek velmi příznivých. Duchaplný\nSerov přibyl, jak se „Nár. listy\" dovídají, sám do Prahy, aby\nřídil provedení.\n* Ruské vaudevilly „Vrána v pávím peří\" a „Prostka a\nvzdělanka,\" zakládající hudební cásť svou na národních písních\nruských, nalézají se už v Praze. Zaslal je kníže Jengaličev s\njinými ještě prácemi dramatickými.\nv\n* Ženský orkestr. Od nějakého času odbývá zde ženský\norkestr řízením Josefiny Weinlichovy v sále konvitském své\nprodukce. V neděli dne 31. října odbýval se v sále na Žofín &\nkoncert rozmnoženého orkestru dám z Vídně (12 dám) řízením\nsic. Weinlichovy a za spoluúcinkování p. Bruna Keyla, k. sa~\nského komorního virtuosa a professora na konservatoři v Drá-\nžďanech. Zároveň vystoupí poprvé sic. Leopoldina Ambrosova,.\nžačka prof. Keyla, v koncertě na kontrabas.\n* Luigia Caravoglia Sandrini, k. saská komorní pěvky-\nně a druhdy professorka operního zpěvu na konservatoři praž-\nské, zemřela dne 26. října v Drážďanech. — Luigia Caravoglia-\nSandrini narodila se r. 1782 v Haagu z rodičů italských, které-\nbyly právě na cestě umělecké. NejznamenitějŠí úlohy slovutné\ntéto pěvkyně^byly: Giulia v opeře „Vestalka\" od Spontini-hoy\nEmelina ve Švýcarské rodině od Weigla, Susana ve „Figarové\nsvatbě\" od Mozarta, Bertrandova v opeře „Zedník a zámečník\"\nod Aubera, Markéta v „Bílé paníu od Boildieua.\n* Pan Zeleňski složil koncertní ouverturu, která byvší\ns nadšením začata a oživena básnickou vřelostí, vyniká zajíma-\nvou harmonií i instrumentací a může co do svěžesti myšlenek\na elegantního provedení býti počítána mezi nejpěknějsí plody\nhudební lyriky.\n* Pan Fr. Bendel, známý virtuos, uspořádá v Berlíně tři\nzábavy hudební, v nichž provede toliko skladby Schumannovy^\n* Slč. Nejedlá, která engažována byla v Opavě, přijala,\nnový engagement u opery v Cáchách (Aachen).\n* Pan Rixij clen opery Olomúcké, engažován jest nyn£\nv Temesváru.\n* Pan Besekirský, slovútný virtuos na housle, koncerto-\nvav před nedávnem ve Vratislavi, přednášel tam Bruchův kon-\ncert pro housle s velkým úspěchem. Taktéž došel v Královci\n(Konigsberg) za svou výtečnou hru všestranné pochvaly.\n* Pan Balakirev, skladatel ruský, známý nám ze svého-\npobytu v Praze, uspořádá v Petrohradě se svým sborem, jejž\nbezplatně zpěvu vyučuje, 5 abonnentních koncertů, v nichž\nprovede mimo jiné Lisztovo oratorium: Sv. Alžběta, Mendels-\nsobnovo: Sen svatojanské noci, atd.\n\n* Uprázdněná místa hudebnická. U chrámu v Ústí nad\nLabem (Tetschen) obsadí se dne 1. led. 1870 místo ředitele\nkůru, s nímž spojen jest roční stálý plat 500 zl. r. c. ze zá-\ndušní kasy. Uchazeči o místo musí se vysvědčeními vykázati,\nže odbyli s výtečným prospěchem školu varhanickou, že zručně1\nhrají na housle a se dobře znají ve zpěvu choralném, a kone-\nčně nejsou přes 40 let staří. Bližší zprávu podá patronátní\núřad Františka hraběte Thuna v Podmoklí (Bodenbach), kam\nse žádosti nejdéle do 15. listopadu zadati neb zaslati musí. —\nA. Komínek, patronátní komisař.\n\nListárna.\nPanu J. B.v S—: Skladby Bellovy! Tu es Petrus (Ty jsi\nPetr) a Hoc dies (Toť den), které se hodí výtečně za\nvložky, obdržíte u J. Schindlera, obchodníka v musikáliích\nv Praze. Panu Tg. J—dovi v M. B.: Tyto dni obdržíte\nžádané a p. B. objednané sbory v opisu. Panu F. 0.\nv Pet—dě: Což jste na nás zapomněl? Potřeb uju ta životo-\npisná dáta. Panu J. K., voj. kapel, v R.: V tom ohledu\nmohu Vám jedině odporučit výtečné žestové nástroje ze\nsvětoznámé továrny p. V. Červeného v Králové Hradci."}]}