{"numero_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_sha256": "5eb8ce2f38d54e042cd8d6441fbe4753c09e3cd9c3f23d049b33be599eed73eb", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1874/06/20_01/bmtnabd_1874-06-20_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c001", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "193", "page_fin": "193", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.1", "titre_corps": "Památné dni hudební.", "titre_sommaire": "Památné dni hudební.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1772, "texte": "Památné dni hudební.\n\n20. června 1621 byl sťat Krištof Harant z Polžic, výt. znalec\nhudby a fi tehdejší umění muž velezasloužilý.\n„ „ 1708 nar. Jan/Talsa, uměl. na lesní roh vJermé-\nřicích (f 1793 v Berlíně).\n3 3 1835 I. provoz, zpěvohry Rossiniho 3Moses\"\nv Miláně\n3 „ 18381. provoz, velkých pašijí polsk. ski. Jos. E1 sne r a\nve Varšavě.\n21. 3 1823 f Yác. Růžička co dvorní varhaník ve Vídn'.\n(nar. v Jaroměřících na Moravě 1758).\n3 3 1869 I. prov. zpěv. Rich. Wagnera 3Die Meister-\nsinger\" v Mnichově.\n22.3 1787 fK. Bedř. Abel, sklad. v Londýně.\n„ 3 1803 f Vil. Heinse, hud. spis. v Ěezně.\n3 3 1804 I. prov. zpěv. Méhula „LTrato\" —v Berlíně.\n3 3 1820 nar. Aleks. Fesca, pian. a ski. —vKarlsruhe.\n3 3 1836 I. prov. Mendels sohnova orat. „Paulus\"—\nv Důsseldorfu.\n3 3 1840 f Jos. Javůrek, pian., jakožto prof. na konser-\nvatoři Varšavské (učitel Chopinův).\n3 3 1869 I. schůze sjednocených zpěv. spolků\nsrbských ve Veršci.\n23. 3 1824 nar. K. Reineke, řed. koncertů v Gewandhausu\nv Lipsku, pian. a sklad. v Altoně.\n3 3 1835 f Joz. Červenka, virtuos na oboj, (nar. v Be-\nnátkách 1768) co člen dvorní kapely ve Vídni.\n3 3 1840 I. prov. Lortzingovy zpěv. „Haus Sachs\"\nv Lipsku.\n24. „ 1763 nar. Etitnne Henri Mé hul, op. ski. v Givettu\nv Ardennách.\n3 „ 1826 nar. Theod. Formes, slov.-tenor. v Muhl-\nheimu na Rýnu.\n3 lBl5 l815 I. vystoup. slov. basisty Jana Píškaco „Orovist\"\nv Praze.\n3 3 1836 nar. Louis B ras sin, pianista a skladatel\nv Cáchách.\n25. 3 930 f benediktýn Hucbaldus, slov. theor.\n3 3 1767 f Jiří Filip Tel em an, sklad. vHamburce.\n3 3 1860 fL. Drechsler, violoncellista v Londýně.\n26. 3 1727 fK. Burney, spis. hud. —ve Worcestru.\n3 3 1783 dokončil Mozart symfonii do es-dur v něko-\nlika dnech napsanou.\n3 3 1865 f Kar. Turek, prof. flétny na konservatoři\nv Pešti.\n%"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c002", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "193", "page_fin": "193", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.1.1", "titre_corps": "20. června 1621 byl sťat Krištof Harant z Polžic, výt. znalec", "titre_sommaire": "20. června 1621 byl sťat Krištof Harant z Polžic, výt. znalec", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.1", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 1772, "texte": "20. června 1621 byl sťat Krištof Harant z Polžic, výt. znalec\nhudby a fi tehdejší umění muž velezasloužilý.\n„ „ 1708 nar. Jan/Talsa, uměl. na lesní roh vJermé-\nřicích (f 1793 v Berlíně).\n3 3 1835 I. provoz, zpěvohry Rossiniho 3Moses\"\nv Miláně\n3 „ 18381. provoz, velkých pašijí polsk. ski. Jos. E1 sne r a\nve Varšavě.\n21. 3 1823 f Yác. Růžička co dvorní varhaník ve Vídn'.\n(nar. v Jaroměřících na Moravě 1758).\n3 3 1869 I. prov. zpěv. Rich. Wagnera 3Die Meister-\nsinger\" v Mnichově.\n22.3 1787 fK. Bedř. Abel, sklad. v Londýně.\n„ 3 1803 f Vil. Heinse, hud. spis. v Ěezně.\n3 3 1804 I. prov. zpěv. Méhula „LTrato\" —v Berlíně.\n3 3 1820 nar. Aleks. Fesca, pian. a ski. —vKarlsruhe.\n3 3 1836 I. prov. Mendels sohnova orat. „Paulus\"—\nv Důsseldorfu.\n3 3 1840 f Jos. Javůrek, pian., jakožto prof. na konser-\nvatoři Varšavské (učitel Chopinův).\n3 3 1869 I. schůze sjednocených zpěv. spolků\nsrbských ve Veršci.\n23. 3 1824 nar. K. Reineke, řed. koncertů v Gewandhausu\nv Lipsku, pian. a sklad. v Altoně.\n3 3 1835 f Joz. Červenka, virtuos na oboj, (nar. v Be-\nnátkách 1768) co člen dvorní kapely ve Vídni.\n3 3 1840 I. prov. Lortzingovy zpěv. „Haus Sachs\"\nv Lipsku.\n24. „ 1763 nar. Etitnne Henri Mé hul, op. ski. v Givettu\nv Ardennách.\n3 „ 1826 nar. Theod. Formes, slov.-tenor. v Muhl-\nheimu na Rýnu.\n3 lBl5 l815 I. vystoup. slov. basisty Jana Píškaco „Orovist\"\nv Praze.\n3 3 1836 nar. Louis B ras sin, pianista a skladatel\nv Cáchách.\n25. 3 930 f benediktýn Hucbaldus, slov. theor.\n3 3 1767 f Jiří Filip Tel em an, sklad. vHamburce.\n3 3 1860 fL. Drechsler, violoncellista v Londýně.\n26. 3 1727 fK. Burney, spis. hud. —ve Worcestru.\n3 3 1783 dokončil Mozart symfonii do es-dur v něko-\nlika dnech napsanou.\n3 3 1865 f Kar. Turek, prof. flétny na konservatoři\nv Pešti.