{"numero_id": "bm-bmtnabd-1869-12-20-01", "volume": "bmtnabd_1869-12-20_01", "ocr_sha256": "0207558c775061ec1df9d2f017a9624e47b3fc0c3c00d84ae96e421c281459ea", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1869/12/20_01/bmtnabd_1869-12-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1869-12-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-12-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1869-12-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "231", "page_fin": "232", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.2.1", "titre_corps": "Snadný a rychlý vyučovací spůsob hraní škál čili stupnic na piano. Podává Václav Proška.", "titre_sommaire": "Snadný a rychlý vyučovací spůsob hraní škál čili stupnic na piano. Podává Václav Proška.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "231", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4741, "texte": "Snadný a rychlý vyučovací spůsob hraní škál\nčili stupnic na piano.\nPodává Václav Proška.\nV.\nKclyž byl učitel dostatečně vycvičil žáka ve hře stupnice\nC-dur oběma rukama v rovném pohybu, nastává mu otázka,\nmá-lr též vyučovati všem ostatním dle stupnice té se v prsto-\nkladu řídícím stupnicím, aneb má-li dříve předevzíti jen vše-\ncky stupnice Dur dle kvintového kruhu, třeba tyto i jiného\nprstokladu vyžadovaly a má-li se pak ku Moll-stupnicím na-\nvrátí ti. Zde se může opět užiti jednoho neb druhého, dle\nokolností, kterých zde udati nelze, což se zde jen dobrému\nzdání učitelově ponechává. Vyučuje-li učitel Dur-stupnicím\ndle kvintového kruhu, které již jiného prstokladu vyžadují;\nmusí dáti bez toho stupnice, kterým byl učně již naučil,\nstále opakovati, čímž se stane, že žák nemůže zapomenouti\nstupnice dle naznačeného prstokladu, než se s nim Moll-\nstupnice předevezmou. Teď se ale opět naskytne otázka,\nkterým stupnicím prvé vyučovati, podmiňují-li jiného prsto-\nkladu než stupnice C-dur? Těm, které jsou této stu-\npnici v prstokladu nejpříbuznější. Jsou to tedy stupnice H-\ndur a H-moll, F-dur a F-moll.\nStupnice H-dur i H-moll dovede žák v pravé ruce hned\ndle prstokladu hráti, protože vyžadují pro pravou ruku téhož\nprstokladu, jako stupnice C-dur. Žák se jim potřebuje jen\nv levé ruce učiti. Stupnici F-dur i F-moll dovede žák též\nv levé ruce, poněvadž tyto vyžadují zase pro levou ruku ta-\nkového prstokladu, jako stupnice C-dur. Žák se jim tedy\njen opět v pravé ruce přiučiti musí. Jak lze ale zase H-dur\ni H moll v levé, a F dur i F moll v pravé ruce vyučovati?\nOpět dle názoru C-dur stupnice. Učitel řekne žáku, že\nhraje-li se stupnice H dur a H moll levou rukou dolů, pátý\nprst opět nehraje, ani neuzavírá stupnici tu, tedy že je zá-\nvěrečný prst čtvrtý, a že se nepočítá více 1 2 3, 1 23 4,\n1 2 3, 1 23 4, nýbrž 1 23 4, 1 23 123 4, 123\na že jen čtvrtý uzavírá. Dále podotkne učitel, že se nahoru\nčtvrtý prst co závěreáný nebéře do počtu, a že hned hraje\ntřetí (prsty se dohrají) atd. Při F dur a F moll v pravé\nruce, že se počítá nahoru téz 1 23 4, 1 23 1 23 4\n12 3a čtvrtý zakončí.\nNazpátky již každý sám si domyslí dle mého ná-\nzoru prstoklad stupnice té. Žák se upozorní opět při hraní\nstupnic těch oběma rukama, že jest nutno, by sobě jednu\nruku od druhé neodvisle myslil. Po stupnicích těch se nám\nnaskytují stupnice Des dur a Ges dur, které žák snadno\ndovede, užije li se při vyučování jich jen dobrého názoru.\nUčitel, učiniv žáka pozorná na vrchní klávesy obou těchto\nstupnic, řekne pak, že se v obou těchto stupnicích nalézají\ndvě skupení z vrchních klávesnic, které oboum stupnicím\npřináleží, a sice jedno ze dvou (Des, Es) a druhé ze třech\n(Jes, As, Hes) krátkých klávesů. Hraje-li se stupnice Des-\ndur, že se začíná skupením dvouklávesovým ÍDes, Es) a po-\nkračuje teprv ke skupení tříklávesovému (Jes, As, Hes);\nhraje-li se ale stupnice Jes dur, tu že nalézáme skupeniny\ntyto v opáčném pořádku, tedy: (Jes, As, Hes; Des, Es).\nHraje-li se tedy stupnice Des dur od prvního stupně nahoru,\nže se již hraje táké současně stupnice stupnice Jes dur od\npátého stupně nahoru, a hraje-li se stupnice Jes dur nahoru\nod prvního stupně, tu že se též hraje stupnice Des dur od\nčtvrtého stupně současně nahoru. Z toho vidno, jak jedna\nstupnice ve druhé až na jednu klávesu (CesnebC) obsažena\njest, tak že je hrajeme-li jednu, hrajeme již současně též i\ndruhou, až na jeden kláves, kterého není třeba si ale pro-\nzatím všímati, protože patří mezi dolenní, o kterých teď\nžádné řeči ještě není a jenž, jak se hned dozví, na rozdílnost\nprstokladu těchto dvou stupnic žádného vlivu míti nebude.\nDále řekne žáku, že, jelikož se nalézá ve stupnicích\ntěch skupení z hořenních klávesů, jest nutno, abychom sobě\npro tuto skupení též udělali skupení z prstů. Protože ale\npři těchto stupnicích pátý prst nehraje, a první ve všech stu-\npnicích, které začínají vrchní klávesou, jen pro dolenní klá-\nvesy určen jest, tedy že nezbývá nic jiného, než jen sobě\nz druhého, třetího a čtvrtého prstu tyto dvě skupeniny utvo-\nřiti; druhý a třetí prst (2 3) činně skupení dvouprstové slouží\npro dvouklávesově skupení Des, Es. Druhý, třetí se čtvrtým\n(23 4) čině skupení tříprstové, slouží pro tříklávesové sku-\npení Jes, As, Hes. První prst (palec) přináleží dvěma dolen-\nním klávesům, tedy v Des-dur, Fa C, a v Jes-dur, FaCes.\nUčitel to vše sám žáku ukazuj a vysvětluj než ho nechá\nstupnice ty hráti.\nPo této názorno-theoretické rozpravě přistoupí teprv uči-\ntel k praktickému hraní stupnic těch. Kterou z nich dřív\nchce předsevzíti, zůstane si stejno. Předevezme-li ale stud-\nnici Des-dur, řekne žáku, aby pro skupení Des, Es, také\npoužil dvouprstového skupení, tedy druhého a třetího prstu;\npodotkne dále, aby prsty\"ty na ony klávesy na jednou polo-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "232", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6182, "texte": "žil; tedy na Des druhý a na Es třetí prst. Mezi tím aby\nale palec, dokavád prsty ty leží na zmíněných klávesích, už\nzároveň pod ně podložil a nechal jej ležeti na klávesu F.\nMezi tím ale, co palec dopadne na kláves F, aby druhý a\ntřetí prst (dvouprstové skupení) pustil a hned zase druhý a\ntřetí a čtvrtý prst (tříprstové skupení) na klávesy Jes, As,\nHes na jednou položil. Dokavád prsty leží na zmíněných\nklávesích, aby již hned zase palec na klávesnici C podvino-\nval atd. ve vyšších oktávech. (Levou ruku každý učitel dle\ntohoto návodu žáku sám již snadno znázorní.)\nTím se stane, že učitel žáku odhalí celou kostru prsto-\nkladu stupnic těch. Napotom řekne žáku, aby prsty, ktere\ndrive položil najednou na klávesy, teď na ty samé klávesy\npo sobě kladl, anto palec, jak již známo, dolením klávesům\npřináleží. Tak se to má též se stupnici Ges-dur, hraj e-li se\njen místo C Ces. Žák tedy počne tříklávesovým skupením\nGes, As, Hes a pokračuje ke dvojklásovému Des, Es. Při\ntěchto stupnicích se tedy prsty neodpočítávají, protože se\nv pořádku takovém, v jakém se cifry 23 1, 23 4 1, aneb\nv stupnici Jes: 23 4 1, 23 1 nacházejí u prstokladu toho,\nnepočítá.\nPrstoklad melodické stupnice Des moll (Cis moll), obou\nrukou pak Jes moll (Fis moll) pravé ruky řídí se prstokladem\nstupnice Des dur. Melodická i harmonická stupnice Fis moll\njde ale v levé ruce podle prstokladu stupnice Fis dur. Uči-\ntel vyučujíc hře stupnici Hes dur, řekne žáku, že se v pravé\nruce začne stupnice ta hráti nahoru čtvrtým prstem. Prst\ntento nebéře se do počtu a neklade se třebas ani na kláves\nHes, nýbrž si ho jen žák domyslí. Stupnice ta začne se tedy\nhráti nahoru vedle ležícím klávesem C, a žák bude počítati\n1 2 3, 13 34 1 2 3, 1 23 4, a dle číslic těch prsty\nklásti. Tim se stane, že dopadne ve vyšších oktávách na\nkláves Hes čtvrtý prst a to jest tedy příčinou, proč začal\nstupnici tu čtvrtým. Nevadí ovšem také, začne-li se stupnice\nta, jak se vůbec vyučuje, druhým prstem, ale za to se dů-\nslednost prstokladu nezachová.\nJeště jednoduší pomůcka jest, práví-li se žáku: aby při\nhře stupnice Hes dur v pravé ruce nahoru hned podložil pod\nkaždý vrchní kláves, a tak dlouho dle pořádku prsty kladl,\naž zase k nějakému vrchnímu klávesu přijde. Tím se mu\nprstoklad sám odhalí. Žák položiv čtvrtý prst na kláves Hes,\njest nucena, hned na C podložiti, a dohrav až na Es, musí\nopět na F podložiti a prsty až do Hes dohráti atd, Tím se\nmu prstoklad sám objeví.\nHraj e-li se ale stupnice tato v pravé ruce dolů, tu se\nstřídá čtvrtý prst ve běhu jen se třetím; tedy: čtvrtý (prsty\nse dohrají) třetí (prsty se dohrají) atd. Levá ruka ale, hra-\nje li se dolů, podléhá opáčnému prstokladu, když se nebéře\ntřetí prst, kterým se začíná, též do počtu; nýbrž se hned\nvedle ležícím klávesem A začíná. Tedy 1 23 4, 1 23 atd.\nNahoru se ale střídá třetí prst ve běhu se čtvrtým. Tedy:\ntřetí (prsty se dohrají) čtvrtý (prsty se dohrají) atd. Dle\nHes dur se řídí též prstoklad stupnice Hes moll melodická\ni harmonická jen pro pravou ruku, levá ruka se ale liší od\ntohoto prstokladu zminěné stupnice moll a nezbývá nic ji-\nného, anto vše do podrobná popisovati zde nelze, než jen\naby učitel odhalil odchylku její, jakož i snad ještě některých\njiných, kterě se pod jeden klobouk uvésti nedají, sám žákovi.