{"numero_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_sha256": "0ece0cb55feb571879eab727cf340c84c470d031cb8bc3fc3043e5ed3eca8a4c", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1874/05/23_01/bmtnabd_1874-05-23_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c001", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "161", "page_fin": "161", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.1", "titre_corps": "Památné dni hudební.", "titre_sommaire": "Památné dni hudební.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "161", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1317, "texte": "Památné dni hudební.\n\n23. května 1755 nar. Giov. Battista Viotti, housl. a sklad. — ve Fontaně (v\nPiemontézsku).\n„ „ 1852 I. prov. Spontilliho zpěv. „Alcidor\" v Berlíně.\n„ „ 1872 f Hugo Ullrich, ski. v Berlíně.\n94. „ 1683 f papež Leo 11., jenž si získal velké zásluhy o reformu cír-\nkevního zpévu.\n„ ~ 1826 I. prov. Wolframový zpěv. „Die bezauberte Rose\" v Praze.\n„ „ 1826 f Bedř. Arn. Fesca. výb. housl. a sklad. v Karlsruhe.\n„ „ 1833 I. prov. Maršnerovy op. „Hans Heiling\" v Berlíně.\n25. u 1799 nar. Aleksej Lvov, ruský sklad. v Revale.\n~ ~ 1834 I. prov. Auberovy zpěv. „Lestocq.\" v Paříží.\n„ „ 1862 f F. Seeling, pian. a sklad. v Praze.\n26. „ 1812 I. prov. Spontiniho zpěv. „Ferdinand Cortez\" —ve Vídni.\n„ ~ 1847 f Arn. ESfilsr, varh. a sklad. ve Vratislavi.\n27. „ 1799 nar. Jak. K. Halévy' op. ski. v Paříži.\n„ „ 1822 I. provoz. Spontiniho zpěv. „Nurmahal\" v Berlíně.\n~ „ 1822 naroz. Joachim BafF, pian. a sklad. v Lachenu ua curyš-\nském jezeře.\n„ „ 1840 f Nikolo Paganini, slov. housl. v Nizze.\n28. „ 1787 f Leop. Mozart, ski., otec A. W. Mozarta, v Solnohradě.\n„ ~ 183 Ant. Feicha, sklad, a spis. hud., jakožto prof. na konser v.\nv Paříži (nar. 27. ún. 177 v Praze).\n„ ~ 1838 ; Tom. Busby, sklad, a spis. hud. v Londýně.\n„ „ 1805 fK. J. Bimbach, kap. ve Varšavě.\n„ „ 1814 A. G-. Stolle, výb. pozaunista v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c002", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "161", "page_fin": "161", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.1.1", "titre_corps": "23. května 1755 nar. Giov. Battista Viotti, housl. a sklad. — ve Fontaně (v", "titre_sommaire": "23. května 1755 nar. Giov. Battista Viotti, housl. a sklad. — ve Fontaně (v", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "161", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.1", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 1317, "texte": "23. května 1755 nar. Giov. Battista Viotti, housl. a sklad. — ve Fontaně (v\nPiemontézsku).\n„ „ 1852 I. prov. Spontilliho zpěv. „Alcidor\" v Berlíně.\n„ „ 1872 f Hugo Ullrich, ski. v Berlíně.\n94. „ 1683 f papež Leo 11., jenž si získal velké zásluhy o reformu cír-\nkevního zpévu.\n„ ~ 1826 I. prov. Wolframový zpěv. „Die bezauberte Rose\" v Praze.\n„ „ 1826 f Bedř. Arn. Fesca. výb. housl. a sklad. v Karlsruhe.\n„ „ 1833 I. prov. Maršnerovy op. „Hans Heiling\" v Berlíně.\n25. u 1799 nar. Aleksej Lvov, ruský sklad. v Revale.\n~ ~ 1834 I. prov. Auberovy zpěv. „Lestocq.\" v Paříží.\n„ „ 1862 f F. Seeling, pian. a sklad. v Praze.\n26. „ 1812 I. prov. Spontiniho zpěv. „Ferdinand Cortez\" —ve Vídni.\n„ ~ 1847 f Arn. ESfilsr, varh. a sklad. ve Vratislavi.\n27. „ 1799 nar. Jak. K. Halévy' op. ski. v Paříži.\n„ „ 1822 I. provoz. Spontiniho zpěv. „Nurmahal\" v Berlíně.\n~ „ 1822 naroz. Joachim BafF, pian. a sklad. v Lachenu ua curyš-\nském jezeře.\n„ „ 1840 f Nikolo Paganini, slov. housl. v Nizze.\n28. „ 1787 f Leop. Mozart, ski., otec A. W. Mozarta, v Solnohradě.\n„ ~ 183 Ant. Feicha, sklad, a spis. hud., jakožto prof. na konser v.\nv Paříži (nar. 27. ún. 177 v Praze).\n„ ~ 1838 ; Tom. Busby, sklad, a spis. hud. v Londýně.\n„ „ 1805 fK. J. Bimbach, kap. ve Varšavě.\n„ „ 1814 A. G-. Stolle, výb. pozaunista v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c003", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "161", "page_fin": "162", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.2", "titre_corps": "Václav Jan Tomášek. Životopisný nástin.", "titre_sommaire": "Václav Jan Tomášek. Životopisný nástin.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "161", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.1", "debut_caractere": 1319, "fin_caractere_exclue": 4045, "texte": "Václav Jan Tomášek.\nŽivotopisný nástin.\n(Pokračování.)\nŽe se již záhy vyvinovala v Tomáškovi zvláštní\npříchylnost k hudbě dramatické, bylo námi příleži-\ntostně podotknuto. Nyní dlužno dodati, že i Tomá-\nškův směr v oboru písně měl v sobě jisté živly pro\nhudební drama arci veledůležité : především mohutné\npathos. Ze co se pathetičnosti výrazu týče, byl na-\nšemu mistrovi vzorem Gluck, snadno si laskavý čte-\nnář domyslí; a v skutku také hledí Tomášek v mno-\nhých svých nejzdařilejších písních docíliti dojem\nnejmohutnější prostředky nejjednoduššími. Samo sebou\nse rozumí že pathetická povaha básní Šillerových\ntéto stránce skladatelově nejlépe svědčila, jakož věru\nnejedním dílem skvěle dokázáno jest. Uvádíme zde\nna př. hudbu k „Nevěstě Messinské\", s níž se i naše\nobecenstvo při slavnostním koncertu seznámilo, a\nz řady Šillerových písní, mezi nimiž zejména vyniká\npružností a silou svou balada „Der Alpenjáger\" (op.\n88.). Vzpomeňme si při tom dále na „Marie Stuart-\nské nářek z vězení\" (op. 49.) držený skutečné v vá-\nžném směru Gluckovském, ba i na některé menší\npísně, jako na „Pomstu\" slova od Hanky č. 5.v (op.\n71.) nebo na rychle zobecnělou „Mein Hochland\"\n(báseň od Burnse, č. 3.v op. 92.), mimo to na je-\ndnotlivé partie velkého rekviem do c—moll, (op. 70.)\njakož ina rhapsodie a dithyramby i pochopíme,\nže to Tomáška mocně pudilo ku skládání zpěvohry.\nMimo to dbal také Tomášek na karakteristický výraz\nhudby, zpěv provázející, alespoň tou měrou, jakou to\nmožno bylo s jeho stanoviska, lnoucího naveskrz\nk zachovávání pevných forem tradicionelních. Sám\nvypravuje, že kdysi schválně navštívil vesnici Stráň,\nkterá se krátko před tím byla stala jevištěm hrůzné\nkatastrofy přírodní (sesutím celé půdy, na níž ves-\nnice stála), za tou příčinou, aby hlubokým dojmem\ntohoto neštěstí naladil se ke koncepci „Dies irae\"\npro své velké rekviem, a že, jakmile přišel domů,\nneulehl si, až bylo alespoň načrtnuto celé Dies irae.\nAlespoň o opravdivé snaze tento příklad zajisté\nsvědčí. Tak zvanou „tonomalbu\" arci nemiloval To-\nmášek; i omlouvá se takořka ve své autobiografii,\nže jí jednou poněkud rozsáhleji užil v baládě „Vy-\nsoký Brod\" (složené na slova Karoliny Pichlerové).\nStalo se to při delším popisu bouřky, jemuž se\novšem nikterak vyhnouti nemohl; Tomášek podnikal\npři největší bouři pod deštníkem velmi nepohodlné\nprocházky, aby studoval rhythmus hřmění! I z to-\nhoto případu nesoudíme nic více, než co z něho beze\nvšeho odporu plyue: že totiž náš mistr byl velmi\nsvědomitým naproti slovům básníkovým. Že se pak\nsvědomitost ta vztahovala i k pilnému zachovávání\ndeklamace veršů, netřeba teprve (tokládati. Zde onde\nvyskytuje se sice v Tomáškových písních opakování\njednotlivých frází a slov i tam, kde bychom to dnes"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "162", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4782, "texte": "již schváliti nemohli, avšak deklamace bývá nave-\nskrz nejen rbythmicky bezúhonná, ale i promyšlená\na procítěná. Při českých písních, jež Tomášek v hudbu\nuváděl, postrádáme bohužel této vlastnosti namnoze,\ncož se patrně tím vysvětluje, že jich melodie byly\nskládány z většího dílu na německé překlady, jejichž\nrhythmické formě se hudební roucho písni v skutku\núplně přispůsobuje.\nPřítel Dambek spozoroval Tomáškovo nadání\npro hudbu dramatickou i domlouval mu tudíž tak\ndlouho, až se rozhodnul přistoupiti ku skladbě opery.\nZ nedostatku vhodného nového libreta přepracoval\nDambek sám starší vlašskou operu od Bertattiho a\npřeměnil její původní název „L'amore per l'amore\" na\n„Serafinu\". S velkou chutí uchopil se Tomášek\nr. 1807 díla a pracoval tak pilně, že byla partitura\njiž hotova, když se r. 1808 vydal na cestu ku svému\nbratrovi do Matzenu a odtud pak do Vídně (kdež\nosobně setkal se s Haydnem) a do Prešpurku. Skoro\npůl druhého roku měl divadelní ředitel Liebich ru-\nkopis „Serafiny\" při sobě, aniž by bylo došlo k pro-\nvozování. Měla se totiž ještě před „Serafinou\" dá-\nvati Diviše Webera (ředitele konservatoře; opera\n„Kauzuma\", která teprvé po delším průtahu uznána\nbyla za neschopnou provedení. Zkoušky řídil všechny\nTomášek sám; první hlavní zkoušce byl přítomen\ni Karel Maria Weber, jenž tehdy v Praze koncerto-\nval as ředitelem právě o převzetí kapelnictví vy-\njednával. 15. prosinec r. 1811 byl pro Tomáška epo-\nchálním: „Serafina\" objevila se konečně na jevišti.\nSkladatel sám řídil orkestr; hned ouvertura přijata\ns pochvalou, která se během večera tak stupňovala,\nže byl Tomášek ku konci bouřlivě volán. Avšak\nzlomyslná ruka zamknula dveře vedoucí z orkestru\nna jeviště, tak že musel Tomášek obejiti celé hle-\ndiště, než se netrpělivému obecenstvu poděkovati\nmohl. Úspěch „Serafiny\" byl rozhodný; nepřátelé\nskladatelovi přičiňovali se o to, úspěch ten alespoň\nseslabiti, avšak nezdařilo se jim to. Tomáškovi do-\nnešeno, že v čele nepříznivců stál Diviš Weber,\njehož „Kauzuma\" ustoupiti musil „Serafině\". Nová\nopera opakovala se ještě čtyrykráte, pak zůstala však\nna dobro ležet. Tomášek cítil se vyznamenáním, je-\nhož se mu dostalo od obecenstva tak hojnou měrou,\npovznešena i povzbuzena, že přistoupil brzo na to\nku skladbě nové zpěvohry „Olvaro\". Za šest neděl\nsložil skutečně 5 čísel, upustil však s velkou nevolí\nod započatého díla, když spozoroval, že se Rossiniho\n„Tancred\" nejen ve Vídni ale iv Praze velice líbil;\nhorlilť Tomášek vším právem proti mělkosti vlašské\nopery, ač s druhé strany zase upříti nelze, že Ros-\nsiniho podceňoval. Tak stalo se, že se Tomášek od\nopery odvrátil a pevná povaha jeho nedovolila\nmu již nikdy, vrátiti se k ní, ačkoliv by byl snad\ni obor ten pěstoval velmi čestně a zdárně.\nR. 1811 vyznamenala Tomáška pražská fakulta\nfilosofická, udělivši mu „magisterium liberalium ar-\ntium\". Téhož roku hověl si skladatel, jinak tak\npilný a plodný; nepsal ničehož. Z četných děl, jichž\npovstání padá do let následujících, uvádíme zde to-\nliko slavnostní mši op. 46., složenou r. 1813 na pa-\nmátku bitvy u Chlumce (Kulm) a věnovanou králi\nsaskému, několik sešitů českých písní (op. 48.,50.,\n71.), cyklus písní Gothových (op. 53—61.) zmíněnou\njiž baladu „Vysoký brod\" (op. 62.) a konečně velké\nrekviem do c-moll, r. 1820 složené a hraběti z Bou-\nquoy věnované (op. 70.). Že „Eklogy\" dospěly k se-\nšitu 5, když r. 1818 povstaly „Dithyramby\", bylo\njiž shora řečeno. R. 1814 navštívil Tomášek opět\nVídeň, která mu tenkráte ovšem poskytovala mnoho\nzábavného i zajímavého: odbývalť se právě velký\nkongres mocnářů, při němž slavnost stíhala slavnost.\nTaké Beethovena téže doby osobně seznal i slyšel\npoprvé jeho „Fidelia\", jakož i Mozartovo rekviem,\npak Meyerbeerovy „Oba Kalify\" a m. j., což ve spo-\njení s četnými tehdy koncerty zajisté nemalých mu\nposkytovalo hudebních podnětů.\nDna, která nyní Tomáška trápiti počínala, byla\npříčinou, že musel vyhledávali úlevy v různých lá-\nzních. Z Teplic, kamž se odebral v létě r. 1821,\nučinil výlet do Drážďan a navštívil zde Karla Webra.\nAvšak poměr jeho ku slavnému skladateli „Střelce\nkouzelníka\" bohužel nebyl velmi přátelský; Tomášek\ndůsledně o něm tvrdil, že jest „více diplomatem než\nhudebníkem\" a zůstával naproti němu vždy chlad-\nným. Hudbě Webrově vytýkal, že se v ní skladatel\npříliš pachtí po hřmotných efektech a vysvětloval si\nskvělý úspěch „Střelce kouzelníka\" v Berlíně toliko\npřirozenou reakcí němectví naproti cizinci Sponti-\nnimu. R. 1822 byl Tomášek v Karlových Varech a\nnavštívil odtud Gotheho, meškajícího té doby v Chebu.\nSlavný básník vyslovil mu slovy nejlichotnějšími díky\nza výborné složení svých písní a dával zejména\nspůsobu, jakým Tomášek pojal „Mignons Sehnsucht\",\nnejen plný souhlas nýbrž i přednost před Beethove-\nnovou a Spohrovou komposici téhož tekstu.\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c004", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "162", "page_fin": "165", "image_debut": 2, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.3", "titre_corps": "Smetanova „Prodaná nevěsta“: (Komická opera ve 3 jednáních; vlastnictví „Matice hudební“ v Praze.) Dle výtahu klavírního posuzuje dr. hrabě F. P. Laurencin.", "titre_sommaire": "Smetanova „Prodaná nevěsta“: (Komická opera ve 3 jednáních; vlastnictví „Matice hudební“ v Praze.) Dle výtahu klavírního posuzuje dr. hrabě F. P. Laurencin.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "162", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.2", "debut_caractere": 4784, "fin_caractere_exclue": 5540, "texte": "Smetanova „Prodaná nevěsta“:\n(Komická opera ve 3 jednáních; vlastnictví „Matice hudební“\nv Praze.)\nDle výtahu klavírního posuzuje\ndr. hrabě F. P. Laurencin.\n(Pokračování.)\nNásledující scéna předvádí nám Mařenku s Jení-\nkem v dvojzpěvném dialogu. Celá tato partie jest\npatrně lehčího zrna; zato činí připojený tercet mezi\nrodiči Mařenčinými (Ludmila, Krušina), k nimž co\n„třetí vespolku\" vystupuje dohazovačKeca 1, dojem\nrozhodně příznivý. Y místě tomto panuje již v se-\nstavení situačním v ostré barvitosti jednotlivých ka-\nraktérů (o sobě iv poměru k ostatním) díky obrat-\nnosti libretisty nemálo pestrý život zajímavých\nprotiv vzhledem na rozličný spůsob myšlení, tempe-\nramentu a t. d. sestavených tu osob.\nTato dle vzorů Mozarto - Lortzingovských ovšem"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "163", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5940, "texte": "ve smyslu samostatně moderního vytváření kom-\nponovaná hudba, nebo patrno jest, že tu zkušenému\nskladateli z částě postavy, jako „Leporello\", „Bartolo\"\n(„Figarova svatba\") „Osmin\" hlavně pak pregnantní\nfigura Lochingova „van Beet\" (z „Cara a tesaře\")\nči filistr „Kantor\" (z „Pytláka téhož mistra) tanuly\nna mysli překypuje právě v naznačeném místě\nobsahem v pravdě utěšeným. Upozorňuji především\nna onu v rytmickém ohledu neobyčejně úsečnou pře-\ndehru k číslu tomuto v orkestru, kteréžto nejvše-\nobecnější základní barvitost mnohé dosti patrně spří-\nzněné rysy sonou „van Beetovou\" arií, k níž náleží\nznámýrefrain: „o, ich bin klug undweise, und mich\nbetrůgt, man nicht\", prozrazuje. Kdo Lortzingovým\ntěmto živlem komickým překypujícím zvukům, které\novšem opět nic jiného nejsou, než samostatně vy-\nkvetlé plody oné komicko-humoreskní stránky Mozar-\ntových postav Figara, Bartola, Basilia, Leporella ba\ni Osmina, kdy pozorněji naslouchal: pozná zajisté\nv pregnantních zvucích předehry Smetanovy ku zmí-\nněnému tercetu jakýsi, těmto dojmům spřízněný, ovšem\nd u ch u. modernímu dokonale příspůsobený\ndozvuk. Mnohem úchvatněji působí tato ač dle ze-\nvnějšku k nápodobení zmíněných vzorů se klonící\npřede samorostlá, z celého i plného nitra kypící hu-\nmoristická síla tvůrčí přebohatého ducha Smeta-\nnova ve vlastním trojzpěvu. Zvláště neodolatelně\njest karakterizován v ohledu hudebním Kecal v oné\npedantieky odměřené osobnosti, jež přes všecku dok-\ntrinářskou bytosť přede vždy čtveračivě se usmívá,\nmnoho mluví a ač lstivě prohnána, přede své pošetilé\nnafoukanosti podléhá.