\n%"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c003", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "193", "page_fin": "196", "image_debut": 1, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.2", "titre_corps": "O Glinkově ruské národní opeře „Život za caře\".", "titre_sommaire": "O Glinkově ruské národní opeře „Život za caře\".", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.1", "debut_caractere": 1774, "fin_caractere_exclue": 3406, "texte": "O Glinkově ruské národní opeře\n„Život za caře\".\nPíše Hanuš z Bülovů.\nDříve, než přejdeme k vlastnímu článku Bůlo-\nvovu, nutno upozorniti na bližší, událost tuto pro-\nvázející okolnosti. Blilo v, jenž po své umělecké\npouti na konci letošní saisony do Milana zavítal, byl\ntéž přítomen nedávnému provedení Glinkovy ruské\nnárodní opery „Život za caře\", prvnímu tomuto\nprovedení slovanské opery na půdě cizí,\ni použiv příležitosti té vhodné, zaslal referát o pro-\nvedení opery té do „Augsb. Allgemeine Ztg.\", v němž\nobšírněji se rozepisuje o hudbě slovanské vůbec. Ne-\nohroženost a bezohlednost, s jakou kárá nahnilý vkus\nobecenstva vlašského, jakož i z druhé strany upřímná\nvřelost, s jakou se ujímá opery Glinkovy vůči ulični-\nckému si počínání Vlachův as jakou co Němec roze-\nbírá poměr slovanské hudby k hudbě západoevropské,\nzvláště k německé, zasluhuje v celém světě slovan-\nském úcty neobmezené. Ve zdejších listech této pro\nnás zajisté velmi pozoruhodné události nebylo věno-\nváno zasloužené pozornosti; jediný týdenník „Nation\",\njenž mezi zdejšími listy německými vzácnou tvoří vý-\njimku tím, že s uznáníhodnou bedlivostí si všímá\nzájmů celého slovanského světa hudebního a v němž\nzvláště v poslední době častěji se setkáváme s dů-\nkladnými články o hudbě slovanské a zvláště české\npojednávající týdenník ten jediný přinesl výtah\nzmíněného článku Bůlovova, jejž i my tuto v plném\nznění ctěnému čtenářstvu svému podáváme.\nZ Milána.\nCelá řada neobyčejných událostí hudebních, kte-\nréžto můžeme mnohé přiřknouti více než lokální, ano\nvíce než temporérní význam, zdrželo mnohého jar-\nního touristu déle, než obyčejem to bývá, v této"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3432, "texte": "vlašské capitale morale, kteréhožto epitheta aspoň\ns ohledem na život hudební, jak v dřívějších dobách\nslávy, tak iv nynějším úpadku ještě Milán co hu-\ndební hlavní město nejmladšího jakož i nejzelenějšího\nkrálovství tohoto právem zasluhuje. Jedna z těchto\nudálostí, která pro cizince z dálných krajin, tedy i\npro mne co zpravodaje daleko většího nad ostatní\nměla kouzla, stala se včera večer na den 20. května\nv novém více pohodlném než-li akustickém „Teatro\ndal Verme\" od Michala Glinky ve vlašské řeči,\nkteréžto veleznamenité a ve svém druhu klasické dílo\nse tu poprvé*) objevilo na cizí půdě mimo hranice\nRuska vzdor tomu, že ve všech větších městech říše\nruské se od let 35. vším právem tak všestranné po-\npulárnosti těší, které se v Německu jenom jediná\nopera, totiž Webrův „Čarostřelec\" v tomto ohledu\nvyrovnati může.\nVýtvor severoslovanského mistra potkal se zde\npři prvním provozování s rozhodným fiaskem,\nvelmi smutné to zajisté divadlo na porážku kultury\nslovanské. Bylo to vskutku protivné ba hnusné di-\nvadlo, jež vlašská divadelní luza nám včera v divadle\nprovésti za dobré uznala. Absolutním fiaskem to\nvlastně nazvati nelze; byl to jednoduše a zkrátka\nřečeno pravý skandál, ovšem druhu zvláštního. Milán\njest, jak známo, jaksi provincielní „Polo-Paříží\" a\nobyvatelstvo vlašské jest tu s valnou částí cizozem-\nských živlů smíšeno. Tak nebyla též včera večer\nnouze o zajisté závažnou menšinu znalců dobré hudby\nvždyť si též všichni zdejší Rusové dali rendez-\nvous v divadle kteří, bez ohledu na jich pohnutky\nvlastenecké, ve jménu slušnosti a vzdělanosti ze všech\nsil proti bestiální surovosti a tvrdošíjnosti vlašských\ngaminů ze všech vrstev společenských statně bojo-\nvali i zdařilo se jim, že místy, kde kouzlu krásné\nhudby i nejsurovější mysl odolati nemohla, strhli\ns sebou opponující obecenstvo přede k pochvale, tak\nže mnohé číslo přede vítězně proniklo v této kruté\nšarvátce s jižními barbary. Za to bylo se strany\nmilánského „dolce plebe\" na nejnepatrnější příležitost,\nbud si při mnohých ve Vlaších neobvyklých situacích\nna jevišti či při některých nesrovnalostech ve vlaš-\nském překladu libreta, neustále číháno, aby jen se\nznamení mohlo dáti ku všeobecnému skandálu, k če-\nmuž se ještě onen v Itálii všeobecně rozšířený ne-\nmrav důstojně pojil, jenž záleží v tom, že se ne-\nustále mezi zpěvem hlasitá konversace vede, jako\nna nějakém trhu, že tu často z nenadání soused při\nněkteré nervy sluchové dráždicí frázi více méně fa-\nlešně spolu začne v bručivém tonu zpívati, čímž\novšem jest jakási pozornost a napjatost, jaké jsme\nna severu zvyklí, úplně nemožná.