\nStupnice Es-dur začíná v pravé ruce nahoru třetím prstem*\nkterý se ale do počtu nebéře. Platí o jejím prstokladu ten-\ntýž návod, jako o stupnici Hes dur, jen že se počítá 123\n4, 1 23 1 23 4, 1 23 atd., též vedlejším klávesem F\npočínajíc. Dolů se střídá třetí prst ve běhu se čtvrtým.\nTedy: třetí (prsty se dohrají) čtvrtý (prsty se dohrají) atd.\nV levé ruce dolů přijde třetí prst na Es a nebéře se\ndo počtu, nýbrž se počne s vedlejším klávesem D, a počítá\nse 1 23 4, 1 23. Též se žáku řekne, že uemusí ani dle\npočítání prsty klásti, podložiti jen vždy pod vrchní kláves\nprvní prst. Nahoru se střídá třetí prst se ztvrtým a prsty\nse dohrají.\nStupnice Es-moll melodická i harmonická jdou v pravé\nruce dle stupnice Es dur, v levé ruce jest ale odchýlka.\nPři hře stupnice As dur v pravé ruce nahoru se třetím\nprstem začne a se vždy podloží jen pod každý vrchní kláves\na prsty se dle pořádku dohrají. Tím se prstoklad objeví\nsám. Naspátky připadne na As vždy třetí, ana Hes čtvrtý\nprst, ostatní prsty se vždy jen dohrají. Levá ruka nazpět\nzačíná třetím prstem, který se ale do počtu nebéře, nýbrž\nse začne až od vedlejšího klávesu Je a počítá se 1 23 4,\n123 atd.\nNahoru ale střídá se třetí prst se čtvrtým ve běhu, tedy\ntři (prsty se dohrají) čtyry (prsty se dohrají) atd. Stupnice\nAs moll melodická i harmonická v pravé ruce jde též podle\nstupnice As dur pravé ruky v prstokladu. Stupnice As mo 1\nmelodická jde v levé ruce nahoru též dle stupnice As dur\nDolů se ale podkládá jen pod vrchní klávesy na Fes a Ces,.\na prstoklad se sám objeví. Stupnice As moll harmonická\njde v levé ruce nahoru i dolů dle prstokladu levé ruky As\ndur.\nKonečně učiň učitel žáka i na to pozorná, že se nedá\njiného prstokladu pro veškeré stupnice užiti, protože ho uči-\ntelové piana sami neurčili; nýbrž že je určen pořádkem klá-\nvesů, jaký máme pro stupnice a že by mohl jen trochu\nzručný pianista, měl-li by theoreckou znalost stupnic, by sobě\nprstoklad ten konečné sám vynalezti poněvadž by přišel\nkdyby prsty jinak kladl, brzy s plynnou hrou stupnic do\nnesnází, o čemž se pianista nejlépe přesvědčí; začne-li ku\npř. stupnici H dur v levé ruce pátým a stupnici Es aneb\nHes dur v pravé ruce prvním prstem hráti atd. Žák se tím\npovzbudí k samobádání a nabyde tím u věci té pravého světla\na pomůže v čas nouze sobě i bez učitele. Vyučuj e-li učitel\nale žáka outlého věku, tedy ještě děcko, užij téhož návodu;\nale nedávej mu žádných theoretických důkazů, jako jsou ku\npř.: proč se hraje v Je-dur-stupnici Fis, ane F atd. Řekne\nmu jednoduše, že se hraje vní Fis místo F, a pokračuje\ns nim vždy ku většímu předznamenání, totiž dle kvintového\nkruhu. Ostatní si zůstane stejné. Konečně nech učitel žáka\nstupnici vždy jen v jedné ruce hráti a až ji každou rukou\nplynně dovede, teprv obéma rukama najednou cvičiti.\n*\nKonče článek ten mám za to, že jsem vyhověl výroku\njistého paedagoga, jenž zněl: „Pro neučené jsem dosti uče-\nným a učení mne nepotřebují.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-12-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-12-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1869-12-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "233", "page_fin": "233", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.2.2", "titre_corps": "Dopisy.", "titre_sommaire": "Dopisy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "233", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6302, "texte": "Dopisy.\n\nA. Bt.\nZ Milána. (Opery: Snoubenci. — Ruy Blas. — Maestro Marchetti. —\nSteger.)\nNavrativ se ze své cesty po jižní Itálie do Milána sdělím\nVám, co jsem kde zajímavého v operním oboru slyšel. V Tu-\nríne, podařilo se mi slyšeti nejnovejsí Petreílovu operu: Snon-\nbenci (I promessi sposi) a mohu dotvrdili, že se v této parti-\ntuře mezi operami neapolského maestra jeví věoší jednota hu-\ndebního konceptu, veČší znalo-t instrumentace a mnohem věcší\npéce u vyberu motivů hudebních, než v ostatních Petrellových\npartiturách. Ze zdařilých opravdu vnuknutých kusů, které líbi-\nly se nejvíce obecenstvu dlužno jmenovati: ženský sbor (1 akt,)\npijácká (při všem tou že je to lehká reminiscence na Verdiovu)\na znamenitá scéna „S Bohem,\" koncertantní kus (3 akt,) velký\npochod Frederika, romance Renzova a terzetto, jimž se konci\n3 akt. — Ve Florenci slyšel jsem na divadle Pagliano zajima-\nvou operu Ruy Blas od Marchettiho, v niž vychází dle všeo-\nbecného úsudku zora nového překrásného dne hudbě italské.\nTak alespoň píše o díle tom Gazzetta Ufficiale di Firenze a\njá k tomu dodávám, že štastný, maestro této opery jmenován\nbyl, před nedávnem na návrh ministra vyučování rytířem ko-\nruny italské. Přibyv do Janova měl jsem příležitost videti to\nG. Verdího slavného skladatele tak mnohých oper. Verdi ne-\npracuje o opeře „Vlast\" (Patria) na slova od Sardona, jak jste\nse snad doctli v časopise L' Europe artisté; nýbrž zanaší se\npříjemnou — zahálkou, kterou mu závidím. Právě přibyli sem\ndva znamenití hosté a sice skladatel F. Marchetti a hlavní te-\nnorista Fr. Steger, jenž při všem tom, že zbudil v „Tellu\"\nvšestranné nadšení v Lisabonu zůstuti tam nechtěl.\nZ Vídně. (Beseda zpěv. spolku slovanského)\nDne 6. pros. uspořádal zdejší slovanský zpěv. spolek\nkoncertní besedu, která velmi skvěle dopadla. Ze sborů\nslyšeli jsme: Válečnou píseň Táborů, chorál z XV. stol.\ndle harmonisaee Zvonařovy pro mužský sbor a harmonium\nupravil Forchtgott (poprvé.) — České vánoční písně s prů-\nvodem zpěvorohu a harmonia sestavil Forchgott — Crno-\ngorský uskok, sbor od Hořejška (poprvé) — Stráž u Vy-\nšehradu, sbor od Forchtgotta (poprvé) — Tři národní písně,\nsbor sestavil a harmonisoval Forchtgott (poprvé.) Sbory\nByvše výborně provedeny líbily se vesměs; hluboce bylo\ndojato Četné obecenstvo hned prvním, mocně velebným cho-\nrálem ; mile působily na posluchače prostonárodní koledy,\npři nichž kapelník p Čánský s obvyklou už virtuositou solo\npastýřské na zpěvoroh (křídlovku) přednesl. S pravým nad-\nšením zapěl zpěv. spolek sbor Stráž u Vyšehradu. Nová\ntato rovněž tak obratné zosnovaná, jak zbudovaná skladba byvši\nmistrně provedena potkala se s mohutným úspěchem. Mistr\nForchtgott obohatil vzácným tímto plodem své musy českou\nhudební literaturu, v níž se zajisté jeho skladby co perle\nskvíti budou. Mimo to zapěla síč. Adéla Ljub vina (Ruska)\nromanci od Varlamova a serenadu od Gounoda. Slč. Ljub-\nvina konajíc svá pěvecká studia u p. professorky Marche-\nsiové vyniká rozhodnými vlohami ku zpěvu. Pan Besekir-\nský zahrál dva salonní kusy od Vieuxtempse (Reverie a\nAir Russe) a dobyl si zvláště druhým číslem hojného po-\ntlesku. Fantasie na slovanské písně pro harmonium a pi-\nano od V. Hlaváče pěkně sestavenou a brillantními varia-\ncemi protkanou přednesl skladatel s p. prof. Forchtgottem.\nVe fantasii p. Hlaváčově vetkany jsou písně Ach není tu\n— Pod dubem — Kde domov můj — Z dýmem požaróv\n— Devojka se — Svatovac i Kolo — Sta Ču — Mnogaja\nIjeta a není tedy divu, že fantasie ta byvši výtečně prove-\ndena žádala se k opakování. Zdařilé přednášky vojenské\nkapelly pluku arciv Leopolda říz. p. Čanského bavily pak\nrozjařené obecenstvo až dlouho po půl noci.\n\n—a—\nZ Olomúce. (Oslava dne 8. prosince.)\nZapočetí sněmu církevního oslavovali jsme velkou sla-\nvnosti eírkevnou. V pul b. hod. ráno sloužena d. p. před-\nstaveným Ig. Haasem s četnou assistencí mše sv„ při které\núdové obou bohosl. pěveckých jednot „Ohlasu\" (slov.) a\n„Eintracht\" provedli mši Horákovu. Co vložek použito ku\nGraduale dvojsboru „Tu es Petrus\" od J. Lev. Belly, k\nOffertorium velkého dvojsboru „Felix es sacra Virgo Ma-\nria\" od Fr. Witta. Provedení bylo vesměs zdařilé, zvlášť\nnesnadné dvojsbory zpívány s nevšední jistotou a precísno-\nstí. Tu zajisté každý nepředpojatý posuzovatel poznal ce-\nnu zpěvu vokálného před hudbou figurálnou. Sebrali jsme\nsice mši Horákovu na žádost muže, kterého ctíme, kterého\nmilujeme, avšak od přesvědčení toho, že zpěvu dáváme v\nchrámu přednost před hudbou, že zpěvu patří v chrámu\nprvní místo, nikterak neobstoupili jsme, aniž odstoupiti ho-\ndláme. Nezavrhujeme ovšem zcela hudbu chrámovou, je-li\nhudba slušná a chrámu důstojná, nýbrž jen hudbu koncert-\nní, hudbu divadelní z chrámu vypuditi chceme, a vyžíváme\nvšechny pravé přátele církevné hudby, aby zlořádu onomu\nvší silou dle možnosti na odpor se postavili. Vždyť jest v\nČechách ina Moravě dosti pěveckých jednot; mohou tedy\nprovozovat hudbu vofeálnou. Provozováním mší vokálných\na vložek vokálných naučí se znáti cenu, cenu pravou sklá-\ndeb podobných a zajisté se jim na vždy zprotiví skladby a\nla Schiedermayer a consortů. Zkusme to, a zkusme to ně-\nkolikráte, a pak se nikdy více nevrátíme k starým těm\nv] i •> o\nšlendriánům.\n\nKronika zpěváckých spolků.\nv\nŽenský zpěváčky spolek vstoupil v Polici n. Metují\ndo života. Spolek ten čítá již nyní 26 údů, kteří vedením\np. učitele Hausmanna velmi zdařile sí počínají. Stanovy\nspolku, dle pardubického, od pí. Jahnové a sl. Hrubé spol-\nku laskavě odeslané, sestaveny budou co nejdříve a místo-\ndržitelství k potvrzení odeslány. Jméno spolku bude „Vla-\nsta\". Hlavních zásluh o spolek získal si p. Hausmann,\nvřelý národovec v Polici n. Metují.\n* Stanovy ženského pěveckého spolku „Libuše\" v Jose-\nfově došly tyto dni místodržitelského potvrzení.\n* Čtenář.