{"numero_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_sha256": "ff4ddcfb6d01b80f17731542323e0daf349917ffd9a80d82b9c8a0afbfe73b18", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1874/05/30_01/bmtnabd_1874-05-30_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c001", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "169", "page_fin": "169", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.1", "titre_corps": "Památné dni hudební.", "titre_sommaire": "Památné dni hudební.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "169", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1318, "texte": "Památné dni hudební.\n\n30. květ 1794 † Jan Ant. Mareš, hud. sklad, a cárský kapelník\n— v Petrohradě.\n„ „ 1794 nar. Hynek Mošeles, sklad, a prof. na konser-\nvatoři lipské v Praze.\n„ „ 1833 ý Joz. Slavík, slov. housl. Český —ve Vídni.\n„ „ 1846 I. pro. Lorzingovy zpěv. „Zbrojíř\"—ve Vídni.\n„ „ 1863 f Jozef Gartner, výb. varhanář v Praze.\n„ „ 1870 f Joz. Ferd. Vraný, výb. kontrabasista a prof.\nna konserv. ve Vídni.\n31. „ 1809 f Joz. Haydn, slovutný sklad. —ve Vídni.\n„ . „ 1817 nar. J. Zvoneček, sklad. v Brně.\n„ „ 1854 fV. Lisinský, sklad, horvátský vZáhřebě.\n3 3 1868 ý Fr. Sušil, zasloužilý sběratel moravských\nnár. písní v Bystřici nad Pernštýnem.\n1. červ. 1768nar. J.Elsner, sklad, polský a zaklad, konserv.\nvaršavské v Grotkově.\n2. „ 1807 nar. R. Fíihrer, cirk. sklad. v Praze.\n„ „ 1861 fV. Linda Matoušek, housl. český v Krakově.\n„ 3 1865 fJ. Preisinger, op. zpěv. ■ Praze.\n3 „ 1872 ý Jindř. Esser, sklad, v Salzburku.\n3.3 1594 f Orlando Lasso, siovut. sklad, církevní, po-\nslední ratolest školy nizozemské v Mnichově.\n3 3 1801 np,r. Fr. Škroup, operní sklad. —ve Vosicích\n(v Chrudimsku).\n4.3 1811 nar. Jan Fo 11b erger, sklad. —v Ratibořských\nHorách.\n5. „ 1722 f Jakub Kiihnau, theoretik hud. v Lipsku.\n„ „ 1813 f Giovanni Paisiello, op. ski. v Neapoli.\nn 3 1826 ýK. Maria Weber, slovut. sklad, operní\nv Londýně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c002", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "169", "page_fin": "169", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.1.1", "titre_corps": "30. květ 1794 † Jan Ant. Mareš, hud. sklad, a cárský kapelník", "titre_sommaire": "30. květ 1794 † Jan Ant. Mareš, hud. sklad, a cárský kapelník", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "169", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.1", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 1318, "texte": "30. květ 1794 † Jan Ant. Mareš, hud. sklad, a cárský kapelník\n— v Petrohradě.\n„ „ 1794 nar. Hynek Mošeles, sklad, a prof. na konser-\nvatoři lipské v Praze.\n„ „ 1833 ý Joz. Slavík, slov. housl. Český —ve Vídni.\n„ „ 1846 I. pro. Lorzingovy zpěv. „Zbrojíř\"—ve Vídni.\n„ „ 1863 f Jozef Gartner, výb. varhanář v Praze.\n„ „ 1870 f Joz. Ferd. Vraný, výb. kontrabasista a prof.\nna konserv. ve Vídni.\n31. „ 1809 f Joz. Haydn, slovutný sklad. —ve Vídni.\n„ . „ 1817 nar. J. Zvoneček, sklad. v Brně.\n„ „ 1854 fV. Lisinský, sklad, horvátský vZáhřebě.\n3 3 1868 ý Fr. Sušil, zasloužilý sběratel moravských\nnár. písní v Bystřici nad Pernštýnem.\n1. červ. 1768nar. J.Elsner, sklad, polský a zaklad, konserv.\nvaršavské v Grotkově.\n2. „ 1807 nar. R. Fíihrer, cirk. sklad. v Praze.\n„ „ 1861 fV. Linda Matoušek, housl. český v Krakově.\n„ 3 1865 fJ. Preisinger, op. zpěv. ■ Praze.\n3 „ 1872 ý Jindř. Esser, sklad, v Salzburku.\n3.3 1594 f Orlando Lasso, siovut. sklad, církevní, po-\nslední ratolest školy nizozemské v Mnichově.\n3 3 1801 np,r. Fr. Škroup, operní sklad. —ve Vosicích\n(v Chrudimsku).\n4.3 1811 nar. Jan Fo 11b erger, sklad. —v Ratibořských\nHorách.\n5. „ 1722 f Jakub Kiihnau, theoretik hud. v Lipsku.\n„ „ 1813 f Giovanni Paisiello, op. ski. v Neapoli.\nn 3 1826 ýK. Maria Weber, slovut. sklad, operní\nv Londýně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c003", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "169", "page_fin": "171", "image_debut": 1, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.2", "titre_corps": "Několik praktických pokynutí o tvoření „krásného tonu“, o vokalisaci a o vyvinutí hlasu. Sděluje J. Pech.", "titre_sommaire": "Několik praktických pokynutí o tvoření „krásného tonu“, o vokalisaci a o vyvinutí hlasu. Sděluje J. Pech.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "169", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.1", "debut_caractere": 1320, "fin_caractere_exclue": 3464, "texte": "Několik praktických pokynutí o tvoření\n„krásného tonu“, o vokalisaci\na o vyvinutí hlasu.\nSděluje J. Pech.\n(Dokončení.)\nVe většině případů teprv nyní rádno bude, při-\nstoupiti také ku cvičení „krytého tonu\", a sice\nco možná nejslabšího (tedy nejjemnějšího tak zva-\nného „mezzavoce\"), při čemž zejména záleží na ur-\nčitém, lehkém vyslovování. I toto cvičení počíti musí\nstřední polohou hlasu, a pravidelný postup jeho jest\ntentýž, jak jsem jej byl pro cvičení „otevřeného tonu\"\nnaznačil. Podotýkám pouze ještě, že i zde na „fal-\nset\" zapomínati se nesmí; a opakuju z úmyslu, co\njiž dříve jsem byl pověděl, že všecka v „otevřeném\"\ntoúu nabytá obratnost obyčejné v míře ještě zvět-\nšené sama sebou též na ton „krytý\" přechází. K čím\npak větší obratnosti vůbec (nejen tedy zběhlosti\nv rychlém střídání tonů) hlas dospívá, tím se stává\nschopnějším rozmanitých odstínů jak v síle tak v bar-\nvitosti zvuku, a tedy i obtížného přecházení z tonu\nkrytého v otevřený i falsetu v hlas prsní, a naopak ;\na tu pak i možno bude pokusiti se již o postupné\nsesilování a seslabování („crescirování\" a „decrésci-\nrování\") jednotlivých tonů jak v prostřední poloze\nhlasu prsního tak i ve falsetu, a konečně o tak\nzvanou „messa di voce\", v níž ton od nejjemněj-\nšího nádechu poznenáhla vzroste ve zvuk mohutný\na rovněž tak znenáhla opět se ztrácí, až téměř v pouhý\ndech se rozplyne.\nSkutečně krásné provedení takové „messa di\nvoce\" náleží k nejobtížnějším umělůstkám zpěvním,\navšak na pravém místě nemine se s nejskvělejším\nvýsledkem. Zejména zakončení pěkným seslabováním\ntonu vyžaduje zvláštní obratnosti, aby hlas příliš\nnáhlým ustupováním dechu z otevřeného tonu v krytý\nneb ve falset nápadně „nepřeskočil\". Takovému\npřeskočení zabrání se. nejlépe, pakli dosti záhy\nod nejprvnějšího slábnutí dechu ton stále více se\nvyjasňuje, čímž ustupování dechu stane se velmi\npoznenáhlým; při dechu však příliš už oslabeném ani\ntento prostředek dosti výdatně by nezpomohl. •\nAvšak pravidelné cvičení takovéto „messa di\nvoce\" rádno pro vždy (tedy i při značnější pokroči-\nlosti) obmeziti výhradně jen na střední polohu hlasu\nprsního jakož i na nejpřístupnější tony falsetu, a"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "170", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5708, "texte": "toliko výminkou při dobré disposici někdy též v kraj-\nních polohách hlasu o nč se pokusiti.\nSkoro stejné opatrnosti zachovávali třeba ohledné\npřestupování přirozených mezí rejistříku v obor re-\njistříků sousedních, ač ovšem při hlase úplné již vy-\nvinutém mírné, občasné cvičení ve vzájemném pře-\nstupování takovém o 1 neb 2 tony (silou toliko\nmírnou!) vyrovnání zvuku různých rejistříků a tudíž\ni snadnému přecházení z jednoho do drubéno značné\nnapomáhá.. Dokonalý přednes mnohých skladeb ovšem\nnespokojí se témito dvéma přesahujícími tony ; avšak\nzajisté jest hlasu prospěšnějším, čím řidčeji zavadíme\n0 všecky poněkud většino napnutí vyžadující vý-\nminky; a proto učiníme nejlépe, pakli při cvičení\njen ob čas se přesvědčíme, zdali ten či onen „vzá-\ncný\" ton již ve své moci máme, a na to upokojeni\nhned zas ku pravidelnému cviku „zlaté střední po-\nlohy\" se navrátíme.\nUmění pak, dáti hlasu vždy barvitost skladbě\n1 každé nejmenší části její přiměřenou (bud jasnější\nneb temnější, měkčí neb tvrdší atd. jak jen všecky\nty odstíny nazvati chceme) náleží rozhodné do oboru\ncitu as ním souvisící duševní činnosti, a dle toho\nvysvětluje se téměř samo sebou. Jaký výraz jeví\nse v naší tváři či fysiognomii, takové barvitosti bude\ni zvuk současné vyluzený; a pokud se nezmění vý-\nraz tváře, potud i barvitost zvuková zůstane na\nvšech tonech i hláskách stejnoměrné tatáž, při čemž\npak jen sluší vždy stejně zachovávali známá již\npravidla vokalisace a tvoření tonu. Záleží tedy\njen na tom, aby pěvec též schopen byl\npravé umělecké nálady as výrazem slov\ni skladby do podrobná souhlasící mimiky\nči změny tvářnosti tak dobře jako dobrý\nherec.\nMnoho zajímavého dalo by se též povédíti o cvi-\nčení a pěstování „k oloratury\"; avšak nenáleží\nto již přísně do vytknutého programu, proto obme-\nzuji se zde toliko na několik všeobecnějších pozná-\nmek. Tak jako všude, nedá se i zde nic řádného\nnásilně vynutit. Jest zcela přirozeno a též tak po-\nchopitelno, že jen ten dospéti může k sběhlejšímu\nstřídání vícera tonů v rozmanitých postupech a sku-\npinách (tedy k tak zvané „koloratuře\"), kdo nejprv\nnad každým tonem zvlášť úplnou vládu si osvojil a\npak též v přirozeně vzrůstajícím postupu o bezvadné\nstřídání a spojování jich s vytrvalou pilností po delší\nčas se byl pokoušel; tak přijde koloratura sama a\njistě, kdo však by bez ohledu na krásný tona vo-\nkalisaci třeba i po celý život svůj pouhým mecha-\nnickým cvičením nejrozmanitějších fioritur, melismat,\nrulad a trilků se mořil, ten nanejvýš že. pilností\nsvou snad k jakési ohebnosti hlasu dospěje, avšak\nani jediný ton jeho nebude zvučným a určitým, čili\njinými slovy, koloratura jeho věčně zůstane smazanou\na nestejnou a hlas jeho v nejkratší době se rozpadne.\nBohužel, že takových koloraturních pěvců a pěvkyň\nroste každý den jako hub po dešti! Kdo však i s ko-\nloraturou zamýšlí to upřímné, tomu ve všech přípa-\ndech dobře poslouží známá již pravidla o střídání\ntonů na jediné samohlásce.\nJeště mnohem více dalo by se povédíti o „před-\nnesu\", zejména pak'o „deklamaci ve zpěvu\"; avšak\ni rozřešení této otázky musím (z příčiny už zprvu\nuvedené) úplné přenechati povšechnému vzdě-\nlání svých trpělivých čtenářů, bez něhož ovšeui\npravého umělce nelze si ani mysliti. Toliko o jednom\nzdá se mi nutno i zde ještě v krátkosti se zmíniti,\nt. j. o tak zvaném „portamentu\". „Portamento\"\njest jakési „přenešení\" tétéž slabiky z jednoho tonu\nna druhý tím spůsobem, že tento druhý ton ozve se\ndvakráte, nejprv co jakási předrážka (avšak na ujmu\ntrvání předešlého hlavního tonu provedená) a po\ndruhé co druhý hlavní ton beze vší ujmy svého tr-\nvání pravidelně nastupující (obyčejně na jinou sla-\nbiku).\nSpojení obou tonů musí být co nejtěsnější;\navšak nesmíme mimo ně ještě snad i jiné, mezi nimi\nležící tony slyšeti, jež by nám snadno povážlivé při-\npomínati mohly zívání. Taktéž nesmíme jemné ozdůbkv\ntéto (zejména ve vášnivých neb tklivých momentech\npůsobivé) užívati příliš často, nemá-li se státi všední\nneb dokonce i protivnou. Že pak i patřičné stří-\ndání rejistříků jakož i tonu otevřeného a kryténo\nnáleží k mocným prostředkům uměleckého přednesu,\nrozumí se vlastně samo sebou. Střídání toto ostatně\nnutno jest i z ohledů zdravotních.\nNemám sice v úmyslu, pánům lékařům snad\n„plésti se do řemesla\", avšak přec musím poněkud\naspoň dotknout se i té stránky „zdravotnictví\"\nčili „dietetiky\", která s vyvinutím hlasu bezpro-\nstředně souvisí.\nRozumí se, že jen ten se může věnovati zpěvu,\nkdo už přírodou samou „dobrým\" hlasem jest ob-\ndařen (ač ntjjcdy i z hlasů zcela nepatrných .dobrým\ncvikem vyvinouti se mohou hlasy dosd pěkné i velmi\nobratné), a jemuž nevadí v tom jakási choroba plic\nneb ostatních orgánů zpěvních.\nI stejné zřejmým jest, že každý pěvec svědomitě\nchránili se musí všeho, co by jej oslabovalo, jakož\núsilovné domáhati se má všeho, co by jej posilovalo;\nproto nechť nikdo necvičí příliš mnoho (až snad do\nunavení), zato však raději tím častěji, a především\nsoudné a přísně. Gvičil-íi pěvec nepřetržité asi po\nčtvrt hodiny, musí následovat sti neb 10ti minutová\npřestávka (již vyplnili možno příhodnou látkou the-\noretickou nebo esthetickou); a to může se opakovali\ntolikrát, až by celá „lekce\" vyplnila třeba i 2 ho-\ndiny. Tím spůsobem možno cvičiti každý den před\npolednem i po poledni, nikdy však bezprostředné po\njídle. Mnohdy též krátké cvičení z rána (ještě před\nsnídaní) bývá hlasu na prospěch.\nKaždá sebe menší churavost žádá zvláštního\npovšimnuti a • přiměřeného šetření; a byla-li by váž-\nnější , lépe po čas trvání jejího ani nezpívat. To\nvšak nesmí nikoho svésti, aby snad pro každou ne-\npatrnou „disposici\" hned zanechal pravidelného cvi-\nčení; ba za zvláštních okolností může mnohdy ta-\nková maličká indisposiče leckomu být i k prospěchu,"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "171", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2952, "texte": "poněvadž jej donutí k větší pozornosti i k vynalo-\nžení větší obratnosti, než s jakou by se spokojil\njsa výtečně „příhlase\", atak mnohému teprv zvláštní\npřekážka přírodní dopomůže k pravému poznání a\nk pravé chuti.\nVeledůležitým zjevem pro každého učitele zpěvu\nje tak zvaná „mutace\", t. j. přechod hlasu dětského\nv hlas dospělého člověka. Bezprostřední příčina zjevu\ntoho leží v náhlém vyvinování-se, a silném růstu hrtanu\nv době uzrávání člověka; a proto je souhlasně s touto\nzměnou též přechod ten u hochů mnohem násilněj-\nším a nápadnějším (ze sopránu neb altu do tenoru\nneb bassu), než u děvčat. „Mutací\" počíná u děvčat\nasi v 13. roce, u hochu pak až po 14. neb 15. roce\na trvá v celku asi 3 neb 4 roky, nejhorší doba její\nvšak, v níž zvláštního šetření a někdy (zvlášť u ho-\nchů) i úplného zastaveni cvičení zpěvu zapotřebí bývá,\ntoliko několik měsíců. Hlas před mutací stává se\nobyčejně nápadné plným a silným, avšak též poněkud\nkřiklavým, a tu již nastává nutnost opatrného šetření,\nzvláště krajních poloh hlasu; nato pak stává se oby-\nčejně mdlým a nejistým a u hochů často též chra-\nplavým neb i docela bezzvučnýrn, a v tomto posle-\ndnějším případě nutno jest na čas (as na několik\nměsíců) cvičení úplně zastavit)'.\nV příznivnějších případech však lze i šetrným,\ntoliko na skrovnou sílu a střední polohu hlasu ob-\ninezeným cvičením hlas chlapecký poznenáhla pře-\nvésti ve hlas mužský, načež nutno jest tak dlouho\nna pouhou střední polohu se obmeziti, až pravá po-\nvaha hlasu (zda tenor, baryton neb bass) úplné se\nustálí. Plný, neobinezený proud pravého uměleckého\ncviku u vyvinování hlasu může vlastně započíti až\npři úplné tělesné zralosti, tedy u děvčat teprv po\n15. neb 16. roce a u mužských až po 18. neb i\n21. roce, po kterémž čase však (dle svědectví mistrů\nve věci té zkušených) nadejde prý ještě jednou doba\n(u dam po 21. neb 23., u mužů po 25. až 27. roce),\nv níž dokončení vyvinutí plic opět na nějaký čas\n(někdy skoro až na 2 léta) pravou harmonii mezi\ndechem, výslovností a silou hlasu poněkud přeruší,\njíž opět jen šetrností a mírností lze se domáhati.