\nStatečná dáma, která láskou k umění vlastene-\nckému puzena, dělá propagandu operám Glinkovým\na při podniku tom co „impressario\" nelitovala\" ni\nznačných obětí peněžitých, ni práce neúnavné, nepřed-\nvídala přirozené všechny ty nesčíslné překážky, jež\nstavěly se jí v cestu potají i veřejně. Jest záhodno,\nabych veřejné jmenoval dámu tu, jejížto jméno ostatně\nnení žádným tajemstvím v Miláně: paní Alexan-\ndr in a Gorčakova, dcéra generálova, po delší dobu\nco dramatická pěvkyně v Itálii iv Rusku známa pod\njménem Santagano tak sluje prorokyně Glinkova.\nOna netušila, že onen hudební, krásami tak přebo-\nhatý akt druhý pro nedokonalost v tancích baletního\npersonálu, na jehož kankánské extempore jsou oči\n\n*) Biilov zapomněl, že obě Glinkovy opery „Život za care\"\njakož i „Ruslan a Ludmila\" již před lety na zdejším\nčeském jevišti byly provedeny. Red."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3456, "texte": "Milánčanů od dávna uvyklé, za hřmotu, sykotu a\npekelného křiku, zkrátka se strašnou kočičinou se\nstrany obecenstva úplně propadne. Však bylo to\njiž ku předu umluveno: neboť opera skladatele ru-\nského nesměla na vlašské půdězdomácněti a notné\ndůkladné fiasko muselo proto co odstrašující pří-\nklad proti podobným pokusům ze severu provedeno\nbýti. Tak bylo již ku předu ustanoveno! *)\nTato ovšem jen zběžně nakreslená skizza dneš-\nního obecenstva vlašského, jehož úplně zdivočilý vkus\njedině nám vysvětluje nezdar podniku tak pozoru-\nhodného (jakým zajisté jest pokus přesazení mistrov-\nského díla nordického na půdu jižní) odvrátil nás na\nchvíli od potěšitelnější stránky zámyslu našeho: chtě-\nliť jsme šířeji promluviti před tváří německého obe-\ncenstva o ruském Cherubinim, o Michalu\nG1 inko vi. A přede to bylo hlavním účelem na-\nším, z něhož jsme právě nejen oprávněnost, nýbrž\ni jaksi povinnost tu odvozovali, co hudebník péra se\nuchopiti, poněvadž nikdo z povolanějších to posud\nneučinil, aby byl důkladněji pozornost obrátil k onomu\nslovanskému, čestnému občanu německé hudební re-\npubliky, jehožto velmi nezasloužené neustálé vylučo-\nvání u nás za jeho živobytí nijak nepřipouští vý-\nmluvu, že by snad jeho nároky napohrobní adopto-\nvání dávno byly vyhasly. Dříve než k předmětu na-\nznačenému přejdeme, budiž nám dovoleno učiniti\nzmínku o druhém provedení Glinkovy opery o dru-\nhém večeru, jelikož tento ostře t. j. potěšitelně kon-\ntrastující obraz prvního na počátku vylíčeného večera\nposkytoval. Dům byl jen z polovice naplněný\noněch asi 800 uličníků z prvního představení blý-\nskalo se v nejvlastnějším smyslu slova svou nepřítom-\nností, kterážto okolnost to těm několika vlašským,\njakož i oněm v plném počtu zastoupeným zahrani-\nčným Nebarbarům umožnila, že si pietyplným a po-\nzorným nasloucháním v pravdě nezkalený požitek\numělecký získali.\nCtěná podnikatelkyně v obezřelé prozřetelnosti\nsvé bez milosti amputovala druhé jednání, jehož té-\nměř výhradní obsah, totiž polské národní tance, při\nprvém provozování nejklavnější vyvolaly opozici; však\ndle doslechu bude při nejbližším opakování opět\ncelé druhé jednání se všemi polskými tanci prove-\ndeno, jelikož se nalezl výtečný mistr baletní, jenž\ncelé baletní uspořádání na jevišti „vkusu\" vlašského\npřístupnějším učiní. Předsevzetí to jest zajisté ve\nprospěch Glinkovy hudby, kterážto svou ducha-\nplnou symfonickou práci nejlepší taneční hudbu z oper\nAuberových, Meyerbeerových a Rossiniových daleko\npřevýšuje, právě tak uznáníhodné jako nutné; neboť\nprávě ona protiva v karakteristice zápasících neustále\nmezi sebou polských a ruských elementů v patří k nej-\nhlavnějším krásám opery.\nTéž v ostatních scénách byla co nejopatrněji\nkaždá nejmenší záminka ku vzbuzení vlašských roz-\npustilostí odstraněna, takže nemohla se strana „ze\nzásady\" oponující praničeho zachytiti. Čísla, jež\nse prvního večera líbila, byla i tentokráte da capo\nzpívána as nadšením přijata a sice s daleko živěj-\nším v tomto ohledu stává se i při měnícím se\nobecenstvu zde praxis prvního večera měřítkem a\nzvykem pro ostatní představení však i ona čísla,\n\n*) Toto podlé jednání pánů Italiánů měla by si zapsati do\npamětníku mnohá divadelní řiditelstva severní i střední\nEvropy (třeba i řiditelstvo naší opery, které v uplynulé\nsaisoné tak nápadué přálo zastaralým vlašským šmejdům\noperním), aby tak již jednou konec byl učiněn neustále\nté nadvládě dávno zbankrotovaného šlendriánu vlašské\nopery. Byl by již věru čas! Red."