{"numero_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_sha256": "437698c6523f9c3cbf949973e21c9379bc4be4118f3255986b24d4f93cc26100", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1874/03/28_01/bmtnabd_1874-03-28_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c001", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "97", "page_fin": "97", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.1", "titre_corps": "Památné dni hudební.", "titre_sommaire": "Památné dni hudební.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "97", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1473, "texte": "Památné dni hudební.\n\n28. března 1766 nar. Jos. Weigl, op. ski. — v Eisenstadtu v Uhrách.\n„ ~ 1840 f 33- I1- Thibaut, hudeb, spis., jakožto prof. na právnické fa-\nkultě v Heidelberku.\n1846 I. provoz, Lisinskéhc Chorvátské opery „Ljubav i Zloba\"\nv Záhřebe.\n28. ~ 1805 I. prov. Maršnerovy zpěv. „Upír\" v Lipsku.\n„ ~ 1852 I. prov. zpěv. Penteriederovy „Strašná noc v zámku G-aluzzi\nv Praze (po česku).\n29 ~ 1836 I. provoz, zpěv. „Hovicka z Palerma\" * Bicharda Wagnera\nv Děvíně.\n30. „ 1805 f Mat. Gabler, hudeb. spis. v Wembdingenu v Bavořích\n(nar. 22. ún. 1736).\n„ „ 1838 X. provoz. Amb. Thomasovy zpěv. „Le Peruquier de la Re-\ngence\" v Paříži.\n~ 1843 I provoz, koncertní ouvert. Z. GrOdSChmidta (naroz. v Praze)\nv Lipsku.\n31. „ 1732 nar. J. Haydn v Rohravěv Uhrách.\n„ ~ 1824 I. prov. zpěv. „Eurynthe\" K. M. Webra v Drážcřanech.\n„ ~ 1836 I. koncert B. E. Chopina v Paříži.\nv „ 1841 I. prov. symfonie do B-dur od Bob. Šumanna v Lipsku.\n„ „ 1867 I. české provoz. Mendelssohnovy Antigony pražsk. „Hlaholeni\"\n1. dubna 1869 t Alex. DreyŠOk, skladatel a slov. pianista v Vlašských Be-\nnátkách.\n„ „ 1803 f Viktorin Brixi, sklad, a varh. v Poděbradech.\n2. „ 1804 nar. Erant. Lachner, sklad. a dvor kap. v Mnichově, v Beinu\nv Bavorsku.\n„ „ 1840 I provedení oratoria „Zboření Jerusalema\" Eerd. Hillera\nv Lipsku.\n„ ~ 1849 I. české provoz. Haydenova oratoria „Stvoření světa\"\nv Praze.\n3é „ 1827 + Avnošt El. B. Chladný, slov. akustik v Vratislavii\n„ „ 1850 f Jan V. Tomášek, ski. v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c002", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "97", "page_fin": "97", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.1.1", "titre_corps": "28. března 1766 nar. Jos. Weigl, op. ski. — v Eisenstadtu v Uhrách.", "titre_sommaire": "28. března 1766 nar. Jos. Weigl, op. ski. — v Eisenstadtu v Uhrách.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "97", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.1", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 1473, "texte": "28. března 1766 nar. Jos. Weigl, op. ski. — v Eisenstadtu v Uhrách.\n„ ~ 1840 f 33- I1- Thibaut, hudeb, spis., jakožto prof. na právnické fa-\nkultě v Heidelberku.\n1846 I. provoz, Lisinskéhc Chorvátské opery „Ljubav i Zloba\"\nv Záhřebe.\n28. ~ 1805 I. prov. Maršnerovy zpěv. „Upír\" v Lipsku.\n„ ~ 1852 I. prov. zpěv. Penteriederovy „Strašná noc v zámku G-aluzzi\nv Praze (po česku).\n29 ~ 1836 I. provoz, zpěv. „Hovicka z Palerma\" * Bicharda Wagnera\nv Děvíně.\n30. „ 1805 f Mat. Gabler, hudeb. spis. v Wembdingenu v Bavořích\n(nar. 22. ún. 1736).\n„ „ 1838 X. provoz. Amb. Thomasovy zpěv. „Le Peruquier de la Re-\ngence\" v Paříži.\n~ 1843 I provoz, koncertní ouvert. Z. GrOdSChmidta (naroz. v Praze)\nv Lipsku.\n31. „ 1732 nar. J. Haydn v Rohravěv Uhrách.\n„ ~ 1824 I. prov. zpěv. „Eurynthe\" K. M. Webra v Drážcřanech.\n„ ~ 1836 I. koncert B. E. Chopina v Paříži.\nv „ 1841 I. prov. symfonie do B-dur od Bob. Šumanna v Lipsku.\n„ „ 1867 I. české provoz. Mendelssohnovy Antigony pražsk. „Hlaholeni\"\n1. dubna 1869 t Alex. DreyŠOk, skladatel a slov. pianista v Vlašských Be-\nnátkách.\n„ „ 1803 f Viktorin Brixi, sklad, a varh. v Poděbradech.\n2. „ 1804 nar. Erant. Lachner, sklad. a dvor kap. v Mnichově, v Beinu\nv Bavorsku.\n„ „ 1840 I provedení oratoria „Zboření Jerusalema\" Eerd. Hillera\nv Lipsku.\n„ ~ 1849 I. české provoz. Haydenova oratoria „Stvoření světa\"\nv Praze.\n3é „ 1827 + Avnošt El. B. Chladný, slov. akustik v Vratislavii\n„ „ 1850 f Jan V. Tomášek, ski. v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c003", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "97", "page_fin": "98", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.2", "titre_corps": "Několik praktických pokynutí o tvoření „krásného tonu\", o vokalisaci a o vyvinutí hlasu. Sděluje J. Pech.", "titre_sommaire": "Několik praktických pokynutí o tvoření „krásného tonu\", o vokalisaci a o vyvinutí hlasu. Sděluje J. Pech.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "97", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.1", "debut_caractere": 1475, "fin_caractere_exclue": 3942, "texte": "Několik praktických pokynutí o tvoření\n„krásného tonu\", o vokalisaci\na o vyvinutí hlasu.\nSděluje J. Pech.\n(Pokračování.)\nMá-li „vyvinování hlasu\" zdárně před se jiti,\njest zvláště z počátku, kdy ústrojí hlasové nena-\nbylo ještě dostatečné spůsobilosti a utuženosti za-\npotřebí největší šetrnosti, a v skutku nejpřednější\nzásadou mělo by tu vždycky býti: ani toho nej-\nmenšího úspěchu nechtít vynucovat ná-\nsilím; neboť každý takto dosažený úspěch jest úspě-\nchem pouze zdánlivým a ústrojí hlasovému (ne-li\nzdraví vůbec) tím záhubnějším, čím větší horlivostí\na vytrvalostí jej se domáháno. Proto jest i z počátku\nvěcí tak velice důležitou, pečlivě dbáti též o to, by\nhlas ze svých přírodou vytknutých „rejistříků\" ná-\nsilné nevystupoval; o čemž dále ještě obšírněji pro-\nmluvím.\nJest naprostou nutností, ohme žiti se z počátku\nna cvičení „krásného tonu\" (jak jsem je byl hned na\nzačátku článku svého popsal), od prostřední polohy\nhlasu začínaje a chromaticky (všemi půltony)\nnahoru i dolů postupuje, pouze v tom objemu, jak\ndalece jest žáku zcela lehce a spolehlivě přístupným.\nJak mile při cvičeni „prsním hlasem\" ve výši zvuk\nhlasu stísněným se stává a tvoření „otevřeného tonu\"\n(při nepěknem, stísněném zvuku patrně však už ne\n„krásného tonu\") bez velikého násilí více možným\nnení; neb jakmile v hloubce při lehkém dechu ton\njiž dokonce uhasíná a toliko ještě možnost zbývá,\nnásilným tlakem („forcirováním\") jakýsi hrubý, ne-\npěkně rozplesklý zvuk vylouditi *): tu naznačuje se\npřirozená hranice sama, již bez citelného trestu nikdy\nnelze překročiti a byť i tento počátečný volný\nobjem „prsního hlasu\" nepřesahoval pouhou sekstu! **)\nTím prospěšnějším však jest, co možná záhy\npočíti i s cvičením „falseťu\" v přirozené jeho poloze,\nkde pak opět „otevřený ton\" (ovšem že „falsetový\")\nzcela volně se ozývá. Ovšem nebude objem těchto\n„volných\" tonů falsetových hned příliš velký (snad\njen 2, 3 půltony), a mnohému se z počátku třeba\nani jediný „otevřený\" aneb jen pěkný „krytý\" ton\nfalsetový neozve (zejména mnohým „barytonům\"\n„mezzosopranům\" „altům\" a „basům\"); mám však\nza to, že při nějaké vytrvalosti v pokusech konečně\n\n*) V obou případech celá tvářnost zvuku nápadně se\nmění a výslovnost (vokalisace) stává se méně zřetelnou.\n*) Ú hlasů příliš ještě mladých, nevyvinutých anel> u hlasů\njiž příliš násilím poškozených není ani toto tak veikou vzá-\ncností; vyvinutější aneb zachovalejší hlasy však mívají často\nhned od počátku i přes oktávu volných „prsních tonůu."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "98", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5870, "texte": "každý by mohl s prospěchem užiti zejména „otevře-\nného11 tonu falsetového aspoň k účeli vyvinování\nhlasu, ne-li již k účeli přímo uměleckému.\nZ toho patrno, že z počátku mezi nejvyšším vol-\nným tonem „prsního hlasu\" a „falsetem\" zůstane\nčasto closti značná nevyplněná mezera. Příčina toho\nzáleží v tom, dílem že hlasivky nenabyly ještě k vol-\nnému utvoření vyšších prsních tonů potřebné síly a\npružnosti, hlavně pak že každému začátečníku je to\nvíce méně obtížným, při značně větším otevření úst\n(t. j. při rozevřenějších čelistích), jakého vyšší tony\nnutně vyžadují, udržeti stále stejnou kyprost rtů\ni ostatních svalů obličeje. Zdálo by se tedy býti\ntakřka přirozeně nutným toho následkem, že by každý\nučitel zpěvu rozumně mírným, vytrvale postupným\ncvikem (jak se to přec při každém tělocviku děje)\nsnažil se zpěvní organ žáků svých vzdělati tím spů-\nsobem. aby znenáhla nabýval spůsobilosti nejen k do-\nkonalému vyplnění této mezery než i k vyplnění všech\njiných, jakkoli nazvaných uměleckých požadavků\npak by ale dokonalost ve zpěvu byla příliš oby-\nčejnou, a proto musí nevědomost s nesvědomitostí\nsvůj rej prováděti ještě dál, až i tu se jednou obe-\ncenstvu rozbřeskne. *)\nVětšina těchto „učitelů\" (!) nechává žáky své\nvlastně be ze všeho návodu namáháním plných\nplic křičet, kam a jak jen jim „hrdlo stačí.\" S pře-\nčetnými bohužel oběťmi tétc „methody\" (!) setká-\nváme se vždy a všude: zmíněná již stísněnost hlasu\nv nejvyšší a v nejhlubší poloze (nejčastěji s „patro-\nvým přízvukem\" spojená), nevyrovnanost zvuků, časté\ndistonování, mlhovitá koloratura a obyčejně též ta-\nková vokalisace jsou neklamnými znaky jejich, a\nvelmi časný dokonalý úpadek hlasu (když byly stá-\nlým přepínáním hlasivky potřebné pružnosti už po-\nzbyly) obyčejným jejich podílem.\nNepochybně pak zastrašeni takovýmito výsledky,\na z části snad i ze spekulace (aby totiž nedočkavým\nžákům svým zejména pak žákyním hned od\npočátku zpívání v celém objemu hlasu bez ,každé\nmezery umožnili) někteří poněkud již svědomitější\nučitelové „vynalezli\" dříve zmíněný tak zvaný „hlas\nhlavový,\" kterýž pak pilným cvikem sesilovati se snaží,\naby spodnějšímu „volně otevřenému\" hlasu prsnímu\nponěkud přec se podobal; avšak jaký to ohromný roz-\ndíl mezi jadrným (a zpívajícího i posluchače ještě\nméně než nejvyvinutější „hlas hlavový\" unavujícím)\nvolně vyvinutým vysokým „otevřeným\" tonem prsním\na tímto, obyčejně přec jen dosti nuzně sesíleným,\nhned od prvopočátku úzkostlivě krytým tonem! Při-\npadá mně to vždycky, jako bych viděl silný, zdravý,\novšem velmi zvolna avšak ve svém vlastním pásmu\nv přírodě volně vyrostlý strom vedle útlého choulosti-\nvého rychle ve skleníku vypěstovaného zá-\nkrsku. *)\nRozumí se samo sebou, že většina uměleckých\nvýkonů vyžaduje jak duševnímu tak esthetickému\nvýrazu přiměřeně střídavého užití nejen „otevřeného\"\nnýbrž iv rozmanitém stupni „krytého\" tonu, avšak\nk účeli „ vyvinování hlasu11 vřele až do\núplného scelem a vyrovnání jeho výhradně cvičení\nvolným „otevřeným\" tonem\" v. celém objemu hlasu:\nneboť volně utvořeným tonem „otevře-\nným\" nabývá hlas zároveň již i spůsobi-\nlosti k utvoření tonu „krytého\" jakož\ni k přecházení z jednoho do druhého; a\nvšecka v onom nabytá obratnost v mířena\nmnoze 'ještě z většené přechází iv tento\nsama sebou, což o opáčném směru nikdy\nneplatí. Každodenní zkušenost nás o tem poučuje;\nplatí zde totéž pravidlo jako při cvičení na kterém-\nkoli hudebním nástroji, totiž že postupujeme od hrub-\nšího (v ušlechtilém smyslu) k jemnějšímu.\nCo pak se týče druhého, vyššího rejistříku fal-\nsetového (mnohem lepším právem „rejistříkem hla-\nvovým nazvaného), tu mám za nejprospěšnější: ob čas\njen a co nejlehčeji zkoušeti, zda-li spůsobilost k vy-\ntvoření některých tonů jeho snad již se nedostavila,\nve cvičení jich pak pokračovati s největší šetrností.\nOstatně lze v praksi rejistříku toho upotřebiti vlastně\njen co jakéhosi „surrogatu instrumentální hudby\"\nv partiích koloraturních, poněvadž zvuk jeho mocněj-\nšího jakéhos dramatického výrazu schopen není, a\npravé určitosti vokalisace (zvláště pak výslovnosti\nsouhlásek) už- naprosto v něm dosíci nelze; kdežto\nspodnější rejistřík falsetový takového schopen jest\nvyvinutí, že mimo absolutní sílu hmotnou často v kaž-\ndém jiném ohledu prsnímu úplně se vyrovná.\nTímto spůsobem „vyvinutý\" hlas bude pak za-\njisté také dokonale „vyrovnaným\" a proti všem po-\nhromám co možná nejlépe pojištěn.\n(Pokračování.)\n\n*) Vždyť pak přece známo, že cvičení skoro na všech\nhudebních nástrojích obmezuje se z prvopočátku nutně jen na\npraskrovňoučký objem (při pianu toliko na 5 tonů); oč tedy\nještě důležitějším musí býti takové moudré obmezení při zpěvu,\nkde velkou část tonů skoro každý teprv sám si tvořit musí!\n*) ISechtěje z úmyslu dolýkati se „našinců\", uvádím za\npřiklad dva slavené hosty, již čtenářům budou v dobré ještě\npaměti: p. rytíře de Stagno a Julia Stockhausena. Jak tvrdě,\nprázdně a přímo až chorobně zněly vysoké tony, které mladý\nzvučným hlasem nadaný pěvec onen tak příliš rád a často\nvyluzoval (zvedaje při tom hlavu tak nemírně, až napnutost\nhrd i zrak nemile dojímala); a jak mužně, lahodně i plně\nnaproti tomu zněl hlas mnohem již staršího mistra Stockhau-\nsena v celém svém 2 oktávy obsahujícím objemu! U dam pak\nobyčejně vyvinutí vyšší polohy hlasu neustálým užíváním\nvýhradně „krytého\" tonu bývá úplně zanedbáno aneb i často\nzmíněným už barbarským násilím hlas na dobro rozkotán;\nřádně vyvinutý a vyrovnaný hlas jest u nich ještě vzácnější\nvýminkou než u „silnějšího\" pohlaví. Bych však i zde pro\nmožnost řádného vyvinutí hlasu uvedl doklad všeobecně\nznámý, podotýkám, že na př. koloraturní primadona naše slč.\nEleonora z Ehrenbergů i nejbrillantnější umělůstky až do\nnejkrajnějších mezi objemného hlasu svého provádí vždy stejnou\ndovedností a vytrvalostí jak tonem „krytým\" tak „otevřeným\",\na že v hlase jejím sotva kdy se jeví značnější stopa jakékoliv\nindisposice neb umdlenosti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c004", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "99", "page_fin": "100", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.3", "titre_corps": "Z ciziny a Rakouska.", "titre_sommaire": "Z ciziny a Rakouska.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "99", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5898, "texte": "Z ciziny a Rakouska.\n\nK.\n** Z Vídně (Pův dop). Beseda zpěváckého\nspolku slovanského ve Vídni odbývána byla po-\nsledně dne 13. března v místnostech „zahradnické spo-\nlečnosti\" řízením p. prof. A. Forchtgotta s výsledkem\nvelmi čestným. Zvláště sborům přísluší všechna chvála:\nšly vesměs precizně a ohnivě, čemuž tím více diviti se\nmusím, poněvadž se tentokráte ku produkci neprovedly\nnic více než tři zkoušky. V první řadě jest to ovšem\nzásluha obratného Forchtgotta, jenž jako snad nikdo\njiný čerstvě a při tom důkladně sbory nastudovati\ndovede, aniž by zpěváka omrzel neb unavil; při tom\núčinkuje svou osobností jakož i neobyčejnou duchapří-\ntomností při dirigování tak na jednotlivce, že jest chy-\nbyti pouhou téměř nemožností. Oddíl tenorový sboru\nnašeho obohacen jest v poslední době výtečnou silou te-\nnorovou v osobě p. Jerie, žáka p. prof. Forchtgotta, je-\nhož hlas vyznamenává se krásným i příjemně mohutným\ntimbrem. Forchtgottovy „zvuky slovanské\", kteroužto\notevřen byl koncert, účinkovaly tak mocně jako\nvždy na obecenstvo. Též „slovinské národní písně od\nOebejeva se líbily; vynikají dobrou harmonizací a za-\njímavým živlem rytmickým. Celek se poněkud vleče a\nV\nsnesl by rozumné zkrácení. Finální veselý tanec „Zu-\nláj, žuláj, pókazuj\" uchvátí vždy bujným rytmem svým;\nNováčkova „Hrnčířská\" neměla očekávaného účinku.\nKoncert zakončil rázný Hendrych ů v sbor (srbský\nproti Turkům), v němž zvláště chvály zasluhuje solové\nkvarteto. Za doprovázení při sborech na klavíru zaslu-\nhuje vděčné pochvaly p. Eichler.\nMezi jednotlivými těmito sbory umístěna byla so-\nlová čísla. Alardovo duo pro housle s průvodem piana\nprovedli zdařile pp. Grreipel a Buchta. Slč. Tom-\nsova zapěla nám Donizettiho arii ze zpěvohry „La Fa-\nvorita\" a „Pěvcovu prosbu\" od K. Bendla j hlasem ve\nvýšce poněkud zastřeným. Líbila se velice, tak že po\nhojném potlesku přidati musela ještě jednu českou píseň\nnárodní, která karakteru hlasu jejího úplně byla při-\nměřena a velmi krásně účinkovala v korektním a vře-\nlém přednesu. Yelmi se nám zavděčil p. Staroušek,\nsólista na klarinét, Webrovým koncertinem. Jeho ton\nvyniká lahodou i vroucností; jeho obratnost technická\njest obdivuhodná. Zábava večera toho byla nenucena\nnavzdor tomu, že nad obyčej dámský náš svět skrovně se\ndostavil ku koncertu.\nČekali jsme též moravské poslance, již byli pozváni\ndo středu našeho. Nepřišli. Snad si to nechtěli „tam\nnahoře\" pokazit. Jediný slovinský poslanec nás poctil\nsvou návštěvou!\n\n** V Antwerpenu připravuje se k provozování\nnová skladba Ed. G-régoira „Scénes de la vie champétre\"\n(>»Výjevy z života venkovského\") pro soli, sbor a orkestr,\nv nížto také nedávno v Itálii vynalezený nástroj „Melo-\npiano\" jest obligátním.\n** Z Kodaně. Každý třetí rok uspořádá zdejší\njednota hudební koncert, jehožto výnos vždy určen jest\njejímu řediteli, skladateli N. Gaele-o vi. Poslední, dne\n24. února b. r. odbývaný koncert byl opět skvělou ovací,\nkteroužto vděční Dánové vyslovili své uznání jednomu\nz prvních svých velduchů spůsobem srdečným a upřím-\nným. Neníť mezi nimi lidí tak nízkých, kteří se neostý-\nchají přede tváří světa snižovati zásluhy muže, jenž\numění domácímu prokázal služby neocenitelné. Pro-\ngram dotčeného koncertu sestaven byl vesměs z skladeb\nG-adeových: „Na horách\", skotská ouvertura (op. 7.),\n„Jarní fantazie\" koncertní skladba pro 4 solové hlasy,\npiano a orkestr (op. 32), „Michel Angelo\", konc. ouver-\ntura (op. 39.,) „Křižáci\" pro hlasy solové, sbor* a orkestr\n(op. 50.). Již 8 dní dříve byla všechna místa vyprodána.\nCelý dvůr královský byl také přítomen.\n** Y posledních 25 letech shořelo v spojených stá-\ntech amerických 89 divadel!\n** V „Teatro sociále\" v Como provozována jest\ns úspěchem zpěvohra „Bianca Capello\" od Lovatiho\nCazzulaniho.\n** Vídeňský orkestr dám koncertoval posledně\ns výborným úspěchem v Turýně a v Miláně.\n** Hanuš 3 Búlovu koncertoval s velikým úspěchem\nve Varšavě; dne 16. t. m. vystoupil v Petrohradě i rá-\nzem sobě dobyl nejživějších sympatií.\n** Z Varšavy. Grosmanova nová zpěvohra\n„Duch Voje vody\" dosud láká obecenstvo u veliké\nmíře. Zdejší skladatel Jo z. Bržovski odevzdal tyto\ndny novou svou zpěvohru. „Rouvaert-Gentski pivovar\"\nředitelství divadla ku provozování.