-zpěváčky spolek v Rajci (na Moravě) odbýval\ndne 21. listop. besedu, v níž se hlavně líbila píseň „Kovář-\nská\" od L. Procházky.\n* Zpěv. spolek „Václav\" v Předním O věnci dosel mí-\nstodržitelského stvrzení.\nV Drnovicích u *Lysic (na Moravě,) založen jest dne\n8. prosince čtenářsko-pěvecký spolek, „Čtibor Drnovský,\"\npři čemž prozatímný výbor zvolen byl.\nV Sázavě zařizuje se právě zpěváčky spolek.\n* Čtenářsko-zpěváčky spolek „Dyje\" v Dačicích (na Mo-\nravě) zvolil před nedávnem p. Stejskala-Lažanského majitele\n„Plz. Novin\" za svého čestného člena."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-12-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-12-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1869-12-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "233", "page_fin": "233", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.2.2.1", "titre_corps": "Z Milána. (Opery: Snoubenci. — Ruy Blas. — Maestro Marchetti. —", "titre_sommaire": "Z Milána. (Opery: Snoubenci. — Ruy Blas. — Maestro Marchetti. —", "signature_source": "A. Bt", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "233", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.3", "debut_caractere": 9, "fin_caractere_exclue": 3651, "texte": "A. Bt.\nZ Milána. (Opery: Snoubenci. — Ruy Blas. — Maestro Marchetti. —\nSteger.)\nNavrativ se ze své cesty po jižní Itálie do Milána sdělím\nVám, co jsem kde zajímavého v operním oboru slyšel. V Tu-\nríne, podařilo se mi slyšeti nejnovejsí Petreílovu operu: Snon-\nbenci (I promessi sposi) a mohu dotvrdili, že se v této parti-\ntuře mezi operami neapolského maestra jeví věoší jednota hu-\ndebního konceptu, veČší znalo-t instrumentace a mnohem věcší\npéce u vyberu motivů hudebních, než v ostatních Petrellových\npartiturách. Ze zdařilých opravdu vnuknutých kusů, které líbi-\nly se nejvíce obecenstvu dlužno jmenovati: ženský sbor (1 akt,)\npijácká (při všem tou že je to lehká reminiscence na Verdiovu)\na znamenitá scéna „S Bohem,\" koncertantní kus (3 akt,) velký\npochod Frederika, romance Renzova a terzetto, jimž se konci\n3 akt. — Ve Florenci slyšel jsem na divadle Pagliano zajima-\nvou operu Ruy Blas od Marchettiho, v niž vychází dle všeo-\nbecného úsudku zora nového překrásného dne hudbě italské.\nTak alespoň píše o díle tom Gazzetta Ufficiale di Firenze a\njá k tomu dodávám, že štastný, maestro této opery jmenován\nbyl, před nedávnem na návrh ministra vyučování rytířem ko-\nruny italské. Přibyv do Janova měl jsem příležitost videti to\nG. Verdího slavného skladatele tak mnohých oper. Verdi ne-\npracuje o opeře „Vlast\" (Patria) na slova od Sardona, jak jste\nse snad doctli v časopise L' Europe artisté; nýbrž zanaší se\npříjemnou — zahálkou, kterou mu závidím. Právě přibyli sem\ndva znamenití hosté a sice skladatel F. Marchetti a hlavní te-\nnorista Fr. Steger, jenž při všem tom, že zbudil v „Tellu\"\nvšestranné nadšení v Lisabonu zůstuti tam nechtěl.\nZ Vídně. (Beseda zpěv. spolku slovanského)\nDne 6. pros. uspořádal zdejší slovanský zpěv. spolek\nkoncertní besedu, která velmi skvěle dopadla. Ze sborů\nslyšeli jsme: Válečnou píseň Táborů, chorál z XV. stol.\ndle harmonisaee Zvonařovy pro mužský sbor a harmonium\nupravil Forchtgott (poprvé.) — České vánoční písně s prů-\nvodem zpěvorohu a harmonia sestavil Forchgott — Crno-\ngorský uskok, sbor od Hořejška (poprvé) — Stráž u Vy-\nšehradu, sbor od Forchtgotta (poprvé) — Tři národní písně,\nsbor sestavil a harmonisoval Forchtgott (poprvé.) Sbory\nByvše výborně provedeny líbily se vesměs; hluboce bylo\ndojato Četné obecenstvo hned prvním, mocně velebným cho-\nrálem ; mile působily na posluchače prostonárodní koledy,\npři nichž kapelník p Čánský s obvyklou už virtuositou solo\npastýřské na zpěvoroh (křídlovku) přednesl. S pravým nad-\nšením zapěl zpěv. spolek sbor Stráž u Vyšehradu. Nová\ntato rovněž tak obratné zosnovaná, jak zbudovaná skladba byvši\nmistrně provedena potkala se s mohutným úspěchem. Mistr\nForchtgott obohatil vzácným tímto plodem své musy českou\nhudební literaturu, v níž se zajisté jeho skladby co perle\nskvíti budou. Mimo to zapěla síč. Adéla Ljub vina (Ruska)\nromanci od Varlamova a serenadu od Gounoda. Slč. Ljub-\nvina konajíc svá pěvecká studia u p. professorky Marche-\nsiové vyniká rozhodnými vlohami ku zpěvu. Pan Besekir-\nský zahrál dva salonní kusy od Vieuxtempse (Reverie a\nAir Russe) a dobyl si zvláště druhým číslem hojného po-\ntlesku. Fantasie na slovanské písně pro harmonium a pi-\nano od V. Hlaváče pěkně sestavenou a brillantními varia-\ncemi protkanou přednesl skladatel s p. prof. Forchtgottem.\nVe fantasii p. Hlaváčově vetkany jsou písně Ach není tu\n— Pod dubem — Kde domov můj — Z dýmem požaróv\n— Devojka se — Svatovac i Kolo — Sta Ču — Mnogaja\nIjeta a není tedy divu, že fantasie ta byvši výtečně prove-\ndena žádala se k opakování. Zdařilé přednášky vojenské\nkapelly pluku arciv Leopolda říz. p. Čanského bavily pak\nrozjařené obecenstvo až dlouho po půl noci."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-12-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-12-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1869-12-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "233", "page_fin": "233", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.2.2.2", "titre_corps": "Z Olomúce. (Oslava dne 8. prosince.)", "titre_sommaire": "Z Olomúce. (Oslava dne 8. prosince.)", "signature_source": "—a—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "233", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.3", "debut_caractere": 3653, "fin_caractere_exclue": 5182, "texte": "—a—\nZ Olomúce. (Oslava dne 8. prosince.)\nZapočetí sněmu církevního oslavovali jsme velkou sla-\nvnosti eírkevnou. V pul b. hod. ráno sloužena d. p. před-\nstaveným Ig. Haasem s četnou assistencí mše sv„ při které\núdové obou bohosl. pěveckých jednot „Ohlasu\" (slov.) a\n„Eintracht\" provedli mši Horákovu. Co vložek použito ku\nGraduale dvojsboru „Tu es Petrus\" od J. Lev. Belly, k\nOffertorium velkého dvojsboru „Felix es sacra Virgo Ma-\nria\" od Fr. Witta. Provedení bylo vesměs zdařilé, zvlášť\nnesnadné dvojsbory zpívány s nevšední jistotou a precísno-\nstí. Tu zajisté každý nepředpojatý posuzovatel poznal ce-\nnu zpěvu vokálného před hudbou figurálnou. Sebrali jsme\nsice mši Horákovu na žádost muže, kterého ctíme, kterého\nmilujeme, avšak od přesvědčení toho, že zpěvu dáváme v\nchrámu přednost před hudbou, že zpěvu patří v chrámu\nprvní místo, nikterak neobstoupili jsme, aniž odstoupiti ho-\ndláme. Nezavrhujeme ovšem zcela hudbu chrámovou, je-li\nhudba slušná a chrámu důstojná, nýbrž jen hudbu koncert-\nní, hudbu divadelní z chrámu vypuditi chceme, a vyžíváme\nvšechny pravé přátele církevné hudby, aby zlořádu onomu\nvší silou dle možnosti na odpor se postavili. Vždyť jest v\nČechách ina Moravě dosti pěveckých jednot; mohou tedy\nprovozovat hudbu vofeálnou. Provozováním mší vokálných\na vložek vokálných naučí se znáti cenu, cenu pravou sklá-\ndeb podobných a zajisté se jim na vždy zprotiví skladby a\nla Schiedermayer a consortů. Zkusme to, a zkusme to ně-\nkolikráte, a pak se nikdy více nevrátíme k starým těm\nv] i •> o\nšlendriánům."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-12-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-12-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1869-12-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "233", "page_fin": "233", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.2.2.3", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "233", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.3", "debut_caractere": 5184, "fin_caractere_exclue": 6302, "texte": "Kronika zpěváckých spolků.\nv\nŽenský zpěváčky spolek vstoupil v Polici n. Metují\ndo života. Spolek ten čítá již nyní 26 údů, kteří vedením\np. učitele Hausmanna velmi zdařile sí počínají. Stanovy\nspolku, dle pardubického, od pí. Jahnové a sl. Hrubé spol-\nku laskavě odeslané, sestaveny budou co nejdříve a místo-\ndržitelství k potvrzení odeslány. Jméno spolku bude „Vla-\nsta\". Hlavních zásluh o spolek získal si p. Hausmann,\nvřelý národovec v Polici n. Metují.\n* Stanovy ženského pěveckého spolku „Libuše\" v Jose-\nfově došly tyto dni místodržitelského potvrzení.\n* Čtenář.-zpěváčky spolek v Rajci (na Moravě) odbýval\ndne 21. listop. besedu, v níž se hlavně líbila píseň „Kovář-\nská\" od L. Procházky.\n* Zpěv. spolek „Václav\" v Předním O věnci dosel mí-\nstodržitelského stvrzení.\nV Drnovicích u *Lysic (na Moravě,) založen jest dne\n8. prosince čtenářsko-pěvecký spolek, „Čtibor Drnovský,\"\npři čemž prozatímný výbor zvolen byl.\nV Sázavě zařizuje se právě zpěváčky spolek.\n* Čtenářsko-zpěváčky spolek „Dyje\" v Dačicích (na Mo-\nravě) zvolil před nedávnem p. Stejskala-Lažanského majitele\n„Plz. Novin\" za svého čestného člena."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-12-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-12-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1869-12-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "233", "page_fin": "234", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.2.3", "titre_corps": "Zprávy.", "titre_sommaire": "Zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "233", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.3", "debut_caractere": 6304, "fin_caractere_exclue": 7276, "texte": "Zprávy.