\nÚplného, všestranného vyvinutí hlasu (nikoli však\nnejdokonalejší umělosti ve všestranném jeho ovládání)\nlze u lidí dospělých řádným návodem dosáhnouti\npravidelně asi za 3 neb 4 roky; zvláštním talentům\npovede se to však někdy i dříve. Mnohem zdlou-\nhavější a obtížnější bývá napravování hlasů dřívějším\nchybným užíváním poněkud již poškozených ne-\nboť nejedná se tu o pouhé odvykání, nýbrž o sku-\ntečné vyléčení poškozeného organu —; avšak je\nve většině případů přece možné, ač obvčejné pro\nučitele dosti nevděčné.\nA tecř, vyčerpav vytknutou látku zúplna i dosti\ndo podrobná, doufám, že mnozí z laskavých čtenářů\njiž lépe porozumějí tomu, co jsem byl hned na po-\nčátku pojednání tohoto pověděl: že totiž řádná me-\nthoda uměleckého zpěvu jest věcí zcela přirozenou a\njednoduchou, vyžadující však upřímné odhodlanosti\nk práci vážné, ke skutečnému studium, a vytrvalé\npilnosti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c004", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "171", "page_fin": "172", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.3", "titre_corps": "Z ciziny a Rakouska.", "titre_sommaire": "Z ciziny a Rakouska.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "171", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.3", "debut_caractere": 2954, "fin_caractere_exclue": 5773, "texte": "Z ciziny a Rakouska.\n\nDr. hrabě Laurencin.\n** Z Vídně. (Pův. dop.) Prof. Hellmesberger\nukončil le'ošní kvartetní zábavy spůsobem velmi skvě-\nlým a duchaplným. Obojí spůsob jeví se v Spohrové\ndvojitém kvartetu ve—mol op. 19, jakož iv Beetho-\nvenově kvartetu v b—dur (op. 130), kterýmž koncert\nzakončen byl. U Spohra trůní nejmilostnější grácie spo-\njena s čarovně se usmívajícím humorem, u Beethovena\npak panuje v každé jednotlivé větě v sobě uzavřený\nvesmír duševního života. Byl bych věru na rozpacích,\nkdybych měl připsati, mezi oba mistry vloženému triu\npro klavír, housle a čello od Rub i nsteina, jiného vý-\nznamu než virtuosní, formelně hudební. Všechno zní,\nstkví se a přilehá sice zevně, uvnitř však jest to dílo\nbez pravé nálady. O provedení všech téchto tří čísel\nnetřeba siřití slov, byloť důstojné mistrů jich. Ve kvar-\ntetu Spohrově účinkovali vedle Hellmesbergra a\njeho spojenců sl. T. Seydelova, a pánové Nikiš,\nZellner a Kupfer. V R übins tei no vě triu měla\nklavírní part v rukou pianistka sl. Žofie Mendlova,\nžákyně prof. Epsteina. „Sing-Akademie\" skon-\nčila již též své letošní produkce. Mendelssohnovy\n„Drei Sprůche\" (op. 19.) pro osmihlasý -sbor patří\nk nejlepším a nejvážnějším výtvorům doby novější.\nŽrlra 41. od Benedetta Marceli a pro dva, soprá-\nnové hlasy s průvodem varhan, jež zastupoval klavír,\nrepresentuje jakýsi naivně nábožný živel. „Cruci-\nfixus\" od Antonia Lottiho pro osmero hlasů jest\nskutečně pyramidální obraz hudební spůsobu naznačeného.\nTéž Frant. Šubert drží se naivní zbožnosti ve svém\n„hymnu\" s průvodem klavíru v, polyfonním stylu.\nRobert Franz mluví ve svém jednohlasém sboru so-\npránovém „Ave Maria\" mluvou moderní askesy, ja-\nkouž Šumán v život uvedl a Liszt k nejdokonalejšímu\nstupni přivedl. Y Rheinbergerově sboru s průvo-\ndem klavírním „Noe\", jeví se na začátku směr Šuman-\nnovský, potom ale stává se skladba citelně mělkou a\nmdlou, a teprv konec, poněkud na některé Lisztovy\nsbory upomínající, smiřuje nás s celkem. Co se týče\nprovedení , musí se vzdáti všechna čest akademii,\njakož i zástupcům partií solových a průvodu kla-\nvírního. Mimo uvedená čísla přednesla sl. Terezie\nSeehóf e r o v a tři písně R.Wagnera. Velezdařilý byl\npřednes čellisty Řeinholda Hummera Šumanno-\nv ých „Drei Stucke\" im Yolkston (op. 102). Na květnou\nneděli provedlo dvorní operní divadlo nejlepšími sílami\nHa e n dl o v o oratorium „M es i á š\" dle spracování Mozar-\ntova a v pondělí na to operní úryvky z „Id omene a\"\nMozarta, „Medey\" Cherubiniho a „Yestalky\"\nSpontiniho, tedy výhradně skladby to tíhnoucí ku\nsměru slavného jich předchůdce G1 ucka. Mesiáš jest\nbez odporu nejlepší a nejdůmyslnější dílo Handlovo.\nI recitativy, arie a solové zpěvy jsou pravými perlami,\nnemluvě ani o sborech. Celek šel výtečně, dirigent Des-\nsof odřekl se Obvyklého přehánění v tempu ku prospěchu\ncelku."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "172", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3925, "texte": "** A. Rubinstein odevzdal svou operu „Makkabejští\"\n(tekst od Mosenthala) osobně v Berlíně ku pro-\nvozování ve dvorní opeře.\n** Do nedávná ještě myslilo se, že u původního\nrukopisu partitury Webrova „Obero na\", jenž v car-\nské bibliotéce v Petrohradě se nalézá, chybí ouvertura\n(Jáhns, „C. M.v. Weber in seinen Werken\"). Tomu\nale není tak. Vrchní ceremonář cara, hrabě Korff, vy-\nvrátil omyl ten, dokázav, že rukopis ouvertury se v kniho-\nvně nachází, ale od opery samé oddělen a umístěn\nmezi autografy znamenitých umělců.\n** V Stávnici v Uhrách uspořádal hudební sbor\nměstský dne 8. května koncert vedením ředitele J. Sitta.\nMezi jiným pro edla se čísla tato: Koncertní ouvertura\nod W. Hepwortha (rukopis), 1. věta z A—moll koncertu\nMolique-a (p. Sitt), D—dur symfonie Haydena, indický\npochod z „Afrikánky\", C—dur ouvertura od Mendlssohna\na ouvertura k „Leonoře\" (3) L.v. Beethovena. Na\nměsto, jakým je Šťávnice, jest to program zajisté dosti\npozoruhodný.\n** V Hanavě uspořádána bude dne 5. června t. r.\nvelkolepá slavnost zpěváckýck sborů z údolí Mohanu.\n** F. Liszt odcestoval již dne 17. t. m.z Pešti\nv\ndo Rima. •\n** V Mnichově dne 14. t. m. provozována jest\nopera Wagnerova „Valkyr a\" za přítomnosti krále Lud-\nvíka. Ve Výmaru pak ke dnům 14., 17. a 21. června\nstuduje se znovu téhož „Tristan a Isolda\".\n** J. Brahms mešká nyní v Kolíně n. R., kdež\nřídí zkoušky ku svému „zpěvu vítěznému\", jejž pro slav-\nnost hudebníků od dolního Rýna komponoval.\n** V Dússeldorfu dne 10. t. m. řídil Th. Ra tzen-\nberg ve spolku pro provozování oratorií oratorium\nF. Lis zta „S v. Alžbětu\" (sbor čítal 150 hlav) s ta-\nkým úspěchem, že ku konci byl několikráte volán a za\npíli svou tři vavřínové věnce obdržel. Výtečné prove-\ndení tomuto dílu získalo na Rýně mnoho přátel i z řady\ndosavadních odpůrců. Mezi posluchači byli F. Hillor,\nMax Bruch a j.\n«• v\nČtrnáct skladatelů obralo si co látku svých oper\nstarořeckou báji „Medea\". První je z r. 1690 od\nVlacha Zanettiho. Mimo to komponoval J. Ruiolph ballet,\nkap. Taubert napsal hudbu k Euripidovu dramatu t. jm.\n(z r. 1843) a Bargiel ouverturu „Medea\". Cherubiniho\nopera (z r. 1797) jest dosud na některých divadlech\nkusem repertoirním.\n** Na pomník L.v. Beethovena ve Vídni daro-\nváno jest z fondu pro rozšíření města 6000 zl.\nKrál. škola hudební v Mnichově má, jak zní\nnávrh pro sněm bavorský uchystaný, státi se ústavem\nstátním, a novým řiditelem bude nejspíše J. Brahms\njmenován.\nV komické opeře ve Vídni provozována byla\ndne 23. t. m. opera „Dcera bojarova\" z péra si.\nAdajewské, která k tomu cíli z Paříže do\nVídně přibyla.\n** V mnohých listech německých čteme zprávu ne-\ndosti věrohodnou, že F. Li s z t u firmy J. Šubert v Lip-\nsku vydati hodlá velkou školu klavírní. S tiskem prý\njiž se začalo. *\n. ... ** Koncertní mistr Walter v Mnichově nepřijal\nnabízené mu místo profesury houslí v Lipsku uprázdněné\númrtím F. Davida.\n** Verdiho vAidau působí ještě takovou přitažli-\nvosti na Vídeňáky, že dosud v den představení již do-\npoledne je celý dům po každé vyprodán.\n** Impressario S t rak o š hodlá v Berlíně každého\nroku na zimní měsíce usaditi se s vlašskou operou.\n** V Mnichově vlete bude se provozovati cyklus\noper Wagnerových za spoluúčinkování pp. Betze\na Dienera.\n** Z Milána. Dne 20. května b. r. poprvé v di-\nvadle „DalVerme\" provozována byla s znamenitým úspě-\nchem Glinkova zpěvohra „Život za caře\". Skoro\nkaždé číslo nalezlo hlučnou pochvalu, zejména se líbily\nouvertura, úvodní sbor, aria Ántonidy v 1. jedn., dvoj-\nzpěv Susanina a Vány v 111. jedn., kterýž zvláště vzbudil\nnejvřelejší sympatie, scéna Vány se sborem ve IV. je-\ndnání, velkolepá scéna Susanina a finále téhož jednání.\nI představení druhé mělo rozhodný úspěch. Příště při-\nneseme podrobnější authentickou zprávu z péra přátel-\nského. Zajfipavo jest, že pikantní tance polské vlašskému\nobecenstvu tak rozhodně se nelíbily, že byly provázeny\npiškotem a při druhém provozování zcela vynechány\nbýti musil *."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c005", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "171", "page_fin": "171", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.3.1", "titre_corps": "** Z Vídně. (Pův. dop.) Prof. Hellmesberger", "titre_sommaire": "** Z Vídně. (Pův. dop.) Prof. Hellmesberger", "signature_source": "hrabě Laurencin", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "171", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.3", "debut_caractere": 2976, "fin_caractere_exclue": 5773, "texte": "Dr. hrabě Laurencin.\n** Z Vídně. (Pův. dop.) Prof. Hellmesberger\nukončil le'ošní kvartetní zábavy spůsobem velmi skvě-\nlým a duchaplným. Obojí spůsob jeví se v Spohrové\ndvojitém kvartetu ve—mol op. 19, jakož iv Beetho-\nvenově kvartetu v b—dur (op. 130), kterýmž koncert\nzakončen byl. U Spohra trůní nejmilostnější grácie spo-\njena s čarovně se usmívajícím humorem, u Beethovena\npak panuje v každé jednotlivé větě v sobě uzavřený\nvesmír duševního života. Byl bych věru na rozpacích,\nkdybych měl připsati, mezi oba mistry vloženému triu\npro klavír, housle a čello od Rub i nsteina, jiného vý-\nznamu než virtuosní, formelně hudební. Všechno zní,\nstkví se a přilehá sice zevně, uvnitř však jest to dílo\nbez pravé nálady. O provedení všech téchto tří čísel\nnetřeba siřití slov, byloť důstojné mistrů jich. Ve kvar-\ntetu Spohrově účinkovali vedle Hellmesbergra a\njeho spojenců sl. T. Seydelova, a pánové Nikiš,\nZellner a Kupfer. V R übins tei no vě triu měla\nklavírní part v rukou pianistka sl. Žofie Mendlova,\nžákyně prof. Epsteina. „Sing-Akademie\" skon-\nčila již též své letošní produkce. Mendelssohnovy\n„Drei Sprůche\" (op. 19.) pro osmihlasý -sbor patří\nk nejlepším a nejvážnějším výtvorům doby novější.\nŽrlra 41. od Benedetta Marceli a pro dva, soprá-\nnové hlasy s průvodem varhan, jež zastupoval klavír,\nrepresentuje jakýsi naivně nábožný živel. „Cruci-\nfixus\" od Antonia Lottiho pro osmero hlasů jest\nskutečně pyramidální obraz hudební spůsobu naznačeného.\nTéž Frant. Šubert drží se naivní zbožnosti ve svém\n„hymnu\" s průvodem klavíru v, polyfonním stylu.\nRobert Franz mluví ve svém jednohlasém sboru so-\npránovém „Ave Maria\" mluvou moderní askesy, ja-\nkouž Šumán v život uvedl a Liszt k nejdokonalejšímu\nstupni přivedl. Y Rheinbergerově sboru s průvo-\ndem klavírním „Noe\", jeví se na začátku směr Šuman-\nnovský, potom ale stává se skladba citelně mělkou a\nmdlou, a teprv konec, poněkud na některé Lisztovy\nsbory upomínající, smiřuje nás s celkem. Co se týče\nprovedení , musí se vzdáti všechna čest akademii,\njakož i zástupcům partií solových a průvodu kla-\nvírního. Mimo uvedená čísla přednesla sl. Terezie\nSeehóf e r o v a tři písně R.Wagnera. Velezdařilý byl\npřednes čellisty Řeinholda Hummera Šumanno-\nv ých „Drei Stucke\" im Yolkston (op. 102). Na květnou\nneděli provedlo dvorní operní divadlo nejlepšími sílami\nHa e n dl o v o oratorium „M es i á š\" dle spracování Mozar-\ntova a v pondělí na to operní úryvky z „Id omene a\"\nMozarta, „Medey\" Cherubiniho a „Yestalky\"\nSpontiniho, tedy výhradně skladby to tíhnoucí ku\nsměru slavného jich předchůdce G1 ucka. Mesiáš jest\nbez odporu nejlepší a nejdůmyslnější dílo Handlovo.\nI recitativy, arie a solové zpěvy jsou pravými perlami,\nnemluvě ani o sborech. Celek šel výtečně, dirigent Des-\nsof odřekl se Obvyklého přehánění v tempu ku prospěchu\ncelku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c006", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "172", "page_fin": "172", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.3.2", "titre_corps": "** A. Rubinstein odevzdal svou operu „Makkabejští\"", "titre_sommaire": "** A. Rubinstein odevzdal svou operu „Makkabejští\"", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "172", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3925, "texte": "** A. Rubinstein odevzdal svou operu „Makkabejští\"\n(tekst od Mosenthala) osobně v Berlíně ku pro-\nvozování ve dvorní opeře.\n** Do nedávná ještě myslilo se, že u původního\nrukopisu partitury Webrova „Obero na\", jenž v car-\nské bibliotéce v Petrohradě se nalézá, chybí ouvertura\n(Jáhns, „C. M.v. Weber in seinen Werken\"). Tomu\nale není tak. Vrchní ceremonář cara, hrabě Korff, vy-\nvrátil omyl ten, dokázav, že rukopis ouvertury se v kniho-\nvně nachází, ale od opery samé oddělen a umístěn\nmezi autografy znamenitých umělců.\n** V Stávnici v Uhrách uspořádal hudební sbor\nměstský dne 8. května koncert vedením ředitele J. Sitta.\nMezi jiným pro edla se čísla tato: Koncertní ouvertura\nod W. Hepwortha (rukopis), 1. věta z A—moll koncertu\nMolique-a (p. Sitt), D—dur symfonie Haydena, indický\npochod z „Afrikánky\", C—dur ouvertura od Mendlssohna\na ouvertura k „Leonoře\" (3) L.v. Beethovena. Na\nměsto, jakým je Šťávnice, jest to program zajisté dosti\npozoruhodný.\n** V Hanavě uspořádána bude dne 5. června t. r.\nvelkolepá slavnost zpěváckýck sborů z údolí Mohanu.\n** F. Liszt odcestoval již dne 17. t. m.z Pešti\nv\ndo Rima. •\n** V Mnichově dne 14. t. m. provozována jest\nopera Wagnerova „Valkyr a\" za přítomnosti krále Lud-\nvíka. Ve Výmaru pak ke dnům 14., 17. a 21. června\nstuduje se znovu téhož „Tristan a Isolda\".\n** J. Brahms mešká nyní v Kolíně n. R., kdež\nřídí zkoušky ku svému „zpěvu vítěznému\", jejž pro slav-\nnost hudebníků od dolního Rýna komponoval.\n** V Dússeldorfu dne 10. t. m. řídil Th. Ra tzen-\nberg ve spolku pro provozování oratorií oratorium\nF. Lis zta „S v. Alžbětu\" (sbor čítal 150 hlav) s ta-\nkým úspěchem, že ku konci byl několikráte volán a za\npíli svou tři vavřínové věnce obdržel. Výtečné prove-\ndení tomuto dílu získalo na Rýně mnoho přátel i z řady\ndosavadních odpůrců. Mezi posluchači byli F. Hillor,\nMax Bruch a j.\n«• v\nČtrnáct skladatelů obralo si co látku svých oper\nstarořeckou báji „Medea\". První je z r. 1690 od\nVlacha Zanettiho. Mimo to komponoval J. Ruiolph ballet,\nkap. Taubert napsal hudbu k Euripidovu dramatu t. jm.\n(z r. 1843) a Bargiel ouverturu „Medea\". Cherubiniho\nopera (z r. 1797) jest dosud na některých divadlech\nkusem repertoirním.\n** Na pomník L.v. Beethovena ve Vídni daro-\nváno jest z fondu pro rozšíření města 6000 zl.\nKrál. škola hudební v Mnichově má, jak zní\nnávrh pro sněm bavorský uchystaný, státi se ústavem\nstátním, a novým řiditelem bude nejspíše J. Brahms\njmenován.\nV komické opeře ve Vídni provozována byla\ndne 23. t. m. opera „Dcera bojarova\" z péra si.\nAdajewské, která k tomu cíli z Paříže do\nVídně přibyla.\n** V mnohých listech německých čteme zprávu ne-\ndosti věrohodnou, že F. Li s z t u firmy J. Šubert v Lip-\nsku vydati hodlá velkou školu klavírní. S tiskem prý\njiž se začalo. *\n. ... ** Koncertní mistr Walter v Mnichově nepřijal\nnabízené mu místo profesury houslí v Lipsku uprázdněné\númrtím F. Davida.\n** Verdiho vAidau působí ještě takovou přitažli-\nvosti na Vídeňáky, že dosud v den představení již do-\npoledne je celý dům po každé vyprodán.\n** Impressario S t rak o š hodlá v Berlíně každého\nroku na zimní měsíce usaditi se s vlašskou operou.\n** V Mnichově vlete bude se provozovati cyklus\noper Wagnerových za spoluúčinkování pp. Betze\na Dienera.\n** Z Milána. Dne 20. května b. r. poprvé v di-\nvadle „DalVerme\" provozována byla s znamenitým úspě-\nchem Glinkova zpěvohra „Život za caře\". Skoro\nkaždé číslo nalezlo hlučnou pochvalu, zejména se líbily\nouvertura, úvodní sbor, aria Ántonidy v 1. jedn., dvoj-\nzpěv Susanina a Vány v 111. jedn., kterýž zvláště vzbudil\nnejvřelejší sympatie, scéna Vány se sborem ve IV. je-\ndnání, velkolepá scéna Susanina a finále téhož jednání.\nI představení druhé mělo rozhodný úspěch. Příště při-\nneseme podrobnější authentickou zprávu z péra přátel-\nského. Zajfipavo jest, že pikantní tance polské vlašskému\nobecenstvu tak rozhodně se nelíbily, že byly provázeny\npiškotem a při druhém provozování zcela vynechány\nbýti musil *."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c007", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "172", "page_fin": "172", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.4", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "172", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.4", "debut_caractere": 3927, "fin_caractere_exclue": 4359, "texte": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\n*** Zpěvačky spolek „Lubor\" v Novém Bydžově\nuspořádá svým přispívajícím členům v neděli dne 31. t. m.\nhumoristickou zábavu, jejížto hudební program\ntakto: 1. „Poupě a políbení\", smíšený sbor\nAloise Štrebla. 2. „Hop Mařenko\", sbor V. Vaš áka.\n3. Směs z národních písní F. Pivody. 4. „česká mu-\nzika\", mužský sbor Jos. Lva. Načež následují veselo-\nhry „Pro daná láska\" a „Útěk do Afriky.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c008", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "172", "page_fin": "175", "image_debut": 4, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.5", "titre_corps": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "titre_sommaire": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "172", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.4", "debut_caractere": 4361, "fin_caractere_exclue": 5399, "texte": "Zprávy z Prahy a z venkova.\n\n* Zdeněk Fibich dokončiv novou sonátu pro klavír\na housle, pracuje nyní na velkém rekviem figurálním\na sekstetu pro šmytcové nástroje. K „Bukovinu\" na-\npsal novou předehru i-hodlá operu tu, jak mile opět\ndo Prahy zavítá, v některých částech přepracovati.\n* Z soukromého dopisu, nám si. K1 emen tou Ka-\nlasovou z Petrohradu zaslaného, ještě .se dovídáme,\njakých vyznamenání a jak skvělého uznání obecenstva\nse výtečné naší krajance dostalo při prvním jejím de-\nbutu v Glinkově opeře „ítuslan a Ludmila\", a u větší\nještě míře při druhém jejím vystoupení v „Žizň za carja\"\nna Mariinském divadle. Bylať od obecenstva, veškeré\nmístnosti divadla přeplňujícího, bezpočtukráte vyvolána,\na dvě překrásné kytice i věnce, věnované od ctitelů jejího\numění, odevzdány jí byly p. kapelníkem Nápravníkem.\nHned následující den po druhém jejím debutu předložen\njí byl velmi výhodný kontrakt, kterýž ji měl trvale při-\npoutati k Mariinské scéně, nemohla se však více spou-\nštěti do nižádného vyjednávání, neboť přijala již před"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "173", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6156, "texte": "tím nabídnutí ještě mnohem skvělejší ku královské opeře\nv „Covent - fiardenu\" v Londýně co „primadonna contr-\nraltoV Zde bude vystupovati od 1. června b. r. vedle\nsvětoznámých veličin pěveckých ku slávě a ku cti jména\nčeského. S hrdostí i s potěšením srdečným pohlížíme\nk nejnovějšímu tomuto skvělému postupu na dráze její\numělecké, neboť ctíme v sl. Kalasově nejen umělkyni\nnadšenou, leč i vřelou i upřímnou vlastenku, kteráž k ná-\nrodu svému vždy lnouti bude s celou duší. Pravíť dále\nve svém dopisu, že „veškeré své nynější štěstí děkuje\nmistryni své Nissen-Salomanové\", bývalé profesorce na\nkonservatoři petrohradské, která zavrhujíc dřívější její\nmethodu zpěvu a příliš temné tvoření toni: i nejasnou\nvokalisaci, téměř z počátku s ní započala pracovati a\ns neúnavnou pílí k pravé výši umění ji dovedla. Příště\nsdělíme ještě některé hlasy veřejných listů petrohrad-\nských .o obou debutech ctěné naší krajanky.\n* Jan Hřímaly, výtečný houslista a profesor na\nkonservatoři moskevské, slaviti bude příštího měsíce sňa-\ntek se sl. Isabelou Laubovou.. dcerou slovutného mistra\nFerd. Lauba.\n* Ve prospěch barytonisty p. Proška, členy opery\nplzeňské, provozována tyto dny v aréně smíchovské za\nvelkého účastenství as zdaruplným úspěchem Maillar-\ndova rozkošná zpěvohra kom. „Zvonek poustevní-\nkův\", kteráž by také v repertoiru našeho zemského\ndivadla zaujímati mohla místo velmi čestné. Dle do-\nslechu dostalo se p. Proškovi výhodné nabídnutí kuKrol-\nlově divadlu v Berlíně.\n* Se všemi členy operní školy české zamýšlí naše\nčilé divadelní řiditelstvo v brzké době během letní sai-\nsony uspořádati veřejné představení, v němž by jasně\nse objevil směr ducha řídícího i pochod dosaváde tu pro-\nváděné methody vyučovací. Pro co možná všestranné\nposouzení budou provedeny jednotlivé zajímavé scény\nz rozličných oper, ponejvíce skladatelův domácích. Podo-\ntýkáme, že veškeré členstvo operní školy střídati se\nbude v produkcích v jistém pořádku v úlohách solových\na sborových; zvláště členům, kterým dosud jinak nebyla\ndána příležitost k vystoupení před veřejnost, a kteří buď\npro mládí či neobvyklost veřejného vystuupení před kri-\ntickým obecenstvem prvním tím náhlým výstupem v só-\nlové úloze, by snad rovnováhu ducha ztratiti mohli, po-\nskytnuta zde bude velmi vhodná příležitost k tomu, aby\nz počátku ve společném vystoupení sborovém přivyknuli\npoznenáhla pevnému pohledu na obecenstvo. Že po ta-\nkovém výstupu ve sboru budoucí výstup solový pevněj-\nšího základu nabude zvyklostí tou, rozumí se samo s se-\nbou. oddělení mužské pro slabý poněkud počet člen-\nstva bude bezpochyby sesilováno mladšími členy české\nopery. Za to tím většího interesu dovede vzbudit! velmi\nčetně zastoupené dámské oddělení všech tří ročníků, jež\nsamostatně bude provádět! vykázané partie. V nedávné\nzprávě z operní školy zmínili jsme se na místě tomto\no vynikajících silách prvého a třetího ročníku; k vůli\núplnosti sdělujeme tentokráte i jména snažlivých novicek\numění pěveckého z druhého ročníku, jsou to zejména\nslečny: Laušmanova, Král ova, Havránkova, Bi-\nbernec a a Štěpánková. Obecenstvo naše se\nmůže vší i,, A. ávem těšiti na tento pro nás ještě nový a\ndosud nevídanýc; úkaz ✓ veřejného vystoupení celé školy\noperní v praktickém směru!\n\nSlavnostní hudební akademie uspořádaná na\noslavu pětadvaciťiletého trváni akademického čte-\nnářského spolku (dne 25. května v Novoměstském\ndivadle) podala tolik zajímavosti v jednotlivostech a\nvynikala tak zdařilým sestavením krásného celku hudby\nryze české, že dojem povšechný může býti zajisté přímo\nvelkolepým nazván. Abych přísně vyměřené tyto sloupce\nvyplňoval snad líčením toho, jak hluboký a daleko sá-\nhající význam pro národ veškerý má vznešený moment\nslavnostní těchto bujarým a svěžím životem překypují-\ncích sil, této pýchy i naděje národu našeho, bylo by\nzbytečno nyní, kde v listech denních o tom promluveno\nse šírou důkladností a mnohým slovem vřelým od srdce\nk srdci. Zde především nutno, abychom se přidrželi\ntoho, co podáno bylo obecenstvu českému v nejskvělejší\nden slavnosti celé z. velkých orkestrálních skladeb na-\nšich domácích komponistův, ponejvíce generace mladší,\nv koncertě v Novoměstském divadle odbývaném. Podo-\ntýkáme již ku předu, že koncert tento , jest, pokud se\ntýče sestavení programu, z nějž vane specificky slovanský\na zvláště ryze český duch, prvním svého druhu a\nco takový tvoří moment veledůležitý v našem dosud\nmladém samostatně českém životě hudebním. A tato\nveledůležitá událosť samostatného vystoupení na ryze\nslovanské půdě v oboru hudebním a sice hned toto prvé\nvystoupení s tak závažnými skladbami, tento jasný dů-\nkaz zdárně se' vyvinující samostatné hudby, rázu nového,\nrázu slovanského, jemuž kyne za příznivých podmínek\nbudoucnost nejskvělejší - tento moment, jenž přede\ns to jest, aby roznítil každého přítele a příznivce uměny\ndomácí, nebyl posud dosti aspoň ne tak, jak záslu-\nžno by bylo v listech denních oceněn. Mluvíme\nneustále o domácím umění hudebním, o jeho patrném,\nzdárném vzrůstání; nové, specificky českým duchem\nprovanuté skladby mladých mistrů našich se množí,\nvšak o jich provedení, o jich poslechnutí se mimo ně-\nkolik osamělých pěstitelů krásné to idey vývinu sa-\nmo tatné české hudby, málo dosud bohužel duší u nás\nse stará; a přede jest hudba nejpřístupnější ze všech\numění i kruhům širšího obecenstva a u všech jiných\nnárodův jest, jak známo, nej oblíbenější a nej populárnější\nvšech odborů uměleckých! Tento štastně a v pravý\nčas uspořádaný koncert s výhradně slovanskými sklad-\nbami budiž pobídkou zdejším hudebním kruhům, aby\nenergičtěji než kdy jindy staraly se o to, aby aspoň\njeden výroční koncert byl uspořádán výhradně pro\nčeské skladby instrumentální, v němž by se\nmimo starší skladby našich komponistův hlavní zřetel\nbrát! měl na novinky. Koncerty jsou přede pro umění\nhudební totéž, co jsou galerie a výstavy pro malířství.\nA koncert tento slavnostní byl přede galerií ryze českou,\nv němž otevřeli nám stateční naši akademikové výstavu\nvýtečných instrumentálních skladeb nejpřednějších skla-\ndatelů našich a čin ten zasluhuje vděčnosti i úcty z naší\nstrany nejvřelejší. Že zvláště nejmladším našim silám\nskladatelským popřáno čestného místa v programu kon-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "174", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6215, "texte": "čertu toho, zasluhuje chvály neobmezené; vždyť velmi\nznámým jest to úkazem, že skladby mladých, nadějných\ntalentů se zanedbávají. Jenom tehdy můžeme mluviti\no vkusu uměleckém při pořádání programu, pakli že se\npodávají skladby nejen dávno uznaných mistrův, nýbrž\npakliže se i novým silám výtečnjm cesta ku všeobecnému\nuznání razí. Konečně bychom tím zajisté velmi málo\nposloužili obecenstvu, kdybychom jenom skladby dávno\nuznané předváděli, neboť tím by obecenstvo jenom spo-\nhodlnělo ve svém úsudku. „To znám co dobré a od\nznalců vychválené\" a poslouchá se to .proto jen\ns polovičatou pozorností. Nové, dosud neznámé skladby\nvšak udržují svěží pozornosť, napínají mysl naši a bystří\nnáš usudek. Při pořádání programu koncertního nemu-\nsíme nikdy bráti ohledu na nej širší kruhy posluchačstva\ntak jako v divadle či v kostele; neboť u koncertního\nobecenstva předpokládáme vždy vyšší stupeň vzdělání\npovšechného a vyvinutější schopnost k posuzování skla-\ndeb čistě instrumentálních. Že specielně v tomto sla-\nvnostním koncertu jsme se setkali s obecenstvem zvláště\nvybraným, jaksi s výkvětem české inteligence, co patrně\nznáti bylo na všeobecné, napjaté pozornosti, s jakou\nvšemu bylo nasloucháno a na nadšeném, radostném při-\njetí všech tu provedených čísel bohatého programu\njejž otevřela velkolepě koncipovaná a v slavnostním\ntonu provedená předehra k vlastenecké zpěvohře „Libuše\"\nod velmistra našeho Smetany. Před duševním zrakem\nnaším vypíná se do výše nádherná budova v originelním\nstylu českém vystavená, s neobyčejným uměním se v bo-\nhaté kráse své před námi otevírá skvostný portál;\nvstoupíme a krok svůj stavíme v úžasu nad krásami\npyšné té předsíně, předehry ku pokladům, jež vykouzlil\ngenius Smetanův uvnitř mistrně zbudované zpěvohry své.\nŠkoda, že uzavřena jest dosud nepříznivými poměry doby\nnaší svatyně, ta škoda že nemožno dosud slabou rukou\nodhalili oponu, jež krásy ty srdcím našeho obecenstva\nnepřístupnými činí. Velkolepost celé předehry tím mo-\ncněji v nás rozněcuje žádosť po brzkém předvedení\nnejznamenitějšího toho plodu genia Smetanova na je-,\nvišti velkého divadla našeho před tváří celého národa\nčeského! Úchvátný hudební obraz „Umírající Husita\"\nK. Bendi a, jenž ladný tvořil střed celého programu\nsvým velkolepým historickým pozadím, a „Sbor Tatarův\"\nze zpěvohry „Marie Potocká\" od Měchury jsou skladby\nz dob minulých již známé. Připomínáme pouze, že\ntentokráte zvláště Bendlova skladba, jež vyniká neoby-\nčejným proudem šťastné invence hudební, hlubokým pa-\nthosem v deklamaci melodické a pádnou pravdivostí vý-\nrazu dramatického v illustraci orkestrální, došla důstoj-\nného provedení se strany výtečného pěvce zpěvohry naší\np. K. Čecha ml. jakož i se strany statečných členů\n„Filharmonie\". Měchurova však skladba\njakkoli byla junáckým „Hlaholem\" bezvadně as pre-\ncizitou neobyčejnou provedena —■ nedovedla nikoho\nu vyšším stupni rozehřátí; jest tu celkem ráz skladby\nté pochybený, v základě nepravdivý. Z čistě hudebního\nstanoviska jest to sice práce solidní; zdali však možno,\naby sbor Tatarův takovýmto spůsobem byl hudebně\nillustrován, bez vší karakteristické známky v obyčejných\nfrázích melodických, o tom dlužno pochybovati. Za to\nse dostalo velmi nadšeného přijetí zdařilému a svým\ntypem originelnímu „Scherzu\" z druhé symfonie (D—moll)\nod Dvořáka, jenž s obratností mistrnou využiíkoval\nmotivy národních písní českých ku stavbě humorem\npřekypující skladby té. Pakliže souditi smíme z ukázky\ntéto částky na celou symfonii, tož nepřejeme si nic vře-\nleji, než aby se celku tomu dostalo co možná brzkého\nprovedení. „Sádko\", symfonický obraz od Rimského-\nKorsakova, mladého to skladatele ruského, musel\nbýti vynechán následkem přílišného nahromadění mate-\nriálu v programu, jejž by orkestr v tak krátce vymě-\nřené době nikdy nebyl mohl zmoci. Že tak se stalo zaslu-\nhuje chvály tím spíše, poněvadž by obecenstvo přílišnou\nrozvláčností programu zajisté muselo býti unaveno, kdežto\nza těchto okolností vytrval každý až do posledního\ndoznění akordu skladby závěrečné, velkolepé to symfo-\nnické básně „Záboj. Slavoj i Ludiek\" od znamenité síly\nnaši skladatelské Zděnka Fibicha, jenž poznovu se\ntu osvědčil co všeobsáhlý mistr v ovládání nejmoder-\nnějších forem hudebních v ryze uměleckém sloučení\ns elementem hudebního ducha českého. O skladbě té\nv pravdě mistrné přinesli jsme v loňském ročníku listu\nnašeho podrobný rozbor i s patřičnými doklady. Koho\nby bližší poznání konstrukce celé skladby intresovalo, toho\npoukazujeme k dotyčným číslům loňského ročníku „Dali-\nbora.\" Pro dnešek ještě podotýkáme, že skladba ta se potkala\njak jsme dobře předvídali s přijetím se strany\nobecenstva našeho nejvřelejším a že byla hej skvělejší\nkorunou celku. Corona finit opus. V dirigování\nstřídali se oba kapelníci české opery Smetana a\nČech st. i získali sobě o výtečný zdar koncertu ne-\nmalé zásluhy.\n\nX.\n\nOpera Italiana. Vlašská společnost operní, jež\nkočuje pod řiditelstvím p. Polliuiho, těší se již po\nněkolik let neobmezené téměř přízni obecenstva praž-\nského. Iv letošní saisoně plnila vlašská představení\nrozsáhlé prostory divadla novoměstského počtem obe-\ncenstva neobyčejně četným. Dne 15. května otevřena\nbyla řada pohostinských her společnosti té a sice Ver-\ndiovou operou „Un ballo in maschera\", kterou poznalo\nobecenstvo české zvláště před rokem do přesycení; po\nté následoval „Lazebník sevillský\" v provedení celkem\nméně zdařilém, než jak jsme byly zvyklí vídati při\ntěch že pěvcích. Novinkou pro Prahu bylo třetí před-\nstavení, kdež slyšeli jsme méně dávanou konversaČní\noperu od Flotova „L'ombra.\" Krátce řečeno, jest\nto v hudební části nej slabší práce jinak dosti šťastného\nkomponisty; ostatně trpí celek u velké míře nešťastným\nlibretem bez poutavého děje, jenž se k omrzení vleče\naž se oba párky, jež jsou spolu celým personálem opery\nté (beze všech sborů) za sebe šťastně dostanou. Jest to\npendent ke G-ounodově „Holubici\" (la colombe), která\njak známo na počátku podzimní saisony u nás slavně\npropadla. Flotovovu operu nepotkal týž osud hlavně proto,\nponěvadž měly jednotlivé úlohy v rukou znamenité síly\nvlašského světa pěveckého pí. Artot, slč. Derivis pp.\nMarii)i a Padilla, při nichž se i nejmělčejší plody vlaš-\nských skladatelův ba i Verdiův „Rigoletto\" dá bez dál-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "175", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 143, "texte": "šího nebezpečí stráviti. Touto posledně jmenovanou\noperou uzavřena byla první řada pohostinských her\ntěchto vesměs výtečných sil pěveckých.\n\nx."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c009", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "172", "page_fin": "173", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.5.1", "titre_corps": "* Zdeněk Fibich dokončiv novou sonátu pro klavír", "titre_sommaire": "* Zdeněk Fibich dokončiv novou sonátu pro klavír", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "172", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.4", "debut_caractere": 4390, "fin_caractere_exclue": 5399, "texte": "* Zdeněk Fibich dokončiv novou sonátu pro klavír\na housle, pracuje nyní na velkém rekviem figurálním\na sekstetu pro šmytcové nástroje. K „Bukovinu\" na-\npsal novou předehru i-hodlá operu tu, jak mile opět\ndo Prahy zavítá, v některých částech přepracovati.\n* Z soukromého dopisu, nám si. K1 emen tou Ka-\nlasovou z Petrohradu zaslaného, ještě .se dovídáme,\njakých vyznamenání a jak skvělého uznání obecenstva\nse výtečné naší krajance dostalo při prvním jejím de-\nbutu v Glinkově opeře „ítuslan a Ludmila\", a u větší\nještě míře při druhém jejím vystoupení v „Žizň za carja\"\nna Mariinském divadle. Bylať od obecenstva, veškeré\nmístnosti divadla přeplňujícího, bezpočtukráte vyvolána,\na dvě překrásné kytice i věnce, věnované od ctitelů jejího\numění, odevzdány jí byly p. kapelníkem Nápravníkem.\nHned následující den po druhém jejím debutu předložen\njí byl velmi výhodný kontrakt, kterýž ji měl trvale při-\npoutati k Mariinské scéně, nemohla se však více spou-\nštěti do nižádného vyjednávání, neboť přijala již před"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "173", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3213, "texte": "tím nabídnutí ještě mnohem skvělejší ku královské opeře\nv „Covent - fiardenu\" v Londýně co „primadonna contr-\nraltoV Zde bude vystupovati od 1. června b. r. vedle\nsvětoznámých veličin pěveckých ku slávě a ku cti jména\nčeského. S hrdostí i s potěšením srdečným pohlížíme\nk nejnovějšímu tomuto skvělému postupu na dráze její\numělecké, neboť ctíme v sl. Kalasově nejen umělkyni\nnadšenou, leč i vřelou i upřímnou vlastenku, kteráž k ná-\nrodu svému vždy lnouti bude s celou duší. Pravíť dále\nve svém dopisu, že „veškeré své nynější štěstí děkuje\nmistryni své Nissen-Salomanové\", bývalé profesorce na\nkonservatoři petrohradské, která zavrhujíc dřívější její\nmethodu zpěvu a příliš temné tvoření toni: i nejasnou\nvokalisaci, téměř z počátku s ní započala pracovati a\ns neúnavnou pílí k pravé výši umění ji dovedla. Příště\nsdělíme ještě některé hlasy veřejných listů petrohrad-\nských .o obou debutech ctěné naší krajanky.\n* Jan Hřímaly, výtečný houslista a profesor na\nkonservatoři moskevské, slaviti bude příštího měsíce sňa-\ntek se sl. Isabelou Laubovou.. dcerou slovutného mistra\nFerd. Lauba.\n* Ve prospěch barytonisty p. Proška, členy opery\nplzeňské, provozována tyto dny v aréně smíchovské za\nvelkého účastenství as zdaruplným úspěchem Maillar-\ndova rozkošná zpěvohra kom. „Zvonek poustevní-\nkův\", kteráž by také v repertoiru našeho zemského\ndivadla zaujímati mohla místo velmi čestné. Dle do-\nslechu dostalo se p. Proškovi výhodné nabídnutí kuKrol-\nlově divadlu v Berlíně.\n* Se všemi členy operní školy české zamýšlí naše\nčilé divadelní řiditelstvo v brzké době během letní sai-\nsony uspořádati veřejné představení, v němž by jasně\nse objevil směr ducha řídícího i pochod dosaváde tu pro-\nváděné methody vyučovací. Pro co možná všestranné\nposouzení budou provedeny jednotlivé zajímavé scény\nz rozličných oper, ponejvíce skladatelův domácích. Podo-\ntýkáme, že veškeré členstvo operní školy střídati se\nbude v produkcích v jistém pořádku v úlohách solových\na sborových; zvláště členům, kterým dosud jinak nebyla\ndána příležitost k vystoupení před veřejnost, a kteří buď\npro mládí či neobvyklost veřejného vystuupení před kri-\ntickým obecenstvem prvním tím náhlým výstupem v só-\nlové úloze, by snad rovnováhu ducha ztratiti mohli, po-\nskytnuta zde bude velmi vhodná příležitost k tomu, aby\nz počátku ve společném vystoupení sborovém přivyknuli\npoznenáhla pevnému pohledu na obecenstvo. Že po ta-\nkovém výstupu ve sboru budoucí výstup solový pevněj-\nšího základu nabude zvyklostí tou, rozumí se samo s se-\nbou. oddělení mužské pro slabý poněkud počet člen-\nstva bude bezpochyby sesilováno mladšími členy české\nopery. Za to tím většího interesu dovede vzbudit! velmi\nčetně zastoupené dámské oddělení všech tří ročníků, jež\nsamostatně bude provádět! vykázané partie. V nedávné\nzprávě z operní školy zmínili jsme se na místě tomto\no vynikajících silách prvého a třetího ročníku; k vůli\núplnosti sdělujeme tentokráte i jména snažlivých novicek\numění pěveckého z druhého ročníku, jsou to zejména\nslečny: Laušmanova, Král ova, Havránkova, Bi-\nbernec a a Štěpánková. Obecenstvo naše se\nmůže vší i,, A. ávem těšiti na tento pro nás ještě nový a\ndosud nevídanýc; úkaz ✓ veřejného vystoupení celé školy\noperní v praktickém směru!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c010", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "173", "page_fin": "174", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.5.2", "titre_corps": "Slavnostní hudební akademie uspořádaná na", "titre_sommaire": "Slavnostní hudební akademie uspořádaná na", "signature_source": "X", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "173", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.5", "debut_caractere": 3215, "fin_caractere_exclue": 6156, "texte": "Slavnostní hudební akademie uspořádaná na\noslavu pětadvaciťiletého trváni akademického čte-\nnářského spolku (dne 25. května v Novoměstském\ndivadle) podala tolik zajímavosti v jednotlivostech a\nvynikala tak zdařilým sestavením krásného celku hudby\nryze české, že dojem povšechný může býti zajisté přímo\nvelkolepým nazván. Abych přísně vyměřené tyto sloupce\nvyplňoval snad líčením toho, jak hluboký a daleko sá-\nhající význam pro národ veškerý má vznešený moment\nslavnostní těchto bujarým a svěžím životem překypují-\ncích sil, této pýchy i naděje národu našeho, bylo by\nzbytečno nyní, kde v listech denních o tom promluveno\nse šírou důkladností a mnohým slovem vřelým od srdce\nk srdci. Zde především nutno, abychom se přidrželi\ntoho, co podáno bylo obecenstvu českému v nejskvělejší\nden slavnosti celé z. velkých orkestrálních skladeb na-\nšich domácích komponistův, ponejvíce generace mladší,\nv koncertě v Novoměstském divadle odbývaném. Podo-\ntýkáme již ku předu, že koncert tento , jest, pokud se\ntýče sestavení programu, z nějž vane specificky slovanský\na zvláště ryze český duch, prvním svého druhu a\nco takový tvoří moment veledůležitý v našem dosud\nmladém samostatně českém životě hudebním. A tato\nveledůležitá událosť samostatného vystoupení na ryze\nslovanské půdě v oboru hudebním a sice hned toto prvé\nvystoupení s tak závažnými skladbami, tento jasný dů-\nkaz zdárně se' vyvinující samostatné hudby, rázu nového,\nrázu slovanského, jemuž kyne za příznivých podmínek\nbudoucnost nejskvělejší - tento moment, jenž přede\ns to jest, aby roznítil každého přítele a příznivce uměny\ndomácí, nebyl posud dosti aspoň ne tak, jak záslu-\nžno by bylo v listech denních oceněn. Mluvíme\nneustále o domácím umění hudebním, o jeho patrném,\nzdárném vzrůstání; nové, specificky českým duchem\nprovanuté skladby mladých mistrů našich se množí,\nvšak o jich provedení, o jich poslechnutí se mimo ně-\nkolik osamělých pěstitelů krásné to idey vývinu sa-\nmo tatné české hudby, málo dosud bohužel duší u nás\nse stará; a přede jest hudba nejpřístupnější ze všech\numění i kruhům širšího obecenstva a u všech jiných\nnárodův jest, jak známo, nej oblíbenější a nej populárnější\nvšech odborů uměleckých! Tento štastně a v pravý\nčas uspořádaný koncert s výhradně slovanskými sklad-\nbami budiž pobídkou zdejším hudebním kruhům, aby\nenergičtěji než kdy jindy staraly se o to, aby aspoň\njeden výroční koncert byl uspořádán výhradně pro\nčeské skladby instrumentální, v němž by se\nmimo starší skladby našich komponistův hlavní zřetel\nbrát! měl na novinky. Koncerty jsou přede pro umění\nhudební totéž, co jsou galerie a výstavy pro malířství.\nA koncert tento slavnostní byl přede galerií ryze českou,\nv němž otevřeli nám stateční naši akademikové výstavu\nvýtečných instrumentálních skladeb nejpřednějších skla-\ndatelů našich a čin ten zasluhuje vděčnosti i úcty z naší\nstrany nejvřelejší. Že zvláště nejmladším našim silám\nskladatelským popřáno čestného místa v programu kon-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "174", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4826, "texte": "čertu toho, zasluhuje chvály neobmezené; vždyť velmi\nznámým jest to úkazem, že skladby mladých, nadějných\ntalentů se zanedbávají. Jenom tehdy můžeme mluviti\no vkusu uměleckém při pořádání programu, pakli že se\npodávají skladby nejen dávno uznaných mistrův, nýbrž\npakliže se i novým silám výtečnjm cesta ku všeobecnému\nuznání razí. Konečně bychom tím zajisté velmi málo\nposloužili obecenstvu, kdybychom jenom skladby dávno\nuznané předváděli, neboť tím by obecenstvo jenom spo-\nhodlnělo ve svém úsudku. „To znám co dobré a od\nznalců vychválené\" a poslouchá se to .proto jen\ns polovičatou pozorností. Nové, dosud neznámé skladby\nvšak udržují svěží pozornosť, napínají mysl naši a bystří\nnáš usudek. Při pořádání programu koncertního nemu-\nsíme nikdy bráti ohledu na nej širší kruhy posluchačstva\ntak jako v divadle či v kostele; neboť u koncertního\nobecenstva předpokládáme vždy vyšší stupeň vzdělání\npovšechného a vyvinutější schopnost k posuzování skla-\ndeb čistě instrumentálních. Že specielně v tomto sla-\nvnostním koncertu jsme se setkali s obecenstvem zvláště\nvybraným, jaksi s výkvětem české inteligence, co patrně\nznáti bylo na všeobecné, napjaté pozornosti, s jakou\nvšemu bylo nasloucháno a na nadšeném, radostném při-\njetí všech tu provedených čísel bohatého programu\njejž otevřela velkolepě koncipovaná a v slavnostním\ntonu provedená předehra k vlastenecké zpěvohře „Libuše\"\nod velmistra našeho Smetany. Před duševním zrakem\nnaším vypíná se do výše nádherná budova v originelním\nstylu českém vystavená, s neobyčejným uměním se v bo-\nhaté kráse své před námi otevírá skvostný portál;\nvstoupíme a krok svůj stavíme v úžasu nad krásami\npyšné té předsíně, předehry ku pokladům, jež vykouzlil\ngenius Smetanův uvnitř mistrně zbudované zpěvohry své.\nŠkoda, že uzavřena jest dosud nepříznivými poměry doby\nnaší svatyně, ta škoda že nemožno dosud slabou rukou\nodhalili oponu, jež krásy ty srdcím našeho obecenstva\nnepřístupnými činí. Velkolepost celé předehry tím mo-\ncněji v nás rozněcuje žádosť po brzkém předvedení\nnejznamenitějšího toho plodu genia Smetanova na je-,\nvišti velkého divadla našeho před tváří celého národa\nčeského! Úchvátný hudební obraz „Umírající Husita\"\nK. Bendi a, jenž ladný tvořil střed celého programu\nsvým velkolepým historickým pozadím, a „Sbor Tatarův\"\nze zpěvohry „Marie Potocká\" od Měchury jsou skladby\nz dob minulých již známé. Připomínáme pouze, že\ntentokráte zvláště Bendlova skladba, jež vyniká neoby-\nčejným proudem šťastné invence hudební, hlubokým pa-\nthosem v deklamaci melodické a pádnou pravdivostí vý-\nrazu dramatického v illustraci orkestrální, došla důstoj-\nného provedení se strany výtečného pěvce zpěvohry naší\np. K. Čecha ml. jakož i se strany statečných členů\n„Filharmonie\". Měchurova však skladba\njakkoli byla junáckým „Hlaholem\" bezvadně as pre-\ncizitou neobyčejnou provedena —■ nedovedla nikoho\nu vyšším stupni rozehřátí; jest tu celkem ráz skladby\nté pochybený, v základě nepravdivý. Z čistě hudebního\nstanoviska jest to sice práce solidní; zdali však možno,\naby sbor Tatarův takovýmto spůsobem byl hudebně\nillustrován, bez vší karakteristické známky v obyčejných\nfrázích melodických, o tom dlužno pochybovati. Za to\nse dostalo velmi nadšeného přijetí zdařilému a svým\ntypem originelnímu „Scherzu\" z druhé symfonie (D—moll)\nod Dvořáka, jenž s obratností mistrnou využiíkoval\nmotivy národních písní českých ku stavbě humorem\npřekypující skladby té. Pakliže souditi smíme z ukázky\ntéto částky na celou symfonii, tož nepřejeme si nic vře-\nleji, než aby se celku tomu dostalo co možná brzkého\nprovedení. „Sádko\", symfonický obraz od Rimského-\nKorsakova, mladého to skladatele ruského, musel\nbýti vynechán následkem přílišného nahromadění mate-\nriálu v programu, jejž by orkestr v tak krátce vymě-\nřené době nikdy nebyl mohl zmoci. Že tak se stalo zaslu-\nhuje chvály tím spíše, poněvadž by obecenstvo přílišnou\nrozvláčností programu zajisté muselo býti unaveno, kdežto\nza těchto okolností vytrval každý až do posledního\ndoznění akordu skladby závěrečné, velkolepé to symfo-\nnické básně „Záboj. Slavoj i Ludiek\" od znamenité síly\nnaši skladatelské Zděnka Fibicha, jenž poznovu se\ntu osvědčil co všeobsáhlý mistr v ovládání nejmoder-\nnějších forem hudebních v ryze uměleckém sloučení\ns elementem hudebního ducha českého. O skladbě té\nv pravdě mistrné přinesli jsme v loňském ročníku listu\nnašeho podrobný rozbor i s patřičnými doklady. Koho\nby bližší poznání konstrukce celé skladby intresovalo, toho\npoukazujeme k dotyčným číslům loňského ročníku „Dali-\nbora.\" Pro dnešek ještě podotýkáme, že skladba ta se potkala\njak jsme dobře předvídali s přijetím se strany\nobecenstva našeho nejvřelejším a že byla hej skvělejší\nkorunou celku. Corona finit opus. V dirigování\nstřídali se oba kapelníci české opery Smetana a\nČech st. i získali sobě o výtečný zdar koncertu ne-\nmalé zásluhy.\n\nX."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c011", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "174", "page_fin": "175", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.5.3", "titre_corps": "Opera Italiana. Vlašská společnost operní, jež", "titre_sommaire": "Opera Italiana. Vlašská společnost operní, jež", "signature_source": "x", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "174", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.6", "debut_caractere": 4828, "fin_caractere_exclue": 6215, "texte": "Opera Italiana. Vlašská společnost operní, jež\nkočuje pod řiditelstvím p. Polliuiho, těší se již po\nněkolik let neobmezené téměř přízni obecenstva praž-\nského. Iv letošní saisoně plnila vlašská představení\nrozsáhlé prostory divadla novoměstského počtem obe-\ncenstva neobyčejně četným. Dne 15. května otevřena\nbyla řada pohostinských her společnosti té a sice Ver-\ndiovou operou „Un ballo in maschera\", kterou poznalo\nobecenstvo české zvláště před rokem do přesycení; po\nté následoval „Lazebník sevillský\" v provedení celkem\nméně zdařilém, než jak jsme byly zvyklí vídati při\ntěch že pěvcích. Novinkou pro Prahu bylo třetí před-\nstavení, kdež slyšeli jsme méně dávanou konversaČní\noperu od Flotova „L'ombra.\" Krátce řečeno, jest\nto v hudební části nej slabší práce jinak dosti šťastného\nkomponisty; ostatně trpí celek u velké míře nešťastným\nlibretem bez poutavého děje, jenž se k omrzení vleče\naž se oba párky, jež jsou spolu celým personálem opery\nté (beze všech sborů) za sebe šťastně dostanou. Jest to\npendent ke G-ounodově „Holubici\" (la colombe), která\njak známo na počátku podzimní saisony u nás slavně\npropadla. Flotovovu operu nepotkal týž osud hlavně proto,\nponěvadž měly jednotlivé úlohy v rukou znamenité síly\nvlašského světa pěveckého pí. Artot, slč. Derivis pp.\nMarii)i a Padilla, při nichž se i nejmělčejší plody vlaš-\nských skladatelův ba i Verdiův „Rigoletto\" dá bez dál-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "175", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 143, "texte": "šího nebezpečí stráviti. Touto posledně jmenovanou\noperou uzavřena byla první řada pohostinských her\ntěchto vesměs výtečných sil pěveckých.\n\nx."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c012", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "175", "page_fin": "175", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.6", "titre_corps": "Kritický oznamovatel.", "titre_sommaire": "Kritický oznamovatel.", "signature_source": "X", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "175", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.7", "debut_caractere": 145, "fin_caractere_exclue": 4018, "texte": "Kritický oznamovatel.\nX.\nK. Bendleni pořádaná sbírka ctverozpévů pro\nmužské hlasy tiskem a nákladem zdejší iv nejširšícli\nkruzích hudebních národa našeho velmi oblibené firmy\nEm. Starý a spol. rozmnožena jest v nejnovější době\nopěť několika skladbami, jež vším právem zasluhují, aby\npozornost obecenstva zpěvumilovného k nim blíže o-\nbrácena byla. Obsahem sešitů: 45, 48, 49, 51 a 52\njest celkem desatero skladeb ve formě písní pro čtyry\nmužské hlasy bud původních či z jiných v tyto zmíněné\nhudební formy přelitých. Z těch honosí se původní skladba\nvětším číslem: jest jich sedm; na transkripce vybývají\ntři a sice jsou to v celém sešitu 48.a z části v 49.\nBendlem upravené dvojzpěvy Mendelssohnovy,\nz nichž většina se stala dávno populární, pro lahodnost\na přirozenou výraznost melodie. Tři zmíněné tyto dvoj-\nzpěvy v Bendlově obratném upravení pro mužský čtve-\nrozpěv jsou celou strukturou svojí z celé Mendelssohn-\novy sbírky dvojzpěvů nejpřístupnější hlasům mužským\ni poslouží zajisté plnou měrou ku okrase programům\nkoncertním. Český překlad tekstu od Quise je plynný.\nZ původních čtverozpěvů směru vážného poutají v první\nřadě skromné sice však za to tím příjemnějším dojmem\npůsobící písně Měchurovy „Život v háji\" (v čísle\n51.) a drobotina „Či!ým krokem\" (v č. 52.) V obou\njest celková nálada velmi šťastně postižena, stavba vět\njest průhledná, vedení hlasu plynné, nenucené; zvláště\npíseň prvněji jmenovaná nemine se svým účinkem. K vá-\nžné sentimentálním náleží ještě Jos. Lowa „Růžinka\",\nkterá páchne poněkud pižmem melodií Abtových; ostatní\nskladby spadají vesměs v obór žertovné komiky či ve\nsféru bujných tanečních rytmů polkových. V poslední\nkategorii náleží čiperná Hellerova „Polka\" (č. 45.)\na Lvův veselý sbor „Česká muzika\" (č. 52.), v němž\nnápodoben jest zdařile prostonárodní ton; tak zejména\nna spůsob „stretty\" zakončující takty velmi živě upo-\nmínají na melodii známé písně „Nepůjdu domů, byl bych\ndoma bit\". Co kuriosum nových orkestrálně-hlasových\nbarev slouží „Trio\" s průvodem dupání pravé nohy což\npatrně nasvědčuje tomu, že celý tento hudební žertík\njest psán pro společnost u vyšším stupni rozveselenou.\nOno intresantní rozpoložení ducha (i někdy těla), v němž\n„kmotr Bumbal dává všem sloupům pozdravení\" či kde\npraví básník o sobě, že je „od hodin závažím\" a „od\nsloupu ke sloupu se motá\" toto rozpoložení jest tu\nopěvováno ve dvou sborech. První jest od J. Draho-\nráda a nadepsán jest „Divná věc\" (č. 45.), druhý pak\njest od Y. E. Horáka a nese na svém čele významný\ntitul „Kmotr Bumbal\". Drahorádův sbor jest sice so-\nlidní práce, prozrazující veskrze routinovanou ruku jak\nu vedení jednotlivých hlasův íak v mnohých intresant-\nních kombinacích harmonických, však celek jest psán\nbez komické příchutě, bez pepře; mimo to vadí tuná-\npádně nesprávná deklamace českého slova (1 řádka 3\ntakt na slovo „přivážím\" položena jest na první sla-\nbiku celá Čtvrt kdežto na druhou dlouhou slabiku dana,\njest pouhá osmina v tempu allegrovém a ještě k tomu\nna nejlehčí dobu ve zdvihu; totéž slevo jest hned\nv následujících taktech zcela správné hudebně deklamo-\nváno. Toutéž vadou postonává deklamace na str. 4. ve\n4. a 5. řádce kde jest následující tekst takto rytmizován:\n„jen ty se má ženo,\"\nve slově „každý\" (str. 5.) přijíti musí první slabika na\nprvní těžkou dobu taktu a nikoli na lehkou, poněvadž\nčeština, jak známo; klade akcent vždy na první sla-\nbiku slova. Nutno, aby se přede jednou naši sklada-\ntelé podobných hříchů proti duchu české řeči varovati\npočali! Ostatně, jak praveno, jest celek solidně psán a\nv živém přednesu nemine se s úspěchem.\nRozhodně příznivější dojem půsoDí Horákův „kmotr\nBumbal\" (č. 51.) nejen vtipnými melodickými obraty\nunisona nýbrž i tím, že lehký, svěží ten humor jest\nzbarven čistě národním tonem; zvláště pro tuto poslední\nvlastnost odporučujeme sbor tento vřele všem zpěvným\npřátelům zdravého rozmaru českého."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c014", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "175", "page_fin": "176", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.7", "titre_corps": "Smĕs.", "titre_sommaire": "Smĕs.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "175", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.7", "debut_caractere": 4020, "fin_caractere_exclue": 5670, "texte": "Smĕs.\n\nMyšlenky o hudbĕ.\nVýroky slovutných skladatelů a spisovatelů o hudběz\nSebrala La Mara.\nII.\nZákony, meze, pokrok.\n(Pokračování.)\nKdo by neobdivoval se nevyčerpatelnému pramenu pro-\nstředků umění, kteréž neustále nové a nové naléza nápěvy a\nv tolikeré kráse je obráží. Zdaž již ustaneme jednou od zpo-\nzdilé té myšlénky, chtíti mu klásti meze? chtíti ho v ten neb\nonen úzký a těšný kruh vměstnati? Osvoboditi chceme snad umění\nz jařma jednoho, abychom naň druhé vložili? Kdy konečně\nuznáme, jak malicherným jest to, chceme-li v tom neb onom\nmomentu plodům jeho přísných vyměřit! hranic? Umění v zá-\nkonech svých, tak jako i příroda, chová odbory ty v nejrůzno-\nrodější; efémerní i majestátní rovně jest mu poddáno. Jako\ntato, tak i ono trvá a rozmnožuje se neustálými proměnami\nformy i tehdáž, zdá-li se, že vnější život jeho ztuhl. Probudíť\nse, oživnef znovu po mdlobě jen okamžité a zdvihne se ná-\nhledy novými, stejně oprávněnými.\nFr. Liszt, Lohengrin und Tannháuser.\nPokusí-li se hudebník totiž hudebník absolutní o\nmalbu, tož nepřivede to nikam ani s hudbou ani malbou.\nR. Wagner, Oper & Drama.\nZkoumáme-li blíže poměr hudby k básnictví, shledáme,\nže právě, tam, kde meze jednoho z těchto dvou umění zdají\nse býti ne překročí telnými, jistotou nepochybnou počíná půso-\nbení druhého; že tímto vnitřním spojením obou umění to, co\nv jednom zdá se být nevyslovitelným, druhým jasně, s plným\npřesvědčením se pronáší; naproti tomu ale snaha, prostředky\njeduoho jen druhu umění vysloviti to, co jenom oběma pospolu\nmožno, k výstřednosti, v poblouzení v nesrozumitelnost, ku\npokažení jednoho z obou umění vésti musí.\nR. Wagner, dopis H. Berliozori."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "176", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2217, "texte": "Nejprv se uč, čeho třeba, a pak se teprvé dej vlastní\nsvou cestou. Slova Handlova.\nUmění velice pokročilo, krasochuť se podivuhodně změ-\nnila, čímž ovšem hudba druhu staršího našim uším dobře nezní.\nJ. S eb. Bach, Entwurf einer wohlbesiellten Kirchenmusik.\nHudba, jsouc uměním výrazu, může jen při nejvyšší\nplnosti a hojnosti téiiož býti pravdivou; pruto má vztaho-\nvati se na to, co rna vy>luviti: v opeře isou to rozhodně city\nmluvících osob a hudba, která s účinkem o lom nás přesvěd-\nčuje, je takou právě, jakou jen býti můž. Hudba ale, kteráž\nse nevztahuje více na předmět, jejž wsloviti má, která jím\n®ama chce býti, není v zásadě více hudbou, nýbrž z hudby\na básnictví fantasticky urobená nestvůra, která v pravdě jen\nco karrikatura může se skutkem ctáti.\nR. Wagner, Oper u. Drama.\n— Jistý J. Gandon, bývalý kapelník, nemaje bezpo-\nchyby nic lepšího na práci, vzal si za úkol spočítali\nvšechny noty v Meyerbeerových „Hugenotech\" ! Nalezl,\nže první akt čítá 10.114 not, druhý 10.297) třetí 13.344,\nčtvrtý 5.394 a pátý 3.695, celá opera tudíž 42.873 not!\n— Bude-li tak pokračovati i s ostatními operami Meyer-\nbeerovými, snadno se z něho \"státi může zralý kanditát\npro — blázinec.\n— Y druhé polovici předešlého století byla fran-\ncouzská opera ve velikém rozkvětu, a jakby také bylo\nmožno jinak, když vláda sama nádhery milovná direktně\njejí správu vedla (až do roku 1830). Převraty revoluční\nna poměru tom ničeho nezměnily, ano r. 1872 byl v čele\nopery vládní výbor, jehož členové byly zároveň nejzuři-\nvějšími sanskulloty i nejněžnějšími přátely hudby. Y té\ndobě zpíval v jedné opeře Lainez, nejoblíbenější zpěvák\nsvé doby, jakousi vlasteneckou odu. Když skončil, při-\nstoupil k němu neznámý jemu muž, jehož ale mezi nej-\npozornějšími posluchači vídával, zaklepal mu na rameno\na pravil: „Citoyen, (občane) zpíval jsi dnes velmi krásně,\njsem tvým zpěvem věru unošen, ale ten text je náramně\nhloupý, proto ti radím, bys, dme, než národu něco před-\nneseš , mně slova odevzdal, chci býti tvým censorem,\npak jsi úplně jist.\" „Ovšem.\" ozval se jeden z choristů,\nkterý napomenutí to zaslechl, „občan se vyzná výborně\nve škrtání.\" Lainez nechápal to dříve, až se dozvěděl,\nže starostlivý ten přítel umění byl — kat. r."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c015", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "175", "page_fin": "176", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.7.1", "titre_corps": "Myšlenky o hudbĕ. Výroky slovutných skladatelů a spisovatelů o hudběz Sebrala La Mara.", "titre_sommaire": "Myšlenky o hudbĕ. Výroky slovutných skladatelů a spisovatelů o hudběz Sebrala La Mara.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "175", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.7", "debut_caractere": 4027, "fin_caractere_exclue": 5670, "texte": "Myšlenky o hudbĕ.\nVýroky slovutných skladatelů a spisovatelů o hudběz\nSebrala La Mara.\nII.\nZákony, meze, pokrok.\n(Pokračování.)\nKdo by neobdivoval se nevyčerpatelnému pramenu pro-\nstředků umění, kteréž neustále nové a nové naléza nápěvy a\nv tolikeré kráse je obráží. Zdaž již ustaneme jednou od zpo-\nzdilé té myšlénky, chtíti mu klásti meze? chtíti ho v ten neb\nonen úzký a těšný kruh vměstnati? Osvoboditi chceme snad umění\nz jařma jednoho, abychom naň druhé vložili? Kdy konečně\nuznáme, jak malicherným jest to, chceme-li v tom neb onom\nmomentu plodům jeho přísných vyměřit! hranic? Umění v zá-\nkonech svých, tak jako i příroda, chová odbory ty v nejrůzno-\nrodější; efémerní i majestátní rovně jest mu poddáno. Jako\ntato, tak i ono trvá a rozmnožuje se neustálými proměnami\nformy i tehdáž, zdá-li se, že vnější život jeho ztuhl. Probudíť\nse, oživnef znovu po mdlobě jen okamžité a zdvihne se ná-\nhledy novými, stejně oprávněnými.\nFr. Liszt, Lohengrin und Tannháuser.\nPokusí-li se hudebník totiž hudebník absolutní o\nmalbu, tož nepřivede to nikam ani s hudbou ani malbou.\nR. Wagner, Oper & Drama.\nZkoumáme-li blíže poměr hudby k básnictví, shledáme,\nže právě, tam, kde meze jednoho z těchto dvou umění zdají\nse býti ne překročí telnými, jistotou nepochybnou počíná půso-\nbení druhého; že tímto vnitřním spojením obou umění to, co\nv jednom zdá se být nevyslovitelným, druhým jasně, s plným\npřesvědčením se pronáší; naproti tomu ale snaha, prostředky\njeduoho jen druhu umění vysloviti to, co jenom oběma pospolu\nmožno, k výstřednosti, v poblouzení v nesrozumitelnost, ku\npokažení jednoho z obou umění vésti musí.\nR. Wagner, dopis H. Berliozori."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "176", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2217, "texte": "Nejprv se uč, čeho třeba, a pak se teprvé dej vlastní\nsvou cestou. Slova Handlova.\nUmění velice pokročilo, krasochuť se podivuhodně změ-\nnila, čímž ovšem hudba druhu staršího našim uším dobře nezní.\nJ. S eb. Bach, Entwurf einer wohlbesiellten Kirchenmusik.\nHudba, jsouc uměním výrazu, může jen při nejvyšší\nplnosti a hojnosti téiiož býti pravdivou; pruto má vztaho-\nvati se na to, co rna vy>luviti: v opeře isou to rozhodně city\nmluvících osob a hudba, která s účinkem o lom nás přesvěd-\nčuje, je takou právě, jakou jen býti můž. Hudba ale, kteráž\nse nevztahuje více na předmět, jejž wsloviti má, která jím\n®ama chce býti, není v zásadě více hudbou, nýbrž z hudby\na básnictví fantasticky urobená nestvůra, která v pravdě jen\nco karrikatura může se skutkem ctáti.\nR. Wagner, Oper u. Drama.\n— Jistý J. Gandon, bývalý kapelník, nemaje bezpo-\nchyby nic lepšího na práci, vzal si za úkol spočítali\nvšechny noty v Meyerbeerových „Hugenotech\" ! Nalezl,\nže první akt čítá 10.114 not, druhý 10.297) třetí 13.344,\nčtvrtý 5.394 a pátý 3.695, celá opera tudíž 42.873 not!\n— Bude-li tak pokračovati i s ostatními operami Meyer-\nbeerovými, snadno se z něho \"státi může zralý kanditát\npro — blázinec.\n— Y druhé polovici předešlého století byla fran-\ncouzská opera ve velikém rozkvětu, a jakby také bylo\nmožno jinak, když vláda sama nádhery milovná direktně\njejí správu vedla (až do roku 1830). Převraty revoluční\nna poměru tom ničeho nezměnily, ano r. 1872 byl v čele\nopery vládní výbor, jehož členové byly zároveň nejzuři-\nvějšími sanskulloty i nejněžnějšími přátely hudby. Y té\ndobě zpíval v jedné opeře Lainez, nejoblíbenější zpěvák\nsvé doby, jakousi vlasteneckou odu. Když skončil, při-\nstoupil k němu neznámý jemu muž, jehož ale mezi nej-\npozornějšími posluchači vídával, zaklepal mu na rameno\na pravil: „Citoyen, (občane) zpíval jsi dnes velmi krásně,\njsem tvým zpěvem věru unošen, ale ten text je náramně\nhloupý, proto ti radím, bys, dme, než národu něco před-\nneseš , mně slova odevzdal, chci býti tvým censorem,\npak jsi úplně jist.\" „Ovšem.\" ozval se jeden z choristů,\nkterý napomenutí to zaslechl, „občan se vyzná výborně\nve škrtání.\" Lainez nechápal to dříve, až se dozvěděl,\nže starostlivý ten přítel umění byl — kat. r."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-05-30-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-05-30_01#c016", "volume": "bmtnabd_1874-05-30_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "176", "page_fin": "176", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.2.8", "titre_corps": "Listárna redakce.", "titre_sommaire": "Listárna redakce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "176", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.8", "debut_caractere": 2219, "fin_caractere_exclue": 2787, "texte": "Listárna redakce.\nP. J. B.v Rožnově. Upotřebíme příště.\nP. L.v K. „Matice hudební\" v plné míře zasluhuje\nvřelého účastenství, neb A podává svým členům výhody pře-\nvzácné, že za peníz nejlevncjší (pouze tři zl. ročuě!) sezná-\nmiti se mohou s nejvýtečuějšími našimi domácími plody dra-\nmatickými a že vedle těchto obdrží hojnost výborných skladeb\npro piano, zpěv i rozličné nástroje. Nejnovější premie: Ben-\ndi o v a „Le j 1 a\" patří zajisté k nejkrásnéjš m skvostům naší\nliteraíury. Účinkujte, soč jste, získáte sobě zajisté nemalou\nzásluhu o domácí literaturu hudební."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "169", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.1", "texte": "Památné dni hudební.\n\n30. květ 1794 † Jan Ant. Mareš, hud. sklad, a cárský kapelník\n— v Petrohradě.\n„ „ 1794 nar. Hynek Mošeles, sklad, a prof. na konser-\nvatoři lipské v Praze.\n„ „ 1833 ý Joz. Slavík, slov. housl. Český —ve Vídni.\n„ „ 1846 I. pro. Lorzingovy zpěv. „Zbrojíř\"—ve Vídni.\n„ „ 1863 f Jozef Gartner, výb. varhanář v Praze.\n„ „ 1870 f Joz. Ferd. Vraný, výb. kontrabasista a prof.\nna konserv. ve Vídni.\n31. „ 1809 f Joz. Haydn, slovutný sklad. —ve Vídni.\n„ . „ 1817 nar. J. Zvoneček, sklad. v Brně.\n„ „ 1854 fV. Lisinský, sklad, horvátský vZáhřebě.\n3 3 1868 ý Fr. Sušil, zasloužilý sběratel moravských\nnár. písní v Bystřici nad Pernštýnem.\n1. červ. 1768nar. J.Elsner, sklad, polský a zaklad, konserv.\nvaršavské v Grotkově.\n2. „ 1807 nar. R. Fíihrer, cirk. sklad. v Praze.\n„ „ 1861 fV. Linda Matoušek, housl. český v Krakově.\n„ 3 1865 fJ. Preisinger, op. zpěv. ■ Praze.\n3 „ 1872 ý Jindř. Esser, sklad, v Salzburku.\n3.3 1594 f Orlando Lasso, siovut. sklad, církevní, po-\nslední ratolest školy nizozemské v Mnichově.\n3 3 1801 np,r. Fr. Škroup, operní sklad. —ve Vosicích\n(v Chrudimsku).\n4.3 1811 nar. Jan Fo 11b erger, sklad. —v Ratibořských\nHorách.\n5. „ 1722 f Jakub Kiihnau, theoretik hud. v Lipsku.\n„ „ 1813 f Giovanni Paisiello, op. ski. v Neapoli.\nn 3 1826 ýK. Maria Weber, slovut. sklad, operní\nv Londýně.\n\nNěkolik praktických pokynutí o tvoření\n„krásného tonu“, o vokalisaci\na o vyvinutí hlasu.\nSděluje J. Pech.\n(Dokončení.)\nVe většině případů teprv nyní rádno bude, při-\nstoupiti také ku cvičení „krytého tonu\", a sice\nco možná nejslabšího (tedy nejjemnějšího tak zva-\nného „mezzavoce\"), při čemž zejména záleží na ur-\nčitém, lehkém vyslovování. I toto cvičení počíti musí\nstřední polohou hlasu, a pravidelný postup jeho jest\ntentýž, jak jsem jej byl pro cvičení „otevřeného tonu\"\nnaznačil. Podotýkám pouze ještě, že i zde na „fal-\nset\" zapomínati se nesmí; a opakuju z úmyslu, co\njiž dříve jsem byl pověděl, že všecka v „otevřeném\"\ntoúu nabytá obratnost obyčejné v míře ještě zvět-\nšené sama sebou též na ton „krytý\" přechází. K čím\npak větší obratnosti vůbec (nejen tedy zběhlosti\nv rychlém střídání tonů) hlas dospívá, tím se stává\nschopnějším rozmanitých odstínů jak v síle tak v bar-\nvitosti zvuku, a tedy i obtížného přecházení z tonu\nkrytého v otevřený i falsetu v hlas prsní, a naopak ;\na tu pak i možno bude pokusiti se již o postupné\nsesilování a seslabování („crescirování\" a „decrésci-\nrování\") jednotlivých tonů jak v prostřední poloze\nhlasu prsního tak i ve falsetu, a konečně o tak\nzvanou „messa di voce\", v níž ton od nejjemněj-\nšího nádechu poznenáhla vzroste ve zvuk mohutný\na rovněž tak znenáhla opět se ztrácí, až téměř v pouhý\ndech se rozplyne.\nSkutečně krásné provedení takové „messa di\nvoce\" náleží k nejobtížnějším umělůstkám zpěvním,\navšak na pravém místě nemine se s nejskvělejším\nvýsledkem. Zejména zakončení pěkným seslabováním\ntonu vyžaduje zvláštní obratnosti, aby hlas příliš\nnáhlým ustupováním dechu z otevřeného tonu v krytý\nneb ve falset nápadně „nepřeskočil\". Takovému\npřeskočení zabrání se. nejlépe, pakli dosti záhy\nod nejprvnějšího slábnutí dechu ton stále více se\nvyjasňuje, čímž ustupování dechu stane se velmi\npoznenáhlým; při dechu však příliš už oslabeném ani\ntento prostředek dosti výdatně by nezpomohl. •\nAvšak pravidelné cvičení takovéto „messa di\nvoce\" rádno pro vždy (tedy i při značnější pokroči-\nlosti) obmeziti výhradně jen na střední polohu hlasu\nprsního jakož i na nejpřístupnější tony falsetu, a"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "170", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.2", "texte": "toliko výminkou při dobré disposici někdy též v kraj-\nních polohách hlasu o nč se pokusiti.\nSkoro stejné opatrnosti zachovávali třeba ohledné\npřestupování přirozených mezí rejistříku v obor re-\njistříků sousedních, ač ovšem při hlase úplné již vy-\nvinutém mírné, občasné cvičení ve vzájemném pře-\nstupování takovém o 1 neb 2 tony (silou toliko\nmírnou!) vyrovnání zvuku různých rejistříků a tudíž\ni snadnému přecházení z jednoho do drubéno značné\nnapomáhá.. Dokonalý přednes mnohých skladeb ovšem\nnespokojí se témito dvéma přesahujícími tony ; avšak\nzajisté jest hlasu prospěšnějším, čím řidčeji zavadíme\n0 všecky poněkud většino napnutí vyžadující vý-\nminky; a proto učiníme nejlépe, pakli při cvičení\njen ob čas se přesvědčíme, zdali ten či onen „vzá-\ncný\" ton již ve své moci máme, a na to upokojeni\nhned zas ku pravidelnému cviku „zlaté střední po-\nlohy\" se navrátíme.\nUmění pak, dáti hlasu vždy barvitost skladbě\n1 každé nejmenší části její přiměřenou (bud jasnější\nneb temnější, měkčí neb tvrdší atd. jak jen všecky\nty odstíny nazvati chceme) náleží rozhodné do oboru\ncitu as ním souvisící duševní činnosti, a dle toho\nvysvětluje se téměř samo sebou. Jaký výraz jeví\nse v naší tváři či fysiognomii, takové barvitosti bude\ni zvuk současné vyluzený; a pokud se nezmění vý-\nraz tváře, potud i barvitost zvuková zůstane na\nvšech tonech i hláskách stejnoměrné tatáž, při čemž\npak jen sluší vždy stejně zachovávali známá již\npravidla vokalisace a tvoření tonu. Záleží tedy\njen na tom, aby pěvec též schopen byl\npravé umělecké nálady as výrazem slov\ni skladby do podrobná souhlasící mimiky\nči změny tvářnosti tak dobře jako dobrý\nherec.\nMnoho zajímavého dalo by se též povédíti o cvi-\nčení a pěstování „k oloratury\"; avšak nenáleží\nto již přísně do vytknutého programu, proto obme-\nzuji se zde toliko na několik všeobecnějších pozná-\nmek. Tak jako všude, nedá se i zde nic řádného\nnásilně vynutit. Jest zcela přirozeno a též tak po-\nchopitelno, že jen ten dospéti může k sběhlejšímu\nstřídání vícera tonů v rozmanitých postupech a sku-\npinách (tedy k tak zvané „koloratuře\"), kdo nejprv\nnad každým tonem zvlášť úplnou vládu si osvojil a\npak též v přirozeně vzrůstajícím postupu o bezvadné\nstřídání a spojování jich s vytrvalou pilností po delší\nčas se byl pokoušel; tak přijde koloratura sama a\njistě, kdo však by bez ohledu na krásný tona vo-\nkalisaci třeba i po celý život svůj pouhým mecha-\nnickým cvičením nejrozmanitějších fioritur, melismat,\nrulad a trilků se mořil, ten nanejvýš že. pilností\nsvou snad k jakési ohebnosti hlasu dospěje, avšak\nani jediný ton jeho nebude zvučným a určitým, čili\njinými slovy, koloratura jeho věčně zůstane smazanou\na nestejnou a hlas jeho v nejkratší době se rozpadne.\nBohužel, že takových koloraturních pěvců a pěvkyň\nroste každý den jako hub po dešti! Kdo však i s ko-\nloraturou zamýšlí to upřímné, tomu ve všech přípa-\ndech dobře poslouží známá již pravidla o střídání\ntonů na jediné samohlásce.\nJeště mnohem více dalo by se povédíti o „před-\nnesu\", zejména pak'o „deklamaci ve zpěvu\"; avšak\ni rozřešení této otázky musím (z příčiny už zprvu\nuvedené) úplné přenechati povšechnému vzdě-\nlání svých trpělivých čtenářů, bez něhož ovšeui\npravého umělce nelze si ani mysliti. Toliko o jednom\nzdá se mi nutno i zde ještě v krátkosti se zmíniti,\nt. j. o tak zvaném „portamentu\". „Portamento\"\njest jakési „přenešení\" tétéž slabiky z jednoho tonu\nna druhý tím spůsobem, že tento druhý ton ozve se\ndvakráte, nejprv co jakási předrážka (avšak na ujmu\ntrvání předešlého hlavního tonu provedená) a po\ndruhé co druhý hlavní ton beze vší ujmy svého tr-\nvání pravidelně nastupující (obyčejně na jinou sla-\nbiku).\nSpojení obou tonů musí být co nejtěsnější;\navšak nesmíme mimo ně ještě snad i jiné, mezi nimi\nležící tony slyšeti, jež by nám snadno povážlivé při-\npomínati mohly zívání. Taktéž nesmíme jemné ozdůbkv\ntéto (zejména ve vášnivých neb tklivých momentech\npůsobivé) užívati příliš často, nemá-li se státi všední\nneb dokonce i protivnou. Že pak i patřičné stří-\ndání rejistříků jakož i tonu otevřeného a kryténo\nnáleží k mocným prostředkům uměleckého přednesu,\nrozumí se vlastně samo sebou. Střídání toto ostatně\nnutno jest i z ohledů zdravotních.\nNemám sice v úmyslu, pánům lékařům snad\n„plésti se do řemesla\", avšak přec musím poněkud\naspoň dotknout se i té stránky „zdravotnictví\"\nčili „dietetiky\", která s vyvinutím hlasu bezpro-\nstředně souvisí.\nRozumí se, že jen ten se může věnovati zpěvu,\nkdo už přírodou samou „dobrým\" hlasem jest ob-\ndařen (ač ntjjcdy i z hlasů zcela nepatrných .dobrým\ncvikem vyvinouti se mohou hlasy dosd pěkné i velmi\nobratné), a jemuž nevadí v tom jakási choroba plic\nneb ostatních orgánů zpěvních.\nI stejné zřejmým jest, že každý pěvec svědomitě\nchránili se musí všeho, co by jej oslabovalo, jakož\núsilovné domáhati se má všeho, co by jej posilovalo;\nproto nechť nikdo necvičí příliš mnoho (až snad do\nunavení), zato však raději tím častěji, a především\nsoudné a přísně. Gvičil-íi pěvec nepřetržité asi po\nčtvrt hodiny, musí následovat sti neb 10ti minutová\npřestávka (již vyplnili možno příhodnou látkou the-\noretickou nebo esthetickou); a to může se opakovali\ntolikrát, až by celá „lekce\" vyplnila třeba i 2 ho-\ndiny. Tím spůsobem možno cvičiti každý den před\npolednem i po poledni, nikdy však bezprostředné po\njídle. Mnohdy též krátké cvičení z rána (ještě před\nsnídaní) bývá hlasu na prospěch.\nKaždá sebe menší churavost žádá zvláštního\npovšimnuti a • přiměřeného šetření; a byla-li by váž-\nnější , lépe po čas trvání jejího ani nezpívat. To\nvšak nesmí nikoho svésti, aby snad pro každou ne-\npatrnou „disposici\" hned zanechal pravidelného cvi-\nčení; ba za zvláštních okolností může mnohdy ta-\nková maličká indisposiče leckomu být i k prospěchu,"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "171", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.3", "texte": "poněvadž jej donutí k větší pozornosti i k vynalo-\nžení větší obratnosti, než s jakou by se spokojil\njsa výtečně „příhlase\", atak mnohému teprv zvláštní\npřekážka přírodní dopomůže k pravému poznání a\nk pravé chuti.\nVeledůležitým zjevem pro každého učitele zpěvu\nje tak zvaná „mutace\", t. j. přechod hlasu dětského\nv hlas dospělého člověka. Bezprostřední příčina zjevu\ntoho leží v náhlém vyvinování-se, a silném růstu hrtanu\nv době uzrávání člověka; a proto je souhlasně s touto\nzměnou též přechod ten u hochů mnohem násilněj-\nším a nápadnějším (ze sopránu neb altu do tenoru\nneb bassu), než u děvčat. „Mutací\" počíná u děvčat\nasi v 13. roce, u hochu pak až po 14. neb 15. roce\na trvá v celku asi 3 neb 4 roky, nejhorší doba její\nvšak, v níž zvláštního šetření a někdy (zvlášť u ho-\nchů) i úplného zastaveni cvičení zpěvu zapotřebí bývá,\ntoliko několik měsíců. Hlas před mutací stává se\nobyčejně nápadné plným a silným, avšak též poněkud\nkřiklavým, a tu již nastává nutnost opatrného šetření,\nzvláště krajních poloh hlasu; nato pak stává se oby-\nčejně mdlým a nejistým a u hochů často též chra-\nplavým neb i docela bezzvučnýrn, a v tomto posle-\ndnějším případě nutno jest na čas (as na několik\nměsíců) cvičení úplně zastavit)'.\nV příznivnějších případech však lze i šetrným,\ntoliko na skrovnou sílu a střední polohu hlasu ob-\ninezeným cvičením hlas chlapecký poznenáhla pře-\nvésti ve hlas mužský, načež nutno jest tak dlouho\nna pouhou střední polohu se obmeziti, až pravá po-\nvaha hlasu (zda tenor, baryton neb bass) úplné se\nustálí. Plný, neobinezený proud pravého uměleckého\ncviku u vyvinování hlasu může vlastně započíti až\npři úplné tělesné zralosti, tedy u děvčat teprv po\n15. neb 16. roce a u mužských až po 18. neb i\n21. roce, po kterémž čase však (dle svědectví mistrů\nve věci té zkušených) nadejde prý ještě jednou doba\n(u dam po 21. neb 23., u mužů po 25. až 27. roce),\nv níž dokončení vyvinutí plic opět na nějaký čas\n(někdy skoro až na 2 léta) pravou harmonii mezi\ndechem, výslovností a silou hlasu poněkud přeruší,\njíž opět jen šetrností a mírností lze se domáhati.\nÚplného, všestranného vyvinutí hlasu (nikoli však\nnejdokonalejší umělosti ve všestranném jeho ovládání)\nlze u lidí dospělých řádným návodem dosáhnouti\npravidelně asi za 3 neb 4 roky; zvláštním talentům\npovede se to však někdy i dříve. Mnohem zdlou-\nhavější a obtížnější bývá napravování hlasů dřívějším\nchybným užíváním poněkud již poškozených ne-\nboť nejedná se tu o pouhé odvykání, nýbrž o sku-\ntečné vyléčení poškozeného organu —; avšak je\nve většině případů přece možné, ač obvčejné pro\nučitele dosti nevděčné.\nA tecř, vyčerpav vytknutou látku zúplna i dosti\ndo podrobná, doufám, že mnozí z laskavých čtenářů\njiž lépe porozumějí tomu, co jsem byl hned na po-\nčátku pojednání tohoto pověděl: že totiž řádná me-\nthoda uměleckého zpěvu jest věcí zcela přirozenou a\njednoduchou, vyžadující však upřímné odhodlanosti\nk práci vážné, ke skutečnému studium, a vytrvalé\npilnosti.\n\nZ ciziny a Rakouska.\n\nDr. hrabě Laurencin.\n** Z Vídně. (Pův. dop.) Prof. Hellmesberger\nukončil le'ošní kvartetní zábavy spůsobem velmi skvě-\nlým a duchaplným. Obojí spůsob jeví se v Spohrové\ndvojitém kvartetu ve—mol op. 19, jakož iv Beetho-\nvenově kvartetu v b—dur (op. 130), kterýmž koncert\nzakončen byl. U Spohra trůní nejmilostnější grácie spo-\njena s čarovně se usmívajícím humorem, u Beethovena\npak panuje v každé jednotlivé větě v sobě uzavřený\nvesmír duševního života. Byl bych věru na rozpacích,\nkdybych měl připsati, mezi oba mistry vloženému triu\npro klavír, housle a čello od Rub i nsteina, jiného vý-\nznamu než virtuosní, formelně hudební. Všechno zní,\nstkví se a přilehá sice zevně, uvnitř však jest to dílo\nbez pravé nálady. O provedení všech téchto tří čísel\nnetřeba siřití slov, byloť důstojné mistrů jich. Ve kvar-\ntetu Spohrově účinkovali vedle Hellmesbergra a\njeho spojenců sl. T. Seydelova, a pánové Nikiš,\nZellner a Kupfer. V R übins tei no vě triu měla\nklavírní part v rukou pianistka sl. Žofie Mendlova,\nžákyně prof. Epsteina. „Sing-Akademie\" skon-\nčila již též své letošní produkce. Mendelssohnovy\n„Drei Sprůche\" (op. 19.) pro osmihlasý -sbor patří\nk nejlepším a nejvážnějším výtvorům doby novější.\nŽrlra 41. od Benedetta Marceli a pro dva, soprá-\nnové hlasy s průvodem varhan, jež zastupoval klavír,\nrepresentuje jakýsi naivně nábožný živel. „Cruci-\nfixus\" od Antonia Lottiho pro osmero hlasů jest\nskutečně pyramidální obraz hudební spůsobu naznačeného.\nTéž Frant. Šubert drží se naivní zbožnosti ve svém\n„hymnu\" s průvodem klavíru v, polyfonním stylu.\nRobert Franz mluví ve svém jednohlasém sboru so-\npránovém „Ave Maria\" mluvou moderní askesy, ja-\nkouž Šumán v život uvedl a Liszt k nejdokonalejšímu\nstupni přivedl. Y Rheinbergerově sboru s průvo-\ndem klavírním „Noe\", jeví se na začátku směr Šuman-\nnovský, potom ale stává se skladba citelně mělkou a\nmdlou, a teprv konec, poněkud na některé Lisztovy\nsbory upomínající, smiřuje nás s celkem. Co se týče\nprovedení , musí se vzdáti všechna čest akademii,\njakož i zástupcům partií solových a průvodu kla-\nvírního. Mimo uvedená čísla přednesla sl. Terezie\nSeehóf e r o v a tři písně R.Wagnera. Velezdařilý byl\npřednes čellisty Řeinholda Hummera Šumanno-\nv ých „Drei Stucke\" im Yolkston (op. 102). Na květnou\nneděli provedlo dvorní operní divadlo nejlepšími sílami\nHa e n dl o v o oratorium „M es i á š\" dle spracování Mozar-\ntova a v pondělí na to operní úryvky z „Id omene a\"\nMozarta, „Medey\" Cherubiniho a „Yestalky\"\nSpontiniho, tedy výhradně skladby to tíhnoucí ku\nsměru slavného jich předchůdce G1 ucka. Mesiáš jest\nbez odporu nejlepší a nejdůmyslnější dílo Handlovo.\nI recitativy, arie a solové zpěvy jsou pravými perlami,\nnemluvě ani o sborech. Celek šel výtečně, dirigent Des-\nsof odřekl se Obvyklého přehánění v tempu ku prospěchu\ncelku."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "172", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.4", "texte": "** A. Rubinstein odevzdal svou operu „Makkabejští\"\n(tekst od Mosenthala) osobně v Berlíně ku pro-\nvozování ve dvorní opeře.\n** Do nedávná ještě myslilo se, že u původního\nrukopisu partitury Webrova „Obero na\", jenž v car-\nské bibliotéce v Petrohradě se nalézá, chybí ouvertura\n(Jáhns, „C. M.v. Weber in seinen Werken\"). Tomu\nale není tak. Vrchní ceremonář cara, hrabě Korff, vy-\nvrátil omyl ten, dokázav, že rukopis ouvertury se v kniho-\nvně nachází, ale od opery samé oddělen a umístěn\nmezi autografy znamenitých umělců.\n** V Stávnici v Uhrách uspořádal hudební sbor\nměstský dne 8. května koncert vedením ředitele J. Sitta.\nMezi jiným pro edla se čísla tato: Koncertní ouvertura\nod W. Hepwortha (rukopis), 1. věta z A—moll koncertu\nMolique-a (p. Sitt), D—dur symfonie Haydena, indický\npochod z „Afrikánky\", C—dur ouvertura od Mendlssohna\na ouvertura k „Leonoře\" (3) L.v. Beethovena. Na\nměsto, jakým je Šťávnice, jest to program zajisté dosti\npozoruhodný.\n** V Hanavě uspořádána bude dne 5. června t. r.\nvelkolepá slavnost zpěváckýck sborů z údolí Mohanu.\n** F. Liszt odcestoval již dne 17. t. m.z Pešti\nv\ndo Rima. •\n** V Mnichově dne 14. t. m. provozována jest\nopera Wagnerova „Valkyr a\" za přítomnosti krále Lud-\nvíka. Ve Výmaru pak ke dnům 14., 17. a 21. června\nstuduje se znovu téhož „Tristan a Isolda\".\n** J. Brahms mešká nyní v Kolíně n. R., kdež\nřídí zkoušky ku svému „zpěvu vítěznému\", jejž pro slav-\nnost hudebníků od dolního Rýna komponoval.\n** V Dússeldorfu dne 10. t. m. řídil Th. Ra tzen-\nberg ve spolku pro provozování oratorií oratorium\nF. Lis zta „S v. Alžbětu\" (sbor čítal 150 hlav) s ta-\nkým úspěchem, že ku konci byl několikráte volán a za\npíli svou tři vavřínové věnce obdržel. Výtečné prove-\ndení tomuto dílu získalo na Rýně mnoho přátel i z řady\ndosavadních odpůrců. Mezi posluchači byli F. Hillor,\nMax Bruch a j.\n«• v\nČtrnáct skladatelů obralo si co látku svých oper\nstarořeckou báji „Medea\". První je z r. 1690 od\nVlacha Zanettiho. Mimo to komponoval J. Ruiolph ballet,\nkap. Taubert napsal hudbu k Euripidovu dramatu t. jm.\n(z r. 1843) a Bargiel ouverturu „Medea\". Cherubiniho\nopera (z r. 1797) jest dosud na některých divadlech\nkusem repertoirním.\n** Na pomník L.v. Beethovena ve Vídni daro-\nváno jest z fondu pro rozšíření města 6000 zl.\nKrál. škola hudební v Mnichově má, jak zní\nnávrh pro sněm bavorský uchystaný, státi se ústavem\nstátním, a novým řiditelem bude nejspíše J. Brahms\njmenován.\nV komické opeře ve Vídni provozována byla\ndne 23. t. m. opera „Dcera bojarova\" z péra si.\nAdajewské, která k tomu cíli z Paříže do\nVídně přibyla.\n** V mnohých listech německých čteme zprávu ne-\ndosti věrohodnou, že F. Li s z t u firmy J. Šubert v Lip-\nsku vydati hodlá velkou školu klavírní. S tiskem prý\njiž se začalo. *\n. ... ** Koncertní mistr Walter v Mnichově nepřijal\nnabízené mu místo profesury houslí v Lipsku uprázdněné\númrtím F. Davida.\n** Verdiho vAidau působí ještě takovou přitažli-\nvosti na Vídeňáky, že dosud v den představení již do-\npoledne je celý dům po každé vyprodán.\n** Impressario S t rak o š hodlá v Berlíně každého\nroku na zimní měsíce usaditi se s vlašskou operou.\n** V Mnichově vlete bude se provozovati cyklus\noper Wagnerových za spoluúčinkování pp. Betze\na Dienera.\n** Z Milána. Dne 20. května b. r. poprvé v di-\nvadle „DalVerme\" provozována byla s znamenitým úspě-\nchem Glinkova zpěvohra „Život za caře\". Skoro\nkaždé číslo nalezlo hlučnou pochvalu, zejména se líbily\nouvertura, úvodní sbor, aria Ántonidy v 1. jedn., dvoj-\nzpěv Susanina a Vány v 111. jedn., kterýž zvláště vzbudil\nnejvřelejší sympatie, scéna Vány se sborem ve IV. je-\ndnání, velkolepá scéna Susanina a finále téhož jednání.\nI představení druhé mělo rozhodný úspěch. Příště při-\nneseme podrobnější authentickou zprávu z péra přátel-\nského. Zajfipavo jest, že pikantní tance polské vlašskému\nobecenstvu tak rozhodně se nelíbily, že byly provázeny\npiškotem a při druhém provozování zcela vynechány\nbýti musil *.\n\nKronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\n*** Zpěvačky spolek „Lubor\" v Novém Bydžově\nuspořádá svým přispívajícím členům v neděli dne 31. t. m.\nhumoristickou zábavu, jejížto hudební program\ntakto: 1. „Poupě a políbení\", smíšený sbor\nAloise Štrebla. 2. „Hop Mařenko\", sbor V. Vaš áka.\n3. Směs z národních písní F. Pivody. 4. „česká mu-\nzika\", mužský sbor Jos. Lva. Načež následují veselo-\nhry „Pro daná láska\" a „Útěk do Afriky.\"\n\nZprávy z Prahy a z venkova.\n\n* Zdeněk Fibich dokončiv novou sonátu pro klavír\na housle, pracuje nyní na velkém rekviem figurálním\na sekstetu pro šmytcové nástroje. K „Bukovinu\" na-\npsal novou předehru i-hodlá operu tu, jak mile opět\ndo Prahy zavítá, v některých částech přepracovati.\n* Z soukromého dopisu, nám si. K1 emen tou Ka-\nlasovou z Petrohradu zaslaného, ještě .se dovídáme,\njakých vyznamenání a jak skvělého uznání obecenstva\nse výtečné naší krajance dostalo při prvním jejím de-\nbutu v Glinkově opeře „ítuslan a Ludmila\", a u větší\nještě míře při druhém jejím vystoupení v „Žizň za carja\"\nna Mariinském divadle. Bylať od obecenstva, veškeré\nmístnosti divadla přeplňujícího, bezpočtukráte vyvolána,\na dvě překrásné kytice i věnce, věnované od ctitelů jejího\numění, odevzdány jí byly p. kapelníkem Nápravníkem.\nHned následující den po druhém jejím debutu předložen\njí byl velmi výhodný kontrakt, kterýž ji měl trvale při-\npoutati k Mariinské scéně, nemohla se však více spou-\nštěti do nižádného vyjednávání, neboť přijala již před"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "173", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.5", "texte": "tím nabídnutí ještě mnohem skvělejší ku královské opeře\nv „Covent - fiardenu\" v Londýně co „primadonna contr-\nraltoV Zde bude vystupovati od 1. června b. r. vedle\nsvětoznámých veličin pěveckých ku slávě a ku cti jména\nčeského. S hrdostí i s potěšením srdečným pohlížíme\nk nejnovějšímu tomuto skvělému postupu na dráze její\numělecké, neboť ctíme v sl. Kalasově nejen umělkyni\nnadšenou, leč i vřelou i upřímnou vlastenku, kteráž k ná-\nrodu svému vždy lnouti bude s celou duší. Pravíť dále\nve svém dopisu, že „veškeré své nynější štěstí děkuje\nmistryni své Nissen-Salomanové\", bývalé profesorce na\nkonservatoři petrohradské, která zavrhujíc dřívější její\nmethodu zpěvu a příliš temné tvoření toni: i nejasnou\nvokalisaci, téměř z počátku s ní započala pracovati a\ns neúnavnou pílí k pravé výši umění ji dovedla. Příště\nsdělíme ještě některé hlasy veřejných listů petrohrad-\nských .o obou debutech ctěné naší krajanky.\n* Jan Hřímaly, výtečný houslista a profesor na\nkonservatoři moskevské, slaviti bude příštího měsíce sňa-\ntek se sl. Isabelou Laubovou.. dcerou slovutného mistra\nFerd. Lauba.\n* Ve prospěch barytonisty p. Proška, členy opery\nplzeňské, provozována tyto dny v aréně smíchovské za\nvelkého účastenství as zdaruplným úspěchem Maillar-\ndova rozkošná zpěvohra kom. „Zvonek poustevní-\nkův\", kteráž by také v repertoiru našeho zemského\ndivadla zaujímati mohla místo velmi čestné. Dle do-\nslechu dostalo se p. Proškovi výhodné nabídnutí kuKrol-\nlově divadlu v Berlíně.\n* Se všemi členy operní školy české zamýšlí naše\nčilé divadelní řiditelstvo v brzké době během letní sai-\nsony uspořádati veřejné představení, v němž by jasně\nse objevil směr ducha řídícího i pochod dosaváde tu pro-\nváděné methody vyučovací. Pro co možná všestranné\nposouzení budou provedeny jednotlivé zajímavé scény\nz rozličných oper, ponejvíce skladatelův domácích. Podo-\ntýkáme, že veškeré členstvo operní školy střídati se\nbude v produkcích v jistém pořádku v úlohách solových\na sborových; zvláště členům, kterým dosud jinak nebyla\ndána příležitost k vystoupení před veřejnost, a kteří buď\npro mládí či neobvyklost veřejného vystuupení před kri-\ntickým obecenstvem prvním tím náhlým výstupem v só-\nlové úloze, by snad rovnováhu ducha ztratiti mohli, po-\nskytnuta zde bude velmi vhodná příležitost k tomu, aby\nz počátku ve společném vystoupení sborovém přivyknuli\npoznenáhla pevnému pohledu na obecenstvo. Že po ta-\nkovém výstupu ve sboru budoucí výstup solový pevněj-\nšího základu nabude zvyklostí tou, rozumí se samo s se-\nbou. oddělení mužské pro slabý poněkud počet člen-\nstva bude bezpochyby sesilováno mladšími členy české\nopery. Za to tím většího interesu dovede vzbudit! velmi\nčetně zastoupené dámské oddělení všech tří ročníků, jež\nsamostatně bude provádět! vykázané partie. V nedávné\nzprávě z operní školy zmínili jsme se na místě tomto\no vynikajících silách prvého a třetího ročníku; k vůli\núplnosti sdělujeme tentokráte i jména snažlivých novicek\numění pěveckého z druhého ročníku, jsou to zejména\nslečny: Laušmanova, Král ova, Havránkova, Bi-\nbernec a a Štěpánková. Obecenstvo naše se\nmůže vší i,, A. ávem těšiti na tento pro nás ještě nový a\ndosud nevídanýc; úkaz ✓ veřejného vystoupení celé školy\noperní v praktickém směru!\n\nSlavnostní hudební akademie uspořádaná na\noslavu pětadvaciťiletého trváni akademického čte-\nnářského spolku (dne 25. května v Novoměstském\ndivadle) podala tolik zajímavosti v jednotlivostech a\nvynikala tak zdařilým sestavením krásného celku hudby\nryze české, že dojem povšechný může býti zajisté přímo\nvelkolepým nazván. Abych přísně vyměřené tyto sloupce\nvyplňoval snad líčením toho, jak hluboký a daleko sá-\nhající význam pro národ veškerý má vznešený moment\nslavnostní těchto bujarým a svěžím životem překypují-\ncích sil, této pýchy i naděje národu našeho, bylo by\nzbytečno nyní, kde v listech denních o tom promluveno\nse šírou důkladností a mnohým slovem vřelým od srdce\nk srdci. Zde především nutno, abychom se přidrželi\ntoho, co podáno bylo obecenstvu českému v nejskvělejší\nden slavnosti celé z. velkých orkestrálních skladeb na-\nšich domácích komponistův, ponejvíce generace mladší,\nv koncertě v Novoměstském divadle odbývaném. Podo-\ntýkáme již ku předu, že koncert tento , jest, pokud se\ntýče sestavení programu, z nějž vane specificky slovanský\na zvláště ryze český duch, prvním svého druhu a\nco takový tvoří moment veledůležitý v našem dosud\nmladém samostatně českém životě hudebním. A tato\nveledůležitá událosť samostatného vystoupení na ryze\nslovanské půdě v oboru hudebním a sice hned toto prvé\nvystoupení s tak závažnými skladbami, tento jasný dů-\nkaz zdárně se' vyvinující samostatné hudby, rázu nového,\nrázu slovanského, jemuž kyne za příznivých podmínek\nbudoucnost nejskvělejší - tento moment, jenž přede\ns to jest, aby roznítil každého přítele a příznivce uměny\ndomácí, nebyl posud dosti aspoň ne tak, jak záslu-\nžno by bylo v listech denních oceněn. Mluvíme\nneustále o domácím umění hudebním, o jeho patrném,\nzdárném vzrůstání; nové, specificky českým duchem\nprovanuté skladby mladých mistrů našich se množí,\nvšak o jich provedení, o jich poslechnutí se mimo ně-\nkolik osamělých pěstitelů krásné to idey vývinu sa-\nmo tatné české hudby, málo dosud bohužel duší u nás\nse stará; a přede jest hudba nejpřístupnější ze všech\numění i kruhům širšího obecenstva a u všech jiných\nnárodův jest, jak známo, nej oblíbenější a nej populárnější\nvšech odborů uměleckých! Tento štastně a v pravý\nčas uspořádaný koncert s výhradně slovanskými sklad-\nbami budiž pobídkou zdejším hudebním kruhům, aby\nenergičtěji než kdy jindy staraly se o to, aby aspoň\njeden výroční koncert byl uspořádán výhradně pro\nčeské skladby instrumentální, v němž by se\nmimo starší skladby našich komponistův hlavní zřetel\nbrát! měl na novinky. Koncerty jsou přede pro umění\nhudební totéž, co jsou galerie a výstavy pro malířství.\nA koncert tento slavnostní byl přede galerií ryze českou,\nv němž otevřeli nám stateční naši akademikové výstavu\nvýtečných instrumentálních skladeb nejpřednějších skla-\ndatelů našich a čin ten zasluhuje vděčnosti i úcty z naší\nstrany nejvřelejší. Že zvláště nejmladším našim silám\nskladatelským popřáno čestného místa v programu kon-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "174", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.6", "texte": "čertu toho, zasluhuje chvály neobmezené; vždyť velmi\nznámým jest to úkazem, že skladby mladých, nadějných\ntalentů se zanedbávají. Jenom tehdy můžeme mluviti\no vkusu uměleckém při pořádání programu, pakli že se\npodávají skladby nejen dávno uznaných mistrův, nýbrž\npakliže se i novým silám výtečnjm cesta ku všeobecnému\nuznání razí. Konečně bychom tím zajisté velmi málo\nposloužili obecenstvu, kdybychom jenom skladby dávno\nuznané předváděli, neboť tím by obecenstvo jenom spo-\nhodlnělo ve svém úsudku. „To znám co dobré a od\nznalců vychválené\" a poslouchá se to .proto jen\ns polovičatou pozorností. Nové, dosud neznámé skladby\nvšak udržují svěží pozornosť, napínají mysl naši a bystří\nnáš usudek. Při pořádání programu koncertního nemu-\nsíme nikdy bráti ohledu na nej širší kruhy posluchačstva\ntak jako v divadle či v kostele; neboť u koncertního\nobecenstva předpokládáme vždy vyšší stupeň vzdělání\npovšechného a vyvinutější schopnost k posuzování skla-\ndeb čistě instrumentálních. Že specielně v tomto sla-\nvnostním koncertu jsme se setkali s obecenstvem zvláště\nvybraným, jaksi s výkvětem české inteligence, co patrně\nznáti bylo na všeobecné, napjaté pozornosti, s jakou\nvšemu bylo nasloucháno a na nadšeném, radostném při-\njetí všech tu provedených čísel bohatého programu\njejž otevřela velkolepě koncipovaná a v slavnostním\ntonu provedená předehra k vlastenecké zpěvohře „Libuše\"\nod velmistra našeho Smetany. Před duševním zrakem\nnaším vypíná se do výše nádherná budova v originelním\nstylu českém vystavená, s neobyčejným uměním se v bo-\nhaté kráse své před námi otevírá skvostný portál;\nvstoupíme a krok svůj stavíme v úžasu nad krásami\npyšné té předsíně, předehry ku pokladům, jež vykouzlil\ngenius Smetanův uvnitř mistrně zbudované zpěvohry své.\nŠkoda, že uzavřena jest dosud nepříznivými poměry doby\nnaší svatyně, ta škoda že nemožno dosud slabou rukou\nodhalili oponu, jež krásy ty srdcím našeho obecenstva\nnepřístupnými činí. Velkolepost celé předehry tím mo-\ncněji v nás rozněcuje žádosť po brzkém předvedení\nnejznamenitějšího toho plodu genia Smetanova na je-,\nvišti velkého divadla našeho před tváří celého národa\nčeského! Úchvátný hudební obraz „Umírající Husita\"\nK. Bendi a, jenž ladný tvořil střed celého programu\nsvým velkolepým historickým pozadím, a „Sbor Tatarův\"\nze zpěvohry „Marie Potocká\" od Měchury jsou skladby\nz dob minulých již známé. Připomínáme pouze, že\ntentokráte zvláště Bendlova skladba, jež vyniká neoby-\nčejným proudem šťastné invence hudební, hlubokým pa-\nthosem v deklamaci melodické a pádnou pravdivostí vý-\nrazu dramatického v illustraci orkestrální, došla důstoj-\nného provedení se strany výtečného pěvce zpěvohry naší\np. K. Čecha ml. jakož i se strany statečných členů\n„Filharmonie\". Měchurova však skladba\njakkoli byla junáckým „Hlaholem\" bezvadně as pre-\ncizitou neobyčejnou provedena —■ nedovedla nikoho\nu vyšším stupni rozehřátí; jest tu celkem ráz skladby\nté pochybený, v základě nepravdivý. Z čistě hudebního\nstanoviska jest to sice práce solidní; zdali však možno,\naby sbor Tatarův takovýmto spůsobem byl hudebně\nillustrován, bez vší karakteristické známky v obyčejných\nfrázích melodických, o tom dlužno pochybovati. Za to\nse dostalo velmi nadšeného přijetí zdařilému a svým\ntypem originelnímu „Scherzu\" z druhé symfonie (D—moll)\nod Dvořáka, jenž s obratností mistrnou využiíkoval\nmotivy národních písní českých ku stavbě humorem\npřekypující skladby té. Pakliže souditi smíme z ukázky\ntéto částky na celou symfonii, tož nepřejeme si nic vře-\nleji, než aby se celku tomu dostalo co možná brzkého\nprovedení. „Sádko\", symfonický obraz od Rimského-\nKorsakova, mladého to skladatele ruského, musel\nbýti vynechán následkem přílišného nahromadění mate-\nriálu v programu, jejž by orkestr v tak krátce vymě-\nřené době nikdy nebyl mohl zmoci. Že tak se stalo zaslu-\nhuje chvály tím spíše, poněvadž by obecenstvo přílišnou\nrozvláčností programu zajisté muselo býti unaveno, kdežto\nza těchto okolností vytrval každý až do posledního\ndoznění akordu skladby závěrečné, velkolepé to symfo-\nnické básně „Záboj. Slavoj i Ludiek\" od znamenité síly\nnaši skladatelské Zděnka Fibicha, jenž poznovu se\ntu osvědčil co všeobsáhlý mistr v ovládání nejmoder-\nnějších forem hudebních v ryze uměleckém sloučení\ns elementem hudebního ducha českého. O skladbě té\nv pravdě mistrné přinesli jsme v loňském ročníku listu\nnašeho podrobný rozbor i s patřičnými doklady. Koho\nby bližší poznání konstrukce celé skladby intresovalo, toho\npoukazujeme k dotyčným číslům loňského ročníku „Dali-\nbora.\" Pro dnešek ještě podotýkáme, že skladba ta se potkala\njak jsme dobře předvídali s přijetím se strany\nobecenstva našeho nejvřelejším a že byla hej skvělejší\nkorunou celku. Corona finit opus. V dirigování\nstřídali se oba kapelníci české opery Smetana a\nČech st. i získali sobě o výtečný zdar koncertu ne-\nmalé zásluhy.\n\nX.\n\nOpera Italiana. Vlašská společnost operní, jež\nkočuje pod řiditelstvím p. Polliuiho, těší se již po\nněkolik let neobmezené téměř přízni obecenstva praž-\nského. Iv letošní saisoně plnila vlašská představení\nrozsáhlé prostory divadla novoměstského počtem obe-\ncenstva neobyčejně četným. Dne 15. května otevřena\nbyla řada pohostinských her společnosti té a sice Ver-\ndiovou operou „Un ballo in maschera\", kterou poznalo\nobecenstvo české zvláště před rokem do přesycení; po\nté následoval „Lazebník sevillský\" v provedení celkem\nméně zdařilém, než jak jsme byly zvyklí vídati při\ntěch že pěvcích. Novinkou pro Prahu bylo třetí před-\nstavení, kdež slyšeli jsme méně dávanou konversaČní\noperu od Flotova „L'ombra.\" Krátce řečeno, jest\nto v hudební části nej slabší práce jinak dosti šťastného\nkomponisty; ostatně trpí celek u velké míře nešťastným\nlibretem bez poutavého děje, jenž se k omrzení vleče\naž se oba párky, jež jsou spolu celým personálem opery\nté (beze všech sborů) za sebe šťastně dostanou. Jest to\npendent ke G-ounodově „Holubici\" (la colombe), která\njak známo na počátku podzimní saisony u nás slavně\npropadla. Flotovovu operu nepotkal týž osud hlavně proto,\nponěvadž měly jednotlivé úlohy v rukou znamenité síly\nvlašského světa pěveckého pí. Artot, slč. Derivis pp.\nMarii)i a Padilla, při nichž se i nejmělčejší plody vlaš-\nských skladatelův ba i Verdiův „Rigoletto\" dá bez dál-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "175", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.7", "texte": "šího nebezpečí stráviti. Touto posledně jmenovanou\noperou uzavřena byla první řada pohostinských her\ntěchto vesměs výtečných sil pěveckých.\n\nx.\n\nKritický oznamovatel.\nX.\nK. Bendleni pořádaná sbírka ctverozpévů pro\nmužské hlasy tiskem a nákladem zdejší iv nejširšícli\nkruzích hudebních národa našeho velmi oblibené firmy\nEm. Starý a spol. rozmnožena jest v nejnovější době\nopěť několika skladbami, jež vším právem zasluhují, aby\npozornost obecenstva zpěvumilovného k nim blíže o-\nbrácena byla. Obsahem sešitů: 45, 48, 49, 51 a 52\njest celkem desatero skladeb ve formě písní pro čtyry\nmužské hlasy bud původních či z jiných v tyto zmíněné\nhudební formy přelitých. Z těch honosí se původní skladba\nvětším číslem: jest jich sedm; na transkripce vybývají\ntři a sice jsou to v celém sešitu 48.a z části v 49.\nBendlem upravené dvojzpěvy Mendelssohnovy,\nz nichž většina se stala dávno populární, pro lahodnost\na přirozenou výraznost melodie. Tři zmíněné tyto dvoj-\nzpěvy v Bendlově obratném upravení pro mužský čtve-\nrozpěv jsou celou strukturou svojí z celé Mendelssohn-\novy sbírky dvojzpěvů nejpřístupnější hlasům mužským\ni poslouží zajisté plnou měrou ku okrase programům\nkoncertním. Český překlad tekstu od Quise je plynný.\nZ původních čtverozpěvů směru vážného poutají v první\nřadě skromné sice však za to tím příjemnějším dojmem\npůsobící písně Měchurovy „Život v háji\" (v čísle\n51.) a drobotina „Či!ým krokem\" (v č. 52.) V obou\njest celková nálada velmi šťastně postižena, stavba vět\njest průhledná, vedení hlasu plynné, nenucené; zvláště\npíseň prvněji jmenovaná nemine se svým účinkem. K vá-\nžné sentimentálním náleží ještě Jos. Lowa „Růžinka\",\nkterá páchne poněkud pižmem melodií Abtových; ostatní\nskladby spadají vesměs v obór žertovné komiky či ve\nsféru bujných tanečních rytmů polkových. V poslední\nkategorii náleží čiperná Hellerova „Polka\" (č. 45.)\na Lvův veselý sbor „Česká muzika\" (č. 52.), v němž\nnápodoben jest zdařile prostonárodní ton; tak zejména\nna spůsob „stretty\" zakončující takty velmi živě upo-\nmínají na melodii známé písně „Nepůjdu domů, byl bych\ndoma bit\". Co kuriosum nových orkestrálně-hlasových\nbarev slouží „Trio\" s průvodem dupání pravé nohy což\npatrně nasvědčuje tomu, že celý tento hudební žertík\njest psán pro společnost u vyšším stupni rozveselenou.\nOno intresantní rozpoložení ducha (i někdy těla), v němž\n„kmotr Bumbal dává všem sloupům pozdravení\" či kde\npraví básník o sobě, že je „od hodin závažím\" a „od\nsloupu ke sloupu se motá\" toto rozpoložení jest tu\nopěvováno ve dvou sborech. První jest od J. Draho-\nráda a nadepsán jest „Divná věc\" (č. 45.), druhý pak\njest od Y. E. Horáka a nese na svém čele významný\ntitul „Kmotr Bumbal\". Drahorádův sbor jest sice so-\nlidní práce, prozrazující veskrze routinovanou ruku jak\nu vedení jednotlivých hlasův íak v mnohých intresant-\nních kombinacích harmonických, však celek jest psán\nbez komické příchutě, bez pepře; mimo to vadí tuná-\npádně nesprávná deklamace českého slova (1 řádka 3\ntakt na slovo „přivážím\" položena jest na první sla-\nbiku celá Čtvrt kdežto na druhou dlouhou slabiku dana,\njest pouhá osmina v tempu allegrovém a ještě k tomu\nna nejlehčí dobu ve zdvihu; totéž slevo jest hned\nv následujících taktech zcela správné hudebně deklamo-\nváno. Toutéž vadou postonává deklamace na str. 4. ve\n4. a 5. řádce kde jest následující tekst takto rytmizován:\n„jen ty se má ženo,\"\nve slově „každý\" (str. 5.) přijíti musí první slabika na\nprvní těžkou dobu taktu a nikoli na lehkou, poněvadž\nčeština, jak známo; klade akcent vždy na první sla-\nbiku slova. Nutno, aby se přede jednou naši sklada-\ntelé podobných hříchů proti duchu české řeči varovati\npočali! Ostatně, jak praveno, jest celek solidně psán a\nv živém přednesu nemine se s úspěchem.\nRozhodně příznivější dojem půsoDí Horákův „kmotr\nBumbal\" (č. 51.) nejen vtipnými melodickými obraty\nunisona nýbrž i tím, že lehký, svěží ten humor jest\nzbarven čistě národním tonem; zvláště pro tuto poslední\nvlastnost odporučujeme sbor tento vřele všem zpěvným\npřátelům zdravého rozmaru českého.\n\nSmĕs.\n\nMyšlenky o hudbĕ.\nVýroky slovutných skladatelů a spisovatelů o hudběz\nSebrala La Mara.\nII.\nZákony, meze, pokrok.\n(Pokračování.)\nKdo by neobdivoval se nevyčerpatelnému pramenu pro-\nstředků umění, kteréž neustále nové a nové naléza nápěvy a\nv tolikeré kráse je obráží. Zdaž již ustaneme jednou od zpo-\nzdilé té myšlénky, chtíti mu klásti meze? chtíti ho v ten neb\nonen úzký a těšný kruh vměstnati? Osvoboditi chceme snad umění\nz jařma jednoho, abychom naň druhé vložili? Kdy konečně\nuznáme, jak malicherným jest to, chceme-li v tom neb onom\nmomentu plodům jeho přísných vyměřit! hranic? Umění v zá-\nkonech svých, tak jako i příroda, chová odbory ty v nejrůzno-\nrodější; efémerní i majestátní rovně jest mu poddáno. Jako\ntato, tak i ono trvá a rozmnožuje se neustálými proměnami\nformy i tehdáž, zdá-li se, že vnější život jeho ztuhl. Probudíť\nse, oživnef znovu po mdlobě jen okamžité a zdvihne se ná-\nhledy novými, stejně oprávněnými.\nFr. Liszt, Lohengrin und Tannháuser.\nPokusí-li se hudebník totiž hudebník absolutní o\nmalbu, tož nepřivede to nikam ani s hudbou ani malbou.\nR. Wagner, Oper & Drama.\nZkoumáme-li blíže poměr hudby k básnictví, shledáme,\nže právě, tam, kde meze jednoho z těchto dvou umění zdají\nse býti ne překročí telnými, jistotou nepochybnou počíná půso-\nbení druhého; že tímto vnitřním spojením obou umění to, co\nv jednom zdá se být nevyslovitelným, druhým jasně, s plným\npřesvědčením se pronáší; naproti tomu ale snaha, prostředky\njeduoho jen druhu umění vysloviti to, co jenom oběma pospolu\nmožno, k výstřednosti, v poblouzení v nesrozumitelnost, ku\npokažení jednoho z obou umění vésti musí.\nR. Wagner, dopis H. Berliozori."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "176", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740530-01.1.8", "texte": "Nejprv se uč, čeho třeba, a pak se teprvé dej vlastní\nsvou cestou. Slova Handlova.\nUmění velice pokročilo, krasochuť se podivuhodně změ-\nnila, čímž ovšem hudba druhu staršího našim uším dobře nezní.\nJ. S eb. Bach, Entwurf einer wohlbesiellten Kirchenmusik.\nHudba, jsouc uměním výrazu, může jen při nejvyšší\nplnosti a hojnosti téiiož býti pravdivou; pruto má vztaho-\nvati se na to, co rna vy>luviti: v opeře isou to rozhodně city\nmluvících osob a hudba, která s účinkem o lom nás přesvěd-\nčuje, je takou právě, jakou jen býti můž. Hudba ale, kteráž\nse nevztahuje více na předmět, jejž wsloviti má, která jím\n®ama chce býti, není v zásadě více hudbou, nýbrž z hudby\na básnictví fantasticky urobená nestvůra, která v pravdě jen\nco karrikatura může se skutkem ctáti.\nR. Wagner, Oper u. Drama.\n— Jistý J. Gandon, bývalý kapelník, nemaje bezpo-\nchyby nic lepšího na práci, vzal si za úkol spočítali\nvšechny noty v Meyerbeerových „Hugenotech\" ! Nalezl,\nže první akt čítá 10.114 not, druhý 10.297) třetí 13.344,\nčtvrtý 5.394 a pátý 3.695, celá opera tudíž 42.873 not!\n— Bude-li tak pokračovati i s ostatními operami Meyer-\nbeerovými, snadno se z něho \"státi může zralý kanditát\npro — blázinec.\n— Y druhé polovici předešlého století byla fran-\ncouzská opera ve velikém rozkvětu, a jakby také bylo\nmožno jinak, když vláda sama nádhery milovná direktně\njejí správu vedla (až do roku 1830). Převraty revoluční\nna poměru tom ničeho nezměnily, ano r. 1872 byl v čele\nopery vládní výbor, jehož členové byly zároveň nejzuři-\nvějšími sanskulloty i nejněžnějšími přátely hudby. Y té\ndobě zpíval v jedné opeře Lainez, nejoblíbenější zpěvák\nsvé doby, jakousi vlasteneckou odu. Když skončil, při-\nstoupil k němu neznámý jemu muž, jehož ale mezi nej-\npozornějšími posluchači vídával, zaklepal mu na rameno\na pravil: „Citoyen, (občane) zpíval jsi dnes velmi krásně,\njsem tvým zpěvem věru unošen, ale ten text je náramně\nhloupý, proto ti radím, bys, dme, než národu něco před-\nneseš , mně slova odevzdal, chci býti tvým censorem,\npak jsi úplně jist.\" „Ovšem.\" ozval se jeden z choristů,\nkterý napomenutí to zaslechl, „občan se vyzná výborně\nve škrtání.\" Lainez nechápal to dříve, až se dozvěděl,\nže starostlivý ten přítel umění byl — kat. r.\n\nListárna redakce.\nP. J. B.v Rožnově. Upotřebíme příště.\nP. L.v K. „Matice hudební\" v plné míře zasluhuje\nvřelého účastenství, neb A podává svým členům výhody pře-\nvzácné, že za peníz nejlevncjší (pouze tři zl. ročuě!) sezná-\nmiti se mohou s nejvýtečuějšími našimi domácími plody dra-\nmatickými a že vedle těchto obdrží hojnost výborných skladeb\npro piano, zpěv i rozličné nástroje. Nejnovější premie: Ben-\ndi o v a „Le j 1 a\" patří zajisté k nejkrásnéjš m skvostům naší\nliteraíury. Účinkujte, soč jste, získáte sobě zajisté nemalou\nzásluhu o domácí literaturu hudební."}]}