{"numero_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_sha256": "2fba8c51f13f47e613ec10ca6b3579e50b6bf8b2151d30e86881d5be3ace0150", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1874/05/16_01/bmtnabd_1874-05-16_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c001", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "153", "page_fin": "153", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.1", "titre_corps": "Památné dni hudební.", "titre_sommaire": "Památné dni hudební.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "153", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1642, "texte": "Památné dni hudební.\n\n16. května 1786 † Tomáš Hora, výt. umělec na lesním rohu — v Bruselu\n(nar. v Mělníku.)\n„ „ 1799 nar J. Vil. Hrbek, výt. fletista v Koceradech.\n1823 nar. J. Král, výt. umělec na violu ďamour v Kolinci.\n)) „ 1843 jmenován Bedř. Kittel řed. pražské konservatoře.\ní> 1862 První velká pěvecká slavnost sjednocených mužských zpěv.\nspolků českos7ovanských v Praze.\n„ ~ 1868 I. prov. Smetanovy zpěv. „Dalibor\" v Praze.\n„ „ 1870 První slavnost pěvecká smíšených zpěv. spolků českoslovan-\nských v Praze.\n17. ~ 1727 f Tomáš Svoboda, výb. varh. a sklad. cirk. v Pelhřimově.\n„ „ 1756 fF. Y. Svoboda, voj. kap. a sklad.\n„ ~ 1766 f Ant. Prokš, varh. v Liberci.\n„ „ 1806 Ad. B. Mars, theor. a spis. hud. v Berlíně.\n„ ~ 1868 Akademie ěeskoslov. zpěv. spolků, shromážděných ku slav-\nnosti položení základního kamene k velkému národnímu di-\nvadlu v Praze.\n18. „ 1830 nar. K. Qoldmark, ski d. —ve Weszthély (v Uhrách).\nj> » 1832 ýB. Asioli, ski. a sp. hud. v Coreggio.\n„ „ 1854 fJ. F. Elsner, polský sklad. op. —ve Varšavě.\n„ „ 1860 f Fr. BauŠ, výb. housl. v Praze.\n„ „ 1872 fE. Sobclevský, sklad, polský v Set. Louis.\n19. ~ 1837 fA. Eo 11a, výb. housl. v Drážďanech.\n20. „ 1805 nar. M. Iv. Grlir.ka výt. ski. ruský ve Smolensku.\n„ „ 1809 J. B. Servinus, spis. hud. v Darmštatě.\n2l« h 1844 f Griueeppe Baini, sklad. cirk. a spis. hud. v Ěimě jakožto\nřed. papežského sboru pěveckého.\n22. „ 1795 tv. B. Marpurg, theor. hud. v Berlíně.\n„ „ 1813 nar. Richard Wagner, největší něm. sklad, operní nynějšího\nvěku v Lipsku.\n„ ~ 1820 nar. Aleks. Arn. Fesca, pian. a sklad, v Karlsruhe.\n„ „ 1836 I. prov. orat. „Paulus\" F. Mendelssohna v Důsseldorfu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c002", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "153", "page_fin": "153", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.1.1", "titre_corps": "16. května 1786 † Tomáš Hora, výt. umělec na lesním rohu — v Bruselu", "titre_sommaire": "16. května 1786 † Tomáš Hora, výt. umělec na lesním rohu — v Bruselu", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "153", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.1", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 1642, "texte": "16. května 1786 † Tomáš Hora, výt. umělec na lesním rohu — v Bruselu\n(nar. v Mělníku.)\n„ „ 1799 nar J. Vil. Hrbek, výt. fletista v Koceradech.\n1823 nar. J. Král, výt. umělec na violu ďamour v Kolinci.\n)) „ 1843 jmenován Bedř. Kittel řed. pražské konservatoře.\ní> 1862 První velká pěvecká slavnost sjednocených mužských zpěv.\nspolků českos7ovanských v Praze.\n„ ~ 1868 I. prov. Smetanovy zpěv. „Dalibor\" v Praze.\n„ „ 1870 První slavnost pěvecká smíšených zpěv. spolků českoslovan-\nských v Praze.\n17. ~ 1727 f Tomáš Svoboda, výb. varh. a sklad. cirk. v Pelhřimově.\n„ „ 1756 fF. Y. Svoboda, voj. kap. a sklad.\n„ ~ 1766 f Ant. Prokš, varh. v Liberci.\n„ „ 1806 Ad. B. Mars, theor. a spis. hud. v Berlíně.\n„ ~ 1868 Akademie ěeskoslov. zpěv. spolků, shromážděných ku slav-\nnosti položení základního kamene k velkému národnímu di-\nvadlu v Praze.\n18. „ 1830 nar. K. Qoldmark, ski d. —ve Weszthély (v Uhrách).\nj> » 1832 ýB. Asioli, ski. a sp. hud. v Coreggio.\n„ „ 1854 fJ. F. Elsner, polský sklad. op. —ve Varšavě.\n„ „ 1860 f Fr. BauŠ, výb. housl. v Praze.\n„ „ 1872 fE. Sobclevský, sklad, polský v Set. Louis.\n19. ~ 1837 fA. Eo 11a, výb. housl. v Drážďanech.\n20. „ 1805 nar. M. Iv. Grlir.ka výt. ski. ruský ve Smolensku.\n„ „ 1809 J. B. Servinus, spis. hud. v Darmštatě.\n2l« h 1844 f Griueeppe Baini, sklad. cirk. a spis. hud. v Ěimě jakožto\nřed. papežského sboru pěveckého.\n22. „ 1795 tv. B. Marpurg, theor. hud. v Berlíně.\n„ „ 1813 nar. Richard Wagner, největší něm. sklad, operní nynějšího\nvěku v Lipsku.\n„ ~ 1820 nar. Aleks. Arn. Fesca, pian. a sklad, v Karlsruhe.\n„ „ 1836 I. prov. orat. „Paulus\" F. Mendelssohna v Důsseldorfu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c003", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "153", "page_fin": "155", "image_debut": 1, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.2", "titre_corps": "„Boris Godunov.“ Opera v 5. jedn. od G. Musorgského. Posuzuje A. Famincin.", "titre_sommaire": "„Boris Godunov.“ Opera v 5. jedn. od G. Musorgského. Posuzuje A. Famincin.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "153", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.1", "debut_caractere": 1644, "fin_caractere_exclue": 4088, "texte": "„Boris Godunov.“\nOpera v 5. jedn. od G. Musorgského.\nPosuzuje A. Famincin.\n(Pokračování.)\nPodobných příkladů, kde libretista pokazil pů-\nvodní verše Puškina, možno na každé stránce se do-\nčisti. Tážu se tedy, může-li skladatel, jenž dává\npřednost hanebnému přepracování tekstu Puškina před\nkrásným originálem a prozrazuje tím hrubý nevkus\na očividný nedostatek uměleckého citu, může-li skla-\ndatel takový nazván býti vzdělaným umělcem?\nNenáležím nijak v počet těch, kteří považují za\nnepatřičné, přepracovávat hotová dramatická díla na\nteksty operní, naopak za úplného nedostatku dobrých\nlibretistů mám za to, že hotová dramatická díla po-\ndávají znamenitý materiál na sestavování z nich oper-\nních libret, při tom však jest nevyhnutelno, aby se\nzacházelo s originálem s největší opatrností, aby se\nnelámaly a nekomolily krásné verše, aby se nemí-\nchal bez důkladného uvážení krásný tekst velikého\nbásníka s übohými výmysly neobratného veršotepce,\nneznajícího nutných pravidel při spisování a zacho-\nvávání ve verších jednotné časomíry, která, byť jen\ni se zevní stránky, přidala by nově přidanému tekstu\naspoň trochu formálné krásy a pravidelnosti: v „Bo-\nrisi\" p. Musorgského nadarmo bychom však hledali\npravidelnosti a čistoty jak v tekstě, tak iv hudbě.\nAutor spokojuje se dosti hrubými rysy. Plody jeho\nupomínají na návěštní obrázky: hlavní péči měl o to,\naby barvy byly křiklavé a figury co možná velkých\nrozměrů; nedostatek harmonie v celku, nepravidel-\nnost jednotlivých částek, néurčitcsť zakončení, nedo-\nstatek leposti a umělosti v provedení všecky tyto\npoklesky jej neznepokojují, neboť on, jak se zdá,\nsám jich ani neznamená.\nCo se týče sestavení libreta v celku, dlužno\nnazvati je úplně šťastným. E dramatu Puškina jsou\nvzaty všechny scény, jež chovají v sobě dosti mo-\nmentův hudebně vděčných. Scény přidané jsou uve-\ndeny dosti lehce průběhem celé opery, vyjma po-\nslední obraz, méně zajímavý; živá hra na scéně budí\nnutně i účastenství posluchačů. Libretista dovedl\nužiti v opeře velmi malebných a zajímavých elementů,\npřipojuje k zajímavým scénám originálu nové, uváděje\nna př. plačtivo-komickou scénu, v které lid na roz-\nkaz správce prosí Godunova za přijetí vlády, zpěv\ntoulavých mnichů, slavení čáře při slavnostním jeho\nprůvodu ku chrámu v prologu; dvě scény krčmářky\na Varlaama v prvním jednání, zpěv chůvy a Feodora\nv druhém, scénu Meriny a jezuity Rangoniho i polský\ntanec v třetím, efektní scénu posvěcení umírajícího"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "154", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5864, "texte": "Godunova na kněžství a konečně celý poslední obraz\nve čtvrtém jednání, v kterém tlupa týrá bojaryna\nChruščova a posmívá se mu, při čemž velmi zába-\nvný je výjev dvou pijících mnichů na jedné straně\nscény a dvou pijících jezuitů na druhé straně, mimo\nto i blbce, jehož žalostnou písní končí, ne ovšem\nzcela šťastné, poslední akt opery.\nNebudu vyprávěti po pořádku postup jednotlivých\ndějství, poněvadž se na mnoze shoduje s obsahem\ndramatu Puškina, a každý kdo zná toto, i bez li-\nbreta srozumí opeře.\nPřistupuje k rozboru hudební stránky opery Mu-\nsorgského, budu se bráti touže cestou, jako při roz-\nboru libreta. Přehlédnu z počátku technickou čásť\nhudby nové opery, pak všeobecný karakter a do-\njem, jakým působí vůbec spolu i s hrou na scéně.\nSkladatel, přistupující ku komponování, má před\nsebou nevyčerpatelné moře zvuků, které po jeho\npřání mohou se skládati, kombino.ati ve všemožné\nmelodické i harmonické věty, kteréž se sestavují zas\nve více méně složité a různé hudební tvary, tvo-\nřící samy o sobě neb spojením mezi sebou hudební\nvýtvory umělecké, hudební piecy. Ten, kd© nenaučil\nse zacházeti s těmi miliony možných tónových ele-\nmentů, figur, kombinací a forem, nevyzná se v ne-\npřehledném oceáně k jeho službám ochotných zvuků\na při nedostatku vodici nitky bez známosti logiky\na gramatiky hudebního jazyka lehko upadá v dílech\nsvých v libovolnou bezforemnosť, nepořádek, nelad-\nnosť. Takový skladatel podobá se hladovému,- náhle\nzbohatlému žebráku, který, vběhna v hostinec, po-\nroučí si najednou kávu, boullion, čokoládu, ústřice,\nmražené, bažanty atd. a hltavě polyká vše dohro-\nmady k nevýslovnému úžasu svého souseda, který ho\npovažuje za blázna. Rozdíl mezi oběma je ten, že\nhladový žebrák sám jediný shltá svou gastrono-\nmickou míchaninu, kdežto neprozřetelný hudebník\nskládá hudební svůj nesmysl, aby ho shltala spolu\ns ním i sta posluchačů. Bohužel, musím se přiznati,\nže slyše hudbu p. Musorgského, nehledě při tom ku\nslovům a hře na scéně, měl jsem asi podobné mínění\no skladateli, jako soused v hostinci o hladovém že-\nbráku. Pohleďte na klavírní výtah opery. Mám za\nto, že nikdy a nikomu se nepřihodilo spatřiti v tisku\ndílo, přeplněné tolika hrubými gramatickými chy-\nbami, vyznamenávající se tolika patrnými nedostatky\nhudební logiky u vedení hlasů iv ústrojí harmoni-\nckém jako dílo p. Musorgského: hrubé postupy kvint\na oktáv, libovolné, ničím, nemotivované hromadění\ndisonancí, uvádění v akordy not, které tam nepatří,\nchybné užívání pedálu, harmonické chody, nemající\nzdravého smyslu atd. atd. K doložení svých slov\nukážu jen nyní na některá místa tiskem vydaného\nklavírního výtahu.\nSkladatel nedouk, když, se ukazuje v jeho dílech\nna poklesky proti elementárním pravidlům muzikální\ngramatiky, hledí ospravedlniti se odpovědí: „hloupé\npravidlo\" neb „já pojímám věc tu tak\" a obecen-\nstvo, ještě méně známo hudebního jazyka než skla-\ndatel, uvěří spíše skladateli než těm, kdož na vady\npoukazují. A jako by každý znalec jazyka vysmál se\ncizozemci, chybně pádův užívajícímu, kdyby se vy-\nmlouval, že nedbá hloupých pravidel řeči a že on\n„tak to cítí\", podobně i já bych neuspokojil se mo-\nžnou odpovědí skladatele „Borise Godunova\", že ne-\nhodlá dbáti ode dávna přijatých pravidel, neboť pra-\nvidla ta nejsou nikoliv hloupá, jak by snad jemu se\nuzdálo, aniž bych uvěřil mu, kdyby řekl, že „on tak\ncítí\", neboť jeho cit není dosud dosti jemným, ne-\nnabyv patřičného vzdělání v elementárních zákonech\nharmonie a neb nedbaje ho naprosto.\nPiosím čtenáře, aby mne následovali, a na ně-\nkolik minut se pohroužili se mnou v těžkou, nezdra-\nvou atmosféru hudebních názorů p. Musorgského.\nJaký význam, kromě hrubého zvýšování ka-\nkofonie, má na př. na str. 13. v průvodu sboru\nk závěrku: a—a—a tón h, násilně udržovaný během\nčtyr taktů při úpěnlivém smíchání všemožných not\nsboru i orkestru. Čím jiným, neli neznalostí zachá-\nzení s hlasem jeví se oktávy a kvinty v hlasech\nsboru iv průvodě na str. 23 v 3. taktě druhého sy-\nstému, aneb kvinty na str. 27 v 3.a 4. taktě pr-\nvního systému, aneb na téže stránce nečistý postup\nakordů Es-dur a Des dur v 2. taktě pátého systému,\naneb hromadění kvint a oktáv na. str. 29. a 30., neb\nzačátečnické utvoření akordů A—dur, E—dur, D—dur\n(str. 54. t. 1.2. a 3. druhého systému), neb nemile\ndojímající sestavení akordů (As—mol, G—dur, Es—dur,\ns kvintami) na str. 63. 2. takt třetího systému; atd.\natd. Kdybych měl takovýmto spůsobem čtenáře pro-\nvésti všemi 250 stranami klavírního výtahi „Borise\",\nzastavuje se u každého předešlým ukázkám podo-\nbného výkvětu, ani za celý den bychom s procházkou\ntou hotovi nebyli.\nA přec praví se, že opera měla úspěch zname-\nnitý, ai já sám tvrdím, že potkala se s úspěchem\nvelikým. V čemže vězí tedy tajemství tohoto úspěchu?\nYyskoumati je nebude obtížno, a já mám za to, že\nnebude obtížno ani vyskoumaíi tajemství samého skla-\ndatele, uhodnouti proces jeho práce. Promluvil jsem\njiž výše o šťastné volbě předmětu a zdařilém scéni-\nckém spracování jeho ve všeobecných rysech, násled-\nkem čehož divák příjemně je dojat tím, co se během\ncelé opery na scéně odehrává. Libreto „Borise\",\nnehledě na výše udané stylistické vady, mohlo by se\nhráti na jevišti i beze vší hudby, a dodělalo by se\nefektu dojista. Přidejte k tomu veliké nadání skla-\ndatele, jemuž patrné byl vzorem Dargomyžský se svým\n„kamenným hostem\" v tvoření hudebních recitativů, jež\nz větší části výtečně splývají se slovy tekstu a po-\ndrobně vyjádřují jemné odstíny řeči, nejsouce vět-\nšinou kryty zvukem orkestru, následkem čehož i\nosoby zaměstnané na jevišti, nadšené živým scénickým\ndějem, s chutí recitirují své partie as chutí hrají\nsvé vděčné úlohy; přidejte pak k tomu, že nejen úlohy\nprvní, ale i úlohy podřízené nalézaly se v rukounej-\nlepších sil naší opery, a přidejte konečně ještě nád-\nheru a lesk scénické úpravy, vnější dojem krásných\na efektních scén i obrazů, a snadno pochopíte, že při"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "155", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2558, "texte": "tolika činitelích ve prospěch úspěchu opery tento do\njistého stupně byl již předkem garantován.\nP. Musorgský, zdá se, sestavuje své recitativv ne-\nhledě ku harmonii, t. j. má přede vším na mysli řady\nhudebních intervalů, kteréž by odpovídaly co nej-\nvíce povyšování a klesání deklamované řeči, a pak\npodkládá těmto řadám intervalů průvod ve formě\nakordů, při čemž si právě neláme hlavu logickým\npoměrem hlasů v akordech těch, nýbrž spokojuje se,\njen když v akordě nachází se náhodou nota vokál-\nního recitativu. Úplný nedostatek vnitřní hudební\nsouvislosti not, z nichž se skládá recitativ, i akordů\nv průvodu recitativu maskiruje se částečně těsnou\nsouvislostí jeho se srozumitelnými slovy interesantního\ntextu. Podkládání nahodilých akordů recitativům\nu p. Musorgského setkává se ještě s nemilým kako-\nfonickým odstínem, protože v celé opeře není skoro\nlze, abys našel i jediné stránky, kde by posluchač\nmohl si oddechnouti na určitém, harmonicky čistém\nchodu vše zdravé, libozvučné kazí neb rozrušuje\nsám autor příliš často uváděním v čas iv nečas\nprostých i dvojnásobných, nezřídka vůbec ani ne-\nrozvedených dissonancí. Tím se objasňuje, proč\nhudebníci v orkestru, kdežto pěvci tak animované\nv „Borisi\" své partie pějí, za příčinou výše vysvětle-\nnou hrají své partie nevábné, z hrubá vypracované,\nplné harmonických divočin a kuriosit, souvislosti lo-\ngické a rozvinutí postrádající, s nechutí, Vybíhající\naž v antipathii. I zde napomahají autorovi dvě věci\nve prospěch opery: předně, instrumentoval divoký\nprůvod své opery s nemalou obratností, projevuje\nmísty znamenitý vkus v kombinování instrumentů,\nv tvoření efektních a přitom z většiny hlas pěvce\nnezatemňujících figur instrumentálních; za druhé, prů-\nvod orkestru odehrává se u nás s akuratesou a svě-\ndomitosti, obvyklé ovšem orkestru ruské opery a na-\ndanému jeho řediteli Čechu Nápravníkovi.\nCo doklad k pronešené mnou dříve myšlence,\nže instrumentální, abstraktní hudba naprosto nepatří\nv hudební obzor p. Musorgského. sloužiti může, že\nv celé opeře není ani jediného samostatného symfo-\nnického čísla mimo těžký polonéz v třetím aktu.\nJsem přesvědčen, že opera p. Musorgského velice by\nzískala, kdyby ponechav celou neb aspoň většinu'\nvokální části tak, jak nyní se jeví, očistil a osvobo-\ndil orkestrální průvod od nelibozvučných příměsků,\njimiž je přeplněn, zaměnil místy příliš ostré, často\nani v tekstu ospravedlnění nenacházející křiklavé har-\nmonické chody a přechody, slovem, kdyby se posta-\nral o pečlivější spracování melodické i harmonické\nčásti orkestrálního průvodu.\n(Dokončení)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c004", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "155", "page_fin": "156", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.3", "titre_corps": "Výroční zpráva \"Matice Hudební\" za rok 1873.", "titre_sommaire": "Výroční zpráva \"Matice Hudební\" za rok 1873.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "155", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.3", "debut_caractere": 2560, "fin_caractere_exclue": 5918, "texte": "Výroční zpráva\n\"Matice Hudební\" za rok 1873.\nHudební umění, ač k němu lne veškerý národ náš\ns vřelým citem, přede dosud nenalézá oné hmotné pod-\n*\npory, jaké mu nutně zapotřebí k vydatnějšímu rozvoji.\nZnámé jsou zejména stesky, jak skrovného účastenství\ndocházejí sebe lepší snahy našich nakladatelů hudebních,\nbohužel že jsou oprávněny. Dílem jest to netečnost\nke všemu, co se nového na poli hudební produkce u\nnás vyskytuje, dílem kupují se spíše hudebniny cizé, než\ndomácí. Při takovýchto poměrech malá ovšem jen zbý-\nvala naděje, že kdy bude možno, také dramatickou naši\nliteraturu, rok od roku utěšeněji zkvétající, učiniti pří-\nstupnou širším kruhům v národě našem i ostatnímu světu\nvzdělanému. Co jednotlivý nakladatel nikdy by nebyl\nmohl podniknout!, to provedla „Matice hudební\",\nkteráž si vytknula za účel, vydávati za nejlacinější peníz\nvýtečná díla hudební, zejména však nejzdařilejší naše\nzpěvohry domácí, vyžadující největšího nákladu, učiniti\nvšeobecným majetkem veškerého národa českoslovanského.\nPrvní její krok v tomto směru, vydání klavírního\nvýtahu Smetanovy „Prodané nevěsty\", nejkrá-\nsnějšího to dosud vzoru v oboru naší národní komické\nzpěvohry, potkal se s úspěchem tak rozhodným, že\nvýbor nerozmýšlel se, přistoupiti v 11. ročníku opět k vy-\ndání nějaké zpěvohry. Zvolena tenkráte Bendlova\nvelkolepá romantická zpěvohra „Lejla\" v patero jedná-\nních, uznaná všestranně co umělecké dílo ceny nevšední.\nVydání tak rozsáhlého díla bylo ovšem spojeno s ne-\nsnázemi mnohem většími, vážit zpěvohra ta co do objemu\ni co do nákladu tolik, co dvě jiné; proto se viděl výbor\ntaké nucena, rozděliti „Lejlu\" na dvě části, z nichž\nprvní, obsahující I. ? H. jednání, ustanovena byla co\npremie pro r. 1873, a druhá, obsahující HI., IV. aV.\njednání, co premie pro r. 1874. Žeť se vydání I. oddě-\nlení poněkud opozdilo, omluveno budiž finančními ne-\nsnázemi všeobecnými, následkem jichž také příspěvky\nčlenů neplynuly do pokladny spolkové tou měrou, jako\nloňského roku, což ovšem také výboru v opatřeních jeho\nnedalo tak rychle postupovati. Z 1112 členů našich\ndosud valná část nezapravila loňský příspěvek roční\ni vznášíme k nim důtklivou žádost, aby příště přísně\nzachovávali ustanovení 111. odstavce čl. IV. stanov, dle\nněhož roční příspěvky zaplaceny býti musejí nejdéle do\nkonce prvního čtvrtletí správního roku, totiž do konce\nbřezna každého roku. Jen při dokonalém pořádku finan-\nčním lze výboru postupovati s dobrým úspěchem as onou\nrozhodností, jakouž účel jednoty vyžaduje.\nK vydání druhého oddělení „Lejly\" bude ihned při-\nkročeno, bude tudíž za krátký čas v rukou našich členů,,\nkteří zajisté s uspokojením pohlížeti budou na ukončené\ntoto dílo velkolepé, poskytnuté jim za peníz zajisté velmi\nskrovný. Úpravu zevnější uznati musí každý tenkráte\nmnohem dokonalejší než byla při prémii první, neboť\njsme se obrátili k nejslovutnější firmě, k světoznámé oficině\nC. G. Roedra v Lipsku, u nížto jsme mimo výhodu do-\nkonalé úpravy také ještě docílili ceny značné levnější,\nneboť proti loňskému roku obnáší výdaj na rytí, tisk a\npapír více než o 1000 zl. méně! Pročež může také\nvýbor s uspokojenou myslí pohlížeti na výsledek činnosti\nsvé v ročníku právě minulém i nemá vroucnějšího přání,\nnež aby „Matici hud.\" vzkvétala po veškeré vlasti\nčeskoslovanské přízeň nejštědřejší, aby mohla každým\nrokom ještě vydatněji a blahodárněji působiti. Yyzý-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "156", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5621, "texte": "váme ctěné naše členy , po vzbuzují ce záro-\nveň naše pp. jed n atele k činnosti ještě hor-\nlivější, aby ve prospěch „Matice hud;\" seč\nv silách jejich účinkovali, zejména obra-\ncíme se kveškerým zpěváckým spolkům a\nhudebním jednotám československým s pro-\nsbou, aby k jednotě naší hojně přistupo-\nvaly a snahy naše všemožně podporovaly.\nNejbližší nové dílo. k jehožto vydání „Mat. bud\" při-\nkročiti hodlá, bude překrásná sbírka „Moravských\nnárodních písní\" dra. Norb. Javůrka, dílo to\nceny veliké, jímž se ctěným členům našim obzvláště\nzavděčiti hodláme.\nVe valné hromadě dne' 15. prosince 1872 zvolený\nvýbor, sestávající z pp. K. Bendla, dra. Ot. Hostinského,\nEm. Kittla, Čeňka Mika, dra. Lud. Procházky, Rich.\nRozkošného, Fr. Zd. Skuherského a Em. Starého\nkonstituoval se dne 20. ledna 1873 i zvoleni za sta-\nrostu opětně: Em. Kittl, za jeho náměstka p. dr. Kučera,\nza jednatele p. dr. Procházka, za účetního p. Miko, za\npokladníka p. Em. Starý a za zapisovatele p. dr. Ho-\nstinský. Náhradníky výboru byli pp. Průcha, Ant. Juppa\na J. Staněk.\nNa základě nových stanov, na nichž se valná hro-\nmada dne 15. prosince 1872 usnesla a které výnosem\nc. k. místodržitelství od 15. listopadu 1873 č. 5785\ndošly schválení úředního, ustavil se opět nový výbor,\nsestávající z 12 členů. Dřívější náhradníci měl dle usta-\nnovení valné hromady od 15. plosince 1872, jak mile\ndojdou schválení nové stanovy, státi se členy výboru,\njelikož se však pp. Ad. Průcha a J. Staněk, spolu pak\ni pp. členové výboru K. Bendi, Miko a Rozkošný z ho-\ndnosti své poděkovali, zvoleni na jich místo: p. J. Bláha,\nvelkoobchodník, Joz. Battel, knihkupec, Joz. Foerster,\nřed. kůru, Fr. Houdek, profesor na c. k. české vyšší reálce,\na Karel Šrámek JUC. Dřívější hodnostové zůstali vesměs\nve svém úřadě. P. Ant. Juppa, jenž na místě poděko-\nvavšího se p. Mika zastával prozatímně úřad účetního,\nzvolen definitivně za účetního.\nPřipojujeme k naší zprávě seznam našich pp. jedna-\ntelů. jímžto zároveň skládáme srdečné díky za laskavou\nochotu, kterouž se naší jednotě věnovali. Zejména pak\nse cítíme zavázáni k vřelým díkům následujícím pp.\njednatelům, kteří se osvědčili co zvláště horliví a laskaví\npříznivci „Matice hudební\" získavše jí největší počet členův,\njsouť topp: dr. Illner v Brně, Jan Klumpar, řed. gymnasia\nv Hradci Králové, Prokop Slavík, lékárník na Kutných Ho-\nrách, Frant. Vacek, řed. kůru v Jindřichově Hradci, Eman.\nDanda v Slaném, Joz. Mayssl v Čáslavi a Jan Novotný v Ml.\nBoleslavi. Jednatelů vůbec čítá „Matice hudební\" úhrnem\n70, jsouť to pánové: Adolf Šimek, okres. taj. (Bělá 1872).\nJan Kohler, poštmistr (Benešov 1872).— J. Nešvera,\nřed. kůru (Beroun 1874). Jan Kubín, městský důchodní\n(Boskovice na Moravě 1872). JUDr.Joz. Illner (Brno\n1872). Joz. Mayssl, jedn. zpěv. spolku (Čáslav 1872).\nAntonín Vobecký, statkář (Chlumec nad Cidl. 1872).\nJUDr. Karel Pippich (Chrudim 1872). Med. Dr. Haněl\n(Choltice na Moravě 1872). - Ant. Pittl, hospod, správce\n(Černíkovice u Rychnova 1872). Vilém Wolf, řed. dívčí\npěv. jednoty „Božena\" (Česká Skalice 1872). Vácsl.\nStraka ml., nár. učitel (Drahoraz 1872). Antonín Srna,\nřed. měšť. škol (Domažlice 187.4). —. Kašpar Bordovský,\nučitel (Frenštát 1872). AI.-Rejžka (Horažďovice 1873).\nFrant. Vacek, řed. kůru (Jindřichův Hradec 1872).\nVácsl. Křičenský, učitel (Jaroměř 1872). Frant.\nBuďárek, učitel (Jilemnice 1872). J. Klumpar, řed.\ngymnasia (Králové Hradec 1872). J. Růžička, učitel\nKřivokláty 1872). —• Fischer, profesor tia vyuč. a vy-\nchováv. ústavu (Kamenice Trhová 1872.) Jaroslav\nJirásek, učitel (Karlín 1872). Hynek (V. Jakoubek,\nlékárník (Králův Městec 1872). - Jan Koráb, učitel\n(Kostelec nad Orl. 1872). Frant. Joz. Janke (Králové\nDvůr 1872). Joz. Stříbrný, kap. hrd by hornické\n(Kladno 1872). Prokop Slavík, lékárník (Kutné Hory\n1872). Antonín Foerster, řed. kůru (Lublaň pro\nSlovinsko 1872). Vácslav Joz. Obešlo, učitel (Lomnice\nu Jičína 1872). Jan Bohuši. Knížek, uč. (Libáň 1872).\nJ. L. Mayer, gymn. prof. (Litomyšl 1872). Joz.\nBukvic, řed. kůru (Mělník 1872.) Slavoljub Lžičař,\nřed. kůru (Mitrovice, Voj. hranice 1872.) Jan No-\nvotný, maj. hud. ústavu (Mladá Boleslav 1872).\nJoz. Sobotka, nár. učitel (Náměst u Brna 1872).\nJ. Čížek, řed. zp. sp. (Nový Bydžov 1872). P. Jan\nHlasivec, kaplan, (Nižbor u Berouna 1873). Jiří V.\nDlouhý, učitel řídící (Opočno 1872). Max. Chotaš,\nřed. kůru (Pardubice 1872). Joz. Ferd. Primus, řed.\nkůru (Polička 1872). Hynek Palla, řed. zpěv. spolku\n„Hlahol\" (Plzeň 1872). J. Salaba, ,člen ork. nár. div.\n(Pešť 1872). Joz. Soukup, řed. nár. hl. školy (Písek\n1872). Hanuš Jiskra, učitel (Přeštice 1872). Jozef\nFabian, řed. kůru (Pelhřimov 1872). Gab. Jaroš, okr.\nšk. doz. (Rakovník 1874). Ferd. Brož, učitel (Rožmitál\n1872). Ferd. Bayer (Rožnov 1874). —J. Černý, gymn.\nprofesor (Rychnov 1874). Joz. Formánek, učitel (Stra-\nkonice 1872). Frant. Gerner, učitel (Sušice 1872).\nKarel Bílý, varhaník (Stará Boleslav 1872). Hynek\nV. Vacek, uč. a řed. hudby (Soběslav 1872). J. Baxa,\nučitel (Selčany, 1872). J. Bergmann (Smíchov 1872).\nEman. Danda, učitel (Slané 1873). Frant. Šanda, místo-\nřed. reáln. gymn. (Tábor 1872). Ferd. Kubeš, kupec\n(Třebíč na Moravě 1872). Joz. Čeleda, učitel, (Vla-\nšim 1872). Dr. Frant. Barvič (Valašské Meziříčí na\nMor. 1872). Dr. Zikmund Vašátko (Velké Meziříčí\nna Mor. 1872). Jan Hurdálek, řed. kůru (Vysoké\nMýto 1872). Alois Aleks. Buchta, člen orkestru\ndvorní opery (Vídeň 1872). Joz. Korbelář, úř. u státní\ndráhy (Vídeň 1872). Frant Nečásek, učitel (Vysoké\nu Jičína 1872). K. Huleš, učitel (Vodůany 1872).\nMed. Dr. Jozef Reinsberg (Žamberk 1872). Joz.\nKubásek, učitel (Zbislav 1872). P. M. Hněvkovský,\npoštmistr (Žebrák 1872)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c005", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "156", "page_fin": "157", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.4", "titre_corps": "Z ciziny a Rakouska.", "titre_sommaire": "Z ciziny a Rakouska.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "156", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.4", "debut_caractere": 5623, "fin_caractere_exclue": 5902, "texte": "Z ciziny a Rakouska.\n\n** Z Petrohradu. (Pův. zpr.) Nová zpěvohra mladistvého\nruského skladatele Čajkovského „Oprični k\"\nprovozována byla dne 24. dubna b. r. poprvé v divadle\nMariinském s úspěchem velmi skvělým, pro dálší budouc-\nnost skladatelovu rozhodným. Nadání jeho pro výraz"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "157", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4049, "texte": "dramatický i svěží síla tvůrčí osvědčily se v druhé této\njeho práci co nejpříznivěji. *) Hudební\njednota zakončila důstojně sezonu koncertní pátým a\n.posledním svým koncertem symfonickým, v němž prove-\ndeny byly. Lisz to v a symfonická báseň „ Tasso\", arie\n„Rafaela\" z Hay denova „Stvoření světa\" a Beetho-\nvenova symfonie IX Riditeli Ed. Nápravníkovi\ndostalo se všestranného uznání i hlučné pocty. Ant.\nRub in stein odebral se do Berlína a do Drážďan za\npříčinou vyjednávání stranu provozování nové své zpěvo-\n.hry „Juda M akk ab e i ský\" (libreto Mosenthala) na\njednom z divadel uvedených obou měst. Repertoir\npříští sezony operní slibuje dílem novinky, dílem nově\nštudované zpěvohry: „Démona\" Rubin steina,\n„T annháus er a\" Rich. Wagner a, „Jud i tu\" Sě-\nrova a „Windsorské ženy\" Nikolaje.\n** V Poznani započato minulého roku se stavbou\n.polského divadla národního. Výlohy vypočtěny\njsou na 800.000 tol. a akcionáři zavázali se, že v urči-\ntém čase sumu tu zaplatí. V poslední době ale přestali\nplatit, fond stavební jest vyčerpán a na upomínání sprá-\nvní rady páni akcionáři ani neodpověděli. Zdá se, že\nstavba, až ku krovu již hotová, musí se zastavit. Správní\nradu pro útěchu odkazujeme na stavbu našeho národního\ndivadla.\n** V Syrakusách co nejdříve slavnostně bude ote-\nvřeno nové, elegantní divadlo.\n** Komická opera ve Vídni dodělává a sice\npro dluhy! Bylť celý ten podnik založen na roz-\nkvětu švindlu před osudným „krachem\" loňského roku;\naby získaly se síly co možná nejlepší, slibovány veliké\ngáže; celá stavba, vůbec celé zařízení vnitřní vyvedeno\nnad míru skvostně a nádherně; což tedy divu, že, byla-li\nVídeň krachem poněkud schlazena, opeře komické vtom\nchládku nesvědčí?\n** V Berlíně provozovali onehdy Straussovu\noperetu: „Karneval v Římě\" s úspěchem rozhodným.\nBerlínské časopisy plny jsou podivení nad tím, že prý\nteď ve Vídni dovoleno, kněžstvo stavětí tak na pranýř.\n** „Gille et Gillotin\", jednoaktová opera A. Tho-\nmase z mladých jeho let, provozována byla dne 22. dubna\nv komické opeře pařížské a velmi se líbila. Skladatel\nsice rozhodně proti tomu protestoval, ale obecenstvo\ns demonstrativní až pochvalou přijalo prvotinnou práci\njeho, aby dokázalo, že neprávem vzpouzel se proti\nprovozování jejímu.\n** Na divadle „Dal Verme\" v Miláně bude se\nv\nprý v jarní sezoně provozovati Glinkova opera: „Ži-\nvot za cara\" („La vit per lo Czar\"). Z provozování\ntéže opery na divadle „La Scala\" bohužel sešlo, poně-\nvadž nemohly býti uskutečněny pohostinské hry pí. La-\nvrovské a pana Palečka.\n** Ve vídeňské dvorní opeře, kdež před\nnedávnem ustanoven p. Sucher za prvního kapelníka,\nřídil tyto dny jakýs p. Gehricke Gounodova „Fausta\"\nna zkoušku pro místo kapelnické.\n** Rekviem, jež vedením Verdiho od nejslavněj-\nších komponistů vlašských bylo složeno k smuteční mši\nza zesnulého básníka Manzoniho, bude se osobním\nřízením Verdiho provozovali v kostele SanMarco v Mi láne\nv úmrtní den básníka, dne 22. t. m. Sbor čítá 120, or-\nkestr 100 hlav a sola převzali: dámy Stolzova aWald-\nmannova a páni Capppni a Maini.