\n\n* České divadlo. Dne 10. pros. Kryšpín a kmotra. —\nDne 11. pros. Doktor Pandolfo, komická opera; slova dle Du-\nnieckélio přel. B. Peška, hudba od Stan. Dunieckého (poprvé).\nDne 12. pros. Romeo a Julie. Dne 17. pros. Ruslan a Ludmila.\nDne 17. pros. U věrného pastýře, komická opera v 3 jed. Text\ndle Scribea a Saint-Georgesa přel. Em. Ziingl. Hudba od Ad.\nAdama. (Ve prospěch kapelníka Ad. Čecha, poprvé.)\n„Dne 11, pros. o Čtvrt na desát. hod. večer skonal na našem\njevišti doktor Pandolfo, nikoliv snad následkem vnitřní slabosti\nneb tělesné vady; nýbrž pozvolnou vraždou, která na něm mimo-\nvolne spáchána byla.\" Tak zní úmrtní lístek nejnovějŠí operetty\n„Doktor Pandolfo\" od St. Dunieckého, jehož rozkošný „Šotek\"\npatrně svědčí o jeho komposičních vlohách. Operettka „Doktor\nPandolfo\" je mnohem lepší, než leckterá operetta od Zajíce a\nOffenbacha, které se u nás líbí; hudba její je mnohem důklad-\nnější, uměléjŠí a pikantnější, než povrchní a pozlátkem ověšené"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "234", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7016, "texte": "plody moderních operettních fabrikantů; avšak ona vyžaduje vý-\ntečných ve hře úplně obratných pěvců a kde se této podmínce\nneučiní zadost, tam nelze také příznivý výsledek očekávat. Ko-\nnečně vadí operettce té recitativy, které by se raději prosou\nnahraditi mohli. Libretto je dosti zajímavé. Hlavní roli hraje\npřihlouplý pan Doktor Pandolfo, jemuž jistá pacientka vymění\nláhviČku s lékem, z níž jí byl doktor Pandolfo medicinu k pití\nnalil, v jeho nepřítomnosti za jinou nápisem utrejch opatřenou.\nKdyž se doktor opět navrátí, tváří se pacientka, jakoby snášela\nukrutné bolesti, svalujíc při tom veškerou vinu na láhviČku, doktor\nnevěda, že ji pacientka za jinou vyměnila, ulekne se k smrti,\nvida, že jí nalil místo mediciny utrejchu. Pacientka sklesne na\noko na pohovku a dělá se umrlou. V tom vstoupí do pokoje\nsluha Pandolfův, jenž za velkou doktorem mu slíbenou od-\nměnu odstraní domnělou mrtvolu, která se mu napotom co stra-\nšidlo a konečně opět živou představí. Ze zdařilých Čísel vyni-\nká sbor nemocných a arie domněle otrávené pacientky. O pro-\nvedení samém pomlčíme. Zajímavou novinku posky 1 obe-\ncenstvu kapelník p. Ad. Cech, jenž si k svému příjmu obral\nrozkošnou zpěvohru „U věrného pastýře,\" která se v Paříži r.\n1838, v Praze na něm. divadle r. 1839 poprvé provozovala.\nOpera ta má svůj název od štítu cukráře Coquerela, jenž hraje\nv kuse tom roli sužovaného ženicha. Tento Coquerel zamiluje\nse totiž do Karoliny, dcery své sousedky Bergamottc, která je\nvoňavkářkou. Matka Bergamotte střeží argusovýma očima dceru\nsvou proto, poněvadž její krása láká tak mnohého lehkovážné-\nho mladého pána k skleněným dveřím závodu voňavkářského.\nMezi těmito nápadníky je také hrabě Cosslin, pravý to Almaviva,\njenž ale nemá Figara, nýbrž přihlouplého cukráře za soupeře.\nCosslin přinutí bázlivého cukráře tím, že mu vyhrožuje věčným\nžalářem v Bastille k zvláštnímu přísahou stvrzenému slibu, že\nse bez rozmyšlení a na místě ožení; avšak že hned po svatbě\nnevěstu opustí a nikdy více se do Paříže nenavrátí. K nej-\nvětšímu svému leknutí pozná cukrář v neznámé jemu vnucované\nnevěstě svou milovanou Karolinu a div že nepřijde o rozum.\nTu se ujme sužovaného Ženicha manželka hraběte Cosslina a\nosvobodivši übohého Coquerella od věčného uvěznění, založí tím\nzahanbivši zároveň citelně svého lehkovážného chotě štěstí obou\nmilenců, čímž odstraní snadno prominutelné, ale přec neodůvod-\nněné podezření obapolné věrolomnosti. Dobrý výsledek dlužno\nvíce připočísti zajímavému, na situace bohatému librettu, než\nhudební přísadě, ačkoliv se upříti nedá, že je hudba ala Auber\nsnadná a laŠkovná. Avšak při tom je povrchní, nevynikajíc ani\nhloubkou myšlének, ani vřelosti citu. O nějakém líčení povah\nnení tu ani řeči; slovem, hudba jest, vyjma samolibé prodlužo-\nvání a vyumělkovanou geniálnost slovům přiměřena a hlavně\nvtipná a příjemná v introdukcích a finalech, pak v komických\nduettách a terzettách mezi Coquerellem a hraběnkou, mezi ním\na jeho milenkou a mezi oběma a matkou nevěstinou.\n\nP.\n\n* Druhý filharmonický koncerty jenž odbýval se řízením\np. Bedř. Smetany v neděli dne 12. prosince, došel rovněž\ntak skvělého výsledku, jako první. Program obsahoval\ntentokráte zajímavé skladby instrumentální jako ouverturu\nke Calderonově: Magico prodigioso od A. Y. Ambrose, ou-\nverturu k „Juliu Cásaru\" od R. Schumanna; předehru ke\nkomické opeře: „Meistersinger\" od Richarda Wagnera a ko-\nnečně synfonii do C-dur od časně zesnulého Fr. Schuberta,\ngeniálního skladatele světoznámých písní. Že by se byl\nhudební svět dočkal na poli synfonie mnoho krásných a vý-\ntečných plodů od Frant. Schuberta, jenž nadán byl vzácnou\nbohatostí myšlének, není pochybnosti; nebof by se bylo\nmistru tomu vbrzku podařilo, zachrániti hojný proud svých\nskladeb před burácející zátopou a uvésti jej v řečiště, v\nněmž by nezkalene a velebně dál se übíral. To patrně vy-\nsvítá z této synfonie, v níž se zjevně zračí bohatý talent a\ntu a tam jiskra božského genia. Ovšem jeví se to ještě\nspůsobem, jenž jasně poukazuje na bouři vnitřního tvůrčí-\nho pudu, který je příliš mocoý a bezuzdný k uměleckému\npřekonání látky. Skladatel vylévá v synfonii té veškeré\nsvé síly, zabíhajíc tím až k marnotratnosti a domnívá se,\nnepamatujíc ani dost málo na povážlivé hospodaření a rozdělová-\nní, ještě k tomu, že udělal ještě příliš málo, jak to obyčejně dělá\nvšichni a Činné mládí, které neskrblí svými statky; nýbrž chce,\naby bujné lidé hojně požívali z jejich majetku. Z toho vyplývá, že\nvšechny sady této synfonie vyjma snad scherzo se\nzdají býti příliš dlouhé a příliš rozpředeny; kdežto jejich\nsvěžest a zajímavé obraty nedávají přístupu žádné jedno-\ntvornosti, ano z toho vyplývá, že se tu objeví lecos co bujný\nvýrůstek, jejž by povážlivý zahradník byl zajisté odstranil,\nkterý však jest právě znamením puČivé síly a bujnosti mla-\ndého strůmku. Synfonie uchvátila veškeré obecenstvo k hlu-\nčnému potlesku, jenž zároveň platil výtečnému dirigentu,\np. B. Smetanovi. Se Schumannovým pojmutím ouvertury k\n„Juliu Cásaru,\" která jinak duchaplně pracována jest, ne-\nshodujeme se rovněž tak, jako s Wagnerovým pojmutím\nMeistersingrů. Schumann nenakreslil nám ani jediným mo-\ntivem onoho velikána na poli světodějin, k jehož vítěznému\nvozu bylo štěstí připoutáno, jako R. Wagner ani jediným,\njímž by byl naznačil ráz doby a poesie\nkterý spočíval v něžném holdování ženské lásky, cnosti,,\nvěrnosti atd., aneb povahu hlavní osoby své opery „Meister-\nsinger.\" Celá smečka dechových nástrojů vyřítí se tu svým\nohromujícím hlaholeni na posluchače, pronásleduje ho ne-\nustále, až ho konečně k omdlení uštve; na štěstí, že ještě\nnemáme v orkestru ony pověstné pozouny z Jericha; jinak\nbychom se museli obávali, že by se strop žofínského sálu\nna nás zřítil. Provedení všech skladeb, zejmena synfonie\nSchubertovy a významné ouvertury od Dr. Ambrose bylo\nvelmi dobré; p. Smetana mnohokrát vyvolán.\n* Valná hromada pražských hudebníků, která se odbý-\nvala v neděli dne 28. listopadu o 1 hod. v místnostech ře-\nmeslnické besedy pražské na Václavském náměstí c. 780\nza příčinou zaražení výpomocného spolku „Cecilie,\" zahájena\nbyla od Em. Meliše, navrhovatele stanov této jednoty, jenž\nuvítal hosti stručnou řeci, v níž poukázal na důležitost a\npraktičnost tohoto spolku. Na to zvolen byl akklamací za\nstarostu této schůze p. Jan Knahl, jelikož ale tento volby\nnepřijal, zvolen byl p. Filip Bláha; načež se jal Em. Meliš, jenž\npodnět dal k zaražení této jednoty, stanovy přecítati. V\ndebatách o změně mnohých paragrafů, zúčastnili se pp. Els-\nnitz, Knahl, Meliš, Pathe, Schulz, Starý, Vinař, Wolf, na-\nčež pak volba prozatímného výboru předsevzata jest Do\nprozatímního výboru zvoleni jsou: p. Filip Bláha, Josef\nChrs, Bedř. Kirchner, Em. Meliš, Vác. Proška, Ondř. Rott,\nOtomar Smolík, Jan Starý, Čeněk Vinař.\n* Uprázdněná místa hudjebnická. Ve Velké Mezeříči\nna Moravě uprázdnilo se místo ředitele kůru a varhaníka\ns ročním služným 200 zl. r. Č. as výnosem Štoly z obřadů\nI církevních. Žádosti kompetentů zaslány budtež městské ra-\ndě ve Velké Meziříči nejdéle do 15. ledna 1870."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-12-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-12-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1869-12-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "233", "page_fin": "234", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.2.3.1", "titre_corps": "* České divadlo. Dne 10. pros. Kryšpín a kmotra. —", "titre_sommaire": "* České divadlo. Dne 10. pros. Kryšpín a kmotra. —", "signature_source": "P", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "233", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.3", "debut_caractere": 6313, "fin_caractere_exclue": 7276, "texte": "* České divadlo. Dne 10. pros. Kryšpín a kmotra. —\nDne 11. pros. Doktor Pandolfo, komická opera; slova dle Du-\nnieckélio přel. B. Peška, hudba od Stan. Dunieckého (poprvé).\nDne 12. pros. Romeo a Julie. Dne 17. pros. Ruslan a Ludmila.\nDne 17. pros. U věrného pastýře, komická opera v 3 jed. Text\ndle Scribea a Saint-Georgesa přel. Em. Ziingl. Hudba od Ad.\nAdama. (Ve prospěch kapelníka Ad. Čecha, poprvé.)\n„Dne 11, pros. o Čtvrt na desát. hod. večer skonal na našem\njevišti doktor Pandolfo, nikoliv snad následkem vnitřní slabosti\nneb tělesné vady; nýbrž pozvolnou vraždou, která na něm mimo-\nvolne spáchána byla.\" Tak zní úmrtní lístek nejnovějŠí operetty\n„Doktor Pandolfo\" od St. Dunieckého, jehož rozkošný „Šotek\"\npatrně svědčí o jeho komposičních vlohách. Operettka „Doktor\nPandolfo\" je mnohem lepší, než leckterá operetta od Zajíce a\nOffenbacha, které se u nás líbí; hudba její je mnohem důklad-\nnější, uměléjŠí a pikantnější, než povrchní a pozlátkem ověšené"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "234", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2988, "texte": "plody moderních operettních fabrikantů; avšak ona vyžaduje vý-\ntečných ve hře úplně obratných pěvců a kde se této podmínce\nneučiní zadost, tam nelze také příznivý výsledek očekávat. Ko-\nnečně vadí operettce té recitativy, které by se raději prosou\nnahraditi mohli. Libretto je dosti zajímavé. Hlavní roli hraje\npřihlouplý pan Doktor Pandolfo, jemuž jistá pacientka vymění\nláhviČku s lékem, z níž jí byl doktor Pandolfo medicinu k pití\nnalil, v jeho nepřítomnosti za jinou nápisem utrejch opatřenou.\nKdyž se doktor opět navrátí, tváří se pacientka, jakoby snášela\nukrutné bolesti, svalujíc při tom veškerou vinu na láhviČku, doktor\nnevěda, že ji pacientka za jinou vyměnila, ulekne se k smrti,\nvida, že jí nalil místo mediciny utrejchu. Pacientka sklesne na\noko na pohovku a dělá se umrlou. V tom vstoupí do pokoje\nsluha Pandolfův, jenž za velkou doktorem mu slíbenou od-\nměnu odstraní domnělou mrtvolu, která se mu napotom co stra-\nšidlo a konečně opět živou představí. Ze zdařilých Čísel vyni-\nká sbor nemocných a arie domněle otrávené pacientky. O pro-\nvedení samém pomlčíme. Zajímavou novinku posky 1 obe-\ncenstvu kapelník p. Ad. Cech, jenž si k svému příjmu obral\nrozkošnou zpěvohru „U věrného pastýře,\" která se v Paříži r.\n1838, v Praze na něm. divadle r. 1839 poprvé provozovala.\nOpera ta má svůj název od štítu cukráře Coquerela, jenž hraje\nv kuse tom roli sužovaného ženicha. Tento Coquerel zamiluje\nse totiž do Karoliny, dcery své sousedky Bergamottc, která je\nvoňavkářkou. Matka Bergamotte střeží argusovýma očima dceru\nsvou proto, poněvadž její krása láká tak mnohého lehkovážné-\nho mladého pána k skleněným dveřím závodu voňavkářského.\nMezi těmito nápadníky je také hrabě Cosslin, pravý to Almaviva,\njenž ale nemá Figara, nýbrž přihlouplého cukráře za soupeře.\nCosslin přinutí bázlivého cukráře tím, že mu vyhrožuje věčným\nžalářem v Bastille k zvláštnímu přísahou stvrzenému slibu, že\nse bez rozmyšlení a na místě ožení; avšak že hned po svatbě\nnevěstu opustí a nikdy více se do Paříže nenavrátí. K nej-\nvětšímu svému leknutí pozná cukrář v neznámé jemu vnucované\nnevěstě svou milovanou Karolinu a div že nepřijde o rozum.\nTu se ujme sužovaného Ženicha manželka hraběte Cosslina a\nosvobodivši übohého Coquerella od věčného uvěznění, založí tím\nzahanbivši zároveň citelně svého lehkovážného chotě štěstí obou\nmilenců, čímž odstraní snadno prominutelné, ale přec neodůvod-\nněné podezření obapolné věrolomnosti. Dobrý výsledek dlužno\nvíce připočísti zajímavému, na situace bohatému librettu, než\nhudební přísadě, ačkoliv se upříti nedá, že je hudba ala Auber\nsnadná a laŠkovná. Avšak při tom je povrchní, nevynikajíc ani\nhloubkou myšlének, ani vřelosti citu. O nějakém líčení povah\nnení tu ani řeči; slovem, hudba jest, vyjma samolibé prodlužo-\nvání a vyumělkovanou geniálnost slovům přiměřena a hlavně\nvtipná a příjemná v introdukcích a finalech, pak v komických\nduettách a terzettách mezi Coquerellem a hraběnkou, mezi ním\na jeho milenkou a mezi oběma a matkou nevěstinou.\n\nP."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-12-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-12-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1869-12-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "234", "page_fin": "234", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.2.3.2", "titre_corps": "* Druhý filharmonický koncerty jenž odbýval se řízením", "titre_sommaire": "* Druhý filharmonický koncerty jenž odbýval se řízením", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "234", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.4", "debut_caractere": 2990, "fin_caractere_exclue": 7016, "texte": "* Druhý filharmonický koncerty jenž odbýval se řízením\np. Bedř. Smetany v neděli dne 12. prosince, došel rovněž\ntak skvělého výsledku, jako první. Program obsahoval\ntentokráte zajímavé skladby instrumentální jako ouverturu\nke Calderonově: Magico prodigioso od A. Y. Ambrose, ou-\nverturu k „Juliu Cásaru\" od R. Schumanna; předehru ke\nkomické opeře: „Meistersinger\" od Richarda Wagnera a ko-\nnečně synfonii do C-dur od časně zesnulého Fr. Schuberta,\ngeniálního skladatele světoznámých písní. Že by se byl\nhudební svět dočkal na poli synfonie mnoho krásných a vý-\ntečných plodů od Frant. Schuberta, jenž nadán byl vzácnou\nbohatostí myšlének, není pochybnosti; nebof by se bylo\nmistru tomu vbrzku podařilo, zachrániti hojný proud svých\nskladeb před burácející zátopou a uvésti jej v řečiště, v\nněmž by nezkalene a velebně dál se übíral. To patrně vy-\nsvítá z této synfonie, v níž se zjevně zračí bohatý talent a\ntu a tam jiskra božského genia. Ovšem jeví se to ještě\nspůsobem, jenž jasně poukazuje na bouři vnitřního tvůrčí-\nho pudu, který je příliš mocoý a bezuzdný k uměleckému\npřekonání látky. Skladatel vylévá v synfonii té veškeré\nsvé síly, zabíhajíc tím až k marnotratnosti a domnívá se,\nnepamatujíc ani dost málo na povážlivé hospodaření a rozdělová-\nní, ještě k tomu, že udělal ještě příliš málo, jak to obyčejně dělá\nvšichni a Činné mládí, které neskrblí svými statky; nýbrž chce,\naby bujné lidé hojně požívali z jejich majetku. Z toho vyplývá, že\nvšechny sady této synfonie vyjma snad scherzo se\nzdají býti příliš dlouhé a příliš rozpředeny; kdežto jejich\nsvěžest a zajímavé obraty nedávají přístupu žádné jedno-\ntvornosti, ano z toho vyplývá, že se tu objeví lecos co bujný\nvýrůstek, jejž by povážlivý zahradník byl zajisté odstranil,\nkterý však jest právě znamením puČivé síly a bujnosti mla-\ndého strůmku. Synfonie uchvátila veškeré obecenstvo k hlu-\nčnému potlesku, jenž zároveň platil výtečnému dirigentu,\np. B. Smetanovi. Se Schumannovým pojmutím ouvertury k\n„Juliu Cásaru,\" která jinak duchaplně pracována jest, ne-\nshodujeme se rovněž tak, jako s Wagnerovým pojmutím\nMeistersingrů. Schumann nenakreslil nám ani jediným mo-\ntivem onoho velikána na poli světodějin, k jehož vítěznému\nvozu bylo štěstí připoutáno, jako R. Wagner ani jediným,\njímž by byl naznačil ráz doby a poesie\nkterý spočíval v něžném holdování ženské lásky, cnosti,,\nvěrnosti atd., aneb povahu hlavní osoby své opery „Meister-\nsinger.\" Celá smečka dechových nástrojů vyřítí se tu svým\nohromujícím hlaholeni na posluchače, pronásleduje ho ne-\nustále, až ho konečně k omdlení uštve; na štěstí, že ještě\nnemáme v orkestru ony pověstné pozouny z Jericha; jinak\nbychom se museli obávali, že by se strop žofínského sálu\nna nás zřítil. Provedení všech skladeb, zejmena synfonie\nSchubertovy a významné ouvertury od Dr. Ambrose bylo\nvelmi dobré; p. Smetana mnohokrát vyvolán.\n* Valná hromada pražských hudebníků, která se odbý-\nvala v neděli dne 28. listopadu o 1 hod. v místnostech ře-\nmeslnické besedy pražské na Václavském náměstí c. 780\nza příčinou zaražení výpomocného spolku „Cecilie,\" zahájena\nbyla od Em. Meliše, navrhovatele stanov této jednoty, jenž\nuvítal hosti stručnou řeci, v níž poukázal na důležitost a\npraktičnost tohoto spolku. Na to zvolen byl akklamací za\nstarostu této schůze p. Jan Knahl, jelikož ale tento volby\nnepřijal, zvolen byl p. Filip Bláha; načež se jal Em. Meliš, jenž\npodnět dal k zaražení této jednoty, stanovy přecítati. V\ndebatách o změně mnohých paragrafů, zúčastnili se pp. Els-\nnitz, Knahl, Meliš, Pathe, Schulz, Starý, Vinař, Wolf, na-\nčež pak volba prozatímného výboru předsevzata jest Do\nprozatímního výboru zvoleni jsou: p. Filip Bláha, Josef\nChrs, Bedř. Kirchner, Em. Meliš, Vác. Proška, Ondř. Rott,\nOtomar Smolík, Jan Starý, Čeněk Vinař.\n* Uprázdněná místa hudjebnická. Ve Velké Mezeříči\nna Moravě uprázdnilo se místo ředitele kůru a varhaníka\ns ročním služným 200 zl. r. Č. as výnosem Štoly z obřadů\nI církevních. Žádosti kompetentů zaslány budtež městské ra-\ndě ve Velké Meziříči nejdéle do 15. ledna 1870."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-12-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-12-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1869-12-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "234", "page_fin": "234", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.2.4", "titre_corps": "Listárna.", "titre_sommaire": "Listárna.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "234", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.4", "debut_caractere": 7018, "fin_caractere_exclue": 7189, "texte": "Listárna.\nPanu AI. H. v Chrudimi a zp. sp. Krakonoši ve V. :\nPůlletní předplatní peníze odevzdám „Pěvecké jednotě\".\nSI. zp. sp. v R.: „Vlašský salát\" můžete vždy obdržeti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1869-12-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1869-12-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1869-12-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "234", "page_fin": "234", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.2.5", "titre_corps": "Návěští.", "titre_sommaire": "Návěští.", "signature_source": "Em. Meliš", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "234", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.4", "debut_caractere": 7191, "fin_caractere_exclue": 7518, "texte": "Návěští.\nEm. Meliš.\nPřenechav časopis „Daliboru slavné Pěvecké\nje dl no té v Praze, která jej novým rokem dále vy-\ndávati bude, skládám vzdávaje se zároveň redakce\nsrdečný dík vsem pánům spolupracovníkům, jmenovité\nale p. Otakaru Hostinskému a Václ. Proskovif\nkteří mne s nezištnou horlivostí literárními příspěvky\npodporovali."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "231", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.1", "texte": "Snadný a rychlý vyučovací spůsob hraní škál\nčili stupnic na piano.\nPodává Václav Proška.\nV.\nKclyž byl učitel dostatečně vycvičil žáka ve hře stupnice\nC-dur oběma rukama v rovném pohybu, nastává mu otázka,\nmá-lr též vyučovati všem ostatním dle stupnice té se v prsto-\nkladu řídícím stupnicím, aneb má-li dříve předevzíti jen vše-\ncky stupnice Dur dle kvintového kruhu, třeba tyto i jiného\nprstokladu vyžadovaly a má-li se pak ku Moll-stupnicím na-\nvrátí ti. Zde se může opět užiti jednoho neb druhého, dle\nokolností, kterých zde udati nelze, což se zde jen dobrému\nzdání učitelově ponechává. Vyučuje-li učitel Dur-stupnicím\ndle kvintového kruhu, které již jiného prstokladu vyžadují;\nmusí dáti bez toho stupnice, kterým byl učně již naučil,\nstále opakovati, čímž se stane, že žák nemůže zapomenouti\nstupnice dle naznačeného prstokladu, než se s nim Moll-\nstupnice předevezmou. Teď se ale opět naskytne otázka,\nkterým stupnicím prvé vyučovati, podmiňují-li jiného prsto-\nkladu než stupnice C-dur? Těm, které jsou této stu-\npnici v prstokladu nejpříbuznější. Jsou to tedy stupnice H-\ndur a H-moll, F-dur a F-moll.\nStupnice H-dur i H-moll dovede žák v pravé ruce hned\ndle prstokladu hráti, protože vyžadují pro pravou ruku téhož\nprstokladu, jako stupnice C-dur. Žák se jim potřebuje jen\nv levé ruce učiti. Stupnici F-dur i F-moll dovede žák též\nv levé ruce, poněvadž tyto vyžadují zase pro levou ruku ta-\nkového prstokladu, jako stupnice C-dur. Žák se jim tedy\njen opět v pravé ruce přiučiti musí. Jak lze ale zase H-dur\ni H moll v levé, a F dur i F moll v pravé ruce vyučovati?\nOpět dle názoru C-dur stupnice. Učitel řekne žáku, že\nhraje-li se stupnice H dur a H moll levou rukou dolů, pátý\nprst opět nehraje, ani neuzavírá stupnici tu, tedy že je zá-\nvěrečný prst čtvrtý, a že se nepočítá více 1 2 3, 1 23 4,\n1 2 3, 1 23 4, nýbrž 1 23 4, 1 23 123 4, 123\na že jen čtvrtý uzavírá. Dále podotkne učitel, že se nahoru\nčtvrtý prst co závěreáný nebéře do počtu, a že hned hraje\ntřetí (prsty se dohrají) atd. Při F dur a F moll v pravé\nruce, že se počítá nahoru téz 1 23 4, 1 23 1 23 4\n12 3a čtvrtý zakončí.\nNazpátky již každý sám si domyslí dle mého ná-\nzoru prstoklad stupnice té. Žák se upozorní opět při hraní\nstupnic těch oběma rukama, že jest nutno, by sobě jednu\nruku od druhé neodvisle myslil. Po stupnicích těch se nám\nnaskytují stupnice Des dur a Ges dur, které žák snadno\ndovede, užije li se při vyučování jich jen dobrého názoru.\nUčitel, učiniv žáka pozorná na vrchní klávesy obou těchto\nstupnic, řekne pak, že se v obou těchto stupnicích nalézají\ndvě skupení z vrchních klávesnic, které oboum stupnicím\npřináleží, a sice jedno ze dvou (Des, Es) a druhé ze třech\n(Jes, As, Hes) krátkých klávesů. Hraje-li se stupnice Des-\ndur, že se začíná skupením dvouklávesovým ÍDes, Es) a po-\nkračuje teprv ke skupení tříklávesovému (Jes, As, Hes);\nhraje-li se ale stupnice Jes dur, tu že nalézáme skupeniny\ntyto v opáčném pořádku, tedy: (Jes, As, Hes; Des, Es).\nHraje-li se tedy stupnice Des dur od prvního stupně nahoru,\nže se již hraje táké současně stupnice stupnice Jes dur od\npátého stupně nahoru, a hraje-li se stupnice Jes dur nahoru\nod prvního stupně, tu že se též hraje stupnice Des dur od\nčtvrtého stupně současně nahoru. Z toho vidno, jak jedna\nstupnice ve druhé až na jednu klávesu (CesnebC) obsažena\njest, tak že je hrajeme-li jednu, hrajeme již současně též i\ndruhou, až na jeden kláves, kterého není třeba si ale pro-\nzatím všímati, protože patří mezi dolenní, o kterých teď\nžádné řeči ještě není a jenž, jak se hned dozví, na rozdílnost\nprstokladu těchto dvou stupnic žádného vlivu míti nebude.\nDále řekne žáku, že, jelikož se nalézá ve stupnicích\ntěch skupení z hořenních klávesů, jest nutno, abychom sobě\npro tuto skupení též udělali skupení z prstů. Protože ale\npři těchto stupnicích pátý prst nehraje, a první ve všech stu-\npnicích, které začínají vrchní klávesou, jen pro dolenní klá-\nvesy určen jest, tedy že nezbývá nic jiného, než jen sobě\nz druhého, třetího a čtvrtého prstu tyto dvě skupeniny utvo-\nřiti; druhý a třetí prst (2 3) činně skupení dvouprstové slouží\npro dvouklávesově skupení Des, Es. Druhý, třetí se čtvrtým\n(23 4) čině skupení tříprstové, slouží pro tříklávesové sku-\npení Jes, As, Hes. První prst (palec) přináleží dvěma dolen-\nním klávesům, tedy v Des-dur, Fa C, a v Jes-dur, FaCes.\nUčitel to vše sám žáku ukazuj a vysvětluj než ho nechá\nstupnice ty hráti.\nPo této názorno-theoretické rozpravě přistoupí teprv uči-\ntel k praktickému hraní stupnic těch. Kterou z nich dřív\nchce předsevzíti, zůstane si stejno. Předevezme-li ale stud-\nnici Des-dur, řekne žáku, aby pro skupení Des, Es, také\npoužil dvouprstového skupení, tedy druhého a třetího prstu;\npodotkne dále, aby prsty\"ty na ony klávesy na jednou polo-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "232", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.2", "texte": "žil; tedy na Des druhý a na Es třetí prst. Mezi tím aby\nale palec, dokavád prsty ty leží na zmíněných klávesích, už\nzároveň pod ně podložil a nechal jej ležeti na klávesu F.\nMezi tím ale, co palec dopadne na kláves F, aby druhý a\ntřetí prst (dvouprstové skupení) pustil a hned zase druhý a\ntřetí a čtvrtý prst (tříprstové skupení) na klávesy Jes, As,\nHes na jednou položil. Dokavád prsty leží na zmíněných\nklávesích, aby již hned zase palec na klávesnici C podvino-\nval atd. ve vyšších oktávech. (Levou ruku každý učitel dle\ntohoto návodu žáku sám již snadno znázorní.)\nTím se stane, že učitel žáku odhalí celou kostru prsto-\nkladu stupnic těch. Napotom řekne žáku, aby prsty, ktere\ndrive položil najednou na klávesy, teď na ty samé klávesy\npo sobě kladl, anto palec, jak již známo, dolením klávesům\npřináleží. Tak se to má též se stupnici Ges-dur, hraj e-li se\njen místo C Ces. Žák tedy počne tříklávesovým skupením\nGes, As, Hes a pokračuje ke dvojklásovému Des, Es. Při\ntěchto stupnicích se tedy prsty neodpočítávají, protože se\nv pořádku takovém, v jakém se cifry 23 1, 23 4 1, aneb\nv stupnici Jes: 23 4 1, 23 1 nacházejí u prstokladu toho,\nnepočítá.\nPrstoklad melodické stupnice Des moll (Cis moll), obou\nrukou pak Jes moll (Fis moll) pravé ruky řídí se prstokladem\nstupnice Des dur. Melodická i harmonická stupnice Fis moll\njde ale v levé ruce podle prstokladu stupnice Fis dur. Uči-\ntel vyučujíc hře stupnici Hes dur, řekne žáku, že se v pravé\nruce začne stupnice ta hráti nahoru čtvrtým prstem. Prst\ntento nebéře se do počtu a neklade se třebas ani na kláves\nHes, nýbrž si ho jen žák domyslí. Stupnice ta začne se tedy\nhráti nahoru vedle ležícím klávesem C, a žák bude počítati\n1 2 3, 13 34 1 2 3, 1 23 4, a dle číslic těch prsty\nklásti. Tim se stane, že dopadne ve vyšších oktávách na\nkláves Hes čtvrtý prst a to jest tedy příčinou, proč začal\nstupnici tu čtvrtým. Nevadí ovšem také, začne-li se stupnice\nta, jak se vůbec vyučuje, druhým prstem, ale za to se dů-\nslednost prstokladu nezachová.\nJeště jednoduší pomůcka jest, práví-li se žáku: aby při\nhře stupnice Hes dur v pravé ruce nahoru hned podložil pod\nkaždý vrchní kláves, a tak dlouho dle pořádku prsty kladl,\naž zase k nějakému vrchnímu klávesu přijde. Tím se mu\nprstoklad sám odhalí. Žák položiv čtvrtý prst na kláves Hes,\njest nucena, hned na C podložiti, a dohrav až na Es, musí\nopět na F podložiti a prsty až do Hes dohráti atd, Tím se\nmu prstoklad sám objeví.\nHraj e-li se ale stupnice tato v pravé ruce dolů, tu se\nstřídá čtvrtý prst ve běhu jen se třetím; tedy: čtvrtý (prsty\nse dohrají) třetí (prsty se dohrají) atd. Levá ruka ale, hra-\nje li se dolů, podléhá opáčnému prstokladu, když se nebéře\ntřetí prst, kterým se začíná, též do počtu; nýbrž se hned\nvedle ležícím klávesem A začíná. Tedy 1 23 4, 1 23 atd.\nNahoru se ale střídá třetí prst ve běhu se čtvrtým. Tedy:\ntřetí (prsty se dohrají) čtvrtý (prsty se dohrají) atd. Dle\nHes dur se řídí též prstoklad stupnice Hes moll melodická\ni harmonická jen pro pravou ruku, levá ruka se ale liší od\ntohoto prstokladu zminěné stupnice moll a nezbývá nic ji-\nného, anto vše do podrobná popisovati zde nelze, než jen\naby učitel odhalil odchylku její, jakož i snad ještě některých\njiných, kterě se pod jeden klobouk uvésti nedají, sám žákovi.\nStupnice Es-dur začíná v pravé ruce nahoru třetím prstem*\nkterý se ale do počtu nebéře. Platí o jejím prstokladu ten-\ntýž návod, jako o stupnici Hes dur, jen že se počítá 123\n4, 1 23 1 23 4, 1 23 atd., též vedlejším klávesem F\npočínajíc. Dolů se střídá třetí prst ve běhu se čtvrtým.\nTedy: třetí (prsty se dohrají) čtvrtý (prsty se dohrají) atd.\nV levé ruce dolů přijde třetí prst na Es a nebéře se\ndo počtu, nýbrž se počne s vedlejším klávesem D, a počítá\nse 1 23 4, 1 23. Též se žáku řekne, že uemusí ani dle\npočítání prsty klásti, podložiti jen vždy pod vrchní kláves\nprvní prst. Nahoru se střídá třetí prst se ztvrtým a prsty\nse dohrají.\nStupnice Es-moll melodická i harmonická jdou v pravé\nruce dle stupnice Es dur, v levé ruce jest ale odchýlka.\nPři hře stupnice As dur v pravé ruce nahoru se třetím\nprstem začne a se vždy podloží jen pod každý vrchní kláves\na prsty se dle pořádku dohrají. Tím se prstoklad objeví\nsám. Naspátky připadne na As vždy třetí, ana Hes čtvrtý\nprst, ostatní prsty se vždy jen dohrají. Levá ruka nazpět\nzačíná třetím prstem, který se ale do počtu nebéře, nýbrž\nse začne až od vedlejšího klávesu Je a počítá se 1 23 4,\n123 atd.\nNahoru ale střídá se třetí prst se čtvrtým ve běhu, tedy\ntři (prsty se dohrají) čtyry (prsty se dohrají) atd. Stupnice\nAs moll melodická i harmonická v pravé ruce jde též podle\nstupnice As dur pravé ruky v prstokladu. Stupnice As mo 1\nmelodická jde v levé ruce nahoru též dle stupnice As dur\nDolů se ale podkládá jen pod vrchní klávesy na Fes a Ces,.\na prstoklad se sám objeví. Stupnice As moll harmonická\njde v levé ruce nahoru i dolů dle prstokladu levé ruky As\ndur.\nKonečně učiň učitel žáka i na to pozorná, že se nedá\njiného prstokladu pro veškeré stupnice užiti, protože ho uči-\ntelové piana sami neurčili; nýbrž že je určen pořádkem klá-\nvesů, jaký máme pro stupnice a že by mohl jen trochu\nzručný pianista, měl-li by theoreckou znalost stupnic, by sobě\nprstoklad ten konečné sám vynalezti poněvadž by přišel\nkdyby prsty jinak kladl, brzy s plynnou hrou stupnic do\nnesnází, o čemž se pianista nejlépe přesvědčí; začne-li ku\npř. stupnici H dur v levé ruce pátým a stupnici Es aneb\nHes dur v pravé ruce prvním prstem hráti atd. Žák se tím\npovzbudí k samobádání a nabyde tím u věci té pravého světla\na pomůže v čas nouze sobě i bez učitele. Vyučuj e-li učitel\nale žáka outlého věku, tedy ještě děcko, užij téhož návodu;\nale nedávej mu žádných theoretických důkazů, jako jsou ku\npř.: proč se hraje v Je-dur-stupnici Fis, ane F atd. Řekne\nmu jednoduše, že se hraje vní Fis místo F, a pokračuje\ns nim vždy ku většímu předznamenání, totiž dle kvintového\nkruhu. Ostatní si zůstane stejné. Konečně nech učitel žáka\nstupnici vždy jen v jedné ruce hráti a až ji každou rukou\nplynně dovede, teprv obéma rukama najednou cvičiti.\n*\nKonče článek ten mám za to, že jsem vyhověl výroku\njistého paedagoga, jenž zněl: „Pro neučené jsem dosti uče-\nným a učení mne nepotřebují.\""}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "233", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.3", "texte": "Dopisy.\n\nA. Bt.\nZ Milána. (Opery: Snoubenci. — Ruy Blas. — Maestro Marchetti. —\nSteger.)\nNavrativ se ze své cesty po jižní Itálie do Milána sdělím\nVám, co jsem kde zajímavého v operním oboru slyšel. V Tu-\nríne, podařilo se mi slyšeti nejnovejsí Petreílovu operu: Snon-\nbenci (I promessi sposi) a mohu dotvrdili, že se v této parti-\ntuře mezi operami neapolského maestra jeví věoší jednota hu-\ndebního konceptu, veČší znalo-t instrumentace a mnohem věcší\npéce u vyberu motivů hudebních, než v ostatních Petrellových\npartiturách. Ze zdařilých opravdu vnuknutých kusů, které líbi-\nly se nejvíce obecenstvu dlužno jmenovati: ženský sbor (1 akt,)\npijácká (při všem tou že je to lehká reminiscence na Verdiovu)\na znamenitá scéna „S Bohem,\" koncertantní kus (3 akt,) velký\npochod Frederika, romance Renzova a terzetto, jimž se konci\n3 akt. — Ve Florenci slyšel jsem na divadle Pagliano zajima-\nvou operu Ruy Blas od Marchettiho, v niž vychází dle všeo-\nbecného úsudku zora nového překrásného dne hudbě italské.\nTak alespoň píše o díle tom Gazzetta Ufficiale di Firenze a\njá k tomu dodávám, že štastný, maestro této opery jmenován\nbyl, před nedávnem na návrh ministra vyučování rytířem ko-\nruny italské. Přibyv do Janova měl jsem příležitost videti to\nG. Verdího slavného skladatele tak mnohých oper. Verdi ne-\npracuje o opeře „Vlast\" (Patria) na slova od Sardona, jak jste\nse snad doctli v časopise L' Europe artisté; nýbrž zanaší se\npříjemnou — zahálkou, kterou mu závidím. Právě přibyli sem\ndva znamenití hosté a sice skladatel F. Marchetti a hlavní te-\nnorista Fr. Steger, jenž při všem tom, že zbudil v „Tellu\"\nvšestranné nadšení v Lisabonu zůstuti tam nechtěl.\nZ Vídně. (Beseda zpěv. spolku slovanského)\nDne 6. pros. uspořádal zdejší slovanský zpěv. spolek\nkoncertní besedu, která velmi skvěle dopadla. Ze sborů\nslyšeli jsme: Válečnou píseň Táborů, chorál z XV. stol.\ndle harmonisaee Zvonařovy pro mužský sbor a harmonium\nupravil Forchtgott (poprvé.) — České vánoční písně s prů-\nvodem zpěvorohu a harmonia sestavil Forchgott — Crno-\ngorský uskok, sbor od Hořejška (poprvé) — Stráž u Vy-\nšehradu, sbor od Forchtgotta (poprvé) — Tři národní písně,\nsbor sestavil a harmonisoval Forchtgott (poprvé.) Sbory\nByvše výborně provedeny líbily se vesměs; hluboce bylo\ndojato Četné obecenstvo hned prvním, mocně velebným cho-\nrálem ; mile působily na posluchače prostonárodní koledy,\npři nichž kapelník p Čánský s obvyklou už virtuositou solo\npastýřské na zpěvoroh (křídlovku) přednesl. S pravým nad-\nšením zapěl zpěv. spolek sbor Stráž u Vyšehradu. Nová\ntato rovněž tak obratné zosnovaná, jak zbudovaná skladba byvši\nmistrně provedena potkala se s mohutným úspěchem. Mistr\nForchtgott obohatil vzácným tímto plodem své musy českou\nhudební literaturu, v níž se zajisté jeho skladby co perle\nskvíti budou. Mimo to zapěla síč. Adéla Ljub vina (Ruska)\nromanci od Varlamova a serenadu od Gounoda. Slč. Ljub-\nvina konajíc svá pěvecká studia u p. professorky Marche-\nsiové vyniká rozhodnými vlohami ku zpěvu. Pan Besekir-\nský zahrál dva salonní kusy od Vieuxtempse (Reverie a\nAir Russe) a dobyl si zvláště druhým číslem hojného po-\ntlesku. Fantasie na slovanské písně pro harmonium a pi-\nano od V. Hlaváče pěkně sestavenou a brillantními varia-\ncemi protkanou přednesl skladatel s p. prof. Forchtgottem.\nVe fantasii p. Hlaváčově vetkany jsou písně Ach není tu\n— Pod dubem — Kde domov můj — Z dýmem požaróv\n— Devojka se — Svatovac i Kolo — Sta Ču — Mnogaja\nIjeta a není tedy divu, že fantasie ta byvši výtečně prove-\ndena žádala se k opakování. Zdařilé přednášky vojenské\nkapelly pluku arciv Leopolda říz. p. Čanského bavily pak\nrozjařené obecenstvo až dlouho po půl noci.\n\n—a—\nZ Olomúce. (Oslava dne 8. prosince.)\nZapočetí sněmu církevního oslavovali jsme velkou sla-\nvnosti eírkevnou. V pul b. hod. ráno sloužena d. p. před-\nstaveným Ig. Haasem s četnou assistencí mše sv„ při které\núdové obou bohosl. pěveckých jednot „Ohlasu\" (slov.) a\n„Eintracht\" provedli mši Horákovu. Co vložek použito ku\nGraduale dvojsboru „Tu es Petrus\" od J. Lev. Belly, k\nOffertorium velkého dvojsboru „Felix es sacra Virgo Ma-\nria\" od Fr. Witta. Provedení bylo vesměs zdařilé, zvlášť\nnesnadné dvojsbory zpívány s nevšední jistotou a precísno-\nstí. Tu zajisté každý nepředpojatý posuzovatel poznal ce-\nnu zpěvu vokálného před hudbou figurálnou. Sebrali jsme\nsice mši Horákovu na žádost muže, kterého ctíme, kterého\nmilujeme, avšak od přesvědčení toho, že zpěvu dáváme v\nchrámu přednost před hudbou, že zpěvu patří v chrámu\nprvní místo, nikterak neobstoupili jsme, aniž odstoupiti ho-\ndláme. Nezavrhujeme ovšem zcela hudbu chrámovou, je-li\nhudba slušná a chrámu důstojná, nýbrž jen hudbu koncert-\nní, hudbu divadelní z chrámu vypuditi chceme, a vyžíváme\nvšechny pravé přátele církevné hudby, aby zlořádu onomu\nvší silou dle možnosti na odpor se postavili. Vždyť jest v\nČechách ina Moravě dosti pěveckých jednot; mohou tedy\nprovozovat hudbu vofeálnou. Provozováním mší vokálných\na vložek vokálných naučí se znáti cenu, cenu pravou sklá-\ndeb podobných a zajisté se jim na vždy zprotiví skladby a\nla Schiedermayer a consortů. Zkusme to, a zkusme to ně-\nkolikráte, a pak se nikdy více nevrátíme k starým těm\nv] i •> o\nšlendriánům.\n\nKronika zpěváckých spolků.\nv\nŽenský zpěváčky spolek vstoupil v Polici n. Metují\ndo života. Spolek ten čítá již nyní 26 údů, kteří vedením\np. učitele Hausmanna velmi zdařile sí počínají. Stanovy\nspolku, dle pardubického, od pí. Jahnové a sl. Hrubé spol-\nku laskavě odeslané, sestaveny budou co nejdříve a místo-\ndržitelství k potvrzení odeslány. Jméno spolku bude „Vla-\nsta\". Hlavních zásluh o spolek získal si p. Hausmann,\nvřelý národovec v Polici n. Metují.\n* Stanovy ženského pěveckého spolku „Libuše\" v Jose-\nfově došly tyto dni místodržitelského potvrzení.\n* Čtenář.-zpěváčky spolek v Rajci (na Moravě) odbýval\ndne 21. listop. besedu, v níž se hlavně líbila píseň „Kovář-\nská\" od L. Procházky.\n* Zpěv. spolek „Václav\" v Předním O věnci dosel mí-\nstodržitelského stvrzení.\nV Drnovicích u *Lysic (na Moravě,) založen jest dne\n8. prosince čtenářsko-pěvecký spolek, „Čtibor Drnovský,\"\npři čemž prozatímný výbor zvolen byl.\nV Sázavě zařizuje se právě zpěváčky spolek.\n* Čtenářsko-zpěváčky spolek „Dyje\" v Dačicích (na Mo-\nravě) zvolil před nedávnem p. Stejskala-Lažanského majitele\n„Plz. Novin\" za svého čestného člena.\n\nZprávy.\n\n* České divadlo. Dne 10. pros. Kryšpín a kmotra. —\nDne 11. pros. Doktor Pandolfo, komická opera; slova dle Du-\nnieckélio přel. B. Peška, hudba od Stan. Dunieckého (poprvé).\nDne 12. pros. Romeo a Julie. Dne 17. pros. Ruslan a Ludmila.\nDne 17. pros. U věrného pastýře, komická opera v 3 jed. Text\ndle Scribea a Saint-Georgesa přel. Em. Ziingl. Hudba od Ad.\nAdama. (Ve prospěch kapelníka Ad. Čecha, poprvé.)\n„Dne 11, pros. o Čtvrt na desát. hod. večer skonal na našem\njevišti doktor Pandolfo, nikoliv snad následkem vnitřní slabosti\nneb tělesné vady; nýbrž pozvolnou vraždou, která na něm mimo-\nvolne spáchána byla.\" Tak zní úmrtní lístek nejnovějŠí operetty\n„Doktor Pandolfo\" od St. Dunieckého, jehož rozkošný „Šotek\"\npatrně svědčí o jeho komposičních vlohách. Operettka „Doktor\nPandolfo\" je mnohem lepší, než leckterá operetta od Zajíce a\nOffenbacha, které se u nás líbí; hudba její je mnohem důklad-\nnější, uměléjŠí a pikantnější, než povrchní a pozlátkem ověšené"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "234", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18691220-01.1.4", "texte": "plody moderních operettních fabrikantů; avšak ona vyžaduje vý-\ntečných ve hře úplně obratných pěvců a kde se této podmínce\nneučiní zadost, tam nelze také příznivý výsledek očekávat. Ko-\nnečně vadí operettce té recitativy, které by se raději prosou\nnahraditi mohli. Libretto je dosti zajímavé. Hlavní roli hraje\npřihlouplý pan Doktor Pandolfo, jemuž jistá pacientka vymění\nláhviČku s lékem, z níž jí byl doktor Pandolfo medicinu k pití\nnalil, v jeho nepřítomnosti za jinou nápisem utrejch opatřenou.\nKdyž se doktor opět navrátí, tváří se pacientka, jakoby snášela\nukrutné bolesti, svalujíc při tom veškerou vinu na láhviČku, doktor\nnevěda, že ji pacientka za jinou vyměnila, ulekne se k smrti,\nvida, že jí nalil místo mediciny utrejchu. Pacientka sklesne na\noko na pohovku a dělá se umrlou. V tom vstoupí do pokoje\nsluha Pandolfův, jenž za velkou doktorem mu slíbenou od-\nměnu odstraní domnělou mrtvolu, která se mu napotom co stra-\nšidlo a konečně opět živou představí. Ze zdařilých Čísel vyni-\nká sbor nemocných a arie domněle otrávené pacientky. O pro-\nvedení samém pomlčíme. Zajímavou novinku posky 1 obe-\ncenstvu kapelník p. Ad. Cech, jenž si k svému příjmu obral\nrozkošnou zpěvohru „U věrného pastýře,\" která se v Paříži r.\n1838, v Praze na něm. divadle r. 1839 poprvé provozovala.\nOpera ta má svůj název od štítu cukráře Coquerela, jenž hraje\nv kuse tom roli sužovaného ženicha. Tento Coquerel zamiluje\nse totiž do Karoliny, dcery své sousedky Bergamottc, která je\nvoňavkářkou. Matka Bergamotte střeží argusovýma očima dceru\nsvou proto, poněvadž její krása láká tak mnohého lehkovážné-\nho mladého pána k skleněným dveřím závodu voňavkářského.\nMezi těmito nápadníky je také hrabě Cosslin, pravý to Almaviva,\njenž ale nemá Figara, nýbrž přihlouplého cukráře za soupeře.\nCosslin přinutí bázlivého cukráře tím, že mu vyhrožuje věčným\nžalářem v Bastille k zvláštnímu přísahou stvrzenému slibu, že\nse bez rozmyšlení a na místě ožení; avšak že hned po svatbě\nnevěstu opustí a nikdy více se do Paříže nenavrátí. K nej-\nvětšímu svému leknutí pozná cukrář v neznámé jemu vnucované\nnevěstě svou milovanou Karolinu a div že nepřijde o rozum.\nTu se ujme sužovaného Ženicha manželka hraběte Cosslina a\nosvobodivši übohého Coquerella od věčného uvěznění, založí tím\nzahanbivši zároveň citelně svého lehkovážného chotě štěstí obou\nmilenců, čímž odstraní snadno prominutelné, ale přec neodůvod-\nněné podezření obapolné věrolomnosti. Dobrý výsledek dlužno\nvíce připočísti zajímavému, na situace bohatému librettu, než\nhudební přísadě, ačkoliv se upříti nedá, že je hudba ala Auber\nsnadná a laŠkovná. Avšak při tom je povrchní, nevynikajíc ani\nhloubkou myšlének, ani vřelosti citu. O nějakém líčení povah\nnení tu ani řeči; slovem, hudba jest, vyjma samolibé prodlužo-\nvání a vyumělkovanou geniálnost slovům přiměřena a hlavně\nvtipná a příjemná v introdukcích a finalech, pak v komických\nduettách a terzettách mezi Coquerellem a hraběnkou, mezi ním\na jeho milenkou a mezi oběma a matkou nevěstinou.\n\nP.\n\n* Druhý filharmonický koncerty jenž odbýval se řízením\np. Bedř. Smetany v neděli dne 12. prosince, došel rovněž\ntak skvělého výsledku, jako první. Program obsahoval\ntentokráte zajímavé skladby instrumentální jako ouverturu\nke Calderonově: Magico prodigioso od A. Y. Ambrose, ou-\nverturu k „Juliu Cásaru\" od R. Schumanna; předehru ke\nkomické opeře: „Meistersinger\" od Richarda Wagnera a ko-\nnečně synfonii do C-dur od časně zesnulého Fr. Schuberta,\ngeniálního skladatele světoznámých písní. Že by se byl\nhudební svět dočkal na poli synfonie mnoho krásných a vý-\ntečných plodů od Frant. Schuberta, jenž nadán byl vzácnou\nbohatostí myšlének, není pochybnosti; nebof by se bylo\nmistru tomu vbrzku podařilo, zachrániti hojný proud svých\nskladeb před burácející zátopou a uvésti jej v řečiště, v\nněmž by nezkalene a velebně dál se übíral. To patrně vy-\nsvítá z této synfonie, v níž se zjevně zračí bohatý talent a\ntu a tam jiskra božského genia. Ovšem jeví se to ještě\nspůsobem, jenž jasně poukazuje na bouři vnitřního tvůrčí-\nho pudu, který je příliš mocoý a bezuzdný k uměleckému\npřekonání látky. Skladatel vylévá v synfonii té veškeré\nsvé síly, zabíhajíc tím až k marnotratnosti a domnívá se,\nnepamatujíc ani dost málo na povážlivé hospodaření a rozdělová-\nní, ještě k tomu, že udělal ještě příliš málo, jak to obyčejně dělá\nvšichni a Činné mládí, které neskrblí svými statky; nýbrž chce,\naby bujné lidé hojně požívali z jejich majetku. Z toho vyplývá, že\nvšechny sady této synfonie vyjma snad scherzo se\nzdají býti příliš dlouhé a příliš rozpředeny; kdežto jejich\nsvěžest a zajímavé obraty nedávají přístupu žádné jedno-\ntvornosti, ano z toho vyplývá, že se tu objeví lecos co bujný\nvýrůstek, jejž by povážlivý zahradník byl zajisté odstranil,\nkterý však jest právě znamením puČivé síly a bujnosti mla-\ndého strůmku. Synfonie uchvátila veškeré obecenstvo k hlu-\nčnému potlesku, jenž zároveň platil výtečnému dirigentu,\np. B. Smetanovi. Se Schumannovým pojmutím ouvertury k\n„Juliu Cásaru,\" která jinak duchaplně pracována jest, ne-\nshodujeme se rovněž tak, jako s Wagnerovým pojmutím\nMeistersingrů. Schumann nenakreslil nám ani jediným mo-\ntivem onoho velikána na poli světodějin, k jehož vítěznému\nvozu bylo štěstí připoutáno, jako R. Wagner ani jediným,\njímž by byl naznačil ráz doby a poesie\nkterý spočíval v něžném holdování ženské lásky, cnosti,,\nvěrnosti atd., aneb povahu hlavní osoby své opery „Meister-\nsinger.\" Celá smečka dechových nástrojů vyřítí se tu svým\nohromujícím hlaholeni na posluchače, pronásleduje ho ne-\nustále, až ho konečně k omdlení uštve; na štěstí, že ještě\nnemáme v orkestru ony pověstné pozouny z Jericha; jinak\nbychom se museli obávali, že by se strop žofínského sálu\nna nás zřítil. Provedení všech skladeb, zejmena synfonie\nSchubertovy a významné ouvertury od Dr. Ambrose bylo\nvelmi dobré; p. Smetana mnohokrát vyvolán.\n* Valná hromada pražských hudebníků, která se odbý-\nvala v neděli dne 28. listopadu o 1 hod. v místnostech ře-\nmeslnické besedy pražské na Václavském náměstí c. 780\nza příčinou zaražení výpomocného spolku „Cecilie,\" zahájena\nbyla od Em. Meliše, navrhovatele stanov této jednoty, jenž\nuvítal hosti stručnou řeci, v níž poukázal na důležitost a\npraktičnost tohoto spolku. Na to zvolen byl akklamací za\nstarostu této schůze p. Jan Knahl, jelikož ale tento volby\nnepřijal, zvolen byl p. Filip Bláha; načež se jal Em. Meliš, jenž\npodnět dal k zaražení této jednoty, stanovy přecítati. V\ndebatách o změně mnohých paragrafů, zúčastnili se pp. Els-\nnitz, Knahl, Meliš, Pathe, Schulz, Starý, Vinař, Wolf, na-\nčež pak volba prozatímného výboru předsevzata jest Do\nprozatímního výboru zvoleni jsou: p. Filip Bláha, Josef\nChrs, Bedř. Kirchner, Em. Meliš, Vác. Proška, Ondř. Rott,\nOtomar Smolík, Jan Starý, Čeněk Vinař.\n* Uprázdněná místa hudjebnická. Ve Velké Mezeříči\nna Moravě uprázdnilo se místo ředitele kůru a varhaníka\ns ročním služným 200 zl. r. Č. as výnosem Štoly z obřadů\nI církevních. Žádosti kompetentů zaslány budtež městské ra-\ndě ve Velké Meziříči nejdéle do 15. ledna 1870.\n\nListárna.\nPanu AI. H. v Chrudimi a zp. sp. Krakonoši ve V. :\nPůlletní předplatní peníze odevzdám „Pěvecké jednotě\".\nSI. zp. sp. v R.: „Vlašský salát\" můžete vždy obdržeti.\n\nNávěští.\nEm. Meliš.\nPřenechav časopis „Daliboru slavné Pěvecké\nje dl no té v Praze, která jej novým rokem dále vy-\ndávati bude, skládám vzdávaje se zároveň redakce\nsrdečný dík vsem pánům spolupracovníkům, jmenovité\nale p. Otakaru Hostinskému a Václ. Proskovif\nkteří mne s nezištnou horlivostí literárními příspěvky\npodporovali."}]}