\nTento pravý obraz drastické komiky jeví se nám\nnejenom v této scéně v tak zdařilém osvětlení, nýbrž\ni ve všech ostatních scénách celého díla, kdekoli po-\nstava ta samostatně i činně vystupuje. Jak pedan-\ntieky neohebná a všudy s náhledy svými do popředí\nse tlačící bytosť zírá na nás hned z prvních tonů\nznamenité arie Kecalovy „Jak vám pravím, pane kmo-\ntře\" atd.! Tento příklad uvedený sloužiž čtenářstvu\nco vhodný model a jadrný důkaz toho, s jakou pá-\ndnou pravdivostí jest vesměs kreslena typická tato\nrole nejen v schválné neohebné části melodické,\nnýbrž i významně v harmonickém a zvláště rytmi-\nckém ohledu. Nyní vstoupí Krušina, jenž líčen jest\njak básníkem tak i skladatelem co povaha ne samo-\nstatná; od obou jest pasován na „rytíře\" z Podpan-\ntoflovic\" a co takový jest drastickým spůsobem kon-\nsekventně kreslen v celé opeře, kdykoli vystoupí\n(str. 48, řádka I—4).1—4). Již první jím pronešená slova\noznačují dokonale jeho úplné nesamostatnou, důkladně\nod mínění ženy Ludmily závisící povahu. Vždyť ho-\nvoří ihned neomylně jasnými slovy: „No no co ří-\nkáš, matko?\" Vzdor tomu polechtává tohoto dobráka\njaksi ctižádosť tak, že se staví před Kecalem, jako\nby chtěl míti své vlastní, samostatné, od nikoho nezá-\nvislé mínění i vyřkne patrně se strojenou odhodla-\nností „Já jsem spokojen.\" Aby zdánlivé této samo-\nstatnosti ještě pevnější podpory dodal, opakuje po-\nzději v ensemblů svůj výrok „já jsem spokojen\"\ns komickou v pravdě důležitostí. Tato zvláštní smí\nšenina vlastního mínění a živého vyzvídání a pátrání\npo tom, co as myslí okolí jeho o onom základním\nbodu, okolo něhož se celá bvtosť tohoto dramatu\n/ «/\notáčí, vyvolati musí bezděky již pouhým tekstem\nneodolatelně komický účinek.\nSmetanova hudba pak nejen že zúplna odpovídá\nsnaze libretisty, směřující k jakémusi napnutí du-\nševnímu a účinku neodolatelně komickému, ano ona\nveškeré ty dojmy zvýšuje, zmnohonásobuje. Není-\nliž na př. Kecal postava komicky vážná, drastická a\nplná pedantismu, zdaž není to trefně kreslený ka-\nrakter, jenž dovede nás s sebou strhnouti v neodo-\nlatelný proud rozmarného naladění? Především ne-\nsmí býti přehlednuto, jak melodická fráse Kecalova\nnemůže odloučiti se od tonů d, A, D, jakoby tím\nKecal dokázati chtěl, kterak sám pevné přesvědčen\njest o zdaru všeho toho, co rodičům radí a co počíti\nhodlá. Patřme, jakými akordy tu zpěv Kecalův\ndoprovází orkestr. Celá ta plná, vypínající se deví-\ntitaktová fráse melodická má bez odporu cosi pře-\nsvědčujícího do sebe, jakoby netrpěla ani toho nej-\nmenšího odporu, a účinek tento zvětšují ještě četná\nrinforzata, jichž v periodě této četně se nalézá. Velmi\nšťastně tím skladatel označil šosáctví, polomudrctví,\njež vůkol sebe netrpí nižádný znalejší náhled, jež\nkaždého, ba celý svět by rádo o věhlasu svém pře-\nsvědčilo. I následující melisma, „všecko je hotovo\",\npáchnoucí silně prachem fugy, třikrát se opakujíc,\nkončí tak, že svědčí, kterak Kecal naplněn jest hr-\ndým vědomím, že moudrostí svou nad okolí své vy-\nniká. A uvedl-li nám libretista Kecala co takového,\ntož nemůž jej trefněji karakterisovati jiná fráse hu-\ndební, nežli ta, jakou mistr Smetana velešťastné při-\noděl slova básníkova (str. 46., systém 1., takt 3., až\ndo syst. 3., taktu 3.), kde sám orkestr jakousi ostře\npádnou úsečností rytmu ku zdaru celkového dojmu\nmísta toho znamenitě přispívá. Že v místě tomto\nSmetana užil forem, akordů a rytmických pohybů\njednoduchých, snadně průhledných, aby tím jasněji\nvynikl Kecalův sama sebe zbožňující enthusiasmus,\nto nelze, než zúplna schváliti. Podobného cos\nplatí i o místu následujícím na str. 46.: „a jestli se\ndcera vaše bude spečovati, uzříte, jak ji naučím\npěkně poslouchati atd.\", kde dominanta základní tó-\nniny neobmezeně autokraticky panuje a to nejen ve\nzpěvu Kecalově, ale iv průvodu orkestrálníra, alter-\nnujícím v rytmu osmičkovém a čtvrťovém, kde tón\nA jest vládcem neobraezeným. Komu by tu na mysl\nnepřipadla postava van Beeta, Leporella? V kreslení\nkarakteru toho osvědčil se tedy Smetana mistrem a\n„Prodaná nevěsta\" tím zaujímá nepopiratelné\nmísto hned mezi předními toho druhu\nplody.\nPodobně i postava Krušiny trefně jest hude-\nbně kreslena. Hudební fráse, s jakouž dává své svo-\nlení, pohybuje se v monotonii intervalů D, J a Fis\npo šest taktů, čímž dává se ovšem na jevo, kterak\nKrušina je „mužem své ženy\", jenž chce, aby zdálo\nse světu, že své vlastní mínění tu vykládá, svoji"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "164", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5836, "texte": "vůli, která není ale ničím, než ozvěnou vůle ženiny.\nPrůvod orkestru tu neomylné podává znaky nesa-\nmostatnosti muže, jenž od ženiných rozkazů jest zá-\nvislým a vzdor tomu chce, aby zdál se býti „svým\npánem\". Ludmila, žena Krušiny, pak v melosu\nsvém nic jiného nedává na jevo, než rozvážlivosť\npravé hospodyně a útlocitné matky, která nechce,\naby napřed ustanovoval se osud dceřin, pokud! neví\nse, nebude-li překážek a srovnává-li se vůbec celý\nnávrh s vůlí nevěstinou, (str. 48., syst. 2., takt 2.,\naž ku 4. syst. 1. taktu). Ale s jakým pathosem,\ns jakou odvahou se tu Kecal pouští v boj, jak směle\nrozetíná všecky ty gordické uzle ženského pochybo-\nvání a rozvažování! Od dob, kdy A. Lortzing tak\ntrefně nakreslil svého van Beeta, není komické opery,\njež by měla nějaký tak promyšlený a komponistou\ntak šťastně zpracovaný obraz povahy, jakou jest Ke-\ncal Smetanův, zvlášť na tomto místě (5.48., syst.\n4., takt 1. až syst. 5., takt 5.) i můžeme s určitostí\nříci, že Smetana zaujímá touto svou prací jedině\n(i když na ostatní činnosť jeho zřetel nebeřeme) nej-\nskvělejšího místa v genru komické opery vedle skvě-\nlého zjevu v oboru vážného dramatu hudebního R.\nWagnera. Není od místa pedotknouti tu, což\novšem jen ku cti skladateli slouží, kterak théma,\nna počátku scény vyřknuté, za základ karakteristice\nKecalově položil, a kterak je nejenom při výstupu\ntéhož, ale iv dalším průběhu jednání (mezi Kruši-\nnou a Lidmilou) i za nepřítomnosti jeho zřetelně\nbud! v orkestru neb ve zpěvu slyšeti dává. I zdá se,\nže Smetana největší váhu bral na zdařilé kreslení\npovahy Kecalovy a celé již uspořádání opery svědčí\no tom, že se bral drahou novějších dramatiků hu-\ndebních hlavně v tom, že jaksi ohniskem a středem\ncelé opery je též jediná základní myšlénka,\njediná vůle a zásada že vládne celkem, tak jako to\njiž u mistrů Glucka, Beethovena, C. M. Webra, Lort-\nzinga, nověji pak hlavně u R. Wagnera a stoupenců\njeho shledáváme, a jak to nutně býti musí až do\nbudoucnosti nejdálší.\nVýtečnou kresbu povahy Kecalovy sledovati mo-\nžno na každé téměř stránce výtečné partitury Sme-\ntanovy, i unavilo by to zajisté, kdybychom podrob-\nněji rozbírati chtěli jednotlivosti; lépe bude, uvede-\nme-li místa Kecala se týkající, jež vesměs velešťastně\nspracována jsou a dostatečně o genialnosti Smeta-\nnově svědčí, jen označením stránek v klavírním vý-\ntahu. Jsou to zejména str. 49., syst. 1., takt 4. až\nku syst. 2. takt 2.; dále místo, kde praví Kecal:\n„Že je dobrý pochopíte, když za něho ručím já,\" a\nkde nesmírná jeho samolibost zřejmě se jeví, str.\n49. syst. 3—4., str. 49., poslední syst. až do str. 50.,\nsyst. 1. taktll3..—3. Následující tercetto (Ludmila,\nKrušina a Kecal; F—dur, 3/4, Andante ma non troppo)\npak dýše neodolatelnou „vis comica\" a je velice za-\njímavé zvláště vedením hlasů, uhlazenou kontrapunk-\ntikou. Zde patrně vid ěti jest princip Smetanův při\ntvoření, totiž motivická či thematická práce v nej-\njasnějším světle.\nKamkoliv v klavírním výtahu upřeme zrak svůj,\nvšude objevují se nám krásy netušené, jež jak hu-\ndebníka odborného, tak intelligentníko posluchače\npoutati a zajímati musejí.\nNeméně zajímavé jsou mnohé partie matky Lud-\nmily, jako str. 54. syst., 4. takt 1. až str. 55. syst.\n1., pak str. 55, poslední syst. posl. takt až str. 56.\nsyst. 1., 1. takt, kde kathegorický výrok Ludmily se\nopakuje a jemuž tak směšně kontrastuje týmiž slovy\npronešený výrok poslušného pana manžela Krušiny,\nmezi tím co Kecal svým stentorským hlasem s vře-\nlostí líčí toho, jejž by s Mařenkou na věky rád spo-\njil! Jak šťastně a obratně těch tří motivů skladatel\nvyužitkoval ve smyslu požadavků moderní opery\nkomické! A tercetto následující, ač slovy poněkudP\nmonotonní, přede důstojně se k předešlému řadí.\nNa to vystoupí Mařenka. Netušíc ničeho o plánu,\njaký za jejími zády ukul všemohoucí Kecal, táže se\nrodičů: „Aj tatínku, aj maminko, proč pak mne hle-\ndáte?\" Nevědomost, a rozpoložení mysli beze všeho\ntušení o věcech minulých nemůž trefněji býti v hudbě\nkarakterisováno, než neustálou změnou rhytmickou\npři neproměněné motonii melodie. A toho druhu\ndualismus bez odporu zříti lze v oné monodii Ma-\nřenčině (str. 57, posl. systém, takt 1—9.) Průvod\norkestrální, stojící na půdě jak psychologicky, tak\naestheticky oprávněné, možno ve smyslu všech jed-\nnajících osob rodičů, Mařenky, Kecala vylo-\nžiti si, a právě to, že smýšlení povah tak různých\npojednou věrně zobrazuje, vzdátislušno Smetanovi\nco dramatikovi hudebnímu plnou chválu.\nMařence odpovídá Kecal, nemoha již se dočkati\nzdaru svého počínání, podobným ironisujícím sice,\nale vzdor tomu o prázdnotě ducha Kecalova a o ne-\nobmezeném egoismu jeho svědčícím, monotonním me-\nlosem (str. 58. syst. 1., takt 1. až syst. 3., takt 2.).\nPoslední slova jeho, „vážného a vzácného?\" opakuje\nMařenka nemohouc upustiti od monotonie zpěvu svého,\npřemýšlejíc, zda může býti lepšího pro ni hocha nad\nJeníka, jehož tak vřele miluje.\nPrůvod při následujících hned slovech otce\nKrušiny nad míru je ducha- a významu plný.\nČistě polyfonní kvartetto, jež na Ludmilina slova:\n„nebude-li se ti líbit, košíček mu dáš\" následuje,\njest opravdu větou, mistrným pérem pracovanou;\nkdybychom všecky krásy místa toho chtěli náležitě\noceniť, nestačilo by skrovné místo, jehož článku to-\nmuto je dopřáno; řekněme jen, a to dostačí, že mí-\nsto to je jednou z nejdrahocennějších perlí celé\nkomické opery Smetanovy.\nNa to naléhá Kecal na brzké uskutečnění svatby,\nai tu trefně jest karakterisován.\nFinále 1. jednání (C—dur, 2/4, Allegro moderato)\ndělí se v několik ač samostatných, tož přede jedi-\nnou vnitřní základní myšlénkou nerozlučně spojených\nmomentů. Úvod, znázorňující bujné veselí venkov-\nského posvícení, přidělen jest orkestru (str. 66. syst.\n1. až do str. 69. syst. 5.) Později připojí se k němu\nbassi a tenoři sboru (str. 67.) a konečně i ženské\nhlasy podíl bérouna všeobecné veselosti posvícenské."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "165", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 105, "texte": "Orkestrální tato věta vyniká neobyčejnou pikantno-\nstí rhytmiky a zajímavostí harmonickou.\n(Pokračováni.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c005", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "165", "page_fin": "166", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.4", "titre_corps": "Z ciziny a Rakouska.", "titre_sommaire": "Z ciziny a Rakouska.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "165", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.5", "debut_caractere": 107, "fin_caractere_exclue": 5640, "texte": "Z ciziny a Rakouska.\n\n** Z Petrohradu. (Pův. zpr.) Ředitelství ruské\nhudební jednoty přiřknulo v jednom z posledních svých\nzasedání skladateli P. J. Čajkovskému první cenu\n„Kondratievskou\" (300 rubl.), založenou Michalem\nAleksej evičem Kondratij evem za účelem po-\nvzbuzování skladatelské činnosti, kteráž mu odevzdána\nbyla hned po prvním, s skvělým úspěchem se potkavším\nprovedení jeho zpěvohry „Opričnik\", při hostině jemu\nna počest uspořádané. Zároveň mu odevzdán byl připiš\nředitelství, v němž s vřelým uznáním spomenuto jest zá-\nsluh skladatelových, kterých sobě získal jak v oboru\npísně a menších forem klavírních, tak iv oboru ko-\nmorní, orkestrální a dramatické hudby (1 smyčcový kvar-\ntet do d—dur, 2 symfonie do g—mol a o—mol, 2 sym-\nfonické básně: „Fátum\" a „Bouře\", ouvertury: koncertní,\na k tragedii „Romeo a Julie, jeden sbor z nedokončené\nfantastické zpěvohry konečně zpěvohry „Vojevoda\"\na „Opričnik\"). SI. Klementa Kalasova vystou-\npila dvakráte v Mariinském divadle co „Ratmír\" v Glin-\nkově zpěv. „Ruslan a Ludmila\" a co „Váňa\" v téhož\nzpěv. „Žizň za carja\". Pokaždé došla hojného úspěchu\ni nelze pochybovati, že bude pro ruskou operu získána.\nDle doslechu zpívati bude sl. Kalasova v letní sezoně\nv Londýně ve vlašské opeře. S Vaším krajanem Ant.\nBare alem, dosud členem opery Kievské, uzavřelo ředi-\ntelství Mariinského divadla kontrakt na jeden rok hned\npo zkoušce, aniž čekalo na jeho vystoupení na scéně.\nPaní Raabová, Moravanka, engažována jest opět na dálší\ndva roky s ročním platem 7000 rublů. Dne 12. května\nskončila ruská zpěvohra svou sezonu Meyerbeerovými\n„Hugenoty\". Před tím provozována čajkovského zpěv.\n„Opričnik\" šestkráte, vždy při plném domě as velikým\núspěchem. Nyní nastává všeobecné stěhování- se na-\nšich umělců do krajin jižnějších a do zemí, kde jim ky-\nnou hojné příjmy, tak na příkl. větší část operních pěvců\nodebírá se do Oděsy (mezi nimi též p. Paleček), pí. Leo-\nnova a sl. Esipova do Londýna. Dne 12. t. m. za-\npočaly zkoušky na konservatoři a potrvají vcelku 19 dní.\nDne 9. června b. r. pak následuje veřejná produkce\nchovanců absolvovaných. Co nevidět vyjde tiskem\n(nákladem velmi činné firmy V. Bessela a spol.) úplný\nklavírní výtah Rubinsteinovy zpěvohry „Démon\"\n(libreto dle Lermontova), což zasluhuje i Vaší pozor-\nnosti. Taktéž v tisku se nalézá Wagnera opera „Tanu-\nli áuseru s ruským a vlašským tekstem.\n** Nejnovějši číslo Milánského hudebního časopisu\n„II Trovatore\" přináší poprsí ruského skladatele\nMich. Glinky s scénami z obou z jeho oper „Žizň za\ncarja\" a „Ruslan a Ludmila\" i s životopisem jeho, s vře-\nlým pérem psaným, za účelem tím, aby obecenstvo Mi-\nlánské poněkud připraveno bylo na blízké již provozo-\nvání zpěvohry „Žizň za carja\", prvního to případu,\nkde ruská původní zpěvohra dostane se na jeviště vlašské.