{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-11-20-01", "volume": "bmtnabd_1869-11-20_01", "ocr_sha256": "d5b04d570f1e7e572eb30ebb2d26636540ff655fd14c74325b5143ea424eea7c", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/11/20_01/bmtnabd_1869-11-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "219", "page_fin": "219", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.2.1", "titre_corps": "Kornel Stankovič.", "titre_sommaire": "Kornel Stankovič.", "signature_source": "R", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "219", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3063, "texte": "Kornel Stankovič.\nR.\nJak známo převládá u Jihoslovanů láska k malířství nad\nhudbu; avšak iv tomto odvětví umění mají mnohé zašlou-\nv\nžilé pěstovatele. Upozorňujeme zde na Bagotiče, Cačkoviče,\nEpsteina, Grahovara, Holjara, Ipavce, Janíčka, Jenka, Jeliče,\nKocha, Križmana, Radoviče, Skuliče, a předevšemi na Lisin-\nského a Stankoviče, kterýžto poslední si o sebrání národních\npísní srbských dobyl nepopiratelných zásluh.\nKornel Stankovič narodil se dne 21. srpna 1831 v Bu-\ndíně. *) Otec jeho náležeje k nejváženějším občanům Budín-\nským, obdarován byl 22 dětmi, z nichžto Kornel pouze na\nživu zůstal. Juž ve svém dětství projevoval k hudbě noho\nnáklonnosti, jižto v něm oživovala jeho zbožná matka, která\nho už v kolébce uspávala církevními písněmi. Když byl\nztratil otce svého, vzal ho pod svou záštitu srbský kníže J.\nRidjički. Kornel studoval gymnasium v Aradě, Segedíně a\nv Pešti, pěstuje vedlé studií pilně hudbu. Absolvovav gymna-\nsium oddal se zcela hudbě, studuje nauku o harmonii a kom-\nposicí u kontrapunktisty Šimona Sechtra ve Vídni, kde se\nseznámil s výtečným pianistou Willmersem.\nTak jako si Vuk Karadžič dobyl nesmrtelných zásluh\ntím, že sebral srbské národní písně, tak také snažil se Stan-\nkovič sebráním starých zpěvů církevních objeviti hudebnímu\nsvětu, jaká původnost a bohatost se zachovala v těchto zpě-\nvích. Stankovič uvedl totiž na pobídnutí srbského patri-\narchy Josefa Rajačiče, jenž ho též podporoval, v umělém rou-\nchu do not církevní zpěvy východních křesťanů, které jsouce\nnad míru originální, pocházejí z dob církve pravoslavné a\nještě podnes se zachovaly v tradici zbožných Slovanů pra-\nvoslavných. Taktéž podporoval ruský archimandrit Mich.\nRajevský mladého umělce, jenž roku 1851 provedl před nad-\nzmíněným patriarchou v řecké kapli ve Vídni církevní zpěvy,\njež dle svého spůsobu sestavil a upravil. Zpěvy ty líbily\nse patriarchu tak, že je uvedl v Karlovicích ve své patriar-\nchii. Stankovič zúčastňoval se téměř ve všech slovanských\nbesedách a uspořádal koncerty ve Vídni a Vojvodině.\nStankovič složil také celou řádu drobnějších hudebních\nskladeb, z nichžto se přemnohé rozšířily tak v národě, že se\nstaly takřka všeobecným majetkem prostého a vzdělaného\nJihoslovana. Jsou to zejména: Oj talasi! Ustáj, ustáj Srbine\nSěčaš-li se onog sata Sto se bore misii moje— Tavna\nnoci. Stankovič těšil se všestranné oblíbenosti mezi Srby\nzvláště a mezi Slovany vůbec a byl za své zásluhy vícekráte\nodměněn. J. M. císař František, jenž přijal od Stankoviče\nnárodní písně srbské, vyznamenal ho zlatou medalií pro\nvědy a umění a od J. M. cara Aleksandra 11. obdržel ruský\nřád Stanislava 111. třídy.\nHlavní díla Stankovičova jsou:\nI. Srbské pjesme, 2 knihy, obsahující 30 nejlepších ná-\nrodních písní pro sbor a piano.\n11. Pravoslavné církevní zpěvy, obsahující ve 3 knihách\nnejvážnější kostelní zpěvy zařízené pro sbor a piano.\nStankovič zemřel dne 18. dubna 1865 ve Vídni a zane-\nchal mimo to mnoho skladeb nedokončených v rukopisu.\n*) Naučný slovník udává, že se narodil dne 30. srpna; kdežto Ivan\nKuknljevič dne 21. srpna. Pozn. redakce."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "219", "page_fin": "220", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.2.2", "titre_corps": "Výsledek badatelské cesty skladatele Fr. Kocha.", "titre_sommaire": "Výsledek badatelské cesty skladatele Fr. Kocha.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "219", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.1", "debut_caractere": 3065, "fin_caractere_exclue": 4517, "texte": "Výsledek badatelské cesty skladatele\nFr. Kocha.\nNa začátku roku podnikl ehvalně známý horvatský skla-\ndatel Fr. X. Koch (Kuchař) uměleckou pouť a procestovav\nHorvátsko, Zagorsko, Bosnu, Horvátské Přímoří, Dalmátsko,\ndalmátské ostrovy, Hercegovinu až k Černé Hoře, navrátil se\npo pěti měsícíh přes Terst do svého rodiště Oseku.\nHorlivému tomuto badateli podařilo se bohatou svou\nsbírku jihoslovanských národních písní rozmnožiti 625 písně-\nmi tak, že má nyní přes 2000 národních písní k tisku při-\nchystáno. Mimo to sebral Koch mnoho až dosud málo zná-\nmých tanečních melodií, které tvoři karakteristickou známku\nrozličných jižních kmenů slovanských, dále objevil mnohé v\nklášteřích a soukromých knihovnách uschované a k národní\nhudbě se vztahující rukopisy a staré tiskopisy, na nichž, jak\nbadateli tak i hudebnímu kritiku a skladateli mnoho záleží.\nKoch uvedl do not, nešetře času a namáhání, zpěvy k dra-\nmatu „Svete Sovrinae\" od Heltaroviče, které se byly po\n300 let ústním podáním u lidu udržely; jakož i pěknévhor-\nvátském Přímoří obyčejné glagolisticko-liturgické zpěvy, které\ntvoří takřka základ jihoslovanské hudby. Tím otevřel slo-\nvanským skladatelům nevyčerpatelné zřídlo pro další jejich\nhudební výtvory.\nKoch dobyl si nepopiratelných zásluch tím, že byl prvníy\njenž putuje od chatrče k chatrči, sebral s pílí včelicí bohatý\npoklad jiho slovanských národních písní a melodií, a z nich\nsystém vyvodil pro málo pěstovanou hudbu národní, který"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "220", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2285, "texte": "bude tvořit základ k dalšímu vývinu národní hudby a bez\nněho se vůbec nedá myslit skladba rázu čistě slovanského.\nBral-li Fr. Koch na své cestě zvláštní zřetel k hudbě\nslovanské; nebyl při tom přece lhostejný k jiným odvětvím\nvědy a umění, nýbrž rozšířil svá bádání i na obor historie\nvlastenecké literatury a přírodních věd. V ohledu tom ob-\njevil na ostrově Lesině pro národní literaturu velmi důležitý\npůvodní manuskript nejstaršího horvátského básníka Maru-\nliče z roku 1533. Koch zpozoroval mimo to v Hercegovině\nvelmi zajímavou věc, Která nám opětně podává důkazu, že\nse lidé neostýchají uvésti plod slovanských zemí co cizozem-\nský článek do světového obchodu. V Hercegovině roste\njistá bylina u velkém množství, která byvši sesbírána, usu-\nšena a na prášek umleta se prodává libra po 3 zl. obchod-\nníku Zachrlovi, jenž jí co „přesně perskému prášku na hmyzLL\nzjednal evropskou pověst.\nVe sbírce Kochově nacházejí se některé primitivní smyč-\ncové a dechové hudební nástroje jihoslovanských kočujících\nnárodů, fotografická vyobrazení malebných krojů rozličných\nslovanských kmenů, her, spůsobů atd., měst, pohledů na moře,\npodobizny znamenitých jihoslovanských komponistů, básníků,\ndějepisců atd. z dřívějších časů, staré speciální mapy Hor-\nvátska a Slavonska.\nTak jako byl Koch v každém směru činný, aby zjednal\nplatnost jihoslovanské hudbě, jí klestil dráhu k hudbě svě-\ntové, tak také se všemožně přičinil za svého pobytu v Zá-\nhřebě, aby se zvelebil zemský hudební ústav, což tím do-\nsáhl, že sněm na doléhání Kochovo uznávaje důležitost tohoto\nústavu roční subvencí 4000 zl. ústavu tomu poskytl, aby\nmohl dle nynějších požadavků být zorganisován.\nJak se dovídáme, má být zvolen na zemském hudebním\nústavu v Záhřebě nový ředitel. Bylo by žádoucno, aby při\nobsazování tohoto místa pravá zásluha se ocenila a jmeno-\nváním Kocha za ředitele vyhověno bylo všeobecnému přání\nnároda, jenž v Kochu ctí tvůrce zňšlechtěné národní hudby.\nPochybujeme velice, že je v Horvátsku druhé osoby, která\nby si byla dobyla více zásluh o hudbu a byla schopnější a\nhodnější tohoto místa, než Koch, jemuž by se zajisté po-\ndařilo získati pro tento ústav nejlepší vyučovací síly na poli\nnárodní hudby as nimi pospolu rozřešiti skvěle úlohu umě-\nleckého ústavu, na nějž národ s chloubou zírati bude."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "220", "page_fin": "221", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.2.3", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "220", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.2", "debut_caractere": 2287, "fin_caractere_exclue": 7208, "texte": "Dopisy.\n\nJ. L.\nZe Syrakus (Stručný rozbor nové opery Gonzales Davila.)\nSdělil jsem Vám onehdy stručný děj nejnovější opery: Gon-\nzales Davila od V. Moscuzzy, výtečného to umělce, jenž by\nzaujímal bez odporu jedno z nejpřednějších míst v Itálii, kdyby\nse odhodlal opustiti své rodiště Syracusy, kdež jej starosti ro-\ndinné a přátelské svazky odvracejí od umění a slávy. Nyní\npřejdu k hudbě samé. Opera zapocíná pěknou předehrou, na to\nnásleduje modlitba ženských, oznamující večer, pak sbor vojínů\npějící přípitek, jenž vyniká podivuhodným effektem. Na to\npřichází páže královny, jenž vypravuje pějíc povídku překrásnou\nvynikající prostou melodií a effektem, jež upomínajíc na zpěvy\nBelliniho došla hlučné pochvaly. Výjev mezi oběma milenci vy-\nznačuje se božskou melodií. Maestru Moscuzzovi podařila seroz-\no šná tu cabaletta:\nSon del suo volto immagine\nle stelle ni Ciel, cbe io miro\na skladatel byl pj ni dvakrát hlučně vyvolán. První akt konci\nse pochodem imposantním předneŠeným vojenskou kapellou, sbo-\nrem a orkestrem. V druhém aktu potkáváme se s romancí ef-\nfektuplnon, s terzettem as úchvatnou strettou, po níž pěvci i\nskladatel vyvoláni byli. Na to následuje duettino z dvou rozlič-\nných kontrastujících melodií, jehož účinek je neodolatelný. Akt\nten končí se duchaplně zosnovaným a zpracovaným kvintettem,\nkterýž vyvolává vždy hlučné pochvaly. Poslední akt může se\nbez odporu nazvati co do inspirace úžasným plodem hudebním.\nSkládá se z 1 arie, 2 romancí, 1 duetta a závěrečného terzetta.