\n** Hanuš z Búlovů vrátil se z Ruska a hodlá\nněkolik měsíců ku svému zctavení pobyti v Itálii, jme-\nnovitě v Miláně a Florencii.\n** j. Liszt hodlá ode brati se do Itálie, kdež\nv\nchce na léto ve ville nedaleko Říma se usídliti, aby\ntam oratorium „S v. Stanislav\" komponoval.\n** Libreto k Yerdiho „Aidě\" , jehož „oficiel-\nním\" básníkem je An. Ghislanzoni, jest prý vlastně\ndílem egyptského mí st okřále, jenž prý již r. 1867 celou\nosnovu kusu měl hotovu. Ze skizzy té pak urobil výše\njmenovaný básník vlastní libretto „Aidy\". Scenerie sama\njest ale vlastním dílem místokrále.\n** Wagnerovo působení umělecké dochází souhlasu\niv Anglii, kde londýnské hudební časopisy vyslo-\nvily se příležitostně vesměs v ten smysl, že při provo-\nzování B eetho ven ovy „deváté\" dlužno bráti zře-\ntel k důmyslným opravám, navrženým Wagnerem. A pak\nse mohl ještě leckdos u nás durdit, že „Dalibor\" při-\nnesl před provozováním téže symfonie výtah z onoho\nčlánku Wagnerova!\n*) Bližší rozbor kritický o zpěvohře této přineseme co\nnejdříve. Red."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c006", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "156", "page_fin": "157", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.4.1", "titre_corps": "** Z Petrohradu. (Pův. zpr.) Nová zpěvohra mladistvého", "titre_sommaire": "** Z Petrohradu. (Pův. zpr.) Nová zpěvohra mladistvého", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "156", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.4", "debut_caractere": 5645, "fin_caractere_exclue": 5902, "texte": "** Z Petrohradu. (Pův. zpr.) Nová zpěvohra mladistvého\nruského skladatele Čajkovského „Oprični k\"\nprovozována byla dne 24. dubna b. r. poprvé v divadle\nMariinském s úspěchem velmi skvělým, pro dálší budouc-\nnost skladatelovu rozhodným. Nadání jeho pro výraz"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "157", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4049, "texte": "dramatický i svěží síla tvůrčí osvědčily se v druhé této\njeho práci co nejpříznivěji. *) Hudební\njednota zakončila důstojně sezonu koncertní pátým a\n.posledním svým koncertem symfonickým, v němž prove-\ndeny byly. Lisz to v a symfonická báseň „ Tasso\", arie\n„Rafaela\" z Hay denova „Stvoření světa\" a Beetho-\nvenova symfonie IX Riditeli Ed. Nápravníkovi\ndostalo se všestranného uznání i hlučné pocty. Ant.\nRub in stein odebral se do Berlína a do Drážďan za\npříčinou vyjednávání stranu provozování nové své zpěvo-\n.hry „Juda M akk ab e i ský\" (libreto Mosenthala) na\njednom z divadel uvedených obou měst. Repertoir\npříští sezony operní slibuje dílem novinky, dílem nově\nštudované zpěvohry: „Démona\" Rubin steina,\n„T annháus er a\" Rich. Wagner a, „Jud i tu\" Sě-\nrova a „Windsorské ženy\" Nikolaje.\n** V Poznani započato minulého roku se stavbou\n.polského divadla národního. Výlohy vypočtěny\njsou na 800.000 tol. a akcionáři zavázali se, že v urči-\ntém čase sumu tu zaplatí. V poslední době ale přestali\nplatit, fond stavební jest vyčerpán a na upomínání sprá-\nvní rady páni akcionáři ani neodpověděli. Zdá se, že\nstavba, až ku krovu již hotová, musí se zastavit. Správní\nradu pro útěchu odkazujeme na stavbu našeho národního\ndivadla.\n** V Syrakusách co nejdříve slavnostně bude ote-\nvřeno nové, elegantní divadlo.\n** Komická opera ve Vídni dodělává a sice\npro dluhy! Bylť celý ten podnik založen na roz-\nkvětu švindlu před osudným „krachem\" loňského roku;\naby získaly se síly co možná nejlepší, slibovány veliké\ngáže; celá stavba, vůbec celé zařízení vnitřní vyvedeno\nnad míru skvostně a nádherně; což tedy divu, že, byla-li\nVídeň krachem poněkud schlazena, opeře komické vtom\nchládku nesvědčí?\n** V Berlíně provozovali onehdy Straussovu\noperetu: „Karneval v Římě\" s úspěchem rozhodným.\nBerlínské časopisy plny jsou podivení nad tím, že prý\nteď ve Vídni dovoleno, kněžstvo stavětí tak na pranýř.\n** „Gille et Gillotin\", jednoaktová opera A. Tho-\nmase z mladých jeho let, provozována byla dne 22. dubna\nv komické opeře pařížské a velmi se líbila. Skladatel\nsice rozhodně proti tomu protestoval, ale obecenstvo\ns demonstrativní až pochvalou přijalo prvotinnou práci\njeho, aby dokázalo, že neprávem vzpouzel se proti\nprovozování jejímu.\n** Na divadle „Dal Verme\" v Miláně bude se\nv\nprý v jarní sezoně provozovati Glinkova opera: „Ži-\nvot za cara\" („La vit per lo Czar\"). Z provozování\ntéže opery na divadle „La Scala\" bohužel sešlo, poně-\nvadž nemohly býti uskutečněny pohostinské hry pí. La-\nvrovské a pana Palečka.\n** Ve vídeňské dvorní opeře, kdež před\nnedávnem ustanoven p. Sucher za prvního kapelníka,\nřídil tyto dny jakýs p. Gehricke Gounodova „Fausta\"\nna zkoušku pro místo kapelnické.\n** Rekviem, jež vedením Verdiho od nejslavněj-\nších komponistů vlašských bylo složeno k smuteční mši\nza zesnulého básníka Manzoniho, bude se osobním\nřízením Verdiho provozovali v kostele SanMarco v Mi láne\nv úmrtní den básníka, dne 22. t. m. Sbor čítá 120, or-\nkestr 100 hlav a sola převzali: dámy Stolzova aWald-\nmannova a páni Capppni a Maini.\n** Hanuš z Búlovů vrátil se z Ruska a hodlá\nněkolik měsíců ku svému zctavení pobyti v Itálii, jme-\nnovitě v Miláně a Florencii.\n** j. Liszt hodlá ode brati se do Itálie, kdež\nv\nchce na léto ve ville nedaleko Říma se usídliti, aby\ntam oratorium „S v. Stanislav\" komponoval.\n** Libreto k Yerdiho „Aidě\" , jehož „oficiel-\nním\" básníkem je An. Ghislanzoni, jest prý vlastně\ndílem egyptského mí st okřále, jenž prý již r. 1867 celou\nosnovu kusu měl hotovu. Ze skizzy té pak urobil výše\njmenovaný básník vlastní libretto „Aidy\". Scenerie sama\njest ale vlastním dílem místokrále.\n** Wagnerovo působení umělecké dochází souhlasu\niv Anglii, kde londýnské hudební časopisy vyslo-\nvily se příležitostně vesměs v ten smysl, že při provo-\nzování B eetho ven ovy „deváté\" dlužno bráti zře-\ntel k důmyslným opravám, navrženým Wagnerem. A pak\nse mohl ještě leckdos u nás durdit, že „Dalibor\" při-\nnesl před provozováním téže symfonie výtah z onoho\nčlánku Wagnerova!\n*) Bližší rozbor kritický o zpěvohře této přineseme co\nnejdříve. Red."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c007", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "157", "page_fin": "157", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.5", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "157", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.5", "debut_caractere": 4051, "fin_caractere_exclue": 4858, "texte": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\nZ Kutné Hory. (Pův. dop.) Nově zřízený pě-\nvecký spolek dám zkusil mladistvé své síly dne 10.\nt. m. provedením mše Horákovy se zdarem nejlepším.\nSola přednešena byla sl. Staschovou, sl. Štěpinovou a\np. drem. Hodačem bezvadně as výrazem vroucím; tak-\ntéž Prombergrovo offertorimu „Vias tuas\" provedeno\nbez úhony. Nemalé chvály si získalo výtečné provedení\nfugy v Gloria a v Credu, jež - svědčilo nejen o nemalé\npíli a vytrvalosti spolku, než i o výtečné snaze p. ře-\nditele Strebla. O chvalném zavedení gregorianských re-\nsponsorií zmínili jsme se již předešle. Prvním tímto\nkrokem, jejž pěvecký spolek dám učinil ve prospěch\nchrámové hudby zdejší, zavděčil se zajisté nejen všem\npříznivcům zbožné muzy, leč získal si iv širších kru-\nzích sympatií nejvřelejších."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c008", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "157", "page_fin": "159", "image_debut": 5, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.6", "titre_corps": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "titre_sommaire": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "157", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.5", "debut_caractere": 4860, "fin_caractere_exclue": 5259, "texte": "Zprávy z Prahy a z venkova.\n\nVilém Blodek,\nhudební skladatel a profesor na konservatoři pražské\nf 1. května 1874,\n(nar. 3. října 1834.)\nNeúprosný osud vyrval z našeho středu na vždy\nnadějnou silu tvůrčí, která, sotva že počínala krásně se\nrozvíjeti, již klesnouti musela v chladný hrob. TJmění\nvlastenecké oplakává v Vil. Blodkovi věrného a horli-\nvého syna, pozůstalá rodina dobrého otce a manžele,"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "158", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6149, "texte": "každý, kdož jej znal, muže rozšafného a společníka mi-\nlého. Z jaké oblíbenosti se těšil iv širších kruzích,\ntoho důkazem bylo veliké účastenství lidu při jeho pohřbu\ndne 3. t. m. Tělo jeho přestalo žiti ochrnutím mozku,\nduch jeho bohužel shasnul již dříve, jsa obestřen tmavou\nrouškcu děsného šílenství. -- Poukazujeme ctěné čte-\nnáře své k loňskému ročníku č. 30., v kterémž jsme\npodali životopisný nástin zvěčnělého.\n* Během druhého téhodne provedena bude poprvé\nv novoměstském divadle Gevaerta našemu obecenstvu\ndosud neznámá opera „Kapitán Henriot\", kteráž\nv Paříži iv Bruselu získala skladateli svému nemálou\nslávu. Libreto pochází z péra Gustava Vaeza a Viktora\nSardoua a zakládá se na dosti zajímavém dobrodružství\nJindřicha IV. Gevaert, rodem Belgičan, požívá v fran-\ncouzském světě hudebním jména velmi zvučného, býval\ndříve ředitelem velké opery pařížské, nyní zastává úřad\nředitele konservatoře v Bruselu.\n* Sv. JansLé dny přislibují hostům venkovským\nhojné zábavy hudební. Tak opověděly koncerty spol-\nkové: smíšený pěvecký spolek „Beseda\", „Hlahol\"\nna den sv. Jana odpoledne (na Žofíně) a konečně zpěv.\nspolek pražských typografů na den 17. května\n(na ostrově Střeleckém) s programy vesměs velezají-\nmavými.\n* Osvědčený skladatel p. J. A. Starý vydal svým\nnákladem nejnovější sbor svůj pro smíšené hlasy „Ná-\nvrat milého\", který pražský smíšený zp. sp. „Beseda\"\njiž dvakráte s úspěchem provozoval. Sbor tento nalézá\nse v komisi u nakladatele tohoto listu. (Cena 30 kr.\npouze hlasy.)\n* „Už ho vedou Martina\" zove se nejnovější žer-\ntovná skladba pro mužský sbor, orkestr (jejž zde za-\nstupují brkačky) a turecký buben (solo) od Vácslava\nMazánka, jejž právě vydalo čilé zdejší nakladatelství\nhudebnin Em. Starý a spol. Celý tento neodolatelně\nkomický žert hudební jest tak sestaven a psán, že za-\nstává každý jednotlivý zpěvák sboru současně též\nmísto v orkestru a sice virtuosa na brkačku. Ono místo,\nkde vždy celý sbor zpěváků vpadne náhle na místě dál-\nšího zpěvu v refrain na brkačky s obligátním průvodem\ntureckého bubnu, působí na svaly i nervy smíchové\ns neodolatelnou silou i jisto jest, že za nynější doby\nvýletův a zábav ve volné přírodě bude skladba tato vý-\ntanou akvisicí všem zábavy pořádajícím spolkům i jedno-\ntám zpěváckým! Zevnější úprava jest skvostná v illu-\nstrované obálce.\n* Kar. Ruppeldt, učitel na vyšší dívčí škole a ře-\nditel zpěv. spolku „Tatran\" vLipt. Sv. Mikuláši, vydal\nprávě tiskem „Venček slovenských národních\npiesní\" I. svazek, obsahující písně dvojhlasé. Známoť,\nže píseň slovenská mezi národními písněmi slovanskými\nzaujímá co do melodického půvabu, výrazu poetického a\nčilosti rytmické jedno z prvních míst. Protož vítáme\nz plného srdce vzácný a milý tento příspěvek k poznání\nkrásného národního zpěvu slovenského i upozorňujeme\nzejména naše bodré učitelstvo, aby si zpěvů těch ze-\njména pro školní potřebu pilně povšimnuli a horlivě je\npěstovali. Avšak i každému, kdo se zajímá o sloven-\nskou píseň národní, podává sbírka tato, čítající 58 růz-\nných zpěvů, hojné látky k štuiium i milému pobavení\nse. Žádoucno, aby dílo to potkalo se i u nás val-\nným účastenstvím, aby vydavatel přistoupiti mohl / brzku\nk vydání svazku druhého, jenž obsahovati bude pí-\nsně 2 a 3hlasé. Podotýkáme ještě, že cena jednoho\nvýtisku je pouze 50 kr., na 10 exemplářů dostane se\njeden exemplář zdarma. Dostati lze dílo to jedině u vy-\ndavatele v Lipt. Sv. Mikuláši (na SloveDSku) na dobírku\npoštovní.\n* Vzorným příkladem předešla sl. městská rada\nv Mladé Boleslavi veškerá naše obecní zastupitel-\nstva, znovu zřídivši místo ředitele kůru při hl. farním\nchrámu městském, vedena jsouc při tom uznání hodnou\nsnahou, aby pro reformu chrámové hudby, kteráž všude\njiž cítěna jest co potřeba nutná, učiněn byl rázný a\nopravdivý krok. Upozorňujeme na veřejný konkurs na\ntoto místo, v dnešním čísle našem uveřejněný, z něhož\nnejlépe lze seznati, z jakého stanoviska sl. obecní za-\nstupitelstvo v Mladé Boleslavi hledí k důležitému úřadu\nředitele kůru a k chrámové hudbě vůbec. Nejen že na-\nstávající nový ředitel kůru bude materielně výborně po-\nstaven, leč postaráno jest i o jeho budoucnost spůsobem\nvelmi slušným. Vidíme zde poprvé s potěšením, že k ře-\nditeli kůru hleděno jest jako k umělci, jemuž náleží\ntaké postavení jeho úřadu důstojného. Záslužný terto\nčin zůstane v analech chrámové naší hudby na vždy\nskvělou písmenou zaznamenán.\n* August Appé, majitel ústavu pro vyučování ve\nzpěvu, uspořádal dne 11. t. m.v sále Gorského hudební\nzábavu, v které se zúčastnili pokročilejší žáci a žákyně\nústavu toho. Aug. Appé, který sám co hudebně vzdě-\nlaný zpěvák požívá chvalné pověsti, dbá, jak bylo zřejmo\nz výsledků zábavy jím uspořádané, především o úplnou\nsprávnost a určitost intonace jakož i o jasné a přesné\ntvoření tonu a zřetelné vyslovování, o řádnou deklamaci\na dobré fraseování, tudíž o veškeré důležité a nutné\nopory svědomité průpravy a důkladného vycvičení v umění\nzpěvném. Nejlepší snaha jeho v ohledu tomto zasluhuje\nzajisté vydatné podpory ze strany našeho zpěvumilovného\nobecenstva a to tím více, ana škola Appéova již na\nmnohých silách uměleckých, které nastoupily dráhu di-\nvadelní ana této značně již vynikly, se osvědčila. Roz-\nbor výkonů jednotlivých žáků a žákyň v zábavě této\nnetřeba podniknouti, jelikož se nejedná o posouzení vý-\nkonů již na dobro hotových, ustálených a ze školy se\njiž vymanivších. Stačí vytknouti, že všichni spoluúčin-\nkující přičinili se dle sil svých k úspěchu celku, že pro-\ngram byl pečlivě a až příliš obsažně sestaven, že ně-\nkterá ensemblová čísla, jako prolog z „Romeo a Julie\",\nkvinteto z „Lohengrina\" a j. byla přednešena bezvadně\na svědčila o nejpilnějším studiu a že i solové přednášky\nbyly více méně dobré, ač třeba podotknouti, že by lépe\nbylo, kdyby p. Appé nepovoloval přání každého jedno-\ntlivého žáka svého a připustil k solovým zpěvům toliko\njiž zralejší a pokročilejší z žáků těch. V některých\nčíslech zpíval p. Appé s sebou a dodával tak zejména en-\nsemblům jistoty a žádoucí pevnosti. Z ochoty hrál také\nvýborný pianista p. Kaan z Albestu dvě piecy, romanci\nRubinsteinovu a mazurku Hampelovu, obé s úplným\nzdarem. Mimo to hrál klavírní part ve svém melodramu"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "159", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5341, "texte": "„Pěvcova kletba,\" který má jednotlivosti velmi půvabné\na zajímavé jakož i karakteristicky význačné, který by\nbyl ale rozhodně zejmena v místech vášně a prudkého\nbolu získal účinnější a mohutnější deklamací slov hud-\nbou provázených. Návštěva byla vzdor nepříznivému\npočasí četná a posluchačstvo rozjařené.\n\n—PP—\n\n—r.\n* Koncerty. Koncert ve prospěch bezplatných\nobědů z nauace prof. Skuherského na českém po-\nlytechnickém ústavu (dne 10. t. m.) měl jasné vyslovený\nráz koncertů dobročinných. Sbor; smíšené i ženské, kvartet\nšmytcový, arie operní, zpěvy sólové, přednáška na klavíru, de-\nklamace — střídaly se před četným více dobročinným,\nnež soudným obecenstvem. Úvod tvořily dva velmi zajímavé\nfrancouzské sbory z opery „Dardanus\" od Jeana Phil. Ra-\nmeaua (nar. 1683 + 1764), slavného to předchůdce Gluckova.\nCo druhé číslo slyšeli jsme známé variace z kvartetta\nv a—dur (op. 18.) od Beethovena, jež přednesli pánové\nSitt, Poznaňský, Hřímalý a Wilfert. Souhra byla\ncelkem velmi dobrá, jen na některých místech zdálo se, že\nonen duch, jenž ze čtyr nástrojů činí jeden, chvilkami nebyl\npřítomným. Dva zpěvy (arioso a romance) z „novokřté-\nneckého\" při tom však židovsky spekulativního „Proroka\"\nMeyerbeerova přednesla sl. Marie Cáchova. Hlasový materiál\nslečnin jest skvostný, obsáblý i příjemný to alt nevšední síly,\nškoda jen, že materiai ten dosud není dosti spracován. Slečně\nnechybí ani pravý hudební cit i akcentuování zpěvné fráze\njest přiměřené, avšak nehezké tlačení tonů zejména v nižší\npoloze činí na posluchače dosud dojem nemilý. O deklamaci\n„Krakonoš\" od Mir. Kraj nik a, kterouž přednášela sl.\nVeverkova co nejúčinněji, netřeba se dále zmiňovati. Pan\nV. Hřímalý vystoupil opět s jednou koncertní novinkou, nade-\npsanou „Panna jezerní\" a složenou pro sbor dám s prů-\nvodem piana. Skladba tato stojí bez odporu daleko za nedávno\nslyšenou „Obětí lásky\". Jest sice solidně pracovaná, však\nvleče se a to dosti dlouho proudem jednotvárným a nedovede\nnikde rozehřátí. Pan Karel Slavkovský zavděčil se\nvybroušeným přednesem obtížné Lisztovy transkripce\npochodu ze „snu v noci svatojanské.\" Píseň „u ve-\nčer\" od „Pauknera\" patří k onomu tuctovému zboží, ja-\nkým zaplavují hudební literaturu rozliční Gumbertové,\nAbtové aj. p. Zdařilejší jest „píseň vesnická\" od Fr.\nPivody, v níž skladatel se snažil postihnouti ducha písní\nnárodních, což se mu však jenom v první hudební frázi zcela\npodaiilo. Obě písně zapěla s úspěchem slečna Cáchova. Zda-\nřilý, pěkným vedením hlasů vynikající jest sbor smíšený „žne-\ncká\" taktéž z péra pana Pivody. Sbor ten jakož i sbory\nRameauovy a „pannu jezerní\" přednesl smíšený pěvecký sbor\n„Beseda\" vedením sbormistra p. Pivody celkem zdařile.\nOrkestr při prvních dvou sborech zastupovaly dva klavíry,\nkaždé s dvěma pianisty. Pravou oasou v poušti dobročinných\nkoncertů byl koncert dne 11. květ. za laskavého spoluúčinko-\nvání paní Marty Procházkové, panů kap. Smetany,\nprof. Bennevice, kap. Hřímalého, prof. Hegenbarta\na Witticha dle doslechu k velmi lidumilnému a šlechetnému\núčelu uspořádaný. Číslem nejzajimavějším bylo kvarteto\nv c-moll (op. 7.) od Rubinsteina, jež naše nejlepší síly\nkvartetní, páuové Benuevic, Wiťtich, Hřímalý a Hegenbart\npřednesli. V celyu činí na nás dílo to dojem nálady rozmarné,\nsvěží humor vládne celkem a, ovládá i sporádicky vystupující\nmomenty elegické. Věta první více co do práce než co do\nobsahu zajímavá, založena jest na motivu, jež hned na začátku\nčello přináší, a po něm jeden nástroj po druhém přejímá.\nMotiv ten není sice novým, za to ale nabývá zajímavosti krás-\nným propracováním. S ním se pojí jiný motiv rázu něžně\nlahodného, jest ale prvním markantním motivem vždy vytlačen\na tento potom vládne neobmezenó až do ukončení věty. Násle-\ndující scherzo jest plno zdravého svěžího humoru a bujaré\nsíly. Na scherzo následuje adagio plné něhy. Užitím sordi-\nnek docílil skladatel překrásného efektu zvukového, jenž pdd\njmenem „harmonie sférická\" znám jest. Lyrický tento mo-\nment ustoupici musí po nedlouhém trvání větě poslední,\nkterá ač poněkud více bouří než věty předcházející přece ne-\nvystupuje i nálady celkové. Rozpředení věty poslední v ši-\nrokou lahodnou kantilenu irí do sebe velkého půvabu. Dílo\nto bylo předneseno s vřelostí a s onou precísností, kterou se\nhonosí naše první kvarteto. O triu Bargielovu netřeba se\nzmióovati, poněvadž již z první kvartetní zábavy známo jest.\nInterpretace jeho pány Bennevicem, Hegenbartem a\nSmetanou byla mistrovská. Ostatní dvě čísla programu\nvyplnila naše výtečná koncertní pěvkyně pí. Marta P r o c h á z-\nková třemi poetickými umělými písněmi („Liebchen i st\na a, Stándchen od R. Franze, leh muss hinaus\" od\nTh. Kirchnera) a třemi českými národními písněmi, knimž\npo hlučném vyvolání přidala ještě čtvrtou. Nechci se roze-\npisovati o vzácném umění pí. Procházkové, opomenouti však\nnemohu, bycb nezaznamenal, že si dobývá neocenitelných zá-\nsluh tím, že téměř ve všech koncertěcn, v kterých účinkuje,\npamatuje na naše perly z lidu, dodávajíc jim výtečnou inter-\npretací zvláštního půvabu. Obecenstvo proukazuje jí také vždy\nza ten požitek vděčnost nejvřelejší.\n\n* K povšimnuti. K některým dotazům sdělujeme,\nže chováme ještě několik úplných exemplářů loňského\nročníku „Dalibora\" (v úhledné vazbě za 5 zl.)\ni hudebních příloh (úplný exempl. váz. za 3 zl.)\nna skladě. Kdož by si jich přál, nechť se co nejdříve\npřihlásí."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c009", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "157", "page_fin": "159", "image_debut": 5, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.6.1", "titre_corps": "Vilém Blodek,", "titre_sommaire": "Vilém Blodek,", "signature_source": "—PP—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "157", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.5", "debut_caractere": 4889, "fin_caractere_exclue": 5259, "texte": "Vilém Blodek,\nhudební skladatel a profesor na konservatoři pražské\nf 1. května 1874,\n(nar. 3. října 1834.)\nNeúprosný osud vyrval z našeho středu na vždy\nnadějnou silu tvůrčí, která, sotva že počínala krásně se\nrozvíjeti, již klesnouti musela v chladný hrob. TJmění\nvlastenecké oplakává v Vil. Blodkovi věrného a horli-\nvého syna, pozůstalá rodina dobrého otce a manžele,"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "158", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6149, "texte": "každý, kdož jej znal, muže rozšafného a společníka mi-\nlého. Z jaké oblíbenosti se těšil iv širších kruzích,\ntoho důkazem bylo veliké účastenství lidu při jeho pohřbu\ndne 3. t. m. Tělo jeho přestalo žiti ochrnutím mozku,\nduch jeho bohužel shasnul již dříve, jsa obestřen tmavou\nrouškcu děsného šílenství. -- Poukazujeme ctěné čte-\nnáře své k loňskému ročníku č. 30., v kterémž jsme\npodali životopisný nástin zvěčnělého.\n* Během druhého téhodne provedena bude poprvé\nv novoměstském divadle Gevaerta našemu obecenstvu\ndosud neznámá opera „Kapitán Henriot\", kteráž\nv Paříži iv Bruselu získala skladateli svému nemálou\nslávu. Libreto pochází z péra Gustava Vaeza a Viktora\nSardoua a zakládá se na dosti zajímavém dobrodružství\nJindřicha IV. Gevaert, rodem Belgičan, požívá v fran-\ncouzském světě hudebním jména velmi zvučného, býval\ndříve ředitelem velké opery pařížské, nyní zastává úřad\nředitele konservatoře v Bruselu.\n* Sv. JansLé dny přislibují hostům venkovským\nhojné zábavy hudební. Tak opověděly koncerty spol-\nkové: smíšený pěvecký spolek „Beseda\", „Hlahol\"\nna den sv. Jana odpoledne (na Žofíně) a konečně zpěv.\nspolek pražských typografů na den 17. května\n(na ostrově Střeleckém) s programy vesměs velezají-\nmavými.\n* Osvědčený skladatel p. J. A. Starý vydal svým\nnákladem nejnovější sbor svůj pro smíšené hlasy „Ná-\nvrat milého\", který pražský smíšený zp. sp. „Beseda\"\njiž dvakráte s úspěchem provozoval. Sbor tento nalézá\nse v komisi u nakladatele tohoto listu. (Cena 30 kr.\npouze hlasy.)\n* „Už ho vedou Martina\" zove se nejnovější žer-\ntovná skladba pro mužský sbor, orkestr (jejž zde za-\nstupují brkačky) a turecký buben (solo) od Vácslava\nMazánka, jejž právě vydalo čilé zdejší nakladatelství\nhudebnin Em. Starý a spol. Celý tento neodolatelně\nkomický žert hudební jest tak sestaven a psán, že za-\nstává každý jednotlivý zpěvák sboru současně též\nmísto v orkestru a sice virtuosa na brkačku. Ono místo,\nkde vždy celý sbor zpěváků vpadne náhle na místě dál-\nšího zpěvu v refrain na brkačky s obligátním průvodem\ntureckého bubnu, působí na svaly i nervy smíchové\ns neodolatelnou silou i jisto jest, že za nynější doby\nvýletův a zábav ve volné přírodě bude skladba tato vý-\ntanou akvisicí všem zábavy pořádajícím spolkům i jedno-\ntám zpěváckým! Zevnější úprava jest skvostná v illu-\nstrované obálce.\n* Kar. Ruppeldt, učitel na vyšší dívčí škole a ře-\nditel zpěv. spolku „Tatran\" vLipt. Sv. Mikuláši, vydal\nprávě tiskem „Venček slovenských národních\npiesní\" I. svazek, obsahující písně dvojhlasé. Známoť,\nže píseň slovenská mezi národními písněmi slovanskými\nzaujímá co do melodického půvabu, výrazu poetického a\nčilosti rytmické jedno z prvních míst. Protož vítáme\nz plného srdce vzácný a milý tento příspěvek k poznání\nkrásného národního zpěvu slovenského i upozorňujeme\nzejména naše bodré učitelstvo, aby si zpěvů těch ze-\njména pro školní potřebu pilně povšimnuli a horlivě je\npěstovali. Avšak i každému, kdo se zajímá o sloven-\nskou píseň národní, podává sbírka tato, čítající 58 růz-\nných zpěvů, hojné látky k štuiium i milému pobavení\nse. Žádoucno, aby dílo to potkalo se i u nás val-\nným účastenstvím, aby vydavatel přistoupiti mohl / brzku\nk vydání svazku druhého, jenž obsahovati bude pí-\nsně 2 a 3hlasé. Podotýkáme ještě, že cena jednoho\nvýtisku je pouze 50 kr., na 10 exemplářů dostane se\njeden exemplář zdarma. Dostati lze dílo to jedině u vy-\ndavatele v Lipt. Sv. Mikuláši (na SloveDSku) na dobírku\npoštovní.\n* Vzorným příkladem předešla sl. městská rada\nv Mladé Boleslavi veškerá naše obecní zastupitel-\nstva, znovu zřídivši místo ředitele kůru při hl. farním\nchrámu městském, vedena jsouc při tom uznání hodnou\nsnahou, aby pro reformu chrámové hudby, kteráž všude\njiž cítěna jest co potřeba nutná, učiněn byl rázný a\nopravdivý krok. Upozorňujeme na veřejný konkurs na\ntoto místo, v dnešním čísle našem uveřejněný, z něhož\nnejlépe lze seznati, z jakého stanoviska sl. obecní za-\nstupitelstvo v Mladé Boleslavi hledí k důležitému úřadu\nředitele kůru a k chrámové hudbě vůbec. Nejen že na-\nstávající nový ředitel kůru bude materielně výborně po-\nstaven, leč postaráno jest i o jeho budoucnost spůsobem\nvelmi slušným. Vidíme zde poprvé s potěšením, že k ře-\nditeli kůru hleděno jest jako k umělci, jemuž náleží\ntaké postavení jeho úřadu důstojného. Záslužný terto\nčin zůstane v analech chrámové naší hudby na vždy\nskvělou písmenou zaznamenán.\n* August Appé, majitel ústavu pro vyučování ve\nzpěvu, uspořádal dne 11. t. m.v sále Gorského hudební\nzábavu, v které se zúčastnili pokročilejší žáci a žákyně\nústavu toho. Aug. Appé, který sám co hudebně vzdě-\nlaný zpěvák požívá chvalné pověsti, dbá, jak bylo zřejmo\nz výsledků zábavy jím uspořádané, především o úplnou\nsprávnost a určitost intonace jakož i o jasné a přesné\ntvoření tonu a zřetelné vyslovování, o řádnou deklamaci\na dobré fraseování, tudíž o veškeré důležité a nutné\nopory svědomité průpravy a důkladného vycvičení v umění\nzpěvném. Nejlepší snaha jeho v ohledu tomto zasluhuje\nzajisté vydatné podpory ze strany našeho zpěvumilovného\nobecenstva a to tím více, ana škola Appéova již na\nmnohých silách uměleckých, které nastoupily dráhu di-\nvadelní ana této značně již vynikly, se osvědčila. Roz-\nbor výkonů jednotlivých žáků a žákyň v zábavě této\nnetřeba podniknouti, jelikož se nejedná o posouzení vý-\nkonů již na dobro hotových, ustálených a ze školy se\njiž vymanivších. Stačí vytknouti, že všichni spoluúčin-\nkující přičinili se dle sil svých k úspěchu celku, že pro-\ngram byl pečlivě a až příliš obsažně sestaven, že ně-\nkterá ensemblová čísla, jako prolog z „Romeo a Julie\",\nkvinteto z „Lohengrina\" a j. byla přednešena bezvadně\na svědčila o nejpilnějším studiu a že i solové přednášky\nbyly více méně dobré, ač třeba podotknouti, že by lépe\nbylo, kdyby p. Appé nepovoloval přání každého jedno-\ntlivého žáka svého a připustil k solovým zpěvům toliko\njiž zralejší a pokročilejší z žáků těch. V některých\nčíslech zpíval p. Appé s sebou a dodával tak zejména en-\nsemblům jistoty a žádoucí pevnosti. Z ochoty hrál také\nvýborný pianista p. Kaan z Albestu dvě piecy, romanci\nRubinsteinovu a mazurku Hampelovu, obé s úplným\nzdarem. Mimo to hrál klavírní part ve svém melodramu"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "159", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 311, "texte": "„Pěvcova kletba,\" který má jednotlivosti velmi půvabné\na zajímavé jakož i karakteristicky význačné, který by\nbyl ale rozhodně zejmena v místech vášně a prudkého\nbolu získal účinnější a mohutnější deklamací slov hud-\nbou provázených. Návštěva byla vzdor nepříznivému\npočasí četná a posluchačstvo rozjařené.\n\n—PP—"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c010", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "159", "page_fin": "159", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.6.2", "titre_corps": "* Koncerty. Koncert ve prospěch bezplatných", "titre_sommaire": "* Koncerty. Koncert ve prospěch bezplatných", "signature_source": "—r", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "159", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.7", "debut_caractere": 313, "fin_caractere_exclue": 5083, "texte": "—r.\n* Koncerty. Koncert ve prospěch bezplatných\nobědů z nauace prof. Skuherského na českém po-\nlytechnickém ústavu (dne 10. t. m.) měl jasné vyslovený\nráz koncertů dobročinných. Sbor; smíšené i ženské, kvartet\nšmytcový, arie operní, zpěvy sólové, přednáška na klavíru, de-\nklamace — střídaly se před četným více dobročinným,\nnež soudným obecenstvem. Úvod tvořily dva velmi zajímavé\nfrancouzské sbory z opery „Dardanus\" od Jeana Phil. Ra-\nmeaua (nar. 1683 + 1764), slavného to předchůdce Gluckova.\nCo druhé číslo slyšeli jsme známé variace z kvartetta\nv a—dur (op. 18.) od Beethovena, jež přednesli pánové\nSitt, Poznaňský, Hřímalý a Wilfert. Souhra byla\ncelkem velmi dobrá, jen na některých místech zdálo se, že\nonen duch, jenž ze čtyr nástrojů činí jeden, chvilkami nebyl\npřítomným. Dva zpěvy (arioso a romance) z „novokřté-\nneckého\" při tom však židovsky spekulativního „Proroka\"\nMeyerbeerova přednesla sl. Marie Cáchova. Hlasový materiál\nslečnin jest skvostný, obsáblý i příjemný to alt nevšední síly,\nškoda jen, že materiai ten dosud není dosti spracován. Slečně\nnechybí ani pravý hudební cit i akcentuování zpěvné fráze\njest přiměřené, avšak nehezké tlačení tonů zejména v nižší\npoloze činí na posluchače dosud dojem nemilý. O deklamaci\n„Krakonoš\" od Mir. Kraj nik a, kterouž přednášela sl.\nVeverkova co nejúčinněji, netřeba se dále zmiňovati. Pan\nV. Hřímalý vystoupil opět s jednou koncertní novinkou, nade-\npsanou „Panna jezerní\" a složenou pro sbor dám s prů-\nvodem piana. Skladba tato stojí bez odporu daleko za nedávno\nslyšenou „Obětí lásky\". Jest sice solidně pracovaná, však\nvleče se a to dosti dlouho proudem jednotvárným a nedovede\nnikde rozehřátí. Pan Karel Slavkovský zavděčil se\nvybroušeným přednesem obtížné Lisztovy transkripce\npochodu ze „snu v noci svatojanské.\" Píseň „u ve-\nčer\" od „Pauknera\" patří k onomu tuctovému zboží, ja-\nkým zaplavují hudební literaturu rozliční Gumbertové,\nAbtové aj. p. Zdařilejší jest „píseň vesnická\" od Fr.\nPivody, v níž skladatel se snažil postihnouti ducha písní\nnárodních, což se mu však jenom v první hudební frázi zcela\npodaiilo. Obě písně zapěla s úspěchem slečna Cáchova. Zda-\nřilý, pěkným vedením hlasů vynikající jest sbor smíšený „žne-\ncká\" taktéž z péra pana Pivody. Sbor ten jakož i sbory\nRameauovy a „pannu jezerní\" přednesl smíšený pěvecký sbor\n„Beseda\" vedením sbormistra p. Pivody celkem zdařile.\nOrkestr při prvních dvou sborech zastupovaly dva klavíry,\nkaždé s dvěma pianisty. Pravou oasou v poušti dobročinných\nkoncertů byl koncert dne 11. květ. za laskavého spoluúčinko-\nvání paní Marty Procházkové, panů kap. Smetany,\nprof. Bennevice, kap. Hřímalého, prof. Hegenbarta\na Witticha dle doslechu k velmi lidumilnému a šlechetnému\núčelu uspořádaný. Číslem nejzajimavějším bylo kvarteto\nv c-moll (op. 7.) od Rubinsteina, jež naše nejlepší síly\nkvartetní, páuové Benuevic, Wiťtich, Hřímalý a Hegenbart\npřednesli. V celyu činí na nás dílo to dojem nálady rozmarné,\nsvěží humor vládne celkem a, ovládá i sporádicky vystupující\nmomenty elegické. Věta první více co do práce než co do\nobsahu zajímavá, založena jest na motivu, jež hned na začátku\nčello přináší, a po něm jeden nástroj po druhém přejímá.\nMotiv ten není sice novým, za to ale nabývá zajímavosti krás-\nným propracováním. S ním se pojí jiný motiv rázu něžně\nlahodného, jest ale prvním markantním motivem vždy vytlačen\na tento potom vládne neobmezenó až do ukončení věty. Násle-\ndující scherzo jest plno zdravého svěžího humoru a bujaré\nsíly. Na scherzo následuje adagio plné něhy. Užitím sordi-\nnek docílil skladatel překrásného efektu zvukového, jenž pdd\njmenem „harmonie sférická\" znám jest. Lyrický tento mo-\nment ustoupici musí po nedlouhém trvání větě poslední,\nkterá ač poněkud více bouří než věty předcházející přece ne-\nvystupuje i nálady celkové. Rozpředení věty poslední v ši-\nrokou lahodnou kantilenu irí do sebe velkého půvabu. Dílo\nto bylo předneseno s vřelostí a s onou precísností, kterou se\nhonosí naše první kvarteto. O triu Bargielovu netřeba se\nzmióovati, poněvadž již z první kvartetní zábavy známo jest.\nInterpretace jeho pány Bennevicem, Hegenbartem a\nSmetanou byla mistrovská. Ostatní dvě čísla programu\nvyplnila naše výtečná koncertní pěvkyně pí. Marta P r o c h á z-\nková třemi poetickými umělými písněmi („Liebchen i st\na a, Stándchen od R. Franze, leh muss hinaus\" od\nTh. Kirchnera) a třemi českými národními písněmi, knimž\npo hlučném vyvolání přidala ještě čtvrtou. Nechci se roze-\npisovati o vzácném umění pí. Procházkové, opomenouti však\nnemohu, bycb nezaznamenal, že si dobývá neocenitelných zá-\nsluh tím, že téměř ve všech koncertěcn, v kterých účinkuje,\npamatuje na naše perly z lidu, dodávajíc jim výtečnou inter-\npretací zvláštního půvabu. Obecenstvo proukazuje jí také vždy\nza ten požitek vděčnost nejvřelejší."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c011", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "159", "page_fin": "159", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.6.3", "titre_corps": "* K povšimnuti. K některým dotazům sdělujeme,", "titre_sommaire": "* K povšimnuti. K některým dotazům sdělujeme,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "159", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.7", "debut_caractere": 5085, "fin_caractere_exclue": 5341, "texte": "* K povšimnuti. K některým dotazům sdělujeme,\nže chováme ještě několik úplných exemplářů loňského\nročníku „Dalibora\" (v úhledné vazbě za 5 zl.)\ni hudebních příloh (úplný exempl. váz. za 3 zl.)\nna skladě. Kdož by si jich přál, nechť se co nejdříve\npřihlásí."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c012", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "159", "page_fin": "160", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.7", "titre_corps": "Smĕs.", "titre_sommaire": "Smĕs.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "159", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.7", "debut_caractere": 5343, "fin_caractere_exclue": 7995, "texte": "Smĕs.\n\nVzor hudební „kritiky\". V jednom z předešlých čísel\nlistu našeho přinesli jsme některé ukázky z kritikářských vý-\nrokův jisté nedávno se vynořivší hudební „veličiny\". Po té\npauzovali jsme poněkud, ne snad proto, že se látky nové ne-\ndostávalo k ukázkám podobným, ale že nezdálo se nám býtí\nzáhodno, abychom otevřeli stálou rubriku oněm povedeným\nkvítkům ze zahrádky kritikářských rozumů. Než v poslední\ndobě dočetli jsme se v referátech onoho pána kritikáře opět\nvěci, jež pro fenomenálnost svou zasluhují, aby doslovně po-\ntomstvu zachovány byly na důkaz, co vše dovede v naší době\nsnésti nevinná ta čerň tiskařská. O Rubinšteinově „Oceánu*\nnapsal onen pan b.: „Zdá se nám, že nadaný umělec (to\nmá býti totiž Rubinštejn!) vynaložil na tento svůj obraz všechny\nbarvy, jimiž se malují příkré vlny (!j v mocném (mách-\ntlg) boji živelním (nový druh boje !), ale že nadšení, jež by\nmu bylo razilo samostatnější cestu při tvoření jiných částí,\nnaznačujících dáiší plavbu, zakotveni a t. d. (rádi\nbychom byli, kdyby nám pan b. laskavě ukázal ono místo\nv partituře, tede ta „dálší plavba\", „zakotvení\" a to a t. d. je\nnamalováno!) nebylo smistrem (kde?) jindy hojně oplývajícím\npokud se týče krásných nových myšlenek.\" O Berliozově\n„Paní Máb\" stojí dále psáno: „Jaký to pestrý, báječný obraz\ngeniální ve své koncepcia velkolepý ve svých efektech, vypo-\nčítaných přímo až (nějako předešle až „ke třem tym-\npánům\" nibrž až) k balanci na špičce slabé jehly.\"\nNejbujněji však bují toto kritikářské bejlí v nedělním referátu\npod záhíaním „musica racra\". Že by byl p. J. N. Mayer\n„jeden z nejhorlivějších zastanců zbožné musy\", to jsme\nsice dosud nevěděli; spíše bychom mohli uvěřiti, že jest pan\nb. „jeden z nejhorlivějších zastanců zbožné musy\" celé firmy\n„Mayer & comp.\" Yše, co honosí se známkou tou, najde\nvždy bezmezného vychválení ovšem v obvyklém tom květnatém\nb—ovském slohu. Dnes horlí pán ten pro reformu hudby\nchrámové a zítra vynáší do nebes mši slepenou ze samých\nodpadků z vlašské opery, směru tedy právě o páč né ho, a\nto vše jen proto, že ii spáchal bývalý c. k. vojenský kapel-\nník p. Mayer ml. Dále povídá pan b. v témž odstavci, že\n„pan ředitel Skuhershý tříbil neunaveně vkus čistého\ngregorianismn\". Gregorianism a ještě k tomu „čistý\" má\nvkus svůj (možná-li to vůbec) již před staletími vytříbený!\nOstatně prý to, jak myslí pan b., spočívá vlastně v duchu\ntohoto hudebního směru, učiní-li se pokus aspoň částečné\nstlumočiti skladbu bez průvodu varhan. Dle všeho se\nzdá, že pan b. dosud „vlastně si nedal někým stluipočiti\",\nv čem „vlastně ten duch\" reformované hudby církevní spo-\nčívá. Konočně píše pan b., že „z po slední ch pr o dukc"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "160", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1323, "texte": "y tomto oboru (musica sacra) vynikal mezi jinými kůr\nu sv. Ducha.\" Z produkcí vynikati může opět jenom produkce\na ne hned kůr, byt si to byl i kůr sv. Ducha, jehož (totiž\nsv. Ducha) seslání pan b. podle všeho dosud očekává.\nPodotýkáme, že „čisté tyto výroky jsme ctěnému čtenář-\nstvu našemustlumočili\" ze sloupců jednoho z nejrozšíře-\nnějších denníků českých!\n* Slovutný Paganini nenalézal všude co unělec stejného\nuznání, jmenovitě byii to virtuosové na housle, kteří jej budsi\nz neznalosti, budsi z řevnivosti prohlašovali za šarlatána. Mezi\ntyto patřil též Lafont, první houslista královské kapely v Pa-\nříži. Přišed do Milána, aby tam koncertoval, vyzval právě\ntam se zdržujícího Paganiniho k uměleckému zápasu. Paga-\nnini svolil a Lafont mu ihned zaslal sólový part, kterýž mu\nale vrátil s doložením, že stačí pouhá orkestrální\nzkouška. Y této hral Paganini bez ducha a velmi mělce. La-\nfont jásal, Paganini se ale pod kůží smál. Když přišlo k ve-\nčernímu představení rozvinul Paganini veškerou svou umělost,\ntakže Lafont v rozpacích nejvyšších nehrál ani tak jak uměl,\nzároveň i hleděl kudy-by se co nejrychleji do Paříže zpět do-\nstal. Y Paříži však nevím zdali náhodou či přičiněním\ndobrých přátel, byl považován Paganini za šarlatana, tak dlouho\naž sám zavítal do Paříže a Pařížany osobně o opaku pře-\nsvědčil.\n—r."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c013", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "159", "page_fin": "160", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.7.1", "titre_corps": "Vzor hudební „kritiky\". V jednom z předešlých čísel", "titre_sommaire": "Vzor hudební „kritiky\". V jednom z předešlých čísel", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "159", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.7", "debut_caractere": 5350, "fin_caractere_exclue": 7995, "texte": "Vzor hudební „kritiky\". V jednom z předešlých čísel\nlistu našeho přinesli jsme některé ukázky z kritikářských vý-\nrokův jisté nedávno se vynořivší hudební „veličiny\". Po té\npauzovali jsme poněkud, ne snad proto, že se látky nové ne-\ndostávalo k ukázkám podobným, ale že nezdálo se nám býtí\nzáhodno, abychom otevřeli stálou rubriku oněm povedeným\nkvítkům ze zahrádky kritikářských rozumů. Než v poslední\ndobě dočetli jsme se v referátech onoho pána kritikáře opět\nvěci, jež pro fenomenálnost svou zasluhují, aby doslovně po-\ntomstvu zachovány byly na důkaz, co vše dovede v naší době\nsnésti nevinná ta čerň tiskařská. O Rubinšteinově „Oceánu*\nnapsal onen pan b.: „Zdá se nám, že nadaný umělec (to\nmá býti totiž Rubinštejn!) vynaložil na tento svůj obraz všechny\nbarvy, jimiž se malují příkré vlny (!j v mocném (mách-\ntlg) boji živelním (nový druh boje !), ale že nadšení, jež by\nmu bylo razilo samostatnější cestu při tvoření jiných částí,\nnaznačujících dáiší plavbu, zakotveni a t. d. (rádi\nbychom byli, kdyby nám pan b. laskavě ukázal ono místo\nv partituře, tede ta „dálší plavba\", „zakotvení\" a to a t. d. je\nnamalováno!) nebylo smistrem (kde?) jindy hojně oplývajícím\npokud se týče krásných nových myšlenek.\" O Berliozově\n„Paní Máb\" stojí dále psáno: „Jaký to pestrý, báječný obraz\ngeniální ve své koncepcia velkolepý ve svých efektech, vypo-\nčítaných přímo až (nějako předešle až „ke třem tym-\npánům\" nibrž až) k balanci na špičce slabé jehly.\"\nNejbujněji však bují toto kritikářské bejlí v nedělním referátu\npod záhíaním „musica racra\". Že by byl p. J. N. Mayer\n„jeden z nejhorlivějších zastanců zbožné musy\", to jsme\nsice dosud nevěděli; spíše bychom mohli uvěřiti, že jest pan\nb. „jeden z nejhorlivějších zastanců zbožné musy\" celé firmy\n„Mayer & comp.\" Yše, co honosí se známkou tou, najde\nvždy bezmezného vychválení ovšem v obvyklém tom květnatém\nb—ovském slohu. Dnes horlí pán ten pro reformu hudby\nchrámové a zítra vynáší do nebes mši slepenou ze samých\nodpadků z vlašské opery, směru tedy právě o páč né ho, a\nto vše jen proto, že ii spáchal bývalý c. k. vojenský kapel-\nník p. Mayer ml. Dále povídá pan b. v témž odstavci, že\n„pan ředitel Skuhershý tříbil neunaveně vkus čistého\ngregorianismn\". Gregorianism a ještě k tomu „čistý\" má\nvkus svůj (možná-li to vůbec) již před staletími vytříbený!\nOstatně prý to, jak myslí pan b., spočívá vlastně v duchu\ntohoto hudebního směru, učiní-li se pokus aspoň částečné\nstlumočiti skladbu bez průvodu varhan. Dle všeho se\nzdá, že pan b. dosud „vlastně si nedal někým stluipočiti\",\nv čem „vlastně ten duch\" reformované hudby církevní spo-\nčívá. Konočně píše pan b., že „z po slední ch pr o dukc"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "160", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1323, "texte": "y tomto oboru (musica sacra) vynikal mezi jinými kůr\nu sv. Ducha.\" Z produkcí vynikati může opět jenom produkce\na ne hned kůr, byt si to byl i kůr sv. Ducha, jehož (totiž\nsv. Ducha) seslání pan b. podle všeho dosud očekává.\nPodotýkáme, že „čisté tyto výroky jsme ctěnému čtenář-\nstvu našemustlumočili\" ze sloupců jednoho z nejrozšíře-\nnějších denníků českých!\n* Slovutný Paganini nenalézal všude co unělec stejného\nuznání, jmenovitě byii to virtuosové na housle, kteří jej budsi\nz neznalosti, budsi z řevnivosti prohlašovali za šarlatána. Mezi\ntyto patřil též Lafont, první houslista královské kapely v Pa-\nříži. Přišed do Milána, aby tam koncertoval, vyzval právě\ntam se zdržujícího Paganiniho k uměleckému zápasu. Paga-\nnini svolil a Lafont mu ihned zaslal sólový part, kterýž mu\nale vrátil s doložením, že stačí pouhá orkestrální\nzkouška. Y této hral Paganini bez ducha a velmi mělce. La-\nfont jásal, Paganini se ale pod kůží smál. Když přišlo k ve-\nčernímu představení rozvinul Paganini veškerou svou umělost,\ntakže Lafont v rozpacích nejvyšších nehrál ani tak jak uměl,\nzároveň i hleděl kudy-by se co nejrychleji do Paříže zpět do-\nstal. Y Paříži však nevím zdali náhodou či přičiněním\ndobrých přátel, byl považován Paganini za šarlatana, tak dlouho\naž sám zavítal do Paříže a Pařížany osobně o opaku pře-\nsvědčil.\n—r."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c014", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "160", "page_fin": "160", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.8", "titre_corps": "Listárna redakce.", "titre_sommaire": "Listárna redakce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "160", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.8", "debut_caractere": 1325, "fin_caractere_exclue": 1742, "texte": "Listárna redakce.\nP. J. Y. P. v Kunštatě. Odporučujeme Vám Blažkovu\n„nauku o harmonii\" (v Praze u I. L. Kobra) dále pak E.\nF. Richtera „Lehrbuch der Harmonie —■ Lehrbuch des ein-\nfachen n. doppelten Contrapunktes\" (v Lipsku u Breitkopfa a\nLártla) k bedlivému študium. K poznání různých tvarů skladby\nposloužiti Vám může 111. díl Marxova díla „Musikal Kompo-\nsitionslehre\". Privátně na ústavu dotyčném nelze študovati."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-16-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-16_01#c015", "volume": "bmtnabd_1874-05-16_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "160", "page_fin": "160", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.2.9", "titre_corps": "K dnešnimu čislu pripojena jest V. hudebni", "titre_sommaire": "K dnešnimu čislu pripojena jest V. hudebni", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "160", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.8", "debut_caractere": 1744, "fin_caractere_exclue": 1915, "texte": "K dnešnimu čislu pripojena jest V. hudebni\npfiloha „Z pamatniku\" I. Valdik stareho\ndedecka. 11. Vzpomin&ni. 111. Dozvuky z plesu\nIY. Ukolebavka pro piano sloz. J. Nesvera."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "153", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.1", "texte": "Památné dni hudební.\n\n16. května 1786 † Tomáš Hora, výt. umělec na lesním rohu — v Bruselu\n(nar. v Mělníku.)\n„ „ 1799 nar J. Vil. Hrbek, výt. fletista v Koceradech.\n1823 nar. J. Král, výt. umělec na violu ďamour v Kolinci.\n)) „ 1843 jmenován Bedř. Kittel řed. pražské konservatoře.\ní> 1862 První velká pěvecká slavnost sjednocených mužských zpěv.\nspolků českos7ovanských v Praze.\n„ ~ 1868 I. prov. Smetanovy zpěv. „Dalibor\" v Praze.\n„ „ 1870 První slavnost pěvecká smíšených zpěv. spolků českoslovan-\nských v Praze.\n17. ~ 1727 f Tomáš Svoboda, výb. varh. a sklad. cirk. v Pelhřimově.\n„ „ 1756 fF. Y. Svoboda, voj. kap. a sklad.\n„ ~ 1766 f Ant. Prokš, varh. v Liberci.\n„ „ 1806 Ad. B. Mars, theor. a spis. hud. v Berlíně.\n„ ~ 1868 Akademie ěeskoslov. zpěv. spolků, shromážděných ku slav-\nnosti položení základního kamene k velkému národnímu di-\nvadlu v Praze.\n18. „ 1830 nar. K. Qoldmark, ski d. —ve Weszthély (v Uhrách).\nj> » 1832 ýB. Asioli, ski. a sp. hud. v Coreggio.\n„ „ 1854 fJ. F. Elsner, polský sklad. op. —ve Varšavě.\n„ „ 1860 f Fr. BauŠ, výb. housl. v Praze.\n„ „ 1872 fE. Sobclevský, sklad, polský v Set. Louis.\n19. ~ 1837 fA. Eo 11a, výb. housl. v Drážďanech.\n20. „ 1805 nar. M. Iv. Grlir.ka výt. ski. ruský ve Smolensku.\n„ „ 1809 J. B. Servinus, spis. hud. v Darmštatě.\n2l« h 1844 f Griueeppe Baini, sklad. cirk. a spis. hud. v Ěimě jakožto\nřed. papežského sboru pěveckého.\n22. „ 1795 tv. B. Marpurg, theor. hud. v Berlíně.\n„ „ 1813 nar. Richard Wagner, největší něm. sklad, operní nynějšího\nvěku v Lipsku.\n„ ~ 1820 nar. Aleks. Arn. Fesca, pian. a sklad, v Karlsruhe.\n„ „ 1836 I. prov. orat. „Paulus\" F. Mendelssohna v Důsseldorfu.\n\n„Boris Godunov.“\nOpera v 5. jedn. od G. Musorgského.\nPosuzuje A. Famincin.\n(Pokračování.)\nPodobných příkladů, kde libretista pokazil pů-\nvodní verše Puškina, možno na každé stránce se do-\nčisti. Tážu se tedy, může-li skladatel, jenž dává\npřednost hanebnému přepracování tekstu Puškina před\nkrásným originálem a prozrazuje tím hrubý nevkus\na očividný nedostatek uměleckého citu, může-li skla-\ndatel takový nazván býti vzdělaným umělcem?\nNenáležím nijak v počet těch, kteří považují za\nnepatřičné, přepracovávat hotová dramatická díla na\nteksty operní, naopak za úplného nedostatku dobrých\nlibretistů mám za to, že hotová dramatická díla po-\ndávají znamenitý materiál na sestavování z nich oper-\nních libret, při tom však jest nevyhnutelno, aby se\nzacházelo s originálem s největší opatrností, aby se\nnelámaly a nekomolily krásné verše, aby se nemí-\nchal bez důkladného uvážení krásný tekst velikého\nbásníka s übohými výmysly neobratného veršotepce,\nneznajícího nutných pravidel při spisování a zacho-\nvávání ve verších jednotné časomíry, která, byť jen\ni se zevní stránky, přidala by nově přidanému tekstu\naspoň trochu formálné krásy a pravidelnosti: v „Bo-\nrisi\" p. Musorgského nadarmo bychom však hledali\npravidelnosti a čistoty jak v tekstě, tak iv hudbě.\nAutor spokojuje se dosti hrubými rysy. Plody jeho\nupomínají na návěštní obrázky: hlavní péči měl o to,\naby barvy byly křiklavé a figury co možná velkých\nrozměrů; nedostatek harmonie v celku, nepravidel-\nnost jednotlivých částek, néurčitcsť zakončení, nedo-\nstatek leposti a umělosti v provedení všecky tyto\npoklesky jej neznepokojují, neboť on, jak se zdá,\nsám jich ani neznamená.\nCo se týče sestavení libreta v celku, dlužno\nnazvati je úplně šťastným. E dramatu Puškina jsou\nvzaty všechny scény, jež chovají v sobě dosti mo-\nmentův hudebně vděčných. Scény přidané jsou uve-\ndeny dosti lehce průběhem celé opery, vyjma po-\nslední obraz, méně zajímavý; živá hra na scéně budí\nnutně i účastenství posluchačů. Libretista dovedl\nužiti v opeře velmi malebných a zajímavých elementů,\npřipojuje k zajímavým scénám originálu nové, uváděje\nna př. plačtivo-komickou scénu, v které lid na roz-\nkaz správce prosí Godunova za přijetí vlády, zpěv\ntoulavých mnichů, slavení čáře při slavnostním jeho\nprůvodu ku chrámu v prologu; dvě scény krčmářky\na Varlaama v prvním jednání, zpěv chůvy a Feodora\nv druhém, scénu Meriny a jezuity Rangoniho i polský\ntanec v třetím, efektní scénu posvěcení umírajícího"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "154", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.2", "texte": "Godunova na kněžství a konečně celý poslední obraz\nve čtvrtém jednání, v kterém tlupa týrá bojaryna\nChruščova a posmívá se mu, při čemž velmi zába-\nvný je výjev dvou pijících mnichů na jedné straně\nscény a dvou pijících jezuitů na druhé straně, mimo\nto i blbce, jehož žalostnou písní končí, ne ovšem\nzcela šťastné, poslední akt opery.\nNebudu vyprávěti po pořádku postup jednotlivých\ndějství, poněvadž se na mnoze shoduje s obsahem\ndramatu Puškina, a každý kdo zná toto, i bez li-\nbreta srozumí opeře.\nPřistupuje k rozboru hudební stránky opery Mu-\nsorgského, budu se bráti touže cestou, jako při roz-\nboru libreta. Přehlédnu z počátku technickou čásť\nhudby nové opery, pak všeobecný karakter a do-\njem, jakým působí vůbec spolu i s hrou na scéně.\nSkladatel, přistupující ku komponování, má před\nsebou nevyčerpatelné moře zvuků, které po jeho\npřání mohou se skládati, kombino.ati ve všemožné\nmelodické i harmonické věty, kteréž se sestavují zas\nve více méně složité a různé hudební tvary, tvo-\nřící samy o sobě neb spojením mezi sebou hudební\nvýtvory umělecké, hudební piecy. Ten, kd© nenaučil\nse zacházeti s těmi miliony možných tónových ele-\nmentů, figur, kombinací a forem, nevyzná se v ne-\npřehledném oceáně k jeho službám ochotných zvuků\na při nedostatku vodici nitky bez známosti logiky\na gramatiky hudebního jazyka lehko upadá v dílech\nsvých v libovolnou bezforemnosť, nepořádek, nelad-\nnosť. Takový skladatel podobá se hladovému,- náhle\nzbohatlému žebráku, který, vběhna v hostinec, po-\nroučí si najednou kávu, boullion, čokoládu, ústřice,\nmražené, bažanty atd. a hltavě polyká vše dohro-\nmady k nevýslovnému úžasu svého souseda, který ho\npovažuje za blázna. Rozdíl mezi oběma je ten, že\nhladový žebrák sám jediný shltá svou gastrono-\nmickou míchaninu, kdežto neprozřetelný hudebník\nskládá hudební svůj nesmysl, aby ho shltala spolu\ns ním i sta posluchačů. Bohužel, musím se přiznati,\nže slyše hudbu p. Musorgského, nehledě při tom ku\nslovům a hře na scéně, měl jsem asi podobné mínění\no skladateli, jako soused v hostinci o hladovém že-\nbráku. Pohleďte na klavírní výtah opery. Mám za\nto, že nikdy a nikomu se nepřihodilo spatřiti v tisku\ndílo, přeplněné tolika hrubými gramatickými chy-\nbami, vyznamenávající se tolika patrnými nedostatky\nhudební logiky u vedení hlasů iv ústrojí harmoni-\nckém jako dílo p. Musorgského: hrubé postupy kvint\na oktáv, libovolné, ničím, nemotivované hromadění\ndisonancí, uvádění v akordy not, které tam nepatří,\nchybné užívání pedálu, harmonické chody, nemající\nzdravého smyslu atd. atd. K doložení svých slov\nukážu jen nyní na některá místa tiskem vydaného\nklavírního výtahu.\nSkladatel nedouk, když, se ukazuje v jeho dílech\nna poklesky proti elementárním pravidlům muzikální\ngramatiky, hledí ospravedlniti se odpovědí: „hloupé\npravidlo\" neb „já pojímám věc tu tak\" a obecen-\nstvo, ještě méně známo hudebního jazyka než skla-\ndatel, uvěří spíše skladateli než těm, kdož na vady\npoukazují. A jako by každý znalec jazyka vysmál se\ncizozemci, chybně pádův užívajícímu, kdyby se vy-\nmlouval, že nedbá hloupých pravidel řeči a že on\n„tak to cítí\", podobně i já bych neuspokojil se mo-\nžnou odpovědí skladatele „Borise Godunova\", že ne-\nhodlá dbáti ode dávna přijatých pravidel, neboť pra-\nvidla ta nejsou nikoliv hloupá, jak by snad jemu se\nuzdálo, aniž bych uvěřil mu, kdyby řekl, že „on tak\ncítí\", neboť jeho cit není dosud dosti jemným, ne-\nnabyv patřičného vzdělání v elementárních zákonech\nharmonie a neb nedbaje ho naprosto.\nPiosím čtenáře, aby mne následovali, a na ně-\nkolik minut se pohroužili se mnou v těžkou, nezdra-\nvou atmosféru hudebních názorů p. Musorgského.\nJaký význam, kromě hrubého zvýšování ka-\nkofonie, má na př. na str. 13. v průvodu sboru\nk závěrku: a—a—a tón h, násilně udržovaný během\nčtyr taktů při úpěnlivém smíchání všemožných not\nsboru i orkestru. Čím jiným, neli neznalostí zachá-\nzení s hlasem jeví se oktávy a kvinty v hlasech\nsboru iv průvodě na str. 23 v 3. taktě druhého sy-\nstému, aneb kvinty na str. 27 v 3.a 4. taktě pr-\nvního systému, aneb na téže stránce nečistý postup\nakordů Es-dur a Des dur v 2. taktě pátého systému,\naneb hromadění kvint a oktáv na. str. 29. a 30., neb\nzačátečnické utvoření akordů A—dur, E—dur, D—dur\n(str. 54. t. 1.2. a 3. druhého systému), neb nemile\ndojímající sestavení akordů (As—mol, G—dur, Es—dur,\ns kvintami) na str. 63. 2. takt třetího systému; atd.\natd. Kdybych měl takovýmto spůsobem čtenáře pro-\nvésti všemi 250 stranami klavírního výtahi „Borise\",\nzastavuje se u každého předešlým ukázkám podo-\nbného výkvětu, ani za celý den bychom s procházkou\ntou hotovi nebyli.\nA přec praví se, že opera měla úspěch zname-\nnitý, ai já sám tvrdím, že potkala se s úspěchem\nvelikým. V čemže vězí tedy tajemství tohoto úspěchu?\nYyskoumati je nebude obtížno, a já mám za to, že\nnebude obtížno ani vyskoumaíi tajemství samého skla-\ndatele, uhodnouti proces jeho práce. Promluvil jsem\njiž výše o šťastné volbě předmětu a zdařilém scéni-\nckém spracování jeho ve všeobecných rysech, násled-\nkem čehož divák příjemně je dojat tím, co se během\ncelé opery na scéně odehrává. Libreto „Borise\",\nnehledě na výše udané stylistické vady, mohlo by se\nhráti na jevišti i beze vší hudby, a dodělalo by se\nefektu dojista. Přidejte k tomu veliké nadání skla-\ndatele, jemuž patrné byl vzorem Dargomyžský se svým\n„kamenným hostem\" v tvoření hudebních recitativů, jež\nz větší části výtečně splývají se slovy tekstu a po-\ndrobně vyjádřují jemné odstíny řeči, nejsouce vět-\nšinou kryty zvukem orkestru, následkem čehož i\nosoby zaměstnané na jevišti, nadšené živým scénickým\ndějem, s chutí recitirují své partie as chutí hrají\nsvé vděčné úlohy; přidejte pak k tomu, že nejen úlohy\nprvní, ale i úlohy podřízené nalézaly se v rukounej-\nlepších sil naší opery, a přidejte konečně ještě nád-\nheru a lesk scénické úpravy, vnější dojem krásných\na efektních scén i obrazů, a snadno pochopíte, že při"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "155", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.3", "texte": "tolika činitelích ve prospěch úspěchu opery tento do\njistého stupně byl již předkem garantován.\nP. Musorgský, zdá se, sestavuje své recitativv ne-\nhledě ku harmonii, t. j. má přede vším na mysli řady\nhudebních intervalů, kteréž by odpovídaly co nej-\nvíce povyšování a klesání deklamované řeči, a pak\npodkládá těmto řadám intervalů průvod ve formě\nakordů, při čemž si právě neláme hlavu logickým\npoměrem hlasů v akordech těch, nýbrž spokojuje se,\njen když v akordě nachází se náhodou nota vokál-\nního recitativu. Úplný nedostatek vnitřní hudební\nsouvislosti not, z nichž se skládá recitativ, i akordů\nv průvodu recitativu maskiruje se částečně těsnou\nsouvislostí jeho se srozumitelnými slovy interesantního\ntextu. Podkládání nahodilých akordů recitativům\nu p. Musorgského setkává se ještě s nemilým kako-\nfonickým odstínem, protože v celé opeře není skoro\nlze, abys našel i jediné stránky, kde by posluchač\nmohl si oddechnouti na určitém, harmonicky čistém\nchodu vše zdravé, libozvučné kazí neb rozrušuje\nsám autor příliš často uváděním v čas iv nečas\nprostých i dvojnásobných, nezřídka vůbec ani ne-\nrozvedených dissonancí. Tím se objasňuje, proč\nhudebníci v orkestru, kdežto pěvci tak animované\nv „Borisi\" své partie pějí, za příčinou výše vysvětle-\nnou hrají své partie nevábné, z hrubá vypracované,\nplné harmonických divočin a kuriosit, souvislosti lo-\ngické a rozvinutí postrádající, s nechutí, Vybíhající\naž v antipathii. I zde napomahají autorovi dvě věci\nve prospěch opery: předně, instrumentoval divoký\nprůvod své opery s nemalou obratností, projevuje\nmísty znamenitý vkus v kombinování instrumentů,\nv tvoření efektních a přitom z většiny hlas pěvce\nnezatemňujících figur instrumentálních; za druhé, prů-\nvod orkestru odehrává se u nás s akuratesou a svě-\ndomitosti, obvyklé ovšem orkestru ruské opery a na-\ndanému jeho řediteli Čechu Nápravníkovi.\nCo doklad k pronešené mnou dříve myšlence,\nže instrumentální, abstraktní hudba naprosto nepatří\nv hudební obzor p. Musorgského. sloužiti může, že\nv celé opeře není ani jediného samostatného symfo-\nnického čísla mimo těžký polonéz v třetím aktu.\nJsem přesvědčen, že opera p. Musorgského velice by\nzískala, kdyby ponechav celou neb aspoň většinu'\nvokální části tak, jak nyní se jeví, očistil a osvobo-\ndil orkestrální průvod od nelibozvučných příměsků,\njimiž je přeplněn, zaměnil místy příliš ostré, často\nani v tekstu ospravedlnění nenacházející křiklavé har-\nmonické chody a přechody, slovem, kdyby se posta-\nral o pečlivější spracování melodické i harmonické\nčásti orkestrálního průvodu.\n(Dokončení).\n\nVýroční zpráva\n\"Matice Hudební\" za rok 1873.\nHudební umění, ač k němu lne veškerý národ náš\ns vřelým citem, přede dosud nenalézá oné hmotné pod-\n*\npory, jaké mu nutně zapotřebí k vydatnějšímu rozvoji.\nZnámé jsou zejména stesky, jak skrovného účastenství\ndocházejí sebe lepší snahy našich nakladatelů hudebních,\nbohužel že jsou oprávněny. Dílem jest to netečnost\nke všemu, co se nového na poli hudební produkce u\nnás vyskytuje, dílem kupují se spíše hudebniny cizé, než\ndomácí. Při takovýchto poměrech malá ovšem jen zbý-\nvala naděje, že kdy bude možno, také dramatickou naši\nliteraturu, rok od roku utěšeněji zkvétající, učiniti pří-\nstupnou širším kruhům v národě našem i ostatnímu světu\nvzdělanému. Co jednotlivý nakladatel nikdy by nebyl\nmohl podniknout!, to provedla „Matice hudební\",\nkteráž si vytknula za účel, vydávati za nejlacinější peníz\nvýtečná díla hudební, zejména však nejzdařilejší naše\nzpěvohry domácí, vyžadující největšího nákladu, učiniti\nvšeobecným majetkem veškerého národa českoslovanského.\nPrvní její krok v tomto směru, vydání klavírního\nvýtahu Smetanovy „Prodané nevěsty\", nejkrá-\nsnějšího to dosud vzoru v oboru naší národní komické\nzpěvohry, potkal se s úspěchem tak rozhodným, že\nvýbor nerozmýšlel se, přistoupiti v 11. ročníku opět k vy-\ndání nějaké zpěvohry. Zvolena tenkráte Bendlova\nvelkolepá romantická zpěvohra „Lejla\" v patero jedná-\nních, uznaná všestranně co umělecké dílo ceny nevšední.\nVydání tak rozsáhlého díla bylo ovšem spojeno s ne-\nsnázemi mnohem většími, vážit zpěvohra ta co do objemu\ni co do nákladu tolik, co dvě jiné; proto se viděl výbor\ntaké nucena, rozděliti „Lejlu\" na dvě části, z nichž\nprvní, obsahující I. ? H. jednání, ustanovena byla co\npremie pro r. 1873, a druhá, obsahující HI., IV. aV.\njednání, co premie pro r. 1874. Žeť se vydání I. oddě-\nlení poněkud opozdilo, omluveno budiž finančními ne-\nsnázemi všeobecnými, následkem jichž také příspěvky\nčlenů neplynuly do pokladny spolkové tou měrou, jako\nloňského roku, což ovšem také výboru v opatřeních jeho\nnedalo tak rychle postupovati. Z 1112 členů našich\ndosud valná část nezapravila loňský příspěvek roční\ni vznášíme k nim důtklivou žádost, aby příště přísně\nzachovávali ustanovení 111. odstavce čl. IV. stanov, dle\nněhož roční příspěvky zaplaceny býti musejí nejdéle do\nkonce prvního čtvrtletí správního roku, totiž do konce\nbřezna každého roku. Jen při dokonalém pořádku finan-\nčním lze výboru postupovati s dobrým úspěchem as onou\nrozhodností, jakouž účel jednoty vyžaduje.\nK vydání druhého oddělení „Lejly\" bude ihned při-\nkročeno, bude tudíž za krátký čas v rukou našich členů,,\nkteří zajisté s uspokojením pohlížeti budou na ukončené\ntoto dílo velkolepé, poskytnuté jim za peníz zajisté velmi\nskrovný. Úpravu zevnější uznati musí každý tenkráte\nmnohem dokonalejší než byla při prémii první, neboť\njsme se obrátili k nejslovutnější firmě, k světoznámé oficině\nC. G. Roedra v Lipsku, u nížto jsme mimo výhodu do-\nkonalé úpravy také ještě docílili ceny značné levnější,\nneboť proti loňskému roku obnáší výdaj na rytí, tisk a\npapír více než o 1000 zl. méně! Pročež může také\nvýbor s uspokojenou myslí pohlížeti na výsledek činnosti\nsvé v ročníku právě minulém i nemá vroucnějšího přání,\nnež aby „Matici hud.\" vzkvétala po veškeré vlasti\nčeskoslovanské přízeň nejštědřejší, aby mohla každým\nrokom ještě vydatněji a blahodárněji působiti. Yyzý-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "156", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.4", "texte": "váme ctěné naše členy , po vzbuzují ce záro-\nveň naše pp. jed n atele k činnosti ještě hor-\nlivější, aby ve prospěch „Matice hud;\" seč\nv silách jejich účinkovali, zejména obra-\ncíme se kveškerým zpěváckým spolkům a\nhudebním jednotám československým s pro-\nsbou, aby k jednotě naší hojně přistupo-\nvaly a snahy naše všemožně podporovaly.\nNejbližší nové dílo. k jehožto vydání „Mat. bud\" při-\nkročiti hodlá, bude překrásná sbírka „Moravských\nnárodních písní\" dra. Norb. Javůrka, dílo to\nceny veliké, jímž se ctěným členům našim obzvláště\nzavděčiti hodláme.\nVe valné hromadě dne' 15. prosince 1872 zvolený\nvýbor, sestávající z pp. K. Bendla, dra. Ot. Hostinského,\nEm. Kittla, Čeňka Mika, dra. Lud. Procházky, Rich.\nRozkošného, Fr. Zd. Skuherského a Em. Starého\nkonstituoval se dne 20. ledna 1873 i zvoleni za sta-\nrostu opětně: Em. Kittl, za jeho náměstka p. dr. Kučera,\nza jednatele p. dr. Procházka, za účetního p. Miko, za\npokladníka p. Em. Starý a za zapisovatele p. dr. Ho-\nstinský. Náhradníky výboru byli pp. Průcha, Ant. Juppa\na J. Staněk.\nNa základě nových stanov, na nichž se valná hro-\nmada dne 15. prosince 1872 usnesla a které výnosem\nc. k. místodržitelství od 15. listopadu 1873 č. 5785\ndošly schválení úředního, ustavil se opět nový výbor,\nsestávající z 12 členů. Dřívější náhradníci měl dle usta-\nnovení valné hromady od 15. plosince 1872, jak mile\ndojdou schválení nové stanovy, státi se členy výboru,\njelikož se však pp. Ad. Průcha a J. Staněk, spolu pak\ni pp. členové výboru K. Bendi, Miko a Rozkošný z ho-\ndnosti své poděkovali, zvoleni na jich místo: p. J. Bláha,\nvelkoobchodník, Joz. Battel, knihkupec, Joz. Foerster,\nřed. kůru, Fr. Houdek, profesor na c. k. české vyšší reálce,\na Karel Šrámek JUC. Dřívější hodnostové zůstali vesměs\nve svém úřadě. P. Ant. Juppa, jenž na místě poděko-\nvavšího se p. Mika zastával prozatímně úřad účetního,\nzvolen definitivně za účetního.\nPřipojujeme k naší zprávě seznam našich pp. jedna-\ntelů. jímžto zároveň skládáme srdečné díky za laskavou\nochotu, kterouž se naší jednotě věnovali. Zejména pak\nse cítíme zavázáni k vřelým díkům následujícím pp.\njednatelům, kteří se osvědčili co zvláště horliví a laskaví\npříznivci „Matice hudební\" získavše jí největší počet členův,\njsouť topp: dr. Illner v Brně, Jan Klumpar, řed. gymnasia\nv Hradci Králové, Prokop Slavík, lékárník na Kutných Ho-\nrách, Frant. Vacek, řed. kůru v Jindřichově Hradci, Eman.\nDanda v Slaném, Joz. Mayssl v Čáslavi a Jan Novotný v Ml.\nBoleslavi. Jednatelů vůbec čítá „Matice hudební\" úhrnem\n70, jsouť to pánové: Adolf Šimek, okres. taj. (Bělá 1872).\nJan Kohler, poštmistr (Benešov 1872).— J. Nešvera,\nřed. kůru (Beroun 1874). Jan Kubín, městský důchodní\n(Boskovice na Moravě 1872). JUDr.Joz. Illner (Brno\n1872). Joz. Mayssl, jedn. zpěv. spolku (Čáslav 1872).\nAntonín Vobecký, statkář (Chlumec nad Cidl. 1872).\nJUDr. Karel Pippich (Chrudim 1872). Med. Dr. Haněl\n(Choltice na Moravě 1872). - Ant. Pittl, hospod, správce\n(Černíkovice u Rychnova 1872). Vilém Wolf, řed. dívčí\npěv. jednoty „Božena\" (Česká Skalice 1872). Vácsl.\nStraka ml., nár. učitel (Drahoraz 1872). Antonín Srna,\nřed. měšť. škol (Domažlice 187.4). —. Kašpar Bordovský,\nučitel (Frenštát 1872). AI.-Rejžka (Horažďovice 1873).\nFrant. Vacek, řed. kůru (Jindřichův Hradec 1872).\nVácsl. Křičenský, učitel (Jaroměř 1872). Frant.\nBuďárek, učitel (Jilemnice 1872). J. Klumpar, řed.\ngymnasia (Králové Hradec 1872). J. Růžička, učitel\nKřivokláty 1872). —• Fischer, profesor tia vyuč. a vy-\nchováv. ústavu (Kamenice Trhová 1872.) Jaroslav\nJirásek, učitel (Karlín 1872). Hynek (V. Jakoubek,\nlékárník (Králův Městec 1872). - Jan Koráb, učitel\n(Kostelec nad Orl. 1872). Frant. Joz. Janke (Králové\nDvůr 1872). Joz. Stříbrný, kap. hrd by hornické\n(Kladno 1872). Prokop Slavík, lékárník (Kutné Hory\n1872). Antonín Foerster, řed. kůru (Lublaň pro\nSlovinsko 1872). Vácslav Joz. Obešlo, učitel (Lomnice\nu Jičína 1872). Jan Bohuši. Knížek, uč. (Libáň 1872).\nJ. L. Mayer, gymn. prof. (Litomyšl 1872). Joz.\nBukvic, řed. kůru (Mělník 1872.) Slavoljub Lžičař,\nřed. kůru (Mitrovice, Voj. hranice 1872.) Jan No-\nvotný, maj. hud. ústavu (Mladá Boleslav 1872).\nJoz. Sobotka, nár. učitel (Náměst u Brna 1872).\nJ. Čížek, řed. zp. sp. (Nový Bydžov 1872). P. Jan\nHlasivec, kaplan, (Nižbor u Berouna 1873). Jiří V.\nDlouhý, učitel řídící (Opočno 1872). Max. Chotaš,\nřed. kůru (Pardubice 1872). Joz. Ferd. Primus, řed.\nkůru (Polička 1872). Hynek Palla, řed. zpěv. spolku\n„Hlahol\" (Plzeň 1872). J. Salaba, ,člen ork. nár. div.\n(Pešť 1872). Joz. Soukup, řed. nár. hl. školy (Písek\n1872). Hanuš Jiskra, učitel (Přeštice 1872). Jozef\nFabian, řed. kůru (Pelhřimov 1872). Gab. Jaroš, okr.\nšk. doz. (Rakovník 1874). Ferd. Brož, učitel (Rožmitál\n1872). Ferd. Bayer (Rožnov 1874). —J. Černý, gymn.\nprofesor (Rychnov 1874). Joz. Formánek, učitel (Stra-\nkonice 1872). Frant. Gerner, učitel (Sušice 1872).\nKarel Bílý, varhaník (Stará Boleslav 1872). Hynek\nV. Vacek, uč. a řed. hudby (Soběslav 1872). J. Baxa,\nučitel (Selčany, 1872). J. Bergmann (Smíchov 1872).\nEman. Danda, učitel (Slané 1873). Frant. Šanda, místo-\nřed. reáln. gymn. (Tábor 1872). Ferd. Kubeš, kupec\n(Třebíč na Moravě 1872). Joz. Čeleda, učitel, (Vla-\nšim 1872). Dr. Frant. Barvič (Valašské Meziříčí na\nMor. 1872). Dr. Zikmund Vašátko (Velké Meziříčí\nna Mor. 1872). Jan Hurdálek, řed. kůru (Vysoké\nMýto 1872). Alois Aleks. Buchta, člen orkestru\ndvorní opery (Vídeň 1872). Joz. Korbelář, úř. u státní\ndráhy (Vídeň 1872). Frant Nečásek, učitel (Vysoké\nu Jičína 1872). K. Huleš, učitel (Vodůany 1872).\nMed. Dr. Jozef Reinsberg (Žamberk 1872). Joz.\nKubásek, učitel (Zbislav 1872). P. M. Hněvkovský,\npoštmistr (Žebrák 1872).\n\nZ ciziny a Rakouska.\n\n** Z Petrohradu. (Pův. zpr.) Nová zpěvohra mladistvého\nruského skladatele Čajkovského „Oprični k\"\nprovozována byla dne 24. dubna b. r. poprvé v divadle\nMariinském s úspěchem velmi skvělým, pro dálší budouc-\nnost skladatelovu rozhodným. Nadání jeho pro výraz"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "157", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.5", "texte": "dramatický i svěží síla tvůrčí osvědčily se v druhé této\njeho práci co nejpříznivěji. *) Hudební\njednota zakončila důstojně sezonu koncertní pátým a\n.posledním svým koncertem symfonickým, v němž prove-\ndeny byly. Lisz to v a symfonická báseň „ Tasso\", arie\n„Rafaela\" z Hay denova „Stvoření světa\" a Beetho-\nvenova symfonie IX Riditeli Ed. Nápravníkovi\ndostalo se všestranného uznání i hlučné pocty. Ant.\nRub in stein odebral se do Berlína a do Drážďan za\npříčinou vyjednávání stranu provozování nové své zpěvo-\n.hry „Juda M akk ab e i ský\" (libreto Mosenthala) na\njednom z divadel uvedených obou měst. Repertoir\npříští sezony operní slibuje dílem novinky, dílem nově\nštudované zpěvohry: „Démona\" Rubin steina,\n„T annháus er a\" Rich. Wagner a, „Jud i tu\" Sě-\nrova a „Windsorské ženy\" Nikolaje.\n** V Poznani započato minulého roku se stavbou\n.polského divadla národního. Výlohy vypočtěny\njsou na 800.000 tol. a akcionáři zavázali se, že v urči-\ntém čase sumu tu zaplatí. V poslední době ale přestali\nplatit, fond stavební jest vyčerpán a na upomínání sprá-\nvní rady páni akcionáři ani neodpověděli. Zdá se, že\nstavba, až ku krovu již hotová, musí se zastavit. Správní\nradu pro útěchu odkazujeme na stavbu našeho národního\ndivadla.\n** V Syrakusách co nejdříve slavnostně bude ote-\nvřeno nové, elegantní divadlo.\n** Komická opera ve Vídni dodělává a sice\npro dluhy! Bylť celý ten podnik založen na roz-\nkvětu švindlu před osudným „krachem\" loňského roku;\naby získaly se síly co možná nejlepší, slibovány veliké\ngáže; celá stavba, vůbec celé zařízení vnitřní vyvedeno\nnad míru skvostně a nádherně; což tedy divu, že, byla-li\nVídeň krachem poněkud schlazena, opeře komické vtom\nchládku nesvědčí?\n** V Berlíně provozovali onehdy Straussovu\noperetu: „Karneval v Římě\" s úspěchem rozhodným.\nBerlínské časopisy plny jsou podivení nad tím, že prý\nteď ve Vídni dovoleno, kněžstvo stavětí tak na pranýř.\n** „Gille et Gillotin\", jednoaktová opera A. Tho-\nmase z mladých jeho let, provozována byla dne 22. dubna\nv komické opeře pařížské a velmi se líbila. Skladatel\nsice rozhodně proti tomu protestoval, ale obecenstvo\ns demonstrativní až pochvalou přijalo prvotinnou práci\njeho, aby dokázalo, že neprávem vzpouzel se proti\nprovozování jejímu.\n** Na divadle „Dal Verme\" v Miláně bude se\nv\nprý v jarní sezoně provozovati Glinkova opera: „Ži-\nvot za cara\" („La vit per lo Czar\"). Z provozování\ntéže opery na divadle „La Scala\" bohužel sešlo, poně-\nvadž nemohly býti uskutečněny pohostinské hry pí. La-\nvrovské a pana Palečka.\n** Ve vídeňské dvorní opeře, kdež před\nnedávnem ustanoven p. Sucher za prvního kapelníka,\nřídil tyto dny jakýs p. Gehricke Gounodova „Fausta\"\nna zkoušku pro místo kapelnické.\n** Rekviem, jež vedením Verdiho od nejslavněj-\nších komponistů vlašských bylo složeno k smuteční mši\nza zesnulého básníka Manzoniho, bude se osobním\nřízením Verdiho provozovali v kostele SanMarco v Mi láne\nv úmrtní den básníka, dne 22. t. m. Sbor čítá 120, or-\nkestr 100 hlav a sola převzali: dámy Stolzova aWald-\nmannova a páni Capppni a Maini.\n** Hanuš z Búlovů vrátil se z Ruska a hodlá\nněkolik měsíců ku svému zctavení pobyti v Itálii, jme-\nnovitě v Miláně a Florencii.\n** j. Liszt hodlá ode brati se do Itálie, kdež\nv\nchce na léto ve ville nedaleko Říma se usídliti, aby\ntam oratorium „S v. Stanislav\" komponoval.\n** Libreto k Yerdiho „Aidě\" , jehož „oficiel-\nním\" básníkem je An. Ghislanzoni, jest prý vlastně\ndílem egyptského mí st okřále, jenž prý již r. 1867 celou\nosnovu kusu měl hotovu. Ze skizzy té pak urobil výše\njmenovaný básník vlastní libretto „Aidy\". Scenerie sama\njest ale vlastním dílem místokrále.\n** Wagnerovo působení umělecké dochází souhlasu\niv Anglii, kde londýnské hudební časopisy vyslo-\nvily se příležitostně vesměs v ten smysl, že při provo-\nzování B eetho ven ovy „deváté\" dlužno bráti zře-\ntel k důmyslným opravám, navrženým Wagnerem. A pak\nse mohl ještě leckdos u nás durdit, že „Dalibor\" při-\nnesl před provozováním téže symfonie výtah z onoho\nčlánku Wagnerova!\n*) Bližší rozbor kritický o zpěvohře této přineseme co\nnejdříve. Red.\n\nKronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\nZ Kutné Hory. (Pův. dop.) Nově zřízený pě-\nvecký spolek dám zkusil mladistvé své síly dne 10.\nt. m. provedením mše Horákovy se zdarem nejlepším.\nSola přednešena byla sl. Staschovou, sl. Štěpinovou a\np. drem. Hodačem bezvadně as výrazem vroucím; tak-\ntéž Prombergrovo offertorimu „Vias tuas\" provedeno\nbez úhony. Nemalé chvály si získalo výtečné provedení\nfugy v Gloria a v Credu, jež - svědčilo nejen o nemalé\npíli a vytrvalosti spolku, než i o výtečné snaze p. ře-\nditele Strebla. O chvalném zavedení gregorianských re-\nsponsorií zmínili jsme se již předešle. Prvním tímto\nkrokem, jejž pěvecký spolek dám učinil ve prospěch\nchrámové hudby zdejší, zavděčil se zajisté nejen všem\npříznivcům zbožné muzy, leč získal si iv širších kru-\nzích sympatií nejvřelejších.\n\nZprávy z Prahy a z venkova.\n\nVilém Blodek,\nhudební skladatel a profesor na konservatoři pražské\nf 1. května 1874,\n(nar. 3. října 1834.)\nNeúprosný osud vyrval z našeho středu na vždy\nnadějnou silu tvůrčí, která, sotva že počínala krásně se\nrozvíjeti, již klesnouti musela v chladný hrob. TJmění\nvlastenecké oplakává v Vil. Blodkovi věrného a horli-\nvého syna, pozůstalá rodina dobrého otce a manžele,"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "158", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.6", "texte": "každý, kdož jej znal, muže rozšafného a společníka mi-\nlého. Z jaké oblíbenosti se těšil iv širších kruzích,\ntoho důkazem bylo veliké účastenství lidu při jeho pohřbu\ndne 3. t. m. Tělo jeho přestalo žiti ochrnutím mozku,\nduch jeho bohužel shasnul již dříve, jsa obestřen tmavou\nrouškcu děsného šílenství. -- Poukazujeme ctěné čte-\nnáře své k loňskému ročníku č. 30., v kterémž jsme\npodali životopisný nástin zvěčnělého.\n* Během druhého téhodne provedena bude poprvé\nv novoměstském divadle Gevaerta našemu obecenstvu\ndosud neznámá opera „Kapitán Henriot\", kteráž\nv Paříži iv Bruselu získala skladateli svému nemálou\nslávu. Libreto pochází z péra Gustava Vaeza a Viktora\nSardoua a zakládá se na dosti zajímavém dobrodružství\nJindřicha IV. Gevaert, rodem Belgičan, požívá v fran-\ncouzském světě hudebním jména velmi zvučného, býval\ndříve ředitelem velké opery pařížské, nyní zastává úřad\nředitele konservatoře v Bruselu.\n* Sv. JansLé dny přislibují hostům venkovským\nhojné zábavy hudební. Tak opověděly koncerty spol-\nkové: smíšený pěvecký spolek „Beseda\", „Hlahol\"\nna den sv. Jana odpoledne (na Žofíně) a konečně zpěv.\nspolek pražských typografů na den 17. května\n(na ostrově Střeleckém) s programy vesměs velezají-\nmavými.\n* Osvědčený skladatel p. J. A. Starý vydal svým\nnákladem nejnovější sbor svůj pro smíšené hlasy „Ná-\nvrat milého\", který pražský smíšený zp. sp. „Beseda\"\njiž dvakráte s úspěchem provozoval. Sbor tento nalézá\nse v komisi u nakladatele tohoto listu. (Cena 30 kr.\npouze hlasy.)\n* „Už ho vedou Martina\" zove se nejnovější žer-\ntovná skladba pro mužský sbor, orkestr (jejž zde za-\nstupují brkačky) a turecký buben (solo) od Vácslava\nMazánka, jejž právě vydalo čilé zdejší nakladatelství\nhudebnin Em. Starý a spol. Celý tento neodolatelně\nkomický žert hudební jest tak sestaven a psán, že za-\nstává každý jednotlivý zpěvák sboru současně též\nmísto v orkestru a sice virtuosa na brkačku. Ono místo,\nkde vždy celý sbor zpěváků vpadne náhle na místě dál-\nšího zpěvu v refrain na brkačky s obligátním průvodem\ntureckého bubnu, působí na svaly i nervy smíchové\ns neodolatelnou silou i jisto jest, že za nynější doby\nvýletův a zábav ve volné přírodě bude skladba tato vý-\ntanou akvisicí všem zábavy pořádajícím spolkům i jedno-\ntám zpěváckým! Zevnější úprava jest skvostná v illu-\nstrované obálce.\n* Kar. Ruppeldt, učitel na vyšší dívčí škole a ře-\nditel zpěv. spolku „Tatran\" vLipt. Sv. Mikuláši, vydal\nprávě tiskem „Venček slovenských národních\npiesní\" I. svazek, obsahující písně dvojhlasé. Známoť,\nže píseň slovenská mezi národními písněmi slovanskými\nzaujímá co do melodického půvabu, výrazu poetického a\nčilosti rytmické jedno z prvních míst. Protož vítáme\nz plného srdce vzácný a milý tento příspěvek k poznání\nkrásného národního zpěvu slovenského i upozorňujeme\nzejména naše bodré učitelstvo, aby si zpěvů těch ze-\njména pro školní potřebu pilně povšimnuli a horlivě je\npěstovali. Avšak i každému, kdo se zajímá o sloven-\nskou píseň národní, podává sbírka tato, čítající 58 růz-\nných zpěvů, hojné látky k štuiium i milému pobavení\nse. Žádoucno, aby dílo to potkalo se i u nás val-\nným účastenstvím, aby vydavatel přistoupiti mohl / brzku\nk vydání svazku druhého, jenž obsahovati bude pí-\nsně 2 a 3hlasé. Podotýkáme ještě, že cena jednoho\nvýtisku je pouze 50 kr., na 10 exemplářů dostane se\njeden exemplář zdarma. Dostati lze dílo to jedině u vy-\ndavatele v Lipt. Sv. Mikuláši (na SloveDSku) na dobírku\npoštovní.\n* Vzorným příkladem předešla sl. městská rada\nv Mladé Boleslavi veškerá naše obecní zastupitel-\nstva, znovu zřídivši místo ředitele kůru při hl. farním\nchrámu městském, vedena jsouc při tom uznání hodnou\nsnahou, aby pro reformu chrámové hudby, kteráž všude\njiž cítěna jest co potřeba nutná, učiněn byl rázný a\nopravdivý krok. Upozorňujeme na veřejný konkurs na\ntoto místo, v dnešním čísle našem uveřejněný, z něhož\nnejlépe lze seznati, z jakého stanoviska sl. obecní za-\nstupitelstvo v Mladé Boleslavi hledí k důležitému úřadu\nředitele kůru a k chrámové hudbě vůbec. Nejen že na-\nstávající nový ředitel kůru bude materielně výborně po-\nstaven, leč postaráno jest i o jeho budoucnost spůsobem\nvelmi slušným. Vidíme zde poprvé s potěšením, že k ře-\nditeli kůru hleděno jest jako k umělci, jemuž náleží\ntaké postavení jeho úřadu důstojného. Záslužný terto\nčin zůstane v analech chrámové naší hudby na vždy\nskvělou písmenou zaznamenán.\n* August Appé, majitel ústavu pro vyučování ve\nzpěvu, uspořádal dne 11. t. m.v sále Gorského hudební\nzábavu, v které se zúčastnili pokročilejší žáci a žákyně\nústavu toho. Aug. Appé, který sám co hudebně vzdě-\nlaný zpěvák požívá chvalné pověsti, dbá, jak bylo zřejmo\nz výsledků zábavy jím uspořádané, především o úplnou\nsprávnost a určitost intonace jakož i o jasné a přesné\ntvoření tonu a zřetelné vyslovování, o řádnou deklamaci\na dobré fraseování, tudíž o veškeré důležité a nutné\nopory svědomité průpravy a důkladného vycvičení v umění\nzpěvném. Nejlepší snaha jeho v ohledu tomto zasluhuje\nzajisté vydatné podpory ze strany našeho zpěvumilovného\nobecenstva a to tím více, ana škola Appéova již na\nmnohých silách uměleckých, které nastoupily dráhu di-\nvadelní ana této značně již vynikly, se osvědčila. Roz-\nbor výkonů jednotlivých žáků a žákyň v zábavě této\nnetřeba podniknouti, jelikož se nejedná o posouzení vý-\nkonů již na dobro hotových, ustálených a ze školy se\njiž vymanivších. Stačí vytknouti, že všichni spoluúčin-\nkující přičinili se dle sil svých k úspěchu celku, že pro-\ngram byl pečlivě a až příliš obsažně sestaven, že ně-\nkterá ensemblová čísla, jako prolog z „Romeo a Julie\",\nkvinteto z „Lohengrina\" a j. byla přednešena bezvadně\na svědčila o nejpilnějším studiu a že i solové přednášky\nbyly více méně dobré, ač třeba podotknouti, že by lépe\nbylo, kdyby p. Appé nepovoloval přání každého jedno-\ntlivého žáka svého a připustil k solovým zpěvům toliko\njiž zralejší a pokročilejší z žáků těch. V některých\nčíslech zpíval p. Appé s sebou a dodával tak zejména en-\nsemblům jistoty a žádoucí pevnosti. Z ochoty hrál také\nvýborný pianista p. Kaan z Albestu dvě piecy, romanci\nRubinsteinovu a mazurku Hampelovu, obé s úplným\nzdarem. Mimo to hrál klavírní part ve svém melodramu"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "159", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.7", "texte": "„Pěvcova kletba,\" který má jednotlivosti velmi půvabné\na zajímavé jakož i karakteristicky význačné, který by\nbyl ale rozhodně zejmena v místech vášně a prudkého\nbolu získal účinnější a mohutnější deklamací slov hud-\nbou provázených. Návštěva byla vzdor nepříznivému\npočasí četná a posluchačstvo rozjařené.\n\n—PP—\n\n—r.\n* Koncerty. Koncert ve prospěch bezplatných\nobědů z nauace prof. Skuherského na českém po-\nlytechnickém ústavu (dne 10. t. m.) měl jasné vyslovený\nráz koncertů dobročinných. Sbor; smíšené i ženské, kvartet\nšmytcový, arie operní, zpěvy sólové, přednáška na klavíru, de-\nklamace — střídaly se před četným více dobročinným,\nnež soudným obecenstvem. Úvod tvořily dva velmi zajímavé\nfrancouzské sbory z opery „Dardanus\" od Jeana Phil. Ra-\nmeaua (nar. 1683 + 1764), slavného to předchůdce Gluckova.\nCo druhé číslo slyšeli jsme známé variace z kvartetta\nv a—dur (op. 18.) od Beethovena, jež přednesli pánové\nSitt, Poznaňský, Hřímalý a Wilfert. Souhra byla\ncelkem velmi dobrá, jen na některých místech zdálo se, že\nonen duch, jenž ze čtyr nástrojů činí jeden, chvilkami nebyl\npřítomným. Dva zpěvy (arioso a romance) z „novokřté-\nneckého\" při tom však židovsky spekulativního „Proroka\"\nMeyerbeerova přednesla sl. Marie Cáchova. Hlasový materiál\nslečnin jest skvostný, obsáblý i příjemný to alt nevšední síly,\nškoda jen, že materiai ten dosud není dosti spracován. Slečně\nnechybí ani pravý hudební cit i akcentuování zpěvné fráze\njest přiměřené, avšak nehezké tlačení tonů zejména v nižší\npoloze činí na posluchače dosud dojem nemilý. O deklamaci\n„Krakonoš\" od Mir. Kraj nik a, kterouž přednášela sl.\nVeverkova co nejúčinněji, netřeba se dále zmiňovati. Pan\nV. Hřímalý vystoupil opět s jednou koncertní novinkou, nade-\npsanou „Panna jezerní\" a složenou pro sbor dám s prů-\nvodem piana. Skladba tato stojí bez odporu daleko za nedávno\nslyšenou „Obětí lásky\". Jest sice solidně pracovaná, však\nvleče se a to dosti dlouho proudem jednotvárným a nedovede\nnikde rozehřátí. Pan Karel Slavkovský zavděčil se\nvybroušeným přednesem obtížné Lisztovy transkripce\npochodu ze „snu v noci svatojanské.\" Píseň „u ve-\nčer\" od „Pauknera\" patří k onomu tuctovému zboží, ja-\nkým zaplavují hudební literaturu rozliční Gumbertové,\nAbtové aj. p. Zdařilejší jest „píseň vesnická\" od Fr.\nPivody, v níž skladatel se snažil postihnouti ducha písní\nnárodních, což se mu však jenom v první hudební frázi zcela\npodaiilo. Obě písně zapěla s úspěchem slečna Cáchova. Zda-\nřilý, pěkným vedením hlasů vynikající jest sbor smíšený „žne-\ncká\" taktéž z péra pana Pivody. Sbor ten jakož i sbory\nRameauovy a „pannu jezerní\" přednesl smíšený pěvecký sbor\n„Beseda\" vedením sbormistra p. Pivody celkem zdařile.\nOrkestr při prvních dvou sborech zastupovaly dva klavíry,\nkaždé s dvěma pianisty. Pravou oasou v poušti dobročinných\nkoncertů byl koncert dne 11. květ. za laskavého spoluúčinko-\nvání paní Marty Procházkové, panů kap. Smetany,\nprof. Bennevice, kap. Hřímalého, prof. Hegenbarta\na Witticha dle doslechu k velmi lidumilnému a šlechetnému\núčelu uspořádaný. Číslem nejzajimavějším bylo kvarteto\nv c-moll (op. 7.) od Rubinsteina, jež naše nejlepší síly\nkvartetní, páuové Benuevic, Wiťtich, Hřímalý a Hegenbart\npřednesli. V celyu činí na nás dílo to dojem nálady rozmarné,\nsvěží humor vládne celkem a, ovládá i sporádicky vystupující\nmomenty elegické. Věta první více co do práce než co do\nobsahu zajímavá, založena jest na motivu, jež hned na začátku\nčello přináší, a po něm jeden nástroj po druhém přejímá.\nMotiv ten není sice novým, za to ale nabývá zajímavosti krás-\nným propracováním. S ním se pojí jiný motiv rázu něžně\nlahodného, jest ale prvním markantním motivem vždy vytlačen\na tento potom vládne neobmezenó až do ukončení věty. Násle-\ndující scherzo jest plno zdravého svěžího humoru a bujaré\nsíly. Na scherzo následuje adagio plné něhy. Užitím sordi-\nnek docílil skladatel překrásného efektu zvukového, jenž pdd\njmenem „harmonie sférická\" znám jest. Lyrický tento mo-\nment ustoupici musí po nedlouhém trvání větě poslední,\nkterá ač poněkud více bouří než věty předcházející přece ne-\nvystupuje i nálady celkové. Rozpředení věty poslední v ši-\nrokou lahodnou kantilenu irí do sebe velkého půvabu. Dílo\nto bylo předneseno s vřelostí a s onou precísností, kterou se\nhonosí naše první kvarteto. O triu Bargielovu netřeba se\nzmióovati, poněvadž již z první kvartetní zábavy známo jest.\nInterpretace jeho pány Bennevicem, Hegenbartem a\nSmetanou byla mistrovská. Ostatní dvě čísla programu\nvyplnila naše výtečná koncertní pěvkyně pí. Marta P r o c h á z-\nková třemi poetickými umělými písněmi („Liebchen i st\na a, Stándchen od R. Franze, leh muss hinaus\" od\nTh. Kirchnera) a třemi českými národními písněmi, knimž\npo hlučném vyvolání přidala ještě čtvrtou. Nechci se roze-\npisovati o vzácném umění pí. Procházkové, opomenouti však\nnemohu, bycb nezaznamenal, že si dobývá neocenitelných zá-\nsluh tím, že téměř ve všech koncertěcn, v kterých účinkuje,\npamatuje na naše perly z lidu, dodávajíc jim výtečnou inter-\npretací zvláštního půvabu. Obecenstvo proukazuje jí také vždy\nza ten požitek vděčnost nejvřelejší.\n\n* K povšimnuti. K některým dotazům sdělujeme,\nže chováme ještě několik úplných exemplářů loňského\nročníku „Dalibora\" (v úhledné vazbě za 5 zl.)\ni hudebních příloh (úplný exempl. váz. za 3 zl.)\nna skladě. Kdož by si jich přál, nechť se co nejdříve\npřihlásí.\n\nSmĕs.\n\nVzor hudební „kritiky\". V jednom z předešlých čísel\nlistu našeho přinesli jsme některé ukázky z kritikářských vý-\nrokův jisté nedávno se vynořivší hudební „veličiny\". Po té\npauzovali jsme poněkud, ne snad proto, že se látky nové ne-\ndostávalo k ukázkám podobným, ale že nezdálo se nám býtí\nzáhodno, abychom otevřeli stálou rubriku oněm povedeným\nkvítkům ze zahrádky kritikářských rozumů. Než v poslední\ndobě dočetli jsme se v referátech onoho pána kritikáře opět\nvěci, jež pro fenomenálnost svou zasluhují, aby doslovně po-\ntomstvu zachovány byly na důkaz, co vše dovede v naší době\nsnésti nevinná ta čerň tiskařská. O Rubinšteinově „Oceánu*\nnapsal onen pan b.: „Zdá se nám, že nadaný umělec (to\nmá býti totiž Rubinštejn!) vynaložil na tento svůj obraz všechny\nbarvy, jimiž se malují příkré vlny (!j v mocném (mách-\ntlg) boji živelním (nový druh boje !), ale že nadšení, jež by\nmu bylo razilo samostatnější cestu při tvoření jiných částí,\nnaznačujících dáiší plavbu, zakotveni a t. d. (rádi\nbychom byli, kdyby nám pan b. laskavě ukázal ono místo\nv partituře, tede ta „dálší plavba\", „zakotvení\" a to a t. d. je\nnamalováno!) nebylo smistrem (kde?) jindy hojně oplývajícím\npokud se týče krásných nových myšlenek.\" O Berliozově\n„Paní Máb\" stojí dále psáno: „Jaký to pestrý, báječný obraz\ngeniální ve své koncepcia velkolepý ve svých efektech, vypo-\nčítaných přímo až (nějako předešle až „ke třem tym-\npánům\" nibrž až) k balanci na špičce slabé jehly.\"\nNejbujněji však bují toto kritikářské bejlí v nedělním referátu\npod záhíaním „musica racra\". Že by byl p. J. N. Mayer\n„jeden z nejhorlivějších zastanců zbožné musy\", to jsme\nsice dosud nevěděli; spíše bychom mohli uvěřiti, že jest pan\nb. „jeden z nejhorlivějších zastanců zbožné musy\" celé firmy\n„Mayer & comp.\" Yše, co honosí se známkou tou, najde\nvždy bezmezného vychválení ovšem v obvyklém tom květnatém\nb—ovském slohu. Dnes horlí pán ten pro reformu hudby\nchrámové a zítra vynáší do nebes mši slepenou ze samých\nodpadků z vlašské opery, směru tedy právě o páč né ho, a\nto vše jen proto, že ii spáchal bývalý c. k. vojenský kapel-\nník p. Mayer ml. Dále povídá pan b. v témž odstavci, že\n„pan ředitel Skuhershý tříbil neunaveně vkus čistého\ngregorianismn\". Gregorianism a ještě k tomu „čistý\" má\nvkus svůj (možná-li to vůbec) již před staletími vytříbený!\nOstatně prý to, jak myslí pan b., spočívá vlastně v duchu\ntohoto hudebního směru, učiní-li se pokus aspoň částečné\nstlumočiti skladbu bez průvodu varhan. Dle všeho se\nzdá, že pan b. dosud „vlastně si nedal někým stluipočiti\",\nv čem „vlastně ten duch\" reformované hudby církevní spo-\nčívá. Konočně píše pan b., že „z po slední ch pr o dukc"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "160", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740516-01.1.8", "texte": "y tomto oboru (musica sacra) vynikal mezi jinými kůr\nu sv. Ducha.\" Z produkcí vynikati může opět jenom produkce\na ne hned kůr, byt si to byl i kůr sv. Ducha, jehož (totiž\nsv. Ducha) seslání pan b. podle všeho dosud očekává.\nPodotýkáme, že „čisté tyto výroky jsme ctěnému čtenář-\nstvu našemustlumočili\" ze sloupců jednoho z nejrozšíře-\nnějších denníků českých!\n* Slovutný Paganini nenalézal všude co unělec stejného\nuznání, jmenovitě byii to virtuosové na housle, kteří jej budsi\nz neznalosti, budsi z řevnivosti prohlašovali za šarlatána. Mezi\ntyto patřil též Lafont, první houslista královské kapely v Pa-\nříži. Přišed do Milána, aby tam koncertoval, vyzval právě\ntam se zdržujícího Paganiniho k uměleckému zápasu. Paga-\nnini svolil a Lafont mu ihned zaslal sólový part, kterýž mu\nale vrátil s doložením, že stačí pouhá orkestrální\nzkouška. Y této hral Paganini bez ducha a velmi mělce. La-\nfont jásal, Paganini se ale pod kůží smál. Když přišlo k ve-\nčernímu představení rozvinul Paganini veškerou svou umělost,\ntakže Lafont v rozpacích nejvyšších nehrál ani tak jak uměl,\nzároveň i hleděl kudy-by se co nejrychleji do Paříže zpět do-\nstal. Y Paříži však nevím zdali náhodou či přičiněním\ndobrých přátel, byl považován Paganini za šarlatana, tak dlouho\naž sám zavítal do Paříže a Pařížany osobně o opaku pře-\nsvědčil.\n—r.\n\nListárna redakce.\nP. J. Y. P. v Kunštatě. Odporučujeme Vám Blažkovu\n„nauku o harmonii\" (v Praze u I. L. Kobra) dále pak E.\nF. Richtera „Lehrbuch der Harmonie —■ Lehrbuch des ein-\nfachen n. doppelten Contrapunktes\" (v Lipsku u Breitkopfa a\nLártla) k bedlivému študium. K poznání různých tvarů skladby\nposloužiti Vám může 111. díl Marxova díla „Musikal Kompo-\nsitionslehre\". Privátně na ústavu dotyčném nelze študovati.\n\nK dnešnimu čislu pripojena jest V. hudebni\npfiloha „Z pamatniku\" I. Valdik stareho\ndedecka. 11. Vzpomin&ni. 111. Dozvuky z plesu\nIY. Ukolebavka pro piano sloz. J. Nesvera."}]}