\nJaké as bude míti štěstí toto dítě severu na půdě jižní?\n** Ábertova zpěvohra „Astorga\" překládá se do\nvlašštiny a bude prý na některém z vlašských divadel\nprovozována.\n** V Stuttgartu mělo být z usnešení krále dvorní\ndivadlo pronajato; nejnověji ale změnil opět král svůj\númysl a dvorní divadlo zůstane i na dále dvorním.\n** Na dvorním divadle ve provozována\njest nedávno L. Suberta nová opera „Oba lakomci\".\n** Divadlo „Poli team a\" v Římě předvede v jarní\nsezoně letošní obecenstvu mezi jiným: „Dom Sebastiana\"\nDonnizettiho, „La Bataglia di Legnano\" Yerdiho (1849),\n„Saffo\" Paciniho a novinku „Cola di Rienzi\" od Perti-\nchiniho.\n** Místokrál. opera vKahyře zakončila sésonu le-\ntošní představeními ve prospěch chudých ve vlašských\na řeckých koloniích.\n** Z Mnichova uprchlý tenorista Nachbaur po-\nvolán jest z Kannstadtu ku králi bavorskému telegrafem\na následek této audience jest ten, že jest Nachbaur\nengažován, vždy na 3 měsíce v roce za honorář zl. 9000.\n** Y komi c k é opeře ve Vídni bude v příští\nsésoně pohostinsku zpívati proslavená Ad. Patti.\n** J. Strauss mešká ted! v Miláně, kde s vel-\nkým enthusiasmem byl od obecenstva uvítán při prvním\nkoncertu své kapely v divadle „La Scala\".\n** V Miláně zemřel 8. t. m. F. Schott, chef\nznámé firmy nakladatelské „B. Schotta synové\" v M oh u či.\n** Látka oratoria „Sv. Stanislav\", jež toho\nléta F. Liszt ve ville „ďEste\" u Říma hodlá dokon-\nčiti, jest vzata z dějin polských. To stalo se prý k vůli\nkněžně Wittgensteinové, rozené Ivanovské z Polska, jež\njest dávnou přítelkyní Lisztovou.\nJak pověst vypravuje, přejde prý Lip ská kon-\nservatoř v správu státní.\n** v Paříži co nejdříve v komické opeře provozo-\nvati se bude „Král zLahore\" nová opera Masseneta.\n** Y komické opeře Vídeňské zpívá jako\nhost J. Módlinger z Mannheimu.\n** Domek, v němž Mozart napsal svoji „kouzel-\nnou flétnu\" darován jest knížetem Stahrenbergem, jehož\nbyl majetkem, mezinárodní jednotě Mozartově v Solno-\nhradu, kdež v t. zv. „mirabellové\" zahradě bude postaven.\n** Pařížská divadla z letošní sésony zimní mají\nvelký zisk peněžitý. Tak na př. velká opera, ač vyho-\nřela a ač představení na nějaký čas jsou zastavena, měla\nletos zisku o 100.000 franků více, než v posledních\nletech.\n** Světoznámý továrník klavírů Bósendorfer\nve Vídni obdržel od krále italského důstojnický kříž\nřádu „italské koruny.\"\n** V Darmštatu dne 20. dubna řídil p. Nesvadba\n4. koncert dvorního orkestru. Mezi jiným provozovány\nbyly ouvertura k „Aladinu\" od Hornemana a písně\nNesvadbovy.\n** V Hannoveru v 8. koncertu abonentním v král.\ndivadle provozovány byly: Es—dur symfonie Šumana (po\nprvé!), koncert pro smyčcové nástroje od Bacha, kon-\ncert uherský Joachima a „romance\" Bruchova. Solová\nčísla pro housle přednášel na slovo vzatý Joachim."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1318, "texte": "** Maxe Brucha „Útěk do Egypta\" provo-\nzován byl v Gústrovu v koncertu pěveckého spolku.\nTéhož novější skladba „Dießirken und die Erlen\" (břízy\na olše) přijal do programu jednoho ze svých letošních\nkoncertů Ceciliánský spolek ve Zweibrůckenu.\nZ Neapole. Slovutní manželé Vit ali zakončili\ntyto dny skvělou řadu pohostinských svých her na zdej-\nším divadle „San Carlo\" spůsobem na nejvýše slavným.\nMálokdy otřásalo prostorami divadla takové nadšení, jaké\nzde vzbudili oba umělci, jež hned prvními svými debuty\nstali se miláčky obecenstva neapolského. Yitali jmenuje\nse nyní po celé Itálii vedle nejprvnějších skvělých hvězd\nna obzoru pěveckém, jejímu manželi Augusti prorokuje\nse již nyní slavná budoucnost. Vystoupili spolu 27kráte\nve „Faustu\", 13kráte v „Lucii\" a 3kráte v „Maria\nStuarda\" maestra Palumba.\n** V Turýně provozována bude budoucího měsíce\nnová opera L. Camerany: „DonFabiano de'Corbelli\".\n** Nadaný skladatel vlašský N. de Giosa dokončil\nnovou operu buffu „Gilda e Sparafucile\".\n** Antonín Rubinstein odebeře se v říjnu b. r.\ndo Itálie, aby přítomen byl provozování své zpěvohry\n„Feramors\", na to odebéře se v listopadu do Berlína,\nkde provedeno bude nejnovější jeho dílo dramatické\n„Juda Makabejský\". V prosinci pak poprvé vypravena\nbude na scénu v Petrohradě téhož dosud neprovozovaná\nzpěvohra „Démon\"."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c006", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "165", "page_fin": "166", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.4.1", "titre_corps": "** Z Petrohradu. (Pův. zpr.) Ředitelství ruské", "titre_sommaire": "** Z Petrohradu. (Pův. zpr.) Ředitelství ruské", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "165", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.5", "debut_caractere": 129, "fin_caractere_exclue": 5640, "texte": "** Z Petrohradu. (Pův. zpr.) Ředitelství ruské\nhudební jednoty přiřknulo v jednom z posledních svých\nzasedání skladateli P. J. Čajkovskému první cenu\n„Kondratievskou\" (300 rubl.), založenou Michalem\nAleksej evičem Kondratij evem za účelem po-\nvzbuzování skladatelské činnosti, kteráž mu odevzdána\nbyla hned po prvním, s skvělým úspěchem se potkavším\nprovedení jeho zpěvohry „Opričnik\", při hostině jemu\nna počest uspořádané. Zároveň mu odevzdán byl připiš\nředitelství, v němž s vřelým uznáním spomenuto jest zá-\nsluh skladatelových, kterých sobě získal jak v oboru\npísně a menších forem klavírních, tak iv oboru ko-\nmorní, orkestrální a dramatické hudby (1 smyčcový kvar-\ntet do d—dur, 2 symfonie do g—mol a o—mol, 2 sym-\nfonické básně: „Fátum\" a „Bouře\", ouvertury: koncertní,\na k tragedii „Romeo a Julie, jeden sbor z nedokončené\nfantastické zpěvohry konečně zpěvohry „Vojevoda\"\na „Opričnik\"). SI. Klementa Kalasova vystou-\npila dvakráte v Mariinském divadle co „Ratmír\" v Glin-\nkově zpěv. „Ruslan a Ludmila\" a co „Váňa\" v téhož\nzpěv. „Žizň za carja\". Pokaždé došla hojného úspěchu\ni nelze pochybovati, že bude pro ruskou operu získána.\nDle doslechu zpívati bude sl. Kalasova v letní sezoně\nv Londýně ve vlašské opeře. S Vaším krajanem Ant.\nBare alem, dosud členem opery Kievské, uzavřelo ředi-\ntelství Mariinského divadla kontrakt na jeden rok hned\npo zkoušce, aniž čekalo na jeho vystoupení na scéně.\nPaní Raabová, Moravanka, engažována jest opět na dálší\ndva roky s ročním platem 7000 rublů. Dne 12. května\nskončila ruská zpěvohra svou sezonu Meyerbeerovými\n„Hugenoty\". Před tím provozována čajkovského zpěv.\n„Opričnik\" šestkráte, vždy při plném domě as velikým\núspěchem. Nyní nastává všeobecné stěhování- se na-\nšich umělců do krajin jižnějších a do zemí, kde jim ky-\nnou hojné příjmy, tak na příkl. větší část operních pěvců\nodebírá se do Oděsy (mezi nimi též p. Paleček), pí. Leo-\nnova a sl. Esipova do Londýna. Dne 12. t. m. za-\npočaly zkoušky na konservatoři a potrvají vcelku 19 dní.\nDne 9. června b. r. pak následuje veřejná produkce\nchovanců absolvovaných. Co nevidět vyjde tiskem\n(nákladem velmi činné firmy V. Bessela a spol.) úplný\nklavírní výtah Rubinsteinovy zpěvohry „Démon\"\n(libreto dle Lermontova), což zasluhuje i Vaší pozor-\nnosti. Taktéž v tisku se nalézá Wagnera opera „Tanu-\nli áuseru s ruským a vlašským tekstem.\n** Nejnovějši číslo Milánského hudebního časopisu\n„II Trovatore\" přináší poprsí ruského skladatele\nMich. Glinky s scénami z obou z jeho oper „Žizň za\ncarja\" a „Ruslan a Ludmila\" i s životopisem jeho, s vře-\nlým pérem psaným, za účelem tím, aby obecenstvo Mi-\nlánské poněkud připraveno bylo na blízké již provozo-\nvání zpěvohry „Žizň za carja\", prvního to případu,\nkde ruská původní zpěvohra dostane se na jeviště vlašské.\nJaké as bude míti štěstí toto dítě severu na půdě jižní?\n** Ábertova zpěvohra „Astorga\" překládá se do\nvlašštiny a bude prý na některém z vlašských divadel\nprovozována.\n** V Stuttgartu mělo být z usnešení krále dvorní\ndivadlo pronajato; nejnověji ale změnil opět král svůj\númysl a dvorní divadlo zůstane i na dále dvorním.\n** Na dvorním divadle ve provozována\njest nedávno L. Suberta nová opera „Oba lakomci\".\n** Divadlo „Poli team a\" v Římě předvede v jarní\nsezoně letošní obecenstvu mezi jiným: „Dom Sebastiana\"\nDonnizettiho, „La Bataglia di Legnano\" Yerdiho (1849),\n„Saffo\" Paciniho a novinku „Cola di Rienzi\" od Perti-\nchiniho.\n** Místokrál. opera vKahyře zakončila sésonu le-\ntošní představeními ve prospěch chudých ve vlašských\na řeckých koloniích.\n** Z Mnichova uprchlý tenorista Nachbaur po-\nvolán jest z Kannstadtu ku králi bavorskému telegrafem\na následek této audience jest ten, že jest Nachbaur\nengažován, vždy na 3 měsíce v roce za honorář zl. 9000.\n** Y komi c k é opeře ve Vídni bude v příští\nsésoně pohostinsku zpívati proslavená Ad. Patti.\n** J. Strauss mešká ted! v Miláně, kde s vel-\nkým enthusiasmem byl od obecenstva uvítán při prvním\nkoncertu své kapely v divadle „La Scala\".\n** V Miláně zemřel 8. t. m. F. Schott, chef\nznámé firmy nakladatelské „B. Schotta synové\" v M oh u či.\n** Látka oratoria „Sv. Stanislav\", jež toho\nléta F. Liszt ve ville „ďEste\" u Říma hodlá dokon-\nčiti, jest vzata z dějin polských. To stalo se prý k vůli\nkněžně Wittgensteinové, rozené Ivanovské z Polska, jež\njest dávnou přítelkyní Lisztovou.\nJak pověst vypravuje, přejde prý Lip ská kon-\nservatoř v správu státní.\n** v Paříži co nejdříve v komické opeře provozo-\nvati se bude „Král zLahore\" nová opera Masseneta.\n** Y komické opeře Vídeňské zpívá jako\nhost J. Módlinger z Mannheimu.\n** Domek, v němž Mozart napsal svoji „kouzel-\nnou flétnu\" darován jest knížetem Stahrenbergem, jehož\nbyl majetkem, mezinárodní jednotě Mozartově v Solno-\nhradu, kdež v t. zv. „mirabellové\" zahradě bude postaven.\n** Pařížská divadla z letošní sésony zimní mají\nvelký zisk peněžitý. Tak na př. velká opera, ač vyho-\nřela a ač představení na nějaký čas jsou zastavena, měla\nletos zisku o 100.000 franků více, než v posledních\nletech.\n** Světoznámý továrník klavírů Bósendorfer\nve Vídni obdržel od krále italského důstojnický kříž\nřádu „italské koruny.\"\n** V Darmštatu dne 20. dubna řídil p. Nesvadba\n4. koncert dvorního orkestru. Mezi jiným provozovány\nbyly ouvertura k „Aladinu\" od Hornemana a písně\nNesvadbovy.\n** V Hannoveru v 8. koncertu abonentním v král.\ndivadle provozovány byly: Es—dur symfonie Šumana (po\nprvé!), koncert pro smyčcové nástroje od Bacha, kon-\ncert uherský Joachima a „romance\" Bruchova. Solová\nčísla pro housle přednášel na slovo vzatý Joachim."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1318, "texte": "** Maxe Brucha „Útěk do Egypta\" provo-\nzován byl v Gústrovu v koncertu pěveckého spolku.\nTéhož novější skladba „Dießirken und die Erlen\" (břízy\na olše) přijal do programu jednoho ze svých letošních\nkoncertů Ceciliánský spolek ve Zweibrůckenu.\nZ Neapole. Slovutní manželé Vit ali zakončili\ntyto dny skvělou řadu pohostinských svých her na zdej-\nším divadle „San Carlo\" spůsobem na nejvýše slavným.\nMálokdy otřásalo prostorami divadla takové nadšení, jaké\nzde vzbudili oba umělci, jež hned prvními svými debuty\nstali se miláčky obecenstva neapolského. Yitali jmenuje\nse nyní po celé Itálii vedle nejprvnějších skvělých hvězd\nna obzoru pěveckém, jejímu manželi Augusti prorokuje\nse již nyní slavná budoucnost. Vystoupili spolu 27kráte\nve „Faustu\", 13kráte v „Lucii\" a 3kráte v „Maria\nStuarda\" maestra Palumba.\n** V Turýně provozována bude budoucího měsíce\nnová opera L. Camerany: „DonFabiano de'Corbelli\".\n** Nadaný skladatel vlašský N. de Giosa dokončil\nnovou operu buffu „Gilda e Sparafucile\".\n** Antonín Rubinstein odebeře se v říjnu b. r.\ndo Itálie, aby přítomen byl provozování své zpěvohry\n„Feramors\", na to odebéře se v listopadu do Berlína,\nkde provedeno bude nejnovější jeho dílo dramatické\n„Juda Makabejský\". V prosinci pak poprvé vypravena\nbude na scénu v Petrohradě téhož dosud neprovozovaná\nzpěvohra „Démon\"."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c007", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "166", "page_fin": "166", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.5", "titre_corps": "Kronika zpéváckých spolků a hudebních jednot.", "titre_sommaire": "Kronika zpéváckých spolků a hudebních jednot.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.6", "debut_caractere": 1320, "fin_caractere_exclue": 4359, "texte": "Kronika zpéváckých spolků a hudebních jednot.\n\n—a.\n*** Ze Slaného. (Pův. dop.) Zpěv. spolek\n„Dalibor\" uspořádal dne 10. t. m. ve prospěch spolku\n„Libuše\" koncert se skvělým věru výsledkem. Zvláštní\nzajímavosti nabyl koncert laskavým spoluúčinkováním\npp. Juppy, No v o tného a Šrámka z Prahy. Z čísel\nprogramu, kteráž milí a vážení naši hosté přednesli, stálo\nna prvním místě krásné, ale velmi nesnadné trio od Niels\nGadeho pro piano, housle a cello. Provedení bylo vý-\ntečné, vskutku virtuosní; každá věta přijata s pochvalou\na ku konci byli páni koncertisté hlučně voláni. Pan\nNovotný hrál na housle „Resignaci\" od Dancla. Ušlech-\ntilá a výrazuplná hra jeho poutala posluchačstvo v míře\nnej vyšší a hlučný potlesk byl odměnou výtečnému jeho\nvýkonu. Pan Šrámek, na slovo vzatý to umělec na\nčello, zahrál tři skladby a sice: a) Arii od J. Š. Bacha,\nb) Zastaveníčko od J. Kaana a c) Uherskou rhapsodii\ndlq Liszta. Všecky tři skladby přijaty s hlučnou po-\nchvalou, zvláště pak „uherská rhapsodie\" obecenstvo\ntak jala, že nechtělo ustat v hlučném volání, až se dal\nvážený umělec pohnouti a přidal ještě národní píseň\n„Ach není tu není\", což opět vyvolalo pravou bouři\npotlesku. „Ave, Maria\" od Gounoda (zpěvní čásť pře-\nkrásně přednesla výtečná naše pěvkyně pí. K. Hemer-\nková) nemine se zajisté svého účinku, provedeno-li tak\nvýtečnými umělci. Part klavírní ve všech jmenovaných\nčíslech zastupoval pan Juppa, a osvědčil se zvláště\nv triu co virtuosa výtečný. Koncert ten utkví zajisté\nvšem v milé památce; kéž bychom mohli ctěné umělce\nopět brzy ve svém středu uvítati* 11. oddělení vypl-\nnila „Píseň o zvonu\" od Rombergra. Provedení skladby\ntéto bylo dokonalé; přední zásluhu oto přičísli dlužno\npečlivému a obezřelému vedení p. řed. Ersta. Sola zpí-\nvaly přední naše síly pěvecké a sice: pí. K. Hemerková,\npp. Štastný, Janda, Mayssl a Stejskal. Též menší úděly\nsolové v altu pěkně zpívaly sl. Skočpolova a sl. Fůr-\nstova. Doprovázení na pianě při „písni o zvonu\" jakož\ni při sboru „Jarní\" od Hásera provedla vždy ochotná\nsl. Hájkova se známou precisností. Barytonové solo\nv sboru „Jarní\" zpíval výrazuplně p.Rus. Povšechnou\nzprávu o zimní saisoně podám příště. (Bude nám ví-\ntána. Red.)