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1200, "texte": "jež předevčírem beze vší stopy či částečným jen po-\ntleskem přijata byla, došla nyní všestranného hlučného\nuznání, vyvolávání statečných pěvců stupňovalo se do\nnekonečna, a na konci opery spadla opona ne jako\npoprvé za pekelného hřmotu a sykotu, nýbrž za\nnadšeného všeobecného volání vůdce a řiditele celého\nprovedení statečného kapelníka Faccia, jemuž byl\ntímto spůsobem za nešťastný ten první večer nyní\ntím skvělejší jenerální účet díkuvzdání podán. Kdyby\npři tom nebyl na polo vyprázdněný dům, věřiti by\nmusel posluchač, že je přítomen „epochu činícímu\"\nfurore.\nDálší osud opery „Vita per lo Czar\" v Miláně,\neventuellně v ostatních vlašských městech (nevěříme\nna zdar dálších pokusů v přenesení neitalských skla-\ndeb dramatických) netrápí nás nijakým spůsobem.\n\"Sláva Glinkova v brzké době rozkvěte na jiných\nvděčnějších a kultuře přístupnějších územích. Vždyť\nsi již řiditel Convent-Gardenu v Londýně p. Gy e\nzískal operu tu pro budoucí saisonu ku provedení\nve vlašské řeči i zdá se to býti při solidní vníma-\nvosti Angličanů pro hudbu německou beze vší po-\nchyby, že na Temži bude hudbě slovanské skvělejší\nřevanche za onu porážku na Oloně (a ještě k tomu\nv stejném jazyku) podána.\n(Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c004", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "195", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.3", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.2", "debut_caractere": 3434, "fin_caractere_exclue": 5463, "texte": "FEUILLETON.\n\nRozpravy s Rossinim.\nZe zápisků Ferd. Hillera.\nY Trouvillu, v rozkošném lázeňském místě na\nseverozápadním pobřeží Francie ležícím s vyhlídkou\nna Havre, zdržoval se v letě r. 1855 Rossini, s nímž\njsem se den co den stýkal, a rozpravy společné tuto\nsobě zapisoval.\nI. „Ti novináři!\" zvolal jednoho dne Rossini\n„nedávno jeden z nich dal vytisknouti že jest mi\nželeznice právě tak protivnou, jako hudba německých\nmistrů! Já však nejenom že si jich vážím, já je\ni ve svém mládí velmi rád studoval. Jakých radostí\njste mi již připravil přednesem skladeb Bachových!\nOhromný to duch, ten Bach! Jak dovedl v takém\nslohu takové množství skladeb napsati, jest mi přímo\nnepochopitelno! Co jiným těžké, nemožné bylo, bylo\njemu hračkou. Takový člověk jen zřídka kdy se\nnarodí. Hraje se mnoho z jeho skladeb v Německu?\"\n„„Ne tolik, jak by se mělo, ale přece některé. —\"\"\n„To není v Itálii bohužel možné a nyní ještě\nméně, než dříve\" stěžoval si Rossini. „Nelze u nás\nsehnati velké sbory ochotníků. Dříve jsme alespoň\nměli při kostelích a kaplích dobré vokální síly\nto vše jest ztraceno. Apropos! jak dalece je spor\no pravosti Mozartova rekviem rozhodnut?\" „„Dále\nse nedošlo, než Vám známo jest.\"\"\n„Confutatis\" alespoň nikdo jiný nesložil než Mo-\nzart\", pravil Rossini. „Jest to dílo velkolepé! To\n„sotto voce\" na konci! ty modulace! Měl jsem již\ndávno zvláštní zálibu pro „sotto voce\" ve sboru, ale\npři tomto, kdykoliv jsem je slyšel, šel mi mráz po\nzádech. Pauvre Mozart!\n„„V jedné biografii, která se vlastně Vás týká,\nstojí, že Mozart sotva třikráte v životě se zasmál;\nco říkáte takovému nesmyslu ? Jest v té biografii\nvšelicos, o čem mne musíte zpraviti. Jest to ku př.\npravda, že jste se ptal svého starého učitele, Padre\nMatteiho, jestli již dost umíte, byste mohl napsati\noperu, a když přisvědčil, že jste se vytratil?\"\"\n„To není pravda! Tři leta jsem studoval na lyceu\nv Bologni, kdež jsem musel ale vše vynaložiti, bych\nmohl sebe a své rodiče vyživiti. To se mi sice po-\nštěstilo, ovšem ale v míře velmi skrovné. Provázel"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.3", "debut_caractere": 3458, "fin_caractere_exclue": 5534, "texte": "jsem v divadle recitativy na klavíru, zpíval jsem\nv kostelích a skládal časem všelijaký profání kus\npro některého zpěváka co vložku do opery aneb ke\nkoncertnímu přednesu. Když jsem propracoval kon-\ntrapunkt a fugu, ptal jsem se, co ještě studovati\nmusím. Plein-chant a kanón, odpověděl. A jak dlouho\nto trvati bude? Asi dvě leta. Tak dlouho jsem ne-\nmohl se již vyživiti, i pověděl jsem to dobrému Pa-\ndre, který mne i na dále nakloněným zůstal.\" „»Vy\njste si dovedl ve skladbě pomoci i bez kanónu?\"\" tá-\nzal jsem se se smíchem. „„Mattei byl zajisté výbor-\nným učitelem?\"\"\n„Byl výtečným s pérem v ruce, jeho korrektury\nbyly velmi poučlivé. Jinak byl ale až hrůza jedno-\nslabičným, každé ústní vyjádření muselo se z něj\ntakřka násilím výnutiti. Znáte jeho skladby ? \"\n„„Dosud mi nic do rukou nepřišlo.\"\"\n„Až někdy přijdete do Bologni, neopomeňte\nnavštíviti naše lyceum. Jest tam pouze hudba cír-\nkevní, věty sólové právě též nevynikají, ale „pleni\",\njak to nazýváme, jsou výborné.