\n** Z Moskvy. Sérová zpěvohra „Rogněda\",\nnově uvedená v scénu, provedena byla ve prospěch slč.\nKadminy (Rogněda) s nádhernou úpravou. Tentýž ve-\nčír debutovala s úspěchem sl. Aristova (Izjaslav) žá-\nkyně paní Aleksandrové.\n** TVebrův „Carostřelec\" byl nedávno v Madridě\nv tamnějším vlašském operním domě poprvé provozo-\nván. V hlavních partiích zaměstnáni byly sl. Edelsber-\ngova, Mantilla, pp. Stagno a David. Úspěch byl dokonalý.\n** Antonín Bubinštein koncertoval dne 5. t. m.\nv Petrohradě za nesmírného a nadšeného účastenství\nobecenstva. Hrál mimo Beethovena, Chopina a Sumana\ntaké některé vlastní své skladby, zejména z nedávno\nvyšlých „Miscellanées\" op. 93: miniatury „Prés du ruis-\nseau\", „Menuet\" „Sérénade\", „Valše\", dále „Nouvelle\nmelodie\", (ůs-mol) Impromptu (as-dur), barkarolu op.\n5.a Valše-Caprice. Několik dní na to uspořádal druhý\nkoncert, jehožto čistý výnos 5902 rublů věnoval úče-\nlům dobročinným.\n** Liptov. Sv. Mikuláš, dne 22. února (Pův. do-\npis.) V minulém listě slíbil jsem, že Vám podám zprávu\no nedávném koncertu našeho zpěváckého spolku\n„Tatran\", jehož program jste v „Daliboru\" laskavě již sdě-\nlili., Hojně shromážděné obecenstvo bavilo se výtečně.\nPředevším přispěly ku oživení večera toho dovedné naše\npianistky slečny Irena Šolcova a Klema Pátkova,\njež zvláště ouverturu k opeře „Zampa\" s ohněm a já-\ndrným úhozem provedly. Mezi sbory největšího ohlasu\nv obecenstvu našem došel smíšený sbor „Sen\", jenž mu-\nsel býti opětován. Kdo zná dokonale poměry zdejší,\nkdo pováží, že sbor naší pěvecké jednoty sestává ponej-\nvíce z mladistvých diletantů, kteří zpěvním hodinám jen\nmálo času věnovati mohou, ten uzná s jakou pílí a vy-\ntrvalostí přikročiti musel řiditel ku cvičení sborů těch."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "100", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1303, "texte": "Yůbec vysloviti musím řiditeli spolku p. Karlu Rup-\npeld to ví pochvalu neobmezenou za to, jak usilovně\npečuje každoročně o zdejší ruch umělecký: cvičí neúna-\nvně síly pěvecké, hledí získati vždy nej lepší síly virtu-\nosní, aby jen koncertům každoročně pořádaným ku vět-\nšímu lesku dopomohl. Škoda, že všechny zdejší hudebně\nnadané síly stejně nesmýšlí, neboť nedá se věru upříti,\nže by více zaujatosti pro věc tak krásnou, více horli-\nvosti v súčastnění se ve spolku tak dovedně řízenému\nneškodilo. Spolek naš čítá pouze 20 mužských a 16\nženských činných členů a mohl by zajisté nejméně 40\nmužských a tolikéž ženských sil pěveckých čítati, kdyby\nvětšina našich hudebně věru velmi nadaných pánů i dám\n(mladomanželů) do spolku vstoupiti chtěli. Jen méně\npohodlnosti a spolek zdejší by zkvétal za nynějšího\nvedení v kráse netušené. Šlechta naše se na těchto\n„Tatranem\" pořádaných koncertech vždy dosud hojně\nsúčastňovala, což jí zajisté ku chvále slouží. Směle\nmožno zajisté říci, že zábavy, jež pořádá náš „Tatran\",\nhonosí se pověstí nejlichotivější i doufáme pro budou-\ncnost, že jednosvorným účinkováním všech zpěvu i hudby-\nmilovných přátel dosáhnou ještě zdárnějšího rozkvětu!\n** Z Petrohradu. Na Mariinském divadle připra-\nvuje se k provozování čajkovského původní histor.\nzpěvohra „O přič nik\".\n\nT."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c005", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "99", "page_fin": "99", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.3.1", "titre_corps": "** Z Vídně (Pův dop). Beseda zpěváckého", "titre_sommaire": "** Z Vídně (Pův dop). Beseda zpěváckého", "signature_source": "K", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "99", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.3", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 2450, "texte": "K.\n** Z Vídně (Pův dop). Beseda zpěváckého\nspolku slovanského ve Vídni odbývána byla po-\nsledně dne 13. března v místnostech „zahradnické spo-\nlečnosti\" řízením p. prof. A. Forchtgotta s výsledkem\nvelmi čestným. Zvláště sborům přísluší všechna chvála:\nšly vesměs precizně a ohnivě, čemuž tím více diviti se\nmusím, poněvadž se tentokráte ku produkci neprovedly\nnic více než tři zkoušky. V první řadě jest to ovšem\nzásluha obratného Forchtgotta, jenž jako snad nikdo\njiný čerstvě a při tom důkladně sbory nastudovati\ndovede, aniž by zpěváka omrzel neb unavil; při tom\núčinkuje svou osobností jakož i neobyčejnou duchapří-\ntomností při dirigování tak na jednotlivce, že jest chy-\nbyti pouhou téměř nemožností. Oddíl tenorový sboru\nnašeho obohacen jest v poslední době výtečnou silou te-\nnorovou v osobě p. Jerie, žáka p. prof. Forchtgotta, je-\nhož hlas vyznamenává se krásným i příjemně mohutným\ntimbrem. Forchtgottovy „zvuky slovanské\", kteroužto\notevřen byl koncert, účinkovaly tak mocně jako\nvždy na obecenstvo. Též „slovinské národní písně od\nOebejeva se líbily; vynikají dobrou harmonizací a za-\njímavým živlem rytmickým. Celek se poněkud vleče a\nV\nsnesl by rozumné zkrácení. Finální veselý tanec „Zu-\nláj, žuláj, pókazuj\" uchvátí vždy bujným rytmem svým;\nNováčkova „Hrnčířská\" neměla očekávaného účinku.\nKoncert zakončil rázný Hendrych ů v sbor (srbský\nproti Turkům), v němž zvláště chvály zasluhuje solové\nkvarteto. Za doprovázení při sborech na klavíru zaslu-\nhuje vděčné pochvaly p. Eichler.\nMezi jednotlivými těmito sbory umístěna byla so-\nlová čísla. Alardovo duo pro housle s průvodem piana\nprovedli zdařile pp. Grreipel a Buchta. Slč. Tom-\nsova zapěla nám Donizettiho arii ze zpěvohry „La Fa-\nvorita\" a „Pěvcovu prosbu\" od K. Bendla j hlasem ve\nvýšce poněkud zastřeným. Líbila se velice, tak že po\nhojném potlesku přidati musela ještě jednu českou píseň\nnárodní, která karakteru hlasu jejího úplně byla při-\nměřena a velmi krásně účinkovala v korektním a vře-\nlém přednesu. Yelmi se nám zavděčil p. Staroušek,\nsólista na klarinét, Webrovým koncertinem. Jeho ton\nvyniká lahodou i vroucností; jeho obratnost technická\njest obdivuhodná. Zábava večera toho byla nenucena\nnavzdor tomu, že nad obyčej dámský náš svět skrovně se\ndostavil ku koncertu.\nČekali jsme též moravské poslance, již byli pozváni\ndo středu našeho. Nepřišli. Snad si to nechtěli „tam\nnahoře\" pokazit. Jediný slovinský poslanec nás poctil\nsvou návštěvou!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c006", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "99", "page_fin": "100", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.3.2", "titre_corps": "** V Antwerpenu připravuje se k provozování", "titre_sommaire": "** V Antwerpenu připravuje se k provozování", "signature_source": "T", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "99", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.3", "debut_caractere": 2452, "fin_caractere_exclue": 5898, "texte": "** V Antwerpenu připravuje se k provozování\nnová skladba Ed. G-régoira „Scénes de la vie champétre\"\n(>»Výjevy z života venkovského\") pro soli, sbor a orkestr,\nv nížto také nedávno v Itálii vynalezený nástroj „Melo-\npiano\" jest obligátním.\n** Z Kodaně. Každý třetí rok uspořádá zdejší\njednota hudební koncert, jehožto výnos vždy určen jest\njejímu řediteli, skladateli N. Gaele-o vi. Poslední, dne\n24. února b. r. odbývaný koncert byl opět skvělou ovací,\nkteroužto vděční Dánové vyslovili své uznání jednomu\nz prvních svých velduchů spůsobem srdečným a upřím-\nným. Neníť mezi nimi lidí tak nízkých, kteří se neostý-\nchají přede tváří světa snižovati zásluhy muže, jenž\numění domácímu prokázal služby neocenitelné. Pro-\ngram dotčeného koncertu sestaven byl vesměs z skladeb\nG-adeových: „Na horách\", skotská ouvertura (op. 7.),\n„Jarní fantazie\" koncertní skladba pro 4 solové hlasy,\npiano a orkestr (op. 32), „Michel Angelo\", konc. ouver-\ntura (op. 39.,) „Křižáci\" pro hlasy solové, sbor* a orkestr\n(op. 50.). Již 8 dní dříve byla všechna místa vyprodána.\nCelý dvůr královský byl také přítomen.\n** Y posledních 25 letech shořelo v spojených stá-\ntech amerických 89 divadel!\n** V „Teatro sociále\" v Como provozována jest\ns úspěchem zpěvohra „Bianca Capello\" od Lovatiho\nCazzulaniho.\n** Vídeňský orkestr dám koncertoval posledně\ns výborným úspěchem v Turýně a v Miláně.\n** Hanuš 3 Búlovu koncertoval s velikým úspěchem\nve Varšavě; dne 16. t. m. vystoupil v Petrohradě i rá-\nzem sobě dobyl nejživějších sympatií.\n** Z Varšavy. Grosmanova nová zpěvohra\n„Duch Voje vody\" dosud láká obecenstvo u veliké\nmíře. Zdejší skladatel Jo z. Bržovski odevzdal tyto\ndny novou svou zpěvohru. „Rouvaert-Gentski pivovar\"\nředitelství divadla ku provozování.\n** Z Moskvy. Sérová zpěvohra „Rogněda\",\nnově uvedená v scénu, provedena byla ve prospěch slč.\nKadminy (Rogněda) s nádhernou úpravou. Tentýž ve-\nčír debutovala s úspěchem sl. Aristova (Izjaslav) žá-\nkyně paní Aleksandrové.\n** TVebrův „Carostřelec\" byl nedávno v Madridě\nv tamnějším vlašském operním domě poprvé provozo-\nván. V hlavních partiích zaměstnáni byly sl. Edelsber-\ngova, Mantilla, pp. Stagno a David. Úspěch byl dokonalý.\n** Antonín Bubinštein koncertoval dne 5. t. m.\nv Petrohradě za nesmírného a nadšeného účastenství\nobecenstva. Hrál mimo Beethovena, Chopina a Sumana\ntaké některé vlastní své skladby, zejména z nedávno\nvyšlých „Miscellanées\" op. 93: miniatury „Prés du ruis-\nseau\", „Menuet\" „Sérénade\", „Valše\", dále „Nouvelle\nmelodie\", (ůs-mol) Impromptu (as-dur), barkarolu op.\n5.a Valše-Caprice. Několik dní na to uspořádal druhý\nkoncert, jehožto čistý výnos 5902 rublů věnoval úče-\nlům dobročinným.\n** Liptov. Sv. Mikuláš, dne 22. února (Pův. do-\npis.) V minulém listě slíbil jsem, že Vám podám zprávu\no nedávném koncertu našeho zpěváckého spolku\n„Tatran\", jehož program jste v „Daliboru\" laskavě již sdě-\nlili., Hojně shromážděné obecenstvo bavilo se výtečně.\nPředevším přispěly ku oživení večera toho dovedné naše\npianistky slečny Irena Šolcova a Klema Pátkova,\njež zvláště ouverturu k opeře „Zampa\" s ohněm a já-\ndrným úhozem provedly. Mezi sbory největšího ohlasu\nv obecenstvu našem došel smíšený sbor „Sen\", jenž mu-\nsel býti opětován. Kdo zná dokonale poměry zdejší,\nkdo pováží, že sbor naší pěvecké jednoty sestává ponej-\nvíce z mladistvých diletantů, kteří zpěvním hodinám jen\nmálo času věnovati mohou, ten uzná s jakou pílí a vy-\ntrvalostí přikročiti musel řiditel ku cvičení sborů těch."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "100", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1303, "texte": "Yůbec vysloviti musím řiditeli spolku p. Karlu Rup-\npeld to ví pochvalu neobmezenou za to, jak usilovně\npečuje každoročně o zdejší ruch umělecký: cvičí neúna-\nvně síly pěvecké, hledí získati vždy nej lepší síly virtu-\nosní, aby jen koncertům každoročně pořádaným ku vět-\nšímu lesku dopomohl. Škoda, že všechny zdejší hudebně\nnadané síly stejně nesmýšlí, neboť nedá se věru upříti,\nže by více zaujatosti pro věc tak krásnou, více horli-\nvosti v súčastnění se ve spolku tak dovedně řízenému\nneškodilo. Spolek naš čítá pouze 20 mužských a 16\nženských činných členů a mohl by zajisté nejméně 40\nmužských a tolikéž ženských sil pěveckých čítati, kdyby\nvětšina našich hudebně věru velmi nadaných pánů i dám\n(mladomanželů) do spolku vstoupiti chtěli. Jen méně\npohodlnosti a spolek zdejší by zkvétal za nynějšího\nvedení v kráse netušené. Šlechta naše se na těchto\n„Tatranem\" pořádaných koncertech vždy dosud hojně\nsúčastňovala, což jí zajisté ku chvále slouží. Směle\nmožno zajisté říci, že zábavy, jež pořádá náš „Tatran\",\nhonosí se pověstí nejlichotivější i doufáme pro budou-\ncnost, že jednosvorným účinkováním všech zpěvu i hudby-\nmilovných přátel dosáhnou ještě zdárnějšího rozkvětu!\n** Z Petrohradu. Na Mariinském divadle připra-\nvuje se k provozování čajkovského původní histor.\nzpěvohra „O přič nik\".\n\nT."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c007", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "100", "page_fin": "100", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.4", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "100", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.4", "debut_caractere": 1305, "fin_caractere_exclue": 4671, "texte": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\n*** Ze Susiee. (Pův. dop. 18. bř. F.) Také u nás\nprobouzí se snaha po čilejší činnosti hudební. Zpěvácký\na hudební náš spolek „Sv. Yácslav\" chystá se opět k no-\nvému životu i doufáme, že budeme Yás moci zpraviti o\nzdárných a potěšitelných výsledcích této snahy v nej-\nbližší budoucnosti. Dne 2. února b. r. odbýval valnou\nhromadu, jejížto hlavním* účelem bylo vykonání volby\nnového výboru, do kteréhož zvoleni: co předseda p. Jiří\nKasl, co ředitel p. Frant. Gerner, dále pp. Frant. Ange-\nlis, Y. Maule, Joz. Písecký, Jan Vrba, Mat. Kasl, J. My-\nslík a Ad. Langhammer. K vyzvání nového výboru při-\nstoupilo k spolku mnoho nových členů účinkujících i při-\nspívajících. Zvláště potěšitelný úkaz jeví se v tom, že\nse přihlásilo také 31 dám, z většiny zpěvu dobře zna-\nlých, jichžto spoluucinkováním budoucí naše produkce\nnabudou rázu mnohem zajímavějšího a skvělejšího. Dne\n10. února b. r. sezval nově zvolený p. předseda veškeré\núčinkující členy mužské, jimž v důkladné řeči vylíčil účel\nspolku, vybízeje je k svorné a vytrvalé činnosti. Stejně\nvřelou a srdečnou řečí oslovil p. předseda za tímtéž úče-\nlem dne 14. t. m. veškeré shromážděné dámy. Jsme pře-\nsvědčeni, že povzbuzující jeho slova nepadla na půdu\nneúrodnou a že mezi členstvem veškerým uhostí se onen\nduch šlechetného závodění, z něhož jedině se rodí skutky\nkrásné a veliké. Za stálý orgán svůj zvolil si spolek\nnáš „Dalibora\", jehožto snaham z plné duše přizvuku-\njeme, taktéž přistoupil co člen k „Matici hudební\".\nP. předseda předplatil pro spolek na časopis „Cecilie\",\nzačež tímto díky mu vzdáváme. Taktéž vděčně nám spo-\nmenouti dlužno milého dárku, jímžto nás překvapil\np. Anger, rodák Sušický, nyní kapelník u komické zpěvo-\nhry ve Vídni, věnovav spolku našemu nový svůj sbor\n„Umlklo stromů šumění.\"\nZML Boleslavi. (Pův. dop. N. V.) Druhá\nprodukce zpěváckého spolku „Boleslava\" dne\n15. t. m. měla zvláštní do sebe zajímavosti tím, že tu po-\nprvé vystoupila u veřejnost ženská pěvecká jednota\n„Mlada\". Úspěch výstupu toho byl nade vše očekávání\nčestný; nebo sbory smíšené jsouce vesměs zdařile pro-\nvedeny, nalézaly u obecenstva velmi četně zastoupeného\nvřelého ohlasu a přijetí, ano „Klučina\" od Štrebla a\n„Návrat plavců\" od Bažina musely být opakovány. To-\nliko u solového čtverozpěvu ženského od Šuberta bylo\nby si přáti bývalo většího souhlasu v taktu a jemnějšího\nodstiňování; myslíme, že tu jakási ještě ostýchavosť byla\nzávadou. Co nás naplňuje zvláštní důvěrou v činnost a\nrozkvět jednoty této, jest ono nadšení, kterým se k vý-\nkonu připravovala a kterým jej provedla. Bohdejž nad-\nšení to nikdy neochabne, jakož bohužel již se ho\nnedostává u sboru mužského, kde jakési nepochopitelné\nliknavosti, ano netečnosti u členů výkonných nelze za-\npříti, což vedlé nedostatku řádného a rázného prvního\ntenora, jakého jsme pohřešili odchodem p. Jandovým,\nbylo příčinou, že se nepotkalo provedení mužských sborů\ns takovým přijetím u obecenstva, jako smíšených. Trváme,\nže pp. členové nyní sami uznají, že nepovede k doko-\nnalosti to pohodlí samolibé u nastudování sborů, v jakém\nsi po tu dobu libovali a kojíme se nadějí, že po příští\nprodukci bude nám možno docela jiný úsudek podati.\n*** Dívčí zpěv. spolek „Ludmila\" v Pardubieích\npřednese o velký pátek v děkanském chrámu Páně\n„Adoramus\" od Palestríny a „Improperia\" od Orl. Lassa\na Lud. da Yittoria. /"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c008", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "100", "page_fin": "104", "image_debut": 4, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.5", "titre_corps": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "titre_sommaire": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "100", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.4", "debut_caractere": 4673, "fin_caractere_exclue": 5893, "texte": "Zprávy z Prahy a z venkova.\n\n* Smetanova nová zpěvohra \"Dvě vdovy\" nalezla\npři jejím včerejším prvním provozování nadšeného při-\njetí; skoro každému číslu bylo hlučně tleskáno, skladatel\npo každém jednání několikráte volán i odevzdán mu na\njevišti jménem sólistů naší opery skvostný stříbrný věnec\nvavřínový. Ctitelové jeho věnovali mu skvostnou stříbr-\nnou taktovku. Věnců a kytic ani jsme nemohli spočítati.\nTakto obdržel mistr Smetana ovací velkolepou, jakáž se\nmimo paní Malé ještě žádnému na našem jevišti nedo-\nstalo, skvělé zadostučinění za všechny ty ničemné útoky,\njimiž „Hud. listy\" a čistí jich pomocníci za posledních\ndob s zběsilostí až směšnou naň se řítili. Divadlo bylo až\ndo posledního místečka vyprodáno.\n* Dne 25. t. m. provedena byla v hlavním chrámu\nPanny Marie před Týnem řízením ředitele kůru p. Fr. Kavána\nvokální mše pro smíšené hlasy od K. Bendla, o\nníž jsme již v loňském ročníku „Dalibora\" bližší úvahu\npodali. Známé „O Maria\" od Jelena vloženo bylo co\ngraduale. Novinkou bylo offertorium od Fr. Kavána skladba\nrovněž vokální pro smíšené hlasy.\n* Na X. slavnostní mši od V. E. Horáka,\nkterá co nejdříve tiskem a nákladem firmy: Em. Starý\na spol. vyjde, přihlásilo se až dosud 42 předplatitelů"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "101", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6135, "texte": "„Dalibora\", kteří té vyhody požívají, že skladbu tuto\nobdrží za poloviční cenu, totiž za 3 zl. r. č. Upozor-\nňujeme ctěné naše pp. odběratelé, že výhody této pou-\nžiti lze jen do 15. dubna t. r.