\n\n*** Z Mladé Boleslavi. (Pův. dop.) Dne 3. května\nb. r. odbývána v místnostech městského divadla pr-\nvní produkce dívčího pěv. spolku „Mlada\" za\nláskavého spoluúčinkování p. Ignáce Jandy, učitele v Sla-\nném a pěv. jednoty „Boleslav\". Obezřetným řízením\nředitele p. Václava Folprechta provedl spolek veškerá\nčísla, sborová a solová velezdařile; zvláště troj zpěv z opery\n„Belisar\" a „Mladý cikán\", solo pro alt od L. Zvonaře,\nse líbil tak, že obě tyto skladby za bouřlivého potlesku\nvelmi četného obecenstva musely býti opakovány. Ne-\nsnadný sbor mužský „Před přístavem\" od L. de Killé\nbyl bedlivě nastudován a precisně přednešen pěveckou\njednotou „Boleslav\". Vrchol produkce však tvořil „sbor\nvenkovanů\" z opery Smetanovy „Prodané nevěsty\", kte-\nrýmžto číslem nám spolek tento podal nezvratný důkaz\nzdárného prospívání svého i voláme mu srdečné Na\nzdar!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c008", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "166", "page_fin": "166", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.5.1", "titre_corps": "*** Ze Slaného. (Pův. dop.) Zpěv. spolek", "titre_sommaire": "*** Ze Slaného. (Pův. dop.) Zpěv. spolek", "signature_source": "—a", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.6", "debut_caractere": 1367, "fin_caractere_exclue": 3505, "texte": "—a.\n*** Ze Slaného. (Pův. dop.) Zpěv. spolek\n„Dalibor\" uspořádal dne 10. t. m. ve prospěch spolku\n„Libuše\" koncert se skvělým věru výsledkem. Zvláštní\nzajímavosti nabyl koncert laskavým spoluúčinkováním\npp. Juppy, No v o tného a Šrámka z Prahy. Z čísel\nprogramu, kteráž milí a vážení naši hosté přednesli, stálo\nna prvním místě krásné, ale velmi nesnadné trio od Niels\nGadeho pro piano, housle a cello. Provedení bylo vý-\ntečné, vskutku virtuosní; každá věta přijata s pochvalou\na ku konci byli páni koncertisté hlučně voláni. Pan\nNovotný hrál na housle „Resignaci\" od Dancla. Ušlech-\ntilá a výrazuplná hra jeho poutala posluchačstvo v míře\nnej vyšší a hlučný potlesk byl odměnou výtečnému jeho\nvýkonu. Pan Šrámek, na slovo vzatý to umělec na\nčello, zahrál tři skladby a sice: a) Arii od J. Š. Bacha,\nb) Zastaveníčko od J. Kaana a c) Uherskou rhapsodii\ndlq Liszta. Všecky tři skladby přijaty s hlučnou po-\nchvalou, zvláště pak „uherská rhapsodie\" obecenstvo\ntak jala, že nechtělo ustat v hlučném volání, až se dal\nvážený umělec pohnouti a přidal ještě národní píseň\n„Ach není tu není\", což opět vyvolalo pravou bouři\npotlesku. „Ave, Maria\" od Gounoda (zpěvní čásť pře-\nkrásně přednesla výtečná naše pěvkyně pí. K. Hemer-\nková) nemine se zajisté svého účinku, provedeno-li tak\nvýtečnými umělci. Part klavírní ve všech jmenovaných\nčíslech zastupoval pan Juppa, a osvědčil se zvláště\nv triu co virtuosa výtečný. Koncert ten utkví zajisté\nvšem v milé památce; kéž bychom mohli ctěné umělce\nopět brzy ve svém středu uvítati* 11. oddělení vypl-\nnila „Píseň o zvonu\" od Rombergra. Provedení skladby\ntéto bylo dokonalé; přední zásluhu oto přičísli dlužno\npečlivému a obezřelému vedení p. řed. Ersta. Sola zpí-\nvaly přední naše síly pěvecké a sice: pí. K. Hemerková,\npp. Štastný, Janda, Mayssl a Stejskal. Též menší úděly\nsolové v altu pěkně zpívaly sl. Skočpolova a sl. Fůr-\nstova. Doprovázení na pianě při „písni o zvonu\" jakož\ni při sboru „Jarní\" od Hásera provedla vždy ochotná\nsl. Hájkova se známou precisností. Barytonové solo\nv sboru „Jarní\" zpíval výrazuplně p.Rus. Povšechnou\nzprávu o zimní saisoně podám příště. (Bude nám ví-\ntána. Red.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c009", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "166", "page_fin": "166", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.5.2", "titre_corps": "*** Z Mladé Boleslavi. (Pův. dop.) Dne 3. května", "titre_sommaire": "*** Z Mladé Boleslavi. (Pův. dop.) Dne 3. května", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.6", "debut_caractere": 3507, "fin_caractere_exclue": 4359, "texte": "*** Z Mladé Boleslavi. (Pův. dop.) Dne 3. května\nb. r. odbývána v místnostech městského divadla pr-\nvní produkce dívčího pěv. spolku „Mlada\" za\nláskavého spoluúčinkování p. Ignáce Jandy, učitele v Sla-\nném a pěv. jednoty „Boleslav\". Obezřetným řízením\nředitele p. Václava Folprechta provedl spolek veškerá\nčísla, sborová a solová velezdařile; zvláště troj zpěv z opery\n„Belisar\" a „Mladý cikán\", solo pro alt od L. Zvonaře,\nse líbil tak, že obě tyto skladby za bouřlivého potlesku\nvelmi četného obecenstva musely býti opakovány. Ne-\nsnadný sbor mužský „Před přístavem\" od L. de Killé\nbyl bedlivě nastudován a precisně přednešen pěveckou\njednotou „Boleslav\". Vrchol produkce však tvořil „sbor\nvenkovanů\" z opery Smetanovy „Prodané nevěsty\", kte-\nrýmžto číslem nám spolek tento podal nezvratný důkaz\nzdárného prospívání svého i voláme mu srdečné Na\nzdar!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c010", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "166", "page_fin": "168", "image_debut": 6, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.6", "titre_corps": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "titre_sommaire": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.6", "debut_caractere": 4361, "fin_caractere_exclue": 5787, "texte": "Zprávy z Prahy a z venkova.\n\n* P. Ed. Nápravník, carský kapelník v Petrohradě,\nzaslal jíž ředitelství kr. z. divadla českého ku\nprovozování svoji zpěvohru „Ni žegor od o i\", i osvěd-\nčil k divadlu našemu zřídkou vlasteneckou ochotu, ne-\npřipojiv k povolení ku provozování svého díla na našem\njevišti nižádných podmínek.\n* Co na zvláště pozoruhodný zjev literatury básni-\ncké upozorňujeme ctěné své čtenáře na básně Svato-\npluka Čecha, právě vyšlé nákladem Fr. A. Urbánka\nv Praze. Hudebním skladatelům odporučujeme zejména\nvětší cyklickou báseň „Bouře\", v kteréž podává se fan-\ntazii hudebníka mocný podnět. V tomtéž svazku nalé-\nzají se mimo menší básně, ještě tři větší lyricko-epi-\ncké : „Snové\", „Adamité\" a „Anděl\" (sen biblický). Ve\nvšech jeví se pravý genius básnický a vznešený názor\nsvětový. Nákladem téhož kněhkupectví vyšla úhledná\nknížečka „Ohlas nitra\", básné Boženy Studni-\nčko vy, roztomilá to sbírka něžných a vonných kvítků\npoezie lyrické, jež zejména krásné naší pleti vřele od-\nporučujeme.\n* Bibliotéky operních a operetních tekstův (nákl.\nFr. A. Urbánka) vyšel svazek\" 38., jenž obsahuje libreto\nkom. opery F. A. Gevaerta: „Capitaine Henriot\".\n* Dle doslechu hodlá skladatel J. K. Rozkoš ný\nnovou svoji operu komickou „Pytláci\" již pro příští\nzimní sezonu odevzdati ředitelství kr. z. divadla českého.\n* Dnes, jakožto v předvečer církevní slavnosti sva-\ntodušní provedeny budou u sv. Ducha nešpory „in falso"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "167", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5830, "texte": "bordone\" a smíšený sbor od Mettenleitra, dále Hymnus\n„Veni sancte Spiritus4' a ~Regina coeli4' od Jana Aug.\nStarého. Zítra o Boží hod svatodušní provozuje se\ntamtéž o 11. hodině ranní slavná mše od Ródra s vlož-\nkami od Fúhrera a L. Spohra.\n* Tyto dny došel sem list Ant. Rub in steina,\njímž tento oznamuje, že českému divadlu v Praze mile-\nrád přenechává právo ku provozování svojí zpěvohry\n„Děti stepi\" a že by k prvnímu jejímu představení\nrád navštívil Prahu. Zajisté, že zpráva tato spůsobí\niv širších kruzích přátel naší opery radostné pohnutí.\nMůžemeť tenkráte vším právem se těšiti na budoucí zi-\nmní sezonu operní, která vedle těchto zde spomenutých\nvynikajících novinek zajisté nás překvapí také ještě ně-\njakou novinkou domácí.\n* Z Pardubic. Na oslavu památky pětadvacítile-\ntého trvání akademického čtenářského spolku v Praze\nuspořádál ženský pěvecký spolek „Ludmila\"\nkoncertní zábavu ve čtvrtek dne 21. t. m., jejížto\nzajímavý program tuto sdělujeme: 1. Sbor studujících,\nsmíšený sbor z oratoria „Mistr Jan Hus\" od Dr. K.\nLoweho (Sp. „Ludmila\" s pány pěvci ochotně spolu-\núcinkujícími.) 2. „Na nebi plno hvězdiček\", dvojzpěv\nna slova Y. Hálka složil K. Bendi (sl. A. Řehákova\na A. Uhlířova.) 3. Písně od Fr. Liszta a R. Schu-\nmanna (MDr. Cibulka.) 4. IV., V.a YI. výj ev z opery:\n„Prodaná nevěsta\" od Bedřicha Smetany: (p. Me-\nv v\ndal. sl. Řehákova, sl. Goldsteinova. p. MDr. Cibulka.)\n5. „Brouk a růže\", smíšený sbor od V. Yeita (Sp.\n„Ludmila\" s pány pěvci.) 6. „Májová píseň\", dívčí sbor\nod R. Šumanna (Sp. „Ludmila\".) 7. a) „Když jsem\nse díval do nebe\", píseň na slova V. Hálka od (MDr.\nCibulka.) b) „AchHaničko, má perličko\", píseň na slova\nF. L. Čelakovskéko J. J. Ře b ák a. 8. Sbor ven-\nkovanů obžinky slavících, smíšený sbor z nové komi-\ncké opery: „Dvě vdovy\" od Bedřicha Smetany\n(Sp. „Ludmila\" s pány pěvci.)\n* Koncerty. Ke dnům svatojanským uspořádal\nsmíšený pěvecký spolek „Beseda\" hostům do Prahy\nzavítavším koncert a zapěl v něm dva sbory z opery\n„Dardanus\" od Rameuaa, „Pannu jezerní\" od\nHřímalého a „Žneckou\" od Pivody, známé to\nskladby z koncertu ve prospěch nadace Skuherského.\nMimo to přednesl čtyry národní písně, účinně pro smí-\nšený sbor Fr. Pivodou upravené, a poněkud šablono-\nvitý sbor „Hvězda útěchy\" od Pauknera. Slečna\nz Ehrenbergů zavděčila se přednesem koloraturní arie\nz „Traviaty\" odVerdiho, a pan Karel ze Slav-\nkovských zdařilou interpretací nesnadné Lisztovy\ntransskripce na motivy z „Don Juana\", četné obe-\ncenstvo nešetřilo hlučnou pochvalou. Dne 17. května\nodbýval se koncert ve prospěch onemocnělých členů\nspolku zlatníků a stříbrníků pražských s velmi pestrým\nprogramem. Piano zastoupeno bylo „étudou\" (f—dur)\nod Liszta a „noveletou\" (d—dur) od Šumanna,\nkteréžto piecy co nejzdařileji přednesl obratný pianista\npan Jiránek. Písně zpívali slečna Julie Červen-\nkova a pan Š vi p 1, ona přednesla pěkným hlasem\nvšak nedosti ještě vybroušenou koloraturou arii z Trou-\nbadouru od Verdiko, pak „zpívejte ptáčkové\",\na „Aj fialinko v úkrytu\" od Pivody, tento pak\npřednesl se známou dovedností Hlaváčovu dojemnou\npíseň „Zabitý\" známou co přílohu k „Daliboru\", a jednu\nněmeckou od Pauknera. Pan Weber osvědčil se opětně\npřednesem první věty z koncertu od Bazziniho\n(v d—dur op. 15.) a fantazií na sextett z Lucie\npro housle od Lubaina co houslista honosící se tech-\nnikou jemně vybroušenou, přednesem elegantním a odu-\nševněným. Hojné pochvaly dostalo se též nevidomému\nčellistovi panu Maškovi za zdařilý přednes polonézu\nod Chopina. Průvod na pianě obstarali střídavě pá-\nnové Jiránek a Paukner.\n\n—r.—\n\n* Jubilejní slavnosť, uspořádaná na oslavu 25letého\ntrvání akademického čten. spolku, honosí\nse zajisté programem bohatým a veimi zajímavým. V so-\nbotu o 'A 8 večer bude v divadle Novoměstském slav-\nnostní představení, k němuž vybrán V. Hálka „Závis\nz Falkenštejna\". Před tím provede se slavnostní\nouvertura, komponovaná mistrem Smetanou, a ducha-\nplná ouvertura k dramatu „Boris G o dun o v\",\nsložil Jurij z Arnoldu. Mezi tyto skladby položen\njest slavnostní proslov Svatopluka Čecha, jejž přednesou\ndámy Sklenářová-Malá, Šamberková a Veverková, a jenž\nzakončí se živým obrazem, pořádaným řiditelem p. Ko-\nlárem ml. Po divadle v sále měšťanské besedy společný\ndýchánek. V neděli o 'A 10. slavnostní valná\nhromada spolková v tělocvičně „Sokola a odpo*\nledne na Žofině banket. V pondělí ve 12 hodin v po-\nledne slavnostní akademie s následujícím progra-\nmem: 1. Předehra k opeře „Libuše\", složil B. Sme-\ntana. 2. Scherzo z 2. D—mol symfonie od A.\nDvořáka (nové). 3. „Umírající kus i ta\" , dramatická\nscéna na slova E. Ziingla, v hudbu uvedl K. Bendi. 4.\n„Sádko\", symfonický obraz od Rimskijho Korsakova\n(nové). 5. Sbor Tatarů z opery „Marie Po to cká\",\nkomponoval L. E. Měchura. 6. „Záboj, Slavoj i Lu-\ndiek\", symfonický obraz od Zd. Fibicha (nové). V di-\nrigování uvázali se pp. Smetana a čech st. Sbory před-\nnese „Hl ah o 1\", orkestrální čísla „Filharmonie\".\nOdpoledne pak ve 3. hod. následuje na Žofíně zahradní\nzábava.\n* Z arény Smíchovské. Společnost páně Švan-\ndova bude předváděti obecenstvu v letošní saisoně také\nmenší opery a hlavně rozmarné operety. Pro sobotu\njest určen Maillardův „Zvonek poustevníkův.\n\nČeská zpěvohra. Hugenoti — Dvě vdovy —\nJavotte Dom Sebastian. Nepříznivé počasí s uieustá-\nlým téměř deštěm velmi bylo na ujmu prvním předsta-\nvením, jimiž otevřela zpěvohra česká letní svou saisonu\nv Novoměstském divadle. Dne 13. dávána byla Meyer-\nbeerova opera „Hugenoti* v známém celkem obsazení\nřízením p. kapelníka Smetá ny. Na výši situace se\njedině udrželi: slě. z Ehrenberků (královna) sic. S á-\nkova (páže) a p. Lev co Nevers. P. Kinský měl by\njiž konečně jednou hlouběji vniknouti ve svou úlohu\n(St. Bris). Též p. Šára přednesl solo své v rataplanu\nhlasem svěžím a bez úhony. Celek šel, vzdor tomu že\nnebylo popřáno dosti času připravní zkoušce, dosti pre-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "168", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1113, "texte": "cizně. Neškodilo by, kdyby režie jednou svědomitěji do-\nhlídla na vystrojení mužského a zejména dámského sboru,\nkdež se často setkáváme hlavně ve střihu obleku s nej-\nkřiklavějšími nesrovnalostmi. Taktéž řízením Sme-\ntanovým provozovány byly v dnech Svatojanských\ntéhož mistra „Dvě vdovy\", jež hojnému se těšily úča-\nstenství hlavně se strany venkovských ctěných hostů.\nPředstavení bylo v předplacení; pakliže vybráno bylo,\njak výkazy divadelní dosvědčují mimo předplatitele ještě\n990 zlatých, tu nevíme věru, co souditi máme o pro-\nlhavosti jistých lidí, kteří neostýchali se tvrditi, že bylo\ndivadlo prázdné! Když jinak dílu Smetanovu uško-\nditi nemohou, mstí se aspoň spůsobem zmíněným. Pro-\nvedení celé opery bylo animované. Na „Sebastianu\"\nač bylo počasí velmi příznivé, bylo tak prázdno, jako\nv partituře téže opery. Pak prý obecenstvo rádo slyší\npodobné vlašské paštiky! Doufáme, že si řiditelstvo dá\npro budoucnost pokoj s podobným zbožím a byť si bylo\nku provedení jich vybízeno sebe svůdnějšími slovy přá-\ntel i příznivců vlašských oper, které se tak rychle a\nbeze všeho namáhaní studují a dirigují!\n\nx."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c011", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "166", "page_fin": "167", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.6.1", "titre_corps": "* P. Ed. Nápravník, carský kapelník v Petrohradě,", "titre_sommaire": "* P. Ed. Nápravník, carský kapelník v Petrohradě,", "signature_source": "—r. —", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.6", "debut_caractere": 4390, "fin_caractere_exclue": 5787, "texte": "* P. Ed. Nápravník, carský kapelník v Petrohradě,\nzaslal jíž ředitelství kr. z. divadla českého ku\nprovozování svoji zpěvohru „Ni žegor od o i\", i osvěd-\nčil k divadlu našemu zřídkou vlasteneckou ochotu, ne-\npřipojiv k povolení ku provozování svého díla na našem\njevišti nižádných podmínek.