\"\n„„Musím se vrátiti k Vašemu mládí, maestro.\nZajisté jste se již pokusil ve skládání, než jste se\nstal žákem Matteiho?\"\"\n„Pro rodinu Moinbelii jsem složil celou operu.\nKdyž pak jsem se začal u Matteiho učiti, nedovedl\njsem v prvních měsících zhola nic napsati; třásl\njsem se před každou basovou notou, každý střední\nhlas naháněl* mi jakousi malou hrůzu. Brzo jsem\nvšak nabyl dřívější své odvahy.\n„„Kde jste se začal hudbě učiti?\"\" tázal jsem\nse. „V Bologni. Jistý Prinetti z Novary vyučoval\nmne hře na spinetu. Byl to podivuhodný chlapík.\nVyráběl likéry, a vyučoval hudbě. Mimo něj vyu-\nčoval mne jistý Angelo Tesei číslovanému basu, pak\nhráti I'accompagnamento a dal mně vyučovati solfeg-\ngiím, Babini, jindy znamenitý tenorista vyučoval\nmne vyššímu umění zpěvnímu.\n„„Vy jste měl krásný hlas?\"\"\n„Zpíval jsem co chlapec dosti slušně. Vystou-\npil jsem též jednou na jevišti, zpíval jsem totiž\nchlapce v „Camille\" od Paera.\"\n„„Stal se z Vašich spolužáků na lyceu ještě\nněkdo známým umělcem?\"\"\n„První můj rok byl posledním v studiích Morla-\nchiho, a můj třetí byl prvním Donizettiho.\"\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c005", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "194", "page_fin": "195", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.3.1", "titre_corps": "Rozpravy s Rossinim. Ze zápisků Ferd. Hillera.", "titre_sommaire": "Rozpravy s Rossinim. Ze zápisků Ferd. Hillera.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.2", "debut_caractere": 3447, "fin_caractere_exclue": 5463, "texte": "Rozpravy s Rossinim.\nZe zápisků Ferd. Hillera.\nY Trouvillu, v rozkošném lázeňském místě na\nseverozápadním pobřeží Francie ležícím s vyhlídkou\nna Havre, zdržoval se v letě r. 1855 Rossini, s nímž\njsem se den co den stýkal, a rozpravy společné tuto\nsobě zapisoval.\nI. „Ti novináři!\" zvolal jednoho dne Rossini\n„nedávno jeden z nich dal vytisknouti že jest mi\nželeznice právě tak protivnou, jako hudba německých\nmistrů! Já však nejenom že si jich vážím, já je\ni ve svém mládí velmi rád studoval. Jakých radostí\njste mi již připravil přednesem skladeb Bachových!\nOhromný to duch, ten Bach! Jak dovedl v takém\nslohu takové množství skladeb napsati, jest mi přímo\nnepochopitelno! Co jiným těžké, nemožné bylo, bylo\njemu hračkou. Takový člověk jen zřídka kdy se\nnarodí. Hraje se mnoho z jeho skladeb v Německu?\"\n„„Ne tolik, jak by se mělo, ale přece některé. —\"\"\n„To není v Itálii bohužel možné a nyní ještě\nméně, než dříve\" stěžoval si Rossini. „Nelze u nás\nsehnati velké sbory ochotníků. Dříve jsme alespoň\nměli při kostelích a kaplích dobré vokální síly\nto vše jest ztraceno. Apropos! jak dalece je spor\no pravosti Mozartova rekviem rozhodnut?\" „„Dále\nse nedošlo, než Vám známo jest.\"\"\n„Confutatis\" alespoň nikdo jiný nesložil než Mo-\nzart\", pravil Rossini. „Jest to dílo velkolepé! To\n„sotto voce\" na konci! ty modulace! Měl jsem již\ndávno zvláštní zálibu pro „sotto voce\" ve sboru, ale\npři tomto, kdykoliv jsem je slyšel, šel mi mráz po\nzádech. Pauvre Mozart!\n„„V jedné biografii, která se vlastně Vás týká,\nstojí, že Mozart sotva třikráte v životě se zasmál;\nco říkáte takovému nesmyslu ? Jest v té biografii\nvšelicos, o čem mne musíte zpraviti. Jest to ku př.\npravda, že jste se ptal svého starého učitele, Padre\nMatteiho, jestli již dost umíte, byste mohl napsati\noperu, a když přisvědčil, že jste se vytratil?\"\"\n„To není pravda! Tři leta jsem studoval na lyceu\nv Bologni, kdež jsem musel ale vše vynaložiti, bych\nmohl sebe a své rodiče vyživiti. To se mi sice po-\nštěstilo, ovšem ale v míře velmi skrovné. Provázel"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.3", "debut_caractere": 3458, "fin_caractere_exclue": 5534, "texte": "jsem v divadle recitativy na klavíru, zpíval jsem\nv kostelích a skládal časem všelijaký profání kus\npro některého zpěváka co vložku do opery aneb ke\nkoncertnímu přednesu. Když jsem propracoval kon-\ntrapunkt a fugu, ptal jsem se, co ještě studovati\nmusím. Plein-chant a kanón, odpověděl. A jak dlouho\nto trvati bude? Asi dvě leta. Tak dlouho jsem ne-\nmohl se již vyživiti, i pověděl jsem to dobrému Pa-\ndre, který mne i na dále nakloněným zůstal.\" „»Vy\njste si dovedl ve skladbě pomoci i bez kanónu?\"\" tá-\nzal jsem se se smíchem. „„Mattei byl zajisté výbor-\nným učitelem?\"\"\n„Byl výtečným s pérem v ruce, jeho korrektury\nbyly velmi poučlivé. Jinak byl ale až hrůza jedno-\nslabičným, každé ústní vyjádření muselo se z něj\ntakřka násilím výnutiti. Znáte jeho skladby ? \"\n„„Dosud mi nic do rukou nepřišlo.