\n* Tomáškova slavnost jubilejní. Sdělili jsme již\nctěným čtenářům „Dalibora\", že hudební odbor musea\nkrálovství českého hodlá oslaviti důstojným spůsobem\ndne 17. dubna b. r. 100 letou památku narozenin V ác-\nslava Tomáška, jednoho z nejpřednějších hudebníků,\njimiž se vlast naše honosí. Komitét k uspořádání jubi-\nlejní této slavnosti sestavený, započal již s prácemi pří-\npravnými a ustanovil se již v schůzi dne 25. t. m. od-\nbývané na programu slavnosti, jejž tuto sdělujeme. Dne\n17. t. m. ráno provozovati se bude v chrámě Panny\nMarie před Týnem velké rekviem Tomáškovo, jedno\nznej slavnějších jeho děl (řízením páně Kavánovým).\nTentýž den zasazena bude pamětní deska na domě\n(č. p. 15 v Tomášské ulici), kdež oslavenec žil a ze-\nmřel (5. dubna 1850). Následující pak den uspořádán\nbude slavnostní koncert, v němž spoluúčinkovati\nbudou první umělecké síly pražské. Program ke kon-\ncertu tomuto ustanoven následovně: I. Odděl.: 1. Ou-\nvertura k opeře „Serafína\". Op. 36. 2. Dvojzpěv „Lou-\nčení se Hektora s Andromachou\" s prův. orkestru. Op.\n89. 3. Eklogy pro piano. 4. „Sbor cikánů s průvodem\norkestru, op. 111. 11. Odděl. 1. Ouvertura do es-dur,\nop. 38. 2. Písně české (z Králodvorského rukop. a z Han-\nkových písní). 3. Rhapsodie pro piano. 4. Zpěvy a sbory\nk Šilerově dramatu „Nevěsta Mesinská\" vesměs to\nskladby Tomáškovy. Za předsedu komitétu slavnostního\nzvolen pan hrabě Karel Šonborn. Příští sezení odbývá\nse v neděli dne 29. t. m. o 4. hod. v museu.\n* Nové zpěvohry. Z d. Fibich pracuje na nové\nvelké zpěvohře „Frithjof\", jejížto hlavní látka vzata\njest z dějin dánských. F. Zd. Skuherský taktéž\nzanáší se s velkou vlasteneckou zpěvohrou „Jaroslav\".\n* Táborský list „Český Jih\" věru že sotva ku\ncti českému jihu píše v č. 25. takto: „Ano, opera\njest na hodně nízkém stupni a byla-li silnou stránkou\ndivadla našeho, jest nyní jeho Achillovou patou. Za ří-\nzení p. Smetany/ jemuž někteří enthusiasté a přátelé v hy-\nperbolicky ch chválořečích stále a stále podkuřují, jde to\ns naší operou stále dolů. Novinku slyšíme málo kdy a\nještě řidčeji vídáme p. Smetanu u pultu kapelnického.\nZ původních oper nedává se než „Prodaná nevěsta\",\njiní skladatelové odstrkují se nešetrně do kouta\" atd.\nPoctivému tomu pisateli tudíž není známo, že v letošní\nzimní sezoně čítati můžeme pět novinek operních, kdežto\njiná a to skvěle dotovaná divadla dvorní čítají jednu neb\nnejvýše dvě novinky ? Také ani tolik übožák nevěděl,\nže vedle „Prodané nevěsty\" provedeny byly Šeborovy\nzpěvohry „Husitská nevěsta\", „Drahomíra\", Rozkošného\n„Svatojanské proudy\" ? Kdo sahati musí ku lži tak\nzjevné, aby potupiti mohl nejpřednějšího z našich umělců,\nvylučuje se sám z řady počestných lidí! Jak nazvati\nvšak máme jednání „Hudebních listů\", kteréž se neo-\nstýchají bídáctví takové s nezatajenou rozkoší ještě také\nskrovnému ovšem počtu svých čtenářů ohřívati? Odi\nprofanum vulgus!\n* Tyto dny meškala v Praze ruská zpěvačka paní\nPoljakova, kteráž nedávno v Paříži před vybraným\nposlnchačstvem nemalý vzbudila obdiv krásným hlasem\nsvým i výraznosti zpěvu.\n* SI. Emilie Bubeníčkova přislíbila, že opět vy-\nstoupí pohostinsku na českém jevišti, což zajisté při-\njato bude ve všech kruzích obyvatelstva pražského s vel-\nkým potěšením. Zahájena budou jejími hrami pohostin-\nskými představení česká v divadle novoměstském.\n* Tyto dny meškal v Praze výtečný hoto/itel ná-\nstrojů smyčcových a rodák náš p. T. Zach z Vídně,\ni odevzdal opět p. prof. Koptovi jedny nové housle,\npráci to v pravdě mistrovskou, kteroužto postihl nejdo-\nkonalejší vzory vlašské v míře úžasné.\n* Přátelům ruské hudby vítána bude zpráva, že\nkněhkupectví dra. Ed. Gregra a Fr. Dattla tyto dny zá-\nsobeno bylo petrohradskou firmou Bessela větším výbě-\nrem ruských původních skladeb, zejmena z doby nejno-\nvější pocházejících. Mezi nimi nalézají se také úplné\nklavírní výtahy ruských původních zpěvoher: „Boris Gu-\ndunov\" od Musorgského, „Kamennij gost\" od Dargomijž-\nského a „Pskoviťanka\" od Rimskij-Korsakova.\n* Z Brna. (Pův. dop.) Jen zřídka přináší nám\nletošní saisona něco pozoruhodného. Nejvíce zajímavosti\nmaji do sebe produkce z oboru hudby komorní,\nv jichžto pořádání se uvázali pp. Zinke (první housle),\nBřezovský (druhé housle), Mráček (cello), členové\ndivadelního orkestru a Hummel (viola a klavír),\nkapelník městského divadla. Dosud hrálo se třikrát:\n21. prosince m. r. (kvarteto od Mozarta do c-dur,\nčís. 6. Mendelssohnovo trio, op. 49 do d-mol\nHaydnovo kvarteto op. 94 do g-dur), 6. ledna b. r.\n(kvarteto od Beethovena do f-dur op. 59 variace\nz Haydnova tak zvaného kvarteta „císařova\" Šuber-\ntovo kvinteto op. 114) a 15. března (Mendelssohn-\nGade-Šumann). Produkce tyto v sále německého\ngymnasia pořádané poutají k sobě plnou pozornost ne-\nčeiného ale kompetentního obecenstva, jež se z hudebních\nkruhů našich skládá. Páni pořádatelé zasluhují tím vět-\nšího uznání, ano obecenstvo naše častými produkcemi\n„Florentinů\" nakloněno jest činiti požadavky velmi přísné.\nVyslovujeme jim tudíž milerádi svou spokojenost a tě-\nšíme se, že nezůstane pouze při 4 obmýšlených pro-\ndukcích, nýbrž, že páni pořadatelé nás každoročně\ncyklusem tak vzácných produkcí obdaří a k oživení hu-\ndebního ruchu v Brně přispějí. Mánnergesangsverein\na hudební spolek odbývaly po jednom koncertu.\nPoslednější bude míti druhý letošní koncert koncem\nt. m., k němužto sestaven velmi krásný a zajímavý\nprogram. V příštím dopisu zmíním se o něm podrob-\nněji. —D. 8. března pořádala „beseda Brněnská\"\nkoncert za spoluúčinkování houslisty Vám známého,\npana Ševčíka zVídně, a zpěvačky slč. Fi 1. Th o mí-\nsový (mezzosopran) taktéž .z Vídně. Úspěch koncertu\nbyl rozhodný, což platí v míře ještě vyšší o koncertní be-\nsedě „řemeslň, besedy Svatopluk\" dno 14. břez.\nodbývané. K této zavítal k nám pan Josef Lev\nz Prahy; tím zajisté řečeno vše; ještě dnes jsou vý-\ntečné výkony jeho (o kterých i „Briinner Zeitung\"\npraví, že byly „wahrhaft meiste.haft\") předmětem denní\nrozmluvy v naší společnosti. Pan Lev svými přednáš-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 7662, "texte": "kami (zpíval arii z Rossiniho „Popelky\", arii prince\nMiroslava ze „Zakletého prince\" od Hřímalého a dvě\nroztomilé písničky jím samým složené) přečetné obe-\ncenstvo v pravém slova smyslu unesl, tak že bouřlivého\npotlesku a volání nechtělo býti ani konce. Při této\nbesedě přednesen po dlouhé době opět jednou Kříž-\nkovského velkolepý sbor „Cyrill a Methoděj\"\ns průvodem piana a plechových nástrojů. Následkem\nmalého počtu zpěváků nebyl výsledek sice znamenitý,\nale vzhledem k obtížím skladby velmi slušný, což\npěvcům i sbormistru panu Janáčkovi slouží věru ku cti.\nPan Zinke přednesl dvě houslová sola a ve spolku\ns panem Mráčkem a p. drem. Illnerem dvě\nvěty z jednoho tria od Beethovena.\n* Koncerty. Y tomto týdnu zvláště dva dobročinné kon-\ncerty vynikly skvělými programy svými daleko riad niveau\nobyčejného proudu koncertního a zasluhují aby z ryze umě-\nleckého stanoviska co vzory se skvěly všech u nás poněkud\nv diskredit přivedených koncertů dobročinných. Ve prospěch\ngymnasistů uspořádán byl koncert dne 24. března. V programu\nzvláště imponovaly tři pozoruhodné novinky a sice dvě skla-\ndatelů domácích a jedna, kterouž zahájen byl koncert • od\nJurije z Arnoldu ruského skladatele a známého spisova-\ntele výtečných článků, o stavu ruské hudby pojednávajících.\nTato orkestrální skladba, předehra totiž k dramatu „Boris\nGodunov\" zosnována jest na motivech velkolepých, markant-\nních, plných síly, jádra jakož i karakteristické fysiognomíe.\nChváliti musíme bohatou invenci hudební, z níž dýše věrný\nohlas ruské písně národní; velmi prospěšně působí zvláště\npoetickým duchem ovanuté spracování motivů základních; že\nbohaté tvary harmonické jakož i nad míru skvělá instrumen-\ntace vyrůstá z půdy nejmodernéjší, rozumí se samo s sebou při\nskladateli, jenž bojuje pro ideu sloučení nejmodernějších vy-\nmožeností v oboru hudebním povšechném s národním karakte-\nristickým elementem čistě slovanského ducha. Koncert uza-\nvřela velmi důstojně druhá nová orkestrální skladba „Yeselo-\nheraí ouvertura\" od Zděnka Fibicha meškajícího nyní\nve Vídni. Skladba tato, o níž jsme již při jejím dokončení\nv loňském ročníku pochvalnou přinesli zprávu, jest v rozmě-\nrech menších komponována a hodí se ladnou svou formou\ni bujaře rozmarným životem vniterním co úvodní čásť hudební\nk některé ze salonních našich domácích veseloher i doufáme\nže p. kapelník Čech, jenž novinku tuto pečlivě nastudoval,\nstarosť o to povede, abychom rozkošnou tuto skladbu Fibi-\nchovu v divadle našem, kde beztoho při veselohře či činohře\nslyšíme neustále jen staré otřepané skladby, častěji uslyšeli.\nZákladní kámen, na němž jaksi celý program spočíval tvořilo\nvelkolepé Skuherského „Credo\" z vokální mše slavnému\nreformátoru hudby chrámové Wittovi věnované. Ryze církevní\nduch, jenž z práce této vane, činí jí tím vzácnější v naší re-\nformou hudby chrámově se pilně zabývající době, i bylo by\nzáhodno, aby šťastný skladatel netajil déle celou skladbu svou\nve tmách psacího stolku a provedl celou mši při nejbližší pří-\nležitosti; neboť pakliže smíme souditi ze zdařilého tohoto\n„Creda\" na dílo celé, tu máme všechnu příčinu žádati o brzké\nuvedení celku v širší kruhy obecenstva. O ostatní piecy dělily\nse slečny Střiková a Ratzenbéckova a houslista p. Bóh\nz Rostkronů. Prvně jmenovaná zvučného sobě dobyla jména\nzvláště od doby posledního svého samostatného koncertu,\nv němž se osvědčila co síla velenadaná, od níž možno pro\nbudoucnost mnoho zdárného očekávati. Houslista p. Boh před-\nnesl koncert Mendelssohnův s čistým klidným tonem a velmi\nse líbil. Y celku zdařilejším a vábnějším programem vyni-\nkal den na to uspořádaný koncert ve prospěch filosofů. Tři\npůvodní velké orkestrální skladby našich komponistův tvořily\njádro celku, okolo něhož v ladném skupení vynikaly výkony\nslavné naší pěvkyně slč. Bubeníčkovy, jež nejen výtečným\npřednesem nýbrž í celistvým poetickým zjevem svým roznítiti\ndovedla veškeré obecenstvo. O zdařilý výsledek solových čísel\ndělili se s umělkyní zmíněnou slč. Střiková a basista pan\nMareš, jenž krásným hlasem ač poněkud mdlým výrazem\npřednesl Šubertova „Wanderera\" a známou národní „Bože\nmůj, otče můj\". Slč. Střiková se tentokráte udržeti dovedla\nna výši uměleckého naladění svého. Hrála našeho Duška\nslavný vojenský koncert s průvodem orkestru, etudu od Cho-\npina (do f-dur) a scherzo od Yeita, tedy vesměs skladby\nslovanských skladatelů. Slč. Bubeníčkova zavděčila se\nobecenstvu především jemnocitým svým přednesem tří krásných\nnárodních písní; těžiště svého spolupůsobení složila v Gouno-\ndově meditaci „Ave Maria\" na Bachovo prvé praeludium\nz temperovaného klavíru: zde totiž ctěná umělkyni rozvinula\nv nej skvělejším lesku krásné zpěvní své prostředky zvláště ve\nvyšších polohách svého zdravého, svěžího fondu hlasového.\nPři čísle tomto provázeli slečnu pp. Sitt (housle), Foerster\n(harmonium) a dr. Procházka (piano). Z oněch zmíněných or-\nkestrálních skladeb jsou nam již dvě z dřívější doby známy,\ntotiž Dvořákova geniálně koncipovaná předehra ku zpěvo-\nhře „Král a uhlíř\" a Skuherského znamenitá fantasie\nna Máchův „Máj\", o níž jsme nedávno podobný přinesli\nrozbor. Yýhradní novinkou byla nově komponovaná předehra\nku zpěvohře „Lejla\" od K. Bendi a, jež skvěla se v čele\nprogramu a velmi se líbila. Z čistě orkestrálních skladeb\njest to zajisté Bendlova nejzdařilejší práce, jež vždy bude\nozdobou koncertů orkestrálních. Jsou tu v přísné práci the-\nmatické provedeny oba motivy Almamena i Lejly: onen bouřný,\npln náruživé energie, tento pak něžný, touhyplný se slzou\nutrpěni lásky v oku krásném. Stupňování prostředky orke-\nstrálními jest přímo úchvatné, harmonisace šťavnatá a thema-\ntická práce překvapující. Že skvělým tímto portálem celá\nbudova nejzdařilejší Bendlovy opery jenom získala, jest pa-\ntrno. Hlavních zásluh sobě získal o uspořádání obou koncertů\nsestavení výtečných programů p. kapelník Čech, jenž se po\noba dny znovu osvědčil co vytrvalý i obezřetný dirigent mas\norkestrálních.\n\nX\n\n* Musica sacra. Reforma hudby církevní v městě\nnašem snahou několika mužův o dobro věci samo peču-\njících prováděná neustále siřeji se rozmáhá a hlubších\nkořenů zapouští. Hlavní jádro chvalné této novoty spo-\nčívá, jak jsme již častěji měli příležitost naznaciti v chrámu\nsv. Vojtěcha, kde tamnéjší ředitel kůru prof. J o s. Fór-\nster nad obyčej precizně má sestudovaný sbor, s nímž\nnyní se odvažuje podotýkáme hned ku předu, že se\nštěstím rozhodným k neustále vyšším, obtížnějším\núkolům. Tak provedl minulou neděli velkou mši pro\nsmíšený sbor a varhany („In Honorem Sanctae Lu-\nciae\") od dra. Frant. Witta, v nynější době mnoho\njmenovaného muže, jenž stojí v cele celého reformator-\nského hnutí v Německu. Jest to práce ovšem v přís-\nném slohu provedená a našinec věru nevychází z po-\ndivu, jak možno s tak skrovnými prostředky výrazu hu-\ndebního tak velkých a úchvatných účinků se dopracovat!.\nZvláště „Credo\" působí mocí neodolatelnou: jest plno\npravdivého výrazu a ušlechtilého nadšení. První z vlo-\nžek totiž „Graduale\" od Hahna „Diffusa est gratia\"\njest prací poněkud lehčího rázu. Za to jest druhá vložka\nOffertorium „Ave Maria\" od Jos. Fórstra skladbou\nducha tím ušlechtilejšího a výrazu v zbožném zanícení\nvroucnějšího, i podotýkáme s obdivem, že se v neoby-\nčejné míře podařilo šťastnému skladateli docílit) v této\nskladbě zvláštní onen ráz velkých slavných mistrů sta-\nro vlašských, jenž vždy s mocí úchvatnou nitra našeho\nco synů pozdějších století se dotýká. Ačkoli tak se\npřiblížil ku vzorům dávných těch velmistrů, předce na\ndruhé straně zachoval v prácí své zvláštní ráz indivi-\nduelní a tím též originelní. Že skladatel musel veliká\nstudia prodělati v oboru tomto, než se dovedl vžiti ve\nsvých skladbách v ducha toho ryze církevního umění,"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "103", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 8060, "texte": "leží na bíledni; za to smíme též doufati, že Foerstra\nvždy počítati budeme mezi nejprvnéjší mistry, jež do-\nsavádní náš velmi chudý odbor hudby církevní zdařilými\nprácemi valně obohatí! Y stejném směru praktického\nprovádění reformy hudby chrámové pokračuje též co\nnejchvalnéji nynější ředitel kůru u sv. Ducha p. J. Starý.\n\nX.\n\n—pp—\n* V zábavě hudebním odborem „Umělecké besedy\" dne\n19. t. m. uspořádané bylo prvním číslem programu nové smyč-\ncové kvarteto Zdenka Fibicha, první to práce jeho to-\nhoto druhu a to ihned práce velmi zdařilá. Hudební myšlenky\nv této jeho skladbě jsou původní, samostatné, prodchnuté vře-\nlým citem a zbudované s úplnou znalostí techniky v stavbě\nkvartetní v jednotný výtvor bohatého ducha a plodné, pestré\nobraznosti. V první vétě, allegro, proplétají se dva rozkošné\nmotivy, z nichž první, sladká, lichotivá to mluva lásky je jaksi\nnaléhavě opětovanou prosbou, na kterou odpovídá druhý mo-\ntiv, snivá, cituplná to protimluva se znakem národního ná-\npěvu. Po krátké, vážné cesuře vede první motiv, který byl\nna okamžik snad že prosba jeho zůstala oslyšena za-\nchmuřil tvář svou, svůj roztomilý, tklivý dialog s motivem\ndruhým dále. Druhá věta, andante, počíná hluboce cítěným,\nvroucím zpěvem, který má taktéž nepopiratelnou národní tvář-\nnost. Zpěv tento rozvíjí se v patheticky vzhůru se pnoucí\nthema, jež přerušeno úsečnými akordy, uchvátivšími je jak\nprudkým a trpkým žalem, málomocně a beznadějně klesá\ns bolestným povzdechem. Na to ozývá se opět první vroucí\na dojemný nápěv doznívající v teskných zvucích hlubokého\nbolu. Třetí věta, scherzo, je naskrz původního, v kvartetních\nskladbách zcela nového a neobvyklého rázu. V rytmu a ve\nspůsobě polky prohání í-e zde dovádivý motiv s okem radostí\nzářícím a tvoří také tím obdobu k ušlechtilým, podobným mo-\ntivům Chopinovým, v jeho mazurkách neb polonezách, že\nv největší, nevázané veselí vnikají tony s nádechem bolest-\nným, elegickým, takřka úsměv na rtech, kdežto oko, dříve\nžárem rozkoše se třpytící, kalí se slzami. Jest zajisté proto\ntato věta kvartetní rázu rvze národního v nejušlechtilejším\ntoho slova smyslu, ač jinak spadá svou harmonizací a celou\nsvou stavbou zúplna v obvod moderní hudby, tak, jako ony\nskladby Chopioovy jsou ryze národní, byť i byly svého času\nzasáhly reformatorné v takovýto druh klavírní hudby, byť tu-\ndíž i byly zjevy a výtvory novými. Nebo v tomto ohledu\ntvoří zajisté umělec, který má bystré oko a zdravé srdce při\npozorování celé podstaty života svého národu, jedině hudbu\nnárodní a nikoli národ sám. Proto může a musí také jiti\nvždy hudba národní, která chce činiti nároky na to, že jest\ndílem uměleckým, ruku v ruce s celým hnutím a všemi zku-\nšenostmi hudby svého času, hudby moderní, a musí proto býti\nvždy novou, vždy ku předu spějící, nikoli snad pouhým odva-\nrem toho, co zoverne písní národní, a co je výtvorem jednak\nv mezích svých velmi úzkým a jinak odvislým od oné doby a\nvkusu jejího, v níž byly písně ty vznikly. Národní puritanis-\nmus v této věci byl by s to, zničiti na dobro každý nový vý-\nkvět pravé národní hudby umělecké. Čtvrtá věta, presto a\nmaestoso, počíná kvapným, nepokojem zmítaným motivem, je-\nhož antithesou je hrdě vzpřímené thema, plno síly a vzletu.\nNěkolikráte střídavě opětovány, splývají oba tyto motivy v jednu\nbytost, cello vede první onen motiv v náruč motivu druhému,\nhranému ostatními třemi nástroji a kvarteto končí široce roz-\nloženým, dithyrambicky povznešeným, takřka již orkestrálním\ndruhým motivem této poslední věty. Celá tato skladba svědči\nopět co nejvýmluvněji o skvělé tvůrčí síle skladatelově, která,\nvyjímaje několik málo jednotlivostí, jež v provedení nástroji\nkvarteta nezněly zcela tak, jak bylo skladatelem při tvoření\njejich zamýšleno, podala nám dílo dokonalé. Provedení to-\nhoto kvarteta s prvním houslistou p. Kop tou v čele, jevilo\ntu nejlepší snahu a píli, nebylo však provázeno ve všech svých\nčástech stejným zdarem, jelikož není možno, aby na kvap se-\nstavené kvarteto, které není ještě sehráno, podalo výkon zcela\nbezvadný a v souhře dokonalý. Dále zahrál výborný, mla-\ndistvý houslista p. Kopta Šumannovo „snění\" a piecu z Vieux-\ntempsovy suity s cituplným přednesem, pevným tonem a vel-\nkou zručností. Baritonista p. Kinský deklamoval pak Pře-\nmyslův čarokrásný úchvatný zpěv ze Smetanovy „Libu šy1\nzpěv to plný plamenného citu a hrdinného, bohatýrského nad-\nšení, jehož melodická část má svou arsi a thesi ve výtečné\nryze české deklamaci slovného podkladu, plyne tudíž co do\nvzniku svého z principu deklamatorního, v hudbě dramatické\nnyní již všude uznaného a přijatého. O národním razutohoto\nzpěvu platí totéž, co bylo o kvartetu Fibichově řečeno, jen\nže zde zvláštnost českého přízvuku v hudebně vzorně dekla-\nmovaných slovech dodává této dramatické hudbě ještě vý-\nznačnějšího tvaru nejušlechtilejší hudby národní. P. Kaan\npianista, požívající již jména velmi zvučného, hrál s cellistou\np. Šrámkem dvě skladby vlastní pro klavír a cello. Obě\ntyto skladby, „romance\" a „zastiveníčko\" jsou velmi pěkné,\nco nejpečlivěji provedené kresby a v obou je základní ton se\nvšemi svými podpůrnými barvami výborně postižen. Souhra\nobou hráčů byla souladná, stínem a světlem vhodně opatřená.\nSkončena byla tato zábava jednou větou z nové sonáty Dvo-\nřákovy pro klavír a housle,, provedenou pp. Kaanem a Kop-\ntou. Třeba litovati, že nebyla provedena celá tato skladba,\nponěvadž dojem jednotlivé její části byl toliko kusý, nemaje\noporu v myšlenkové soustavě celého díla. Nicméně byl do-\njem tento značný a velmi závažný. Hráno adagio ze sonáty\nté. Úvodem je i:emný, mrakem trudnomyslnosti zastřený mo-\ntiv, který opět a opět modulován poznenáhla mračnou roušku\nze sebe stírá a přeje průchod slunečnému zásvitu ve velmi\nkrásné, kolébavé a tišící melodické frasi. Tato stále stupňu-\njíc, září posléz plným slunečným palem, halí se však záhy zas\nv nové kupící se mraky a věta tato končí prorývajíc ve své\nzávěrečné části hloubí duše, zvuky sestupujícími jako v nej-\ntajnější úkryt srdce bolem rozervaného. Dovoleno-li souditi\nz věty této na ostatní čá Ti této sonáty, nutno uznati, že Dvo-\nřák vytvořil vní skladbu velmi krásnou, naskrz původní a\nna nejvýš zajímavou. Jedině co by bylo lze vytknouti tomuto\nadagiu, jest někdy bezúčelné hromadění příkrých, nerozvedených\ndisonancí, a poněkud krátkodeché sestrojení jednotlivých mo-\ntivů, kdežto by skladba sama snad širším jich rozkladem, any\no sobě jsou krásné ana nejvýš půvabné, ještě většího lesku\na sytější barvy byla nabyla. Tato výtka ovšem nikterak nemá\na nemůže zacloniti znamenitou působnost skladby našeho ge-\nniálního Dvořáka. Sehráno bylo toto adagio výborně iv kla-\nvírním iv houslovém partu. Oba hráči jsou jak v technickém\novládání svých nástrojů, tak iv oduševneném přednesu otejno*\nrodí. Obecenstvo štědřilo všem číslům programu hojnou\npochvalu.\n\n* Poloroční zkoušky v ústavech pražských odbývají\nse v těchto dnech s úsilím neúnavným i vydávají\nsvědectví o tom rodičům i přátelům, jaké pokroky as\nmladí jich nadějní umělci i umělkyně učinili. Minulé\npondělí navštívili jsme hudební ústav Jana a Pavlíny\nČahounových na široké ulici i přiznáváme se již\nku předu, že překvapeni jsme byli výkony téměř všech\nžaček, jež zúčastnily se koncertní produkce na konci\nzkoušek provedené. Slč. Guglielma Florova, Aug. de\nHollenfferova, slečny Clara a F. Můldnerovic, Betti For-\nsterova a zvláště sl. Josefina Strengova všechny\nžákyněg mají choulostivou stránku techniky klavírní již\nza sebou i pozorovati bylo, že vedle naučeného i jakýsi\nsamostatný individuelní ráz v pojmutí skladeb a před-\nnášení jich si šťastnou u nich cestu klestí. Moment to\nzajisté pozoruhodný a pro budoucí zdar jich hudebního\nvychování významný. Hlavní pozornosť všeho přítomného\nposluchačstva obracela na se žákyně, jež poslední jsouc\nv programu (corona ťinit opus) velkou si zvolila úlohu\nku provedení as vítězným zdarem si počínala stupňujíc\nvýraz nadšení samobytného až k mohutné frázi závěre-\nčné s rostoucí neustále silou v úhozu téměř mužném.\nJest to slč. Josefina Strengova, jež hrála Lisztovu\nmohutnou „koncertní parafrasu\" z Mendelssohnovy hudby"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "104", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1980, "texte": "ke „Snu noci Svatojanské\". Zjev tento na mládí své\npřekvapuje nejen neobyčejnou téměř bezvadnou obrat-\nností technickou, nýbrž hlavně přednáškou rozumnou i\nnadšením vniterním oduševněnou, tak že směle tu mů-\nžeme prorokovati ač bude-li se vyvíjeti i na dále\nstejným krokem zajisté skvělou budoucnost uměleckou.\n\nx.\n\nX.\nČeská zpěvohra. „Marie, dcera pluku\" (Donizetti)\n„Linda11 (Donizetti k benefici slč. z Ehren-\nbergů). Slč. Boscbettiova, jež jedním rázem co\n„Markétka\" sobě v obecenstvu pražském dobyla hojných\nsympatií, vystoupila ještě po dvakráte na našem jevišti\nse zdarem ne méně skvělým a sice vždy v titulní úloze\nDonizettibo operety „Dcera pluku\". Co jsme o krásných\nvlastnostech slečniných poprvé pověděli, to platí i nyní\nv míře tím větší; podotýkáme jen, že siečnin celý zjev\nlépe účinkuje v seriosních úlohách, kde ušlechtilá vášeň\nslečnina razí sobě cestu proudem pathetickým, vznášejí-\ncím se po vysokém kothurnu tragické rekyně. Že jméno\njejí zůstaví v paměti obecenstva našeho památku velmi\nčestnou, jest z ovací slečně při každé příležitosti přiná-\nšených patrno.\n.Donizettibo „Linda ze Chamounix\" jest nejslabší\nprací skladatele toho a nejlarmoyantnější komedií ico\ndo tekstu i co do hudby. Yzdor tomu honosí se mno-\nhou zdařilou ba i karakterističnou partií, která\npakliže provedena jest dovednou sílou uměleckou, mnohdy\ni úchvatněji působiti může na širší kruhy obecenstva.\nTak efektuovala slč. z Ehrenbergu v titulní úle ze a té-\nměř po každém výstupu, po vděčnějších momentech byla\nod četně shromážděného obecenstva hojně pochvalou\nobsypávána. Že i při objevení se byla vřele uvítána a\nkyticemi i věnci vyznamenána, rozumí se při oblíbeností\numělkyně té samo sebou. Yedlé ní vynikala slč. Hanu-\nšova co „Pierotto\" velmi prospěšně. Pan Yávra (Carlo)\nměl šťastný večer jsa dobře disponován; podobně měl\ni p. Lev zvláště šťastnou hodinku a věru neodolatelně\npřednesl zejména kletbu ve finále druhého'jednání. Celek\nvedením p. kap. Čecha šel hladce i precizně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c009", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "100", "page_fin": "102", "image_debut": 4, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.5.1", "titre_corps": "* Smetanova nová zpěvohra \"Dvě vdovy\" nalezla", "titre_sommaire": "* Smetanova nová zpěvohra \"Dvě vdovy\" nalezla", "signature_source": "X", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "100", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.4", "debut_caractere": 4702, "fin_caractere_exclue": 5893, "texte": "* Smetanova nová zpěvohra \"Dvě vdovy\" nalezla\npři jejím včerejším prvním provozování nadšeného při-\njetí; skoro každému číslu bylo hlučně tleskáno, skladatel\npo každém jednání několikráte volán i odevzdán mu na\njevišti jménem sólistů naší opery skvostný stříbrný věnec\nvavřínový. Ctitelové jeho věnovali mu skvostnou stříbr-\nnou taktovku. Věnců a kytic ani jsme nemohli spočítati.\nTakto obdržel mistr Smetana ovací velkolepou, jakáž se\nmimo paní Malé ještě žádnému na našem jevišti nedo-\nstalo, skvělé zadostučinění za všechny ty ničemné útoky,\njimiž „Hud. listy\" a čistí jich pomocníci za posledních\ndob s zběsilostí až směšnou naň se řítili. Divadlo bylo až\ndo posledního místečka vyprodáno.\n* Dne 25. t. m. provedena byla v hlavním chrámu\nPanny Marie před Týnem řízením ředitele kůru p. Fr. Kavána\nvokální mše pro smíšené hlasy od K. Bendla, o\nníž jsme již v loňském ročníku „Dalibora\" bližší úvahu\npodali. Známé „O Maria\" od Jelena vloženo bylo co\ngraduale. Novinkou bylo offertorium od Fr. Kavána skladba\nrovněž vokální pro smíšené hlasy.\n* Na X. slavnostní mši od V. E. Horáka,\nkterá co nejdříve tiskem a nákladem firmy: Em. Starý\na spol. vyjde, přihlásilo se až dosud 42 předplatitelů"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "101", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6135, "texte": "„Dalibora\", kteří té vyhody požívají, že skladbu tuto\nobdrží za poloviční cenu, totiž za 3 zl. r. č. Upozor-\nňujeme ctěné naše pp. odběratelé, že výhody této pou-\nžiti lze jen do 15. dubna t. r.\n* Tomáškova slavnost jubilejní. Sdělili jsme již\nctěným čtenářům „Dalibora\", že hudební odbor musea\nkrálovství českého hodlá oslaviti důstojným spůsobem\ndne 17. dubna b. r. 100 letou památku narozenin V ác-\nslava Tomáška, jednoho z nejpřednějších hudebníků,\njimiž se vlast naše honosí. Komitét k uspořádání jubi-\nlejní této slavnosti sestavený, započal již s prácemi pří-\npravnými a ustanovil se již v schůzi dne 25. t. m. od-\nbývané na programu slavnosti, jejž tuto sdělujeme. Dne\n17. t. m. ráno provozovati se bude v chrámě Panny\nMarie před Týnem velké rekviem Tomáškovo, jedno\nznej slavnějších jeho děl (řízením páně Kavánovým).\nTentýž den zasazena bude pamětní deska na domě\n(č. p. 15 v Tomášské ulici), kdež oslavenec žil a ze-\nmřel (5. dubna 1850). Následující pak den uspořádán\nbude slavnostní koncert, v němž spoluúčinkovati\nbudou první umělecké síly pražské. Program ke kon-\ncertu tomuto ustanoven následovně: I. Odděl.: 1. Ou-\nvertura k opeře „Serafína\". Op. 36. 2. Dvojzpěv „Lou-\nčení se Hektora s Andromachou\" s prův. orkestru. Op.\n89. 3. Eklogy pro piano. 4. „Sbor cikánů s průvodem\norkestru, op. 111. 11. Odděl. 1. Ouvertura do es-dur,\nop. 38. 2. Písně české (z Králodvorského rukop. a z Han-\nkových písní). 3. Rhapsodie pro piano. 4. Zpěvy a sbory\nk Šilerově dramatu „Nevěsta Mesinská\" vesměs to\nskladby Tomáškovy. Za předsedu komitétu slavnostního\nzvolen pan hrabě Karel Šonborn. Příští sezení odbývá\nse v neděli dne 29. t. m. o 4. hod. v museu.\n* Nové zpěvohry. Z d. Fibich pracuje na nové\nvelké zpěvohře „Frithjof\", jejížto hlavní látka vzata\njest z dějin dánských. F. Zd. Skuherský taktéž\nzanáší se s velkou vlasteneckou zpěvohrou „Jaroslav\".\n* Táborský list „Český Jih\" věru že sotva ku\ncti českému jihu píše v č. 25. takto: „Ano, opera\njest na hodně nízkém stupni a byla-li silnou stránkou\ndivadla našeho, jest nyní jeho Achillovou patou. Za ří-\nzení p. Smetany/ jemuž někteří enthusiasté a přátelé v hy-\nperbolicky ch chválořečích stále a stále podkuřují, jde to\ns naší operou stále dolů. Novinku slyšíme málo kdy a\nještě řidčeji vídáme p. Smetanu u pultu kapelnického.\nZ původních oper nedává se než „Prodaná nevěsta\",\njiní skladatelové odstrkují se nešetrně do kouta\" atd.\nPoctivému tomu pisateli tudíž není známo, že v letošní\nzimní sezoně čítati můžeme pět novinek operních, kdežto\njiná a to skvěle dotovaná divadla dvorní čítají jednu neb\nnejvýše dvě novinky ? Také ani tolik übožák nevěděl,\nže vedle „Prodané nevěsty\" provedeny byly Šeborovy\nzpěvohry „Husitská nevěsta\", „Drahomíra\", Rozkošného\n„Svatojanské proudy\" ? Kdo sahati musí ku lži tak\nzjevné, aby potupiti mohl nejpřednějšího z našich umělců,\nvylučuje se sám z řady počestných lidí! Jak nazvati\nvšak máme jednání „Hudebních listů\", kteréž se neo-\nstýchají bídáctví takové s nezatajenou rozkoší ještě také\nskrovnému ovšem počtu svých čtenářů ohřívati? Odi\nprofanum vulgus!\n* Tyto dny meškala v Praze ruská zpěvačka paní\nPoljakova, kteráž nedávno v Paříži před vybraným\nposlnchačstvem nemalý vzbudila obdiv krásným hlasem\nsvým i výraznosti zpěvu.\n* SI. Emilie Bubeníčkova přislíbila, že opět vy-\nstoupí pohostinsku na českém jevišti, což zajisté při-\njato bude ve všech kruzích obyvatelstva pražského s vel-\nkým potěšením. Zahájena budou jejími hrami pohostin-\nskými představení česká v divadle novoměstském.\n* Tyto dny meškal v Praze výtečný hoto/itel ná-\nstrojů smyčcových a rodák náš p. T. Zach z Vídně,\ni odevzdal opět p. prof. Koptovi jedny nové housle,\npráci to v pravdě mistrovskou, kteroužto postihl nejdo-\nkonalejší vzory vlašské v míře úžasné.\n* Přátelům ruské hudby vítána bude zpráva, že\nkněhkupectví dra. Ed. Gregra a Fr. Dattla tyto dny zá-\nsobeno bylo petrohradskou firmou Bessela větším výbě-\nrem ruských původních skladeb, zejmena z doby nejno-\nvější pocházejících. Mezi nimi nalézají se také úplné\nklavírní výtahy ruských původních zpěvoher: „Boris Gu-\ndunov\" od Musorgského, „Kamennij gost\" od Dargomijž-\nského a „Pskoviťanka\" od Rimskij-Korsakova.\n* Z Brna. (Pův. dop.) Jen zřídka přináší nám\nletošní saisona něco pozoruhodného. Nejvíce zajímavosti\nmaji do sebe produkce z oboru hudby komorní,\nv jichžto pořádání se uvázali pp. Zinke (první housle),\nBřezovský (druhé housle), Mráček (cello), členové\ndivadelního orkestru a Hummel (viola a klavír),\nkapelník městského divadla. Dosud hrálo se třikrát:\n21. prosince m. r. (kvarteto od Mozarta do c-dur,\nčís. 6. Mendelssohnovo trio, op. 49 do d-mol\nHaydnovo kvarteto op. 94 do g-dur), 6. ledna b. r.\n(kvarteto od Beethovena do f-dur op. 59 variace\nz Haydnova tak zvaného kvarteta „císařova\" Šuber-\ntovo kvinteto op. 114) a 15. března (Mendelssohn-\nGade-Šumann). Produkce tyto v sále německého\ngymnasia pořádané poutají k sobě plnou pozornost ne-\nčeiného ale kompetentního obecenstva, jež se z hudebních\nkruhů našich skládá. Páni pořádatelé zasluhují tím vět-\nšího uznání, ano obecenstvo naše častými produkcemi\n„Florentinů\" nakloněno jest činiti požadavky velmi přísné.\nVyslovujeme jim tudíž milerádi svou spokojenost a tě-\nšíme se, že nezůstane pouze při 4 obmýšlených pro-\ndukcích, nýbrž, že páni pořadatelé nás každoročně\ncyklusem tak vzácných produkcí obdaří a k oživení hu-\ndebního ruchu v Brně přispějí. Mánnergesangsverein\na hudební spolek odbývaly po jednom koncertu.\nPoslednější bude míti druhý letošní koncert koncem\nt. m., k němužto sestaven velmi krásný a zajímavý\nprogram. V příštím dopisu zmíním se o něm podrob-\nněji. —D. 8. března pořádala „beseda Brněnská\"\nkoncert za spoluúčinkování houslisty Vám známého,\npana Ševčíka zVídně, a zpěvačky slč. Fi 1. Th o mí-\nsový (mezzosopran) taktéž .z Vídně. Úspěch koncertu\nbyl rozhodný, což platí v míře ještě vyšší o koncertní be-\nsedě „řemeslň, besedy Svatopluk\" dno 14. břez.\nodbývané. K této zavítal k nám pan Josef Lev\nz Prahy; tím zajisté řečeno vše; ještě dnes jsou vý-\ntečné výkony jeho (o kterých i „Briinner Zeitung\"\npraví, že byly „wahrhaft meiste.haft\") předmětem denní\nrozmluvy v naší společnosti. Pan Lev svými přednáš-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5904, "texte": "kami (zpíval arii z Rossiniho „Popelky\", arii prince\nMiroslava ze „Zakletého prince\" od Hřímalého a dvě\nroztomilé písničky jím samým složené) přečetné obe-\ncenstvo v pravém slova smyslu unesl, tak že bouřlivého\npotlesku a volání nechtělo býti ani konce. Při této\nbesedě přednesen po dlouhé době opět jednou Kříž-\nkovského velkolepý sbor „Cyrill a Methoděj\"\ns průvodem piana a plechových nástrojů. Následkem\nmalého počtu zpěváků nebyl výsledek sice znamenitý,\nale vzhledem k obtížím skladby velmi slušný, což\npěvcům i sbormistru panu Janáčkovi slouží věru ku cti.\nPan Zinke přednesl dvě houslová sola a ve spolku\ns panem Mráčkem a p. drem. Illnerem dvě\nvěty z jednoho tria od Beethovena.\n* Koncerty. Y tomto týdnu zvláště dva dobročinné kon-\ncerty vynikly skvělými programy svými daleko riad niveau\nobyčejného proudu koncertního a zasluhují aby z ryze umě-\nleckého stanoviska co vzory se skvěly všech u nás poněkud\nv diskredit přivedených koncertů dobročinných. Ve prospěch\ngymnasistů uspořádán byl koncert dne 24. března. V programu\nzvláště imponovaly tři pozoruhodné novinky a sice dvě skla-\ndatelů domácích a jedna, kterouž zahájen byl koncert • od\nJurije z Arnoldu ruského skladatele a známého spisova-\ntele výtečných článků, o stavu ruské hudby pojednávajících.\nTato orkestrální skladba, předehra totiž k dramatu „Boris\nGodunov\" zosnována jest na motivech velkolepých, markant-\nních, plných síly, jádra jakož i karakteristické fysiognomíe.\nChváliti musíme bohatou invenci hudební, z níž dýše věrný\nohlas ruské písně národní; velmi prospěšně působí zvláště\npoetickým duchem ovanuté spracování motivů základních; že\nbohaté tvary harmonické jakož i nad míru skvělá instrumen-\ntace vyrůstá z půdy nejmodernéjší, rozumí se samo s sebou při\nskladateli, jenž bojuje pro ideu sloučení nejmodernějších vy-\nmožeností v oboru hudebním povšechném s národním karakte-\nristickým elementem čistě slovanského ducha. Koncert uza-\nvřela velmi důstojně druhá nová orkestrální skladba „Yeselo-\nheraí ouvertura\" od Zděnka Fibicha meškajícího nyní\nve Vídni. Skladba tato, o níž jsme již při jejím dokončení\nv loňském ročníku pochvalnou přinesli zprávu, jest v rozmě-\nrech menších komponována a hodí se ladnou svou formou\ni bujaře rozmarným životem vniterním co úvodní čásť hudební\nk některé ze salonních našich domácích veseloher i doufáme\nže p. kapelník Čech, jenž novinku tuto pečlivě nastudoval,\nstarosť o to povede, abychom rozkošnou tuto skladbu Fibi-\nchovu v divadle našem, kde beztoho při veselohře či činohře\nslyšíme neustále jen staré otřepané skladby, častěji uslyšeli.\nZákladní kámen, na němž jaksi celý program spočíval tvořilo\nvelkolepé Skuherského „Credo\" z vokální mše slavnému\nreformátoru hudby chrámové Wittovi věnované. Ryze církevní\nduch, jenž z práce této vane, činí jí tím vzácnější v naší re-\nformou hudby chrámově se pilně zabývající době, i bylo by\nzáhodno, aby šťastný skladatel netajil déle celou skladbu svou\nve tmách psacího stolku a provedl celou mši při nejbližší pří-\nležitosti; neboť pakliže smíme souditi ze zdařilého tohoto\n„Creda\" na dílo celé, tu máme všechnu příčinu žádati o brzké\nuvedení celku v širší kruhy obecenstva. O ostatní piecy dělily\nse slečny Střiková a Ratzenbéckova a houslista p. Bóh\nz Rostkronů. Prvně jmenovaná zvučného sobě dobyla jména\nzvláště od doby posledního svého samostatného koncertu,\nv němž se osvědčila co síla velenadaná, od níž možno pro\nbudoucnost mnoho zdárného očekávati. Houslista p. Boh před-\nnesl koncert Mendelssohnův s čistým klidným tonem a velmi\nse líbil. Y celku zdařilejším a vábnějším programem vyni-\nkal den na to uspořádaný koncert ve prospěch filosofů. Tři\npůvodní velké orkestrální skladby našich komponistův tvořily\njádro celku, okolo něhož v ladném skupení vynikaly výkony\nslavné naší pěvkyně slč. Bubeníčkovy, jež nejen výtečným\npřednesem nýbrž í celistvým poetickým zjevem svým roznítiti\ndovedla veškeré obecenstvo. O zdařilý výsledek solových čísel\ndělili se s umělkyní zmíněnou slč. Střiková a basista pan\nMareš, jenž krásným hlasem ač poněkud mdlým výrazem\npřednesl Šubertova „Wanderera\" a známou národní „Bože\nmůj, otče můj\". Slč. Střiková se tentokráte udržeti dovedla\nna výši uměleckého naladění svého. Hrála našeho Duška\nslavný vojenský koncert s průvodem orkestru, etudu od Cho-\npina (do f-dur) a scherzo od Yeita, tedy vesměs skladby\nslovanských skladatelů. Slč. Bubeníčkova zavděčila se\nobecenstvu především jemnocitým svým přednesem tří krásných\nnárodních písní; těžiště svého spolupůsobení složila v Gouno-\ndově meditaci „Ave Maria\" na Bachovo prvé praeludium\nz temperovaného klavíru: zde totiž ctěná umělkyni rozvinula\nv nej skvělejším lesku krásné zpěvní své prostředky zvláště ve\nvyšších polohách svého zdravého, svěžího fondu hlasového.\nPři čísle tomto provázeli slečnu pp. Sitt (housle), Foerster\n(harmonium) a dr. Procházka (piano). Z oněch zmíněných or-\nkestrálních skladeb jsou nam již dvě z dřívější doby známy,\ntotiž Dvořákova geniálně koncipovaná předehra ku zpěvo-\nhře „Král a uhlíř\" a Skuherského znamenitá fantasie\nna Máchův „Máj\", o níž jsme nedávno podobný přinesli\nrozbor. Yýhradní novinkou byla nově komponovaná předehra\nku zpěvohře „Lejla\" od K. Bendi a, jež skvěla se v čele\nprogramu a velmi se líbila. Z čistě orkestrálních skladeb\njest to zajisté Bendlova nejzdařilejší práce, jež vždy bude\nozdobou koncertů orkestrálních. Jsou tu v přísné práci the-\nmatické provedeny oba motivy Almamena i Lejly: onen bouřný,\npln náruživé energie, tento pak něžný, touhyplný se slzou\nutrpěni lásky v oku krásném. Stupňování prostředky orke-\nstrálními jest přímo úchvatné, harmonisace šťavnatá a thema-\ntická práce překvapující. Že skvělým tímto portálem celá\nbudova nejzdařilejší Bendlovy opery jenom získala, jest pa-\ntrno. Hlavních zásluh sobě získal o uspořádání obou koncertů\nsestavení výtečných programů p. kapelník Čech, jenž se po\noba dny znovu osvědčil co vytrvalý i obezřetný dirigent mas\norkestrálních.\n\nX"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c010", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "102", "page_fin": "103", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.5.2", "titre_corps": "* Musica sacra. Reforma hudby církevní v městě", "titre_sommaire": "* Musica sacra. Reforma hudby církevní v městě", "signature_source": "X", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.6", "debut_caractere": 5906, "fin_caractere_exclue": 7662, "texte": "* Musica sacra. Reforma hudby církevní v městě\nnašem snahou několika mužův o dobro věci samo peču-\njících prováděná neustále siřeji se rozmáhá a hlubších\nkořenů zapouští. Hlavní jádro chvalné této novoty spo-\nčívá, jak jsme již častěji měli příležitost naznaciti v chrámu\nsv. Vojtěcha, kde tamnéjší ředitel kůru prof. J o s. Fór-\nster nad obyčej precizně má sestudovaný sbor, s nímž\nnyní se odvažuje podotýkáme hned ku předu, že se\nštěstím rozhodným k neustále vyšším, obtížnějším\núkolům. Tak provedl minulou neděli velkou mši pro\nsmíšený sbor a varhany („In Honorem Sanctae Lu-\nciae\") od dra. Frant. Witta, v nynější době mnoho\njmenovaného muže, jenž stojí v cele celého reformator-\nského hnutí v Německu. Jest to práce ovšem v přís-\nném slohu provedená a našinec věru nevychází z po-\ndivu, jak možno s tak skrovnými prostředky výrazu hu-\ndebního tak velkých a úchvatných účinků se dopracovat!.\nZvláště „Credo\" působí mocí neodolatelnou: jest plno\npravdivého výrazu a ušlechtilého nadšení. První z vlo-\nžek totiž „Graduale\" od Hahna „Diffusa est gratia\"\njest prací poněkud lehčího rázu. Za to jest druhá vložka\nOffertorium „Ave Maria\" od Jos. Fórstra skladbou\nducha tím ušlechtilejšího a výrazu v zbožném zanícení\nvroucnějšího, i podotýkáme s obdivem, že se v neoby-\nčejné míře podařilo šťastnému skladateli docílit) v této\nskladbě zvláštní onen ráz velkých slavných mistrů sta-\nro vlašských, jenž vždy s mocí úchvatnou nitra našeho\nco synů pozdějších století se dotýká. Ačkoli tak se\npřiblížil ku vzorům dávných těch velmistrů, předce na\ndruhé straně zachoval v prácí své zvláštní ráz indivi-\nduelní a tím též originelní. Že skladatel musel veliká\nstudia prodělati v oboru tomto, než se dovedl vžiti ve\nsvých skladbách v ducha toho ryze církevního umění,"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "103", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 326, "texte": "leží na bíledni; za to smíme též doufati, že Foerstra\nvždy počítati budeme mezi nejprvnéjší mistry, jež do-\nsavádní náš velmi chudý odbor hudby církevní zdařilými\nprácemi valně obohatí! Y stejném směru praktického\nprovádění reformy hudby chrámové pokračuje též co\nnejchvalnéji nynější ředitel kůru u sv. Ducha p. J. Starý.\n\nX."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c011", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "103", "page_fin": "103", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.5.3", "titre_corps": "* V zábavě hudebním odborem „Umělecké besedy\" dne", "titre_sommaire": "* V zábavě hudebním odborem „Umělecké besedy\" dne", "signature_source": "—pp—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "103", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.7", "debut_caractere": 328, "fin_caractere_exclue": 6787, "texte": "—pp—\n* V zábavě hudebním odborem „Umělecké besedy\" dne\n19. t. m. uspořádané bylo prvním číslem programu nové smyč-\ncové kvarteto Zdenka Fibicha, první to práce jeho to-\nhoto druhu a to ihned práce velmi zdařilá. Hudební myšlenky\nv této jeho skladbě jsou původní, samostatné, prodchnuté vře-\nlým citem a zbudované s úplnou znalostí techniky v stavbě\nkvartetní v jednotný výtvor bohatého ducha a plodné, pestré\nobraznosti. V první vétě, allegro, proplétají se dva rozkošné\nmotivy, z nichž první, sladká, lichotivá to mluva lásky je jaksi\nnaléhavě opětovanou prosbou, na kterou odpovídá druhý mo-\ntiv, snivá, cituplná to protimluva se znakem národního ná-\npěvu. Po krátké, vážné cesuře vede první motiv, který byl\nna okamžik snad že prosba jeho zůstala oslyšena za-\nchmuřil tvář svou, svůj roztomilý, tklivý dialog s motivem\ndruhým dále. Druhá věta, andante, počíná hluboce cítěným,\nvroucím zpěvem, který má taktéž nepopiratelnou národní tvář-\nnost. Zpěv tento rozvíjí se v patheticky vzhůru se pnoucí\nthema, jež přerušeno úsečnými akordy, uchvátivšími je jak\nprudkým a trpkým žalem, málomocně a beznadějně klesá\ns bolestným povzdechem. Na to ozývá se opět první vroucí\na dojemný nápěv doznívající v teskných zvucích hlubokého\nbolu. Třetí věta, scherzo, je naskrz původního, v kvartetních\nskladbách zcela nového a neobvyklého rázu. V rytmu a ve\nspůsobě polky prohání í-e zde dovádivý motiv s okem radostí\nzářícím a tvoří také tím obdobu k ušlechtilým, podobným mo-\ntivům Chopinovým, v jeho mazurkách neb polonezách, že\nv největší, nevázané veselí vnikají tony s nádechem bolest-\nným, elegickým, takřka úsměv na rtech, kdežto oko, dříve\nžárem rozkoše se třpytící, kalí se slzami. Jest zajisté proto\ntato věta kvartetní rázu rvze národního v nejušlechtilejším\ntoho slova smyslu, ač jinak spadá svou harmonizací a celou\nsvou stavbou zúplna v obvod moderní hudby, tak, jako ony\nskladby Chopioovy jsou ryze národní, byť i byly svého času\nzasáhly reformatorné v takovýto druh klavírní hudby, byť tu-\ndíž i byly zjevy a výtvory novými. Nebo v tomto ohledu\ntvoří zajisté umělec, který má bystré oko a zdravé srdce při\npozorování celé podstaty života svého národu, jedině hudbu\nnárodní a nikoli národ sám. Proto může a musí také jiti\nvždy hudba národní, která chce činiti nároky na to, že jest\ndílem uměleckým, ruku v ruce s celým hnutím a všemi zku-\nšenostmi hudby svého času, hudby moderní, a musí proto býti\nvždy novou, vždy ku předu spějící, nikoli snad pouhým odva-\nrem toho, co zoverne písní národní, a co je výtvorem jednak\nv mezích svých velmi úzkým a jinak odvislým od oné doby a\nvkusu jejího, v níž byly písně ty vznikly. Národní puritanis-\nmus v této věci byl by s to, zničiti na dobro každý nový vý-\nkvět pravé národní hudby umělecké. Čtvrtá věta, presto a\nmaestoso, počíná kvapným, nepokojem zmítaným motivem, je-\nhož antithesou je hrdě vzpřímené thema, plno síly a vzletu.\nNěkolikráte střídavě opětovány, splývají oba tyto motivy v jednu\nbytost, cello vede první onen motiv v náruč motivu druhému,\nhranému ostatními třemi nástroji a kvarteto končí široce roz-\nloženým, dithyrambicky povznešeným, takřka již orkestrálním\ndruhým motivem této poslední věty. Celá tato skladba svědči\nopět co nejvýmluvněji o skvělé tvůrčí síle skladatelově, která,\nvyjímaje několik málo jednotlivostí, jež v provedení nástroji\nkvarteta nezněly zcela tak, jak bylo skladatelem při tvoření\njejich zamýšleno, podala nám dílo dokonalé. Provedení to-\nhoto kvarteta s prvním houslistou p. Kop tou v čele, jevilo\ntu nejlepší snahu a píli, nebylo však provázeno ve všech svých\nčástech stejným zdarem, jelikož není možno, aby na kvap se-\nstavené kvarteto, které není ještě sehráno, podalo výkon zcela\nbezvadný a v souhře dokonalý. Dále zahrál výborný, mla-\ndistvý houslista p. Kopta Šumannovo „snění\" a piecu z Vieux-\ntempsovy suity s cituplným přednesem, pevným tonem a vel-\nkou zručností. Baritonista p. Kinský deklamoval pak Pře-\nmyslův čarokrásný úchvatný zpěv ze Smetanovy „Libu šy1\nzpěv to plný plamenného citu a hrdinného, bohatýrského nad-\nšení, jehož melodická část má svou arsi a thesi ve výtečné\nryze české deklamaci slovného podkladu, plyne tudíž co do\nvzniku svého z principu deklamatorního, v hudbě dramatické\nnyní již všude uznaného a přijatého. O národním razutohoto\nzpěvu platí totéž, co bylo o kvartetu Fibichově řečeno, jen\nže zde zvláštnost českého přízvuku v hudebně vzorně dekla-\nmovaných slovech dodává této dramatické hudbě ještě vý-\nznačnějšího tvaru nejušlechtilejší hudby národní. P. Kaan\npianista, požívající již jména velmi zvučného, hrál s cellistou\np. Šrámkem dvě skladby vlastní pro klavír a cello. Obě\ntyto skladby, „romance\" a „zastiveníčko\" jsou velmi pěkné,\nco nejpečlivěji provedené kresby a v obou je základní ton se\nvšemi svými podpůrnými barvami výborně postižen. Souhra\nobou hráčů byla souladná, stínem a světlem vhodně opatřená.\nSkončena byla tato zábava jednou větou z nové sonáty Dvo-\nřákovy pro klavír a housle,, provedenou pp. Kaanem a Kop-\ntou. Třeba litovati, že nebyla provedena celá tato skladba,\nponěvadž dojem jednotlivé její části byl toliko kusý, nemaje\noporu v myšlenkové soustavě celého díla. Nicméně byl do-\njem tento značný a velmi závažný. Hráno adagio ze sonáty\nté. Úvodem je i:emný, mrakem trudnomyslnosti zastřený mo-\ntiv, který opět a opět modulován poznenáhla mračnou roušku\nze sebe stírá a přeje průchod slunečnému zásvitu ve velmi\nkrásné, kolébavé a tišící melodické frasi. Tato stále stupňu-\njíc, září posléz plným slunečným palem, halí se však záhy zas\nv nové kupící se mraky a věta tato končí prorývajíc ve své\nzávěrečné části hloubí duše, zvuky sestupujícími jako v nej-\ntajnější úkryt srdce bolem rozervaného. Dovoleno-li souditi\nz věty této na ostatní čá Ti této sonáty, nutno uznati, že Dvo-\nřák vytvořil vní skladbu velmi krásnou, naskrz původní a\nna nejvýš zajímavou. Jedině co by bylo lze vytknouti tomuto\nadagiu, jest někdy bezúčelné hromadění příkrých, nerozvedených\ndisonancí, a poněkud krátkodeché sestrojení jednotlivých mo-\ntivů, kdežto by skladba sama snad širším jich rozkladem, any\no sobě jsou krásné ana nejvýš půvabné, ještě většího lesku\na sytější barvy byla nabyla. Tato výtka ovšem nikterak nemá\na nemůže zacloniti znamenitou působnost skladby našeho ge-\nniálního Dvořáka. Sehráno bylo toto adagio výborně iv kla-\nvírním iv houslovém partu. Oba hráči jsou jak v technickém\novládání svých nástrojů, tak iv oduševneném přednesu otejno*\nrodí. Obecenstvo štědřilo všem číslům programu hojnou\npochvalu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c012", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "103", "page_fin": "104", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.5.4", "titre_corps": "* Poloroční zkoušky v ústavech pražských odbývají", "titre_sommaire": "* Poloroční zkoušky v ústavech pražských odbývají", "signature_source": "x", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "103", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.7", "debut_caractere": 6789, "fin_caractere_exclue": 8060, "texte": "* Poloroční zkoušky v ústavech pražských odbývají\nse v těchto dnech s úsilím neúnavným i vydávají\nsvědectví o tom rodičům i přátelům, jaké pokroky as\nmladí jich nadějní umělci i umělkyně učinili. Minulé\npondělí navštívili jsme hudební ústav Jana a Pavlíny\nČahounových na široké ulici i přiznáváme se již\nku předu, že překvapeni jsme byli výkony téměř všech\nžaček, jež zúčastnily se koncertní produkce na konci\nzkoušek provedené. Slč. Guglielma Florova, Aug. de\nHollenfferova, slečny Clara a F. Můldnerovic, Betti For-\nsterova a zvláště sl. Josefina Strengova všechny\nžákyněg mají choulostivou stránku techniky klavírní již\nza sebou i pozorovati bylo, že vedle naučeného i jakýsi\nsamostatný individuelní ráz v pojmutí skladeb a před-\nnášení jich si šťastnou u nich cestu klestí. Moment to\nzajisté pozoruhodný a pro budoucí zdar jich hudebního\nvychování významný. Hlavní pozornosť všeho přítomného\nposluchačstva obracela na se žákyně, jež poslední jsouc\nv programu (corona ťinit opus) velkou si zvolila úlohu\nku provedení as vítězným zdarem si počínala stupňujíc\nvýraz nadšení samobytného až k mohutné frázi závěre-\nčné s rostoucí neustále silou v úhozu téměř mužném.\nJest to slč. Josefina Strengova, jež hrála Lisztovu\nmohutnou „koncertní parafrasu\" z Mendelssohnovy hudby"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "104", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 314, "texte": "ke „Snu noci Svatojanské\". Zjev tento na mládí své\npřekvapuje nejen neobyčejnou téměř bezvadnou obrat-\nností technickou, nýbrž hlavně přednáškou rozumnou i\nnadšením vniterním oduševněnou, tak že směle tu mů-\nžeme prorokovati ač bude-li se vyvíjeti i na dále\nstejným krokem zajisté skvělou budoucnost uměleckou.\n\nx."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c013", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "104", "page_fin": "104", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.5.5", "titre_corps": "Česká zpěvohra. „Marie, dcera pluku\" (Donizetti)", "titre_sommaire": "Česká zpěvohra. „Marie, dcera pluku\" (Donizetti)", "signature_source": "X", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "104", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.8", "debut_caractere": 316, "fin_caractere_exclue": 1980, "texte": "X.\nČeská zpěvohra. „Marie, dcera pluku\" (Donizetti)\n„Linda11 (Donizetti k benefici slč. z Ehren-\nbergů). Slč. Boscbettiova, jež jedním rázem co\n„Markétka\" sobě v obecenstvu pražském dobyla hojných\nsympatií, vystoupila ještě po dvakráte na našem jevišti\nse zdarem ne méně skvělým a sice vždy v titulní úloze\nDonizettibo operety „Dcera pluku\". Co jsme o krásných\nvlastnostech slečniných poprvé pověděli, to platí i nyní\nv míře tím větší; podotýkáme jen, že siečnin celý zjev\nlépe účinkuje v seriosních úlohách, kde ušlechtilá vášeň\nslečnina razí sobě cestu proudem pathetickým, vznášejí-\ncím se po vysokém kothurnu tragické rekyně. Že jméno\njejí zůstaví v paměti obecenstva našeho památku velmi\nčestnou, jest z ovací slečně při každé příležitosti přiná-\nšených patrno.\n.Donizettibo „Linda ze Chamounix\" jest nejslabší\nprací skladatele toho a nejlarmoyantnější komedií ico\ndo tekstu i co do hudby. Yzdor tomu honosí se mno-\nhou zdařilou ba i karakterističnou partií, která\npakliže provedena jest dovednou sílou uměleckou, mnohdy\ni úchvatněji působiti může na širší kruhy obecenstva.\nTak efektuovala slč. z Ehrenbergu v titulní úle ze a té-\nměř po každém výstupu, po vděčnějších momentech byla\nod četně shromážděného obecenstva hojně pochvalou\nobsypávána. Že i při objevení se byla vřele uvítána a\nkyticemi i věnci vyznamenána, rozumí se při oblíbeností\numělkyně té samo sebou. Yedlé ní vynikala slč. Hanu-\nšova co „Pierotto\" velmi prospěšně. Pan Yávra (Carlo)\nměl šťastný večer jsa dobře disponován; podobně měl\ni p. Lev zvláště šťastnou hodinku a věru neodolatelně\npřednesl zejména kletbu ve finále druhého'jednání. Celek\nvedením p. kap. Čecha šel hladce i precizně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c014", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "104", "page_fin": "104", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.6", "titre_corps": "Smĕs.", "titre_sommaire": "Smĕs.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "104", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.8", "debut_caractere": 1982, "fin_caractere_exclue": 2999, "texte": "Smĕs.\n\nMyšlenky o hudbě.\nVýroky slovútných skladatelů a spisovatelů o hudbě.\nSebrala La Mara.\nII.\nZákony, meze, pokrok.\n(Pokračování.)\nčím více přesvědčujeme se o mnohotvárné té je-\ndnotě, kteráž vším mírem vládne, v jehož středu se člo-\nvěk nalézá, a o oné, jenž vlastnímu jeho životu a ději-\nnám panuje, tím spíše uznáme mnohotvárnou jednotu\nv umění a tím spíše budeme se snažiti, abychom vy-\nstříhali se oné zhoubné náklonnosti, ji dle svévůle o-\nmezovati, podobni v tom jsouce zahradníkům, kteří ve-\ngetaci hubí, jenom aby keře v jedné čáře stály a kteří\nzdravý strom pro tvar umělý zmrzačují. Nikde v živoucí\norganické přírodě nenalezáme forem přísně geometrických\na mathematických, proč bychom je tedy vnucovali hudbě,,\nproč bychom ji v přísnou, omezenou nějakou soustavu\nvtěsnati usilovali? K čemu všecko to namáhání, chtíti\nomezovati svěží ty letorosty přírody a umění? Marné\nsnažení! Prvního dne, kdy sadař zhoubné nůžky své\nodloží, vyrostou tak, jak mají a musejí.\nA. B. Marx, Berlioz u. s. Haroldsymphonie."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c015", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "104", "page_fin": "104", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.6.1", "titre_corps": "Myšlenky o hudbě. Výroky slovútných skladatelů a spisovatelů o hudbě. Sebrala La Mara.", "titre_sommaire": "Myšlenky o hudbě. Výroky slovútných skladatelů a spisovatelů o hudbě. Sebrala La Mara.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "104", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.8", "debut_caractere": 1989, "fin_caractere_exclue": 2999, "texte": "Myšlenky o hudbě.\nVýroky slovútných skladatelů a spisovatelů o hudbě.\nSebrala La Mara.\nII.\nZákony, meze, pokrok.\n(Pokračování.)\nčím více přesvědčujeme se o mnohotvárné té je-\ndnotě, kteráž vším mírem vládne, v jehož středu se člo-\nvěk nalézá, a o oné, jenž vlastnímu jeho životu a ději-\nnám panuje, tím spíše uznáme mnohotvárnou jednotu\nv umění a tím spíše budeme se snažiti, abychom vy-\nstříhali se oné zhoubné náklonnosti, ji dle svévůle o-\nmezovati, podobni v tom jsouce zahradníkům, kteří ve-\ngetaci hubí, jenom aby keře v jedné čáře stály a kteří\nzdravý strom pro tvar umělý zmrzačují. Nikde v živoucí\norganické přírodě nenalezáme forem přísně geometrických\na mathematických, proč bychom je tedy vnucovali hudbě,,\nproč bychom ji v přísnou, omezenou nějakou soustavu\nvtěsnati usilovali? K čemu všecko to namáhání, chtíti\nomezovati svěží ty letorosty přírody a umění? Marné\nsnažení! Prvního dne, kdy sadař zhoubné nůžky své\nodloží, vyrostou tak, jak mají a musejí.\nA. B. Marx, Berlioz u. s. Haroldsymphonie."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-03-28-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-03-28_01#c016", "volume": "bmtnabd_1874-03-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "104", "page_fin": "104", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.2.7", "titre_corps": "Listárna redakce.", "titre_sommaire": "Listárna redakce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "104", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.8", "debut_caractere": 3001, "fin_caractere_exclue": 4631, "texte": "Listárna redakce.\nSI. Anuě Šetřilové ve Yídni. Srdečné díky. Račte si\nčastěji na nás spomenouti. Administrace „Dal.\" obdrží od\nVás 5 zl 60 kr.\nP. B.v Jindř. Hradci. S potěšením shledali jsme\nv skladbách Vašich živý a vřelý cit pro krásu hudební a vý-\nraz ušlechtilý, vytýkati Vám však musíme, že pespracoval\njste dosud v nitru svém ducha moderního, bez něhož žádný\nskladatel, chce-)i se ve světě dodělati nějakého úspěchu, více\nobstát! nemůže. Haydnova a Mozartova doba nema pro nás\njiného než historického významu, študovati ji musíme, ovšem,\navšak nesmíme podle ní struny svého srdce nalazovati. Protož\nradíme Vám, byste pojal v ducha svého veškeré vymoženosti\nmoderní zejména v oboru harmonie, spracoval je v sobě dle\nindividuality své as plnou důvěrou v nadání své jen neúnavně\ndále pracoval pak zajisté doděláte se výsledků zcela jiných.\nP. Mal. v Hořicích. Srdečné díky. Dáváme rozhodně\npřednost písni první, poněvadž kladete v ní větší důraz na\ndeklamaci i karakteristický výraz hudební. S pouhými akor-\ndickými průvody klavírními a otřepanými frásemi, třebať zněly\nsebe prostonárodněji, v jakých si dosud u nás libují někteří\nvyrabitelé různých „písniček\", věru bvchom se učinili směš-\nnými v ostatním vydělaném světě hudebním. Nynější doba\nžádá ve všech obrech výraz vniternější, vroucnější přede\nvším poetickou invenci plané „písničkářství\" jest v době, která\nčiní k umělci tak veliké nároky, mírně řečeno veliký anachronis-\nmus. Protož nedejte se v tomto ohledu nijak klamati, jenom\nsledujíce pilně pokroky jiných národů a bedlivě z nich pro\nnás těžíce, můžeme se jim jednou vyrovnati! Bližší sdělíme\nVám ještě písemně."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "97", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.1", "texte": "Památné dni hudební.\n\n28. března 1766 nar. Jos. Weigl, op. ski. — v Eisenstadtu v Uhrách.\n„ ~ 1840 f 33- I1- Thibaut, hudeb, spis., jakožto prof. na právnické fa-\nkultě v Heidelberku.\n1846 I. provoz, Lisinskéhc Chorvátské opery „Ljubav i Zloba\"\nv Záhřebe.\n28. ~ 1805 I. prov. Maršnerovy zpěv. „Upír\" v Lipsku.\n„ ~ 1852 I. prov. zpěv. Penteriederovy „Strašná noc v zámku G-aluzzi\nv Praze (po česku).\n29 ~ 1836 I. provoz, zpěv. „Hovicka z Palerma\" * Bicharda Wagnera\nv Děvíně.\n30. „ 1805 f Mat. Gabler, hudeb. spis. v Wembdingenu v Bavořích\n(nar. 22. ún. 1736).\n„ „ 1838 X. provoz. Amb. Thomasovy zpěv. „Le Peruquier de la Re-\ngence\" v Paříži.\n~ 1843 I provoz, koncertní ouvert. Z. GrOdSChmidta (naroz. v Praze)\nv Lipsku.\n31. „ 1732 nar. J. Haydn v Rohravěv Uhrách.\n„ ~ 1824 I. prov. zpěv. „Eurynthe\" K. M. Webra v Drážcřanech.\n„ ~ 1836 I. koncert B. E. Chopina v Paříži.\nv „ 1841 I. prov. symfonie do B-dur od Bob. Šumanna v Lipsku.\n„ „ 1867 I. české provoz. Mendelssohnovy Antigony pražsk. „Hlaholeni\"\n1. dubna 1869 t Alex. DreyŠOk, skladatel a slov. pianista v Vlašských Be-\nnátkách.\n„ „ 1803 f Viktorin Brixi, sklad, a varh. v Poděbradech.\n2. „ 1804 nar. Erant. Lachner, sklad. a dvor kap. v Mnichově, v Beinu\nv Bavorsku.\n„ „ 1840 I provedení oratoria „Zboření Jerusalema\" Eerd. Hillera\nv Lipsku.\n„ ~ 1849 I. české provoz. Haydenova oratoria „Stvoření světa\"\nv Praze.\n3é „ 1827 + Avnošt El. B. Chladný, slov. akustik v Vratislavii\n„ „ 1850 f Jan V. Tomášek, ski. v Praze.\n\nNěkolik praktických pokynutí o tvoření\n„krásného tonu\", o vokalisaci\na o vyvinutí hlasu.\nSděluje J. Pech.\n(Pokračování.)\nMá-li „vyvinování hlasu\" zdárně před se jiti,\njest zvláště z počátku, kdy ústrojí hlasové nena-\nbylo ještě dostatečné spůsobilosti a utuženosti za-\npotřebí největší šetrnosti, a v skutku nejpřednější\nzásadou mělo by tu vždycky býti: ani toho nej-\nmenšího úspěchu nechtít vynucovat ná-\nsilím; neboť každý takto dosažený úspěch jest úspě-\nchem pouze zdánlivým a ústrojí hlasovému (ne-li\nzdraví vůbec) tím záhubnějším, čím větší horlivostí\na vytrvalostí jej se domáháno. Proto jest i z počátku\nvěcí tak velice důležitou, pečlivě dbáti též o to, by\nhlas ze svých přírodou vytknutých „rejistříků\" ná-\nsilné nevystupoval; o čemž dále ještě obšírněji pro-\nmluvím.\nJest naprostou nutností, ohme žiti se z počátku\nna cvičení „krásného tonu\" (jak jsem je byl hned na\nzačátku článku svého popsal), od prostřední polohy\nhlasu začínaje a chromaticky (všemi půltony)\nnahoru i dolů postupuje, pouze v tom objemu, jak\ndalece jest žáku zcela lehce a spolehlivě přístupným.\nJak mile při cvičeni „prsním hlasem\" ve výši zvuk\nhlasu stísněným se stává a tvoření „otevřeného tonu\"\n(při nepěknem, stísněném zvuku patrně však už ne\n„krásného tonu\") bez velikého násilí více možným\nnení; neb jakmile v hloubce při lehkém dechu ton\njiž dokonce uhasíná a toliko ještě možnost zbývá,\nnásilným tlakem („forcirováním\") jakýsi hrubý, ne-\npěkně rozplesklý zvuk vylouditi *): tu naznačuje se\npřirozená hranice sama, již bez citelného trestu nikdy\nnelze překročiti a byť i tento počátečný volný\nobjem „prsního hlasu\" nepřesahoval pouhou sekstu! **)\nTím prospěšnějším však jest, co možná záhy\npočíti i s cvičením „falseťu\" v přirozené jeho poloze,\nkde pak opět „otevřený ton\" (ovšem že „falsetový\")\nzcela volně se ozývá. Ovšem nebude objem těchto\n„volných\" tonů falsetových hned příliš velký (snad\njen 2, 3 půltony), a mnohému se z počátku třeba\nani jediný „otevřený\" aneb jen pěkný „krytý\" ton\nfalsetový neozve (zejména mnohým „barytonům\"\n„mezzosopranům\" „altům\" a „basům\"); mám však\nza to, že při nějaké vytrvalosti v pokusech konečně\n\n*) V obou případech celá tvářnost zvuku nápadně se\nmění a výslovnost (vokalisace) stává se méně zřetelnou.\n*) Ú hlasů příliš ještě mladých, nevyvinutých anel> u hlasů\njiž příliš násilím poškozených není ani toto tak veikou vzá-\ncností; vyvinutější aneb zachovalejší hlasy však mívají často\nhned od počátku i přes oktávu volných „prsních tonůu."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "98", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.2", "texte": "každý by mohl s prospěchem užiti zejména „otevře-\nného11 tonu falsetového aspoň k účeli vyvinování\nhlasu, ne-li již k účeli přímo uměleckému.\nZ toho patrno, že z počátku mezi nejvyšším vol-\nným tonem „prsního hlasu\" a „falsetem\" zůstane\nčasto closti značná nevyplněná mezera. Příčina toho\nzáleží v tom, dílem že hlasivky nenabyly ještě k vol-\nnému utvoření vyšších prsních tonů potřebné síly a\npružnosti, hlavně pak že každému začátečníku je to\nvíce méně obtížným, při značně větším otevření úst\n(t. j. při rozevřenějších čelistích), jakého vyšší tony\nnutně vyžadují, udržeti stále stejnou kyprost rtů\ni ostatních svalů obličeje. Zdálo by se tedy býti\ntakřka přirozeně nutným toho následkem, že by každý\nučitel zpěvu rozumně mírným, vytrvale postupným\ncvikem (jak se to přec při každém tělocviku děje)\nsnažil se zpěvní organ žáků svých vzdělati tím spů-\nsobem. aby znenáhla nabýval spůsobilosti nejen k do-\nkonalému vyplnění této mezery než i k vyplnění všech\njiných, jakkoli nazvaných uměleckých požadavků\npak by ale dokonalost ve zpěvu byla příliš oby-\nčejnou, a proto musí nevědomost s nesvědomitostí\nsvůj rej prováděti ještě dál, až i tu se jednou obe-\ncenstvu rozbřeskne. *)\nVětšina těchto „učitelů\" (!) nechává žáky své\nvlastně be ze všeho návodu namáháním plných\nplic křičet, kam a jak jen jim „hrdlo stačí.\" S pře-\nčetnými bohužel oběťmi tétc „methody\" (!) setká-\nváme se vždy a všude: zmíněná již stísněnost hlasu\nv nejvyšší a v nejhlubší poloze (nejčastěji s „patro-\nvým přízvukem\" spojená), nevyrovnanost zvuků, časté\ndistonování, mlhovitá koloratura a obyčejně též ta-\nková vokalisace jsou neklamnými znaky jejich, a\nvelmi časný dokonalý úpadek hlasu (když byly stá-\nlým přepínáním hlasivky potřebné pružnosti už po-\nzbyly) obyčejným jejich podílem.\nNepochybně pak zastrašeni takovýmito výsledky,\na z části snad i ze spekulace (aby totiž nedočkavým\nžákům svým zejména pak žákyním hned od\npočátku zpívání v celém objemu hlasu bez ,každé\nmezery umožnili) někteří poněkud již svědomitější\nučitelové „vynalezli\" dříve zmíněný tak zvaný „hlas\nhlavový,\" kterýž pak pilným cvikem sesilovati se snaží,\naby spodnějšímu „volně otevřenému\" hlasu prsnímu\nponěkud přec se podobal; avšak jaký to ohromný roz-\ndíl mezi jadrným (a zpívajícího i posluchače ještě\nméně než nejvyvinutější „hlas hlavový\" unavujícím)\nvolně vyvinutým vysokým „otevřeným\" tonem prsním\na tímto, obyčejně přec jen dosti nuzně sesíleným,\nhned od prvopočátku úzkostlivě krytým tonem! Při-\npadá mně to vždycky, jako bych viděl silný, zdravý,\novšem velmi zvolna avšak ve svém vlastním pásmu\nv přírodě volně vyrostlý strom vedle útlého choulosti-\nvého rychle ve skleníku vypěstovaného zá-\nkrsku. *)\nRozumí se samo sebou, že většina uměleckých\nvýkonů vyžaduje jak duševnímu tak esthetickému\nvýrazu přiměřeně střídavého užití nejen „otevřeného\"\nnýbrž iv rozmanitém stupni „krytého\" tonu, avšak\nk účeli „ vyvinování hlasu11 vřele až do\núplného scelem a vyrovnání jeho výhradně cvičení\nvolným „otevřeným\" tonem\" v. celém objemu hlasu:\nneboť volně utvořeným tonem „otevře-\nným\" nabývá hlas zároveň již i spůsobi-\nlosti k utvoření tonu „krytého\" jakož\ni k přecházení z jednoho do druhého; a\nvšecka v onom nabytá obratnost v mířena\nmnoze 'ještě z většené přechází iv tento\nsama sebou, což o opáčném směru nikdy\nneplatí. Každodenní zkušenost nás o tem poučuje;\nplatí zde totéž pravidlo jako při cvičení na kterém-\nkoli hudebním nástroji, totiž že postupujeme od hrub-\nšího (v ušlechtilém smyslu) k jemnějšímu.\nCo pak se týče druhého, vyššího rejistříku fal-\nsetového (mnohem lepším právem „rejistříkem hla-\nvovým nazvaného), tu mám za nejprospěšnější: ob čas\njen a co nejlehčeji zkoušeti, zda-li spůsobilost k vy-\ntvoření některých tonů jeho snad již se nedostavila,\nve cvičení jich pak pokračovati s největší šetrností.\nOstatně lze v praksi rejistříku toho upotřebiti vlastně\njen co jakéhosi „surrogatu instrumentální hudby\"\nv partiích koloraturních, poněvadž zvuk jeho mocněj-\nšího jakéhos dramatického výrazu schopen není, a\npravé určitosti vokalisace (zvláště pak výslovnosti\nsouhlásek) už- naprosto v něm dosíci nelze; kdežto\nspodnější rejistřík falsetový takového schopen jest\nvyvinutí, že mimo absolutní sílu hmotnou často v kaž-\ndém jiném ohledu prsnímu úplně se vyrovná.\nTímto spůsobem „vyvinutý\" hlas bude pak za-\njisté také dokonale „vyrovnaným\" a proti všem po-\nhromám co možná nejlépe pojištěn.\n(Pokračování.)\n\n*) Vždyť pak přece známo, že cvičení skoro na všech\nhudebních nástrojích obmezuje se z prvopočátku nutně jen na\npraskrovňoučký objem (při pianu toliko na 5 tonů); oč tedy\nještě důležitějším musí býti takové moudré obmezení při zpěvu,\nkde velkou část tonů skoro každý teprv sám si tvořit musí!\n*) ISechtěje z úmyslu dolýkati se „našinců\", uvádím za\npřiklad dva slavené hosty, již čtenářům budou v dobré ještě\npaměti: p. rytíře de Stagno a Julia Stockhausena. Jak tvrdě,\nprázdně a přímo až chorobně zněly vysoké tony, které mladý\nzvučným hlasem nadaný pěvec onen tak příliš rád a často\nvyluzoval (zvedaje při tom hlavu tak nemírně, až napnutost\nhrd i zrak nemile dojímala); a jak mužně, lahodně i plně\nnaproti tomu zněl hlas mnohem již staršího mistra Stockhau-\nsena v celém svém 2 oktávy obsahujícím objemu! U dam pak\nobyčejně vyvinutí vyšší polohy hlasu neustálým užíváním\nvýhradně „krytého\" tonu bývá úplně zanedbáno aneb i často\nzmíněným už barbarským násilím hlas na dobro rozkotán;\nřádně vyvinutý a vyrovnaný hlas jest u nich ještě vzácnější\nvýminkou než u „silnějšího\" pohlaví. Bych však i zde pro\nmožnost řádného vyvinutí hlasu uvedl doklad všeobecně\nznámý, podotýkám, že na př. koloraturní primadona naše slč.\nEleonora z Ehrenbergů i nejbrillantnější umělůstky až do\nnejkrajnějších mezi objemného hlasu svého provádí vždy stejnou\ndovedností a vytrvalostí jak tonem „krytým\" tak „otevřeným\",\na že v hlase jejím sotva kdy se jeví značnější stopa jakékoliv\nindisposice neb umdlenosti."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "99", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.3", "texte": "Z ciziny a Rakouska.\n\nK.\n** Z Vídně (Pův dop). Beseda zpěváckého\nspolku slovanského ve Vídni odbývána byla po-\nsledně dne 13. března v místnostech „zahradnické spo-\nlečnosti\" řízením p. prof. A. Forchtgotta s výsledkem\nvelmi čestným. Zvláště sborům přísluší všechna chvála:\nšly vesměs precizně a ohnivě, čemuž tím více diviti se\nmusím, poněvadž se tentokráte ku produkci neprovedly\nnic více než tři zkoušky. V první řadě jest to ovšem\nzásluha obratného Forchtgotta, jenž jako snad nikdo\njiný čerstvě a při tom důkladně sbory nastudovati\ndovede, aniž by zpěváka omrzel neb unavil; při tom\núčinkuje svou osobností jakož i neobyčejnou duchapří-\ntomností při dirigování tak na jednotlivce, že jest chy-\nbyti pouhou téměř nemožností. Oddíl tenorový sboru\nnašeho obohacen jest v poslední době výtečnou silou te-\nnorovou v osobě p. Jerie, žáka p. prof. Forchtgotta, je-\nhož hlas vyznamenává se krásným i příjemně mohutným\ntimbrem. Forchtgottovy „zvuky slovanské\", kteroužto\notevřen byl koncert, účinkovaly tak mocně jako\nvždy na obecenstvo. Též „slovinské národní písně od\nOebejeva se líbily; vynikají dobrou harmonizací a za-\njímavým živlem rytmickým. Celek se poněkud vleče a\nV\nsnesl by rozumné zkrácení. Finální veselý tanec „Zu-\nláj, žuláj, pókazuj\" uchvátí vždy bujným rytmem svým;\nNováčkova „Hrnčířská\" neměla očekávaného účinku.\nKoncert zakončil rázný Hendrych ů v sbor (srbský\nproti Turkům), v němž zvláště chvály zasluhuje solové\nkvarteto. Za doprovázení při sborech na klavíru zaslu-\nhuje vděčné pochvaly p. Eichler.\nMezi jednotlivými těmito sbory umístěna byla so-\nlová čísla. Alardovo duo pro housle s průvodem piana\nprovedli zdařile pp. Grreipel a Buchta. Slč. Tom-\nsova zapěla nám Donizettiho arii ze zpěvohry „La Fa-\nvorita\" a „Pěvcovu prosbu\" od K. Bendla j hlasem ve\nvýšce poněkud zastřeným. Líbila se velice, tak že po\nhojném potlesku přidati musela ještě jednu českou píseň\nnárodní, která karakteru hlasu jejího úplně byla při-\nměřena a velmi krásně účinkovala v korektním a vře-\nlém přednesu. Yelmi se nám zavděčil p. Staroušek,\nsólista na klarinét, Webrovým koncertinem. Jeho ton\nvyniká lahodou i vroucností; jeho obratnost technická\njest obdivuhodná. Zábava večera toho byla nenucena\nnavzdor tomu, že nad obyčej dámský náš svět skrovně se\ndostavil ku koncertu.\nČekali jsme též moravské poslance, již byli pozváni\ndo středu našeho. Nepřišli. Snad si to nechtěli „tam\nnahoře\" pokazit. Jediný slovinský poslanec nás poctil\nsvou návštěvou!\n\n** V Antwerpenu připravuje se k provozování\nnová skladba Ed. G-régoira „Scénes de la vie champétre\"\n(>»Výjevy z života venkovského\") pro soli, sbor a orkestr,\nv nížto také nedávno v Itálii vynalezený nástroj „Melo-\npiano\" jest obligátním.\n** Z Kodaně. Každý třetí rok uspořádá zdejší\njednota hudební koncert, jehožto výnos vždy určen jest\njejímu řediteli, skladateli N. Gaele-o vi. Poslední, dne\n24. února b. r. odbývaný koncert byl opět skvělou ovací,\nkteroužto vděční Dánové vyslovili své uznání jednomu\nz prvních svých velduchů spůsobem srdečným a upřím-\nným. Neníť mezi nimi lidí tak nízkých, kteří se neostý-\nchají přede tváří světa snižovati zásluhy muže, jenž\numění domácímu prokázal služby neocenitelné. Pro-\ngram dotčeného koncertu sestaven byl vesměs z skladeb\nG-adeových: „Na horách\", skotská ouvertura (op. 7.),\n„Jarní fantazie\" koncertní skladba pro 4 solové hlasy,\npiano a orkestr (op. 32), „Michel Angelo\", konc. ouver-\ntura (op. 39.,) „Křižáci\" pro hlasy solové, sbor* a orkestr\n(op. 50.). Již 8 dní dříve byla všechna místa vyprodána.\nCelý dvůr královský byl také přítomen.\n** Y posledních 25 letech shořelo v spojených stá-\ntech amerických 89 divadel!\n** V „Teatro sociále\" v Como provozována jest\ns úspěchem zpěvohra „Bianca Capello\" od Lovatiho\nCazzulaniho.\n** Vídeňský orkestr dám koncertoval posledně\ns výborným úspěchem v Turýně a v Miláně.\n** Hanuš 3 Búlovu koncertoval s velikým úspěchem\nve Varšavě; dne 16. t. m. vystoupil v Petrohradě i rá-\nzem sobě dobyl nejživějších sympatií.\n** Z Varšavy. Grosmanova nová zpěvohra\n„Duch Voje vody\" dosud láká obecenstvo u veliké\nmíře. Zdejší skladatel Jo z. Bržovski odevzdal tyto\ndny novou svou zpěvohru. „Rouvaert-Gentski pivovar\"\nředitelství divadla ku provozování.\n** Z Moskvy. Sérová zpěvohra „Rogněda\",\nnově uvedená v scénu, provedena byla ve prospěch slč.\nKadminy (Rogněda) s nádhernou úpravou. Tentýž ve-\nčír debutovala s úspěchem sl. Aristova (Izjaslav) žá-\nkyně paní Aleksandrové.\n** TVebrův „Carostřelec\" byl nedávno v Madridě\nv tamnějším vlašském operním domě poprvé provozo-\nván. V hlavních partiích zaměstnáni byly sl. Edelsber-\ngova, Mantilla, pp. Stagno a David. Úspěch byl dokonalý.\n** Antonín Bubinštein koncertoval dne 5. t. m.\nv Petrohradě za nesmírného a nadšeného účastenství\nobecenstva. Hrál mimo Beethovena, Chopina a Sumana\ntaké některé vlastní své skladby, zejména z nedávno\nvyšlých „Miscellanées\" op. 93: miniatury „Prés du ruis-\nseau\", „Menuet\" „Sérénade\", „Valše\", dále „Nouvelle\nmelodie\", (ůs-mol) Impromptu (as-dur), barkarolu op.\n5.a Valše-Caprice. Několik dní na to uspořádal druhý\nkoncert, jehožto čistý výnos 5902 rublů věnoval úče-\nlům dobročinným.\n** Liptov. Sv. Mikuláš, dne 22. února (Pův. do-\npis.) V minulém listě slíbil jsem, že Vám podám zprávu\no nedávném koncertu našeho zpěváckého spolku\n„Tatran\", jehož program jste v „Daliboru\" laskavě již sdě-\nlili., Hojně shromážděné obecenstvo bavilo se výtečně.\nPředevším přispěly ku oživení večera toho dovedné naše\npianistky slečny Irena Šolcova a Klema Pátkova,\njež zvláště ouverturu k opeře „Zampa\" s ohněm a já-\ndrným úhozem provedly. Mezi sbory největšího ohlasu\nv obecenstvu našem došel smíšený sbor „Sen\", jenž mu-\nsel býti opětován. Kdo zná dokonale poměry zdejší,\nkdo pováží, že sbor naší pěvecké jednoty sestává ponej-\nvíce z mladistvých diletantů, kteří zpěvním hodinám jen\nmálo času věnovati mohou, ten uzná s jakou pílí a vy-\ntrvalostí přikročiti musel řiditel ku cvičení sborů těch."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "100", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.4", "texte": "Yůbec vysloviti musím řiditeli spolku p. Karlu Rup-\npeld to ví pochvalu neobmezenou za to, jak usilovně\npečuje každoročně o zdejší ruch umělecký: cvičí neúna-\nvně síly pěvecké, hledí získati vždy nej lepší síly virtu-\nosní, aby jen koncertům každoročně pořádaným ku vět-\nšímu lesku dopomohl. Škoda, že všechny zdejší hudebně\nnadané síly stejně nesmýšlí, neboť nedá se věru upříti,\nže by více zaujatosti pro věc tak krásnou, více horli-\nvosti v súčastnění se ve spolku tak dovedně řízenému\nneškodilo. Spolek naš čítá pouze 20 mužských a 16\nženských činných členů a mohl by zajisté nejméně 40\nmužských a tolikéž ženských sil pěveckých čítati, kdyby\nvětšina našich hudebně věru velmi nadaných pánů i dám\n(mladomanželů) do spolku vstoupiti chtěli. Jen méně\npohodlnosti a spolek zdejší by zkvétal za nynějšího\nvedení v kráse netušené. Šlechta naše se na těchto\n„Tatranem\" pořádaných koncertech vždy dosud hojně\nsúčastňovala, což jí zajisté ku chvále slouží. Směle\nmožno zajisté říci, že zábavy, jež pořádá náš „Tatran\",\nhonosí se pověstí nejlichotivější i doufáme pro budou-\ncnost, že jednosvorným účinkováním všech zpěvu i hudby-\nmilovných přátel dosáhnou ještě zdárnějšího rozkvětu!\n** Z Petrohradu. Na Mariinském divadle připra-\nvuje se k provozování čajkovského původní histor.\nzpěvohra „O přič nik\".\n\nT.\n\nKronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\n*** Ze Susiee. (Pův. dop. 18. bř. F.) Také u nás\nprobouzí se snaha po čilejší činnosti hudební. Zpěvácký\na hudební náš spolek „Sv. Yácslav\" chystá se opět k no-\nvému životu i doufáme, že budeme Yás moci zpraviti o\nzdárných a potěšitelných výsledcích této snahy v nej-\nbližší budoucnosti. Dne 2. února b. r. odbýval valnou\nhromadu, jejížto hlavním* účelem bylo vykonání volby\nnového výboru, do kteréhož zvoleni: co předseda p. Jiří\nKasl, co ředitel p. Frant. Gerner, dále pp. Frant. Ange-\nlis, Y. Maule, Joz. Písecký, Jan Vrba, Mat. Kasl, J. My-\nslík a Ad. Langhammer. K vyzvání nového výboru při-\nstoupilo k spolku mnoho nových členů účinkujících i při-\nspívajících. Zvláště potěšitelný úkaz jeví se v tom, že\nse přihlásilo také 31 dám, z většiny zpěvu dobře zna-\nlých, jichžto spoluucinkováním budoucí naše produkce\nnabudou rázu mnohem zajímavějšího a skvělejšího. Dne\n10. února b. r. sezval nově zvolený p. předseda veškeré\núčinkující členy mužské, jimž v důkladné řeči vylíčil účel\nspolku, vybízeje je k svorné a vytrvalé činnosti. Stejně\nvřelou a srdečnou řečí oslovil p. předseda za tímtéž úče-\nlem dne 14. t. m. veškeré shromážděné dámy. Jsme pře-\nsvědčeni, že povzbuzující jeho slova nepadla na půdu\nneúrodnou a že mezi členstvem veškerým uhostí se onen\nduch šlechetného závodění, z něhož jedině se rodí skutky\nkrásné a veliké. Za stálý orgán svůj zvolil si spolek\nnáš „Dalibora\", jehožto snaham z plné duše přizvuku-\njeme, taktéž přistoupil co člen k „Matici hudební\".\nP. předseda předplatil pro spolek na časopis „Cecilie\",\nzačež tímto díky mu vzdáváme. Taktéž vděčně nám spo-\nmenouti dlužno milého dárku, jímžto nás překvapil\np. Anger, rodák Sušický, nyní kapelník u komické zpěvo-\nhry ve Vídni, věnovav spolku našemu nový svůj sbor\n„Umlklo stromů šumění.\"\nZML Boleslavi. (Pův. dop. N. V.) Druhá\nprodukce zpěváckého spolku „Boleslava\" dne\n15. t. m. měla zvláštní do sebe zajímavosti tím, že tu po-\nprvé vystoupila u veřejnost ženská pěvecká jednota\n„Mlada\". Úspěch výstupu toho byl nade vše očekávání\nčestný; nebo sbory smíšené jsouce vesměs zdařile pro-\nvedeny, nalézaly u obecenstva velmi četně zastoupeného\nvřelého ohlasu a přijetí, ano „Klučina\" od Štrebla a\n„Návrat plavců\" od Bažina musely být opakovány. To-\nliko u solového čtverozpěvu ženského od Šuberta bylo\nby si přáti bývalo většího souhlasu v taktu a jemnějšího\nodstiňování; myslíme, že tu jakási ještě ostýchavosť byla\nzávadou. Co nás naplňuje zvláštní důvěrou v činnost a\nrozkvět jednoty této, jest ono nadšení, kterým se k vý-\nkonu připravovala a kterým jej provedla. Bohdejž nad-\nšení to nikdy neochabne, jakož bohužel již se ho\nnedostává u sboru mužského, kde jakési nepochopitelné\nliknavosti, ano netečnosti u členů výkonných nelze za-\npříti, což vedlé nedostatku řádného a rázného prvního\ntenora, jakého jsme pohřešili odchodem p. Jandovým,\nbylo příčinou, že se nepotkalo provedení mužských sborů\ns takovým přijetím u obecenstva, jako smíšených. Trváme,\nže pp. členové nyní sami uznají, že nepovede k doko-\nnalosti to pohodlí samolibé u nastudování sborů, v jakém\nsi po tu dobu libovali a kojíme se nadějí, že po příští\nprodukci bude nám možno docela jiný úsudek podati.\n*** Dívčí zpěv. spolek „Ludmila\" v Pardubieích\npřednese o velký pátek v děkanském chrámu Páně\n„Adoramus\" od Palestríny a „Improperia\" od Orl. Lassa\na Lud. da Yittoria. /\n\nZprávy z Prahy a z venkova.\n\n* Smetanova nová zpěvohra \"Dvě vdovy\" nalezla\npři jejím včerejším prvním provozování nadšeného při-\njetí; skoro každému číslu bylo hlučně tleskáno, skladatel\npo každém jednání několikráte volán i odevzdán mu na\njevišti jménem sólistů naší opery skvostný stříbrný věnec\nvavřínový. Ctitelové jeho věnovali mu skvostnou stříbr-\nnou taktovku. Věnců a kytic ani jsme nemohli spočítati.\nTakto obdržel mistr Smetana ovací velkolepou, jakáž se\nmimo paní Malé ještě žádnému na našem jevišti nedo-\nstalo, skvělé zadostučinění za všechny ty ničemné útoky,\njimiž „Hud. listy\" a čistí jich pomocníci za posledních\ndob s zběsilostí až směšnou naň se řítili. Divadlo bylo až\ndo posledního místečka vyprodáno.\n* Dne 25. t. m. provedena byla v hlavním chrámu\nPanny Marie před Týnem řízením ředitele kůru p. Fr. Kavána\nvokální mše pro smíšené hlasy od K. Bendla, o\nníž jsme již v loňském ročníku „Dalibora\" bližší úvahu\npodali. Známé „O Maria\" od Jelena vloženo bylo co\ngraduale. Novinkou bylo offertorium od Fr. Kavána skladba\nrovněž vokální pro smíšené hlasy.\n* Na X. slavnostní mši od V. E. Horáka,\nkterá co nejdříve tiskem a nákladem firmy: Em. Starý\na spol. vyjde, přihlásilo se až dosud 42 předplatitelů"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "101", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.5", "texte": "„Dalibora\", kteří té vyhody požívají, že skladbu tuto\nobdrží za poloviční cenu, totiž za 3 zl. r. č. Upozor-\nňujeme ctěné naše pp. odběratelé, že výhody této pou-\nžiti lze jen do 15. dubna t. r.\n* Tomáškova slavnost jubilejní. Sdělili jsme již\nctěným čtenářům „Dalibora\", že hudební odbor musea\nkrálovství českého hodlá oslaviti důstojným spůsobem\ndne 17. dubna b. r. 100 letou památku narozenin V ác-\nslava Tomáška, jednoho z nejpřednějších hudebníků,\njimiž se vlast naše honosí. Komitét k uspořádání jubi-\nlejní této slavnosti sestavený, započal již s prácemi pří-\npravnými a ustanovil se již v schůzi dne 25. t. m. od-\nbývané na programu slavnosti, jejž tuto sdělujeme. Dne\n17. t. m. ráno provozovati se bude v chrámě Panny\nMarie před Týnem velké rekviem Tomáškovo, jedno\nznej slavnějších jeho děl (řízením páně Kavánovým).\nTentýž den zasazena bude pamětní deska na domě\n(č. p. 15 v Tomášské ulici), kdež oslavenec žil a ze-\nmřel (5. dubna 1850). Následující pak den uspořádán\nbude slavnostní koncert, v němž spoluúčinkovati\nbudou první umělecké síly pražské. Program ke kon-\ncertu tomuto ustanoven následovně: I. Odděl.: 1. Ou-\nvertura k opeře „Serafína\". Op. 36. 2. Dvojzpěv „Lou-\nčení se Hektora s Andromachou\" s prův. orkestru. Op.\n89. 3. Eklogy pro piano. 4. „Sbor cikánů s průvodem\norkestru, op. 111. 11. Odděl. 1. Ouvertura do es-dur,\nop. 38. 2. Písně české (z Králodvorského rukop. a z Han-\nkových písní). 3. Rhapsodie pro piano. 4. Zpěvy a sbory\nk Šilerově dramatu „Nevěsta Mesinská\" vesměs to\nskladby Tomáškovy. Za předsedu komitétu slavnostního\nzvolen pan hrabě Karel Šonborn. Příští sezení odbývá\nse v neděli dne 29. t. m. o 4. hod. v museu.\n* Nové zpěvohry. Z d. Fibich pracuje na nové\nvelké zpěvohře „Frithjof\", jejížto hlavní látka vzata\njest z dějin dánských. F. Zd. Skuherský taktéž\nzanáší se s velkou vlasteneckou zpěvohrou „Jaroslav\".\n* Táborský list „Český Jih\" věru že sotva ku\ncti českému jihu píše v č. 25. takto: „Ano, opera\njest na hodně nízkém stupni a byla-li silnou stránkou\ndivadla našeho, jest nyní jeho Achillovou patou. Za ří-\nzení p. Smetany/ jemuž někteří enthusiasté a přátelé v hy-\nperbolicky ch chválořečích stále a stále podkuřují, jde to\ns naší operou stále dolů. Novinku slyšíme málo kdy a\nještě řidčeji vídáme p. Smetanu u pultu kapelnického.\nZ původních oper nedává se než „Prodaná nevěsta\",\njiní skladatelové odstrkují se nešetrně do kouta\" atd.\nPoctivému tomu pisateli tudíž není známo, že v letošní\nzimní sezoně čítati můžeme pět novinek operních, kdežto\njiná a to skvěle dotovaná divadla dvorní čítají jednu neb\nnejvýše dvě novinky ? Také ani tolik übožák nevěděl,\nže vedle „Prodané nevěsty\" provedeny byly Šeborovy\nzpěvohry „Husitská nevěsta\", „Drahomíra\", Rozkošného\n„Svatojanské proudy\" ? Kdo sahati musí ku lži tak\nzjevné, aby potupiti mohl nejpřednějšího z našich umělců,\nvylučuje se sám z řady počestných lidí! Jak nazvati\nvšak máme jednání „Hudebních listů\", kteréž se neo-\nstýchají bídáctví takové s nezatajenou rozkoší ještě také\nskrovnému ovšem počtu svých čtenářů ohřívati? Odi\nprofanum vulgus!\n* Tyto dny meškala v Praze ruská zpěvačka paní\nPoljakova, kteráž nedávno v Paříži před vybraným\nposlnchačstvem nemalý vzbudila obdiv krásným hlasem\nsvým i výraznosti zpěvu.\n* SI. Emilie Bubeníčkova přislíbila, že opět vy-\nstoupí pohostinsku na českém jevišti, což zajisté při-\njato bude ve všech kruzích obyvatelstva pražského s vel-\nkým potěšením. Zahájena budou jejími hrami pohostin-\nskými představení česká v divadle novoměstském.\n* Tyto dny meškal v Praze výtečný hoto/itel ná-\nstrojů smyčcových a rodák náš p. T. Zach z Vídně,\ni odevzdal opět p. prof. Koptovi jedny nové housle,\npráci to v pravdě mistrovskou, kteroužto postihl nejdo-\nkonalejší vzory vlašské v míře úžasné.\n* Přátelům ruské hudby vítána bude zpráva, že\nkněhkupectví dra. Ed. Gregra a Fr. Dattla tyto dny zá-\nsobeno bylo petrohradskou firmou Bessela větším výbě-\nrem ruských původních skladeb, zejmena z doby nejno-\nvější pocházejících. Mezi nimi nalézají se také úplné\nklavírní výtahy ruských původních zpěvoher: „Boris Gu-\ndunov\" od Musorgského, „Kamennij gost\" od Dargomijž-\nského a „Pskoviťanka\" od Rimskij-Korsakova.\n* Z Brna. (Pův. dop.) Jen zřídka přináší nám\nletošní saisona něco pozoruhodného. Nejvíce zajímavosti\nmaji do sebe produkce z oboru hudby komorní,\nv jichžto pořádání se uvázali pp. Zinke (první housle),\nBřezovský (druhé housle), Mráček (cello), členové\ndivadelního orkestru a Hummel (viola a klavír),\nkapelník městského divadla. Dosud hrálo se třikrát:\n21. prosince m. r. (kvarteto od Mozarta do c-dur,\nčís. 6. Mendelssohnovo trio, op. 49 do d-mol\nHaydnovo kvarteto op. 94 do g-dur), 6. ledna b. r.\n(kvarteto od Beethovena do f-dur op. 59 variace\nz Haydnova tak zvaného kvarteta „císařova\" Šuber-\ntovo kvinteto op. 114) a 15. března (Mendelssohn-\nGade-Šumann). Produkce tyto v sále německého\ngymnasia pořádané poutají k sobě plnou pozornost ne-\nčeiného ale kompetentního obecenstva, jež se z hudebních\nkruhů našich skládá. Páni pořádatelé zasluhují tím vět-\nšího uznání, ano obecenstvo naše častými produkcemi\n„Florentinů\" nakloněno jest činiti požadavky velmi přísné.\nVyslovujeme jim tudíž milerádi svou spokojenost a tě-\nšíme se, že nezůstane pouze při 4 obmýšlených pro-\ndukcích, nýbrž, že páni pořadatelé nás každoročně\ncyklusem tak vzácných produkcí obdaří a k oživení hu-\ndebního ruchu v Brně přispějí. Mánnergesangsverein\na hudební spolek odbývaly po jednom koncertu.\nPoslednější bude míti druhý letošní koncert koncem\nt. m., k němužto sestaven velmi krásný a zajímavý\nprogram. V příštím dopisu zmíním se o něm podrob-\nněji. —D. 8. března pořádala „beseda Brněnská\"\nkoncert za spoluúčinkování houslisty Vám známého,\npana Ševčíka zVídně, a zpěvačky slč. Fi 1. Th o mí-\nsový (mezzosopran) taktéž .z Vídně. Úspěch koncertu\nbyl rozhodný, což platí v míře ještě vyšší o koncertní be-\nsedě „řemeslň, besedy Svatopluk\" dno 14. břez.\nodbývané. K této zavítal k nám pan Josef Lev\nz Prahy; tím zajisté řečeno vše; ještě dnes jsou vý-\ntečné výkony jeho (o kterých i „Briinner Zeitung\"\npraví, že byly „wahrhaft meiste.haft\") předmětem denní\nrozmluvy v naší společnosti. Pan Lev svými přednáš-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "102", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.6", "texte": "kami (zpíval arii z Rossiniho „Popelky\", arii prince\nMiroslava ze „Zakletého prince\" od Hřímalého a dvě\nroztomilé písničky jím samým složené) přečetné obe-\ncenstvo v pravém slova smyslu unesl, tak že bouřlivého\npotlesku a volání nechtělo býti ani konce. Při této\nbesedě přednesen po dlouhé době opět jednou Kříž-\nkovského velkolepý sbor „Cyrill a Methoděj\"\ns průvodem piana a plechových nástrojů. Následkem\nmalého počtu zpěváků nebyl výsledek sice znamenitý,\nale vzhledem k obtížím skladby velmi slušný, což\npěvcům i sbormistru panu Janáčkovi slouží věru ku cti.\nPan Zinke přednesl dvě houslová sola a ve spolku\ns panem Mráčkem a p. drem. Illnerem dvě\nvěty z jednoho tria od Beethovena.\n* Koncerty. Y tomto týdnu zvláště dva dobročinné kon-\ncerty vynikly skvělými programy svými daleko riad niveau\nobyčejného proudu koncertního a zasluhují aby z ryze umě-\nleckého stanoviska co vzory se skvěly všech u nás poněkud\nv diskredit přivedených koncertů dobročinných. Ve prospěch\ngymnasistů uspořádán byl koncert dne 24. března. V programu\nzvláště imponovaly tři pozoruhodné novinky a sice dvě skla-\ndatelů domácích a jedna, kterouž zahájen byl koncert • od\nJurije z Arnoldu ruského skladatele a známého spisova-\ntele výtečných článků, o stavu ruské hudby pojednávajících.\nTato orkestrální skladba, předehra totiž k dramatu „Boris\nGodunov\" zosnována jest na motivech velkolepých, markant-\nních, plných síly, jádra jakož i karakteristické fysiognomíe.\nChváliti musíme bohatou invenci hudební, z níž dýše věrný\nohlas ruské písně národní; velmi prospěšně působí zvláště\npoetickým duchem ovanuté spracování motivů základních; že\nbohaté tvary harmonické jakož i nad míru skvělá instrumen-\ntace vyrůstá z půdy nejmodernéjší, rozumí se samo s sebou při\nskladateli, jenž bojuje pro ideu sloučení nejmodernějších vy-\nmožeností v oboru hudebním povšechném s národním karakte-\nristickým elementem čistě slovanského ducha. Koncert uza-\nvřela velmi důstojně druhá nová orkestrální skladba „Yeselo-\nheraí ouvertura\" od Zděnka Fibicha meškajícího nyní\nve Vídni. Skladba tato, o níž jsme již při jejím dokončení\nv loňském ročníku pochvalnou přinesli zprávu, jest v rozmě-\nrech menších komponována a hodí se ladnou svou formou\ni bujaře rozmarným životem vniterním co úvodní čásť hudební\nk některé ze salonních našich domácích veseloher i doufáme\nže p. kapelník Čech, jenž novinku tuto pečlivě nastudoval,\nstarosť o to povede, abychom rozkošnou tuto skladbu Fibi-\nchovu v divadle našem, kde beztoho při veselohře či činohře\nslyšíme neustále jen staré otřepané skladby, častěji uslyšeli.\nZákladní kámen, na němž jaksi celý program spočíval tvořilo\nvelkolepé Skuherského „Credo\" z vokální mše slavnému\nreformátoru hudby chrámové Wittovi věnované. Ryze církevní\nduch, jenž z práce této vane, činí jí tím vzácnější v naší re-\nformou hudby chrámově se pilně zabývající době, i bylo by\nzáhodno, aby šťastný skladatel netajil déle celou skladbu svou\nve tmách psacího stolku a provedl celou mši při nejbližší pří-\nležitosti; neboť pakliže smíme souditi ze zdařilého tohoto\n„Creda\" na dílo celé, tu máme všechnu příčinu žádati o brzké\nuvedení celku v širší kruhy obecenstva. O ostatní piecy dělily\nse slečny Střiková a Ratzenbéckova a houslista p. Bóh\nz Rostkronů. Prvně jmenovaná zvučného sobě dobyla jména\nzvláště od doby posledního svého samostatného koncertu,\nv němž se osvědčila co síla velenadaná, od níž možno pro\nbudoucnost mnoho zdárného očekávati. Houslista p. Boh před-\nnesl koncert Mendelssohnův s čistým klidným tonem a velmi\nse líbil. Y celku zdařilejším a vábnějším programem vyni-\nkal den na to uspořádaný koncert ve prospěch filosofů. Tři\npůvodní velké orkestrální skladby našich komponistův tvořily\njádro celku, okolo něhož v ladném skupení vynikaly výkony\nslavné naší pěvkyně slč. Bubeníčkovy, jež nejen výtečným\npřednesem nýbrž í celistvým poetickým zjevem svým roznítiti\ndovedla veškeré obecenstvo. O zdařilý výsledek solových čísel\ndělili se s umělkyní zmíněnou slč. Střiková a basista pan\nMareš, jenž krásným hlasem ač poněkud mdlým výrazem\npřednesl Šubertova „Wanderera\" a známou národní „Bože\nmůj, otče můj\". Slč. Střiková se tentokráte udržeti dovedla\nna výši uměleckého naladění svého. Hrála našeho Duška\nslavný vojenský koncert s průvodem orkestru, etudu od Cho-\npina (do f-dur) a scherzo od Yeita, tedy vesměs skladby\nslovanských skladatelů. Slč. Bubeníčkova zavděčila se\nobecenstvu především jemnocitým svým přednesem tří krásných\nnárodních písní; těžiště svého spolupůsobení složila v Gouno-\ndově meditaci „Ave Maria\" na Bachovo prvé praeludium\nz temperovaného klavíru: zde totiž ctěná umělkyni rozvinula\nv nej skvělejším lesku krásné zpěvní své prostředky zvláště ve\nvyšších polohách svého zdravého, svěžího fondu hlasového.\nPři čísle tomto provázeli slečnu pp. Sitt (housle), Foerster\n(harmonium) a dr. Procházka (piano). Z oněch zmíněných or-\nkestrálních skladeb jsou nam již dvě z dřívější doby známy,\ntotiž Dvořákova geniálně koncipovaná předehra ku zpěvo-\nhře „Král a uhlíř\" a Skuherského znamenitá fantasie\nna Máchův „Máj\", o níž jsme nedávno podobný přinesli\nrozbor. Yýhradní novinkou byla nově komponovaná předehra\nku zpěvohře „Lejla\" od K. Bendi a, jež skvěla se v čele\nprogramu a velmi se líbila. Z čistě orkestrálních skladeb\njest to zajisté Bendlova nejzdařilejší práce, jež vždy bude\nozdobou koncertů orkestrálních. Jsou tu v přísné práci the-\nmatické provedeny oba motivy Almamena i Lejly: onen bouřný,\npln náruživé energie, tento pak něžný, touhyplný se slzou\nutrpěni lásky v oku krásném. Stupňování prostředky orke-\nstrálními jest přímo úchvatné, harmonisace šťavnatá a thema-\ntická práce překvapující. Že skvělým tímto portálem celá\nbudova nejzdařilejší Bendlovy opery jenom získala, jest pa-\ntrno. Hlavních zásluh sobě získal o uspořádání obou koncertů\nsestavení výtečných programů p. kapelník Čech, jenž se po\noba dny znovu osvědčil co vytrvalý i obezřetný dirigent mas\norkestrálních.\n\nX\n\n* Musica sacra. Reforma hudby církevní v městě\nnašem snahou několika mužův o dobro věci samo peču-\njících prováděná neustále siřeji se rozmáhá a hlubších\nkořenů zapouští. Hlavní jádro chvalné této novoty spo-\nčívá, jak jsme již častěji měli příležitost naznaciti v chrámu\nsv. Vojtěcha, kde tamnéjší ředitel kůru prof. J o s. Fór-\nster nad obyčej precizně má sestudovaný sbor, s nímž\nnyní se odvažuje podotýkáme hned ku předu, že se\nštěstím rozhodným k neustále vyšším, obtížnějším\núkolům. Tak provedl minulou neděli velkou mši pro\nsmíšený sbor a varhany („In Honorem Sanctae Lu-\nciae\") od dra. Frant. Witta, v nynější době mnoho\njmenovaného muže, jenž stojí v cele celého reformator-\nského hnutí v Německu. Jest to práce ovšem v přís-\nném slohu provedená a našinec věru nevychází z po-\ndivu, jak možno s tak skrovnými prostředky výrazu hu-\ndebního tak velkých a úchvatných účinků se dopracovat!.\nZvláště „Credo\" působí mocí neodolatelnou: jest plno\npravdivého výrazu a ušlechtilého nadšení. První z vlo-\nžek totiž „Graduale\" od Hahna „Diffusa est gratia\"\njest prací poněkud lehčího rázu. Za to jest druhá vložka\nOffertorium „Ave Maria\" od Jos. Fórstra skladbou\nducha tím ušlechtilejšího a výrazu v zbožném zanícení\nvroucnějšího, i podotýkáme s obdivem, že se v neoby-\nčejné míře podařilo šťastnému skladateli docílit) v této\nskladbě zvláštní onen ráz velkých slavných mistrů sta-\nro vlašských, jenž vždy s mocí úchvatnou nitra našeho\nco synů pozdějších století se dotýká. Ačkoli tak se\npřiblížil ku vzorům dávných těch velmistrů, předce na\ndruhé straně zachoval v prácí své zvláštní ráz indivi-\nduelní a tím též originelní. Že skladatel musel veliká\nstudia prodělati v oboru tomto, než se dovedl vžiti ve\nsvých skladbách v ducha toho ryze církevního umění,"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "103", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.7", "texte": "leží na bíledni; za to smíme též doufati, že Foerstra\nvždy počítati budeme mezi nejprvnéjší mistry, jež do-\nsavádní náš velmi chudý odbor hudby církevní zdařilými\nprácemi valně obohatí! Y stejném směru praktického\nprovádění reformy hudby chrámové pokračuje též co\nnejchvalnéji nynější ředitel kůru u sv. Ducha p. J. Starý.\n\nX.\n\n—pp—\n* V zábavě hudebním odborem „Umělecké besedy\" dne\n19. t. m. uspořádané bylo prvním číslem programu nové smyč-\ncové kvarteto Zdenka Fibicha, první to práce jeho to-\nhoto druhu a to ihned práce velmi zdařilá. Hudební myšlenky\nv této jeho skladbě jsou původní, samostatné, prodchnuté vře-\nlým citem a zbudované s úplnou znalostí techniky v stavbě\nkvartetní v jednotný výtvor bohatého ducha a plodné, pestré\nobraznosti. V první vétě, allegro, proplétají se dva rozkošné\nmotivy, z nichž první, sladká, lichotivá to mluva lásky je jaksi\nnaléhavě opětovanou prosbou, na kterou odpovídá druhý mo-\ntiv, snivá, cituplná to protimluva se znakem národního ná-\npěvu. Po krátké, vážné cesuře vede první motiv, který byl\nna okamžik snad že prosba jeho zůstala oslyšena za-\nchmuřil tvář svou, svůj roztomilý, tklivý dialog s motivem\ndruhým dále. Druhá věta, andante, počíná hluboce cítěným,\nvroucím zpěvem, který má taktéž nepopiratelnou národní tvář-\nnost. Zpěv tento rozvíjí se v patheticky vzhůru se pnoucí\nthema, jež přerušeno úsečnými akordy, uchvátivšími je jak\nprudkým a trpkým žalem, málomocně a beznadějně klesá\ns bolestným povzdechem. Na to ozývá se opět první vroucí\na dojemný nápěv doznívající v teskných zvucích hlubokého\nbolu. Třetí věta, scherzo, je naskrz původního, v kvartetních\nskladbách zcela nového a neobvyklého rázu. V rytmu a ve\nspůsobě polky prohání í-e zde dovádivý motiv s okem radostí\nzářícím a tvoří také tím obdobu k ušlechtilým, podobným mo-\ntivům Chopinovým, v jeho mazurkách neb polonezách, že\nv největší, nevázané veselí vnikají tony s nádechem bolest-\nným, elegickým, takřka úsměv na rtech, kdežto oko, dříve\nžárem rozkoše se třpytící, kalí se slzami. Jest zajisté proto\ntato věta kvartetní rázu rvze národního v nejušlechtilejším\ntoho slova smyslu, ač jinak spadá svou harmonizací a celou\nsvou stavbou zúplna v obvod moderní hudby, tak, jako ony\nskladby Chopioovy jsou ryze národní, byť i byly svého času\nzasáhly reformatorné v takovýto druh klavírní hudby, byť tu-\ndíž i byly zjevy a výtvory novými. Nebo v tomto ohledu\ntvoří zajisté umělec, který má bystré oko a zdravé srdce při\npozorování celé podstaty života svého národu, jedině hudbu\nnárodní a nikoli národ sám. Proto může a musí také jiti\nvždy hudba národní, která chce činiti nároky na to, že jest\ndílem uměleckým, ruku v ruce s celým hnutím a všemi zku-\nšenostmi hudby svého času, hudby moderní, a musí proto býti\nvždy novou, vždy ku předu spějící, nikoli snad pouhým odva-\nrem toho, co zoverne písní národní, a co je výtvorem jednak\nv mezích svých velmi úzkým a jinak odvislým od oné doby a\nvkusu jejího, v níž byly písně ty vznikly. Národní puritanis-\nmus v této věci byl by s to, zničiti na dobro každý nový vý-\nkvět pravé národní hudby umělecké. Čtvrtá věta, presto a\nmaestoso, počíná kvapným, nepokojem zmítaným motivem, je-\nhož antithesou je hrdě vzpřímené thema, plno síly a vzletu.\nNěkolikráte střídavě opětovány, splývají oba tyto motivy v jednu\nbytost, cello vede první onen motiv v náruč motivu druhému,\nhranému ostatními třemi nástroji a kvarteto končí široce roz-\nloženým, dithyrambicky povznešeným, takřka již orkestrálním\ndruhým motivem této poslední věty. Celá tato skladba svědči\nopět co nejvýmluvněji o skvělé tvůrčí síle skladatelově, která,\nvyjímaje několik málo jednotlivostí, jež v provedení nástroji\nkvarteta nezněly zcela tak, jak bylo skladatelem při tvoření\njejich zamýšleno, podala nám dílo dokonalé. Provedení to-\nhoto kvarteta s prvním houslistou p. Kop tou v čele, jevilo\ntu nejlepší snahu a píli, nebylo však provázeno ve všech svých\nčástech stejným zdarem, jelikož není možno, aby na kvap se-\nstavené kvarteto, které není ještě sehráno, podalo výkon zcela\nbezvadný a v souhře dokonalý. Dále zahrál výborný, mla-\ndistvý houslista p. Kopta Šumannovo „snění\" a piecu z Vieux-\ntempsovy suity s cituplným přednesem, pevným tonem a vel-\nkou zručností. Baritonista p. Kinský deklamoval pak Pře-\nmyslův čarokrásný úchvatný zpěv ze Smetanovy „Libu šy1\nzpěv to plný plamenného citu a hrdinného, bohatýrského nad-\nšení, jehož melodická část má svou arsi a thesi ve výtečné\nryze české deklamaci slovného podkladu, plyne tudíž co do\nvzniku svého z principu deklamatorního, v hudbě dramatické\nnyní již všude uznaného a přijatého. O národním razutohoto\nzpěvu platí totéž, co bylo o kvartetu Fibichově řečeno, jen\nže zde zvláštnost českého přízvuku v hudebně vzorně dekla-\nmovaných slovech dodává této dramatické hudbě ještě vý-\nznačnějšího tvaru nejušlechtilejší hudby národní. P. Kaan\npianista, požívající již jména velmi zvučného, hrál s cellistou\np. Šrámkem dvě skladby vlastní pro klavír a cello. Obě\ntyto skladby, „romance\" a „zastiveníčko\" jsou velmi pěkné,\nco nejpečlivěji provedené kresby a v obou je základní ton se\nvšemi svými podpůrnými barvami výborně postižen. Souhra\nobou hráčů byla souladná, stínem a světlem vhodně opatřená.\nSkončena byla tato zábava jednou větou z nové sonáty Dvo-\nřákovy pro klavír a housle,, provedenou pp. Kaanem a Kop-\ntou. Třeba litovati, že nebyla provedena celá tato skladba,\nponěvadž dojem jednotlivé její části byl toliko kusý, nemaje\noporu v myšlenkové soustavě celého díla. Nicméně byl do-\njem tento značný a velmi závažný. Hráno adagio ze sonáty\nté. Úvodem je i:emný, mrakem trudnomyslnosti zastřený mo-\ntiv, který opět a opět modulován poznenáhla mračnou roušku\nze sebe stírá a přeje průchod slunečnému zásvitu ve velmi\nkrásné, kolébavé a tišící melodické frasi. Tato stále stupňu-\njíc, září posléz plným slunečným palem, halí se však záhy zas\nv nové kupící se mraky a věta tato končí prorývajíc ve své\nzávěrečné části hloubí duše, zvuky sestupujícími jako v nej-\ntajnější úkryt srdce bolem rozervaného. Dovoleno-li souditi\nz věty této na ostatní čá Ti této sonáty, nutno uznati, že Dvo-\nřák vytvořil vní skladbu velmi krásnou, naskrz původní a\nna nejvýš zajímavou. Jedině co by bylo lze vytknouti tomuto\nadagiu, jest někdy bezúčelné hromadění příkrých, nerozvedených\ndisonancí, a poněkud krátkodeché sestrojení jednotlivých mo-\ntivů, kdežto by skladba sama snad širším jich rozkladem, any\no sobě jsou krásné ana nejvýš půvabné, ještě většího lesku\na sytější barvy byla nabyla. Tato výtka ovšem nikterak nemá\na nemůže zacloniti znamenitou působnost skladby našeho ge-\nniálního Dvořáka. Sehráno bylo toto adagio výborně iv kla-\nvírním iv houslovém partu. Oba hráči jsou jak v technickém\novládání svých nástrojů, tak iv oduševneném přednesu otejno*\nrodí. Obecenstvo štědřilo všem číslům programu hojnou\npochvalu.\n\n* Poloroční zkoušky v ústavech pražských odbývají\nse v těchto dnech s úsilím neúnavným i vydávají\nsvědectví o tom rodičům i přátelům, jaké pokroky as\nmladí jich nadějní umělci i umělkyně učinili. Minulé\npondělí navštívili jsme hudební ústav Jana a Pavlíny\nČahounových na široké ulici i přiznáváme se již\nku předu, že překvapeni jsme byli výkony téměř všech\nžaček, jež zúčastnily se koncertní produkce na konci\nzkoušek provedené. Slč. Guglielma Florova, Aug. de\nHollenfferova, slečny Clara a F. Můldnerovic, Betti For-\nsterova a zvláště sl. Josefina Strengova všechny\nžákyněg mají choulostivou stránku techniky klavírní již\nza sebou i pozorovati bylo, že vedle naučeného i jakýsi\nsamostatný individuelní ráz v pojmutí skladeb a před-\nnášení jich si šťastnou u nich cestu klestí. Moment to\nzajisté pozoruhodný a pro budoucí zdar jich hudebního\nvychování významný. Hlavní pozornosť všeho přítomného\nposluchačstva obracela na se žákyně, jež poslední jsouc\nv programu (corona ťinit opus) velkou si zvolila úlohu\nku provedení as vítězným zdarem si počínala stupňujíc\nvýraz nadšení samobytného až k mohutné frázi závěre-\nčné s rostoucí neustále silou v úhozu téměř mužném.\nJest to slč. Josefina Strengova, jež hrála Lisztovu\nmohutnou „koncertní parafrasu\" z Mendelssohnovy hudby"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "104", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740328-01.1.8", "texte": "ke „Snu noci Svatojanské\". Zjev tento na mládí své\npřekvapuje nejen neobyčejnou téměř bezvadnou obrat-\nností technickou, nýbrž hlavně přednáškou rozumnou i\nnadšením vniterním oduševněnou, tak že směle tu mů-\nžeme prorokovati ač bude-li se vyvíjeti i na dále\nstejným krokem zajisté skvělou budoucnost uměleckou.\n\nx.\n\nX.\nČeská zpěvohra. „Marie, dcera pluku\" (Donizetti)\n„Linda11 (Donizetti k benefici slč. z Ehren-\nbergů). Slč. Boscbettiova, jež jedním rázem co\n„Markétka\" sobě v obecenstvu pražském dobyla hojných\nsympatií, vystoupila ještě po dvakráte na našem jevišti\nse zdarem ne méně skvělým a sice vždy v titulní úloze\nDonizettibo operety „Dcera pluku\". Co jsme o krásných\nvlastnostech slečniných poprvé pověděli, to platí i nyní\nv míře tím větší; podotýkáme jen, že siečnin celý zjev\nlépe účinkuje v seriosních úlohách, kde ušlechtilá vášeň\nslečnina razí sobě cestu proudem pathetickým, vznášejí-\ncím se po vysokém kothurnu tragické rekyně. Že jméno\njejí zůstaví v paměti obecenstva našeho památku velmi\nčestnou, jest z ovací slečně při každé příležitosti přiná-\nšených patrno.\n.Donizettibo „Linda ze Chamounix\" jest nejslabší\nprací skladatele toho a nejlarmoyantnější komedií ico\ndo tekstu i co do hudby. Yzdor tomu honosí se mno-\nhou zdařilou ba i karakterističnou partií, která\npakliže provedena jest dovednou sílou uměleckou, mnohdy\ni úchvatněji působiti může na širší kruhy obecenstva.\nTak efektuovala slč. z Ehrenbergu v titulní úle ze a té-\nměř po každém výstupu, po vděčnějších momentech byla\nod četně shromážděného obecenstva hojně pochvalou\nobsypávána. Že i při objevení se byla vřele uvítána a\nkyticemi i věnci vyznamenána, rozumí se při oblíbeností\numělkyně té samo sebou. Yedlé ní vynikala slč. Hanu-\nšova co „Pierotto\" velmi prospěšně. Pan Yávra (Carlo)\nměl šťastný večer jsa dobře disponován; podobně měl\ni p. Lev zvláště šťastnou hodinku a věru neodolatelně\npřednesl zejména kletbu ve finále druhého'jednání. Celek\nvedením p. kap. Čecha šel hladce i precizně.\n\nSmĕs.\n\nMyšlenky o hudbě.\nVýroky slovútných skladatelů a spisovatelů o hudbě.\nSebrala La Mara.\nII.\nZákony, meze, pokrok.\n(Pokračování.)\nčím více přesvědčujeme se o mnohotvárné té je-\ndnotě, kteráž vším mírem vládne, v jehož středu se člo-\nvěk nalézá, a o oné, jenž vlastnímu jeho životu a ději-\nnám panuje, tím spíše uznáme mnohotvárnou jednotu\nv umění a tím spíše budeme se snažiti, abychom vy-\nstříhali se oné zhoubné náklonnosti, ji dle svévůle o-\nmezovati, podobni v tom jsouce zahradníkům, kteří ve-\ngetaci hubí, jenom aby keře v jedné čáře stály a kteří\nzdravý strom pro tvar umělý zmrzačují. Nikde v živoucí\norganické přírodě nenalezáme forem přísně geometrických\na mathematických, proč bychom je tedy vnucovali hudbě,,\nproč bychom ji v přísnou, omezenou nějakou soustavu\nvtěsnati usilovali? K čemu všecko to namáhání, chtíti\nomezovati svěží ty letorosty přírody a umění? Marné\nsnažení! Prvního dne, kdy sadař zhoubné nůžky své\nodloží, vyrostou tak, jak mají a musejí.\nA. B. Marx, Berlioz u. s. Haroldsymphonie.\n\nListárna redakce.\nSI. Anuě Šetřilové ve Yídni. Srdečné díky. Račte si\nčastěji na nás spomenouti. Administrace „Dal.\" obdrží od\nVás 5 zl 60 kr.\nP. B.v Jindř. Hradci. S potěšením shledali jsme\nv skladbách Vašich živý a vřelý cit pro krásu hudební a vý-\nraz ušlechtilý, vytýkati Vám však musíme, že pespracoval\njste dosud v nitru svém ducha moderního, bez něhož žádný\nskladatel, chce-)i se ve světě dodělati nějakého úspěchu, více\nobstát! nemůže. Haydnova a Mozartova doba nema pro nás\njiného než historického významu, študovati ji musíme, ovšem,\navšak nesmíme podle ní struny svého srdce nalazovati. Protož\nradíme Vám, byste pojal v ducha svého veškeré vymoženosti\nmoderní zejména v oboru harmonie, spracoval je v sobě dle\nindividuality své as plnou důvěrou v nadání své jen neúnavně\ndále pracoval pak zajisté doděláte se výsledků zcela jiných.\nP. Mal. v Hořicích. Srdečné díky. Dáváme rozhodně\npřednost písni první, poněvadž kladete v ní větší důraz na\ndeklamaci i karakteristický výraz hudební. S pouhými akor-\ndickými průvody klavírními a otřepanými frásemi, třebať zněly\nsebe prostonárodněji, v jakých si dosud u nás libují někteří\nvyrabitelé různých „písniček\", věru bvchom se učinili směš-\nnými v ostatním vydělaném světě hudebním. Nynější doba\nžádá ve všech obrech výraz vniternější, vroucnější přede\nvším poetickou invenci plané „písničkářství\" jest v době, která\nčiní k umělci tak veliké nároky, mírně řečeno veliký anachronis-\nmus. Protož nedejte se v tomto ohledu nijak klamati, jenom\nsledujíce pilně pokroky jiných národů a bedlivě z nich pro\nnás těžíce, můžeme se jim jednou vyrovnati! Bližší sdělíme\nVám ještě písemně."}]}