\n* Co na zvláště pozoruhodný zjev literatury básni-\ncké upozorňujeme ctěné své čtenáře na básně Svato-\npluka Čecha, právě vyšlé nákladem Fr. A. Urbánka\nv Praze. Hudebním skladatelům odporučujeme zejména\nvětší cyklickou báseň „Bouře\", v kteréž podává se fan-\ntazii hudebníka mocný podnět. V tomtéž svazku nalé-\nzají se mimo menší básně, ještě tři větší lyricko-epi-\ncké : „Snové\", „Adamité\" a „Anděl\" (sen biblický). Ve\nvšech jeví se pravý genius básnický a vznešený názor\nsvětový. Nákladem téhož kněhkupectví vyšla úhledná\nknížečka „Ohlas nitra\", básné Boženy Studni-\nčko vy, roztomilá to sbírka něžných a vonných kvítků\npoezie lyrické, jež zejména krásné naší pleti vřele od-\nporučujeme.\n* Bibliotéky operních a operetních tekstův (nákl.\nFr. A. Urbánka) vyšel svazek\" 38., jenž obsahuje libreto\nkom. opery F. A. Gevaerta: „Capitaine Henriot\".\n* Dle doslechu hodlá skladatel J. K. Rozkoš ný\nnovou svoji operu komickou „Pytláci\" již pro příští\nzimní sezonu odevzdati ředitelství kr. z. divadla českého.\n* Dnes, jakožto v předvečer církevní slavnosti sva-\ntodušní provedeny budou u sv. Ducha nešpory „in falso"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "167", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3544, "texte": "bordone\" a smíšený sbor od Mettenleitra, dále Hymnus\n„Veni sancte Spiritus4' a ~Regina coeli4' od Jana Aug.\nStarého. Zítra o Boží hod svatodušní provozuje se\ntamtéž o 11. hodině ranní slavná mše od Ródra s vlož-\nkami od Fúhrera a L. Spohra.\n* Tyto dny došel sem list Ant. Rub in steina,\njímž tento oznamuje, že českému divadlu v Praze mile-\nrád přenechává právo ku provozování svojí zpěvohry\n„Děti stepi\" a že by k prvnímu jejímu představení\nrád navštívil Prahu. Zajisté, že zpráva tato spůsobí\niv širších kruzích přátel naší opery radostné pohnutí.\nMůžemeť tenkráte vším právem se těšiti na budoucí zi-\nmní sezonu operní, která vedle těchto zde spomenutých\nvynikajících novinek zajisté nás překvapí také ještě ně-\njakou novinkou domácí.\n* Z Pardubic. Na oslavu památky pětadvacítile-\ntého trvání akademického čtenářského spolku v Praze\nuspořádál ženský pěvecký spolek „Ludmila\"\nkoncertní zábavu ve čtvrtek dne 21. t. m., jejížto\nzajímavý program tuto sdělujeme: 1. Sbor studujících,\nsmíšený sbor z oratoria „Mistr Jan Hus\" od Dr. K.\nLoweho (Sp. „Ludmila\" s pány pěvci ochotně spolu-\núcinkujícími.) 2. „Na nebi plno hvězdiček\", dvojzpěv\nna slova Y. Hálka složil K. Bendi (sl. A. Řehákova\na A. Uhlířova.) 3. Písně od Fr. Liszta a R. Schu-\nmanna (MDr. Cibulka.) 4. IV., V.a YI. výj ev z opery:\n„Prodaná nevěsta\" od Bedřicha Smetany: (p. Me-\nv v\ndal. sl. Řehákova, sl. Goldsteinova. p. MDr. Cibulka.)\n5. „Brouk a růže\", smíšený sbor od V. Yeita (Sp.\n„Ludmila\" s pány pěvci.) 6. „Májová píseň\", dívčí sbor\nod R. Šumanna (Sp. „Ludmila\".) 7. a) „Když jsem\nse díval do nebe\", píseň na slova V. Hálka od (MDr.\nCibulka.) b) „AchHaničko, má perličko\", píseň na slova\nF. L. Čelakovskéko J. J. Ře b ák a. 8. Sbor ven-\nkovanů obžinky slavících, smíšený sbor z nové komi-\ncké opery: „Dvě vdovy\" od Bedřicha Smetany\n(Sp. „Ludmila\" s pány pěvci.)\n* Koncerty. Ke dnům svatojanským uspořádal\nsmíšený pěvecký spolek „Beseda\" hostům do Prahy\nzavítavším koncert a zapěl v něm dva sbory z opery\n„Dardanus\" od Rameuaa, „Pannu jezerní\" od\nHřímalého a „Žneckou\" od Pivody, známé to\nskladby z koncertu ve prospěch nadace Skuherského.\nMimo to přednesl čtyry národní písně, účinně pro smí-\nšený sbor Fr. Pivodou upravené, a poněkud šablono-\nvitý sbor „Hvězda útěchy\" od Pauknera. Slečna\nz Ehrenbergů zavděčila se přednesem koloraturní arie\nz „Traviaty\" odVerdiho, a pan Karel ze Slav-\nkovských zdařilou interpretací nesnadné Lisztovy\ntransskripce na motivy z „Don Juana\", četné obe-\ncenstvo nešetřilo hlučnou pochvalou. Dne 17. května\nodbýval se koncert ve prospěch onemocnělých členů\nspolku zlatníků a stříbrníků pražských s velmi pestrým\nprogramem. Piano zastoupeno bylo „étudou\" (f—dur)\nod Liszta a „noveletou\" (d—dur) od Šumanna,\nkteréžto piecy co nejzdařileji přednesl obratný pianista\npan Jiránek. Písně zpívali slečna Julie Červen-\nkova a pan Š vi p 1, ona přednesla pěkným hlasem\nvšak nedosti ještě vybroušenou koloraturou arii z Trou-\nbadouru od Verdiko, pak „zpívejte ptáčkové\",\na „Aj fialinko v úkrytu\" od Pivody, tento pak\npřednesl se známou dovedností Hlaváčovu dojemnou\npíseň „Zabitý\" známou co přílohu k „Daliboru\", a jednu\nněmeckou od Pauknera. Pan Weber osvědčil se opětně\npřednesem první věty z koncertu od Bazziniho\n(v d—dur op. 15.) a fantazií na sextett z Lucie\npro housle od Lubaina co houslista honosící se tech-\nnikou jemně vybroušenou, přednesem elegantním a odu-\nševněným. Hojné pochvaly dostalo se též nevidomému\nčellistovi panu Maškovi za zdařilý přednes polonézu\nod Chopina. Průvod na pianě obstarali střídavě pá-\nnové Jiránek a Paukner.\n\n—r.—"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c012", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "167", "page_fin": "167", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.6.2", "titre_corps": "* Jubilejní slavnosť, uspořádaná na oslavu 25letého", "titre_sommaire": "* Jubilejní slavnosť, uspořádaná na oslavu 25letého", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "167", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.7", "debut_caractere": 3546, "fin_caractere_exclue": 5161, "texte": "* Jubilejní slavnosť, uspořádaná na oslavu 25letého\ntrvání akademického čten. spolku, honosí\nse zajisté programem bohatým a veimi zajímavým. V so-\nbotu o 'A 8 večer bude v divadle Novoměstském slav-\nnostní představení, k němuž vybrán V. Hálka „Závis\nz Falkenštejna\". Před tím provede se slavnostní\nouvertura, komponovaná mistrem Smetanou, a ducha-\nplná ouvertura k dramatu „Boris G o dun o v\",\nsložil Jurij z Arnoldu. Mezi tyto skladby položen\njest slavnostní proslov Svatopluka Čecha, jejž přednesou\ndámy Sklenářová-Malá, Šamberková a Veverková, a jenž\nzakončí se živým obrazem, pořádaným řiditelem p. Ko-\nlárem ml. Po divadle v sále měšťanské besedy společný\ndýchánek. V neděli o 'A 10. slavnostní valná\nhromada spolková v tělocvičně „Sokola a odpo*\nledne na Žofině banket. V pondělí ve 12 hodin v po-\nledne slavnostní akademie s následujícím progra-\nmem: 1. Předehra k opeře „Libuše\", složil B. Sme-\ntana. 2. Scherzo z 2. D—mol symfonie od A.\nDvořáka (nové). 3. „Umírající kus i ta\" , dramatická\nscéna na slova E. Ziingla, v hudbu uvedl K. Bendi. 4.\n„Sádko\", symfonický obraz od Rimskijho Korsakova\n(nové). 5. Sbor Tatarů z opery „Marie Po to cká\",\nkomponoval L. E. Měchura. 6. „Záboj, Slavoj i Lu-\ndiek\", symfonický obraz od Zd. Fibicha (nové). V di-\nrigování uvázali se pp. Smetana a čech st. Sbory před-\nnese „Hl ah o 1\", orkestrální čísla „Filharmonie\".\nOdpoledne pak ve 3. hod. následuje na Žofíně zahradní\nzábava.\n* Z arény Smíchovské. Společnost páně Švan-\ndova bude předváděti obecenstvu v letošní saisoně také\nmenší opery a hlavně rozmarné operety. Pro sobotu\njest určen Maillardův „Zvonek poustevníkův."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c013", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "167", "page_fin": "168", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.6.3", "titre_corps": "Česká zpěvohra. Hugenoti — Dvě vdovy —", "titre_sommaire": "Česká zpěvohra. Hugenoti — Dvě vdovy —", "signature_source": "x", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "167", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.7", "debut_caractere": 5163, "fin_caractere_exclue": 5830, "texte": "Česká zpěvohra. Hugenoti — Dvě vdovy —\nJavotte Dom Sebastian. Nepříznivé počasí s uieustá-\nlým téměř deštěm velmi bylo na ujmu prvním předsta-\nvením, jimiž otevřela zpěvohra česká letní svou saisonu\nv Novoměstském divadle. Dne 13. dávána byla Meyer-\nbeerova opera „Hugenoti* v známém celkem obsazení\nřízením p. kapelníka Smetá ny. Na výši situace se\njedině udrželi: slě. z Ehrenberků (královna) sic. S á-\nkova (páže) a p. Lev co Nevers. P. Kinský měl by\njiž konečně jednou hlouběji vniknouti ve svou úlohu\n(St. Bris). Též p. Šára přednesl solo své v rataplanu\nhlasem svěžím a bez úhony. Celek šel, vzdor tomu že\nnebylo popřáno dosti času připravní zkoušce, dosti pre-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "168", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1113, "texte": "cizně. Neškodilo by, kdyby režie jednou svědomitěji do-\nhlídla na vystrojení mužského a zejména dámského sboru,\nkdež se často setkáváme hlavně ve střihu obleku s nej-\nkřiklavějšími nesrovnalostmi. Taktéž řízením Sme-\ntanovým provozovány byly v dnech Svatojanských\ntéhož mistra „Dvě vdovy\", jež hojnému se těšily úča-\nstenství hlavně se strany venkovských ctěných hostů.\nPředstavení bylo v předplacení; pakliže vybráno bylo,\njak výkazy divadelní dosvědčují mimo předplatitele ještě\n990 zlatých, tu nevíme věru, co souditi máme o pro-\nlhavosti jistých lidí, kteří neostýchali se tvrditi, že bylo\ndivadlo prázdné! Když jinak dílu Smetanovu uško-\nditi nemohou, mstí se aspoň spůsobem zmíněným. Pro-\nvedení celé opery bylo animované. Na „Sebastianu\"\nač bylo počasí velmi příznivé, bylo tak prázdno, jako\nv partituře téže opery. Pak prý obecenstvo rádo slyší\npodobné vlašské paštiky! Doufáme, že si řiditelstvo dá\npro budoucnost pokoj s podobným zbožím a byť si bylo\nku provedení jich vybízeno sebe svůdnějšími slovy přá-\ntel i příznivců vlašských oper, které se tak rychle a\nbeze všeho namáhaní studují a dirigují!\n\nx."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c014", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "168", "page_fin": "168", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.7", "titre_corps": "Všem přátelům a příznivcům vlasteneckého umění hudebního!", "titre_sommaire": "Všem přátelům a příznivcům vlasteneckého umění hudebního!", "signature_source": "Procházka ; Rieger", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "168", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.8", "debut_caractere": 1115, "fin_caractere_exclue": 4069, "texte": "Všem přátelům a příznivcům\nvlasteneckého umění hudebního!\nDr. Procházka,\njednatel hud. odboru.\nDr. Rieger,\nstarosta had. odboru.\nPři společnosti musea království českého zřízen\nodbor hudební za tím hlavně účelem, aby ve\nzvláštním oddělení sbírek musejních soustřediti hle-\nděl co nejhojnější a nejvšestrannější material, jenž\nby svědčil o ruchu, jaký v minulých dobách panoval\nv našem životě hudebním, a o téhož nynějším stavu\ni neustálém pokroku.\nHudební odbor obrací se tudíž ke všem vlasten-\ncům, kteří jakékoliv památky staršího umění\nhudebního chovají (nechť jsou to skladby nebo\nknihy nebo nástroje nebo autografy nebo\npodobizny), aby ve prospěch krásné a dobré věci\nji společnosti musea království českého bud darem,\nbud jiným spůsobem postoupili, anebo alespoň ku\nproskoumání a po případě i k opsání zapůjčili.\nNejvětší pozornost věnuje odbor hudební starým\nkancionálům- českým, v nichž složen jest mnohý\ndosud nedosti oceněný a zužitkovaný poklad, a na-\nděje se, že majitelé takových kancionálů budou jej\npři tom všemožně podporovati. Především spoléhá\nodbor na vlastenecká, umění milovná za-\nstupitelstva obecní, že pilně budou o to dbáti,\naby v chrámech jejich patronátu nepřišla žádná starší\nhudební památka ve zmar a spíše dle možnosti úplné\na správné seznamy všech starších hudebnin spiso ■\nvány byly co prameny dějin církevní hudby zvláště\ntenkráte velmi důležité, podaří-li se, shrnouti je\nv jedno obsáhlé repertorium skladeb hudebních, v němž\nby se každý badatel snadno a rychle oriectovati\nmohl. Odbor hudební vytknul sobě mimo to i krásný\ncíl, k jehož dosažení bude se zajisté svědomité\npřičiůovati každý upřímný přítel české hudby: vy-\ndání sebraných českých chorálů, pročež\nzejména k této věci obrací pozornost všech, kdož by\njakýmkoliv spůsobem snaze té mohli býti nápomocni.\nPři studium historických pramenů vše-\nobecných vyskytují se nezřídka jednotlivé podrobné\nzprávy a narážky nejrůznějšího druhu, které pro\ndějiny hudby a tudíž i vzdělanosti vůbec mohou míti\ncenu nenahraditelných příspěvků. Sdělování tako-\nvých zpráv, také dat životopisných i z doby novější\n(s přísným udáním pramenu) přijato bude vždy\ns vděčností; neboť jen takovou cestou lze připravo-\nvati material k zevrubnému pragmatickému vypsání\nhistorie české hudby.\nAby však neobmezovaly se sbírky musejní to-\nliko věcmi náležícími do minulosti, bylo by ovšem\nprospěšno a záslužno, aby všichni vlastenečtí\nvydavatelé hudebních skladeb a spisů o\nhudbě jednajících, jakož i podobizen hudebních\numělců po jednom exempláři skládali v museum krá-\nlovství českého, cožkoli v oboru tom uveřejňují;\ntouto bez odporu docela snadnou cestou bylo by pak\nmožno, docíliti během času hudební archiv český,\njenž by byl dokonalý a úplný a zachovati památku\nskladatelů a spisovatelů samých.\nKonečně zve odbor hudební každého, koho česká\nhudba a její historie jakýmkoliv směrem zajímá, aby\nk němu přistoupil, čímž se ovšem zároveň stává čle-\nnem společnosti musea království českého."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-23-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-23_01#c015", "volume": "bmtnabd_1874-05-23_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "168", "page_fin": "168", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.2.8", "titre_corps": "Příští hudební příloha obsahovati bude dvĕ", "titre_sommaire": "Příští hudební příloha obsahovati bude dvĕ", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "168", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.8", "debut_caractere": 4071, "fin_caractere_exclue": 4238, "texte": "Příští hudební příloha obsahovati bude dvĕ\nvelmi zdarilb pisne dr. Ladisi. Zelefiskeho (prof,\nna konservatofi Varsavske) a An ton! 11 a Foerstra\n(fed. kuru v Lublani)."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "161", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.1", "texte": "Památné dni hudební.\n\n23. května 1755 nar. Giov. Battista Viotti, housl. a sklad. — ve Fontaně (v\nPiemontézsku).\n„ „ 1852 I. prov. Spontilliho zpěv. „Alcidor\" v Berlíně.\n„ „ 1872 f Hugo Ullrich, ski. v Berlíně.\n94. „ 1683 f papež Leo 11., jenž si získal velké zásluhy o reformu cír-\nkevního zpévu.\n„ ~ 1826 I. prov. Wolframový zpěv. „Die bezauberte Rose\" v Praze.\n„ „ 1826 f Bedř. Arn. Fesca. výb. housl. a sklad. v Karlsruhe.\n„ „ 1833 I. prov. Maršnerovy op. „Hans Heiling\" v Berlíně.\n25. u 1799 nar. Aleksej Lvov, ruský sklad. v Revale.\n~ ~ 1834 I. prov. Auberovy zpěv. „Lestocq.\" v Paříží.\n„ „ 1862 f F. Seeling, pian. a sklad. v Praze.