\"\"\n„Až někdy přijdete do Bologni, neopomeňte\nnavštíviti naše lyceum. Jest tam pouze hudba cír-\nkevní, věty sólové právě též nevynikají, ale „pleni\",\njak to nazýváme, jsou výborné.\"\n„„Musím se vrátiti k Vašemu mládí, maestro.\nZajisté jste se již pokusil ve skládání, než jste se\nstal žákem Matteiho?\"\"\n„Pro rodinu Moinbelii jsem složil celou operu.\nKdyž pak jsem se začal u Matteiho učiti, nedovedl\njsem v prvních měsících zhola nic napsati; třásl\njsem se před každou basovou notou, každý střední\nhlas naháněl* mi jakousi malou hrůzu. Brzo jsem\nvšak nabyl dřívější své odvahy.\n„„Kde jste se začal hudbě učiti?\"\" tázal jsem\nse. „V Bologni. Jistý Prinetti z Novary vyučoval\nmne hře na spinetu. Byl to podivuhodný chlapík.\nVyráběl likéry, a vyučoval hudbě. Mimo něj vyu-\nčoval mne jistý Angelo Tesei číslovanému basu, pak\nhráti I'accompagnamento a dal mně vyučovati solfeg-\ngiím, Babini, jindy znamenitý tenorista vyučoval\nmne vyššímu umění zpěvnímu.\n„„Vy jste měl krásný hlas?\"\"\n„Zpíval jsem co chlapec dosti slušně. Vystou-\npil jsem též jednou na jevišti, zpíval jsem totiž\nchlapce v „Camille\" od Paera.\"\n„„Stal se z Vašich spolužáků na lyceu ještě\nněkdo známým umělcem?\"\"\n„První můj rok byl posledním v studiích Morla-\nchiho, a můj třetí byl prvním Donizettiho.\"\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c006", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "197", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.4", "titre_corps": "Z ciziny a Rakousku.", "titre_sommaire": "Z ciziny a Rakousku.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.4", "debut_caractere": 1202, "fin_caractere_exclue": 5688, "texte": "Z ciziny a Rakousku.\n\nM.\n** V Štuttgartu při koncertu o slavnosti Šillerově\nprovedeny jsou sbory Gadeho (Poselství jara), Mendels-\nsohna, Šumanna, Speidela, Goldmarka, Kreutzera, Silchera,\nLindpaintnera a j.\n** ye Wiesbadenu 3. koncert, pořádaný ředitel-\nstvem lázeňským měl následující program: Slavnostní\nouvertura Goldmarka, předehra k opeře Maxe Bru-\ncha „Loreley\" a solová čísla, přednesená sl. Bele-\nnovou, prof. \"Wiihelmim a pianistem prof. L. Brassinem.\n** V časopise „Neue ZeiťL vybízí F. Wickede\nřiditelstva všech divadel, jimž hudební dramata R. W a g-\nnera značnější prospěch peněžitý přinášejí, aby uspo-\nřádali jedno neb i více představení ve prospěch divadla\nBaireutského, tak jako se to stalo u dvorních divadel\nv Mnichově a Výmaru.\n** Minulý týden slavil Basilejský spolek pě-\nvecký jubileum 501etcho trvání svého uspořádav tré\nvelikých koncertů za spoluúčinkování pí. Joachimové,\npp. Brahmse, Kahnta, Th. Kirchnera, Stockhausena a j.\nOhniskem programů byla čísla: Bacha „Johannespassion\"\na „Píseň vítězná\", již dirigoval skladatel J. Brahms.\nK prvému provozování Wagnerova velko-\nlepého díla „Tristan a Isolda\" ve Výmaru dne 14.\nt. m. byla již na několik dní před tím všecka místa\nv divadle vyprodána, a již tecT opět z celých Němec četné\ndocházejí přihlásily k příštím provozováním.\n** Klára Sumanová mešká nyní v lázních Tepli-\nckých, kdež se ze svých bolestí rheumatických vyliojiti\ndoufá.\n** Ěiditel dvorní opery ve Ví d n i, p. Herbeck vy-\nznamenán jest od císaře rakouského řádem železné ko-\nruny a povýšen tím do stavu svobodných pánů.\n** U nakladatelů R. Scliotta synů v Mohuči vyšla\nprávě v klavírním výtahu hudba k 11. dílu Goetheova\n„Fa us ta\" od H. Piersona.\n** V Madridu s dobrým úspěchem provozována\nbyla opětně opera Španěla Val. Zubiaurre-ho, zvaná\n„Don Fernando el Emplazado\", kteráž již r. 1871 ač\ns nevelikým výsledkem, poprvé se na jevišti objevila.\n** Pavlína Luccova vstoupila opět s impressariem\nStrakošem v smlouvu, dle níž (zároveň s tenorem Ca-\npoulem) v cyklu oper až do konce června zpívati bude.\n** Ze Sonderhausenu. (Pův. dopis). Druhý „L oh-\"\nkoncert sliboval býti mnohem zajímavějším prvního.\nMluvilo se o Lisztově symfonické básni „Die\nIdeále\" a o Wagnerové předehře k „Tristanu\na Isoldě\", než to byli jenoih pouhé řeči. Koncert\nzahájen byl vzletnou ouverturou K. Reineckeho k „Ala-\ndinu\". Práce tato vyznamenává se významností motivů,\njakož i duchaplným i promyšleným jich spracováním. Na\nto přednesl pan Bauer „předehru a romanci\" pro\nlesní roh od A. Dietricha a byl hlučným potleskem od-\nměněn, Glinkova orkestrální fantazie „Kamarinskaja\"\na Šumannova ouvertura k „Heřmanu a Dorotě\" ne-\npřišly nepříznivým svým postavením v programu k žá-\ndoucímu výsledku. Glinkova na nejvýš originelní sklad o a\nzanechala toliko dojem povrchní, poněvadž prý je dle\nklasického výroku zdejších „znalců\" více méně jenom\n„umělou hříčkou\". Nedivím se, vždyť hudba čistě slo-\nvanská nedošla posud patřičného ocenění u chladno-\nkrevných, nazvíce k přísným formám lnoucích sklada-\ntelů německých. Na oko libovolné, však geniální za-\ncházení s thematy i s celým aparátem orkestrálním z vět-\nšiny zavrhují, však ničím neodůvodňují. Skladba Šuman-\nnova jest toliko co opus posthumum známa, a tudiž již\nod tvůrce jejího nebyla jí velká cena přikládána, přece\nvšak prozrazují jednotlivé tahy v ní genia Šumannova.\nY druhém oddělení vystoupil člen kapelly houslista p :\nReinboths „fantasií appasionatou\" odVieux-\ntempsa. Ačkoliv koncertista má dosti techniky, nedo-\nsáhl přece účinku, poněvadž hrál skladbu tu beze všeho\nci\" u a beze vší elegance. Koncert ukončen byl duetem\nna 4 ruce v c—dur od Šuberta v orkestrálním rouše\nod Jo ach i ma. V rouše tom neučinila žádného dojmu.\nPříčinu hledati dlužno v krátkých thematech, kteráž\nnejsou s to, podati dosti látky k vyčerpání všech pro-\nstředků orkestrálních. Spracování jest ovšem mistrné.\nVečerní koncert měl následující program: ouvertura\nk „Maškarnímu plesu\" od Aubera, arie ze\nSpohr o va „F au s ta\", kvartet pro 4 lesní rohy\nod Koniga, introdukce a romance z Maršnerovy opery\n„Templář a Židovka\" a ouvertura k Flotovově opeře\n„Indra\". Budoucně provedena býti má suita pro hou-\nsle a orkestr od J. Raffa co novinka, pak Bůlo-\nvova „Nirvana\". Ku oslavě Beethovenově provedeny\nmají býti mezi jinými jeho IX. symfonie a téhož kon-\ncert pro housle ves dur.\n\n** Ze Záhřebu, 12. června. (Pův. dop.) Podobná\npohroma, jaká zastihla Vídenskou operu komickou, pře-\nkvapila také národní horvatskou operu, která pojednou"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2891, "texte": "s deficitem 15.000 zl. octnula se před nezvratnou nut-\nností úplné reorganisace čili jen nuzného na dále živo-\nření. Yšichni členové opery i orkestru obdrželi, ač mají\nceloroční smlouvy v rukou, šestinedělní výpověd. Vše-\nobecně má se za to, že úpadek opery zavinilo jedině špatné\nhospodaření nynějšího intendanta, jenž o správě divadelní\nnemá ani ponětí. Zemská subvence obnáší 36.000 zl.,\npředplatné za lože 12.000 zl., čistý příjem čítá prů-\nměrně za každé představení as 110 zl. (letos bylo cel-\nkem 187 představení) a přec je z toho výsledek\ndeficit. Nyní následovati má jen jakési zmenšené vydání\ndřívější opery, přikrojené a přistřížené na všech stra-\nnách. Od 1. října b. r. totiž bude engažována jedna\nzpěvačka pro obor sopránový, jedna pro obor altový,\ndálší pak sólisté budou jeden tenor, baryton a basista\n(p. Gerbič dal sám výpověď, p. Kašmann [bas] zůstane).\nTaké orkestr bude značně zmenšen a platy se náležitě\npřistřihnou, aby se docílila rovnováha. Mimo to budou\nsbor a orkestr pouze placeni po dobu představení, totiž\njen, pokud bude trvati sezona operní. Radíme tudiž všem\nkrajanům, kterým by snad ze Záhřebu bylo učiněno ně-\njaké nabídnutí, aby si věc dříve náležitě rozmyslili, než\nby se rozhodnuli, místo nějaké příjmouti. Nechť nikdo\nnevěří jakýmkoliv lákadlům. Živobytí jest zde tak drahé,\nne-li poměrně dražší než v Praze a vedlejší výdělky nejsou\nzde pro hudebníka skoro pražádné. Protož pozor, drazí\nkrajané!\n** Z Lublaně. (Pův. dop.) V právě minulé sésoně\nkoncertní uspořádala jednota filharmonická 3 koncerty,\njimiž celkem vanul svčží duch dobrého vkusu, áč vyjme-li\nse koncert třetí, jenž svědčil bez odporu o vkusu, jaké-\nhož pp. pořadatelům netřeba záviděti. Z programů všech\ntří koncertů buďtež uvedeny skladby: „Auswanderer\"\nFr. Wagnera, „Waldštýn\" Rheinbergrův, ouvertury\nReineckého („Oslava míru\"), Benneta („Najady\") aN. Ga-\ndeho, dále Šubrta-Liszta pochod do h—mol, Weběra-\nBerlioze, „Vyzvání k tanci\", mimo to klavírní kon-\ncert fis—mol Reineckeho (p. Zohrer) a Brucha kon-\ncert pro housle (p. Gerstner). Pp. Zohrer, Gerst-\nner a cellista Peer uspořádali též několik produkcí\nkomorních, v nichž provedeny jsou skladby Beethovena,\nRubinsteina, Goldmarka, Brahmse, Šubrta, Šumana, Raffa\naj., kterýžto podnik všeobecné přízni obecenstva našeho\nse těšil. Hostů k nám nezavítalo žádných, hlavně pro\nhrůzu před neštovicemi zde řádícími. Jen vele nadaný\npianista L. Breitner slavil ve 2 ač slabě navštívených\nkoncertech pravé triumfy. Zbývá zmíniti se ještě o bí-\ndném stavu našeho divadla. Několikrát slyšeli jsme\n„Tannháusera\", „Afrikánku\" a Hugenoty\"; jaké bylo\nprovedení, o tom učiníte si dobrý pojem, řeknu-li, že\nžádný ze sólistů a ze sboru nedozpěl ještě ku své úloze,\nčímž se ovšem představení objevilo býti jen mizernou\nkarrikaturou děl zmíněných. A potom ještě ta naše\n„kritika\" v lokálních listech divadlo i personál do nebe\nvynášeti se neostýchá!\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c007", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "196", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.4.1", "titre_corps": "** V Štuttgartu při koncertu o slavnosti Šillerově", "titre_sommaire": "** V Štuttgartu při koncertu o slavnosti Šillerově", "signature_source": "M", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.4", "debut_caractere": 1224, "fin_caractere_exclue": 5532, "texte": "M.\n** V Štuttgartu při koncertu o slavnosti Šillerově\nprovedeny jsou sbory Gadeho (Poselství jara), Mendels-\nsohna, Šumanna, Speidela, Goldmarka, Kreutzera, Silchera,\nLindpaintnera a j.\n** ye Wiesbadenu 3. koncert, pořádaný ředitel-\nstvem lázeňským měl následující program: Slavnostní\nouvertura Goldmarka, předehra k opeře Maxe Bru-\ncha „Loreley\" a solová čísla, přednesená sl. Bele-\nnovou, prof. \"Wiihelmim a pianistem prof. L. Brassinem.\n** V časopise „Neue ZeiťL vybízí F. Wickede\nřiditelstva všech divadel, jimž hudební dramata R. W a g-\nnera značnější prospěch peněžitý přinášejí, aby uspo-\nřádali jedno neb i více představení ve prospěch divadla\nBaireutského, tak jako se to stalo u dvorních divadel\nv Mnichově a Výmaru.\n** Minulý týden slavil Basilejský spolek pě-\nvecký jubileum 501etcho trvání svého uspořádav tré\nvelikých koncertů za spoluúčinkování pí. Joachimové,\npp. Brahmse, Kahnta, Th. Kirchnera, Stockhausena a j.\nOhniskem programů byla čísla: Bacha „Johannespassion\"\na „Píseň vítězná\", již dirigoval skladatel J. Brahms.\nK prvému provozování Wagnerova velko-\nlepého díla „Tristan a Isolda\" ve Výmaru dne 14.\nt. m. byla již na několik dní před tím všecka místa\nv divadle vyprodána, a již tecT opět z celých Němec četné\ndocházejí přihlásily k příštím provozováním.\n** Klára Sumanová mešká nyní v lázních Tepli-\nckých, kdež se ze svých bolestí rheumatických vyliojiti\ndoufá.\n** Ěiditel dvorní opery ve Ví d n i, p. Herbeck vy-\nznamenán jest od císaře rakouského řádem železné ko-\nruny a povýšen tím do stavu svobodných pánů.\n** U nakladatelů R. Scliotta synů v Mohuči vyšla\nprávě v klavírním výtahu hudba k 11. dílu Goetheova\n„Fa us ta\" od H. Piersona.\n** V Madridu s dobrým úspěchem provozována\nbyla opětně opera Španěla Val. Zubiaurre-ho, zvaná\n„Don Fernando el Emplazado\", kteráž již r. 1871 ač\ns nevelikým výsledkem, poprvé se na jevišti objevila.\n** Pavlína Luccova vstoupila opět s impressariem\nStrakošem v smlouvu, dle níž (zároveň s tenorem Ca-\npoulem) v cyklu oper až do konce června zpívati bude.\n** Ze Sonderhausenu. (Pův. dopis). Druhý „L oh-\"\nkoncert sliboval býti mnohem zajímavějším prvního.\nMluvilo se o Lisztově symfonické básni „Die\nIdeále\" a o Wagnerové předehře k „Tristanu\na Isoldě\", než to byli jenoih pouhé řeči. Koncert\nzahájen byl vzletnou ouverturou K. Reineckeho k „Ala-\ndinu\". Práce tato vyznamenává se významností motivů,\njakož i duchaplným i promyšleným jich spracováním. Na\nto přednesl pan Bauer „předehru a romanci\" pro\nlesní roh od A. Dietricha a byl hlučným potleskem od-\nměněn, Glinkova orkestrální fantazie „Kamarinskaja\"\na Šumannova ouvertura k „Heřmanu a Dorotě\" ne-\npřišly nepříznivým svým postavením v programu k žá-\ndoucímu výsledku. Glinkova na nejvýš originelní sklad o a\nzanechala toliko dojem povrchní, poněvadž prý je dle\nklasického výroku zdejších „znalců\" více méně jenom\n„umělou hříčkou\". Nedivím se, vždyť hudba čistě slo-\nvanská nedošla posud patřičného ocenění u chladno-\nkrevných, nazvíce k přísným formám lnoucích sklada-\ntelů německých. Na oko libovolné, však geniální za-\ncházení s thematy i s celým aparátem orkestrálním z vět-\nšiny zavrhují, však ničím neodůvodňují. Skladba Šuman-\nnova jest toliko co opus posthumum známa, a tudiž již\nod tvůrce jejího nebyla jí velká cena přikládána, přece\nvšak prozrazují jednotlivé tahy v ní genia Šumannova.\nY druhém oddělení vystoupil člen kapelly houslista p :\nReinboths „fantasií appasionatou\" odVieux-\ntempsa. Ačkoliv koncertista má dosti techniky, nedo-\nsáhl přece účinku, poněvadž hrál skladbu tu beze všeho\nci\" u a beze vší elegance. Koncert ukončen byl duetem\nna 4 ruce v c—dur od Šuberta v orkestrálním rouše\nod Jo ach i ma. V rouše tom neučinila žádného dojmu.\nPříčinu hledati dlužno v krátkých thematech, kteráž\nnejsou s to, podati dosti látky k vyčerpání všech pro-\nstředků orkestrálních. Spracování jest ovšem mistrné.\nVečerní koncert měl následující program: ouvertura\nk „Maškarnímu plesu\" od Aubera, arie ze\nSpohr o va „F au s ta\", kvartet pro 4 lesní rohy\nod Koniga, introdukce a romance z Maršnerovy opery\n„Templář a Židovka\" a ouvertura k Flotovově opeře\n„Indra\". Budoucně provedena býti má suita pro hou-\nsle a orkestr od J. Raffa co novinka, pak Bůlo-\nvova „Nirvana\". