{"numero_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_sha256": "ab5986b6413e9ef6d53b87910eea79809fe6771b412df323919be3fbea8a857a", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1874/03/14_01/bmtnabd_1874-03-14_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c001", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "81", "page_fin": "81", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.1", "titre_corps": "Památné dni hudební.", "titre_sommaire": "Památné dni hudební.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "81", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1694, "texte": "Památné dni hudební.\n\n14. března 1681 nar, Jiří Fil. Telemann, sk adatel cirk. — v Devíně.\n„ „ 1714 nar. K. Fil. Eman. Bach, sklad. —ve Výmaru.\nw w 1812 nar. J. Frodl, fletista a ředitel kůru ve Lvově v Damikově\n(v Chrudimsku).\n„ „ 1816 nar. Jos. Hrabě, výteč. kontrabasista a prof. na konserv.\nv Předním O věnci u Prahy.\n15. „ 1684 nar. Francesco Durante, sklad. eírk. —ve Fratta Maggiore.\n„ „ 1838 nar. K. Davidov, výt. čelista v Moskvě.\n„ „ 1846 I. prov. Verdiho opery „Attila\" V Benátkách.\nw „ 1869 I. prov. Vojáčkovy opery „Zajatá\" V Praze.\n16. „ 1735 f Griov. Battista Pergclese, skladatel církevní v Puzzuoli\n(v Neapolsku).\nn „ 1837 I. prov. Mendelsohnova oratoria ..Paulus\" V Lipsku.\n„ „ 1843 f M. K. Cherubíni, výt. sklad. v Paříži.\n17. „ 1818 f Jan Mikul. Forkel, hud. spis. v Gí-ottingách.\n„ „ 1825 nar. K. Wehle, pian. a sklad, v Praze.\n„ „ 1831 f Jos. Kozlovský. sklad. v Petrohradě.\n„ „ 1845 I. prov. Haendlova oratoria „Samson\" v Praze.\n„ 1862 t J- Fromental Halévy, operní skladatel franc. v Nizze.\n18. ~ I. koncert Mendelssohnův v Paříži.\n„ „ 1860 fJ. Staudigl, výt. basista —ve Vídni (v blázinci).\n„ .„ 1860 I. prov. Eubinsteinovy symfonie „Oltean\" v Praze.\n„ ~ 1871 f Jiří Bohumír Grervínus, spis. hud.\n19. ~ 1788 f Štěp. Zlakel, výt. housl. (nar. 1753 v Berouně).\n„ „ 1799 I. prov. Haydenova oratoria „Stvoření světa\" —vo Vídni.\n„ „ 1811 f Frant. Ad. MíČa, sklad. (nar. 1746 v Jaroměřích na Mor.j\n„ v „ 1859 i. prov. G-ounodova „Fausta\" V Paříži.\n„ „ 1865 f Václ. Bělóický, prof. zpěvu na Mozarteu v Solnohradě.\n20 „ 1812 f Jan- Ludv Dušek (Dusík), výt. skladatel v Paříži.\n„ „ 1866 ý Fr. Reichel, operní zpěvák v Praze.\n„ „ 1870 f Jos. Hrabě, prof. na konservatoři v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c002", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "81", "page_fin": "81", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.1.1", "titre_corps": "14. března 1681 nar, Jiří Fil. Telemann, sk adatel cirk. — v Devíně.", "titre_sommaire": "14. března 1681 nar, Jiří Fil. Telemann, sk adatel cirk. — v Devíně.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "81", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.1", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 1694, "texte": "14. března 1681 nar, Jiří Fil. Telemann, sk adatel cirk. — v Devíně.\n„ „ 1714 nar. K. Fil. Eman. Bach, sklad. —ve Výmaru.\nw w 1812 nar. J. Frodl, fletista a ředitel kůru ve Lvově v Damikově\n(v Chrudimsku).\n„ „ 1816 nar. Jos. Hrabě, výteč. kontrabasista a prof. na konserv.\nv Předním O věnci u Prahy.\n15. „ 1684 nar. Francesco Durante, sklad. eírk. —ve Fratta Maggiore.\n„ „ 1838 nar. K. Davidov, výt. čelista v Moskvě.\n„ „ 1846 I. prov. Verdiho opery „Attila\" V Benátkách.\nw „ 1869 I. prov. Vojáčkovy opery „Zajatá\" V Praze.\n16. „ 1735 f Griov. Battista Pergclese, skladatel církevní v Puzzuoli\n(v Neapolsku).\nn „ 1837 I. prov. Mendelsohnova oratoria ..Paulus\" V Lipsku.\n„ „ 1843 f M. K. Cherubíni, výt. sklad. v Paříži.\n17. „ 1818 f Jan Mikul. Forkel, hud. spis. v Gí-ottingách.\n„ „ 1825 nar. K. Wehle, pian. a sklad, v Praze.\n„ „ 1831 f Jos. Kozlovský. sklad. v Petrohradě.\n„ „ 1845 I. prov. Haendlova oratoria „Samson\" v Praze.\n„ 1862 t J- Fromental Halévy, operní skladatel franc. v Nizze.\n18. ~ I. koncert Mendelssohnův v Paříži.\n„ „ 1860 fJ. Staudigl, výt. basista —ve Vídni (v blázinci).\n„ .„ 1860 I. prov. Eubinsteinovy symfonie „Oltean\" v Praze.\n„ ~ 1871 f Jiří Bohumír Grervínus, spis. hud.\n19. ~ 1788 f Štěp. Zlakel, výt. housl. (nar. 1753 v Berouně).\n„ „ 1799 I. prov. Haydenova oratoria „Stvoření světa\" —vo Vídni.\n„ „ 1811 f Frant. Ad. MíČa, sklad. (nar. 1746 v Jaroměřích na Mor.j\n„ v „ 1859 i. prov. G-ounodova „Fausta\" V Paříži.\n„ „ 1865 f Václ. Bělóický, prof. zpěvu na Mozarteu v Solnohradě.\n20 „ 1812 f Jan- Ludv Dušek (Dusík), výt. skladatel v Paříži.\n„ „ 1866 ý Fr. Reichel, operní zpěvák v Praze.\n„ „ 1870 f Jos. Hrabě, prof. na konservatoři v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c003", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "81", "page_fin": "83", "image_debut": 1, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.2", "titre_corps": "Otázka kapelnická — čestnou otázkou národní.", "titre_sommaire": "Otázka kapelnická — čestnou otázkou národní.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "81", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.1", "debut_caractere": 1696, "fin_caractere_exclue": 4155, "texte": "Otázka kapelnická — čestnou\notázkou národní.\n„Národ, jenž neváží si vele\nduchů svých a klidně potři\nna jich hanobení neváží\nsi a hanobí sama sebe!\"\nJméno národa českého zapsáno jest zajisté zla-\ntým písmem v hudebním světě evropském na místě\nnejčestnéjším. Pověstí skvělou slynul národ náš po\nvšechny věky vývoje hudebního až po naše dny co\nnárod v hudebním ohledu mezi Slovany nejnadanéjší;\nvšak vytýkalo se nám dosud, že mezi syny země\nčeské rodí se pouze virtuosové, jen hudci výkonní,\nkteří honositi se mohou pouze dokonalostí v řemesl-\nnické, čistě mechanické stránce hudebního umění,\nkdežto na dráze pravé krásy i pravdy umělecké\ntvůrčí síla naše mizí, ba že prý ničeho jsme do-\nsud neučinili pro vývoj a pokrok v umění hudebním,\njelikož vykázati se nemůžeme nižádnou skladbou tak\nčistě českým duchem provanutou, aby pro tuto zvláštní\npůvodnost mohla slouti okrasou i obohacením hu-\ndební literatury evropské. Těžká tato výtka zaklá-\ndala se bohužel na pravdě až k dobám minulého de-\nsítiletí; vždyť známo všeobecně, že vlast naše záso-\nbovala téměř všechny kapely vojenské i orkestry di-\nvadelní výkonnými hudebníky, kteří takto nepoměrně\nohromnou většinou převážili skrovný oněch\ntvůrčím duchem nadaných skladatelů, kteří v Čechách\nse zrodivše v cizinu zabloudili, tam se během času\nduchu Českému úplné odcizili a co pouzí epigoni vy-\nnikajících právě mistrův škol rozličných (zejmena\nškoly německé) ovšem ku dálšímu vývoji v hudbě,\nk jakési reformě ve smyslu českém nijak přispěti\nnemohli.\nProbíráme-li se v dějinách hudby české, najdeme\ntu zvláště dvě skvělé doby, v nichž počal se český\nživel v hudbě samostatněji rozvíjeti. Především jest\ntu památnou zlatá doba Karla IV., kde rozkvétalo\numění hudební v bujnosti úžasné, tak že předkové\nnaši vlastní sobě vytvořili sloh hudební; ba\nc v •\njisto jest, že by se za tehdejší doby v Cechách byla\nvyvinula skvělá česká škola hudební co důstojný pen-\ndent \"k slavné tehdejší škole nizozemské, kdyby býval\nskvělý onen život za panování Karla IV. v plném\nlesku a bujné slávě se rozvinuvší, jakož i onen mo-\nhutný proud vzdělanosti, jenž na př. tehdá onu na-\nnejvýš podivuhodnou „českou školu malířskou\" vy-\nvolal, poněkud déle ještě potrvati mohl. Bohužel pro-\npukly brzy na to války husitské, jež zpustošily\na rozšlapaly všecky skvělé naděje v zárodku.\nOd těch dob vyschl na dlouhý čas zdroj tvůrčí\nsíly umělecky samostatné v národě českém. V druhé\npolovici 18. a prvé polovici našeho století povstal sice"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "82", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5893, "texte": "ilejší ruch v umělecké produkci a tu vynikají zvláště\nména jako: Mysliveček (Venatorini) Bendové, Seegert,\nBrixi, Dušek, Jírovec, Vitásek, Vranický, Tomášek,\nVoříšek, Mošeles, Kittl, Veit však psali snad mu-\nžové tito v duchu národa českého skladby své, má\nsnad jich hudba nějakého zvláštního rázu českého?\nKdo zná skladby mistrů těch, uznati musí, že psány\njsou v duchu a dle vzoru oněch velmistrů (Mozart,\nBeethoven, Mendelssohn), jichžto genius právě v oněch\ndobách zářil 11a obzoru tehdejší éry života hudebního;\noni co epigonové mistrů těch psali úplně v jich for-\nmách aniž by o jakémsi zvláštním českém, v ostatní\nevropské hudbě dosud neznámém živlu hudebním\nzdání měli. , .... .\nTeprvé v době nejnovějši, když mohutnějšími\nvlnami se vědomí národní u nás po všech vrst-\nvách společnosti české rozlévati počalo, povstali unás\nmnozí skladatelově, kteří pilně studováním našich\npísní národních se obírajíce hlouběji se též po-\nnořili ve vlastníhorytmicko-melodického ducha íeci\nčeské a tak připadli na tu ideu, že možno z těchto\nzákladních elementův původní český směr v hudbě\nvyvinouti. V praktický pak život uvedl myšlénku tu\nvelikou přede vseroi ostatními Bedřich Smetana,\njenž stav se takto zakladatelem a tvůrcem zvláštního\nčisté českého slohu hudebního a stvořiv původní české\nvelké drama hudební z jedné a původní českou ko-\nmickou zpěvohru z druhé strany, v souhrnu nejskvě-\nlejší to výkvět našeho umění hudebního, patrně světu\ndokázal, že národ náš schopen jest nejen v mecha-\nnické stránce hudebních virtuosů, nýbrž že povolán\njest novými živly ducha specificky českého rozši-\nřovati a obohacovati půdu říše hudební.\nMuž tento vyměřil nové spásné dráhy, po nichž\njedině možno \"skladatelům naším doby nynější i bu-\ndoucí dojiti, cíle všech vlasteneckých snah určitého\ntotiž slohu českého v hudbě. Smetana, jehožto sklad-\nbami získal sobě národ český závažný hlas ve\nobecné hudební literatuře evropské, jest prvním pů-\nvodním ryze českým skladatelem, jenž z vlast-\nního přebohatého nitra svého tvoří, jenž novým smě-\nrem kráčí, tím, že v hudbu uvádí nové osvěžující\nelementy ducha českého.\nSměrem tímto novým vyvolal Smetana již mnohé\nepigony z mladších skladatelů českých, kteří vesměs\nv něm uznávají mistra svého, jenž neocenitelnými vý-\ntvory svými jméno českého národa v hudebním světě\nevropském slávou nepomíjející přioděl.\nNyní právě jsme svědky oné druhé skvělé doby\nv českém umění hudebním se rozvinuvší, v jejímž čele\nskví se jméno Smetanovo slávou nesmrtelnosti ozá-\nřené. Podobně jako za zlaté doby panování Karla IV.\nrozkvétá i nyní umění hudební ve vlasti naší v kráse\nutěšené, tak že právem mluviti můžeme o vlastním\nčeském slohu hudebním, z nějž vyvinouti se může za\npříznivých poměrů dálším vzděláváním mladých na-\ndějných talentův samostatná česká škola hudební, která\nby v budoucnosti leskem i slávou ověnčila skráně ná-\nroda českého na velkém parnasu hudebním. Bohužel\njest i tato drahá skvělá doba samostatnějšího vývinu\nhudby české podobna oné prvnější iv tom úkazu ne-\nblahém, že mladé toto osení stíhati počínají jako ten-\nkráte tak i nyní kruté mrazy rozmíšek a trapných\nbojův mezi bratry rodnými, kteří v slepé závisti ku\ntvůrci šťastnějšímu nešetří ni nejsvětéjších zájmů\numění domácího a z osobní nepřízně zakladiti se\nsnaží ve vzteklém rozvášnění každou stopu blaho-\ndárné činnosti Smetanovy jako nějaké nebezpečné\nkacířství v hudební literatuře české.\nMistra tohoto povolali nejpřednější mužové ná-\nroda našeho - sestoupívší se v „družstvo divadelní\"\nv čelo mladé naší zpěvohry majíce na zřeteli, že je-\ndiný náš tento chrám domácího umění veden býti\nmusí i dokonalým zasvěcencem v oboru\numění hudebního a pravým umělcem če-\nským a ne jako před tím snad jen obyčejnou vý-\nkonnou kapelnickou silou, která pouze mechanickon\npráci by vykonávala, však ku zdárnému vývoji pů-\nvodního samostatného českého dramatu hudebního by\nničím přispěti s to nebyla. Jediný tento náš chrám\ndomácího umění nemůže přede býti po spůsobu oby-\nčejných divadel německých závodem jakýmsi výhradně\nSpekulačním, nýbrž ústavem opravdu s uměleckou in-\ntencí vedeným, jenž pro vývoj umění domácího jest\njak známo též jediným a proto hlavním fak-\ntorem, z nějž jedině prýštiti se může životní šťáva\npo všech oborech nového tvoření uměleckého. První\npak kapelník stojící v čele tohoto pro vývin našeho\numění tak veledůležitého ústavu národního musí býti\nnutně umělcem v národě našem nejdokonalejším, jenž\nby vůči cizině umění naše domácí důstojně repre-\nsentovati dovedl; Smetana, jenž původní svou tvůrčí\nsilou vyniká nade všecky mistry hudební, jež kdy vlast\nnaše zrodila, zajisté jest místa toho nejhodnějším přede\nvšemi ostatními a proto co zástupcové uměleckých\nzájmů vlasti naší konáme jen svou , pak-li\nže nepozornujeme nejpřednější muže národa ,\ntyto strážce všeho, co ku oslavě jména českého ,\naby déle neváhali, nýbrž rázným zakročením pojednou\nkonec učinili nekalým všem tem útokům na čest i\nskvělé jméno prvního našeho mistra hudebního , jenž\ndávno již zásluhami svými dobyl sobě prvního čest-\nného mista v hudebním životě českém. Místo prvního\nkapelníka při našem jediném pro nás takřka „dvor-\nním\" ústavu uměleckém jest pro dálší vývoj umění\ndomácího nejdůležitějším bodem a takřka ohniskem\nvšeho hudebního života našeho; na onom místě státi\nmusí nemá-li umělecká důstojnost ústavu býti pod-\nkopána nejpřednější umělec náš Smetana, jinak\nklesne ústav náš na obyčejný závod peněžní a če-\nskému umění hudebnímu vzdálením se Smetany, jenž\nduší jest celého našeho uměleckého života, zasazena\nbude ihned v zárodku tak utěšeném rána smrtelná\nrukou vlastních krajanův, rukou nepatrného hloučku\nlidí, kteří v hudebním světě našem dávno všeho vý-\nznamu vyžilostí svou pozbyvše v novější době s čet-\nnými nepřátely a závistníky genia Smetanova se spo-\njili as drzostí neslýchanou odvažují se u veřejnosti\nblátem pohazovati muže mezi námi nej skvělejší mi zá-\nsluhami vynikajícího."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "83", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5405, "texte": "Poněvadž na cenu skladeb Smetanových neod-\nváží se nikdo z protivníků jeho ač by tu vůle\nbyla silná drzou rukou sáhnouti, tož vyhlídli si\nctihodní ti pánové jinou ne méně skvělou stránku\nčinnosti jeho: totiž kapelnickou a dirigentskou do-\nvednost za terč útržků svých; na to však zapomí-\nnají, že obecenstvo má ještě smysl pro pravděpodob-\nnost a že jádro zdravého úsudku bohdá v něm není\nještě porušeno a potříšněno lží a hanobením z jejich\nstrany. Vždyť muž, jenž se zdarem nejskvělejším za-\nstával po celou dobu všech let místo dirigenta ve\nvděčnější a uznalejší cizině, mistr, jemuž jedinému\nv Praze Liszt svou „Alžbětu\" k nastudování a diri-\ngování svěřil a jemuž největší dirigent doby naší,\nBul ov, nejskvělejší dal svědectví o jeho dovednosti\ndirigentské, muž, jenž u nás v život uvedl samo-\nstatné blahé paměti pouze české filharmonické kon-\ncerty, ten by pojednou snad neměl býti dovedným\ndirigentem? Dobře ještě, že tak směšně malicher-\nnými doklady si pánové ti pomahají: že prý ani\n„Gott erhalte\" nedovedl dirigovat! Übohý písálek\ndokladů podobných!\nPrávě proto, že tak obratně duchaplnými důvody\nprotivníci Smetanovi v „Hudebních listech\" bojovati\npočali, nezdálo se nám zapotřebí, abychom tyto „do\nočí bijící\" argumenty obecenstvu svému vykládali.\nNikdy jsme s „Hud. listy\" do opravdy ani polemi-\nzovati nemohli, poněvadž nikdy nedovedly zůstati\nna půdě věcné jako list náš, nýbrž vždy jen libovaly\nsi v urážkách osobních a skandálech, jež každému\nsoudnému člověku, aniž by tento musel býti právě\njich odběratelem, pouze ironický či na nejvýš útrpný\núsměv na rtech vyloudit! dovedly.\nProto jsme pány ty i s jich směšně drzými vý-\npady nebrali do opravdy tím spíše, jelikož jsme ne-\nviděli příčiny nejmenší, jež by s to byla vyvolati ně-\njaké změny v zdárném řízení zpěvohry naší. Právě\nnyní jest personál zpěvohry naší po delších útrapách\na nehodách zevnějších péčí kapelníka Smetany nej-\nlépe ustálený a pevně v eusemblech secvičený, sbory\njsou pod dozorem pilného sbormistra p. Kučery vý-\ntečné a orkestr vzorně sestavený. Repertoiru zpěvo-\nhry české nemůže nikdo chudobu novinek vyčítati : neboť\nvedle množství nově nastudovaných oper, jež pilných vy-\nžadovaly příprav při tomto úplně novém personálu, byly\nprovedeny tři novinky francouzské a nyní s úsilím a vy-\ntrvalostí vzornou připravují se dvě domácí novinky ve\nzkouškách každodenních od obou kapelníkův současně.\nPorovnáme-li repertoir jiných opěrných ústavů ku př.\nberlínské dvorní opery, která v celé letošní saisoně\nhonosity se nemůže vyjma nyní připravovanou „Aidu\"\nžádnou jiuou novinkou, či pohledneme-li na repertoir\ndvorní opery ruské (Mariánské divadlo), kdež pro-\nvedeny byly pouze dvě domácí novinky (Santisův\n„Jermak\" a Musorgského „Boris Godunov\"), tož vy-\nniká naše česká jenom „takřka\" „dvorní\" opera, je-\njížto subvence u porovnání s oběma zmíněnými dvor-\nními operami není ničím, daleko prospěšněji se svými\npěti novinkami. Možno tu mluviti tedy o jakési ne-\nčinnosti ?\nPokud jen „Hud. listy\" v málomocném vzteku\nse sápaly na prvního kapelníka našeho, mlčeli jsme\nklidné; jakmile však hlavnímu spolupracovníku listu\ntoho se otevřely sloupce obou denních listů „Pokroku\"\ni „Politiky\", seznali jsme, že činí se tu společný útok\ndle zjevně umluveného plánu na odstranění prvního\nkapelníka Smetany, jejž nám má nahraditi tentýž\np. Mayr, jenž byl před Smetanou kapelníkem české\nopery, véak družstvem divadelním proto nebyl dále\nponechán, poněvadž již tehdá se družstvu zdálo,\nže by požadavkům doby pokročilé vyhovéti nemohl.\nA nyní po sedmi letech, kde muž ten mezitím\nnebyl prakticky při opeře nikde zaměstnán a theo-\nreticky nové opery sotva při svém zaměstnání po\nkůrech kostelních studoval, kde požadavky obecen-\nstva i kritiky se omnoho zvýšily, nyní za doby naší\na po mistru takovém, jakým jest Smetana, má snad\npostačit! ? Neblahé by měl následky v zápětí nebe-\nzpečný véru ten experiment, kdyby se duše celého\nnašeho uměleckého života náš Smetana rozloučiti\nměl s ústavem naším uměleckým a na jeho místo\nnastoupiti měla síla, jež honosí se pouze poněkud\ndvojsmyslnou pověstí „energického\" kapelníka, ostatně\npak úplně neznámou jest veličinou v hudební litera-\ntuře české. Proto pozvedáme hlas svůj a\nobracíme se k družstvu vlasteneckému,\nv němž zasedají vesměs mužové, již pro\nvěhlas svůj požívají v národě důvěry ne-\nobmezené, sžádostí zajisté spravedlivou,\naby udržeti vši mocí hledělo mistra pro\ndalší zdárný vývoj domácího umění tak\ndůležitého, ba nevyhnutelného.\nPakli-že by se však státi mělo, že by nepřátelé\n, umění domácího nad Smetanou zvítězili, z dosavád-\nního postavení jej vytlačili a tak jej za hranice české\nvyšívali, tož činíme všechny ty za smutné následky\npro domácí umění. z toho vzešlé z odpovědnými, kteří\nv zaslepení svém nepřátelům oněm pomáhali kopati\nhrob ne Smetanovi, tenť přijat bude s otevřenou\nnáručí kamkoli v svět šírý jej noha ponese, nýbrž,\ncož daleko jest žalostnější domácímu umění.\nOstatně připomínáme, že spor tento, v němž tak vý-\ntečný mistr, jakým jest Smetana a tak zasloužilý o\nznovu zrození samostatného domácího Umění hudeb-\nních domahati se musí každoročně znovu svého po-\nstavení proti několika utrhačným lidem, že spor tento\nvěčnou bude skvrnou a nevyhladitelnou památkou\nonoho nevděku, jakým splácí krajané a bratří jedné\nvlasti nejslavnějším geniům svým za to, že nesmrtel-\nnými pracemi ducha svého snažili se úsiiovně jméno\nnároda svého leskem slávou přiodíti!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c004", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "83", "page_fin": "85", "image_debut": 3, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.3", "titre_corps": "Z ciziny a Rakouska.", "titre_sommaire": "Z ciziny a Rakouska.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "83", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.3", "debut_caractere": 5407, "fin_caractere_exclue": 5689, "texte": "Z ciziny a Rakouska.\n\n** Z Vídně. Sl. Anna Šetřilova, velenadaná\npianistka, jížto lze předpovídati krásnou budoucnost,\nuspořádá dne 24. t. m. první svůj koncert samostatný\nv sále Bosendorfském, k němuž si ustanovila následující\nzajímavý program : 1. Kvintet od L. Spohra (c-mol). 2."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "84", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5789, "texte": "Zpěv 3. a) Preludium a fuga od Šeb. Bacha (a-mol),\nb) Nocturno od Chopina (f-dur), c) Noveleta od Šumana\n(e-dur), d) Etuda dle Paganiniho od Liszta (es-dur). 4.\nZpěv. 5. Adagio a rondo z es-dur koncertu od K. M. Webra,\npro dvě piana uspořádal J. Promberger. Přejeme ctěné\numělkyni skvělého zdaru.\n** Výtečný pianista Fr. Bendi koncertoval dne\n10. února v Kodani s úspěchem nemálo skvělým. Jeho\núžasná technická zručnosť, jeho krásný a cituplný před-\nnes, to vše potvrdilo jen, že jest jedním z předních pia-\nnistův dnby naší. Koncertu přítomna byla i královna\ndánská s mnohými vynikajícími členy panující rodiny.\n** Paní Norman - Nerudová , slovútná houslistka,\nokouzlila veškeré obecenstvo při koncertech svých vEdin-\nburghu v té míře, že veškery dcery Eviný z lepších rodin\nměsta toho s chvatem zimničným se chopily oblíbeného\nted v Edinburghu toho nástroje, lnu, ze všech asi Neru-\ndové nebudou 1\n** V Pešti dožil se stařičký komponist Fr. E rkel\ntoho, že oblíbena u Maďarů opera jeho „Hun vady\nLasz 1o\" dávala se po dvou sté na národním divadle*\n** Ve Vídni v divadle „na Vídeňce\" počala dnem\n4. března vlašská sesona za spoluúčinkování slavné\nAd. Patti-ové. První operou byla „Traviata\".\n** Dr. Hanuš z Búlovů vrátil se z Londýna, na-\nvštívil Mnichov a Berlín a hodlá nyní koncertovali ve\nVaršavě, jakož iv čelnějších městech na Rusi.\n** Abbé Liszt vystoupí ještě ve dvou dobročinných\nkoncertech v Pešti.\n** Jindř. Věňavský rozloučil se s Novo-York-\nským obecenstvem koncertem v „Grand Opera House\",\nnačež se odebral do Havany, odkudž přímo do Evropy\nvrátit! se zamýšlí.\n** Goiinod dokončil opět nové jedno dílo orke-\nstráníl a vokální, nazvané „Moře Galilejské\".\n** Dr. Strauss, nedávno zemřelý učenec boho-\nsloví, zůstavil též nedokončený životopis L.v. Bee-\nthovena.\n** Jistý bibliothékář Florentinský, Chrysost. Fe-\nrucci, odkryl prý jakous listinu, z níž najevo jde, že\nRossini nenarodil se v Pesaru, nýbrž v městě Lugo.\nTedy ne „labuť Pes arská\" ?\n** Jeden znej plodnějších komponistův taneční\nhudbv jest zajisté známý Jos. Gungl. Vydalť u firmy\nBotě a Bock vßerlíně opět taneční kus, opus 300!\n** Verchho „Aida:\", po vstávší na výsluní přízně\negyptského místokrále v bájiplné zemi faraónův, bude\nkoncem března b. r. s nesmírným nákladem a nádherou ne-\nobyčejnou provozována na dvorním operním divadle\nv Berlíně.\nv\n** Sumanova „ Genovefa\" provozována byla s do-\nbrým úspěchem v královském divadle ve Wiesbadenu.\n** Hudební literatura může se honositi 25 sklad-\nbami s titulem „Ifigenie v Aulidě\", 1 francouzskou,\n2 německými a 22 vlašskými, z nichž 21 jest kompo-\nnováno k librettu Apoštola Zenona.\n** K nesmírnému úspěchu Leeocquovy operetty\n„Dceruška pí. Angotové\" dodáváme, že se prodalo\ndosud v Paříži přes 15.000 exemplárů partitury.\n** Andrea Parera, španělský skladatel a slovútný\nflétista, zemřel v Madridu.\n** Dvorní kapelník vSondershausenu, p. Erd-\nmansdorfer, nepřijal nabízené mu místo kapelníka při\nměstském divadle v Hamburku.\n** Hudební jednota v Prně hodlá v postním jed-\nnom koncertu přednésti německé rekviem mistra\nJ. Brahmse.\n** V Lublani v tomto témdni provozuje se „T ann-\nháuser R. Wagnera.\n** Vídeňský akademický-pěvecký spolek dával dne\n8. t. m. velký koncert ve prospěch fondu Wagnerova\nBayreutského divadla.\n** Ve Vídni má z komické opery vyloučen býti\nbalet, ku kterémuž cíly baletkám doručena již výpo-\nvěď. Iv dvorní opeře zamýšlí řiditelstvo baletu dáti\nvýhosť, poněvadž v nynější době „krachů\" více netáhne;\npři posledním představení baletním, při „Satanelle\", bylo\nprý na jevišti více lídí než v parteru. Zašla tedy už\npánům Vídeňákům chuť!\n** Ve Vídni postaven má býti arcimislru Beetho-\nvenovi důstojný pomník. Komité rozhodlo se pro náčrtek\nZumbrsche s tou výminkou, dovolí-li několik změn na\nsvém vzorku, jež mu soudcové hodlají navrhnouti.\n** F. Hiller právě vydal v Lipsku u F. E. C. Leuc-\nkarta partituru svého „Zpěvu vítězného Israele\"\npro sbor, solo sopránové a orkestr.\n** V Záhřebe, 10. března. (Pův. dop.). Vím, že\nmne budete viniti z lenosti i netečnosti, ale toho jsou\nv\nnejvíce vinny naše okolnosti. Žijeme v prosaickém proudu\na zřídka kde se najde žilka poetického prudšího života.\nV hudebním světě ticho, velké ticho, z kterého nás ne-\njsou v stavu vyburcovali ani „nové\" opery v národním\ndivadle. Tyto dny dával se „Černý domino\", jejž ře-\nditel naši opery p. Zajc dost šťastně přepracoval k vůli\noněm členům, kteří se nevyznají v chorvátštině. Co měli\nmluvit, musili vyzpívat. Dnes se dává zase „Mislav\".\nZajc má skutečně veliké neštěstí se ovými librety. Řekl\njsem to i jemu a mohu to říci i veřejně, že by byl více,\nproslul v našem hudebním svétě, kdyby byl našel člověka,\nkterý by mu byl napsal něco kloudnějšího i záživnějšího.\nŠkoda toho namahání, kde není pravého základu, jakýž\nby se hodil zvláště pro naše obecenstvo. Chorvatsko je\nbohato na vlastenecké i bohatýrská činy : každá epická\npíseň mohla by sloužiti co látka k libretům operním,\nkteré by hýbaly srdcem a duší a intendantura mohla by\nbýti též spokojena. Ale kde máme před očima hlad i nouzi,\nmor a vraždu, tu bych rád poznal toho skladatele, který\nby byl při nejlepší vůli v stavu rozehřátí posluchače.\nObecenstvo naše pokročilo dost a dost, přilnulo\ns chutí k národní věci, ale schází nám dosaváde lidí,\nkteří by uměli a chtěli probuzovat v něm ony vyšší city,\nkteré nás povznášejí k říši nejčistších ideálů.\n* Z Vídně. (Pův. dopis.) Zdejší „Si ng- A k adémie\"\nuspořádala na popeleční středu koncert důmyslně převahou\nz církevních skladeb sestavený, pak ze skladeb obsahu váž-\nného. Dva žalmy „Busslied\" a „Jerusalem\" na themata\nŠeb. Bacha pro smíšený, dílem čtyr-, dílem i osmihlasý sbor\ns polyfonním průvodem klavírním tvořily začátek, Básníkem\nhudebním obou jest Mnichovský Peter Cornelius. V\n„Bussliedu\" zpracoval autor jednu z nejkrásnějších Bachovýeh"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2245, "texte": "„Saraband\", v „Jerusalemě\" též jedno théma od Bacha, je-\nhožto původ pisatel těchto řádků neví blíže poznamenati. Obě\ndíla, bych se krátce vyjádřil, mluví co nejdůrazněji pro Bacha\na Cornelia, a staví oba tvůrce co pravé veličiny ducha všem\nčasům. Sbormistr Weinwurm jich volbou a provedením ne-\nmálo se nám zavděčil. Z následujících čtyr sborů jednoho\nv Mnichově žijícího skladatele jest první nazvaný „Friih\nMor gen s\" nejlepší, ostatní tři jsou více hříčkami zvukovými\nnež obrazy citovými. Ač sbory a průvod klavíru byly výtečnými,\nnebylo přece lze mrtvým vdechnouti jiskru života. Rob erta\nSumanna „Romanze vom Gánsebuben\" a „píseň\nlovecká\", miláčkové to zdejšího obecenstva, roznítily toto\ni tentokráte k bouřlivému potlesku. Mendelssohnovo\n„Lauda Sión\" patří co se myšlenkové síly a propracování\ntýče bez odporu k slabším plodům mistrovým, a stává se ještě\nmdlejším, pak-li na místě původního orkesiru užije se čtyr-\nručního průvodu klavírního. Přídatky ku koncertu byly rovněž\nzávažného obsahu. Vznešený osmý žalm Benedetta Mar-\nceli a pro altové solo s průvodem varhan, které ale ten-\nkráte bohužel nahraditi musel klavír, přednesla si. Filomena\nTom sova s nepříliš velkou vřelostí a hlasem snaturalismem\nsilně zápasícím, ač jinak správně. Kéžby budoueně více\npamatovala na vznešeného žalmistu Marcel la a především\nna tříhlasý 50. žalm: „O Di rae pieta!\" Jest to skladba\npravé rafaelské krásy, a starší čtenáři Vašeho listu budou se\nzajisté pamatovali na ní z časů pro hudební poměry Pražské\nvelezasloužilého K. F. Píče, a velkého hudebního učence a\nmecenáše magistrátního rady J, Schli tze. U nás jest Mar-\ncello posud sedmerou pečetí opatřenou knihou. Kéž by v tomto\nsměru, a ve směru kultu staroitalských mistrů vůbec se hle-\ndělo kořistili z nahromaděných bohatých pokladů Vašeho mezi\nnámi po dvě léta žijícího a účinkujícího učence a slovútného\nbadatele dra. A. W. Ambro se. Po tomto, myslím, ne\nprávě zbytečném exkursu k věci se vraceje, zmíniti se musím,\nže prof. Epstein ve spolku s koncertním mistrem a u nás vir-\ntuosem na housle „ex asse\", s prof. Hellmesbergrem přednesl\ntři účinné skladby pro piano a housle „Andante\", „Allegretto\"\na „Scherzando\" z péra mladistvého velenadaného skladatele\nHermanna Graedenera. (Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c005", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "83", "page_fin": "85", "image_debut": 3, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.3.1", "titre_corps": "** Z Vídně. Sl. Anna Šetřilova, velenadaná", "titre_sommaire": "** Z Vídně. Sl. Anna Šetřilova, velenadaná", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "83", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.3", "debut_caractere": 5429, "fin_caractere_exclue": 5689, "texte": "** Z Vídně. Sl. Anna Šetřilova, velenadaná\npianistka, jížto lze předpovídati krásnou budoucnost,\nuspořádá dne 24. t. m. první svůj koncert samostatný\nv sále Bosendorfském, k němuž si ustanovila následující\nzajímavý program : 1. Kvintet od L. Spohra (c-mol). 2."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "84", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5789, "texte": "Zpěv 3. a) Preludium a fuga od Šeb. Bacha (a-mol),\nb) Nocturno od Chopina (f-dur), c) Noveleta od Šumana\n(e-dur), d) Etuda dle Paganiniho od Liszta (es-dur). 4.\nZpěv. 5. Adagio a rondo z es-dur koncertu od K. M. Webra,\npro dvě piana uspořádal J. Promberger. Přejeme ctěné\numělkyni skvělého zdaru.\n** Výtečný pianista Fr. Bendi koncertoval dne\n10. února v Kodani s úspěchem nemálo skvělým. Jeho\núžasná technická zručnosť, jeho krásný a cituplný před-\nnes, to vše potvrdilo jen, že jest jedním z předních pia-\nnistův dnby naší. Koncertu přítomna byla i královna\ndánská s mnohými vynikajícími členy panující rodiny.\n** Paní Norman - Nerudová , slovútná houslistka,\nokouzlila veškeré obecenstvo při koncertech svých vEdin-\nburghu v té míře, že veškery dcery Eviný z lepších rodin\nměsta toho s chvatem zimničným se chopily oblíbeného\nted v Edinburghu toho nástroje, lnu, ze všech asi Neru-\ndové nebudou 1\n** V Pešti dožil se stařičký komponist Fr. E rkel\ntoho, že oblíbena u Maďarů opera jeho „Hun vady\nLasz 1o\" dávala se po dvou sté na národním divadle*\n** Ve Vídni v divadle „na Vídeňce\" počala dnem\n4. března vlašská sesona za spoluúčinkování slavné\nAd. Patti-ové. První operou byla „Traviata\".\n** Dr. Hanuš z Búlovů vrátil se z Londýna, na-\nvštívil Mnichov a Berlín a hodlá nyní koncertovali ve\nVaršavě, jakož iv čelnějších městech na Rusi.\n** Abbé Liszt vystoupí ještě ve dvou dobročinných\nkoncertech v Pešti.\n** Jindř. Věňavský rozloučil se s Novo-York-\nským obecenstvem koncertem v „Grand Opera House\",\nnačež se odebral do Havany, odkudž přímo do Evropy\nvrátit! se zamýšlí.\n** Goiinod dokončil opět nové jedno dílo orke-\nstráníl a vokální, nazvané „Moře Galilejské\".\n** Dr. Strauss, nedávno zemřelý učenec boho-\nsloví, zůstavil též nedokončený životopis L.v. Bee-\nthovena.\n** Jistý bibliothékář Florentinský, Chrysost. Fe-\nrucci, odkryl prý jakous listinu, z níž najevo jde, že\nRossini nenarodil se v Pesaru, nýbrž v městě Lugo.\nTedy ne „labuť Pes arská\" ?\n** Jeden znej plodnějších komponistův taneční\nhudbv jest zajisté známý Jos. Gungl. Vydalť u firmy\nBotě a Bock vßerlíně opět taneční kus, opus 300!\n** Verchho „Aida:\", po vstávší na výsluní přízně\negyptského místokrále v bájiplné zemi faraónův, bude\nkoncem března b. r. s nesmírným nákladem a nádherou ne-\nobyčejnou provozována na dvorním operním divadle\nv Berlíně.\nv\n** Sumanova „ Genovefa\" provozována byla s do-\nbrým úspěchem v královském divadle ve Wiesbadenu.\n** Hudební literatura může se honositi 25 sklad-\nbami s titulem „Ifigenie v Aulidě\", 1 francouzskou,\n2 německými a 22 vlašskými, z nichž 21 jest kompo-\nnováno k librettu Apoštola Zenona.\n** K nesmírnému úspěchu Leeocquovy operetty\n„Dceruška pí. Angotové\" dodáváme, že se prodalo\ndosud v Paříži přes 15.000 exemplárů partitury.\n** Andrea Parera, španělský skladatel a slovútný\nflétista, zemřel v Madridu.\n** Dvorní kapelník vSondershausenu, p. Erd-\nmansdorfer, nepřijal nabízené mu místo kapelníka při\nměstském divadle v Hamburku.\n** Hudební jednota v Prně hodlá v postním jed-\nnom koncertu přednésti německé rekviem mistra\nJ. Brahmse.\n** V Lublani v tomto témdni provozuje se „T ann-\nháuser R. Wagnera.