\n26. „ 1812 I. prov. Spontiniho zpěv. „Ferdinand Cortez\" —ve Vídni.\n„ ~ 1847 f Arn. ESfilsr, varh. a sklad. ve Vratislavi.\n27. „ 1799 nar. Jak. K. Halévy' op. ski. v Paříži.\n„ „ 1822 I. provoz. Spontiniho zpěv. „Nurmahal\" v Berlíně.\n~ „ 1822 naroz. Joachim BafF, pian. a sklad. v Lachenu ua curyš-\nském jezeře.\n„ „ 1840 f Nikolo Paganini, slov. housl. v Nizze.\n28. „ 1787 f Leop. Mozart, ski., otec A. W. Mozarta, v Solnohradě.\n„ ~ 183 Ant. Feicha, sklad, a spis. hud., jakožto prof. na konser v.\nv Paříži (nar. 27. ún. 177 v Praze).\n„ ~ 1838 ; Tom. Busby, sklad, a spis. hud. v Londýně.\n„ „ 1805 fK. J. Bimbach, kap. ve Varšavě.\n„ „ 1814 A. G-. Stolle, výb. pozaunista v Praze.\n\nVáclav Jan Tomášek.\nŽivotopisný nástin.\n(Pokračování.)\nŽe se již záhy vyvinovala v Tomáškovi zvláštní\npříchylnost k hudbě dramatické, bylo námi příleži-\ntostně podotknuto. Nyní dlužno dodati, že i Tomá-\nškův směr v oboru písně měl v sobě jisté živly pro\nhudební drama arci veledůležité : především mohutné\npathos. Ze co se pathetičnosti výrazu týče, byl na-\nšemu mistrovi vzorem Gluck, snadno si laskavý čte-\nnář domyslí; a v skutku také hledí Tomášek v mno-\nhých svých nejzdařilejších písních docíliti dojem\nnejmohutnější prostředky nejjednoduššími. Samo sebou\nse rozumí že pathetická povaha básní Šillerových\ntéto stránce skladatelově nejlépe svědčila, jakož věru\nnejedním dílem skvěle dokázáno jest. Uvádíme zde\nna př. hudbu k „Nevěstě Messinské\", s níž se i naše\nobecenstvo při slavnostním koncertu seznámilo, a\nz řady Šillerových písní, mezi nimiž zejména vyniká\npružností a silou svou balada „Der Alpenjáger\" (op.\n88.). Vzpomeňme si při tom dále na „Marie Stuart-\nské nářek z vězení\" (op. 49.) držený skutečné v vá-\nžném směru Gluckovském, ba i na některé menší\npísně, jako na „Pomstu\" slova od Hanky č. 5.v (op.\n71.) nebo na rychle zobecnělou „Mein Hochland\"\n(báseň od Burnse, č. 3.v op. 92.), mimo to na je-\ndnotlivé partie velkého rekviem do c—moll, (op. 70.)\njakož ina rhapsodie a dithyramby i pochopíme,\nže to Tomáška mocně pudilo ku skládání zpěvohry.\nMimo to dbal také Tomášek na karakteristický výraz\nhudby, zpěv provázející, alespoň tou měrou, jakou to\nmožno bylo s jeho stanoviska, lnoucího naveskrz\nk zachovávání pevných forem tradicionelních. Sám\nvypravuje, že kdysi schválně navštívil vesnici Stráň,\nkterá se krátko před tím byla stala jevištěm hrůzné\nkatastrofy přírodní (sesutím celé půdy, na níž ves-\nnice stála), za tou příčinou, aby hlubokým dojmem\ntohoto neštěstí naladil se ke koncepci „Dies irae\"\npro své velké rekviem, a že, jakmile přišel domů,\nneulehl si, až bylo alespoň načrtnuto celé Dies irae.\nAlespoň o opravdivé snaze tento příklad zajisté\nsvědčí. Tak zvanou „tonomalbu\" arci nemiloval To-\nmášek; i omlouvá se takořka ve své autobiografii,\nže jí jednou poněkud rozsáhleji užil v baládě „Vy-\nsoký Brod\" (složené na slova Karoliny Pichlerové).\nStalo se to při delším popisu bouřky, jemuž se\novšem nikterak vyhnouti nemohl; Tomášek podnikal\npři největší bouři pod deštníkem velmi nepohodlné\nprocházky, aby studoval rhythmus hřmění! I z to-\nhoto případu nesoudíme nic více, než co z něho beze\nvšeho odporu plyue: že totiž náš mistr byl velmi\nsvědomitým naproti slovům básníkovým. Že se pak\nsvědomitost ta vztahovala i k pilnému zachovávání\ndeklamace veršů, netřeba teprve (tokládati. Zde onde\nvyskytuje se sice v Tomáškových písních opakování\njednotlivých frází a slov i tam, kde bychom to dnes"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "162", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.2", "texte": "již schváliti nemohli, avšak deklamace bývá nave-\nskrz nejen rbythmicky bezúhonná, ale i promyšlená\na procítěná. Při českých písních, jež Tomášek v hudbu\nuváděl, postrádáme bohužel této vlastnosti namnoze,\ncož se patrně tím vysvětluje, že jich melodie byly\nskládány z většího dílu na německé překlady, jejichž\nrhythmické formě se hudební roucho písni v skutku\núplně přispůsobuje.\nPřítel Dambek spozoroval Tomáškovo nadání\npro hudbu dramatickou i domlouval mu tudíž tak\ndlouho, až se rozhodnul přistoupiti ku skladbě opery.\nZ nedostatku vhodného nového libreta přepracoval\nDambek sám starší vlašskou operu od Bertattiho a\npřeměnil její původní název „L'amore per l'amore\" na\n„Serafinu\". S velkou chutí uchopil se Tomášek\nr. 1807 díla a pracoval tak pilně, že byla partitura\njiž hotova, když se r. 1808 vydal na cestu ku svému\nbratrovi do Matzenu a odtud pak do Vídně (kdež\nosobně setkal se s Haydnem) a do Prešpurku. Skoro\npůl druhého roku měl divadelní ředitel Liebich ru-\nkopis „Serafiny\" při sobě, aniž by bylo došlo k pro-\nvozování. Měla se totiž ještě před „Serafinou\" dá-\nvati Diviše Webera (ředitele konservatoře; opera\n„Kauzuma\", která teprvé po delším průtahu uznána\nbyla za neschopnou provedení. Zkoušky řídil všechny\nTomášek sám; první hlavní zkoušce byl přítomen\ni Karel Maria Weber, jenž tehdy v Praze koncerto-\nval as ředitelem právě o převzetí kapelnictví vy-\njednával. 15. prosinec r. 1811 byl pro Tomáška epo-\nchálním: „Serafina\" objevila se konečně na jevišti.\nSkladatel sám řídil orkestr; hned ouvertura přijata\ns pochvalou, která se během večera tak stupňovala,\nže byl Tomášek ku konci bouřlivě volán. Avšak\nzlomyslná ruka zamknula dveře vedoucí z orkestru\nna jeviště, tak že musel Tomášek obejiti celé hle-\ndiště, než se netrpělivému obecenstvu poděkovati\nmohl. Úspěch „Serafiny\" byl rozhodný; nepřátelé\nskladatelovi přičiňovali se o to, úspěch ten alespoň\nseslabiti, avšak nezdařilo se jim to. Tomáškovi do-\nnešeno, že v čele nepříznivců stál Diviš Weber,\njehož „Kauzuma\" ustoupiti musil „Serafině\". Nová\nopera opakovala se ještě čtyrykráte, pak zůstala však\nna dobro ležet. Tomášek cítil se vyznamenáním, je-\nhož se mu dostalo od obecenstva tak hojnou měrou,\npovznešena i povzbuzena, že přistoupil brzo na to\nku skladbě nové zpěvohry „Olvaro\". Za šest neděl\nsložil skutečně 5 čísel, upustil však s velkou nevolí\nod započatého díla, když spozoroval, že se Rossiniho\n„Tancred\" nejen ve Vídni ale iv Praze velice líbil;\nhorlilť Tomášek vším právem proti mělkosti vlašské\nopery, ač s druhé strany zase upříti nelze, že Ros-\nsiniho podceňoval. Tak stalo se, že se Tomášek od\nopery odvrátil a pevná povaha jeho nedovolila\nmu již nikdy, vrátiti se k ní, ačkoliv by byl snad\ni obor ten pěstoval velmi čestně a zdárně.\nR. 1811 vyznamenala Tomáška pražská fakulta\nfilosofická, udělivši mu „magisterium liberalium ar-\ntium\". Téhož roku hověl si skladatel, jinak tak\npilný a plodný; nepsal ničehož. Z četných děl, jichž\npovstání padá do let následujících, uvádíme zde to-\nliko slavnostní mši op. 46., složenou r. 1813 na pa-\nmátku bitvy u Chlumce (Kulm) a věnovanou králi\nsaskému, několik sešitů českých písní (op. 48.,50.,\n71.), cyklus písní Gothových (op. 53—61.) zmíněnou\njiž baladu „Vysoký brod\" (op. 62.) a konečně velké\nrekviem do c-moll, r. 1820 složené a hraběti z Bou-\nquoy věnované (op. 70.). Že „Eklogy\" dospěly k se-\nšitu 5, když r. 1818 povstaly „Dithyramby\", bylo\njiž shora řečeno. R. 1814 navštívil Tomášek opět\nVídeň, která mu tenkráte ovšem poskytovala mnoho\nzábavného i zajímavého: odbývalť se právě velký\nkongres mocnářů, při němž slavnost stíhala slavnost.\nTaké Beethovena téže doby osobně seznal i slyšel\npoprvé jeho „Fidelia\", jakož i Mozartovo rekviem,\npak Meyerbeerovy „Oba Kalify\" a m. j., což ve spo-\njení s četnými tehdy koncerty zajisté nemalých mu\nposkytovalo hudebních podnětů.\nDna, která nyní Tomáška trápiti počínala, byla\npříčinou, že musel vyhledávali úlevy v různých lá-\nzních. Z Teplic, kamž se odebral v létě r. 1821,\nučinil výlet do Drážďan a navštívil zde Karla Webra.\nAvšak poměr jeho ku slavnému skladateli „Střelce\nkouzelníka\" bohužel nebyl velmi přátelský; Tomášek\ndůsledně o něm tvrdil, že jest „více diplomatem než\nhudebníkem\" a zůstával naproti němu vždy chlad-\nným. Hudbě Webrově vytýkal, že se v ní skladatel\npříliš pachtí po hřmotných efektech a vysvětloval si\nskvělý úspěch „Střelce kouzelníka\" v Berlíně toliko\npřirozenou reakcí němectví naproti cizinci Sponti-\nnimu. R. 1822 byl Tomášek v Karlových Varech a\nnavštívil odtud Gotheho, meškajícího té doby v Chebu.\nSlavný básník vyslovil mu slovy nejlichotnějšími díky\nza výborné složení svých písní a dával zejména\nspůsobu, jakým Tomášek pojal „Mignons Sehnsucht\",\nnejen plný souhlas nýbrž i přednost před Beethove-\nnovou a Spohrovou komposici téhož tekstu.\n(Pokračování.)\n\nSmetanova „Prodaná nevěsta“:\n(Komická opera ve 3 jednáních; vlastnictví „Matice hudební“\nv Praze.)\nDle výtahu klavírního posuzuje\ndr. hrabě F. P. Laurencin.\n(Pokračování.)\nNásledující scéna předvádí nám Mařenku s Jení-\nkem v dvojzpěvném dialogu. Celá tato partie jest\npatrně lehčího zrna; zato činí připojený tercet mezi\nrodiči Mařenčinými (Ludmila, Krušina), k nimž co\n„třetí vespolku\" vystupuje dohazovačKeca 1, dojem\nrozhodně příznivý. Y místě tomto panuje již v se-\nstavení situačním v ostré barvitosti jednotlivých ka-\nraktérů (o sobě iv poměru k ostatním) díky obrat-\nnosti libretisty nemálo pestrý život zajímavých\nprotiv vzhledem na rozličný spůsob myšlení, tempe-\nramentu a t. d. sestavených tu osob.\nTato dle vzorů Mozarto - Lortzingovských ovšem"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "163", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.3", "texte": "ve smyslu samostatně moderního vytváření kom-\nponovaná hudba, nebo patrno jest, že tu zkušenému\nskladateli z částě postavy, jako „Leporello\", „Bartolo\"\n(„Figarova svatba\") „Osmin\" hlavně pak pregnantní\nfigura Lochingova „van Beet\" (z „Cara a tesaře\")\nči filistr „Kantor\" (z „Pytláka téhož mistra) tanuly\nna mysli překypuje právě v naznačeném místě\nobsahem v pravdě utěšeným. Upozorňuji především\nna onu v rytmickém ohledu neobyčejně úsečnou pře-\ndehru k číslu tomuto v orkestru, kteréžto nejvše-\nobecnější základní barvitost mnohé dosti patrně spří-\nzněné rysy sonou „van Beetovou\" arií, k níž náleží\nznámýrefrain: „o, ich bin klug undweise, und mich\nbetrůgt, man nicht\", prozrazuje. Kdo Lortzingovým\ntěmto živlem komickým překypujícím zvukům, které\novšem opět nic jiného nejsou, než samostatně vy-\nkvetlé plody oné komicko-humoreskní stránky Mozar-\ntových postav Figara, Bartola, Basilia, Leporella ba\ni Osmina, kdy pozorněji naslouchal: pozná zajisté\nv pregnantních zvucích předehry Smetanovy ku zmí-\nněnému tercetu jakýsi, těmto dojmům spřízněný, ovšem\nd u ch u. modernímu dokonale příspůsobený\ndozvuk. Mnohem úchvatněji působí tato ač dle ze-\nvnějšku k nápodobení zmíněných vzorů se klonící\npřede samorostlá, z celého i plného nitra kypící hu-\nmoristická síla tvůrčí přebohatého ducha Smeta-\nnova ve vlastním trojzpěvu. Zvláště neodolatelně\njest karakterizován v ohledu hudebním Kecal v oné\npedantieky odměřené osobnosti, jež přes všecku dok-\ntrinářskou bytosť přede vždy čtveračivě se usmívá,\nmnoho mluví a ač lstivě prohnána, přede své pošetilé\nnafoukanosti podléhá.\nTento pravý obraz drastické komiky jeví se nám\nnejenom v této scéně v tak zdařilém osvětlení, nýbrž\ni ve všech ostatních scénách celého díla, kdekoli po-\nstava ta samostatně i činně vystupuje. Jak pedan-\ntieky neohebná a všudy s náhledy svými do popředí\nse tlačící bytosť zírá na nás hned z prvních tonů\nznamenité arie Kecalovy „Jak vám pravím, pane kmo-\ntře\" atd.! Tento příklad uvedený sloužiž čtenářstvu\nco vhodný model a jadrný důkaz toho, s jakou pá-\ndnou pravdivostí jest vesměs kreslena typická tato\nrole nejen v schválné neohebné části melodické,\nnýbrž i významně v harmonickém a zvláště rytmi-\nckém ohledu. Nyní vstoupí Krušina, jenž líčen jest\njak básníkem tak i skladatelem co povaha ne samo-\nstatná; od obou jest pasován na „rytíře\" z Podpan-\ntoflovic\" a co takový jest drastickým spůsobem kon-\nsekventně kreslen v celé opeře, kdykoli vystoupí\n(str. 48, řádka I—4).1—4). Již první jím pronešená slova\noznačují dokonale jeho úplné nesamostatnou, důkladně\nod mínění ženy Ludmily závisící povahu. Vždyť ho-\nvoří ihned neomylně jasnými slovy: „No no co ří-\nkáš, matko?\" Vzdor tomu polechtává tohoto dobráka\njaksi ctižádosť tak, že se staví před Kecalem, jako\nby chtěl míti své vlastní, samostatné, od nikoho nezá-\nvislé mínění i vyřkne patrně se strojenou odhodla-\nností „Já jsem spokojen.\" Aby zdánlivé této samo-\nstatnosti ještě pevnější podpory dodal, opakuje po-\nzději v ensemblů svůj výrok „já jsem spokojen\"\ns komickou v pravdě důležitostí. Tato zvláštní smí\nšenina vlastního mínění a živého vyzvídání a pátrání\npo tom, co as myslí okolí jeho o onom základním\nbodu, okolo něhož se celá bvtosť tohoto dramatu\n/ «/\notáčí, vyvolati musí bezděky již pouhým tekstem\nneodolatelně komický účinek.\nSmetanova hudba pak nejen že zúplna odpovídá\nsnaze libretisty, směřující k jakémusi napnutí du-\nševnímu a účinku neodolatelně komickému, ano ona\nveškeré ty dojmy zvýšuje, zmnohonásobuje. Není-\nliž na př. Kecal postava komicky vážná, drastická a\nplná pedantismu, zdaž není to trefně kreslený ka-\nrakter, jenž dovede nás s sebou strhnouti v neodo-\nlatelný proud rozmarného naladění? Především ne-\nsmí býti přehlednuto, jak melodická fráse Kecalova\nnemůže odloučiti se od tonů d, A, D, jakoby tím\nKecal dokázati chtěl, kterak sám pevné přesvědčen\njest o zdaru všeho toho, co rodičům radí a co počíti\nhodlá. Patřme, jakými akordy tu zpěv Kecalův\ndoprovází orkestr. Celá ta plná, vypínající se deví-\ntitaktová fráse melodická má bez odporu cosi pře-\nsvědčujícího do sebe, jakoby netrpěla ani toho nej-\nmenšího odporu, a účinek tento zvětšují ještě četná\nrinforzata, jichž v periodě této četně se nalézá. Velmi\nšťastně tím skladatel označil šosáctví, polomudrctví,\njež vůkol sebe netrpí nižádný znalejší náhled, jež\nkaždého, ba celý svět by rádo o věhlasu svém pře-\nsvědčilo. I následující melisma, „všecko je hotovo\",\npáchnoucí silně prachem fugy, třikrát se opakujíc,\nkončí tak, že svědčí, kterak Kecal naplněn jest hr-\ndým vědomím, že moudrostí svou nad okolí své vy-\nniká. A uvedl-li nám libretista Kecala co takového,\ntož nemůž jej trefněji karakterisovati jiná fráse hu-\ndební, nežli ta, jakou mistr Smetana velešťastné při-\noděl slova básníkova (str. 46., systém 1., takt 3., až\ndo syst. 3., taktu 3.), kde sám orkestr jakousi ostře\npádnou úsečností rytmu ku zdaru celkového dojmu\nmísta toho znamenitě přispívá. Že v místě tomto\nSmetana užil forem, akordů a rytmických pohybů\njednoduchých, snadně průhledných, aby tím jasněji\nvynikl Kecalův sama sebe zbožňující enthusiasmus,\nto nelze, než zúplna schváliti. Podobného cos\nplatí i o místu následujícím na str. 46.: „a jestli se\ndcera vaše bude spečovati, uzříte, jak ji naučím\npěkně poslouchati atd.