\nÚčinek arie byl neobyčejný a vždy se musela pieca ta opako-\nvat. Romance Malvíny v klášteře uzavřené je úchvatná od pr-\nvní noty až ku konci. Následující duetto mezi otcem a synem\nmůže se nazvat non plus uíttra dramatické hudby. Závěrečné\nvypravování, v němž se rozřeší katastrofa, končí nevýslovně je-\nmnou frásí. Výsledek opery byl ve všech 6 představeních neo-\nbyčejný a může se říci, že přijata byla hudba s nadšením\n\nZ Petrohadu 1. listop. (Sborový zpěv v konservatoři. — Koncerty ruské\nhudební společnosti. — Dr. Černý.)\nDávno už chtěl jsem promluvit o sborovém zpěvu v kon-\nservatoři i užiji k tomu dnes volného místa. Potřeba takového\nzpěvu stále se cítila v našem obecenstvě; Rus, od prostého po-\nčínajíc až do vzdělané třídy vždy nakloněn jest k sborovému\nzpěvu, který z nepamětných dob rózŠířen jest v národě hlavně,\nabych tak řekl, instinktivně beze vsí přípravy. Píseň leží v po-\nvaze Rusa vůbec a žádná krajina nemůže porovnati se s Ru-\nskem co do bohatosti národních motivův. Zatím, dle specifické\nnasí netecnosti, do těchto dob my ničeho neučinili, abychom\nna pevných základech vyvinuli vrozenou spůsobilost, která zů-\nstala pouhou spůsobilostí kdežto Němci pyšní se svými pěve-\nckými spolky (Liedertafel), kdežto francouzští orfeonisté již svě-\ntové slávy dosáhli, není u nás ani jednoho pravidelně zřízené-\nho sboru ; Němci rozšiřujíce po Rusi své národní písně pomocí\ndobře uspořádaných „Liedertafel\" i pěveckých akademií, dobý-\nvají slávy a ruská národnost v podruží se souží. Svým časem\njiž jsem dokázal, jaký užitek pro vzdělání vůbec plynul by z\npravidelného vývinu hudby; zvláště sborový zpěv může nemálo\npůsobit k rychlejšímu dosažení cíle, pročež vítáme s upřímnou\nvděčností clivalnou iniciativu ředitelstva ruské hudební společno-\nsti. Bude li společnost tou dráhou kráčet dále, může nám prou-\nkázat nesmírué služby. Vyzvání společnosti skutečně potkalo\nse u všech s souhlasem a počet oněch, kteří si přejí podílu\nbráti v zpěvu, co denně vzrůstá. Zpěv započal již v sále kou-\nservatorním i odbývá se dvakrát v témdni, v úterý a ve čtvrtek\nvečer. Sbor veden jest panem Frant. Černým, známým svými\nhlubokými vědomostmi hudebními. Upravení koncertů, v kterých\nbude účinkovat sbor, svěřeno panu Edvardu Nápravníkovi,\nkapelníku ruské opery, i Ferdinandu Hillerovi na vyzvání J. Imp.\nVýsosti, Velké kněžny Heleny Pavlovny. Podmínkou k vstou-\npení do sboru ruské hudební společnosti jest předběžná zkouška\nhlasu i schopnost pění z not. Účastníkům sboru dáno právo bez-\nplatného vstupu k symfonickým produkcím společnosti, není-li\nsbor právě zaměstnán. Aby se sbor tím snáze udržel, má ředi-\ntelstvo v úmyslu poznenáhla utvořit zvláštní kassu k výpomoci\ntěm, kteří v sboru spoluúcinkují a v neskvělém postavení se\nnachází. Co základ kassy té mohou sloužit sbírky z koncetův,\nkterých ředitelstvo chce užiti v dobro sboru, jakož i dobrovol-\nné příspěvky. Cíl překrásný i nepochybně Rusové, vždy hotovi\njsouce bráti podílu v dobrých věcech, nebudou se zdrahati obě-\ntovati svůj díl, aby se udržel pevný ruský sbor, sestavený z o-\nchotníkův všech tříd. Pro osoby, nedostatečně vyvcvicené zaří-\nzeny jsou při konservatoři bezplatné přípravné třídy sborového\npění, rozdělené dle pohlaví. V třídách těch bude se vyučovat\nelementární theorii, solfeggiování i sborovému pění, při Čem bu-\nde se zřetel obraceti k pravidelnému vyvniutí hlasu; mimo to\nmohou když si toho přejí poslouchati přednášky o historii hud-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6293, "texte": "v v\nby a esthetice. Řízení tříd uloženo panu Frant Černému, spolu\nvyucovati budou pan Rubec (teorii) paní Minkvicova, pan Sava-\nnelli vyvinování a vzdělávání hlasu, p. Famincyn historii hudby\na esthetice. Samo sebon se rozumí, že oni, kdož vstoupí\ndo přípravných tříd, všeho poplatku jsou prosti. Třídy sboro-\nvélio pění otevřeny jsou jíž od 16. září.\n\nR. N.\n\n— k.\nZ Bavorova. (Beseda zpěv. spolku.)\nZřídka kdy zabloudí od nás do Časopisů nějaký dopis,\nzvláště zpěváckélio spolku se týkající. Moblo by se tedy sou-\nditi, že se vzdalujeme pokroku a že zp. spolek zůstal mezi těmi\nposledními, jenž nechce důstojně zastupovat místo mu vykázané.\nTo nikoli! Citát spolek nás jenom 15 údův účinkujících a 26\npřispívajících, ale jest viděti, že údům těmto na rozkvětu spolku\nzáleží, což dokázali svou neunavenou pílí, jakou navštěvovali\nřádně cvičení, by se mohla uspořádat akademie k dobročinnému\núčelu. — Zpěvácký spolek „Krasoslav\" v Bavorově uspořádal\nv neděli, dne 7. listopadu 1869 akademii v obecním hostinci.\nProgram byl: Proslov, předn. T. Vágnerová. — Kavatina\nze zpěvohry „Stanislav\" od Verdiho. — „Kukačka,\" píseň od\nTauvice, předn. Alž. Kubíčková. — „Křižáci na moři,\" sbor\nod Bažina, předn. „Krasoslav\" -— Ukolébavka z opery „Němá\nz Portici\" od Aubera předn. p. Vács. Fritz. — Kavatina ze\nopěvohry „Kuchař pařížský\" od Baratty. — „Cikání\" sbor od\nVogla, předn. „Krasoslav.\" — „Tři slzy\" píseň od Tauvice,\npředn. p. Jind. Štěpánek. — Deklamace „Čechův probuzení,\"\npředn. p. Jos. Tesař. -- „Svoji k svému\" sbor od Bendla, předn.\n„Krasoslav,\" Kavatina, arranž. od MáŠy. Taneční zábava ukon-\nčila akademie tuto. Program byl vesměs proveden k úplnému\nuspokojení a každé Číslo bylo odměněno hojným potleskem.\nNávštěva byla přehojná, též i hostí přespolních se seslo mnoho,\no Čemž svědčí příjem 18 zl. 2 kr. Čistý výnos 16 zl. se zašle\n„Průmyslní České Škole\" do Vídně. Kéž by vždy jen tak stat-\nně pokračoval i na dále sbor pěvecký i hudební! Konče dopis\nsvůj, vzdávám jak předsedovi zp. spolku p. Janu Vágnerovi\ntak i p. JosefuPonertovi řediteli za jich všemožné přičinění o\nzařízení této akademie nejsrdečnější díky a provolávám mužům\ntěmto o pokrok velezasloužilým trojnásobné: Sláva!\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Valná hromada Smíchovského zpév. spolku „Lukesu\n(Dokončení). Posledním předmětem schůze byly volné návrhy,\nz nichž návrh pana Blažky, aby pp. Karel Bendi a prof. To-\nvaČovský za Čestné Členy spolku zvoleni byli pro jich velké zá-\nsluhy o sborový zpěv vůbec a Českoslovanské pěvecké spolky, jedno-\nhlasně přijat. Další návrh pana Votruby, aby stanovy spolkové se\ndaly konečně do tisku, dochází sice souhlasu, avšak k návrhu pana\nHeveroha usneseno, by se předložilyjiž r. 1866 a 1867 přepra-\ncované a změněné stanovy k místodržitelskému stvrzení a schvá-\nlení což se bohužel až dosud za rozličnými příčinami nesta-\nlo a teprvé schválené ony stanovy dají se, pakli tomu peně-\nžité poměry spolkové dovolí, ještě před příští březnovou valnou\nhromadou tisknouti. Odstupujícímu jednateli za horlivé a svědo-\nmité zastávání funkce své a statečnému starostovi za obezřelé\nřízení a časté peněžité dary k účelům spolkovým věnované, vzdá-\nny díky celým shromážděním. Návrh pana Votruby, aby zpěv.\nspolek uspořádal vetší pěveckou zábavu ve prospěch pořízení\nprapcra Sokola smíchovského, byl pro pokročilost Času výboru\nk brzkému vyřízení odkázán. Průběh debaty byl veskrz klidný\nana rokování stručně a krátce vedeném, brali podílu pp. :\nStreit, Blažka, Kučera, Votruba, Přibil, Bergmann, Novopacký,\nDrůbek, Polák, IJeveroh a Kubík, hlavně však starosta, kterýž\no půl sedmé hodině večerní prohlásil schůzi za skončenou.\n* Zpévácký spolek Lnmír na Male straně odbývati bude\none 27. listopádu t. r. hudební zpevní a deklamatorní zábavu,\npři níž ze zvláštní ochoty uČiuknjí: p. Čech, Člen k.z. českého\ndivadla, eellista p. Mašek, p. Chadima. Pan Kaván slíbil laska-\nvě, že převezme průvod na piano. Piano zapůjčil ochotně pan\nJiřikovský. Zábava odbývá se s místnnosti Sokola Malostranské-\n(v Novodvorské pivnici), která bezplatně zapůjčena jest. Lístky\ndostati lze u pana pokladníka p. Bedřicha Keilhaura v čísle\n80. pod katneným mostem na Malé Straně.\n* Šárecký péoecký spolek „Boleslav\" uspořádá v den vý-\nroční slavnosti založení spolku dne 21. listopadu 1869 v Pod-\nbabě v hostinci pod „Vinohradem'4, ve prospěch pohořelých v\nBakově zpěvní a deklamatorní besedu. Program. „Cikáni,\" vel-\nký sbor od Vogla. „Nový ztracený ráj,\" deklamace od Fr.\nDrahňovského, předn. p. V. Holeček. „U boj,\" sbor od Za-\njíce. „Něco za něco,\" deklamace od V. Růžičkové, před. slč.\nM. M. Šťastná. „Kytičky,\" sbor od Haise (poprvé.) „Že-\nna a basa,\" deklamace od V. Bělohorského, předn. p. E. S.\n„Nek duŠman vidí,\" sbor od Jenke (poprvé). „Ženich v pa-\nsti,\" deklamace od Fr. Drahoňovského, přednese p. Vác. Miňov-\nský. „Ten ptáček, ten se nazpívá,\" sbor od Bergmana (po-\\\nprvé). Začátek v 6 hodin.\n* Srbský zpév. spolek v Mitrovicích odbýval dne 15. li-\nstopadu řízením svého sbormistra p. Slavoljuba Lzicare besedu,\njejížto program byl tento: Pusky na klín, chorvátský sbor od\nVatroslava Lisinského. Predavaje od Živka Ocica. Po-\nžuda domovině, samozpěv od Livadice; před. S. Todorovic.\nNěsto o muškina; před. Vasa KrstiČ. Žalmy tatranského\nSlovana, sbor od Dr. Procházky. Pytateme srbský dvojzpěv\nod J. L., přednesli Raja Petrovic a S. Teodorovic. Kakby\nvala da srno; před. GliŠa KostiČ. Kdo je mar, velký sloven-\nský sbor od Dr. Benj. Xpavce.\n* Zpevácký spolek Branislav v Jilemnici uspořádá dne\n21 listopadu 1869 v sále „u bílého beránka\" besedu. Předne-\nseny budou veškeré o vypsanou v únoru t. r. cenu dvou du-\nkátu závodící sbory. Program. 1. Oddělení. Ouvertura. Až\nzařve český lev, sbor, báseň K. H. Máchy. Cech a lira,\nsolový sbor, báseň Jana Thona. Romance, sbor, slova od B.\nJ. Cidlinského. Čechův ples, sbor. 2. Oddělení. Deklamace.\nSlovo k vlasti, solový sbor. Požár, humoristický sbor, slova\nz básních. Pickových. Pan vrchní z Kozlova, žertovný sbor,\nslova od Celakovského. Cernokněžník., sboi, slova od K. S.\nv / 7\nSnaidra. 3. Oddělení. Taneční zábava. Skladba, která se o-\nbecenstvu nejlépe zalíbí, bude poctěna cenou.\n* Zpevácký spolek „Lech\" v Kouřimi dává dne 22. t.\nm.v tamější střelnici besedu, ku kteréž také jeho čestný oud\nclen české opery pan Josef Paleček spoluúciukování přislíbil."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "220", "page_fin": "220", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.2.3.1", "titre_corps": "Ze Syrakus (Stručný rozbor nové opery Gonzales Davila.)", "titre_sommaire": "Ze Syrakus (Stručný rozbor nové opery Gonzales Davila.)", "signature_source": "J. L", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "220", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.2", "debut_caractere": 2296, "fin_caractere_exclue": 4207, "texte": "J. L.\nZe Syrakus (Stručný rozbor nové opery Gonzales Davila.)\nSdělil jsem Vám onehdy stručný děj nejnovější opery: Gon-\nzales Davila od V. Moscuzzy, výtečného to umělce, jenž by\nzaujímal bez odporu jedno z nejpřednějších míst v Itálii, kdyby\nse odhodlal opustiti své rodiště Syracusy, kdež jej starosti ro-\ndinné a přátelské svazky odvracejí od umění a slávy. Nyní\npřejdu k hudbě samé. Opera zapocíná pěknou předehrou, na to\nnásleduje modlitba ženských, oznamující večer, pak sbor vojínů\npějící přípitek, jenž vyniká podivuhodným effektem. Na to\npřichází páže královny, jenž vypravuje pějíc povídku překrásnou\nvynikající prostou melodií a effektem, jež upomínajíc na zpěvy\nBelliniho došla hlučné pochvaly. Výjev mezi oběma milenci vy-\nznačuje se božskou melodií. Maestru Moscuzzovi podařila seroz-\no šná tu cabaletta:\nSon del suo volto immagine\nle stelle ni Ciel, cbe io miro\na skladatel byl pj ni dvakrát hlučně vyvolán. První akt konci\nse pochodem imposantním předneŠeným vojenskou kapellou, sbo-\nrem a orkestrem. V druhém aktu potkáváme se s romancí ef-\nfektuplnon, s terzettem as úchvatnou strettou, po níž pěvci i\nskladatel vyvoláni byli. Na to následuje duettino z dvou rozlič-\nných kontrastujících melodií, jehož účinek je neodolatelný. Akt\nten končí se duchaplně zosnovaným a zpracovaným kvintettem,\nkterýž vyvolává vždy hlučné pochvaly. Poslední akt může se\nbez odporu nazvati co do inspirace úžasným plodem hudebním.\nSkládá se z 1 arie, 2 romancí, 1 duetta a závěrečného terzetta.\nÚčinek arie byl neobyčejný a vždy se musela pieca ta opako-\nvat. Romance Malvíny v klášteře uzavřené je úchvatná od pr-\nvní noty až ku konci. Následující duetto mezi otcem a synem\nmůže se nazvat non plus uíttra dramatické hudby. Závěrečné\nvypravování, v němž se rozřeší katastrofa, končí nevýslovně je-\nmnou frásí. Výsledek opery byl ve všech 6 představeních neo-\nbyčejný a může se říci, že přijata byla hudba s nadšením"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "220", "page_fin": "221", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.2.3.2", "titre_corps": "Z Petrohadu 1. listop. (Sborový zpěv v konservatoři. — Koncerty ruské", "titre_sommaire": "Z Petrohadu 1. listop. (Sborový zpěv v konservatoři. — Koncerty ruské", "signature_source": "R. N", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "220", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.2", "debut_caractere": 4209, "fin_caractere_exclue": 7208, "texte": "Z Petrohadu 1. listop. (Sborový zpěv v konservatoři. — Koncerty ruské\nhudební společnosti. — Dr. Černý.)\nDávno už chtěl jsem promluvit o sborovém zpěvu v kon-\nservatoři i užiji k tomu dnes volného místa. Potřeba takového\nzpěvu stále se cítila v našem obecenstvě; Rus, od prostého po-\nčínajíc až do vzdělané třídy vždy nakloněn jest k sborovému\nzpěvu, který z nepamětných dob rózŠířen jest v národě hlavně,\nabych tak řekl, instinktivně beze vsí přípravy. Píseň leží v po-\nvaze Rusa vůbec a žádná krajina nemůže porovnati se s Ru-\nskem co do bohatosti národních motivův. Zatím, dle specifické\nnasí netecnosti, do těchto dob my ničeho neučinili, abychom\nna pevných základech vyvinuli vrozenou spůsobilost, která zů-\nstala pouhou spůsobilostí kdežto Němci pyšní se svými pěve-\nckými spolky (Liedertafel), kdežto francouzští orfeonisté již svě-\ntové slávy dosáhli, není u nás ani jednoho pravidelně zřízené-\nho sboru ; Němci rozšiřujíce po Rusi své národní písně pomocí\ndobře uspořádaných „Liedertafel\" i pěveckých akademií, dobý-\nvají slávy a ruská národnost v podruží se souží. Svým časem\njiž jsem dokázal, jaký užitek pro vzdělání vůbec plynul by z\npravidelného vývinu hudby; zvláště sborový zpěv může nemálo\npůsobit k rychlejšímu dosažení cíle, pročež vítáme s upřímnou\nvděčností clivalnou iniciativu ředitelstva ruské hudební společno-\nsti. Bude li společnost tou dráhou kráčet dále, může nám prou-\nkázat nesmírué služby. Vyzvání společnosti skutečně potkalo\nse u všech s souhlasem a počet oněch, kteří si přejí podílu\nbráti v zpěvu, co denně vzrůstá. Zpěv započal již v sále kou-\nservatorním i odbývá se dvakrát v témdni, v úterý a ve čtvrtek\nvečer. Sbor veden jest panem Frant. Černým, známým svými\nhlubokými vědomostmi hudebními. Upravení koncertů, v kterých\nbude účinkovat sbor, svěřeno panu Edvardu Nápravníkovi,\nkapelníku ruské opery, i Ferdinandu Hillerovi na vyzvání J. Imp.\nVýsosti, Velké kněžny Heleny Pavlovny. Podmínkou k vstou-\npení do sboru ruské hudební společnosti jest předběžná zkouška\nhlasu i schopnost pění z not. Účastníkům sboru dáno právo bez-\nplatného vstupu k symfonickým produkcím společnosti, není-li\nsbor právě zaměstnán. Aby se sbor tím snáze udržel, má ředi-\ntelstvo v úmyslu poznenáhla utvořit zvláštní kassu k výpomoci\ntěm, kteří v sboru spoluúcinkují a v neskvělém postavení se\nnachází. Co základ kassy té mohou sloužit sbírky z koncetův,\nkterých ředitelstvo chce užiti v dobro sboru, jakož i dobrovol-\nné příspěvky. Cíl překrásný i nepochybně Rusové, vždy hotovi\njsouce bráti podílu v dobrých věcech, nebudou se zdrahati obě-\ntovati svůj díl, aby se udržel pevný ruský sbor, sestavený z o-\nchotníkův všech tříd. Pro osoby, nedostatečně vyvcvicené zaří-\nzeny jsou při konservatoři bezplatné přípravné třídy sborového\npění, rozdělené dle pohlaví. V třídách těch bude se vyučovat\nelementární theorii, solfeggiování i sborovému pění, při Čem bu-\nde se zřetel obraceti k pravidelnému vyvniutí hlasu; mimo to\nmohou když si toho přejí poslouchati přednášky o historii hud-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 358, "texte": "v v\nby a esthetice. Řízení tříd uloženo panu Frant Černému, spolu\nvyucovati budou pan Rubec (teorii) paní Minkvicova, pan Sava-\nnelli vyvinování a vzdělávání hlasu, p. Famincyn historii hudby\na esthetice. Samo sebon se rozumí, že oni, kdož vstoupí\ndo přípravných tříd, všeho poplatku jsou prosti. Třídy sboro-\nvélio pění otevřeny jsou jíž od 16. září.\n\nR. N."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "221", "page_fin": "221", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.2.3.3", "titre_corps": "Z Bavorova. (Beseda zpěv. spolku.)", "titre_sommaire": "Z Bavorova. (Beseda zpěv. spolku.)", "signature_source": "— k", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.3", "debut_caractere": 360, "fin_caractere_exclue": 2188, "texte": "— k.\nZ Bavorova. (Beseda zpěv. spolku.)\nZřídka kdy zabloudí od nás do Časopisů nějaký dopis,\nzvláště zpěváckélio spolku se týkající. Moblo by se tedy sou-\nditi, že se vzdalujeme pokroku a že zp. spolek zůstal mezi těmi\nposledními, jenž nechce důstojně zastupovat místo mu vykázané.\nTo nikoli! Citát spolek nás jenom 15 údův účinkujících a 26\npřispívajících, ale jest viděti, že údům těmto na rozkvětu spolku\nzáleží, což dokázali svou neunavenou pílí, jakou navštěvovali\nřádně cvičení, by se mohla uspořádat akademie k dobročinnému\núčelu. — Zpěvácký spolek „Krasoslav\" v Bavorově uspořádal\nv neděli, dne 7. listopadu 1869 akademii v obecním hostinci.\nProgram byl: Proslov, předn. T. Vágnerová. — Kavatina\nze zpěvohry „Stanislav\" od Verdiho. — „Kukačka,\" píseň od\nTauvice, předn. Alž. Kubíčková. — „Křižáci na moři,\" sbor\nod Bažina, předn. „Krasoslav\" -— Ukolébavka z opery „Němá\nz Portici\" od Aubera předn. p. Vács. Fritz. — Kavatina ze\nopěvohry „Kuchař pařížský\" od Baratty. — „Cikání\" sbor od\nVogla, předn. „Krasoslav.\" — „Tři slzy\" píseň od Tauvice,\npředn. p. Jind. Štěpánek. — Deklamace „Čechův probuzení,\"\npředn. p. Jos. Tesař. -- „Svoji k svému\" sbor od Bendla, předn.\n„Krasoslav,\" Kavatina, arranž. od MáŠy. Taneční zábava ukon-\nčila akademie tuto. Program byl vesměs proveden k úplnému\nuspokojení a každé Číslo bylo odměněno hojným potleskem.\nNávštěva byla přehojná, též i hostí přespolních se seslo mnoho,\no Čemž svědčí příjem 18 zl. 2 kr. Čistý výnos 16 zl. se zašle\n„Průmyslní České Škole\" do Vídně. Kéž by vždy jen tak stat-\nně pokračoval i na dále sbor pěvecký i hudební! Konče dopis\nsvůj, vzdávám jak předsedovi zp. spolku p. Janu Vágnerovi\ntak i p. JosefuPonertovi řediteli za jich všemožné přičinění o\nzařízení této akademie nejsrdečnější díky a provolávám mužům\ntěmto o pokrok velezasloužilým trojnásobné: Sláva!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "221", "page_fin": "221", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.2.3.4", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.3", "debut_caractere": 2190, "fin_caractere_exclue": 6293, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\n* Valná hromada Smíchovského zpév. spolku „Lukesu\n(Dokončení). Posledním předmětem schůze byly volné návrhy,\nz nichž návrh pana Blažky, aby pp. Karel Bendi a prof. To-\nvaČovský za Čestné Členy spolku zvoleni byli pro jich velké zá-\nsluhy o sborový zpěv vůbec a Českoslovanské pěvecké spolky, jedno-\nhlasně přijat. Další návrh pana Votruby, aby stanovy spolkové se\ndaly konečně do tisku, dochází sice souhlasu, avšak k návrhu pana\nHeveroha usneseno, by se předložilyjiž r. 1866 a 1867 přepra-\ncované a změněné stanovy k místodržitelskému stvrzení a schvá-\nlení což se bohužel až dosud za rozličnými příčinami nesta-\nlo a teprvé schválené ony stanovy dají se, pakli tomu peně-\nžité poměry spolkové dovolí, ještě před příští březnovou valnou\nhromadou tisknouti. Odstupujícímu jednateli za horlivé a svědo-\nmité zastávání funkce své a statečnému starostovi za obezřelé\nřízení a časté peněžité dary k účelům spolkovým věnované, vzdá-\nny díky celým shromážděním. Návrh pana Votruby, aby zpěv.\nspolek uspořádal vetší pěveckou zábavu ve prospěch pořízení\nprapcra Sokola smíchovského, byl pro pokročilost Času výboru\nk brzkému vyřízení odkázán. Průběh debaty byl veskrz klidný\nana rokování stručně a krátce vedeném, brali podílu pp. :\nStreit, Blažka, Kučera, Votruba, Přibil, Bergmann, Novopacký,\nDrůbek, Polák, IJeveroh a Kubík, hlavně však starosta, kterýž\no půl sedmé hodině večerní prohlásil schůzi za skončenou.\n* Zpévácký spolek Lnmír na Male straně odbývati bude\none 27. listopádu t. r. hudební zpevní a deklamatorní zábavu,\npři níž ze zvláštní ochoty uČiuknjí: p. Čech, Člen k.z. českého\ndivadla, eellista p. Mašek, p. Chadima. Pan Kaván slíbil laska-\nvě, že převezme průvod na piano. Piano zapůjčil ochotně pan\nJiřikovský. Zábava odbývá se s místnnosti Sokola Malostranské-\n(v Novodvorské pivnici), která bezplatně zapůjčena jest. Lístky\ndostati lze u pana pokladníka p. Bedřicha Keilhaura v čísle\n80. pod katneným mostem na Malé Straně.\n* Šárecký péoecký spolek „Boleslav\" uspořádá v den vý-\nroční slavnosti založení spolku dne 21. listopadu 1869 v Pod-\nbabě v hostinci pod „Vinohradem'4, ve prospěch pohořelých v\nBakově zpěvní a deklamatorní besedu. Program. „Cikáni,\" vel-\nký sbor od Vogla. „Nový ztracený ráj,\" deklamace od Fr.\nDrahňovského, předn. p. V. Holeček. „U boj,\" sbor od Za-\njíce. „Něco za něco,\" deklamace od V. Růžičkové, před. slč.\nM. M. Šťastná. „Kytičky,\" sbor od Haise (poprvé.) „Že-\nna a basa,\" deklamace od V. Bělohorského, předn. p. E. S.\n„Nek duŠman vidí,\" sbor od Jenke (poprvé). „Ženich v pa-\nsti,\" deklamace od Fr. Drahoňovského, přednese p. Vác. Miňov-\nský. „Ten ptáček, ten se nazpívá,\" sbor od Bergmana (po-\\\nprvé). Začátek v 6 hodin.\n* Srbský zpév. spolek v Mitrovicích odbýval dne 15. li-\nstopadu řízením svého sbormistra p. Slavoljuba Lzicare besedu,\njejížto program byl tento: Pusky na klín, chorvátský sbor od\nVatroslava Lisinského. Predavaje od Živka Ocica. Po-\nžuda domovině, samozpěv od Livadice; před. S. Todorovic.\nNěsto o muškina; před. Vasa KrstiČ. Žalmy tatranského\nSlovana, sbor od Dr. Procházky. Pytateme srbský dvojzpěv\nod J. L., přednesli Raja Petrovic a S. Teodorovic. Kakby\nvala da srno; před. GliŠa KostiČ. Kdo je mar, velký sloven-\nský sbor od Dr. Benj. Xpavce.\n* Zpevácký spolek Branislav v Jilemnici uspořádá dne\n21 listopadu 1869 v sále „u bílého beránka\" besedu. Předne-\nseny budou veškeré o vypsanou v únoru t. r. cenu dvou du-\nkátu závodící sbory. Program. 1. Oddělení. Ouvertura. Až\nzařve český lev, sbor, báseň K. H. Máchy. Cech a lira,\nsolový sbor, báseň Jana Thona. Romance, sbor, slova od B.\nJ. Cidlinského. Čechův ples, sbor. 2. Oddělení. Deklamace.\nSlovo k vlasti, solový sbor. Požár, humoristický sbor, slova\nz básních. Pickových. Pan vrchní z Kozlova, žertovný sbor,\nslova od Celakovského. Cernokněžník., sboi, slova od K. S.\nv / 7\nSnaidra. 3. Oddělení. Taneční zábava. Skladba, která se o-\nbecenstvu nejlépe zalíbí, bude poctěna cenou.\n* Zpevácký spolek „Lech\" v Kouřimi dává dne 22. t.\nm.v tamější střelnici besedu, ku kteréž také jeho čestný oud\nclen české opery pan Josef Paleček spoluúciukování přislíbil."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "221", "page_fin": "222", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.2.4", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.3", "debut_caractere": 6295, "fin_caractere_exclue": 7808, "texte": "Zprávy.\n\n* České divadlo. Dne 12. listopadu: Černé domino, komická\nzpěvohra ve 3 jednáních, text od Scribe přel. B.\nPeška, hudba od Aubera (poprvé, prospěch sic. Eleonory z\nEhrenbergů. Dne 14. lišto p. Kry Špín a kmotra. Dne\n16. listop. Faust a Markéta (3. pohostinská hra sic. Sitto-\nvy). Dne 18. listop. Černé domino.\nBylo tomu dne 19. února právě 30 let, co se poprvé\nprovozovala na zdejším německém divadle bez značného\núspěchu Auberova pikantní zpěvohra: Černé domino, která\nbyvši r. 1837 při prvním se objevení v Paříži s nadšením\nuvítána až dosud tamější obecenstvo rozmile baví. Za to\nvšak přijalovji r. 1838 Lipsko chladně ar. 1839 Frankfurt\nlhostejně. České obecenstvo přijalo novinku tu příznivě, a\nkdyby bylo provedení vyhovělo přísným požadavkům, byla\nby se potkala s rozhodným úspěchem a přízní obecenstva.\nDříve než se o hudbě zmíníme, stůj zde stručný obsah té\nkteré zpěvohry7. Na dvorním bále v Madridě vypravuje Mas-\nsarena svému příteli hraběti Julianovi, že byl před nedá-\nvnem odměněn za ochotnou jisté zakuklené dámě poskytnu-\ntou službu tím, že mu náhoda dopřála viděti dámu tu při\nodchodu bez Škrabošky. Massarena dí, že byv zaujat Štíhlou\na lepou její postavou už dříve do ni zahořel, jakmile zočil\njejí sličný obličej ; avšak podotýká, že neví, kdo ta dáma\njest. Tu se objeví Černé domino se svou družkou. Massare-\nna domnívá se, že je domino onou dámou, o níž vypravo-\nval a je celý zanícen, pozoruje, že se neznámá snaží k ně-\nmu se přiblížiti. Konečně vida, že mu přichází se svou ro-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7461, "texte": "vněž zakuklenou družkou vstříc, vrhne se na pohovku a\n-dělá, jako by spal. Černé domino dávajíc mezi tím na je-\nsvou nejrozhodnější náklonnost k Massarenovi, položí nej-\nkrásnějsí bálovou kytici vedle naslouchajícího domnělého\nspáče. Černé domino prokáže Massarenovi podruhé milost,\nže sejme před ním škrabošku a Massarena nepochybuje už\nvíce, že je to jeho neznámá. Domino zmizí, zvěděvší k své-\nmu uleknutí, že minula už půlnoc a Massarena neví o sta-\nvu a jménu své milenky nic více, než před tím. Jsa neoče-\nkávaně povýšen u sboru diplomatickém soudí zamilovaný\nMassarena, že je toho příčinou mnohopůsobná dáma, buď\nkrálovna sama, aneb dáma, pro níž se královna zajímá;\nMassarena je dosti skromný, že drží poslední dámu za to a\npodivná shoda okolnosti ho v tomto úmyslu utvrdí, že je\nsličná neznámá choť cizozemského diplomata totiž lorda El-\nforta. Lord Elfort domnívá se skutečně, že je ono černé\ndomino jeho chotí a je ve své žárlivosti tím mrzutější, anto\nprohrál u herního spolku velkou summu peněz. Vsměsici\nlidu vzdálila se od černého domina, které se bylo dlouho\nbavilo s Massarenou, důvěrná družka a černé domino musí\nsama se pěšky domů z bálu odebrati. (1 akt) V paláci Ju-\nliánově slyšet zvonění a do komnaty vstupuje ženská maš-\nkara, již někdo drze pronásleduje a žádá o útulek. Hospody-\nně jarobujného hraběte Julána Kiaudia přijme ustrašenou\nmaškaru, avšak nikoliv bez rozmíšek, neboť má rozkázáno\npřipraviti hostinn veselým druhům svého velitele a Klaudía\nse obává, že by vnady dívky té mohly zavdati příčinu k\nnemilému výstupu. I radí tedy příchozí, aby odloživši do-\nmino vzala na se Šaty její neteře, kterou Kiaudia z venko-\nva očekává. Kiaudia představuje slečnu hostům co očekáva-\nnou služku co arragonskou venkovanku. Hosté obklopi-\nvše domnělou venkovanku vyzývají ji, aby zapěla nějakou\nnárodní píseň a jsou vyjma Massarenu a Elforta k ní do-\ntíraví. Lord Elfort nesúcastňuje se proto v nespůsobech mla-\ndých panáčků, poněvadž se byl úplně přesvědčil, že nebylo\nčerné domino jeho manželkou. Massarena drží mladou ar-\nragonskou služku za druhou maškaru černého domina, s\nnímž se bavil. Avšak podle hlasu obličeje a chování pozná\nmilenku v tomto zakuklení, ale sotva že se byl přesvědčil\no totožnosti osoby, zmizí mu podruhé krásná maškara. Ho-\nspodyně Kiaudia má totiž za milovníka jistého domovního\nsprávce klášterního pensionátu, v němž je též bujaré, černé\ndomino na vychování. Správce ten vkrade se do paláce\nhraběte Juliána, aby s Klaudií snědl zbytky hostiny. V po-\nkoji, kde Kiaudia se svým milencem jisti chce, je uzavřena\ndívka přestrojena v Černém dominu. Správce Gil Perez\notevře dvéře falešným klíčem a ustrne, když mu místo Klau-\ndie vstříc přichází černé domino a příšerným hlasem poše-\ntilce k tomu přinutí, že vydá k íče pensionátu, které má za pá-\nsem. (2. akt). Nyní se nacházíme v síni klášterní. Pomocí\nklíče dostane se černé domino ještě před svítáním do dív-\nčího ústavu a nyní konečně se dovíme, kdo vlastně je ta\nmilenka Massarenova. Jmenuje se Angela a je bohatou\npravnučkou rodiny Olivarezovy, která by s ní vymřela. An-\ngela má právě složití slib klášterní a následkem toho měly\nby statky její připadnouti lordu Elfortovi; ale královna,\nkterá se rovněž tak zajímá pro Massarena, jako pro Angelu,\nustanoví to jinak. Massarena má pojmouti Angelu za choť\na v okamžení, když poznav v domnělé přednostce ústavu\nsvou milenku, se domnívá, že je proň ztracena, objeví se\nAngela a prohlašuje, o rozkaz královny se opírajíc, Massa-\nrena za svého ženicha. (3. akt.) Veškerá zajímavost spo-\nčívá na Scribeově librettu. Frivolní místem děj, udržuje\nposluchače v napnutém očekávání při všem tom, že se tu\nhemží dosti pravděnepodobnosti. Hudba je jako u všech\nAuberových zpěvoher melodicky plynná, bohatá na rhytmy\njmenovitě taneční, a místy na vlastní reminiscence; avšak\ni ozdobná a effektní. Zpěv držán jest na mnoze parlando.\nArřagonská píseň Angely je karakteristická; velká její scéna\nv 3. aktu oplývajíc kolloraturními nesnadnostmi zabíhá do\nmoderního slohu italského. Deo gratias Gil Pereze líbilo se\nvelice. Veselý sbor dívek klášterních persifluje velmi ostře\nkázeň jeptišek. Velký účinek působí modlitba za scénou\ndoprovázená zpěvem Angely a Massareny. Zpěvohra tato,\nkterá by se též „veselohrou se zpěvem\" jmenovati mohla,\nstojíc co do ceny na stejné výši, jako jeho „Vyslankyně\"-\nvyžaduje výtečných herců i pěvců, a kde těch je, tam také\nje příznivý výsledek zpěvohry té pojištěn. Na našem di-\nvadle byla poměrně obsazena statnými silami. Zasloužilá\nbeneficiantka slč. z Ehrenbergů, vítána byvši při svém se\nobjevení hlučným potleskem a několika věnci, provedla co\ndo hry i co do zpěvu partii Angely vzorně a došla často,\njmenovitě po velké scéně (3. akt) bouřlivé pochvaly. Kdyby\nbyl zpěv p. Grunda (Massareny) na rovni s jeho svěží u-\nhlazenou hrou, intonace jeho tak čistá, jak významná byla\njeho mimika, jeho parlandové frase tak lehké a jemné, jak\nnenucené bylo jeho chování, byl by své úloze zajisté doko-\nnale vyhověl. Pan Paleček byl nepřekonatelným vzorem\nGil Pereze co do masky, hry i zpěvu a došel nejen po\nsvém Deo gratias, nýbrž i po rozmarném přednosu prosy\nbouřlivé pochvaly.— P. Šebesta (hrabě Juliano) mluvil prosu\npříliš rychle, ba místy s takým přenáhleným chvatem, že\njsme mu mnohé slovo nerozuměli; zpěv jeho byl však při-\nměřený. Pan Koubek znázornil lorda Elforta důstojně. Slč.\nHanušová (Klaudie) ochraptila nadobro; avšak byla přec\ntak ochotna, že i při své chorobě neodepřela spoluúčinkovánL\nCo Markéta dosáhla slč. Sittova rozhodného úspěchu.\n* Nápravníkova ruská národní opera: Nižegorodci dávala\nse v Petrohradě už 15kráte vždy se stejně skvělým úspěchem.\n* Pan Perd. Bachmann, krajan náš akr. dvorní pěvec\nv Mnichově postonávaje už dráhnou dobu na bolení v krku ob-\ndržel na celý rok dovolenou, abyjse v Itálii z neduhu « vyléčih\n* BIČ. Plchova, Pražanka, engažována jest nyní u divadla\n„Thalia\" v Hanoveru.\n* Bič. Teresa Stolzova zpívala tyto dny na divadle v\nTerstu u opeře „Aida\" od maestra Ventury a uchvátila mistr-\nným svým zpěvem veškeré obecenstvo k bouřlivým potleskům.\n* Skladatelům tanečních kusů. Výbor pro uspořádání ple-\nsu akademického Čtenářského spolku žádá slovanské skladatele,\naby k úceli tomu zapůjčili výboru nové posud neprovozované\ntaneční kusy aneb aby dle možnosti takové schválně pro aka-\ndemický ples složili a výboru (Ferdinandova třída Čís. 60 v Pra-\nze) nejdéle dne 1. prosince 1869 laskavě zaslali. Tance na po-\nřádek plesu položené jsou: polka mazurka —třasák—kva-\npík čtverylka beseda sousedská.\n* Pan Vác. Čahoun, varhaník u sv. Trojice v Praze,\nzvolen jest za sbormistra srbského zpěváckého spolku v Ruině*.\n* Pan Krolop dochází v Brémách, kde je u opery enga-\nžován, všestranné obliby obecenstva.\n* Pan Louis Koszl, Pražan a vojenský kapelník 4. král.\npluku anglického v Obestru, obdržel cd prince Walesského za\nvýtečné provedení rozličných kusů mezi jinými také\nvalčíku „An der blauen Donau\" na památku stříbrný pohár.\n* Slč. Gabriela Boema (Roubalová) měla přijmouti vel-\nmi příznivý engagement u italské opery v Jassích. Avšak ona\nho zamítla a zůstane prozatím bez engagementu.\n* Pianistka slč. Olga Morianova, žákyně p. Epsteina\nve Vídni zavítavši do Prahy, hodlá zde uspořádati samostatný\nkoncert.\n* Paní Ludwig-Medalová krajanka naše rodilá z Bene-\nšova zpívala před nedávnem v Carlsruhe v koncertě hudebního\nspolku s velmi příznivým úspěchem.\n* Slč. Lud. Sobolevská, pěvkyně polská, engažována je\nnyní u italské opery v Káhiře (Cairo)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-11-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-11-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-11-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "221", "page_fin": "222", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.2.4.1", "titre_corps": "* České divadlo. Dne 12. listopadu: Černé domino, komická", "titre_sommaire": "* České divadlo. Dne 12. listopadu: Černé domino, komická", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.3", "debut_caractere": 6304, "fin_caractere_exclue": 7808, "texte": "* České divadlo. Dne 12. listopadu: Černé domino, komická\nzpěvohra ve 3 jednáních, text od Scribe přel. B.\nPeška, hudba od Aubera (poprvé, prospěch sic. Eleonory z\nEhrenbergů. Dne 14. lišto p. Kry Špín a kmotra. Dne\n16. listop. Faust a Markéta (3. pohostinská hra sic. Sitto-\nvy). Dne 18. listop. Černé domino.\nBylo tomu dne 19. února právě 30 let, co se poprvé\nprovozovala na zdejším německém divadle bez značného\núspěchu Auberova pikantní zpěvohra: Černé domino, která\nbyvši r. 1837 při prvním se objevení v Paříži s nadšením\nuvítána až dosud tamější obecenstvo rozmile baví. Za to\nvšak přijalovji r. 1838 Lipsko chladně ar. 1839 Frankfurt\nlhostejně. České obecenstvo přijalo novinku tu příznivě, a\nkdyby bylo provedení vyhovělo přísným požadavkům, byla\nby se potkala s rozhodným úspěchem a přízní obecenstva.\nDříve než se o hudbě zmíníme, stůj zde stručný obsah té\nkteré zpěvohry7. Na dvorním bále v Madridě vypravuje Mas-\nsarena svému příteli hraběti Julianovi, že byl před nedá-\nvnem odměněn za ochotnou jisté zakuklené dámě poskytnu-\ntou službu tím, že mu náhoda dopřála viděti dámu tu při\nodchodu bez Škrabošky. Massarena dí, že byv zaujat Štíhlou\na lepou její postavou už dříve do ni zahořel, jakmile zočil\njejí sličný obličej ; avšak podotýká, že neví, kdo ta dáma\njest. Tu se objeví Černé domino se svou družkou. Massare-\nna domnívá se, že je domino onou dámou, o níž vypravo-\nval a je celý zanícen, pozoruje, že se neznámá snaží k ně-\nmu se přiblížiti. Konečně vida, že mu přichází se svou ro-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7461, "texte": "vněž zakuklenou družkou vstříc, vrhne se na pohovku a\n-dělá, jako by spal. Černé domino dávajíc mezi tím na je-\nsvou nejrozhodnější náklonnost k Massarenovi, položí nej-\nkrásnějsí bálovou kytici vedle naslouchajícího domnělého\nspáče. Černé domino prokáže Massarenovi podruhé milost,\nže sejme před ním škrabošku a Massarena nepochybuje už\nvíce, že je to jeho neznámá. Domino zmizí, zvěděvší k své-\nmu uleknutí, že minula už půlnoc a Massarena neví o sta-\nvu a jménu své milenky nic více, než před tím. Jsa neoče-\nkávaně povýšen u sboru diplomatickém soudí zamilovaný\nMassarena, že je toho příčinou mnohopůsobná dáma, buď\nkrálovna sama, aneb dáma, pro níž se královna zajímá;\nMassarena je dosti skromný, že drží poslední dámu za to a\npodivná shoda okolnosti ho v tomto úmyslu utvrdí, že je\nsličná neznámá choť cizozemského diplomata totiž lorda El-\nforta. Lord Elfort domnívá se skutečně, že je ono černé\ndomino jeho chotí a je ve své žárlivosti tím mrzutější, anto\nprohrál u herního spolku velkou summu peněz. Vsměsici\nlidu vzdálila se od černého domina, které se bylo dlouho\nbavilo s Massarenou, důvěrná družka a černé domino musí\nsama se pěšky domů z bálu odebrati. (1 akt) V paláci Ju-\nliánově slyšet zvonění a do komnaty vstupuje ženská maš-\nkara, již někdo drze pronásleduje a žádá o útulek. Hospody-\nně jarobujného hraběte Julána Kiaudia přijme ustrašenou\nmaškaru, avšak nikoliv bez rozmíšek, neboť má rozkázáno\npřipraviti hostinn veselým druhům svého velitele a Klaudía\nse obává, že by vnady dívky té mohly zavdati příčinu k\nnemilému výstupu. I radí tedy příchozí, aby odloživši do-\nmino vzala na se Šaty její neteře, kterou Kiaudia z venko-\nva očekává. Kiaudia představuje slečnu hostům co očekáva-\nnou služku co arragonskou venkovanku. Hosté obklopi-\nvše domnělou venkovanku vyzývají ji, aby zapěla nějakou\nnárodní píseň a jsou vyjma Massarenu a Elforta k ní do-\ntíraví. Lord Elfort nesúcastňuje se proto v nespůsobech mla-\ndých panáčků, poněvadž se byl úplně přesvědčil, že nebylo\nčerné domino jeho manželkou. Massarena drží mladou ar-\nragonskou služku za druhou maškaru černého domina, s\nnímž se bavil. Avšak podle hlasu obličeje a chování pozná\nmilenku v tomto zakuklení, ale sotva že se byl přesvědčil\no totožnosti osoby, zmizí mu podruhé krásná maškara. Ho-\nspodyně Kiaudia má totiž za milovníka jistého domovního\nsprávce klášterního pensionátu, v němž je též bujaré, černé\ndomino na vychování. Správce ten vkrade se do paláce\nhraběte Juliána, aby s Klaudií snědl zbytky hostiny. V po-\nkoji, kde Kiaudia se svým milencem jisti chce, je uzavřena\ndívka přestrojena v Černém dominu. Správce Gil Perez\notevře dvéře falešným klíčem a ustrne, když mu místo Klau-\ndie vstříc přichází černé domino a příšerným hlasem poše-\ntilce k tomu přinutí, že vydá k íče pensionátu, které má za pá-\nsem. (2. akt). Nyní se nacházíme v síni klášterní. Pomocí\nklíče dostane se černé domino ještě před svítáním do dív-\nčího ústavu a nyní konečně se dovíme, kdo vlastně je ta\nmilenka Massarenova. Jmenuje se Angela a je bohatou\npravnučkou rodiny Olivarezovy, která by s ní vymřela. An-\ngela má právě složití slib klášterní a následkem toho měly\nby statky její připadnouti lordu Elfortovi; ale královna,\nkterá se rovněž tak zajímá pro Massarena, jako pro Angelu,\nustanoví to jinak. Massarena má pojmouti Angelu za choť\na v okamžení, když poznav v domnělé přednostce ústavu\nsvou milenku, se domnívá, že je proň ztracena, objeví se\nAngela a prohlašuje, o rozkaz královny se opírajíc, Massa-\nrena za svého ženicha. (3. akt.) Veškerá zajímavost spo-\nčívá na Scribeově librettu. Frivolní místem děj, udržuje\nposluchače v napnutém očekávání při všem tom, že se tu\nhemží dosti pravděnepodobnosti. Hudba je jako u všech\nAuberových zpěvoher melodicky plynná, bohatá na rhytmy\njmenovitě taneční, a místy na vlastní reminiscence; avšak\ni ozdobná a effektní. Zpěv držán jest na mnoze parlando.\nArřagonská píseň Angely je karakteristická; velká její scéna\nv 3. aktu oplývajíc kolloraturními nesnadnostmi zabíhá do\nmoderního slohu italského. Deo gratias Gil Pereze líbilo se\nvelice. Veselý sbor dívek klášterních persifluje velmi ostře\nkázeň jeptišek. Velký účinek působí modlitba za scénou\ndoprovázená zpěvem Angely a Massareny. Zpěvohra tato,\nkterá by se též „veselohrou se zpěvem\" jmenovati mohla,\nstojíc co do ceny na stejné výši, jako jeho „Vyslankyně\"-\nvyžaduje výtečných herců i pěvců, a kde těch je, tam také\nje příznivý výsledek zpěvohry té pojištěn. Na našem di-\nvadle byla poměrně obsazena statnými silami. Zasloužilá\nbeneficiantka slč. z Ehrenbergů, vítána byvši při svém se\nobjevení hlučným potleskem a několika věnci, provedla co\ndo hry i co do zpěvu partii Angely vzorně a došla často,\njmenovitě po velké scéně (3. akt) bouřlivé pochvaly. Kdyby\nbyl zpěv p. Grunda (Massareny) na rovni s jeho svěží u-\nhlazenou hrou, intonace jeho tak čistá, jak významná byla\njeho mimika, jeho parlandové frase tak lehké a jemné, jak\nnenucené bylo jeho chování, byl by své úloze zajisté doko-\nnale vyhověl. Pan Paleček byl nepřekonatelným vzorem\nGil Pereze co do masky, hry i zpěvu a došel nejen po\nsvém Deo gratias, nýbrž i po rozmarném přednosu prosy\nbouřlivé pochvaly.— P. Šebesta (hrabě Juliano) mluvil prosu\npříliš rychle, ba místy s takým přenáhleným chvatem, že\njsme mu mnohé slovo nerozuměli; zpěv jeho byl však při-\nměřený. Pan Koubek znázornil lorda Elforta důstojně. Slč.\nHanušová (Klaudie) ochraptila nadobro; avšak byla přec\ntak ochotna, že i při své chorobě neodepřela spoluúčinkovánL\nCo Markéta dosáhla slč. Sittova rozhodného úspěchu.\n* Nápravníkova ruská národní opera: Nižegorodci dávala\nse v Petrohradě už 15kráte vždy se stejně skvělým úspěchem.\n* Pan Perd. Bachmann, krajan náš akr. dvorní pěvec\nv Mnichově postonávaje už dráhnou dobu na bolení v krku ob-\ndržel na celý rok dovolenou, abyjse v Itálii z neduhu « vyléčih\n* BIČ. Plchova, Pražanka, engažována jest nyní u divadla\n„Thalia\" v Hanoveru.\n* Bič. Teresa Stolzova zpívala tyto dny na divadle v\nTerstu u opeře „Aida\" od maestra Ventury a uchvátila mistr-\nným svým zpěvem veškeré obecenstvo k bouřlivým potleskům.\n* Skladatelům tanečních kusů. Výbor pro uspořádání ple-\nsu akademického Čtenářského spolku žádá slovanské skladatele,\naby k úceli tomu zapůjčili výboru nové posud neprovozované\ntaneční kusy aneb aby dle možnosti takové schválně pro aka-\ndemický ples složili a výboru (Ferdinandova třída Čís. 60 v Pra-\nze) nejdéle dne 1. prosince 1869 laskavě zaslali. Tance na po-\nřádek plesu položené jsou: polka mazurka —třasák—kva-\npík čtverylka beseda sousedská.\n* Pan Vác. Čahoun, varhaník u sv. Trojice v Praze,\nzvolen jest za sbormistra srbského zpěváckého spolku v Ruině*.\n* Pan Krolop dochází v Brémách, kde je u opery enga-\nžován, všestranné obliby obecenstva.\n* Pan Louis Koszl, Pražan a vojenský kapelník 4. král.\npluku anglického v Obestru, obdržel cd prince Walesského za\nvýtečné provedení rozličných kusů mezi jinými také\nvalčíku „An der blauen Donau\" na památku stříbrný pohár.\n* Slč. Gabriela Boema (Roubalová) měla přijmouti vel-\nmi příznivý engagement u italské opery v Jassích. Avšak ona\nho zamítla a zůstane prozatím bez engagementu.\n* Pianistka slč. Olga Morianova, žákyně p. Epsteina\nve Vídni zavítavši do Prahy, hodlá zde uspořádati samostatný\nkoncert.\n* Paní Ludwig-Medalová krajanka naše rodilá z Bene-\nšova zpívala před nedávnem v Carlsruhe v koncertě hudebního\nspolku s velmi příznivým úspěchem.\n* Slč. Lud. Sobolevská, pěvkyně polská, engažována je\nnyní u italské opery v Káhiře (Cairo)."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "219", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.1", "texte": "Kornel Stankovič.\nR.\nJak známo převládá u Jihoslovanů láska k malířství nad\nhudbu; avšak iv tomto odvětví umění mají mnohé zašlou-\nv\nžilé pěstovatele. Upozorňujeme zde na Bagotiče, Cačkoviče,\nEpsteina, Grahovara, Holjara, Ipavce, Janíčka, Jenka, Jeliče,\nKocha, Križmana, Radoviče, Skuliče, a předevšemi na Lisin-\nského a Stankoviče, kterýžto poslední si o sebrání národních\npísní srbských dobyl nepopiratelných zásluh.\nKornel Stankovič narodil se dne 21. srpna 1831 v Bu-\ndíně. *) Otec jeho náležeje k nejváženějším občanům Budín-\nským, obdarován byl 22 dětmi, z nichžto Kornel pouze na\nživu zůstal. Juž ve svém dětství projevoval k hudbě noho\nnáklonnosti, jižto v něm oživovala jeho zbožná matka, která\nho už v kolébce uspávala církevními písněmi. Když byl\nztratil otce svého, vzal ho pod svou záštitu srbský kníže J.\nRidjički. Kornel studoval gymnasium v Aradě, Segedíně a\nv Pešti, pěstuje vedlé studií pilně hudbu. Absolvovav gymna-\nsium oddal se zcela hudbě, studuje nauku o harmonii a kom-\nposicí u kontrapunktisty Šimona Sechtra ve Vídni, kde se\nseznámil s výtečným pianistou Willmersem.\nTak jako si Vuk Karadžič dobyl nesmrtelných zásluh\ntím, že sebral srbské národní písně, tak také snažil se Stan-\nkovič sebráním starých zpěvů církevních objeviti hudebnímu\nsvětu, jaká původnost a bohatost se zachovala v těchto zpě-\nvích. Stankovič uvedl totiž na pobídnutí srbského patri-\narchy Josefa Rajačiče, jenž ho též podporoval, v umělém rou-\nchu do not církevní zpěvy východních křesťanů, které jsouce\nnad míru originální, pocházejí z dob církve pravoslavné a\nještě podnes se zachovaly v tradici zbožných Slovanů pra-\nvoslavných. Taktéž podporoval ruský archimandrit Mich.\nRajevský mladého umělce, jenž roku 1851 provedl před nad-\nzmíněným patriarchou v řecké kapli ve Vídni církevní zpěvy,\njež dle svého spůsobu sestavil a upravil. Zpěvy ty líbily\nse patriarchu tak, že je uvedl v Karlovicích ve své patriar-\nchii. Stankovič zúčastňoval se téměř ve všech slovanských\nbesedách a uspořádal koncerty ve Vídni a Vojvodině.\nStankovič složil také celou řádu drobnějších hudebních\nskladeb, z nichžto se přemnohé rozšířily tak v národě, že se\nstaly takřka všeobecným majetkem prostého a vzdělaného\nJihoslovana. Jsou to zejména: Oj talasi! Ustáj, ustáj Srbine\nSěčaš-li se onog sata Sto se bore misii moje— Tavna\nnoci. Stankovič těšil se všestranné oblíbenosti mezi Srby\nzvláště a mezi Slovany vůbec a byl za své zásluhy vícekráte\nodměněn. J. M. císař František, jenž přijal od Stankoviče\nnárodní písně srbské, vyznamenal ho zlatou medalií pro\nvědy a umění a od J. M. cara Aleksandra 11. obdržel ruský\nřád Stanislava 111. třídy.\nHlavní díla Stankovičova jsou:\nI. Srbské pjesme, 2 knihy, obsahující 30 nejlepších ná-\nrodních písní pro sbor a piano.\n11. Pravoslavné církevní zpěvy, obsahující ve 3 knihách\nnejvážnější kostelní zpěvy zařízené pro sbor a piano.\nStankovič zemřel dne 18. dubna 1865 ve Vídni a zane-\nchal mimo to mnoho skladeb nedokončených v rukopisu.\n*) Naučný slovník udává, že se narodil dne 30. srpna; kdežto Ivan\nKuknljevič dne 21. srpna. Pozn. redakce.\n\nVýsledek badatelské cesty skladatele\nFr. Kocha.\nNa začátku roku podnikl ehvalně známý horvatský skla-\ndatel Fr. X. Koch (Kuchař) uměleckou pouť a procestovav\nHorvátsko, Zagorsko, Bosnu, Horvátské Přímoří, Dalmátsko,\ndalmátské ostrovy, Hercegovinu až k Černé Hoře, navrátil se\npo pěti měsícíh přes Terst do svého rodiště Oseku.\nHorlivému tomuto badateli podařilo se bohatou svou\nsbírku jihoslovanských národních písní rozmnožiti 625 písně-\nmi tak, že má nyní přes 2000 národních písní k tisku při-\nchystáno. Mimo to sebral Koch mnoho až dosud málo zná-\nmých tanečních melodií, které tvoři karakteristickou známku\nrozličných jižních kmenů slovanských, dále objevil mnohé v\nklášteřích a soukromých knihovnách uschované a k národní\nhudbě se vztahující rukopisy a staré tiskopisy, na nichž, jak\nbadateli tak i hudebnímu kritiku a skladateli mnoho záleží.\nKoch uvedl do not, nešetře času a namáhání, zpěvy k dra-\nmatu „Svete Sovrinae\" od Heltaroviče, které se byly po\n300 let ústním podáním u lidu udržely; jakož i pěknévhor-\nvátském Přímoří obyčejné glagolisticko-liturgické zpěvy, které\ntvoří takřka základ jihoslovanské hudby. Tím otevřel slo-\nvanským skladatelům nevyčerpatelné zřídlo pro další jejich\nhudební výtvory.\nKoch dobyl si nepopiratelných zásluch tím, že byl prvníy\njenž putuje od chatrče k chatrči, sebral s pílí včelicí bohatý\npoklad jiho slovanských národních písní a melodií, a z nich\nsystém vyvodil pro málo pěstovanou hudbu národní, který"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "220", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.2", "texte": "bude tvořit základ k dalšímu vývinu národní hudby a bez\nněho se vůbec nedá myslit skladba rázu čistě slovanského.\nBral-li Fr. Koch na své cestě zvláštní zřetel k hudbě\nslovanské; nebyl při tom přece lhostejný k jiným odvětvím\nvědy a umění, nýbrž rozšířil svá bádání i na obor historie\nvlastenecké literatury a přírodních věd. V ohledu tom ob-\njevil na ostrově Lesině pro národní literaturu velmi důležitý\npůvodní manuskript nejstaršího horvátského básníka Maru-\nliče z roku 1533. Koch zpozoroval mimo to v Hercegovině\nvelmi zajímavou věc, Která nám opětně podává důkazu, že\nse lidé neostýchají uvésti plod slovanských zemí co cizozem-\nský článek do světového obchodu. V Hercegovině roste\njistá bylina u velkém množství, která byvši sesbírána, usu-\nšena a na prášek umleta se prodává libra po 3 zl. obchod-\nníku Zachrlovi, jenž jí co „přesně perskému prášku na hmyzLL\nzjednal evropskou pověst.\nVe sbírce Kochově nacházejí se některé primitivní smyč-\ncové a dechové hudební nástroje jihoslovanských kočujících\nnárodů, fotografická vyobrazení malebných krojů rozličných\nslovanských kmenů, her, spůsobů atd., měst, pohledů na moře,\npodobizny znamenitých jihoslovanských komponistů, básníků,\ndějepisců atd. z dřívějších časů, staré speciální mapy Hor-\nvátska a Slavonska.\nTak jako byl Koch v každém směru činný, aby zjednal\nplatnost jihoslovanské hudbě, jí klestil dráhu k hudbě svě-\ntové, tak také se všemožně přičinil za svého pobytu v Zá-\nhřebě, aby se zvelebil zemský hudební ústav, což tím do-\nsáhl, že sněm na doléhání Kochovo uznávaje důležitost tohoto\nústavu roční subvencí 4000 zl. ústavu tomu poskytl, aby\nmohl dle nynějších požadavků být zorganisován.\nJak se dovídáme, má být zvolen na zemském hudebním\nústavu v Záhřebě nový ředitel. Bylo by žádoucno, aby při\nobsazování tohoto místa pravá zásluha se ocenila a jmeno-\nváním Kocha za ředitele vyhověno bylo všeobecnému přání\nnároda, jenž v Kochu ctí tvůrce zňšlechtěné národní hudby.\nPochybujeme velice, že je v Horvátsku druhé osoby, která\nby si byla dobyla více zásluh o hudbu a byla schopnější a\nhodnější tohoto místa, než Koch, jemuž by se zajisté po-\ndařilo získati pro tento ústav nejlepší vyučovací síly na poli\nnárodní hudby as nimi pospolu rozřešiti skvěle úlohu umě-\nleckého ústavu, na nějž národ s chloubou zírati bude.\n\nDopisy.\n\nJ. L.\nZe Syrakus (Stručný rozbor nové opery Gonzales Davila.)\nSdělil jsem Vám onehdy stručný děj nejnovější opery: Gon-\nzales Davila od V. Moscuzzy, výtečného to umělce, jenž by\nzaujímal bez odporu jedno z nejpřednějších míst v Itálii, kdyby\nse odhodlal opustiti své rodiště Syracusy, kdež jej starosti ro-\ndinné a přátelské svazky odvracejí od umění a slávy. Nyní\npřejdu k hudbě samé. Opera zapocíná pěknou předehrou, na to\nnásleduje modlitba ženských, oznamující večer, pak sbor vojínů\npějící přípitek, jenž vyniká podivuhodným effektem. Na to\npřichází páže královny, jenž vypravuje pějíc povídku překrásnou\nvynikající prostou melodií a effektem, jež upomínajíc na zpěvy\nBelliniho došla hlučné pochvaly. Výjev mezi oběma milenci vy-\nznačuje se božskou melodií. Maestru Moscuzzovi podařila seroz-\no šná tu cabaletta:\nSon del suo volto immagine\nle stelle ni Ciel, cbe io miro\na skladatel byl pj ni dvakrát hlučně vyvolán. První akt konci\nse pochodem imposantním předneŠeným vojenskou kapellou, sbo-\nrem a orkestrem. V druhém aktu potkáváme se s romancí ef-\nfektuplnon, s terzettem as úchvatnou strettou, po níž pěvci i\nskladatel vyvoláni byli. Na to následuje duettino z dvou rozlič-\nných kontrastujících melodií, jehož účinek je neodolatelný. Akt\nten končí se duchaplně zosnovaným a zpracovaným kvintettem,\nkterýž vyvolává vždy hlučné pochvaly. Poslední akt může se\nbez odporu nazvati co do inspirace úžasným plodem hudebním.\nSkládá se z 1 arie, 2 romancí, 1 duetta a závěrečného terzetta.\nÚčinek arie byl neobyčejný a vždy se musela pieca ta opako-\nvat. Romance Malvíny v klášteře uzavřené je úchvatná od pr-\nvní noty až ku konci. Následující duetto mezi otcem a synem\nmůže se nazvat non plus uíttra dramatické hudby. Závěrečné\nvypravování, v němž se rozřeší katastrofa, končí nevýslovně je-\nmnou frásí. Výsledek opery byl ve všech 6 představeních neo-\nbyčejný a může se říci, že přijata byla hudba s nadšením\n\nZ Petrohadu 1. listop. (Sborový zpěv v konservatoři. — Koncerty ruské\nhudební společnosti. — Dr. Černý.)\nDávno už chtěl jsem promluvit o sborovém zpěvu v kon-\nservatoři i užiji k tomu dnes volného místa. Potřeba takového\nzpěvu stále se cítila v našem obecenstvě; Rus, od prostého po-\nčínajíc až do vzdělané třídy vždy nakloněn jest k sborovému\nzpěvu, který z nepamětných dob rózŠířen jest v národě hlavně,\nabych tak řekl, instinktivně beze vsí přípravy. Píseň leží v po-\nvaze Rusa vůbec a žádná krajina nemůže porovnati se s Ru-\nskem co do bohatosti národních motivův. Zatím, dle specifické\nnasí netecnosti, do těchto dob my ničeho neučinili, abychom\nna pevných základech vyvinuli vrozenou spůsobilost, která zů-\nstala pouhou spůsobilostí kdežto Němci pyšní se svými pěve-\nckými spolky (Liedertafel), kdežto francouzští orfeonisté již svě-\ntové slávy dosáhli, není u nás ani jednoho pravidelně zřízené-\nho sboru ; Němci rozšiřujíce po Rusi své národní písně pomocí\ndobře uspořádaných „Liedertafel\" i pěveckých akademií, dobý-\nvají slávy a ruská národnost v podruží se souží. Svým časem\njiž jsem dokázal, jaký užitek pro vzdělání vůbec plynul by z\npravidelného vývinu hudby; zvláště sborový zpěv může nemálo\npůsobit k rychlejšímu dosažení cíle, pročež vítáme s upřímnou\nvděčností clivalnou iniciativu ředitelstva ruské hudební společno-\nsti. Bude li společnost tou dráhou kráčet dále, může nám prou-\nkázat nesmírué služby. Vyzvání společnosti skutečně potkalo\nse u všech s souhlasem a počet oněch, kteří si přejí podílu\nbráti v zpěvu, co denně vzrůstá. Zpěv započal již v sále kou-\nservatorním i odbývá se dvakrát v témdni, v úterý a ve čtvrtek\nvečer. Sbor veden jest panem Frant. Černým, známým svými\nhlubokými vědomostmi hudebními. Upravení koncertů, v kterých\nbude účinkovat sbor, svěřeno panu Edvardu Nápravníkovi,\nkapelníku ruské opery, i Ferdinandu Hillerovi na vyzvání J. Imp.\nVýsosti, Velké kněžny Heleny Pavlovny. Podmínkou k vstou-\npení do sboru ruské hudební společnosti jest předběžná zkouška\nhlasu i schopnost pění z not. Účastníkům sboru dáno právo bez-\nplatného vstupu k symfonickým produkcím společnosti, není-li\nsbor právě zaměstnán. Aby se sbor tím snáze udržel, má ředi-\ntelstvo v úmyslu poznenáhla utvořit zvláštní kassu k výpomoci\ntěm, kteří v sboru spoluúcinkují a v neskvělém postavení se\nnachází. Co základ kassy té mohou sloužit sbírky z koncetův,\nkterých ředitelstvo chce užiti v dobro sboru, jakož i dobrovol-\nné příspěvky. Cíl překrásný i nepochybně Rusové, vždy hotovi\njsouce bráti podílu v dobrých věcech, nebudou se zdrahati obě-\ntovati svůj díl, aby se udržel pevný ruský sbor, sestavený z o-\nchotníkův všech tříd. Pro osoby, nedostatečně vyvcvicené zaří-\nzeny jsou při konservatoři bezplatné přípravné třídy sborového\npění, rozdělené dle pohlaví. V třídách těch bude se vyučovat\nelementární theorii, solfeggiování i sborovému pění, při Čem bu-\nde se zřetel obraceti k pravidelnému vyvniutí hlasu; mimo to\nmohou když si toho přejí poslouchati přednášky o historii hud-"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.3", "texte": "v v\nby a esthetice. Řízení tříd uloženo panu Frant Černému, spolu\nvyucovati budou pan Rubec (teorii) paní Minkvicova, pan Sava-\nnelli vyvinování a vzdělávání hlasu, p. Famincyn historii hudby\na esthetice. Samo sebon se rozumí, že oni, kdož vstoupí\ndo přípravných tříd, všeho poplatku jsou prosti. Třídy sboro-\nvélio pění otevřeny jsou jíž od 16. září.\n\nR. N.\n\n— k.\nZ Bavorova. (Beseda zpěv. spolku.)\nZřídka kdy zabloudí od nás do Časopisů nějaký dopis,\nzvláště zpěváckélio spolku se týkající. Moblo by se tedy sou-\nditi, že se vzdalujeme pokroku a že zp. spolek zůstal mezi těmi\nposledními, jenž nechce důstojně zastupovat místo mu vykázané.\nTo nikoli! Citát spolek nás jenom 15 údův účinkujících a 26\npřispívajících, ale jest viděti, že údům těmto na rozkvětu spolku\nzáleží, což dokázali svou neunavenou pílí, jakou navštěvovali\nřádně cvičení, by se mohla uspořádat akademie k dobročinnému\núčelu. — Zpěvácký spolek „Krasoslav\" v Bavorově uspořádal\nv neděli, dne 7. listopadu 1869 akademii v obecním hostinci.\nProgram byl: Proslov, předn. T. Vágnerová. — Kavatina\nze zpěvohry „Stanislav\" od Verdiho. — „Kukačka,\" píseň od\nTauvice, předn. Alž. Kubíčková. — „Křižáci na moři,\" sbor\nod Bažina, předn. „Krasoslav\" -— Ukolébavka z opery „Němá\nz Portici\" od Aubera předn. p. Vács. Fritz. — Kavatina ze\nopěvohry „Kuchař pařížský\" od Baratty. — „Cikání\" sbor od\nVogla, předn. „Krasoslav.\" — „Tři slzy\" píseň od Tauvice,\npředn. p. Jind. Štěpánek. — Deklamace „Čechův probuzení,\"\npředn. p. Jos. Tesař. -- „Svoji k svému\" sbor od Bendla, předn.\n„Krasoslav,\" Kavatina, arranž. od MáŠy. Taneční zábava ukon-\nčila akademie tuto. Program byl vesměs proveden k úplnému\nuspokojení a každé Číslo bylo odměněno hojným potleskem.\nNávštěva byla přehojná, též i hostí přespolních se seslo mnoho,\no Čemž svědčí příjem 18 zl. 2 kr. Čistý výnos 16 zl. se zašle\n„Průmyslní České Škole\" do Vídně. Kéž by vždy jen tak stat-\nně pokračoval i na dále sbor pěvecký i hudební! Konče dopis\nsvůj, vzdávám jak předsedovi zp. spolku p. Janu Vágnerovi\ntak i p. JosefuPonertovi řediteli za jich všemožné přičinění o\nzařízení této akademie nejsrdečnější díky a provolávám mužům\ntěmto o pokrok velezasloužilým trojnásobné: Sláva!\n\nKronika zpěváckých spolků.\n* Valná hromada Smíchovského zpév. spolku „Lukesu\n(Dokončení). Posledním předmětem schůze byly volné návrhy,\nz nichž návrh pana Blažky, aby pp. Karel Bendi a prof. To-\nvaČovský za Čestné Členy spolku zvoleni byli pro jich velké zá-\nsluhy o sborový zpěv vůbec a Českoslovanské pěvecké spolky, jedno-\nhlasně přijat. Další návrh pana Votruby, aby stanovy spolkové se\ndaly konečně do tisku, dochází sice souhlasu, avšak k návrhu pana\nHeveroha usneseno, by se předložilyjiž r. 1866 a 1867 přepra-\ncované a změněné stanovy k místodržitelskému stvrzení a schvá-\nlení což se bohužel až dosud za rozličnými příčinami nesta-\nlo a teprvé schválené ony stanovy dají se, pakli tomu peně-\nžité poměry spolkové dovolí, ještě před příští březnovou valnou\nhromadou tisknouti. Odstupujícímu jednateli za horlivé a svědo-\nmité zastávání funkce své a statečnému starostovi za obezřelé\nřízení a časté peněžité dary k účelům spolkovým věnované, vzdá-\nny díky celým shromážděním. Návrh pana Votruby, aby zpěv.\nspolek uspořádal vetší pěveckou zábavu ve prospěch pořízení\nprapcra Sokola smíchovského, byl pro pokročilost Času výboru\nk brzkému vyřízení odkázán. Průběh debaty byl veskrz klidný\nana rokování stručně a krátce vedeném, brali podílu pp. :\nStreit, Blažka, Kučera, Votruba, Přibil, Bergmann, Novopacký,\nDrůbek, Polák, IJeveroh a Kubík, hlavně však starosta, kterýž\no půl sedmé hodině večerní prohlásil schůzi za skončenou.\n* Zpévácký spolek Lnmír na Male straně odbývati bude\none 27. listopádu t. r. hudební zpevní a deklamatorní zábavu,\npři níž ze zvláštní ochoty uČiuknjí: p. Čech, Člen k.z. českého\ndivadla, eellista p. Mašek, p. Chadima. Pan Kaván slíbil laska-\nvě, že převezme průvod na piano. Piano zapůjčil ochotně pan\nJiřikovský. Zábava odbývá se s místnnosti Sokola Malostranské-\n(v Novodvorské pivnici), která bezplatně zapůjčena jest. Lístky\ndostati lze u pana pokladníka p. Bedřicha Keilhaura v čísle\n80. pod katneným mostem na Malé Straně.\n* Šárecký péoecký spolek „Boleslav\" uspořádá v den vý-\nroční slavnosti založení spolku dne 21. listopadu 1869 v Pod-\nbabě v hostinci pod „Vinohradem'4, ve prospěch pohořelých v\nBakově zpěvní a deklamatorní besedu. Program. „Cikáni,\" vel-\nký sbor od Vogla. „Nový ztracený ráj,\" deklamace od Fr.\nDrahňovského, předn. p. V. Holeček. „U boj,\" sbor od Za-\njíce. „Něco za něco,\" deklamace od V. Růžičkové, před. slč.\nM. M. Šťastná. „Kytičky,\" sbor od Haise (poprvé.) „Že-\nna a basa,\" deklamace od V. Bělohorského, předn. p. E. S.\n„Nek duŠman vidí,\" sbor od Jenke (poprvé). „Ženich v pa-\nsti,\" deklamace od Fr. Drahoňovského, přednese p. Vác. Miňov-\nský. „Ten ptáček, ten se nazpívá,\" sbor od Bergmana (po-\\\nprvé). Začátek v 6 hodin.\n* Srbský zpév. spolek v Mitrovicích odbýval dne 15. li-\nstopadu řízením svého sbormistra p. Slavoljuba Lzicare besedu,\njejížto program byl tento: Pusky na klín, chorvátský sbor od\nVatroslava Lisinského. Predavaje od Živka Ocica. Po-\nžuda domovině, samozpěv od Livadice; před. S. Todorovic.\nNěsto o muškina; před. Vasa KrstiČ. Žalmy tatranského\nSlovana, sbor od Dr. Procházky. Pytateme srbský dvojzpěv\nod J. L., přednesli Raja Petrovic a S. Teodorovic. Kakby\nvala da srno; před. GliŠa KostiČ. Kdo je mar, velký sloven-\nský sbor od Dr. Benj. Xpavce.\n* Zpevácký spolek Branislav v Jilemnici uspořádá dne\n21 listopadu 1869 v sále „u bílého beránka\" besedu. Předne-\nseny budou veškeré o vypsanou v únoru t. r. cenu dvou du-\nkátu závodící sbory. Program. 1. Oddělení. Ouvertura. Až\nzařve český lev, sbor, báseň K. H. Máchy. Cech a lira,\nsolový sbor, báseň Jana Thona. Romance, sbor, slova od B.\nJ. Cidlinského. Čechův ples, sbor. 2. Oddělení. Deklamace.\nSlovo k vlasti, solový sbor. Požár, humoristický sbor, slova\nz básních. Pickových. Pan vrchní z Kozlova, žertovný sbor,\nslova od Celakovského. Cernokněžník., sboi, slova od K. S.\nv / 7\nSnaidra. 3. Oddělení. Taneční zábava. Skladba, která se o-\nbecenstvu nejlépe zalíbí, bude poctěna cenou.\n* Zpevácký spolek „Lech\" v Kouřimi dává dne 22. t.\nm.v tamější střelnici besedu, ku kteréž také jeho čestný oud\nclen české opery pan Josef Paleček spoluúciukování přislíbil.\n\nZprávy.\n\n* České divadlo. Dne 12. listopadu: Černé domino, komická\nzpěvohra ve 3 jednáních, text od Scribe přel. B.\nPeška, hudba od Aubera (poprvé, prospěch sic. Eleonory z\nEhrenbergů. Dne 14. lišto p. Kry Špín a kmotra. Dne\n16. listop. Faust a Markéta (3. pohostinská hra sic. Sitto-\nvy). Dne 18. listop. Černé domino.\nBylo tomu dne 19. února právě 30 let, co se poprvé\nprovozovala na zdejším německém divadle bez značného\núspěchu Auberova pikantní zpěvohra: Černé domino, která\nbyvši r. 1837 při prvním se objevení v Paříži s nadšením\nuvítána až dosud tamější obecenstvo rozmile baví. Za to\nvšak přijalovji r. 1838 Lipsko chladně ar. 1839 Frankfurt\nlhostejně. České obecenstvo přijalo novinku tu příznivě, a\nkdyby bylo provedení vyhovělo přísným požadavkům, byla\nby se potkala s rozhodným úspěchem a přízní obecenstva.\nDříve než se o hudbě zmíníme, stůj zde stručný obsah té\nkteré zpěvohry7. Na dvorním bále v Madridě vypravuje Mas-\nsarena svému příteli hraběti Julianovi, že byl před nedá-\nvnem odměněn za ochotnou jisté zakuklené dámě poskytnu-\ntou službu tím, že mu náhoda dopřála viděti dámu tu při\nodchodu bez Škrabošky. Massarena dí, že byv zaujat Štíhlou\na lepou její postavou už dříve do ni zahořel, jakmile zočil\njejí sličný obličej ; avšak podotýká, že neví, kdo ta dáma\njest. Tu se objeví Černé domino se svou družkou. Massare-\nna domnívá se, že je domino onou dámou, o níž vypravo-\nval a je celý zanícen, pozoruje, že se neznámá snaží k ně-\nmu se přiblížiti. Konečně vida, že mu přichází se svou ro-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691120-01.1.4", "texte": "vněž zakuklenou družkou vstříc, vrhne se na pohovku a\n-dělá, jako by spal. Černé domino dávajíc mezi tím na je-\nsvou nejrozhodnější náklonnost k Massarenovi, položí nej-\nkrásnějsí bálovou kytici vedle naslouchajícího domnělého\nspáče. Černé domino prokáže Massarenovi podruhé milost,\nže sejme před ním škrabošku a Massarena nepochybuje už\nvíce, že je to jeho neznámá. Domino zmizí, zvěděvší k své-\nmu uleknutí, že minula už půlnoc a Massarena neví o sta-\nvu a jménu své milenky nic více, než před tím. Jsa neoče-\nkávaně povýšen u sboru diplomatickém soudí zamilovaný\nMassarena, že je toho příčinou mnohopůsobná dáma, buď\nkrálovna sama, aneb dáma, pro níž se královna zajímá;\nMassarena je dosti skromný, že drží poslední dámu za to a\npodivná shoda okolnosti ho v tomto úmyslu utvrdí, že je\nsličná neznámá choť cizozemského diplomata totiž lorda El-\nforta. Lord Elfort domnívá se skutečně, že je ono černé\ndomino jeho chotí a je ve své žárlivosti tím mrzutější, anto\nprohrál u herního spolku velkou summu peněz. Vsměsici\nlidu vzdálila se od černého domina, které se bylo dlouho\nbavilo s Massarenou, důvěrná družka a černé domino musí\nsama se pěšky domů z bálu odebrati. (1 akt) V paláci Ju-\nliánově slyšet zvonění a do komnaty vstupuje ženská maš-\nkara, již někdo drze pronásleduje a žádá o útulek. Hospody-\nně jarobujného hraběte Julána Kiaudia přijme ustrašenou\nmaškaru, avšak nikoliv bez rozmíšek, neboť má rozkázáno\npřipraviti hostinn veselým druhům svého velitele a Klaudía\nse obává, že by vnady dívky té mohly zavdati příčinu k\nnemilému výstupu. I radí tedy příchozí, aby odloživši do-\nmino vzala na se Šaty její neteře, kterou Kiaudia z venko-\nva očekává. Kiaudia představuje slečnu hostům co očekáva-\nnou služku co arragonskou venkovanku. Hosté obklopi-\nvše domnělou venkovanku vyzývají ji, aby zapěla nějakou\nnárodní píseň a jsou vyjma Massarenu a Elforta k ní do-\ntíraví. Lord Elfort nesúcastňuje se proto v nespůsobech mla-\ndých panáčků, poněvadž se byl úplně přesvědčil, že nebylo\nčerné domino jeho manželkou. Massarena drží mladou ar-\nragonskou služku za druhou maškaru černého domina, s\nnímž se bavil. Avšak podle hlasu obličeje a chování pozná\nmilenku v tomto zakuklení, ale sotva že se byl přesvědčil\no totožnosti osoby, zmizí mu podruhé krásná maškara. Ho-\nspodyně Kiaudia má totiž za milovníka jistého domovního\nsprávce klášterního pensionátu, v němž je též bujaré, černé\ndomino na vychování. Správce ten vkrade se do paláce\nhraběte Juliána, aby s Klaudií snědl zbytky hostiny. V po-\nkoji, kde Kiaudia se svým milencem jisti chce, je uzavřena\ndívka přestrojena v Černém dominu. Správce Gil Perez\notevře dvéře falešným klíčem a ustrne, když mu místo Klau-\ndie vstříc přichází černé domino a příšerným hlasem poše-\ntilce k tomu přinutí, že vydá k íče pensionátu, které má za pá-\nsem. (2. akt). Nyní se nacházíme v síni klášterní. Pomocí\nklíče dostane se černé domino ještě před svítáním do dív-\nčího ústavu a nyní konečně se dovíme, kdo vlastně je ta\nmilenka Massarenova. Jmenuje se Angela a je bohatou\npravnučkou rodiny Olivarezovy, která by s ní vymřela. An-\ngela má právě složití slib klášterní a následkem toho měly\nby statky její připadnouti lordu Elfortovi; ale královna,\nkterá se rovněž tak zajímá pro Massarena, jako pro Angelu,\nustanoví to jinak. Massarena má pojmouti Angelu za choť\na v okamžení, když poznav v domnělé přednostce ústavu\nsvou milenku, se domnívá, že je proň ztracena, objeví se\nAngela a prohlašuje, o rozkaz královny se opírajíc, Massa-\nrena za svého ženicha. (3. akt.) Veškerá zajímavost spo-\nčívá na Scribeově librettu. Frivolní místem děj, udržuje\nposluchače v napnutém očekávání při všem tom, že se tu\nhemží dosti pravděnepodobnosti. Hudba je jako u všech\nAuberových zpěvoher melodicky plynná, bohatá na rhytmy\njmenovitě taneční, a místy na vlastní reminiscence; avšak\ni ozdobná a effektní. Zpěv držán jest na mnoze parlando.\nArřagonská píseň Angely je karakteristická; velká její scéna\nv 3. aktu oplývajíc kolloraturními nesnadnostmi zabíhá do\nmoderního slohu italského. Deo gratias Gil Pereze líbilo se\nvelice. Veselý sbor dívek klášterních persifluje velmi ostře\nkázeň jeptišek. Velký účinek působí modlitba za scénou\ndoprovázená zpěvem Angely a Massareny. Zpěvohra tato,\nkterá by se též „veselohrou se zpěvem\" jmenovati mohla,\nstojíc co do ceny na stejné výši, jako jeho „Vyslankyně\"-\nvyžaduje výtečných herců i pěvců, a kde těch je, tam také\nje příznivý výsledek zpěvohry té pojištěn. Na našem di-\nvadle byla poměrně obsazena statnými silami. Zasloužilá\nbeneficiantka slč. z Ehrenbergů, vítána byvši při svém se\nobjevení hlučným potleskem a několika věnci, provedla co\ndo hry i co do zpěvu partii Angely vzorně a došla často,\njmenovitě po velké scéně (3. akt) bouřlivé pochvaly. Kdyby\nbyl zpěv p. Grunda (Massareny) na rovni s jeho svěží u-\nhlazenou hrou, intonace jeho tak čistá, jak významná byla\njeho mimika, jeho parlandové frase tak lehké a jemné, jak\nnenucené bylo jeho chování, byl by své úloze zajisté doko-\nnale vyhověl. Pan Paleček byl nepřekonatelným vzorem\nGil Pereze co do masky, hry i zpěvu a došel nejen po\nsvém Deo gratias, nýbrž i po rozmarném přednosu prosy\nbouřlivé pochvaly.— P. Šebesta (hrabě Juliano) mluvil prosu\npříliš rychle, ba místy s takým přenáhleným chvatem, že\njsme mu mnohé slovo nerozuměli; zpěv jeho byl však při-\nměřený. Pan Koubek znázornil lorda Elforta důstojně. Slč.\nHanušová (Klaudie) ochraptila nadobro; avšak byla přec\ntak ochotna, že i při své chorobě neodepřela spoluúčinkovánL\nCo Markéta dosáhla slč. Sittova rozhodného úspěchu.\n* Nápravníkova ruská národní opera: Nižegorodci dávala\nse v Petrohradě už 15kráte vždy se stejně skvělým úspěchem.\n* Pan Perd. Bachmann, krajan náš akr. dvorní pěvec\nv Mnichově postonávaje už dráhnou dobu na bolení v krku ob-\ndržel na celý rok dovolenou, abyjse v Itálii z neduhu « vyléčih\n* BIČ. Plchova, Pražanka, engažována jest nyní u divadla\n„Thalia\" v Hanoveru.\n* Bič. Teresa Stolzova zpívala tyto dny na divadle v\nTerstu u opeře „Aida\" od maestra Ventury a uchvátila mistr-\nným svým zpěvem veškeré obecenstvo k bouřlivým potleskům.\n* Skladatelům tanečních kusů. Výbor pro uspořádání ple-\nsu akademického Čtenářského spolku žádá slovanské skladatele,\naby k úceli tomu zapůjčili výboru nové posud neprovozované\ntaneční kusy aneb aby dle možnosti takové schválně pro aka-\ndemický ples složili a výboru (Ferdinandova třída Čís. 60 v Pra-\nze) nejdéle dne 1. prosince 1869 laskavě zaslali. Tance na po-\nřádek plesu položené jsou: polka mazurka —třasák—kva-\npík čtverylka beseda sousedská.\n* Pan Vác. Čahoun, varhaník u sv. Trojice v Praze,\nzvolen jest za sbormistra srbského zpěváckého spolku v Ruině*.\n* Pan Krolop dochází v Brémách, kde je u opery enga-\nžován, všestranné obliby obecenstva.\n* Pan Louis Koszl, Pražan a vojenský kapelník 4. král.\npluku anglického v Obestru, obdržel cd prince Walesského za\nvýtečné provedení rozličných kusů mezi jinými také\nvalčíku „An der blauen Donau\" na památku stříbrný pohár.\n* Slč. Gabriela Boema (Roubalová) měla přijmouti vel-\nmi příznivý engagement u italské opery v Jassích. Avšak ona\nho zamítla a zůstane prozatím bez engagementu.\n* Pianistka slč. Olga Morianova, žákyně p. Epsteina\nve Vídni zavítavši do Prahy, hodlá zde uspořádati samostatný\nkoncert.\n* Paní Ludwig-Medalová krajanka naše rodilá z Bene-\nšova zpívala před nedávnem v Carlsruhe v koncertě hudebního\nspolku s velmi příznivým úspěchem.\n* Slč. Lud. Sobolevská, pěvkyně polská, engažována je\nnyní u italské opery v Káhiře (Cairo)."}]}