\n** Vídeňský akademický-pěvecký spolek dával dne\n8. t. m. velký koncert ve prospěch fondu Wagnerova\nBayreutského divadla.\n** Ve Vídni má z komické opery vyloučen býti\nbalet, ku kterémuž cíly baletkám doručena již výpo-\nvěď. Iv dvorní opeře zamýšlí řiditelstvo baletu dáti\nvýhosť, poněvadž v nynější době „krachů\" více netáhne;\npři posledním představení baletním, při „Satanelle\", bylo\nprý na jevišti více lídí než v parteru. Zašla tedy už\npánům Vídeňákům chuť!\n** Ve Vídni postaven má býti arcimislru Beetho-\nvenovi důstojný pomník. Komité rozhodlo se pro náčrtek\nZumbrsche s tou výminkou, dovolí-li několik změn na\nsvém vzorku, jež mu soudcové hodlají navrhnouti.\n** F. Hiller právě vydal v Lipsku u F. E. C. Leuc-\nkarta partituru svého „Zpěvu vítězného Israele\"\npro sbor, solo sopránové a orkestr.\n** V Záhřebe, 10. března. (Pův. dop.). Vím, že\nmne budete viniti z lenosti i netečnosti, ale toho jsou\nv\nnejvíce vinny naše okolnosti. Žijeme v prosaickém proudu\na zřídka kde se najde žilka poetického prudšího života.\nV hudebním světě ticho, velké ticho, z kterého nás ne-\njsou v stavu vyburcovali ani „nové\" opery v národním\ndivadle. Tyto dny dával se „Černý domino\", jejž ře-\nditel naši opery p. Zajc dost šťastně přepracoval k vůli\noněm členům, kteří se nevyznají v chorvátštině. Co měli\nmluvit, musili vyzpívat. Dnes se dává zase „Mislav\".\nZajc má skutečně veliké neštěstí se ovými librety. Řekl\njsem to i jemu a mohu to říci i veřejně, že by byl více,\nproslul v našem hudebním svétě, kdyby byl našel člověka,\nkterý by mu byl napsal něco kloudnějšího i záživnějšího.\nŠkoda toho namahání, kde není pravého základu, jakýž\nby se hodil zvláště pro naše obecenstvo. Chorvatsko je\nbohato na vlastenecké i bohatýrská činy : každá epická\npíseň mohla by sloužiti co látka k libretům operním,\nkteré by hýbaly srdcem a duší a intendantura mohla by\nbýti též spokojena. Ale kde máme před očima hlad i nouzi,\nmor a vraždu, tu bych rád poznal toho skladatele, který\nby byl při nejlepší vůli v stavu rozehřátí posluchače.\nObecenstvo naše pokročilo dost a dost, přilnulo\ns chutí k národní věci, ale schází nám dosaváde lidí,\nkteří by uměli a chtěli probuzovat v něm ony vyšší city,\nkteré nás povznášejí k říši nejčistších ideálů.\n* Z Vídně. (Pův. dopis.) Zdejší „Si ng- A k adémie\"\nuspořádala na popeleční středu koncert důmyslně převahou\nz církevních skladeb sestavený, pak ze skladeb obsahu váž-\nného. Dva žalmy „Busslied\" a „Jerusalem\" na themata\nŠeb. Bacha pro smíšený, dílem čtyr-, dílem i osmihlasý sbor\ns polyfonním průvodem klavírním tvořily začátek, Básníkem\nhudebním obou jest Mnichovský Peter Cornelius. V\n„Bussliedu\" zpracoval autor jednu z nejkrásnějších Bachovýeh"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2245, "texte": "„Saraband\", v „Jerusalemě\" též jedno théma od Bacha, je-\nhožto původ pisatel těchto řádků neví blíže poznamenati. Obě\ndíla, bych se krátce vyjádřil, mluví co nejdůrazněji pro Bacha\na Cornelia, a staví oba tvůrce co pravé veličiny ducha všem\nčasům. Sbormistr Weinwurm jich volbou a provedením ne-\nmálo se nám zavděčil. Z následujících čtyr sborů jednoho\nv Mnichově žijícího skladatele jest první nazvaný „Friih\nMor gen s\" nejlepší, ostatní tři jsou více hříčkami zvukovými\nnež obrazy citovými. Ač sbory a průvod klavíru byly výtečnými,\nnebylo přece lze mrtvým vdechnouti jiskru života. Rob erta\nSumanna „Romanze vom Gánsebuben\" a „píseň\nlovecká\", miláčkové to zdejšího obecenstva, roznítily toto\ni tentokráte k bouřlivému potlesku. Mendelssohnovo\n„Lauda Sión\" patří co se myšlenkové síly a propracování\ntýče bez odporu k slabším plodům mistrovým, a stává se ještě\nmdlejším, pak-li na místě původního orkesiru užije se čtyr-\nručního průvodu klavírního. Přídatky ku koncertu byly rovněž\nzávažného obsahu. Vznešený osmý žalm Benedetta Mar-\nceli a pro altové solo s průvodem varhan, které ale ten-\nkráte bohužel nahraditi musel klavír, přednesla si. Filomena\nTom sova s nepříliš velkou vřelostí a hlasem snaturalismem\nsilně zápasícím, ač jinak správně. Kéžby budoueně více\npamatovala na vznešeného žalmistu Marcel la a především\nna tříhlasý 50. žalm: „O Di rae pieta!\" Jest to skladba\npravé rafaelské krásy, a starší čtenáři Vašeho listu budou se\nzajisté pamatovali na ní z časů pro hudební poměry Pražské\nvelezasloužilého K. F. Píče, a velkého hudebního učence a\nmecenáše magistrátního rady J, Schli tze. U nás jest Mar-\ncello posud sedmerou pečetí opatřenou knihou. Kéž by v tomto\nsměru, a ve směru kultu staroitalských mistrů vůbec se hle-\ndělo kořistili z nahromaděných bohatých pokladů Vašeho mezi\nnámi po dvě léta žijícího a účinkujícího učence a slovútného\nbadatele dra. A. W. Ambro se. Po tomto, myslím, ne\nprávě zbytečném exkursu k věci se vraceje, zmíniti se musím,\nže prof. Epstein ve spolku s koncertním mistrem a u nás vir-\ntuosem na housle „ex asse\", s prof. Hellmesbergrem přednesl\ntři účinné skladby pro piano a housle „Andante\", „Allegretto\"\na „Scherzando\" z péra mladistvého velenadaného skladatele\nHermanna Graedenera. (Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c006", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "85", "page_fin": "85", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.4", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.5", "debut_caractere": 2247, "fin_caractere_exclue": 3868, "texte": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\n*** Zpěváčky spolek „Boleslav\" v Mladé Boleslavi\nuspořádá za spoluúčinkování ženské pěvecké jednoty\n„Mladý,, dne 15 t. m.v městském divadle druhou svou\nprodukci, k nížto ustanoven jest následující program.\n1. oddělení 1. Přilítlo jaro, smíšený sbor K. Bendla. 2.\nZlatá Praha, mužský sbor J. R. Rozkošného. 3. Solový\nctverozpěv ženský F. Šuberta. 4. Lumír, mužský sbor E.\nVašáka 5. Píseň o vlasti, smíšený sbor J. L. Zvonaře.\n11. oddělení. Křižáci na moři, mužský sbor F. Bažina.\n2. Klučina, mazurka pro smíšený sbor F. Štrebl. 3. So-\nlový ctverozpěv mužský (slovinský) slož. Dr. Prešer. 4. Ve-\nčerní, mužský sbor Ferd. Hellera. 5. Návrat plavců, smí-\nšený sbor F. Bažina.\n*** Smíšený zpěváčky spolek Beseda v Pruse u-\nspořádá dne 14. t. m. o půl 8. hodině večerní kon-\ncertní zábavu na ostrově Zofinském. Program jest násle-\ndující: I. oddělení 1. „Hvězdanaděje\" smíšený sbor od\nPauknera. 2. „Koncertní parafrase na motivy z Rigoleta\nod Liszta, na pianě přednese sl. Anna Kosáková (člen\nspolku). 3. Arie pro soprán z opery „Čarostřelec\" od\nWebra, zpívá sl. Emilie Danešova. 4. „Jaro\" dvojzpěv\nod Frant. Pivody, přednesou veškeré dámy spolku. 5.\nMužský čtverozpěv. 5. „Háj\", smíšený sbor od Richtera.\n11. oddělení. 1. „Jaro v srdci,\" sbor od Bučovského.\n2. Koncert pro housle od Vieuxtempsa, přednese p. Fr.\nNovák. 3. a) „Sen,\" b) „U večer\" písně pro bas od\nPauknera, přednese pan Švippl (člen spolku), 4. „Zpěv\nputujících do Mekky\", smíšený sbor od Glucka. 5. Muž-\nský ětverozpěv. 6. a) „Na cestách,\" b) „Nuže kam.\" ze\n„Spanilé mlynářky\" od Šuberta upraveno pro smíšený\nsbor."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c007", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "85", "page_fin": "88", "image_debut": 5, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.5", "titre_corps": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "titre_sommaire": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.5", "debut_caractere": 3870, "fin_caractere_exclue": 6620, "texte": "Zprávy z Prahy a z venkova.\n\n* Kdo četl v poslední době opětované tendenční\núiOky divadelních referentů v „Politice\" a „Pokroku\"\nna našeho mistra Smetanu, tázati se musí mimoděk,\nzdali jsme již tak daleko dospěli, že muž tak zasloužilý,\nk jehožto plodné činnosti umělecké pohlíží veškerý náš\nnárod s úctou nejvyšší, jenž hudebnímu našemu umění\nrazil teprve dráhu vlastní, samostatnou, urážen a\nhanoben býti smí spůsobem tak nehodným. Museli by-\nchom upadnout i co národ u veškerého ostatního vzděla-\nného světa v opovržení, kdybychom připouštěli, aby muž,\njejž by jinde na rukou nosili, za všechno své snažení\npoctivé neustálým byl předmětem osobuích intrik a jizli-\nvých útoků! Pevně doufáme že při správcích obou zmí-\nněných listů jest tolik střízlivosti a moudré rozvah)-, že\njednání tak nemužnému učiní prítrž a národní naší\nčest před ostatním světem v ohledu tomto uhájí! Tvůrce\n„Prodané nevěsty\", „Libuše\", mistrovské práce „Dvě\nvdovy\", která neučiní pouze na našem jevišti sensaci,\nlež zajisté udělá skvělou kariéru celým světem hudebním,\nzasluhuje snad již trochu šetrnosti!\n* Koncerty p. Breitnera a slč. Krébsovy. Prv ní\nz uměleckých těchto sil klestiti sobě dráhu u nás mu-\nsela ve veřejném životě s úsilím neúnavným, než se jí\npodařilo vyniknouti na povrch tak, aby i širší kruhy\nobecenstva ve své koncerty přilákala. Ludvík Breitner\njest zajisté zjevem mezi klavíristy na mládí své neoby-\nčejným i konstatujeme s potěšením, že se mu konečně\nv druhém koncertě, jejž v městě našem v těchto dnech\nuspořádal, podařilo živých sympathií iv širším obecen-\nstvu vzbuditi, 7, čehož souditi možno, že oblíbenost osob-\nnosti jeho umělecké pro příští doby jest zdárně již za-\nbezpečena. Y prvním koncertě dne 3. března ovšem\nbyly šíré prostory sálu Žofinského poněkud prázdny: za\nto byla pochvala skrovného hloučku posluchačstva tím\nhlučnější a častější. Mocně působilo již první číslo pro-\ngramu : Sumanův a-moll koncert s průvodem druhého\nklavíru, jejž převzal as jemným vkusem provedl p. Ji-\nránek. Mimo to hrál p. B. Bachovo praeludium z anglické\nsuity, Mendelssohnovy „variations sérieuses\", jež zvláště\nkrásným tonem přednesl a co novinku Raffovu suitu;\nkonečně pak rozehřál obecenstvo třemi drobnými skladbami\nChopinovými. Spoluúčinkující slečna Glaserova předná-\nšela nehotovým ještě hlasem svým známou „kavatinu\" (!)\n„z Lazebníka\" a písně od Rubinsteina a Šumana. Daleko\nskvělejšího zevnějšího úspěchu došel Breitner druhým\nkoncertem svým dne 10. března uspořádaným. Tu sly-\nšeli jsme dvě d-moll tria od Rubinsteina a Mendels-\nsohna za spoluúčinkování výtečného houslisty p. Sitta\na čellisty p. Wilferta a celou řadu menších piec pro\npiano, jež v pestrém poněkud pořádku koncertista ves-\nměs dokonale sehrál. Koncert tento nabyl ještě skvě-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "86", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6161, "texte": "lějšího lesku spoluúčinkováním všeobecně oblíbené naší\nkoncertní pěvkyně pí. M. Procházkové, jež uchvátila obe-\ncenstvo krásnými písněmi od Sumana i Brahmse, zvláště\npak vše takřka elektrisovala mistrným přednesem něko-\nlika národních písní českých. Mnohem větši popularitě\nse iv nej vyšších kruzích hudbymilovných těší druhá zde\nsoučasně s p. Breitnerem koncertující síla slč. Krebsova,\njež hojných si tu dobyla již před lety před tváří obe-\ncenstva pražského vavřínů. Y prvém koncertě (4. března)\nspoluúčinkováním slavného cellisty Grůtzmachera a\nv druhém zvláště spoluúčinkováním neméně slavného housli-\nsty Lauterhacha docílila v programu větší rozmanitosti.\nZbytečno by zajistébylo rozepisovati se skvělou chválou o\numělkyni, jejíž hra zasloužila sobě dávno epitheta „kla-\nsičnosti\", podotýkáme jen, že celistvá přednáška její na-\nbyla mnohem vétší vroucnosti u porovnání s výkony\npředešlých let. V prvním koucertě účinkovala slč. Ratzen-\nbeckova příjemným sice avšak dosud neúplně vycvičeným\nhlasem a zpívala na postrach všech dobrých lidí mezi\njiným také valčík od Arditiho! V druhém pak koncertě\nspoluúčinkovala koncertní pěvkyně drážďanská M. Dor-\nnova, která pro příliš hustý závoj trémy nedovedla nijak\nproníknouti něžným hlasem svým. Oba koncerty byly\nv pravém' smyslu slova přeplněny. §\n\nX\n\nr.\n* Skladatel Zd. Fibich zavítal z Vilny do Prahy,\naby přítomen býti mohl zkouškám ku své zpěvohře „Bu-\nkovin.\" Přivezl s sebou nové kvarteto šmytcové, které\nbezpochyby uslyšíme při nejblížší hudební zábavě v „Uměl.\nBesedě\" která se bude příštího téhodne odbývati. ,\n* V IV. koncertu konservatoře, jenž se odbývá\nv neděli dne 15. t. m. na Žofíně, vystoupí dvorní kap.\nmistr p. Bargheer co houslista a sice v Spohrově kon-\ncertu (d-moll čís. 9.) a v Raffově suitě op. 42. Mimo\nto provedeny budou: Mozartova ouvertura ke „Kouzelné\nflétně\", Šubrtová ouvertura k „Alfonso a Estrella\" a\nnová serenáda s čtveronásobným kanónem (nikoli: ve\nčtyřech kanónech\"!) od S. Jadassohna,\n* Druhá zábava „HlahohC dne 9. bř. přilákala\nna Žofín přečetné obecenstvo, a bavila je, na rozdíl od\njiných podobných zábav, které mívají na programu skladby\nceny velmi pochybné, skladbami veskrze ryzími z vět-\nšiny rozmarnými, jež Hlahol výtečným vedením svého\nsbormistra p. Bendla s obvyklou precisností přednesl.\nY čele stál známý Bradského sbor na slova\nv *\nL. Celakovského: „Kalendář a né farár\". Pak následo-\nvaly sbory „Hlaholem\" poprvé přednesené a sice pěkně\npropracovaný sbor „Brouk a růže11 od Veita, pak „Cvr-\nček a mravenec\" dle bájky La Fontainovy K. Grouno-\ndem hudebně velmi šťastně illustrovaný. „Můj růženec\"\na „Růženko má dřímej\" od J. Kuchaře staly se hudbou\nnašeho výtečného lyrika K. Bendla krásnými citovými\nobrázky poetičným duchem dýšícími a vzbudily v obe-\ncenstvu pravou bouři nadšeného potlesku. Sbory tyto\njakož i závěrečný rozmarný pikantním rytmem na slova\nV. Hálka, od J. Lv a oblíbeného našeho barytonisty,\nsložený a „Česká muzika\" nadepsaný sbor, přednesl\n„Hlahol\" taktéž ponejprv.\nMezi jednotlivými sbory bavili obecenstvo pánové\nJ. Mošna, a F. Koubek komickým duetem „Staří mlá-\ndenci\" od Pauknera, a když obecenstvo za opakování\nžádalo, dávali co „divadelní reformátoři\" v duetu našim\nenergickým reformátorům divadelním velmi praktické a\npotřebné pokyny, „jak by krásně šelaparat,\" dále jiným\nvelmi pěkně a účinně pracovaným komickým duetem od\nKipra „Rekrut a fotograf\".\nPo vyčerpání programu vzali si mnozí slova po-\nsledního sboru J. Lva k srdci a provedli je prakticky\nv menším sále Žofína, při zvucích hudebního sboru pluku\nDegenfeldova.\n\n* P. Čeněk Miko, jehožto sklad pian a harmonií\npožívá ode dávna pověsti nejlepší, vyznamenán jest udě-\nlením titulu c. k. dvorního dodavatele.\nV 1\n* Členové orkestru Jer. zemského divadla českého\npodali družstvu divadelnímu následující osvědčení: Slav-\nnému družstvu českého zemského divadla: Používáme\nvhodné doby, kdy právě družná činohra česká domáhá\nse u slavného družstva konečného upravení svého, aby-\nchom my členové orkestru operního vyslovili vřelý svůj\ndík za poměry nynější, již ustálené a krásnými výsledky\nkorunované. Ode dne, kdy slavné družstvo slovem svým\nzapevnilo nám vůdce tak výtečného, ano nedostižitelného,\njakým je mistr Smetana, nastala nám, dříve již uměním\njeho mocně povznášeným, doba oné klidné, jasné snahy,\nz níž jedině vykvést může výkon čistě umělecký. Jsme\nnadšeni jeho řízením, veškerá touha naše lne k tomu,\nabychom každé, sebe skromnější intenci svého mistra\nvyhověli plnou silou svou. V osobě mistra Smetany\nvidíme sebe všichni spojeny v jediné tělo přátelské,\nv duchu jeho vidíme zrcadlo všech duševních snah svých\na vůdčí hvězdu všemu svému počínání. Nechť setrvá tak\nléta a léta na oslavu české vlasti! Sláva mistru Sme-\ntanovi ! Sláva našemu slavnému družstvu! V Praze dne\n7. března 1874. (Následují podpisy.)\nPodobnou adresu chystá i sbor operní k družstvu\ndivadelnímu,\n* Z Hořic. (Pův. dop.) Mohlo by se mysliti, že\nv Hořicích umění hudební ladem leží, tak sporé zprávy\no i\\.chu hudebním v městě našem listy hudební přinášejí.\nA předce i Hořice nejsou mezi posledními: mnohou\ndobrou silou hudební mohou se honositi, mnohá aka-\ndemie se nad očekávání vydařila. Dne 4. března t. r.\nuspořádal p. J. Malát, učitel zdejší, v místnostech be-\nsedních hudební zábavu, na jejíž programu stála jména\nAuber, Mendelssohn, Beriot, C. M.v. Weber,\nDreyšok, Šubert, Mozart, Vieuxtempss, Cho-\npin, Bendi, Ross i ni. Program zahájen ouverturou\nz opery „Němá z Portici\" od Aubera, a ukončen ou-\nverturou z opery „Lazebník Sevillský\" od Rossini-ho,\nkteréžto ouvertury hrál se svou mladistvou žákyní, sl.\nEm. Můllerovou, p. J. Malát na pianě; mladé pianistce,\nkterá nevšední vlohy jeví, dostalo se zasloužené pochvaly\nv té míře, že zahrali po programu ještě směs z Offen-\nbachovy „Krásné Heleny\". Výbor líbezně plynoucích\nmelodií z opery této každého mile pobavil. 2.a 11.\nčíslo byly skladby Mendelssohnovy „Kéž svoji bych\nlásku\" a „Pozdrav\", kteréžto zpěvy p. Malát pro tři\nženské hlasy s průvodem piana upravil, a pí. Malátová\na slečny Křížová a Levitova s vřelým citem zapěly.\nNěžné tyto skladby líbily se velice a „Pozdrav\" musel\nbýti opakován. Slečna Levitova, žákyně p. Maláta,"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "87", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7047, "texte": "zazpívala ariettu čtvera čivé Aničky z „Čarostrelce\"\ntaktéž čtveračivě; ačkoliv poprvé u veřejnost vystoupila,\ntož naklonila si shromážděné posluchačstvo v té míře,\nže po hojném potlesku zazpívala ještě Subertovou píseň\n„Nepoklid\". Litovati jest, že slečna v krátké době město\nnaše opustí, an tím zajisté dobrou pěvkyni ztratíme.\nSlečna Křížová zapěla svým tklivým hlasem altovým\nkrásnou píseň Šubertovu „Zvědavý\" tak zdařile, že\nzaslouženým potleskem pobídnuta ještě téhož skladatele\n„Dobré jitro\" přidala. Paní Malátová se svým man-\nželem zapěli roztomilé ductto „hraběte a Zuzanky\"\nz Mozartovy opery „Svatba Figarova\" a Bendlův roz-\nkošný, k srdci mluvící dvojzpěv „S nebe se snáší andělé\" ;\noba dvojzpěvy přednešeny tak výborně, že první opa-\nkován býti musel. Pan- J. Procházka, řiditel kůru,\nzahral nám na housle Beriotovy „Variace\" a Vieuxtem-\npsova „Slavíka\". Bouřlivý potlesk byl mu odměnou,\nkterou si vším právem zasloužil; neb umí z houslí krá-\nsný ton vyluzovati, což zvláště o přednesu kantilen\nplatí. P. Jan Malát zahrál na pianě Dreyšockovu\n„Linquiétude\" a Chopinovu mazurku Op. 24. čís. 4.a\ndělil se s ostatními účinkujícími o slávu tohoto večera.\nZdařilá produkce rozjařila posluchačstvo i účinkující,\nv každém obličeji bylo lze čisti uspokojení a panu po-\nřadateli dostalo se mnohého lichotivého uznání. Rozja-\nřenosí však dostihla nejvyšší míry, když pí. Malátová\nse sl. Levitovou po programu zazpívaly dueto hašteřivé\nz Auberovy opery „Zedník a zámečník\" ; rozumí se, že\ndvojzpěv tento opakován býti musel. Z programu\nlze viděti výtečnou snahu p. pořadatele, jen dobré pro-\nvozovati skladby, aby iv tom ohledu obecenstvo po-\nznenáhla vzděláváno a k větších a klasických\nskladeb připravováno bylo. Čistý výnos této pro-\ndukce, 44 zl. 42 kr., věnován jest na zakoupení učeb-\nných pomůcek pro zdejší školy.\n* Všeobecné veselí spůsobily v obecenstvu mnohé zname-\nnité výroky nynějšího hudebního referenta „Pokroku\". Některé\nz nich* zaznamenáváme k vůli kuriozitě. Zvláštní klasičností\nvyznamenávají se kritické úsudky o vý/ečné Skuherského fan-\ntasii dle Máchova „Máje\". Pan —b. totiž praví: „gkuherský\numístil skoro v příliš úzký rámec „fantasie\" bohatou ná-\nladu svoji.\" Jak zajisté to zřetelná, téměř antická plastič-\nnost výrazu! Člověk, jenž nadán jest jen poněkud živější fan-\ntasií, vidí dle toho výřoku ak p. Sk. vyndává z vniťrka svého\nsvoji bohatou naládu a mačká ,ii do příliš úzkého rámce své\npartitury. Dále libuje si p. —b., že skladatel nezapomněl na\n„některou\" z hlavnějších části epických\" chtěl snad\nříci lyrických; nebo epické momenty nedovede prozatím\nv našich nedokonalých časech žádná čistě instrumentální hudba\nvyjádřiti. Zvláštní světlo vrhají dálší ty delíické výroky na\nhudební vědomosti téhož pána: „Objem básně byl by vysta-\nčil na širší, ba impozantnější p o dk 1 ad myšlének Skuherského\na sice ve formě úplné trojdílné práce symfonické.\"\nAni to neví p. referent, že úplná práce symfonická jest vždy\nčtyřdílnou (první věta, scherzo, střední věta, finále)? „Inštru-\nment?,ce je mu „využitkováním barev jejich až do těch\nefektů třemi tympany přímo úžasna.\" Nezní to zrovna\ntak jako ono známé „až do těch statků a hrdel\"-\nJeště nikdo však to na světě nepřivedl tak daleko mezi hu-\ndebníky, aby mu napadnouti mohlo, že se úžasná krása in-\nstrumentace musí hledati v tympanech (snad o jich obratném\nvedení hlasů jak už ta obvyklá fráze zní?) Že někdo „za-\npěti může píseň „vřelou zajímavostí\", to jsme dosud též nevě-\nděli. Nejlepší však rozumy své dal nám p. ref. v nedělním\n„Pokroku\" k lepšímu. On v horování svém mluví následovně\no „Svatojanských proudech\": „Jako novým kouzlem své pů*\nvaby působila tato ze zdroje slovanské povahy se prýštící,\nto že zádumčivé a vášnivé city se stejnou bezprostředností\nvyznačující báseň se zpěvy skladatelovými. Nejbytelnějším ži-\nvlem produktivním uměny překypuje hluboce zakoře-\nněná lyrická mysl poety Kozkošného totiž bohatou invencí\nmyšlenek čistě melodických.\" Konečně koruna vší té moudrosti\njest posazena v poslední větě : „S novou zálibou poslouchali\njsme práci tuto plnou samostatnosti (což Gounod?) a obdivo-\nvali fakturu veskrze ušlechtilou bez všeliké thematické\nspekulace\", t. j. jako řeč bez všelikého logického spojení,\nneboť „thematická špekulace\" jest hudbě totéž co řeči logické\nspojování myšlenek. Thema a myšlénka přede jsou pojmy\nidentické 1 Tedy obdivoval p. —b. v „Svatojanských proudech\"\nušlechtilou fakturu bez všelikého logického spojení themat či\nušlechtilou fakturu bez všeliké faktury neboť což je faktura\njiného než opěť jenom logické spojení themat, či-li „thema-\ntická spekulace?\" Skladatel bude mu za takovou poklonu málo\npovděčen. S výroky podobnými setkávali jsme se často v mi-\nnulém ročníku „Hud. Listů\", sDad odtud nezaběhl do redakce\n„Pokroku\" některý z učenců listů těch ? Žalostným jest to\nzajisté úkazem pro nynější naše poměry hudební, že člověk,\njenž osvojí si pět či šest frází z hantýrky referentské a na-\nučí se je poněkud neobratně obracet, rozhodovati smí co\nsoudce o skladbách nejpřednějších skladatelů našich ! Že se\ntím uvádí těžký úřad referenta hudebního v posměch toť\nzjevno.\n\nČeská zpěvohra. 7. břez.: „Lukrecie Borgia\"\n— 9. března „Faust\" (Gounod) ll. března Dra-\nhomíra\".\nHlavní pozornost obecenstva našeho poutají nyní\npohostinské hry slč. Boschettiovy clena dvorní opery\nVídeňské. Vystoupila poprvé ve „Faustu\" co „Markétka\"\ns výsledkem zajisté skvělým a pro umělkyní zajisté\nvelmi lichotivým, povážíme-li, že pražské obecenstvo sly-\nšelo pěvkyně nejznamenitějších jmen v téže úloze (Vitali,\nBubeníčkova). Hlas její sice není timbru nejjemnějšího\nprávě proto i nesnadno ovládala jemné „mezza voce\",\njímž možno docíliti v pravém místě účinků nej znameni-\ntějších; však za to schopen jest rozvinutí nejmohutněj-\nšího a snese nejvášnivější akcenty. Scéna před obrazem\nmatky Boží v předsíni chrámové byla též nejskvělejším\nohniskem celého jejího výkonu, jak ve stránce zpěvné\ntak i herecké. Co zvláště působí kouzlem neodolatelným,\njest ladná souměrná vyrovnanost všech registrů hlaso-\nvých, bezúhonná vokalisace a deklamace tak průhledná,\nže nebylo slůvka, jež bychom bývali zřetelně nebyli slyšeli\nvysloviti. Hra její jest promyšlena, zvláště ve scénách\nvášně rozpoutané pravdiva a proto úchvatna; jemnější\ndetaily neskonalé poetické postavy Marketčiny se jí úplně\nnezdařily. Celkem však možno říci, že Markétka její\nstojí na vysokém stupni dokonalosti. Hledíme s na-\npnutím dalším výkonům ctěného hosta našeho vstříc.\nOstatní obsazení jest známo. Zvláště vynikal páně Lvův\n„Valentin.\" Večer ten byl památným bouřlivou demon-\nstrací, jakou přijalo obecenstvo naše za nadšeného vše-\nobecného potlesku a slávy volání prvního kapelníka opery\nnaši p. Smetanu, jakmile vstoupil do orkestru ku ka-\npclnickému pultu, jenž byl ověnčen třemi skvostnými\nvěnci. Jest to zajisté důkazem neobmezené přízně té,\njakou chová vděčné obecenstvo naše k prvnímu našemu\numělci hudebnímu a znamením, dle něhož nechť se řídí\nti, kteří beze všeho ohledu na závažný hlas obecenstva\nkují stále pikle své proti muži, jehož skvělé zásluhy"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 268, "texte": "o domácí umění naše nedovedou upříti ani nepříznivci\nvšech nejsvětějších snah národa našeho!\nŠeborova „Drahomíra\" nepřilákala posledně mnoho\nobecenstva. Obsazení je známé; celkem budiž podotknuto,\nže co do zdařilosti představení to za dřívějšími pozadu\nnezůstalo.\n\nXX."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c008", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "85", "page_fin": "86", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.5.1", "titre_corps": "* Kdo četl v poslední době opětované tendenční", "titre_sommaire": "* Kdo četl v poslední době opětované tendenční", "signature_source": "X", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.5", "debut_caractere": 3899, "fin_caractere_exclue": 6620, "texte": "* Kdo četl v poslední době opětované tendenční\núiOky divadelních referentů v „Politice\" a „Pokroku\"\nna našeho mistra Smetanu, tázati se musí mimoděk,\nzdali jsme již tak daleko dospěli, že muž tak zasloužilý,\nk jehožto plodné činnosti umělecké pohlíží veškerý náš\nnárod s úctou nejvyšší, jenž hudebnímu našemu umění\nrazil teprve dráhu vlastní, samostatnou, urážen a\nhanoben býti smí spůsobem tak nehodným. Museli by-\nchom upadnout i co národ u veškerého ostatního vzděla-\nného světa v opovržení, kdybychom připouštěli, aby muž,\njejž by jinde na rukou nosili, za všechno své snažení\npoctivé neustálým byl předmětem osobuích intrik a jizli-\nvých útoků! Pevně doufáme že při správcích obou zmí-\nněných listů jest tolik střízlivosti a moudré rozvah)-, že\njednání tak nemužnému učiní prítrž a národní naší\nčest před ostatním světem v ohledu tomto uhájí! Tvůrce\n„Prodané nevěsty\", „Libuše\", mistrovské práce „Dvě\nvdovy\", která neučiní pouze na našem jevišti sensaci,\nlež zajisté udělá skvělou kariéru celým světem hudebním,\nzasluhuje snad již trochu šetrnosti!\n* Koncerty p. Breitnera a slč. Krébsovy. Prv ní\nz uměleckých těchto sil klestiti sobě dráhu u nás mu-\nsela ve veřejném životě s úsilím neúnavným, než se jí\npodařilo vyniknouti na povrch tak, aby i širší kruhy\nobecenstva ve své koncerty přilákala. Ludvík Breitner\njest zajisté zjevem mezi klavíristy na mládí své neoby-\nčejným i konstatujeme s potěšením, že se mu konečně\nv druhém koncertě, jejž v městě našem v těchto dnech\nuspořádal, podařilo živých sympathií iv širším obecen-\nstvu vzbuditi, 7, čehož souditi možno, že oblíbenost osob-\nnosti jeho umělecké pro příští doby jest zdárně již za-\nbezpečena. Y prvním koncertě dne 3. března ovšem\nbyly šíré prostory sálu Žofinského poněkud prázdny: za\nto byla pochvala skrovného hloučku posluchačstva tím\nhlučnější a častější. Mocně působilo již první číslo pro-\ngramu : Sumanův a-moll koncert s průvodem druhého\nklavíru, jejž převzal as jemným vkusem provedl p. Ji-\nránek. Mimo to hrál p. B. Bachovo praeludium z anglické\nsuity, Mendelssohnovy „variations sérieuses\", jež zvláště\nkrásným tonem přednesl a co novinku Raffovu suitu;\nkonečně pak rozehřál obecenstvo třemi drobnými skladbami\nChopinovými. Spoluúčinkující slečna Glaserova předná-\nšela nehotovým ještě hlasem svým známou „kavatinu\" (!)\n„z Lazebníka\" a písně od Rubinsteina a Šumana. Daleko\nskvělejšího zevnějšího úspěchu došel Breitner druhým\nkoncertem svým dne 10. března uspořádaným. Tu sly-\nšeli jsme dvě d-moll tria od Rubinsteina a Mendels-\nsohna za spoluúčinkování výtečného houslisty p. Sitta\na čellisty p. Wilferta a celou řadu menších piec pro\npiano, jež v pestrém poněkud pořádku koncertista ves-\nměs dokonale sehrál. Koncert tento nabyl ještě skvě-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "86", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1302, "texte": "lějšího lesku spoluúčinkováním všeobecně oblíbené naší\nkoncertní pěvkyně pí. M. Procházkové, jež uchvátila obe-\ncenstvo krásnými písněmi od Sumana i Brahmse, zvláště\npak vše takřka elektrisovala mistrným přednesem něko-\nlika národních písní českých. Mnohem větši popularitě\nse iv nej vyšších kruzích hudbymilovných těší druhá zde\nsoučasně s p. Breitnerem koncertující síla slč. Krebsova,\njež hojných si tu dobyla již před lety před tváří obe-\ncenstva pražského vavřínů. Y prvém koncertě (4. března)\nspoluúčinkováním slavného cellisty Grůtzmachera a\nv druhém zvláště spoluúčinkováním neméně slavného housli-\nsty Lauterhacha docílila v programu větší rozmanitosti.\nZbytečno by zajistébylo rozepisovati se skvělou chválou o\numělkyni, jejíž hra zasloužila sobě dávno epitheta „kla-\nsičnosti\", podotýkáme jen, že celistvá přednáška její na-\nbyla mnohem vétší vroucnosti u porovnání s výkony\npředešlých let. V prvním koucertě účinkovala slč. Ratzen-\nbeckova příjemným sice avšak dosud neúplně vycvičeným\nhlasem a zpívala na postrach všech dobrých lidí mezi\njiným také valčík od Arditiho! V druhém pak koncertě\nspoluúčinkovala koncertní pěvkyně drážďanská M. Dor-\nnova, která pro příliš hustý závoj trémy nedovedla nijak\nproníknouti něžným hlasem svým. Oba koncerty byly\nv pravém' smyslu slova přeplněny. §\n\nX"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c009", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "86", "page_fin": "86", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.5.2", "titre_corps": "* Skladatel Zd. Fibich zavítal z Vilny do Prahy,", "titre_sommaire": "* Skladatel Zd. Fibich zavítal z Vilny do Prahy,", "signature_source": "r", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "86", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.6", "debut_caractere": 1304, "fin_caractere_exclue": 3554, "texte": "r.\n* Skladatel Zd. Fibich zavítal z Vilny do Prahy,\naby přítomen býti mohl zkouškám ku své zpěvohře „Bu-\nkovin.\" Přivezl s sebou nové kvarteto šmytcové, které\nbezpochyby uslyšíme při nejblížší hudební zábavě v „Uměl.\nBesedě\" která se bude příštího téhodne odbývati. ,\n* V IV. koncertu konservatoře, jenž se odbývá\nv neděli dne 15. t. m. na Žofíně, vystoupí dvorní kap.\nmistr p. Bargheer co houslista a sice v Spohrově kon-\ncertu (d-moll čís. 9.) a v Raffově suitě op. 42. Mimo\nto provedeny budou: Mozartova ouvertura ke „Kouzelné\nflétně\", Šubrtová ouvertura k „Alfonso a Estrella\" a\nnová serenáda s čtveronásobným kanónem (nikoli: ve\nčtyřech kanónech\"!) od S. Jadassohna,\n* Druhá zábava „HlahohC dne 9. bř. přilákala\nna Žofín přečetné obecenstvo, a bavila je, na rozdíl od\njiných podobných zábav, které mívají na programu skladby\nceny velmi pochybné, skladbami veskrze ryzími z vět-\nšiny rozmarnými, jež Hlahol výtečným vedením svého\nsbormistra p. Bendla s obvyklou precisností přednesl.\nY čele stál známý Bradského sbor na slova\nv *\nL. Celakovského: „Kalendář a né farár\". Pak následo-\nvaly sbory „Hlaholem\" poprvé přednesené a sice pěkně\npropracovaný sbor „Brouk a růže11 od Veita, pak „Cvr-\nček a mravenec\" dle bájky La Fontainovy K. Grouno-\ndem hudebně velmi šťastně illustrovaný. „Můj růženec\"\na „Růženko má dřímej\" od J. Kuchaře staly se hudbou\nnašeho výtečného lyrika K. Bendla krásnými citovými\nobrázky poetičným duchem dýšícími a vzbudily v obe-\ncenstvu pravou bouři nadšeného potlesku. Sbory tyto\njakož i závěrečný rozmarný pikantním rytmem na slova\nV. Hálka, od J. Lv a oblíbeného našeho barytonisty,\nsložený a „Česká muzika\" nadepsaný sbor, přednesl\n„Hlahol\" taktéž ponejprv.\nMezi jednotlivými sbory bavili obecenstvo pánové\nJ. Mošna, a F. Koubek komickým duetem „Staří mlá-\ndenci\" od Pauknera, a když obecenstvo za opakování\nžádalo, dávali co „divadelní reformátoři\" v duetu našim\nenergickým reformátorům divadelním velmi praktické a\npotřebné pokyny, „jak by krásně šelaparat,\" dále jiným\nvelmi pěkně a účinně pracovaným komickým duetem od\nKipra „Rekrut a fotograf\".\nPo vyčerpání programu vzali si mnozí slova po-\nsledního sboru J. Lva k srdci a provedli je prakticky\nv menším sále Žofína, při zvucích hudebního sboru pluku\nDegenfeldova."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c010", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "86", "page_fin": "87", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.5.3", "titre_corps": "* P. Čeněk Miko, jehožto sklad pian a harmonií", "titre_sommaire": "* P. Čeněk Miko, jehožto sklad pian a harmonií", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "86", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.6", "debut_caractere": 3556, "fin_caractere_exclue": 6161, "texte": "* P. Čeněk Miko, jehožto sklad pian a harmonií\npožívá ode dávna pověsti nejlepší, vyznamenán jest udě-\nlením titulu c. k. dvorního dodavatele.\nV 1\n* Členové orkestru Jer. zemského divadla českého\npodali družstvu divadelnímu následující osvědčení: Slav-\nnému družstvu českého zemského divadla: Používáme\nvhodné doby, kdy právě družná činohra česká domáhá\nse u slavného družstva konečného upravení svého, aby-\nchom my členové orkestru operního vyslovili vřelý svůj\ndík za poměry nynější, již ustálené a krásnými výsledky\nkorunované. Ode dne, kdy slavné družstvo slovem svým\nzapevnilo nám vůdce tak výtečného, ano nedostižitelného,\njakým je mistr Smetana, nastala nám, dříve již uměním\njeho mocně povznášeným, doba oné klidné, jasné snahy,\nz níž jedině vykvést může výkon čistě umělecký. Jsme\nnadšeni jeho řízením, veškerá touha naše lne k tomu,\nabychom každé, sebe skromnější intenci svého mistra\nvyhověli plnou silou svou. V osobě mistra Smetany\nvidíme sebe všichni spojeny v jediné tělo přátelské,\nv duchu jeho vidíme zrcadlo všech duševních snah svých\na vůdčí hvězdu všemu svému počínání. Nechť setrvá tak\nléta a léta na oslavu české vlasti! Sláva mistru Sme-\ntanovi ! Sláva našemu slavnému družstvu! V Praze dne\n7. března 1874. (Následují podpisy.)\nPodobnou adresu chystá i sbor operní k družstvu\ndivadelnímu,\n* Z Hořic. (Pův. dop.) Mohlo by se mysliti, že\nv Hořicích umění hudební ladem leží, tak sporé zprávy\no i\\.chu hudebním v městě našem listy hudební přinášejí.\nA předce i Hořice nejsou mezi posledními: mnohou\ndobrou silou hudební mohou se honositi, mnohá aka-\ndemie se nad očekávání vydařila. Dne 4. března t. r.\nuspořádal p. J. Malát, učitel zdejší, v místnostech be-\nsedních hudební zábavu, na jejíž programu stála jména\nAuber, Mendelssohn, Beriot, C. M.v. Weber,\nDreyšok, Šubert, Mozart, Vieuxtempss, Cho-\npin, Bendi, Ross i ni. Program zahájen ouverturou\nz opery „Němá z Portici\" od Aubera, a ukončen ou-\nverturou z opery „Lazebník Sevillský\" od Rossini-ho,\nkteréžto ouvertury hrál se svou mladistvou žákyní, sl.\nEm. Můllerovou, p. J. Malát na pianě; mladé pianistce,\nkterá nevšední vlohy jeví, dostalo se zasloužené pochvaly\nv té míře, že zahrali po programu ještě směs z Offen-\nbachovy „Krásné Heleny\". Výbor líbezně plynoucích\nmelodií z opery této každého mile pobavil. 2.a 11.\nčíslo byly skladby Mendelssohnovy „Kéž svoji bych\nlásku\" a „Pozdrav\", kteréžto zpěvy p. Malát pro tři\nženské hlasy s průvodem piana upravil, a pí. Malátová\na slečny Křížová a Levitova s vřelým citem zapěly.\nNěžné tyto skladby líbily se velice a „Pozdrav\" musel\nbýti opakován. Slečna Levitova, žákyně p. Maláta,"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "87", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5109, "texte": "zazpívala ariettu čtvera čivé Aničky z „Čarostrelce\"\ntaktéž čtveračivě; ačkoliv poprvé u veřejnost vystoupila,\ntož naklonila si shromážděné posluchačstvo v té míře,\nže po hojném potlesku zazpívala ještě Subertovou píseň\n„Nepoklid\". Litovati jest, že slečna v krátké době město\nnaše opustí, an tím zajisté dobrou pěvkyni ztratíme.\nSlečna Křížová zapěla svým tklivým hlasem altovým\nkrásnou píseň Šubertovu „Zvědavý\" tak zdařile, že\nzaslouženým potleskem pobídnuta ještě téhož skladatele\n„Dobré jitro\" přidala. Paní Malátová se svým man-\nželem zapěli roztomilé ductto „hraběte a Zuzanky\"\nz Mozartovy opery „Svatba Figarova\" a Bendlův roz-\nkošný, k srdci mluvící dvojzpěv „S nebe se snáší andělé\" ;\noba dvojzpěvy přednešeny tak výborně, že první opa-\nkován býti musel. Pan- J. Procházka, řiditel kůru,\nzahral nám na housle Beriotovy „Variace\" a Vieuxtem-\npsova „Slavíka\". Bouřlivý potlesk byl mu odměnou,\nkterou si vším právem zasloužil; neb umí z houslí krá-\nsný ton vyluzovati, což zvláště o přednesu kantilen\nplatí. P. Jan Malát zahrál na pianě Dreyšockovu\n„Linquiétude\" a Chopinovu mazurku Op. 24. čís. 4.a\ndělil se s ostatními účinkujícími o slávu tohoto večera.\nZdařilá produkce rozjařila posluchačstvo i účinkující,\nv každém obličeji bylo lze čisti uspokojení a panu po-\nřadateli dostalo se mnohého lichotivého uznání. Rozja-\nřenosí však dostihla nejvyšší míry, když pí. Malátová\nse sl. Levitovou po programu zazpívaly dueto hašteřivé\nz Auberovy opery „Zedník a zámečník\" ; rozumí se, že\ndvojzpěv tento opakován býti musel. Z programu\nlze viděti výtečnou snahu p. pořadatele, jen dobré pro-\nvozovati skladby, aby iv tom ohledu obecenstvo po-\nznenáhla vzděláváno a k větších a klasických\nskladeb připravováno bylo. Čistý výnos této pro-\ndukce, 44 zl. 42 kr., věnován jest na zakoupení učeb-\nných pomůcek pro zdejší školy.\n* Všeobecné veselí spůsobily v obecenstvu mnohé zname-\nnité výroky nynějšího hudebního referenta „Pokroku\". Některé\nz nich* zaznamenáváme k vůli kuriozitě. Zvláštní klasičností\nvyznamenávají se kritické úsudky o vý/ečné Skuherského fan-\ntasii dle Máchova „Máje\". Pan —b. totiž praví: „gkuherský\numístil skoro v příliš úzký rámec „fantasie\" bohatou ná-\nladu svoji.\" Jak zajisté to zřetelná, téměř antická plastič-\nnost výrazu! Člověk, jenž nadán jest jen poněkud živější fan-\ntasií, vidí dle toho výřoku ak p. Sk. vyndává z vniťrka svého\nsvoji bohatou naládu a mačká ,ii do příliš úzkého rámce své\npartitury. Dále libuje si p. —b., že skladatel nezapomněl na\n„některou\" z hlavnějších části epických\" chtěl snad\nříci lyrických; nebo epické momenty nedovede prozatím\nv našich nedokonalých časech žádná čistě instrumentální hudba\nvyjádřiti. Zvláštní světlo vrhají dálší ty delíické výroky na\nhudební vědomosti téhož pána: „Objem básně byl by vysta-\nčil na širší, ba impozantnější p o dk 1 ad myšlének Skuherského\na sice ve formě úplné trojdílné práce symfonické.\"\nAni to neví p. referent, že úplná práce symfonická jest vždy\nčtyřdílnou (první věta, scherzo, střední věta, finále)? „Inštru-\nment?,ce je mu „využitkováním barev jejich až do těch\nefektů třemi tympany přímo úžasna.\" Nezní to zrovna\ntak jako ono známé „až do těch statků a hrdel\"-\nJeště nikdo však to na světě nepřivedl tak daleko mezi hu-\ndebníky, aby mu napadnouti mohlo, že se úžasná krása in-\nstrumentace musí hledati v tympanech (snad o jich obratném\nvedení hlasů jak už ta obvyklá fráze zní?) Že někdo „za-\npěti může píseň „vřelou zajímavostí\", to jsme dosud též nevě-\nděli. Nejlepší však rozumy své dal nám p. ref. v nedělním\n„Pokroku\" k lepšímu. On v horování svém mluví následovně\no „Svatojanských proudech\": „Jako novým kouzlem své pů*\nvaby působila tato ze zdroje slovanské povahy se prýštící,\nto že zádumčivé a vášnivé city se stejnou bezprostředností\nvyznačující báseň se zpěvy skladatelovými. Nejbytelnějším ži-\nvlem produktivním uměny překypuje hluboce zakoře-\nněná lyrická mysl poety Kozkošného totiž bohatou invencí\nmyšlenek čistě melodických.\" Konečně koruna vší té moudrosti\njest posazena v poslední větě : „S novou zálibou poslouchali\njsme práci tuto plnou samostatnosti (což Gounod?) a obdivo-\nvali fakturu veskrze ušlechtilou bez všeliké thematické\nspekulace\", t. j. jako řeč bez všelikého logického spojení,\nneboť „thematická špekulace\" jest hudbě totéž co řeči logické\nspojování myšlenek. Thema a myšlénka přede jsou pojmy\nidentické 1 Tedy obdivoval p. —b. v „Svatojanských proudech\"\nušlechtilou fakturu bez všelikého logického spojení themat či\nušlechtilou fakturu bez všeliké faktury neboť což je faktura\njiného než opěť jenom logické spojení themat, či-li „thema-\ntická spekulace?\" Skladatel bude mu za takovou poklonu málo\npovděčen. S výroky podobnými setkávali jsme se často v mi-\nnulém ročníku „Hud. Listů\", sDad odtud nezaběhl do redakce\n„Pokroku\" některý z učenců listů těch ? Žalostným jest to\nzajisté úkazem pro nynější naše poměry hudební, že člověk,\njenž osvojí si pět či šest frází z hantýrky referentské a na-\nučí se je poněkud neobratně obracet, rozhodovati smí co\nsoudce o skladbách nejpřednějších skladatelů našich ! Že se\ntím uvádí těžký úřad referenta hudebního v posměch toť\nzjevno."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c011", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "87", "page_fin": "88", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.5.4", "titre_corps": "Česká zpěvohra. 7. břez.: „Lukrecie Borgia\"", "titre_sommaire": "Česká zpěvohra. 7. břez.: „Lukrecie Borgia\"", "signature_source": "XX", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "87", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.7", "debut_caractere": 5111, "fin_caractere_exclue": 7047, "texte": "Česká zpěvohra. 7. břez.: „Lukrecie Borgia\"\n— 9. března „Faust\" (Gounod) ll. března Dra-\nhomíra\".\nHlavní pozornost obecenstva našeho poutají nyní\npohostinské hry slč. Boschettiovy clena dvorní opery\nVídeňské. Vystoupila poprvé ve „Faustu\" co „Markétka\"\ns výsledkem zajisté skvělým a pro umělkyní zajisté\nvelmi lichotivým, povážíme-li, že pražské obecenstvo sly-\nšelo pěvkyně nejznamenitějších jmen v téže úloze (Vitali,\nBubeníčkova). Hlas její sice není timbru nejjemnějšího\nprávě proto i nesnadno ovládala jemné „mezza voce\",\njímž možno docíliti v pravém místě účinků nej znameni-\ntějších; však za to schopen jest rozvinutí nejmohutněj-\nšího a snese nejvášnivější akcenty. Scéna před obrazem\nmatky Boží v předsíni chrámové byla též nejskvělejším\nohniskem celého jejího výkonu, jak ve stránce zpěvné\ntak i herecké. Co zvláště působí kouzlem neodolatelným,\njest ladná souměrná vyrovnanost všech registrů hlaso-\nvých, bezúhonná vokalisace a deklamace tak průhledná,\nže nebylo slůvka, jež bychom bývali zřetelně nebyli slyšeli\nvysloviti. Hra její jest promyšlena, zvláště ve scénách\nvášně rozpoutané pravdiva a proto úchvatna; jemnější\ndetaily neskonalé poetické postavy Marketčiny se jí úplně\nnezdařily. Celkem však možno říci, že Markétka její\nstojí na vysokém stupni dokonalosti. Hledíme s na-\npnutím dalším výkonům ctěného hosta našeho vstříc.\nOstatní obsazení jest známo. Zvláště vynikal páně Lvův\n„Valentin.\" Večer ten byl památným bouřlivou demon-\nstrací, jakou přijalo obecenstvo naše za nadšeného vše-\nobecného potlesku a slávy volání prvního kapelníka opery\nnaši p. Smetanu, jakmile vstoupil do orkestru ku ka-\npclnickému pultu, jenž byl ověnčen třemi skvostnými\nvěnci. Jest to zajisté důkazem neobmezené přízně té,\njakou chová vděčné obecenstvo naše k prvnímu našemu\numělci hudebnímu a znamením, dle něhož nechť se řídí\nti, kteří beze všeho ohledu na závažný hlas obecenstva\nkují stále pikle své proti muži, jehož skvělé zásluhy"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 268, "texte": "o domácí umění naše nedovedou upříti ani nepříznivci\nvšech nejsvětějších snah národa našeho!\nŠeborova „Drahomíra\" nepřilákala posledně mnoho\nobecenstva. Obsazení je známé; celkem budiž podotknuto,\nže co do zdařilosti představení to za dřívějšími pozadu\nnezůstalo.\n\nXX."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c012", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "88", "page_fin": "88", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.6", "titre_corps": "Kritický oznamovatel.", "titre_sommaire": "Kritický oznamovatel.", "signature_source": "X", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.8", "debut_caractere": 270, "fin_caractere_exclue": 4092, "texte": "Kritický oznamovatel.\nX\nI. Sbírka čtverospěvá pro smíšené hlasy, pořádá\nK. Bendi. Tisk a náklad Em. Starý a spol.\nv Praze. Seš. 23, 25 a 26. První z těchto na-\nznačených sešitů obsahuje píseň širší formy „Šalby\"\na dvě menší drobotiny „Krádež\" a „Hymna veče-ní\".\nSbor „Šalbv\" od J. A. Starého vyznamenává se\nplynnou melodikou, šťastným vedením všech hlasů\n(zejména basu) a zajímavým živlem, jak rytmickým\ntak i harmonickým. Snaha po zdárné deklamaci jest\nvšude patrna; jediné, co bychom tu vytýkati mohli,\njest to, že skladatel nedbal všude přísné na to, aby\nfráze melodická se vždy určité kryla frází slovní;\ntak konči na str. 4. (partitury) řád. 2. již frází melo-\ndickou vzdor tomu, že myšlenka poetická teprv v ná-\nsledujících taktech nového odstavce („zbožné\") svého\nukončení dojde. Ona fráze: „mladé děvče zpívá jas-\nným hláskem Ave Maria\" přede tvoří jeden celek a\nco takový musí být též v hudebním rouše podána!\nOstatně jest celý ten text, jejž spáchal jakýsi Honsa,\nkalibru poněkud mlhovitě setřeného, skoro tragiko-\nmického; tak že nesnadno tu zajisté bylo skladateli\npravý obraz celkový vykouzliti. Tím více* tedy padá\nna váhu, že sklad&tel bystrým zrakem vypátral mo-\nmenty nejvděčnější a zvláště ve střední věté zdařilou\ntu zajisté provedl malbu situační immitací chorálovou.\nBlodkova píseň „Krádež\" upravena K. Pod-\nskalským baví nejen živým rytmem, nýbrž i tonem\nhudebního živlu slovanského. Krásnou véru perlou\nceny nemalé jest kratinká a skromná píseň: „Hymna\nvečerní\" od Jindř. kochá, která jest po venkov-\nských spolcích již známa co mužský sborek a velmi\noblíbena co zastaveníčko, jež tím čarovnějším věru do-\njmem působí, pak-liže uspořádáno bylo v poetické gon-\ndole na klidných vlnkách za jasné noci. Píseň tuto\nve sboru mužském slyšel jsem též jednou ve venkov-\nském kostele co vložku po pozdvihování! Tímto\nupravením zajisté získala; vždyť známo, že ve sboru\nsmíšeném harmonické tvary nabudou vždy většího\nlesku a skvělejší barvitosti. Podobně získala též\nV. J. Veitova známá píseň „Brouk a růže\" v čís.\n25. v Bcndlově upravení pro smíšené hlasy na\nlesku harmonickém, však utrpěla jednak transposicí\nv jinou tóninu, (z hes do f) jednak punktací základ-\nního karakteristiekého motivu „Kdy's brouk se starý\nvznášel\". Zvláštní karakteristika oné melodické fráze\njest tím nešťastným přeložením posledních tonů d,\nc, a do horní oktávy (kdežto předcházející tony zů-\nstaly ve • formě původní) poněkud setřena, Yšemu se\nmohlo předejiti vhodnější transposicí do as, kdeby\npak mohl v sopránech i tenorech původní tvar zá-\nkladní té fráze bez dotknuti zůstati (dosahovalť by\npak v hloubce pouze ku c) a v průběhu celé písně\ndosahoval by soprán na nejvýš kj. Pak-li že by\ntéto transposici navrhované vytýkal někdo přeplněnost\nznamének v druhé části „Iděla k němu růže\", nechť\nse tedy sáhne aspoň k j tónině k vůli pohodlí: ne-\nboť iv té se původní forma základního motivu dá\nzackováti; však k čpmu ta hluboká transposice až na\nf se změnami a oběťmi, s nimiž by V. J. Yeit za-\njisté nikdy nesouhlasil! Český překlad textu ne-\nmožno chváliti, jest příliš volným a sice tak, že\nmnohdy nepodává ani z daleka smysl té které věty;\nz druhé strany jest při vší své volnosti přede poně-\nkud šroubovaný a celkem nedosahuje své drastické\nkomiky a pikanterie německého originálu. Další\ndvě Bendlem upravené písně („Na Moravu\" od dr.\nJavůrka a znárodnělá „Kalina\" od Vašáka) jsou za-\njisté vítanými koncertními piecami pro shory smíšené,\njimiž možno docíliti velkého úspěchu. Sešit 26. ob-\nsahuje opěť dvě pozoruhodné transkripce práce Ben-\ndlovy (Píseň při draní\" a „Stáza čarodějnice\", obě\ndle V. E. Horáka), jež pro ladný a prostě národní\nton svůj najdou zajisté právem vřelého přijetí v zpěvu-\nmilovném obecenstvu, zejména ovšem v oněch jedno-\ntách, jež za chvalný sobě obraly úkol pěstování če-\nských sborů smíšených."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-14-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-14_01#c013", "volume": "bmtnabd_1874-03-14_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "88", "page_fin": "88", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.2.7", "titre_corps": "Listárna redakce.", "titre_sommaire": "Listárna redakce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.8", "debut_caractere": 4094, "fin_caractere_exclue": 5269, "texte": "Listárna redakce.\nPanu H. W. ve Yalči. Nejdůklachiější školu pro har-\nmonium vydal Zellner nákladem Spiny ve Vídni. Od téhož\nvyšla později „Malá škola pro harmonium44 v témže skladu.\nCo učinne skladby dílem salonní, dílem koncertní, odpo-\nru čujeme Vám tyto : *'•\nFórster Jos. „Duo\" od Mendelssohna.\n„ „ Se anka.\n„ „ Romance z Trouba doura.\n„ „ Miserere dto.\n„ „ Reminiscenses de I'opera .. Faust\".\n„ „ Fantasie na české národní písně.\n„ „ Gavotta do D-moll od J. Šeb. Bacha.\n„ „ Rondo od Filipa Em. Bacha.\nn „ Allegretio od J. Christ. B trhá.\nMicko Hnit mělodies per Ch. Gounod.\nStepf Melodien-Sammlung.\n„ Caecilia-Sammlung geistl. Gesánge.\nZellner Uibertragungen deutscher Lieder.\n„ Die Eunst des HarmoniumdSpieles.\nLebeau Souvenier de 1' „Africaine\" de Meyerheer.\nPanu dopisovateli v Hořicích. Srdečné díky. Račtež\njen častěji dopisovati.\nP. J. Ž. v Táb. Nápěv nám sdělený příliš drží se ryt-\nmické kostry mazurkové, jenž se k básni zvolené nehodí. Ryt-\nmus, rovněž jako melodie.' i harmonie nemůže býti a priori již\nurčen, nýbrž musí se zroďiti taktéž z básnické myšlenky samé.\nPředstava „vlnek\" přec vede k rytmickému motivu zcela ji-\nnému, než k tanečnímu mazurkovému !"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "81", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.1", "texte": "Památné dni hudební.\n\n14. března 1681 nar, Jiří Fil. Telemann, sk adatel cirk. — v Devíně.\n„ „ 1714 nar. K. Fil. Eman. Bach, sklad. —ve Výmaru.\nw w 1812 nar. J. Frodl, fletista a ředitel kůru ve Lvově v Damikově\n(v Chrudimsku).\n„ „ 1816 nar. Jos. Hrabě, výteč. kontrabasista a prof. na konserv.\nv Předním O věnci u Prahy.\n15. „ 1684 nar. Francesco Durante, sklad. eírk. —ve Fratta Maggiore.\n„ „ 1838 nar. K. Davidov, výt. čelista v Moskvě.\n„ „ 1846 I. prov. Verdiho opery „Attila\" V Benátkách.\nw „ 1869 I. prov. Vojáčkovy opery „Zajatá\" V Praze.\n16. „ 1735 f Griov. Battista Pergclese, skladatel církevní v Puzzuoli\n(v Neapolsku).\nn „ 1837 I. prov. Mendelsohnova oratoria ..Paulus\" V Lipsku.\n„ „ 1843 f M. K. Cherubíni, výt. sklad. v Paříži.\n17. „ 1818 f Jan Mikul. Forkel, hud. spis. v Gí-ottingách.\n„ „ 1825 nar. K. Wehle, pian. a sklad, v Praze.\n„ „ 1831 f Jos. Kozlovský. sklad. v Petrohradě.\n„ „ 1845 I. prov. Haendlova oratoria „Samson\" v Praze.\n„ 1862 t J- Fromental Halévy, operní skladatel franc. v Nizze.\n18. ~ I. koncert Mendelssohnův v Paříži.\n„ „ 1860 fJ. Staudigl, výt. basista —ve Vídni (v blázinci).\n„ .„ 1860 I. prov. Eubinsteinovy symfonie „Oltean\" v Praze.\n„ ~ 1871 f Jiří Bohumír Grervínus, spis. hud.\n19. ~ 1788 f Štěp. Zlakel, výt. housl. (nar. 1753 v Berouně).\n„ „ 1799 I. prov. Haydenova oratoria „Stvoření světa\" —vo Vídni.\n„ „ 1811 f Frant. Ad. MíČa, sklad. (nar. 1746 v Jaroměřích na Mor.j\n„ v „ 1859 i. prov. G-ounodova „Fausta\" V Paříži.\n„ „ 1865 f Václ. Bělóický, prof. zpěvu na Mozarteu v Solnohradě.\n20 „ 1812 f Jan- Ludv Dušek (Dusík), výt. skladatel v Paříži.\n„ „ 1866 ý Fr. Reichel, operní zpěvák v Praze.\n„ „ 1870 f Jos. Hrabě, prof. na konservatoři v Praze.\n\nOtázka kapelnická — čestnou\notázkou národní.\n„Národ, jenž neváží si vele\nduchů svých a klidně potři\nna jich hanobení neváží\nsi a hanobí sama sebe!\"\nJméno národa českého zapsáno jest zajisté zla-\ntým písmem v hudebním světě evropském na místě\nnejčestnéjším. Pověstí skvělou slynul národ náš po\nvšechny věky vývoje hudebního až po naše dny co\nnárod v hudebním ohledu mezi Slovany nejnadanéjší;\nvšak vytýkalo se nám dosud, že mezi syny země\nčeské rodí se pouze virtuosové, jen hudci výkonní,\nkteří honositi se mohou pouze dokonalostí v řemesl-\nnické, čistě mechanické stránce hudebního umění,\nkdežto na dráze pravé krásy i pravdy umělecké\ntvůrčí síla naše mizí, ba že prý ničeho jsme do-\nsud neučinili pro vývoj a pokrok v umění hudebním,\njelikož vykázati se nemůžeme nižádnou skladbou tak\nčistě českým duchem provanutou, aby pro tuto zvláštní\npůvodnost mohla slouti okrasou i obohacením hu-\ndební literatury evropské. Těžká tato výtka zaklá-\ndala se bohužel na pravdě až k dobám minulého de-\nsítiletí; vždyť známo všeobecně, že vlast naše záso-\nbovala téměř všechny kapely vojenské i orkestry di-\nvadelní výkonnými hudebníky, kteří takto nepoměrně\nohromnou většinou převážili skrovný oněch\ntvůrčím duchem nadaných skladatelů, kteří v Čechách\nse zrodivše v cizinu zabloudili, tam se během času\nduchu Českému úplné odcizili a co pouzí epigoni vy-\nnikajících právě mistrův škol rozličných (zejmena\nškoly německé) ovšem ku dálšímu vývoji v hudbě,\nk jakési reformě ve smyslu českém nijak přispěti\nnemohli.\nProbíráme-li se v dějinách hudby české, najdeme\ntu zvláště dvě skvělé doby, v nichž počal se český\nživel v hudbě samostatněji rozvíjeti. Především jest\ntu památnou zlatá doba Karla IV., kde rozkvétalo\numění hudební v bujnosti úžasné, tak že předkové\nnaši vlastní sobě vytvořili sloh hudební; ba\nc v •\njisto jest, že by se za tehdejší doby v Cechách byla\nvyvinula skvělá česká škola hudební co důstojný pen-\ndent \"k slavné tehdejší škole nizozemské, kdyby býval\nskvělý onen život za panování Karla IV. v plném\nlesku a bujné slávě se rozvinuvší, jakož i onen mo-\nhutný proud vzdělanosti, jenž na př. tehdá onu na-\nnejvýš podivuhodnou „českou školu malířskou\" vy-\nvolal, poněkud déle ještě potrvati mohl. Bohužel pro-\npukly brzy na to války husitské, jež zpustošily\na rozšlapaly všecky skvělé naděje v zárodku.\nOd těch dob vyschl na dlouhý čas zdroj tvůrčí\nsíly umělecky samostatné v národě českém. V druhé\npolovici 18. a prvé polovici našeho století povstal sice"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "82", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.2", "texte": "ilejší ruch v umělecké produkci a tu vynikají zvláště\nména jako: Mysliveček (Venatorini) Bendové, Seegert,\nBrixi, Dušek, Jírovec, Vitásek, Vranický, Tomášek,\nVoříšek, Mošeles, Kittl, Veit však psali snad mu-\nžové tito v duchu národa českého skladby své, má\nsnad jich hudba nějakého zvláštního rázu českého?\nKdo zná skladby mistrů těch, uznati musí, že psány\njsou v duchu a dle vzoru oněch velmistrů (Mozart,\nBeethoven, Mendelssohn), jichžto genius právě v oněch\ndobách zářil 11a obzoru tehdejší éry života hudebního;\noni co epigonové mistrů těch psali úplně v jich for-\nmách aniž by o jakémsi zvláštním českém, v ostatní\nevropské hudbě dosud neznámém živlu hudebním\nzdání měli. , .... .\nTeprvé v době nejnovějši, když mohutnějšími\nvlnami se vědomí národní u nás po všech vrst-\nvách společnosti české rozlévati počalo, povstali unás\nmnozí skladatelově, kteří pilně studováním našich\npísní národních se obírajíce hlouběji se též po-\nnořili ve vlastníhorytmicko-melodického ducha íeci\nčeské a tak připadli na tu ideu, že možno z těchto\nzákladních elementův původní český směr v hudbě\nvyvinouti. V praktický pak život uvedl myšlénku tu\nvelikou přede vseroi ostatními Bedřich Smetana,\njenž stav se takto zakladatelem a tvůrcem zvláštního\nčisté českého slohu hudebního a stvořiv původní české\nvelké drama hudební z jedné a původní českou ko-\nmickou zpěvohru z druhé strany, v souhrnu nejskvě-\nlejší to výkvět našeho umění hudebního, patrně světu\ndokázal, že národ náš schopen jest nejen v mecha-\nnické stránce hudebních virtuosů, nýbrž že povolán\njest novými živly ducha specificky českého rozši-\nřovati a obohacovati půdu říše hudební.\nMuž tento vyměřil nové spásné dráhy, po nichž\njedině možno \"skladatelům naším doby nynější i bu-\ndoucí dojiti, cíle všech vlasteneckých snah určitého\ntotiž slohu českého v hudbě. Smetana, jehožto sklad-\nbami získal sobě národ český závažný hlas ve\nobecné hudební literatuře evropské, jest prvním pů-\nvodním ryze českým skladatelem, jenž z vlast-\nního přebohatého nitra svého tvoří, jenž novým smě-\nrem kráčí, tím, že v hudbu uvádí nové osvěžující\nelementy ducha českého.\nSměrem tímto novým vyvolal Smetana již mnohé\nepigony z mladších skladatelů českých, kteří vesměs\nv něm uznávají mistra svého, jenž neocenitelnými vý-\ntvory svými jméno českého národa v hudebním světě\nevropském slávou nepomíjející přioděl.\nNyní právě jsme svědky oné druhé skvělé doby\nv českém umění hudebním se rozvinuvší, v jejímž čele\nskví se jméno Smetanovo slávou nesmrtelnosti ozá-\nřené. Podobně jako za zlaté doby panování Karla IV.\nrozkvétá i nyní umění hudební ve vlasti naší v kráse\nutěšené, tak že právem mluviti můžeme o vlastním\nčeském slohu hudebním, z nějž vyvinouti se může za\npříznivých poměrů dálším vzděláváním mladých na-\ndějných talentův samostatná česká škola hudební, která\nby v budoucnosti leskem i slávou ověnčila skráně ná-\nroda českého na velkém parnasu hudebním. Bohužel\njest i tato drahá skvělá doba samostatnějšího vývinu\nhudby české podobna oné prvnější iv tom úkazu ne-\nblahém, že mladé toto osení stíhati počínají jako ten-\nkráte tak i nyní kruté mrazy rozmíšek a trapných\nbojův mezi bratry rodnými, kteří v slepé závisti ku\ntvůrci šťastnějšímu nešetří ni nejsvětéjších zájmů\numění domácího a z osobní nepřízně zakladiti se\nsnaží ve vzteklém rozvášnění každou stopu blaho-\ndárné činnosti Smetanovy jako nějaké nebezpečné\nkacířství v hudební literatuře české.\nMistra tohoto povolali nejpřednější mužové ná-\nroda našeho - sestoupívší se v „družstvo divadelní\"\nv čelo mladé naší zpěvohry majíce na zřeteli, že je-\ndiný náš tento chrám domácího umění veden býti\nmusí i dokonalým zasvěcencem v oboru\numění hudebního a pravým umělcem če-\nským a ne jako před tím snad jen obyčejnou vý-\nkonnou kapelnickou silou, která pouze mechanickon\npráci by vykonávala, však ku zdárnému vývoji pů-\nvodního samostatného českého dramatu hudebního by\nničím přispěti s to nebyla. Jediný tento náš chrám\ndomácího umění nemůže přede býti po spůsobu oby-\nčejných divadel německých závodem jakýmsi výhradně\nSpekulačním, nýbrž ústavem opravdu s uměleckou in-\ntencí vedeným, jenž pro vývoj umění domácího jest\njak známo též jediným a proto hlavním fak-\ntorem, z nějž jedině prýštiti se může životní šťáva\npo všech oborech nového tvoření uměleckého. První\npak kapelník stojící v čele tohoto pro vývin našeho\numění tak veledůležitého ústavu národního musí býti\nnutně umělcem v národě našem nejdokonalejším, jenž\nby vůči cizině umění naše domácí důstojně repre-\nsentovati dovedl; Smetana, jenž původní svou tvůrčí\nsilou vyniká nade všecky mistry hudební, jež kdy vlast\nnaše zrodila, zajisté jest místa toho nejhodnějším přede\nvšemi ostatními a proto co zástupcové uměleckých\nzájmů vlasti naší konáme jen svou , pak-li\nže nepozornujeme nejpřednější muže národa ,\ntyto strážce všeho, co ku oslavě jména českého ,\naby déle neváhali, nýbrž rázným zakročením pojednou\nkonec učinili nekalým všem tem útokům na čest i\nskvělé jméno prvního našeho mistra hudebního , jenž\ndávno již zásluhami svými dobyl sobě prvního čest-\nného mista v hudebním životě českém. Místo prvního\nkapelníka při našem jediném pro nás takřka „dvor-\nním\" ústavu uměleckém jest pro dálší vývoj umění\ndomácího nejdůležitějším bodem a takřka ohniskem\nvšeho hudebního života našeho; na onom místě státi\nmusí nemá-li umělecká důstojnost ústavu býti pod-\nkopána nejpřednější umělec náš Smetana, jinak\nklesne ústav náš na obyčejný závod peněžní a če-\nskému umění hudebnímu vzdálením se Smetany, jenž\nduší jest celého našeho uměleckého života, zasazena\nbude ihned v zárodku tak utěšeném rána smrtelná\nrukou vlastních krajanův, rukou nepatrného hloučku\nlidí, kteří v hudebním světě našem dávno všeho vý-\nznamu vyžilostí svou pozbyvše v novější době s čet-\nnými nepřátely a závistníky genia Smetanova se spo-\njili as drzostí neslýchanou odvažují se u veřejnosti\nblátem pohazovati muže mezi námi nej skvělejší mi zá-\nsluhami vynikajícího."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "83", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.3", "texte": "Poněvadž na cenu skladeb Smetanových neod-\nváží se nikdo z protivníků jeho ač by tu vůle\nbyla silná drzou rukou sáhnouti, tož vyhlídli si\nctihodní ti pánové jinou ne méně skvělou stránku\nčinnosti jeho: totiž kapelnickou a dirigentskou do-\nvednost za terč útržků svých; na to však zapomí-\nnají, že obecenstvo má ještě smysl pro pravděpodob-\nnost a že jádro zdravého úsudku bohdá v něm není\nještě porušeno a potříšněno lží a hanobením z jejich\nstrany. Vždyť muž, jenž se zdarem nejskvělejším za-\nstával po celou dobu všech let místo dirigenta ve\nvděčnější a uznalejší cizině, mistr, jemuž jedinému\nv Praze Liszt svou „Alžbětu\" k nastudování a diri-\ngování svěřil a jemuž největší dirigent doby naší,\nBul ov, nejskvělejší dal svědectví o jeho dovednosti\ndirigentské, muž, jenž u nás v život uvedl samo-\nstatné blahé paměti pouze české filharmonické kon-\ncerty, ten by pojednou snad neměl býti dovedným\ndirigentem? Dobře ještě, že tak směšně malicher-\nnými doklady si pánové ti pomahají: že prý ani\n„Gott erhalte\" nedovedl dirigovat! Übohý písálek\ndokladů podobných!\nPrávě proto, že tak obratně duchaplnými důvody\nprotivníci Smetanovi v „Hudebních listech\" bojovati\npočali, nezdálo se nám zapotřebí, abychom tyto „do\nočí bijící\" argumenty obecenstvu svému vykládali.\nNikdy jsme s „Hud. listy\" do opravdy ani polemi-\nzovati nemohli, poněvadž nikdy nedovedly zůstati\nna půdě věcné jako list náš, nýbrž vždy jen libovaly\nsi v urážkách osobních a skandálech, jež každému\nsoudnému člověku, aniž by tento musel býti právě\njich odběratelem, pouze ironický či na nejvýš útrpný\núsměv na rtech vyloudit! dovedly.\nProto jsme pány ty i s jich směšně drzými vý-\npady nebrali do opravdy tím spíše, jelikož jsme ne-\nviděli příčiny nejmenší, jež by s to byla vyvolati ně-\njaké změny v zdárném řízení zpěvohry naší. Právě\nnyní jest personál zpěvohry naší po delších útrapách\na nehodách zevnějších péčí kapelníka Smetany nej-\nlépe ustálený a pevně v eusemblech secvičený, sbory\njsou pod dozorem pilného sbormistra p. Kučery vý-\ntečné a orkestr vzorně sestavený. Repertoiru zpěvo-\nhry české nemůže nikdo chudobu novinek vyčítati : neboť\nvedle množství nově nastudovaných oper, jež pilných vy-\nžadovaly příprav při tomto úplně novém personálu, byly\nprovedeny tři novinky francouzské a nyní s úsilím a vy-\ntrvalostí vzornou připravují se dvě domácí novinky ve\nzkouškách každodenních od obou kapelníkův současně.\nPorovnáme-li repertoir jiných opěrných ústavů ku př.\nberlínské dvorní opery, která v celé letošní saisoně\nhonosity se nemůže vyjma nyní připravovanou „Aidu\"\nžádnou jiuou novinkou, či pohledneme-li na repertoir\ndvorní opery ruské (Mariánské divadlo), kdež pro-\nvedeny byly pouze dvě domácí novinky (Santisův\n„Jermak\" a Musorgského „Boris Godunov\"), tož vy-\nniká naše česká jenom „takřka\" „dvorní\" opera, je-\njížto subvence u porovnání s oběma zmíněnými dvor-\nními operami není ničím, daleko prospěšněji se svými\npěti novinkami. Možno tu mluviti tedy o jakési ne-\nčinnosti ?\nPokud jen „Hud. listy\" v málomocném vzteku\nse sápaly na prvního kapelníka našeho, mlčeli jsme\nklidné; jakmile však hlavnímu spolupracovníku listu\ntoho se otevřely sloupce obou denních listů „Pokroku\"\ni „Politiky\", seznali jsme, že činí se tu společný útok\ndle zjevně umluveného plánu na odstranění prvního\nkapelníka Smetany, jejž nám má nahraditi tentýž\np. Mayr, jenž byl před Smetanou kapelníkem české\nopery, véak družstvem divadelním proto nebyl dále\nponechán, poněvadž již tehdá se družstvu zdálo,\nže by požadavkům doby pokročilé vyhovéti nemohl.\nA nyní po sedmi letech, kde muž ten mezitím\nnebyl prakticky při opeře nikde zaměstnán a theo-\nreticky nové opery sotva při svém zaměstnání po\nkůrech kostelních studoval, kde požadavky obecen-\nstva i kritiky se omnoho zvýšily, nyní za doby naší\na po mistru takovém, jakým jest Smetana, má snad\npostačit! ? Neblahé by měl následky v zápětí nebe-\nzpečný véru ten experiment, kdyby se duše celého\nnašeho uměleckého života náš Smetana rozloučiti\nměl s ústavem naším uměleckým a na jeho místo\nnastoupiti měla síla, jež honosí se pouze poněkud\ndvojsmyslnou pověstí „energického\" kapelníka, ostatně\npak úplně neznámou jest veličinou v hudební litera-\ntuře české. Proto pozvedáme hlas svůj a\nobracíme se k družstvu vlasteneckému,\nv němž zasedají vesměs mužové, již pro\nvěhlas svůj požívají v národě důvěry ne-\nobmezené, sžádostí zajisté spravedlivou,\naby udržeti vši mocí hledělo mistra pro\ndalší zdárný vývoj domácího umění tak\ndůležitého, ba nevyhnutelného.\nPakli-že by se však státi mělo, že by nepřátelé\n, umění domácího nad Smetanou zvítězili, z dosavád-\nního postavení jej vytlačili a tak jej za hranice české\nvyšívali, tož činíme všechny ty za smutné následky\npro domácí umění. z toho vzešlé z odpovědnými, kteří\nv zaslepení svém nepřátelům oněm pomáhali kopati\nhrob ne Smetanovi, tenť přijat bude s otevřenou\nnáručí kamkoli v svět šírý jej noha ponese, nýbrž,\ncož daleko jest žalostnější domácímu umění.\nOstatně připomínáme, že spor tento, v němž tak vý-\ntečný mistr, jakým jest Smetana a tak zasloužilý o\nznovu zrození samostatného domácího Umění hudeb-\nních domahati se musí každoročně znovu svého po-\nstavení proti několika utrhačným lidem, že spor tento\nvěčnou bude skvrnou a nevyhladitelnou památkou\nonoho nevděku, jakým splácí krajané a bratří jedné\nvlasti nejslavnějším geniům svým za to, že nesmrtel-\nnými pracemi ducha svého snažili se úsiiovně jméno\nnároda svého leskem slávou přiodíti!\n\nZ ciziny a Rakouska.\n\n** Z Vídně. Sl. Anna Šetřilova, velenadaná\npianistka, jížto lze předpovídati krásnou budoucnost,\nuspořádá dne 24. t. m. první svůj koncert samostatný\nv sále Bosendorfském, k němuž si ustanovila následující\nzajímavý program : 1. Kvintet od L. Spohra (c-mol). 2."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "84", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.4", "texte": "Zpěv 3. a) Preludium a fuga od Šeb. Bacha (a-mol),\nb) Nocturno od Chopina (f-dur), c) Noveleta od Šumana\n(e-dur), d) Etuda dle Paganiniho od Liszta (es-dur). 4.\nZpěv. 5. Adagio a rondo z es-dur koncertu od K. M. Webra,\npro dvě piana uspořádal J. Promberger. Přejeme ctěné\numělkyni skvělého zdaru.\n** Výtečný pianista Fr. Bendi koncertoval dne\n10. února v Kodani s úspěchem nemálo skvělým. Jeho\núžasná technická zručnosť, jeho krásný a cituplný před-\nnes, to vše potvrdilo jen, že jest jedním z předních pia-\nnistův dnby naší. Koncertu přítomna byla i královna\ndánská s mnohými vynikajícími členy panující rodiny.\n** Paní Norman - Nerudová , slovútná houslistka,\nokouzlila veškeré obecenstvo při koncertech svých vEdin-\nburghu v té míře, že veškery dcery Eviný z lepších rodin\nměsta toho s chvatem zimničným se chopily oblíbeného\nted v Edinburghu toho nástroje, lnu, ze všech asi Neru-\ndové nebudou 1\n** V Pešti dožil se stařičký komponist Fr. E rkel\ntoho, že oblíbena u Maďarů opera jeho „Hun vady\nLasz 1o\" dávala se po dvou sté na národním divadle*\n** Ve Vídni v divadle „na Vídeňce\" počala dnem\n4. března vlašská sesona za spoluúčinkování slavné\nAd. Patti-ové. První operou byla „Traviata\".\n** Dr. Hanuš z Búlovů vrátil se z Londýna, na-\nvštívil Mnichov a Berlín a hodlá nyní koncertovali ve\nVaršavě, jakož iv čelnějších městech na Rusi.\n** Abbé Liszt vystoupí ještě ve dvou dobročinných\nkoncertech v Pešti.\n** Jindř. Věňavský rozloučil se s Novo-York-\nským obecenstvem koncertem v „Grand Opera House\",\nnačež se odebral do Havany, odkudž přímo do Evropy\nvrátit! se zamýšlí.\n** Goiinod dokončil opět nové jedno dílo orke-\nstráníl a vokální, nazvané „Moře Galilejské\".\n** Dr. Strauss, nedávno zemřelý učenec boho-\nsloví, zůstavil též nedokončený životopis L.v. Bee-\nthovena.\n** Jistý bibliothékář Florentinský, Chrysost. Fe-\nrucci, odkryl prý jakous listinu, z níž najevo jde, že\nRossini nenarodil se v Pesaru, nýbrž v městě Lugo.\nTedy ne „labuť Pes arská\" ?\n** Jeden znej plodnějších komponistův taneční\nhudbv jest zajisté známý Jos. Gungl. Vydalť u firmy\nBotě a Bock vßerlíně opět taneční kus, opus 300!\n** Verchho „Aida:\", po vstávší na výsluní přízně\negyptského místokrále v bájiplné zemi faraónův, bude\nkoncem března b. r. s nesmírným nákladem a nádherou ne-\nobyčejnou provozována na dvorním operním divadle\nv Berlíně.\nv\n** Sumanova „ Genovefa\" provozována byla s do-\nbrým úspěchem v královském divadle ve Wiesbadenu.\n** Hudební literatura může se honositi 25 sklad-\nbami s titulem „Ifigenie v Aulidě\", 1 francouzskou,\n2 německými a 22 vlašskými, z nichž 21 jest kompo-\nnováno k librettu Apoštola Zenona.\n** K nesmírnému úspěchu Leeocquovy operetty\n„Dceruška pí. Angotové\" dodáváme, že se prodalo\ndosud v Paříži přes 15.000 exemplárů partitury.\n** Andrea Parera, španělský skladatel a slovútný\nflétista, zemřel v Madridu.\n** Dvorní kapelník vSondershausenu, p. Erd-\nmansdorfer, nepřijal nabízené mu místo kapelníka při\nměstském divadle v Hamburku.\n** Hudební jednota v Prně hodlá v postním jed-\nnom koncertu přednésti německé rekviem mistra\nJ. Brahmse.\n** V Lublani v tomto témdni provozuje se „T ann-\nháuser R. Wagnera.\n** Vídeňský akademický-pěvecký spolek dával dne\n8. t. m. velký koncert ve prospěch fondu Wagnerova\nBayreutského divadla.\n** Ve Vídni má z komické opery vyloučen býti\nbalet, ku kterémuž cíly baletkám doručena již výpo-\nvěď. Iv dvorní opeře zamýšlí řiditelstvo baletu dáti\nvýhosť, poněvadž v nynější době „krachů\" více netáhne;\npři posledním představení baletním, při „Satanelle\", bylo\nprý na jevišti více lídí než v parteru. Zašla tedy už\npánům Vídeňákům chuť!\n** Ve Vídni postaven má býti arcimislru Beetho-\nvenovi důstojný pomník. Komité rozhodlo se pro náčrtek\nZumbrsche s tou výminkou, dovolí-li několik změn na\nsvém vzorku, jež mu soudcové hodlají navrhnouti.\n** F. Hiller právě vydal v Lipsku u F. E. C. Leuc-\nkarta partituru svého „Zpěvu vítězného Israele\"\npro sbor, solo sopránové a orkestr.\n** V Záhřebe, 10. března. (Pův. dop.). Vím, že\nmne budete viniti z lenosti i netečnosti, ale toho jsou\nv\nnejvíce vinny naše okolnosti. Žijeme v prosaickém proudu\na zřídka kde se najde žilka poetického prudšího života.\nV hudebním světě ticho, velké ticho, z kterého nás ne-\njsou v stavu vyburcovali ani „nové\" opery v národním\ndivadle. Tyto dny dával se „Černý domino\", jejž ře-\nditel naši opery p. Zajc dost šťastně přepracoval k vůli\noněm členům, kteří se nevyznají v chorvátštině. Co měli\nmluvit, musili vyzpívat. Dnes se dává zase „Mislav\".\nZajc má skutečně veliké neštěstí se ovými librety. Řekl\njsem to i jemu a mohu to říci i veřejně, že by byl více,\nproslul v našem hudebním svétě, kdyby byl našel člověka,\nkterý by mu byl napsal něco kloudnějšího i záživnějšího.\nŠkoda toho namahání, kde není pravého základu, jakýž\nby se hodil zvláště pro naše obecenstvo. Chorvatsko je\nbohato na vlastenecké i bohatýrská činy : každá epická\npíseň mohla by sloužiti co látka k libretům operním,\nkteré by hýbaly srdcem a duší a intendantura mohla by\nbýti též spokojena. Ale kde máme před očima hlad i nouzi,\nmor a vraždu, tu bych rád poznal toho skladatele, který\nby byl při nejlepší vůli v stavu rozehřátí posluchače.\nObecenstvo naše pokročilo dost a dost, přilnulo\ns chutí k národní věci, ale schází nám dosaváde lidí,\nkteří by uměli a chtěli probuzovat v něm ony vyšší city,\nkteré nás povznášejí k říši nejčistších ideálů.\n* Z Vídně. (Pův. dopis.) Zdejší „Si ng- A k adémie\"\nuspořádala na popeleční středu koncert důmyslně převahou\nz církevních skladeb sestavený, pak ze skladeb obsahu váž-\nného. Dva žalmy „Busslied\" a „Jerusalem\" na themata\nŠeb. Bacha pro smíšený, dílem čtyr-, dílem i osmihlasý sbor\ns polyfonním průvodem klavírním tvořily začátek, Básníkem\nhudebním obou jest Mnichovský Peter Cornelius. V\n„Bussliedu\" zpracoval autor jednu z nejkrásnějších Bachovýeh"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "85", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.5", "texte": "„Saraband\", v „Jerusalemě\" též jedno théma od Bacha, je-\nhožto původ pisatel těchto řádků neví blíže poznamenati. Obě\ndíla, bych se krátce vyjádřil, mluví co nejdůrazněji pro Bacha\na Cornelia, a staví oba tvůrce co pravé veličiny ducha všem\nčasům. Sbormistr Weinwurm jich volbou a provedením ne-\nmálo se nám zavděčil. Z následujících čtyr sborů jednoho\nv Mnichově žijícího skladatele jest první nazvaný „Friih\nMor gen s\" nejlepší, ostatní tři jsou více hříčkami zvukovými\nnež obrazy citovými. Ač sbory a průvod klavíru byly výtečnými,\nnebylo přece lze mrtvým vdechnouti jiskru života. Rob erta\nSumanna „Romanze vom Gánsebuben\" a „píseň\nlovecká\", miláčkové to zdejšího obecenstva, roznítily toto\ni tentokráte k bouřlivému potlesku. Mendelssohnovo\n„Lauda Sión\" patří co se myšlenkové síly a propracování\ntýče bez odporu k slabším plodům mistrovým, a stává se ještě\nmdlejším, pak-li na místě původního orkesiru užije se čtyr-\nručního průvodu klavírního. Přídatky ku koncertu byly rovněž\nzávažného obsahu. Vznešený osmý žalm Benedetta Mar-\nceli a pro altové solo s průvodem varhan, které ale ten-\nkráte bohužel nahraditi musel klavír, přednesla si. Filomena\nTom sova s nepříliš velkou vřelostí a hlasem snaturalismem\nsilně zápasícím, ač jinak správně. Kéžby budoueně více\npamatovala na vznešeného žalmistu Marcel la a především\nna tříhlasý 50. žalm: „O Di rae pieta!\" Jest to skladba\npravé rafaelské krásy, a starší čtenáři Vašeho listu budou se\nzajisté pamatovali na ní z časů pro hudební poměry Pražské\nvelezasloužilého K. F. Píče, a velkého hudebního učence a\nmecenáše magistrátního rady J, Schli tze. U nás jest Mar-\ncello posud sedmerou pečetí opatřenou knihou. Kéž by v tomto\nsměru, a ve směru kultu staroitalských mistrů vůbec se hle-\ndělo kořistili z nahromaděných bohatých pokladů Vašeho mezi\nnámi po dvě léta žijícího a účinkujícího učence a slovútného\nbadatele dra. A. W. Ambro se. Po tomto, myslím, ne\nprávě zbytečném exkursu k věci se vraceje, zmíniti se musím,\nže prof. Epstein ve spolku s koncertním mistrem a u nás vir-\ntuosem na housle „ex asse\", s prof. Hellmesbergrem přednesl\ntři účinné skladby pro piano a housle „Andante\", „Allegretto\"\na „Scherzando\" z péra mladistvého velenadaného skladatele\nHermanna Graedenera. (Dokončení.)\n\nKronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\n*** Zpěváčky spolek „Boleslav\" v Mladé Boleslavi\nuspořádá za spoluúčinkování ženské pěvecké jednoty\n„Mladý,, dne 15 t. m.v městském divadle druhou svou\nprodukci, k nížto ustanoven jest následující program.\n1. oddělení 1. Přilítlo jaro, smíšený sbor K. Bendla. 2.\nZlatá Praha, mužský sbor J. R. Rozkošného. 3. Solový\nctverozpěv ženský F. Šuberta. 4. Lumír, mužský sbor E.\nVašáka 5. Píseň o vlasti, smíšený sbor J. L. Zvonaře.\n11. oddělení. Křižáci na moři, mužský sbor F. Bažina.\n2. Klučina, mazurka pro smíšený sbor F. Štrebl. 3. So-\nlový ctverozpěv mužský (slovinský) slož. Dr. Prešer. 4. Ve-\nčerní, mužský sbor Ferd. Hellera. 5. Návrat plavců, smí-\nšený sbor F. Bažina.\n*** Smíšený zpěváčky spolek Beseda v Pruse u-\nspořádá dne 14. t. m. o půl 8. hodině večerní kon-\ncertní zábavu na ostrově Zofinském. Program jest násle-\ndující: I. oddělení 1. „Hvězdanaděje\" smíšený sbor od\nPauknera. 2. „Koncertní parafrase na motivy z Rigoleta\nod Liszta, na pianě přednese sl. Anna Kosáková (člen\nspolku). 3. Arie pro soprán z opery „Čarostřelec\" od\nWebra, zpívá sl. Emilie Danešova. 4. „Jaro\" dvojzpěv\nod Frant. Pivody, přednesou veškeré dámy spolku. 5.\nMužský čtverozpěv. 5. „Háj\", smíšený sbor od Richtera.\n11. oddělení. 1. „Jaro v srdci,\" sbor od Bučovského.\n2. Koncert pro housle od Vieuxtempsa, přednese p. Fr.\nNovák. 3. a) „Sen,\" b) „U večer\" písně pro bas od\nPauknera, přednese pan Švippl (člen spolku), 4. „Zpěv\nputujících do Mekky\", smíšený sbor od Glucka. 5. Muž-\nský ětverozpěv. 6. a) „Na cestách,\" b) „Nuže kam.\" ze\n„Spanilé mlynářky\" od Šuberta upraveno pro smíšený\nsbor.\n\nZprávy z Prahy a z venkova.\n\n* Kdo četl v poslední době opětované tendenční\núiOky divadelních referentů v „Politice\" a „Pokroku\"\nna našeho mistra Smetanu, tázati se musí mimoděk,\nzdali jsme již tak daleko dospěli, že muž tak zasloužilý,\nk jehožto plodné činnosti umělecké pohlíží veškerý náš\nnárod s úctou nejvyšší, jenž hudebnímu našemu umění\nrazil teprve dráhu vlastní, samostatnou, urážen a\nhanoben býti smí spůsobem tak nehodným. Museli by-\nchom upadnout i co národ u veškerého ostatního vzděla-\nného světa v opovržení, kdybychom připouštěli, aby muž,\njejž by jinde na rukou nosili, za všechno své snažení\npoctivé neustálým byl předmětem osobuích intrik a jizli-\nvých útoků! Pevně doufáme že při správcích obou zmí-\nněných listů jest tolik střízlivosti a moudré rozvah)-, že\njednání tak nemužnému učiní prítrž a národní naší\nčest před ostatním světem v ohledu tomto uhájí! Tvůrce\n„Prodané nevěsty\", „Libuše\", mistrovské práce „Dvě\nvdovy\", která neučiní pouze na našem jevišti sensaci,\nlež zajisté udělá skvělou kariéru celým světem hudebním,\nzasluhuje snad již trochu šetrnosti!\n* Koncerty p. Breitnera a slč. Krébsovy. Prv ní\nz uměleckých těchto sil klestiti sobě dráhu u nás mu-\nsela ve veřejném životě s úsilím neúnavným, než se jí\npodařilo vyniknouti na povrch tak, aby i širší kruhy\nobecenstva ve své koncerty přilákala. Ludvík Breitner\njest zajisté zjevem mezi klavíristy na mládí své neoby-\nčejným i konstatujeme s potěšením, že se mu konečně\nv druhém koncertě, jejž v městě našem v těchto dnech\nuspořádal, podařilo živých sympathií iv širším obecen-\nstvu vzbuditi, 7, čehož souditi možno, že oblíbenost osob-\nnosti jeho umělecké pro příští doby jest zdárně již za-\nbezpečena. Y prvním koncertě dne 3. března ovšem\nbyly šíré prostory sálu Žofinského poněkud prázdny: za\nto byla pochvala skrovného hloučku posluchačstva tím\nhlučnější a častější. Mocně působilo již první číslo pro-\ngramu : Sumanův a-moll koncert s průvodem druhého\nklavíru, jejž převzal as jemným vkusem provedl p. Ji-\nránek. Mimo to hrál p. B. Bachovo praeludium z anglické\nsuity, Mendelssohnovy „variations sérieuses\", jež zvláště\nkrásným tonem přednesl a co novinku Raffovu suitu;\nkonečně pak rozehřál obecenstvo třemi drobnými skladbami\nChopinovými. Spoluúčinkující slečna Glaserova předná-\nšela nehotovým ještě hlasem svým známou „kavatinu\" (!)\n„z Lazebníka\" a písně od Rubinsteina a Šumana. Daleko\nskvělejšího zevnějšího úspěchu došel Breitner druhým\nkoncertem svým dne 10. března uspořádaným. Tu sly-\nšeli jsme dvě d-moll tria od Rubinsteina a Mendels-\nsohna za spoluúčinkování výtečného houslisty p. Sitta\na čellisty p. Wilferta a celou řadu menších piec pro\npiano, jež v pestrém poněkud pořádku koncertista ves-\nměs dokonale sehrál. Koncert tento nabyl ještě skvě-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "86", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.6", "texte": "lějšího lesku spoluúčinkováním všeobecně oblíbené naší\nkoncertní pěvkyně pí. M. Procházkové, jež uchvátila obe-\ncenstvo krásnými písněmi od Sumana i Brahmse, zvláště\npak vše takřka elektrisovala mistrným přednesem něko-\nlika národních písní českých. Mnohem větši popularitě\nse iv nej vyšších kruzích hudbymilovných těší druhá zde\nsoučasně s p. Breitnerem koncertující síla slč. Krebsova,\njež hojných si tu dobyla již před lety před tváří obe-\ncenstva pražského vavřínů. Y prvém koncertě (4. března)\nspoluúčinkováním slavného cellisty Grůtzmachera a\nv druhém zvláště spoluúčinkováním neméně slavného housli-\nsty Lauterhacha docílila v programu větší rozmanitosti.\nZbytečno by zajistébylo rozepisovati se skvělou chválou o\numělkyni, jejíž hra zasloužila sobě dávno epitheta „kla-\nsičnosti\", podotýkáme jen, že celistvá přednáška její na-\nbyla mnohem vétší vroucnosti u porovnání s výkony\npředešlých let. V prvním koucertě účinkovala slč. Ratzen-\nbeckova příjemným sice avšak dosud neúplně vycvičeným\nhlasem a zpívala na postrach všech dobrých lidí mezi\njiným také valčík od Arditiho! V druhém pak koncertě\nspoluúčinkovala koncertní pěvkyně drážďanská M. Dor-\nnova, která pro příliš hustý závoj trémy nedovedla nijak\nproníknouti něžným hlasem svým. Oba koncerty byly\nv pravém' smyslu slova přeplněny. §\n\nX\n\nr.\n* Skladatel Zd. Fibich zavítal z Vilny do Prahy,\naby přítomen býti mohl zkouškám ku své zpěvohře „Bu-\nkovin.\" Přivezl s sebou nové kvarteto šmytcové, které\nbezpochyby uslyšíme při nejblížší hudební zábavě v „Uměl.\nBesedě\" která se bude příštího téhodne odbývati. ,\n* V IV. koncertu konservatoře, jenž se odbývá\nv neděli dne 15. t. m. na Žofíně, vystoupí dvorní kap.\nmistr p. Bargheer co houslista a sice v Spohrově kon-\ncertu (d-moll čís. 9.) a v Raffově suitě op. 42. Mimo\nto provedeny budou: Mozartova ouvertura ke „Kouzelné\nflétně\", Šubrtová ouvertura k „Alfonso a Estrella\" a\nnová serenáda s čtveronásobným kanónem (nikoli: ve\nčtyřech kanónech\"!) od S. Jadassohna,\n* Druhá zábava „HlahohC dne 9. bř. přilákala\nna Žofín přečetné obecenstvo, a bavila je, na rozdíl od\njiných podobných zábav, které mívají na programu skladby\nceny velmi pochybné, skladbami veskrze ryzími z vět-\nšiny rozmarnými, jež Hlahol výtečným vedením svého\nsbormistra p. Bendla s obvyklou precisností přednesl.\nY čele stál známý Bradského sbor na slova\nv *\nL. Celakovského: „Kalendář a né farár\". Pak následo-\nvaly sbory „Hlaholem\" poprvé přednesené a sice pěkně\npropracovaný sbor „Brouk a růže11 od Veita, pak „Cvr-\nček a mravenec\" dle bájky La Fontainovy K. Grouno-\ndem hudebně velmi šťastně illustrovaný. „Můj růženec\"\na „Růženko má dřímej\" od J. Kuchaře staly se hudbou\nnašeho výtečného lyrika K. Bendla krásnými citovými\nobrázky poetičným duchem dýšícími a vzbudily v obe-\ncenstvu pravou bouři nadšeného potlesku. Sbory tyto\njakož i závěrečný rozmarný pikantním rytmem na slova\nV. Hálka, od J. Lv a oblíbeného našeho barytonisty,\nsložený a „Česká muzika\" nadepsaný sbor, přednesl\n„Hlahol\" taktéž ponejprv.\nMezi jednotlivými sbory bavili obecenstvo pánové\nJ. Mošna, a F. Koubek komickým duetem „Staří mlá-\ndenci\" od Pauknera, a když obecenstvo za opakování\nžádalo, dávali co „divadelní reformátoři\" v duetu našim\nenergickým reformátorům divadelním velmi praktické a\npotřebné pokyny, „jak by krásně šelaparat,\" dále jiným\nvelmi pěkně a účinně pracovaným komickým duetem od\nKipra „Rekrut a fotograf\".\nPo vyčerpání programu vzali si mnozí slova po-\nsledního sboru J. Lva k srdci a provedli je prakticky\nv menším sále Žofína, při zvucích hudebního sboru pluku\nDegenfeldova.\n\n* P. Čeněk Miko, jehožto sklad pian a harmonií\npožívá ode dávna pověsti nejlepší, vyznamenán jest udě-\nlením titulu c. k. dvorního dodavatele.\nV 1\n* Členové orkestru Jer. zemského divadla českého\npodali družstvu divadelnímu následující osvědčení: Slav-\nnému družstvu českého zemského divadla: Používáme\nvhodné doby, kdy právě družná činohra česká domáhá\nse u slavného družstva konečného upravení svého, aby-\nchom my členové orkestru operního vyslovili vřelý svůj\ndík za poměry nynější, již ustálené a krásnými výsledky\nkorunované. Ode dne, kdy slavné družstvo slovem svým\nzapevnilo nám vůdce tak výtečného, ano nedostižitelného,\njakým je mistr Smetana, nastala nám, dříve již uměním\njeho mocně povznášeným, doba oné klidné, jasné snahy,\nz níž jedině vykvést může výkon čistě umělecký. Jsme\nnadšeni jeho řízením, veškerá touha naše lne k tomu,\nabychom každé, sebe skromnější intenci svého mistra\nvyhověli plnou silou svou. V osobě mistra Smetany\nvidíme sebe všichni spojeny v jediné tělo přátelské,\nv duchu jeho vidíme zrcadlo všech duševních snah svých\na vůdčí hvězdu všemu svému počínání. Nechť setrvá tak\nléta a léta na oslavu české vlasti! Sláva mistru Sme-\ntanovi ! Sláva našemu slavnému družstvu! V Praze dne\n7. března 1874. (Následují podpisy.)\nPodobnou adresu chystá i sbor operní k družstvu\ndivadelnímu,\n* Z Hořic. (Pův. dop.) Mohlo by se mysliti, že\nv Hořicích umění hudební ladem leží, tak sporé zprávy\no i\\.chu hudebním v městě našem listy hudební přinášejí.\nA předce i Hořice nejsou mezi posledními: mnohou\ndobrou silou hudební mohou se honositi, mnohá aka-\ndemie se nad očekávání vydařila. Dne 4. března t. r.\nuspořádal p. J. Malát, učitel zdejší, v místnostech be-\nsedních hudební zábavu, na jejíž programu stála jména\nAuber, Mendelssohn, Beriot, C. M.v. Weber,\nDreyšok, Šubert, Mozart, Vieuxtempss, Cho-\npin, Bendi, Ross i ni. Program zahájen ouverturou\nz opery „Němá z Portici\" od Aubera, a ukončen ou-\nverturou z opery „Lazebník Sevillský\" od Rossini-ho,\nkteréžto ouvertury hrál se svou mladistvou žákyní, sl.\nEm. Můllerovou, p. J. Malát na pianě; mladé pianistce,\nkterá nevšední vlohy jeví, dostalo se zasloužené pochvaly\nv té míře, že zahrali po programu ještě směs z Offen-\nbachovy „Krásné Heleny\". Výbor líbezně plynoucích\nmelodií z opery této každého mile pobavil. 2.a 11.\nčíslo byly skladby Mendelssohnovy „Kéž svoji bych\nlásku\" a „Pozdrav\", kteréžto zpěvy p. Malát pro tři\nženské hlasy s průvodem piana upravil, a pí. Malátová\na slečny Křížová a Levitova s vřelým citem zapěly.\nNěžné tyto skladby líbily se velice a „Pozdrav\" musel\nbýti opakován. Slečna Levitova, žákyně p. Maláta,"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "87", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.7", "texte": "zazpívala ariettu čtvera čivé Aničky z „Čarostrelce\"\ntaktéž čtveračivě; ačkoliv poprvé u veřejnost vystoupila,\ntož naklonila si shromážděné posluchačstvo v té míře,\nže po hojném potlesku zazpívala ještě Subertovou píseň\n„Nepoklid\". Litovati jest, že slečna v krátké době město\nnaše opustí, an tím zajisté dobrou pěvkyni ztratíme.\nSlečna Křížová zapěla svým tklivým hlasem altovým\nkrásnou píseň Šubertovu „Zvědavý\" tak zdařile, že\nzaslouženým potleskem pobídnuta ještě téhož skladatele\n„Dobré jitro\" přidala. Paní Malátová se svým man-\nželem zapěli roztomilé ductto „hraběte a Zuzanky\"\nz Mozartovy opery „Svatba Figarova\" a Bendlův roz-\nkošný, k srdci mluvící dvojzpěv „S nebe se snáší andělé\" ;\noba dvojzpěvy přednešeny tak výborně, že první opa-\nkován býti musel. Pan- J. Procházka, řiditel kůru,\nzahral nám na housle Beriotovy „Variace\" a Vieuxtem-\npsova „Slavíka\". Bouřlivý potlesk byl mu odměnou,\nkterou si vším právem zasloužil; neb umí z houslí krá-\nsný ton vyluzovati, což zvláště o přednesu kantilen\nplatí. P. Jan Malát zahrál na pianě Dreyšockovu\n„Linquiétude\" a Chopinovu mazurku Op. 24. čís. 4.a\ndělil se s ostatními účinkujícími o slávu tohoto večera.\nZdařilá produkce rozjařila posluchačstvo i účinkující,\nv každém obličeji bylo lze čisti uspokojení a panu po-\nřadateli dostalo se mnohého lichotivého uznání. Rozja-\nřenosí však dostihla nejvyšší míry, když pí. Malátová\nse sl. Levitovou po programu zazpívaly dueto hašteřivé\nz Auberovy opery „Zedník a zámečník\" ; rozumí se, že\ndvojzpěv tento opakován býti musel. Z programu\nlze viděti výtečnou snahu p. pořadatele, jen dobré pro-\nvozovati skladby, aby iv tom ohledu obecenstvo po-\nznenáhla vzděláváno a k větších a klasických\nskladeb připravováno bylo. Čistý výnos této pro-\ndukce, 44 zl. 42 kr., věnován jest na zakoupení učeb-\nných pomůcek pro zdejší školy.\n* Všeobecné veselí spůsobily v obecenstvu mnohé zname-\nnité výroky nynějšího hudebního referenta „Pokroku\". Některé\nz nich* zaznamenáváme k vůli kuriozitě. Zvláštní klasičností\nvyznamenávají se kritické úsudky o vý/ečné Skuherského fan-\ntasii dle Máchova „Máje\". Pan —b. totiž praví: „gkuherský\numístil skoro v příliš úzký rámec „fantasie\" bohatou ná-\nladu svoji.\" Jak zajisté to zřetelná, téměř antická plastič-\nnost výrazu! Člověk, jenž nadán jest jen poněkud živější fan-\ntasií, vidí dle toho výřoku ak p. Sk. vyndává z vniťrka svého\nsvoji bohatou naládu a mačká ,ii do příliš úzkého rámce své\npartitury. Dále libuje si p. —b., že skladatel nezapomněl na\n„některou\" z hlavnějších části epických\" chtěl snad\nříci lyrických; nebo epické momenty nedovede prozatím\nv našich nedokonalých časech žádná čistě instrumentální hudba\nvyjádřiti. Zvláštní světlo vrhají dálší ty delíické výroky na\nhudební vědomosti téhož pána: „Objem básně byl by vysta-\nčil na širší, ba impozantnější p o dk 1 ad myšlének Skuherského\na sice ve formě úplné trojdílné práce symfonické.\"\nAni to neví p. referent, že úplná práce symfonická jest vždy\nčtyřdílnou (první věta, scherzo, střední věta, finále)? „Inštru-\nment?,ce je mu „využitkováním barev jejich až do těch\nefektů třemi tympany přímo úžasna.\" Nezní to zrovna\ntak jako ono známé „až do těch statků a hrdel\"-\nJeště nikdo však to na světě nepřivedl tak daleko mezi hu-\ndebníky, aby mu napadnouti mohlo, že se úžasná krása in-\nstrumentace musí hledati v tympanech (snad o jich obratném\nvedení hlasů jak už ta obvyklá fráze zní?) Že někdo „za-\npěti může píseň „vřelou zajímavostí\", to jsme dosud též nevě-\nděli. Nejlepší však rozumy své dal nám p. ref. v nedělním\n„Pokroku\" k lepšímu. On v horování svém mluví následovně\no „Svatojanských proudech\": „Jako novým kouzlem své pů*\nvaby působila tato ze zdroje slovanské povahy se prýštící,\nto že zádumčivé a vášnivé city se stejnou bezprostředností\nvyznačující báseň se zpěvy skladatelovými. Nejbytelnějším ži-\nvlem produktivním uměny překypuje hluboce zakoře-\nněná lyrická mysl poety Kozkošného totiž bohatou invencí\nmyšlenek čistě melodických.\" Konečně koruna vší té moudrosti\njest posazena v poslední větě : „S novou zálibou poslouchali\njsme práci tuto plnou samostatnosti (což Gounod?) a obdivo-\nvali fakturu veskrze ušlechtilou bez všeliké thematické\nspekulace\", t. j. jako řeč bez všelikého logického spojení,\nneboť „thematická špekulace\" jest hudbě totéž co řeči logické\nspojování myšlenek. Thema a myšlénka přede jsou pojmy\nidentické 1 Tedy obdivoval p. —b. v „Svatojanských proudech\"\nušlechtilou fakturu bez všelikého logického spojení themat či\nušlechtilou fakturu bez všeliké faktury neboť což je faktura\njiného než opěť jenom logické spojení themat, či-li „thema-\ntická spekulace?\" Skladatel bude mu za takovou poklonu málo\npovděčen. S výroky podobnými setkávali jsme se často v mi-\nnulém ročníku „Hud. Listů\", sDad odtud nezaběhl do redakce\n„Pokroku\" některý z učenců listů těch ? Žalostným jest to\nzajisté úkazem pro nynější naše poměry hudební, že člověk,\njenž osvojí si pět či šest frází z hantýrky referentské a na-\nučí se je poněkud neobratně obracet, rozhodovati smí co\nsoudce o skladbách nejpřednějších skladatelů našich ! Že se\ntím uvádí těžký úřad referenta hudebního v posměch toť\nzjevno.\n\nČeská zpěvohra. 7. břez.: „Lukrecie Borgia\"\n— 9. března „Faust\" (Gounod) ll. března Dra-\nhomíra\".\nHlavní pozornost obecenstva našeho poutají nyní\npohostinské hry slč. Boschettiovy clena dvorní opery\nVídeňské. Vystoupila poprvé ve „Faustu\" co „Markétka\"\ns výsledkem zajisté skvělým a pro umělkyní zajisté\nvelmi lichotivým, povážíme-li, že pražské obecenstvo sly-\nšelo pěvkyně nejznamenitějších jmen v téže úloze (Vitali,\nBubeníčkova). Hlas její sice není timbru nejjemnějšího\nprávě proto i nesnadno ovládala jemné „mezza voce\",\njímž možno docíliti v pravém místě účinků nej znameni-\ntějších; však za to schopen jest rozvinutí nejmohutněj-\nšího a snese nejvášnivější akcenty. Scéna před obrazem\nmatky Boží v předsíni chrámové byla též nejskvělejším\nohniskem celého jejího výkonu, jak ve stránce zpěvné\ntak i herecké. Co zvláště působí kouzlem neodolatelným,\njest ladná souměrná vyrovnanost všech registrů hlaso-\nvých, bezúhonná vokalisace a deklamace tak průhledná,\nže nebylo slůvka, jež bychom bývali zřetelně nebyli slyšeli\nvysloviti. Hra její jest promyšlena, zvláště ve scénách\nvášně rozpoutané pravdiva a proto úchvatna; jemnější\ndetaily neskonalé poetické postavy Marketčiny se jí úplně\nnezdařily. Celkem však možno říci, že Markétka její\nstojí na vysokém stupni dokonalosti. Hledíme s na-\npnutím dalším výkonům ctěného hosta našeho vstříc.\nOstatní obsazení jest známo. Zvláště vynikal páně Lvův\n„Valentin.\" Večer ten byl památným bouřlivou demon-\nstrací, jakou přijalo obecenstvo naše za nadšeného vše-\nobecného potlesku a slávy volání prvního kapelníka opery\nnaši p. Smetanu, jakmile vstoupil do orkestru ku ka-\npclnickému pultu, jenž byl ověnčen třemi skvostnými\nvěnci. Jest to zajisté důkazem neobmezené přízně té,\njakou chová vděčné obecenstvo naše k prvnímu našemu\numělci hudebnímu a znamením, dle něhož nechť se řídí\nti, kteří beze všeho ohledu na závažný hlas obecenstva\nkují stále pikle své proti muži, jehož skvělé zásluhy"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "88", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740314-01.1.8", "texte": "o domácí umění naše nedovedou upříti ani nepříznivci\nvšech nejsvětějších snah národa našeho!\nŠeborova „Drahomíra\" nepřilákala posledně mnoho\nobecenstva. Obsazení je známé; celkem budiž podotknuto,\nže co do zdařilosti představení to za dřívějšími pozadu\nnezůstalo.\n\nXX.\n\nKritický oznamovatel.\nX\nI. Sbírka čtverospěvá pro smíšené hlasy, pořádá\nK. Bendi. Tisk a náklad Em. Starý a spol.\nv Praze. Seš. 23, 25 a 26. První z těchto na-\nznačených sešitů obsahuje píseň širší formy „Šalby\"\na dvě menší drobotiny „Krádež\" a „Hymna veče-ní\".\nSbor „Šalbv\" od J. A. Starého vyznamenává se\nplynnou melodikou, šťastným vedením všech hlasů\n(zejména basu) a zajímavým živlem, jak rytmickým\ntak i harmonickým. Snaha po zdárné deklamaci jest\nvšude patrna; jediné, co bychom tu vytýkati mohli,\njest to, že skladatel nedbal všude přísné na to, aby\nfráze melodická se vždy určité kryla frází slovní;\ntak konči na str. 4. (partitury) řád. 2. již frází melo-\ndickou vzdor tomu, že myšlenka poetická teprv v ná-\nsledujících taktech nového odstavce („zbožné\") svého\nukončení dojde. Ona fráze: „mladé děvče zpívá jas-\nným hláskem Ave Maria\" přede tvoří jeden celek a\nco takový musí být též v hudebním rouše podána!\nOstatně jest celý ten text, jejž spáchal jakýsi Honsa,\nkalibru poněkud mlhovitě setřeného, skoro tragiko-\nmického; tak že nesnadno tu zajisté bylo skladateli\npravý obraz celkový vykouzliti. Tím více* tedy padá\nna váhu, že sklad&tel bystrým zrakem vypátral mo-\nmenty nejvděčnější a zvláště ve střední věté zdařilou\ntu zajisté provedl malbu situační immitací chorálovou.\nBlodkova píseň „Krádež\" upravena K. Pod-\nskalským baví nejen živým rytmem, nýbrž i tonem\nhudebního živlu slovanského. Krásnou véru perlou\nceny nemalé jest kratinká a skromná píseň: „Hymna\nvečerní\" od Jindř. kochá, která jest po venkov-\nských spolcích již známa co mužský sborek a velmi\noblíbena co zastaveníčko, jež tím čarovnějším věru do-\njmem působí, pak-liže uspořádáno bylo v poetické gon-\ndole na klidných vlnkách za jasné noci. Píseň tuto\nve sboru mužském slyšel jsem též jednou ve venkov-\nském kostele co vložku po pozdvihování! Tímto\nupravením zajisté získala; vždyť známo, že ve sboru\nsmíšeném harmonické tvary nabudou vždy většího\nlesku a skvělejší barvitosti. Podobně získala též\nV. J. Veitova známá píseň „Brouk a růže\" v čís.\n25. v Bcndlově upravení pro smíšené hlasy na\nlesku harmonickém, však utrpěla jednak transposicí\nv jinou tóninu, (z hes do f) jednak punktací základ-\nního karakteristiekého motivu „Kdy's brouk se starý\nvznášel\". Zvláštní karakteristika oné melodické fráze\njest tím nešťastným přeložením posledních tonů d,\nc, a do horní oktávy (kdežto předcházející tony zů-\nstaly ve • formě původní) poněkud setřena, Yšemu se\nmohlo předejiti vhodnější transposicí do as, kdeby\npak mohl v sopránech i tenorech původní tvar zá-\nkladní té fráze bez dotknuti zůstati (dosahovalť by\npak v hloubce pouze ku c) a v průběhu celé písně\ndosahoval by soprán na nejvýš kj. Pak-li že by\ntéto transposici navrhované vytýkal někdo přeplněnost\nznamének v druhé části „Iděla k němu růže\", nechť\nse tedy sáhne aspoň k j tónině k vůli pohodlí: ne-\nboť iv té se původní forma základního motivu dá\nzackováti; však k čpmu ta hluboká transposice až na\nf se změnami a oběťmi, s nimiž by V. J. Yeit za-\njisté nikdy nesouhlasil! Český překlad textu ne-\nmožno chváliti, jest příliš volným a sice tak, že\nmnohdy nepodává ani z daleka smysl té které věty;\nz druhé strany jest při vší své volnosti přede poně-\nkud šroubovaný a celkem nedosahuje své drastické\nkomiky a pikanterie německého originálu. Další\ndvě Bendlem upravené písně („Na Moravu\" od dr.\nJavůrka a znárodnělá „Kalina\" od Vašáka) jsou za-\njisté vítanými koncertními piecami pro shory smíšené,\njimiž možno docíliti velkého úspěchu. Sešit 26. ob-\nsahuje opěť dvě pozoruhodné transkripce práce Ben-\ndlovy (Píseň při draní\" a „Stáza čarodějnice\", obě\ndle V. E. Horáka), jež pro ladný a prostě národní\nton svůj najdou zajisté právem vřelého přijetí v zpěvu-\nmilovném obecenstvu, zejména ovšem v oněch jedno-\ntách, jež za chvalný sobě obraly úkol pěstování če-\nských sborů smíšených.\n\nListárna redakce.\nPanu H. W. ve Yalči. Nejdůklachiější školu pro har-\nmonium vydal Zellner nákladem Spiny ve Vídni. Od téhož\nvyšla později „Malá škola pro harmonium44 v témže skladu.\nCo učinne skladby dílem salonní, dílem koncertní, odpo-\nru čujeme Vám tyto : *'•\nFórster Jos. „Duo\" od Mendelssohna.\n„ „ Se anka.\n„ „ Romance z Trouba doura.\n„ „ Miserere dto.\n„ „ Reminiscenses de I'opera .. Faust\".\n„ „ Fantasie na české národní písně.\n„ „ Gavotta do D-moll od J. Šeb. Bacha.\n„ „ Rondo od Filipa Em. Bacha.\nn „ Allegretio od J. Christ. B trhá.\nMicko Hnit mělodies per Ch. Gounod.\nStepf Melodien-Sammlung.\n„ Caecilia-Sammlung geistl. Gesánge.\nZellner Uibertragungen deutscher Lieder.\n„ Die Eunst des HarmoniumdSpieles.\nLebeau Souvenier de 1' „Africaine\" de Meyerheer.\nPanu dopisovateli v Hořicích. Srdečné díky. Račtež\njen častěji dopisovati.\nP. J. Ž. v Táb. Nápěv nám sdělený příliš drží se ryt-\nmické kostry mazurkové, jenž se k básni zvolené nehodí. Ryt-\nmus, rovněž jako melodie.' i harmonie nemůže býti a priori již\nurčen, nýbrž musí se zroďiti taktéž z básnické myšlenky samé.\nPředstava „vlnek\" přec vede k rytmickému motivu zcela ji-\nnému, než k tanečnímu mazurkovému !"}]}