\", kde dominanta základní tó-\nniny neobmezeně autokraticky panuje a to nejen ve\nzpěvu Kecalově, ale iv průvodu orkestrálníra, alter-\nnujícím v rytmu osmičkovém a čtvrťovém, kde tón\nA jest vládcem neobraezeným. Komu by tu na mysl\nnepřipadla postava van Beeta, Leporella? V kreslení\nkarakteru toho osvědčil se tedy Smetana mistrem a\n„Prodaná nevěsta\" tím zaujímá nepopiratelné\nmísto hned mezi předními toho druhu\nplody.\nPodobně i postava Krušiny trefně jest hude-\nbně kreslena. Hudební fráse, s jakouž dává své svo-\nlení, pohybuje se v monotonii intervalů D, J a Fis\npo šest taktů, čímž dává se ovšem na jevo, kterak\nKrušina je „mužem své ženy\", jenž chce, aby zdálo\nse světu, že své vlastní mínění tu vykládá, svoji"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "164", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.4", "texte": "vůli, která není ale ničím, než ozvěnou vůle ženiny.\nPrůvod orkestru tu neomylné podává znaky nesa-\nmostatnosti muže, jenž od ženiných rozkazů jest zá-\nvislým a vzdor tomu chce, aby zdál se býti „svým\npánem\". Ludmila, žena Krušiny, pak v melosu\nsvém nic jiného nedává na jevo, než rozvážlivosť\npravé hospodyně a útlocitné matky, která nechce,\naby napřed ustanovoval se osud dceřin, pokud! neví\nse, nebude-li překážek a srovnává-li se vůbec celý\nnávrh s vůlí nevěstinou, (str. 48., syst. 2., takt 2.,\naž ku 4. syst. 1. taktu). Ale s jakým pathosem,\ns jakou odvahou se tu Kecal pouští v boj, jak směle\nrozetíná všecky ty gordické uzle ženského pochybo-\nvání a rozvažování! Od dob, kdy A. Lortzing tak\ntrefně nakreslil svého van Beeta, není komické opery,\njež by měla nějaký tak promyšlený a komponistou\ntak šťastně zpracovaný obraz povahy, jakou jest Ke-\ncal Smetanův, zvlášť na tomto místě (5.48., syst.\n4., takt 1. až syst. 5., takt 5.) i můžeme s určitostí\nříci, že Smetana zaujímá touto svou prací jedině\n(i když na ostatní činnosť jeho zřetel nebeřeme) nej-\nskvělejšího místa v genru komické opery vedle skvě-\nlého zjevu v oboru vážného dramatu hudebního R.\nWagnera. Není od místa pedotknouti tu, což\novšem jen ku cti skladateli slouží, kterak théma,\nna počátku scény vyřknuté, za základ karakteristice\nKecalově položil, a kterak je nejenom při výstupu\ntéhož, ale iv dalším průběhu jednání (mezi Kruši-\nnou a Lidmilou) i za nepřítomnosti jeho zřetelně\nbud! v orkestru neb ve zpěvu slyšeti dává. I zdá se,\nže Smetana největší váhu bral na zdařilé kreslení\npovahy Kecalovy a celé již uspořádání opery svědčí\no tom, že se bral drahou novějších dramatiků hu-\ndebních hlavně v tom, že jaksi ohniskem a středem\ncelé opery je též jediná základní myšlénka,\njediná vůle a zásada že vládne celkem, tak jako to\njiž u mistrů Glucka, Beethovena, C. M. Webra, Lort-\nzinga, nověji pak hlavně u R. Wagnera a stoupenců\njeho shledáváme, a jak to nutně býti musí až do\nbudoucnosti nejdálší.\nVýtečnou kresbu povahy Kecalovy sledovati mo-\nžno na každé téměř stránce výtečné partitury Sme-\ntanovy, i unavilo by to zajisté, kdybychom podrob-\nněji rozbírati chtěli jednotlivosti; lépe bude, uvede-\nme-li místa Kecala se týkající, jež vesměs velešťastně\nspracována jsou a dostatečně o genialnosti Smeta-\nnově svědčí, jen označením stránek v klavírním vý-\ntahu. Jsou to zejména str. 49., syst. 1., takt 4. až\nku syst. 2. takt 2.; dále místo, kde praví Kecal:\n„Že je dobrý pochopíte, když za něho ručím já,\" a\nkde nesmírná jeho samolibost zřejmě se jeví, str.\n49. syst. 3—4., str. 49., poslední syst. až do str. 50.,\nsyst. 1. taktll3..—3. Následující tercetto (Ludmila,\nKrušina a Kecal; F—dur, 3/4, Andante ma non troppo)\npak dýše neodolatelnou „vis comica\" a je velice za-\njímavé zvláště vedením hlasů, uhlazenou kontrapunk-\ntikou. Zde patrně vid ěti jest princip Smetanův při\ntvoření, totiž motivická či thematická práce v nej-\njasnějším světle.\nKamkoliv v klavírním výtahu upřeme zrak svůj,\nvšude objevují se nám krásy netušené, jež jak hu-\ndebníka odborného, tak intelligentníko posluchače\npoutati a zajímati musejí.\nNeméně zajímavé jsou mnohé partie matky Lud-\nmily, jako str. 54. syst., 4. takt 1. až str. 55. syst.\n1., pak str. 55, poslední syst. posl. takt až str. 56.\nsyst. 1., 1. takt, kde kathegorický výrok Ludmily se\nopakuje a jemuž tak směšně kontrastuje týmiž slovy\npronešený výrok poslušného pana manžela Krušiny,\nmezi tím co Kecal svým stentorským hlasem s vře-\nlostí líčí toho, jejž by s Mařenkou na věky rád spo-\njil! Jak šťastně a obratně těch tří motivů skladatel\nvyužitkoval ve smyslu požadavků moderní opery\nkomické! A tercetto následující, ač slovy poněkudP\nmonotonní, přede důstojně se k předešlému řadí.\nNa to vystoupí Mařenka. Netušíc ničeho o plánu,\njaký za jejími zády ukul všemohoucí Kecal, táže se\nrodičů: „Aj tatínku, aj maminko, proč pak mne hle-\ndáte?\" Nevědomost, a rozpoložení mysli beze všeho\ntušení o věcech minulých nemůž trefněji býti v hudbě\nkarakterisováno, než neustálou změnou rhytmickou\npři neproměněné motonii melodie. A toho druhu\ndualismus bez odporu zříti lze v oné monodii Ma-\nřenčině (str. 57, posl. systém, takt 1—9.) Průvod\norkestrální, stojící na půdě jak psychologicky, tak\naestheticky oprávněné, možno ve smyslu všech jed-\nnajících osob rodičů, Mařenky, Kecala vylo-\nžiti si, a právě to, že smýšlení povah tak různých\npojednou věrně zobrazuje, vzdátislušno Smetanovi\nco dramatikovi hudebnímu plnou chválu.\nMařence odpovídá Kecal, nemoha již se dočkati\nzdaru svého počínání, podobným ironisujícím sice,\nale vzdor tomu o prázdnotě ducha Kecalova a o ne-\nobmezeném egoismu jeho svědčícím, monotonním me-\nlosem (str. 58. syst. 1., takt 1. až syst. 3., takt 2.).\nPoslední slova jeho, „vážného a vzácného?\" opakuje\nMařenka nemohouc upustiti od monotonie zpěvu svého,\npřemýšlejíc, zda může býti lepšího pro ni hocha nad\nJeníka, jehož tak vřele miluje.\nPrůvod při následujících hned slovech otce\nKrušiny nad míru je ducha- a významu plný.\nČistě polyfonní kvartetto, jež na Ludmilina slova:\n„nebude-li se ti líbit, košíček mu dáš\" následuje,\njest opravdu větou, mistrným pérem pracovanou;\nkdybychom všecky krásy místa toho chtěli náležitě\noceniť, nestačilo by skrovné místo, jehož článku to-\nmuto je dopřáno; řekněme jen, a to dostačí, že mí-\nsto to je jednou z nejdrahocennějších perlí celé\nkomické opery Smetanovy.\nNa to naléhá Kecal na brzké uskutečnění svatby,\nai tu trefně jest karakterisován.\nFinále 1. jednání (C—dur, 2/4, Allegro moderato)\ndělí se v několik ač samostatných, tož přede jedi-\nnou vnitřní základní myšlénkou nerozlučně spojených\nmomentů. Úvod, znázorňující bujné veselí venkov-\nského posvícení, přidělen jest orkestru (str. 66. syst.\n1. až do str. 69. syst. 5.) Později připojí se k němu\nbassi a tenoři sboru (str. 67.) a konečně i ženské\nhlasy podíl bérouna všeobecné veselosti posvícenské."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "165", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.5", "texte": "Orkestrální tato věta vyniká neobyčejnou pikantno-\nstí rhytmiky a zajímavostí harmonickou.\n(Pokračováni.)\n\nZ ciziny a Rakouska.\n\n** Z Petrohradu. (Pův. zpr.) Ředitelství ruské\nhudební jednoty přiřknulo v jednom z posledních svých\nzasedání skladateli P. J. Čajkovskému první cenu\n„Kondratievskou\" (300 rubl.), založenou Michalem\nAleksej evičem Kondratij evem za účelem po-\nvzbuzování skladatelské činnosti, kteráž mu odevzdána\nbyla hned po prvním, s skvělým úspěchem se potkavším\nprovedení jeho zpěvohry „Opričnik\", při hostině jemu\nna počest uspořádané. Zároveň mu odevzdán byl připiš\nředitelství, v němž s vřelým uznáním spomenuto jest zá-\nsluh skladatelových, kterých sobě získal jak v oboru\npísně a menších forem klavírních, tak iv oboru ko-\nmorní, orkestrální a dramatické hudby (1 smyčcový kvar-\ntet do d—dur, 2 symfonie do g—mol a o—mol, 2 sym-\nfonické básně: „Fátum\" a „Bouře\", ouvertury: koncertní,\na k tragedii „Romeo a Julie, jeden sbor z nedokončené\nfantastické zpěvohry konečně zpěvohry „Vojevoda\"\na „Opričnik\"). SI. Klementa Kalasova vystou-\npila dvakráte v Mariinském divadle co „Ratmír\" v Glin-\nkově zpěv. „Ruslan a Ludmila\" a co „Váňa\" v téhož\nzpěv. „Žizň za carja\". Pokaždé došla hojného úspěchu\ni nelze pochybovati, že bude pro ruskou operu získána.\nDle doslechu zpívati bude sl. Kalasova v letní sezoně\nv Londýně ve vlašské opeře. S Vaším krajanem Ant.\nBare alem, dosud členem opery Kievské, uzavřelo ředi-\ntelství Mariinského divadla kontrakt na jeden rok hned\npo zkoušce, aniž čekalo na jeho vystoupení na scéně.\nPaní Raabová, Moravanka, engažována jest opět na dálší\ndva roky s ročním platem 7000 rublů. Dne 12. května\nskončila ruská zpěvohra svou sezonu Meyerbeerovými\n„Hugenoty\". Před tím provozována čajkovského zpěv.\n„Opričnik\" šestkráte, vždy při plném domě as velikým\núspěchem. Nyní nastává všeobecné stěhování- se na-\nšich umělců do krajin jižnějších a do zemí, kde jim ky-\nnou hojné příjmy, tak na příkl. větší část operních pěvců\nodebírá se do Oděsy (mezi nimi též p. Paleček), pí. Leo-\nnova a sl. Esipova do Londýna. Dne 12. t. m. za-\npočaly zkoušky na konservatoři a potrvají vcelku 19 dní.\nDne 9. června b. r. pak následuje veřejná produkce\nchovanců absolvovaných. Co nevidět vyjde tiskem\n(nákladem velmi činné firmy V. Bessela a spol.) úplný\nklavírní výtah Rubinsteinovy zpěvohry „Démon\"\n(libreto dle Lermontova), což zasluhuje i Vaší pozor-\nnosti. Taktéž v tisku se nalézá Wagnera opera „Tanu-\nli áuseru s ruským a vlašským tekstem.\n** Nejnovějši číslo Milánského hudebního časopisu\n„II Trovatore\" přináší poprsí ruského skladatele\nMich. Glinky s scénami z obou z jeho oper „Žizň za\ncarja\" a „Ruslan a Ludmila\" i s životopisem jeho, s vře-\nlým pérem psaným, za účelem tím, aby obecenstvo Mi-\nlánské poněkud připraveno bylo na blízké již provozo-\nvání zpěvohry „Žizň za carja\", prvního to případu,\nkde ruská původní zpěvohra dostane se na jeviště vlašské.\nJaké as bude míti štěstí toto dítě severu na půdě jižní?\n** Ábertova zpěvohra „Astorga\" překládá se do\nvlašštiny a bude prý na některém z vlašských divadel\nprovozována.\n** V Stuttgartu mělo být z usnešení krále dvorní\ndivadlo pronajato; nejnověji ale změnil opět král svůj\númysl a dvorní divadlo zůstane i na dále dvorním.\n** Na dvorním divadle ve provozována\njest nedávno L. Suberta nová opera „Oba lakomci\".\n** Divadlo „Poli team a\" v Římě předvede v jarní\nsezoně letošní obecenstvu mezi jiným: „Dom Sebastiana\"\nDonnizettiho, „La Bataglia di Legnano\" Yerdiho (1849),\n„Saffo\" Paciniho a novinku „Cola di Rienzi\" od Perti-\nchiniho.\n** Místokrál. opera vKahyře zakončila sésonu le-\ntošní představeními ve prospěch chudých ve vlašských\na řeckých koloniích.\n** Z Mnichova uprchlý tenorista Nachbaur po-\nvolán jest z Kannstadtu ku králi bavorskému telegrafem\na následek této audience jest ten, že jest Nachbaur\nengažován, vždy na 3 měsíce v roce za honorář zl. 9000.\n** Y komi c k é opeře ve Vídni bude v příští\nsésoně pohostinsku zpívati proslavená Ad. Patti.\n** J. Strauss mešká ted! v Miláně, kde s vel-\nkým enthusiasmem byl od obecenstva uvítán při prvním\nkoncertu své kapely v divadle „La Scala\".\n** V Miláně zemřel 8. t. m. F. Schott, chef\nznámé firmy nakladatelské „B. Schotta synové\" v M oh u či.\n** Látka oratoria „Sv. Stanislav\", jež toho\nléta F. Liszt ve ville „ďEste\" u Říma hodlá dokon-\nčiti, jest vzata z dějin polských. To stalo se prý k vůli\nkněžně Wittgensteinové, rozené Ivanovské z Polska, jež\njest dávnou přítelkyní Lisztovou.\nJak pověst vypravuje, přejde prý Lip ská kon-\nservatoř v správu státní.\n** v Paříži co nejdříve v komické opeře provozo-\nvati se bude „Král zLahore\" nová opera Masseneta.\n** Y komické opeře Vídeňské zpívá jako\nhost J. Módlinger z Mannheimu.\n** Domek, v němž Mozart napsal svoji „kouzel-\nnou flétnu\" darován jest knížetem Stahrenbergem, jehož\nbyl majetkem, mezinárodní jednotě Mozartově v Solno-\nhradu, kdež v t. zv. „mirabellové\" zahradě bude postaven.\n** Pařížská divadla z letošní sésony zimní mají\nvelký zisk peněžitý. Tak na př. velká opera, ač vyho-\nřela a ač představení na nějaký čas jsou zastavena, měla\nletos zisku o 100.000 franků více, než v posledních\nletech.\n** Světoznámý továrník klavírů Bósendorfer\nve Vídni obdržel od krále italského důstojnický kříž\nřádu „italské koruny.\"\n** V Darmštatu dne 20. dubna řídil p. Nesvadba\n4. koncert dvorního orkestru. Mezi jiným provozovány\nbyly ouvertura k „Aladinu\" od Hornemana a písně\nNesvadbovy.\n** V Hannoveru v 8. koncertu abonentním v král.\ndivadle provozovány byly: Es—dur symfonie Šumana (po\nprvé!), koncert pro smyčcové nástroje od Bacha, kon-\ncert uherský Joachima a „romance\" Bruchova. Solová\nčísla pro housle přednášel na slovo vzatý Joachim."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "166", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.6", "texte": "** Maxe Brucha „Útěk do Egypta\" provo-\nzován byl v Gústrovu v koncertu pěveckého spolku.\nTéhož novější skladba „Dießirken und die Erlen\" (břízy\na olše) přijal do programu jednoho ze svých letošních\nkoncertů Ceciliánský spolek ve Zweibrůckenu.\nZ Neapole. Slovutní manželé Vit ali zakončili\ntyto dny skvělou řadu pohostinských svých her na zdej-\nším divadle „San Carlo\" spůsobem na nejvýše slavným.\nMálokdy otřásalo prostorami divadla takové nadšení, jaké\nzde vzbudili oba umělci, jež hned prvními svými debuty\nstali se miláčky obecenstva neapolského. Yitali jmenuje\nse nyní po celé Itálii vedle nejprvnějších skvělých hvězd\nna obzoru pěveckém, jejímu manželi Augusti prorokuje\nse již nyní slavná budoucnost. Vystoupili spolu 27kráte\nve „Faustu\", 13kráte v „Lucii\" a 3kráte v „Maria\nStuarda\" maestra Palumba.\n** V Turýně provozována bude budoucího měsíce\nnová opera L. Camerany: „DonFabiano de'Corbelli\".\n** Nadaný skladatel vlašský N. de Giosa dokončil\nnovou operu buffu „Gilda e Sparafucile\".\n** Antonín Rubinstein odebeře se v říjnu b. r.\ndo Itálie, aby přítomen byl provozování své zpěvohry\n„Feramors\", na to odebéře se v listopadu do Berlína,\nkde provedeno bude nejnovější jeho dílo dramatické\n„Juda Makabejský\". V prosinci pak poprvé vypravena\nbude na scénu v Petrohradě téhož dosud neprovozovaná\nzpěvohra „Démon\".\n\nKronika zpéváckých spolků a hudebních jednot.\n\n—a.\n*** Ze Slaného. (Pův. dop.) Zpěv. spolek\n„Dalibor\" uspořádal dne 10. t. m. ve prospěch spolku\n„Libuše\" koncert se skvělým věru výsledkem. Zvláštní\nzajímavosti nabyl koncert laskavým spoluúčinkováním\npp. Juppy, No v o tného a Šrámka z Prahy. Z čísel\nprogramu, kteráž milí a vážení naši hosté přednesli, stálo\nna prvním místě krásné, ale velmi nesnadné trio od Niels\nGadeho pro piano, housle a cello. Provedení bylo vý-\ntečné, vskutku virtuosní; každá věta přijata s pochvalou\na ku konci byli páni koncertisté hlučně voláni. Pan\nNovotný hrál na housle „Resignaci\" od Dancla. Ušlech-\ntilá a výrazuplná hra jeho poutala posluchačstvo v míře\nnej vyšší a hlučný potlesk byl odměnou výtečnému jeho\nvýkonu. Pan Šrámek, na slovo vzatý to umělec na\nčello, zahrál tři skladby a sice: a) Arii od J. Š. Bacha,\nb) Zastaveníčko od J. Kaana a c) Uherskou rhapsodii\ndlq Liszta. Všecky tři skladby přijaty s hlučnou po-\nchvalou, zvláště pak „uherská rhapsodie\" obecenstvo\ntak jala, že nechtělo ustat v hlučném volání, až se dal\nvážený umělec pohnouti a přidal ještě národní píseň\n„Ach není tu není\", což opět vyvolalo pravou bouři\npotlesku. „Ave, Maria\" od Gounoda (zpěvní čásť pře-\nkrásně přednesla výtečná naše pěvkyně pí. K. Hemer-\nková) nemine se zajisté svého účinku, provedeno-li tak\nvýtečnými umělci. Part klavírní ve všech jmenovaných\nčíslech zastupoval pan Juppa, a osvědčil se zvláště\nv triu co virtuosa výtečný. Koncert ten utkví zajisté\nvšem v milé památce; kéž bychom mohli ctěné umělce\nopět brzy ve svém středu uvítati* 11. oddělení vypl-\nnila „Píseň o zvonu\" od Rombergra. Provedení skladby\ntéto bylo dokonalé; přední zásluhu oto přičísli dlužno\npečlivému a obezřelému vedení p. řed. Ersta. Sola zpí-\nvaly přední naše síly pěvecké a sice: pí. K. Hemerková,\npp. Štastný, Janda, Mayssl a Stejskal. Též menší úděly\nsolové v altu pěkně zpívaly sl. Skočpolova a sl. Fůr-\nstova. Doprovázení na pianě při „písni o zvonu\" jakož\ni při sboru „Jarní\" od Hásera provedla vždy ochotná\nsl. Hájkova se známou precisností. Barytonové solo\nv sboru „Jarní\" zpíval výrazuplně p.Rus. Povšechnou\nzprávu o zimní saisoně podám příště. (Bude nám ví-\ntána. Red.)\n\n*** Z Mladé Boleslavi. (Pův. dop.) Dne 3. května\nb. r. odbývána v místnostech městského divadla pr-\nvní produkce dívčího pěv. spolku „Mlada\" za\nláskavého spoluúčinkování p. Ignáce Jandy, učitele v Sla-\nném a pěv. jednoty „Boleslav\". Obezřetným řízením\nředitele p. Václava Folprechta provedl spolek veškerá\nčísla, sborová a solová velezdařile; zvláště troj zpěv z opery\n„Belisar\" a „Mladý cikán\", solo pro alt od L. Zvonaře,\nse líbil tak, že obě tyto skladby za bouřlivého potlesku\nvelmi četného obecenstva musely býti opakovány. Ne-\nsnadný sbor mužský „Před přístavem\" od L. de Killé\nbyl bedlivě nastudován a precisně přednešen pěveckou\njednotou „Boleslav\". Vrchol produkce však tvořil „sbor\nvenkovanů\" z opery Smetanovy „Prodané nevěsty\", kte-\nrýmžto číslem nám spolek tento podal nezvratný důkaz\nzdárného prospívání svého i voláme mu srdečné Na\nzdar!\n\nZprávy z Prahy a z venkova.\n\n* P. Ed. Nápravník, carský kapelník v Petrohradě,\nzaslal jíž ředitelství kr. z. divadla českého ku\nprovozování svoji zpěvohru „Ni žegor od o i\", i osvěd-\nčil k divadlu našemu zřídkou vlasteneckou ochotu, ne-\npřipojiv k povolení ku provozování svého díla na našem\njevišti nižádných podmínek.\n* Co na zvláště pozoruhodný zjev literatury básni-\ncké upozorňujeme ctěné své čtenáře na básně Svato-\npluka Čecha, právě vyšlé nákladem Fr. A. Urbánka\nv Praze. Hudebním skladatelům odporučujeme zejména\nvětší cyklickou báseň „Bouře\", v kteréž podává se fan-\ntazii hudebníka mocný podnět. V tomtéž svazku nalé-\nzají se mimo menší básně, ještě tři větší lyricko-epi-\ncké : „Snové\", „Adamité\" a „Anděl\" (sen biblický). Ve\nvšech jeví se pravý genius básnický a vznešený názor\nsvětový. Nákladem téhož kněhkupectví vyšla úhledná\nknížečka „Ohlas nitra\", básné Boženy Studni-\nčko vy, roztomilá to sbírka něžných a vonných kvítků\npoezie lyrické, jež zejména krásné naší pleti vřele od-\nporučujeme.\n* Bibliotéky operních a operetních tekstův (nákl.\nFr. A. Urbánka) vyšel svazek\" 38., jenž obsahuje libreto\nkom. opery F. A. Gevaerta: „Capitaine Henriot\".\n* Dle doslechu hodlá skladatel J. K. Rozkoš ný\nnovou svoji operu komickou „Pytláci\" již pro příští\nzimní sezonu odevzdati ředitelství kr. z. divadla českého.\n* Dnes, jakožto v předvečer církevní slavnosti sva-\ntodušní provedeny budou u sv. Ducha nešpory „in falso"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "167", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.7", "texte": "bordone\" a smíšený sbor od Mettenleitra, dále Hymnus\n„Veni sancte Spiritus4' a ~Regina coeli4' od Jana Aug.\nStarého. Zítra o Boží hod svatodušní provozuje se\ntamtéž o 11. hodině ranní slavná mše od Ródra s vlož-\nkami od Fúhrera a L. Spohra.\n* Tyto dny došel sem list Ant. Rub in steina,\njímž tento oznamuje, že českému divadlu v Praze mile-\nrád přenechává právo ku provozování svojí zpěvohry\n„Děti stepi\" a že by k prvnímu jejímu představení\nrád navštívil Prahu. Zajisté, že zpráva tato spůsobí\niv širších kruzích přátel naší opery radostné pohnutí.\nMůžemeť tenkráte vším právem se těšiti na budoucí zi-\nmní sezonu operní, která vedle těchto zde spomenutých\nvynikajících novinek zajisté nás překvapí také ještě ně-\njakou novinkou domácí.\n* Z Pardubic. Na oslavu památky pětadvacítile-\ntého trvání akademického čtenářského spolku v Praze\nuspořádál ženský pěvecký spolek „Ludmila\"\nkoncertní zábavu ve čtvrtek dne 21. t. m., jejížto\nzajímavý program tuto sdělujeme: 1. Sbor studujících,\nsmíšený sbor z oratoria „Mistr Jan Hus\" od Dr. K.\nLoweho (Sp. „Ludmila\" s pány pěvci ochotně spolu-\núcinkujícími.) 2. „Na nebi plno hvězdiček\", dvojzpěv\nna slova Y. Hálka složil K. Bendi (sl. A. Řehákova\na A. Uhlířova.) 3. Písně od Fr. Liszta a R. Schu-\nmanna (MDr. Cibulka.) 4. IV., V.a YI. výj ev z opery:\n„Prodaná nevěsta\" od Bedřicha Smetany: (p. Me-\nv v\ndal. sl. Řehákova, sl. Goldsteinova. p. MDr. Cibulka.)\n5. „Brouk a růže\", smíšený sbor od V. Yeita (Sp.\n„Ludmila\" s pány pěvci.) 6. „Májová píseň\", dívčí sbor\nod R. Šumanna (Sp. „Ludmila\".) 7. a) „Když jsem\nse díval do nebe\", píseň na slova V. Hálka od (MDr.\nCibulka.) b) „AchHaničko, má perličko\", píseň na slova\nF. L. Čelakovskéko J. J. Ře b ák a. 8. Sbor ven-\nkovanů obžinky slavících, smíšený sbor z nové komi-\ncké opery: „Dvě vdovy\" od Bedřicha Smetany\n(Sp. „Ludmila\" s pány pěvci.)\n* Koncerty. Ke dnům svatojanským uspořádal\nsmíšený pěvecký spolek „Beseda\" hostům do Prahy\nzavítavším koncert a zapěl v něm dva sbory z opery\n„Dardanus\" od Rameuaa, „Pannu jezerní\" od\nHřímalého a „Žneckou\" od Pivody, známé to\nskladby z koncertu ve prospěch nadace Skuherského.\nMimo to přednesl čtyry národní písně, účinně pro smí-\nšený sbor Fr. Pivodou upravené, a poněkud šablono-\nvitý sbor „Hvězda útěchy\" od Pauknera. Slečna\nz Ehrenbergů zavděčila se přednesem koloraturní arie\nz „Traviaty\" odVerdiho, a pan Karel ze Slav-\nkovských zdařilou interpretací nesnadné Lisztovy\ntransskripce na motivy z „Don Juana\", četné obe-\ncenstvo nešetřilo hlučnou pochvalou. Dne 17. května\nodbýval se koncert ve prospěch onemocnělých členů\nspolku zlatníků a stříbrníků pražských s velmi pestrým\nprogramem. Piano zastoupeno bylo „étudou\" (f—dur)\nod Liszta a „noveletou\" (d—dur) od Šumanna,\nkteréžto piecy co nejzdařileji přednesl obratný pianista\npan Jiránek. Písně zpívali slečna Julie Červen-\nkova a pan Š vi p 1, ona přednesla pěkným hlasem\nvšak nedosti ještě vybroušenou koloraturou arii z Trou-\nbadouru od Verdiko, pak „zpívejte ptáčkové\",\na „Aj fialinko v úkrytu\" od Pivody, tento pak\npřednesl se známou dovedností Hlaváčovu dojemnou\npíseň „Zabitý\" známou co přílohu k „Daliboru\", a jednu\nněmeckou od Pauknera. Pan Weber osvědčil se opětně\npřednesem první věty z koncertu od Bazziniho\n(v d—dur op. 15.) a fantazií na sextett z Lucie\npro housle od Lubaina co houslista honosící se tech-\nnikou jemně vybroušenou, přednesem elegantním a odu-\nševněným. Hojné pochvaly dostalo se též nevidomému\nčellistovi panu Maškovi za zdařilý přednes polonézu\nod Chopina. Průvod na pianě obstarali střídavě pá-\nnové Jiránek a Paukner.\n\n—r.—\n\n* Jubilejní slavnosť, uspořádaná na oslavu 25letého\ntrvání akademického čten. spolku, honosí\nse zajisté programem bohatým a veimi zajímavým. V so-\nbotu o 'A 8 večer bude v divadle Novoměstském slav-\nnostní představení, k němuž vybrán V. Hálka „Závis\nz Falkenštejna\". Před tím provede se slavnostní\nouvertura, komponovaná mistrem Smetanou, a ducha-\nplná ouvertura k dramatu „Boris G o dun o v\",\nsložil Jurij z Arnoldu. Mezi tyto skladby položen\njest slavnostní proslov Svatopluka Čecha, jejž přednesou\ndámy Sklenářová-Malá, Šamberková a Veverková, a jenž\nzakončí se živým obrazem, pořádaným řiditelem p. Ko-\nlárem ml. Po divadle v sále měšťanské besedy společný\ndýchánek. V neděli o 'A 10. slavnostní valná\nhromada spolková v tělocvičně „Sokola a odpo*\nledne na Žofině banket. V pondělí ve 12 hodin v po-\nledne slavnostní akademie s následujícím progra-\nmem: 1. Předehra k opeře „Libuše\", složil B. Sme-\ntana. 2. Scherzo z 2. D—mol symfonie od A.\nDvořáka (nové). 3. „Umírající kus i ta\" , dramatická\nscéna na slova E. Ziingla, v hudbu uvedl K. Bendi. 4.\n„Sádko\", symfonický obraz od Rimskijho Korsakova\n(nové). 5. Sbor Tatarů z opery „Marie Po to cká\",\nkomponoval L. E. Měchura. 6. „Záboj, Slavoj i Lu-\ndiek\", symfonický obraz od Zd. Fibicha (nové). V di-\nrigování uvázali se pp. Smetana a čech st. Sbory před-\nnese „Hl ah o 1\", orkestrální čísla „Filharmonie\".\nOdpoledne pak ve 3. hod. následuje na Žofíně zahradní\nzábava.\n* Z arény Smíchovské. Společnost páně Švan-\ndova bude předváděti obecenstvu v letošní saisoně také\nmenší opery a hlavně rozmarné operety. Pro sobotu\njest určen Maillardův „Zvonek poustevníkův.\n\nČeská zpěvohra. Hugenoti — Dvě vdovy —\nJavotte Dom Sebastian. Nepříznivé počasí s uieustá-\nlým téměř deštěm velmi bylo na ujmu prvním předsta-\nvením, jimiž otevřela zpěvohra česká letní svou saisonu\nv Novoměstském divadle. Dne 13. dávána byla Meyer-\nbeerova opera „Hugenoti* v známém celkem obsazení\nřízením p. kapelníka Smetá ny. Na výši situace se\njedině udrželi: slě. z Ehrenberků (královna) sic. S á-\nkova (páže) a p. Lev co Nevers. P. Kinský měl by\njiž konečně jednou hlouběji vniknouti ve svou úlohu\n(St. Bris). Též p. Šára přednesl solo své v rataplanu\nhlasem svěžím a bez úhony. Celek šel, vzdor tomu že\nnebylo popřáno dosti času připravní zkoušce, dosti pre-"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "168", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740523-01.1.8", "texte": "cizně. Neškodilo by, kdyby režie jednou svědomitěji do-\nhlídla na vystrojení mužského a zejména dámského sboru,\nkdež se často setkáváme hlavně ve střihu obleku s nej-\nkřiklavějšími nesrovnalostmi. Taktéž řízením Sme-\ntanovým provozovány byly v dnech Svatojanských\ntéhož mistra „Dvě vdovy\", jež hojnému se těšily úča-\nstenství hlavně se strany venkovských ctěných hostů.\nPředstavení bylo v předplacení; pakliže vybráno bylo,\njak výkazy divadelní dosvědčují mimo předplatitele ještě\n990 zlatých, tu nevíme věru, co souditi máme o pro-\nlhavosti jistých lidí, kteří neostýchali se tvrditi, že bylo\ndivadlo prázdné! Když jinak dílu Smetanovu uško-\nditi nemohou, mstí se aspoň spůsobem zmíněným. Pro-\nvedení celé opery bylo animované. Na „Sebastianu\"\nač bylo počasí velmi příznivé, bylo tak prázdno, jako\nv partituře téže opery. Pak prý obecenstvo rádo slyší\npodobné vlašské paštiky! Doufáme, že si řiditelstvo dá\npro budoucnost pokoj s podobným zbožím a byť si bylo\nku provedení jich vybízeno sebe svůdnějšími slovy přá-\ntel i příznivců vlašských oper, které se tak rychle a\nbeze všeho namáhaní studují a dirigují!\n\nx.\n\nVšem přátelům a příznivcům\nvlasteneckého umění hudebního!\nDr. Procházka,\njednatel hud. odboru.\nDr. Rieger,\nstarosta had. odboru.\nPři společnosti musea království českého zřízen\nodbor hudební za tím hlavně účelem, aby ve\nzvláštním oddělení sbírek musejních soustřediti hle-\nděl co nejhojnější a nejvšestrannější material, jenž\nby svědčil o ruchu, jaký v minulých dobách panoval\nv našem životě hudebním, a o téhož nynějším stavu\ni neustálém pokroku.\nHudební odbor obrací se tudíž ke všem vlasten-\ncům, kteří jakékoliv památky staršího umění\nhudebního chovají (nechť jsou to skladby nebo\nknihy nebo nástroje nebo autografy nebo\npodobizny), aby ve prospěch krásné a dobré věci\nji společnosti musea království českého bud darem,\nbud jiným spůsobem postoupili, anebo alespoň ku\nproskoumání a po případě i k opsání zapůjčili.\nNejvětší pozornost věnuje odbor hudební starým\nkancionálům- českým, v nichž složen jest mnohý\ndosud nedosti oceněný a zužitkovaný poklad, a na-\nděje se, že majitelé takových kancionálů budou jej\npři tom všemožně podporovati. Především spoléhá\nodbor na vlastenecká, umění milovná za-\nstupitelstva obecní, že pilně budou o to dbáti,\naby v chrámech jejich patronátu nepřišla žádná starší\nhudební památka ve zmar a spíše dle možnosti úplné\na správné seznamy všech starších hudebnin spiso ■\nvány byly co prameny dějin církevní hudby zvláště\ntenkráte velmi důležité, podaří-li se, shrnouti je\nv jedno obsáhlé repertorium skladeb hudebních, v němž\nby se každý badatel snadno a rychle oriectovati\nmohl. Odbor hudební vytknul sobě mimo to i krásný\ncíl, k jehož dosažení bude se zajisté svědomité\npřičiůovati každý upřímný přítel české hudby: vy-\ndání sebraných českých chorálů, pročež\nzejména k této věci obrací pozornost všech, kdož by\njakýmkoliv spůsobem snaze té mohli býti nápomocni.\nPři studium historických pramenů vše-\nobecných vyskytují se nezřídka jednotlivé podrobné\nzprávy a narážky nejrůznějšího druhu, které pro\ndějiny hudby a tudíž i vzdělanosti vůbec mohou míti\ncenu nenahraditelných příspěvků. Sdělování tako-\nvých zpráv, také dat životopisných i z doby novější\n(s přísným udáním pramenu) přijato bude vždy\ns vděčností; neboť jen takovou cestou lze připravo-\nvati material k zevrubnému pragmatickému vypsání\nhistorie české hudby.\nAby však neobmezovaly se sbírky musejní to-\nliko věcmi náležícími do minulosti, bylo by ovšem\nprospěšno a záslužno, aby všichni vlastenečtí\nvydavatelé hudebních skladeb a spisů o\nhudbě jednajících, jakož i podobizen hudebních\numělců po jednom exempláři skládali v museum krá-\nlovství českého, cožkoli v oboru tom uveřejňují;\ntouto bez odporu docela snadnou cestou bylo by pak\nmožno, docíliti během času hudební archiv český,\njenž by byl dokonalý a úplný a zachovati památku\nskladatelů a spisovatelů samých.\nKonečně zve odbor hudební každého, koho česká\nhudba a její historie jakýmkoliv směrem zajímá, aby\nk němu přistoupil, čímž se ovšem zároveň stává čle-\nnem společnosti musea království českého.\n\nPříští hudební příloha obsahovati bude dvĕ\nvelmi zdarilb pisne dr. Ladisi. Zelefiskeho (prof,\nna konservatofi Varsavske) a An ton! 11 a Foerstra\n(fed. kuru v Lublani)."}]}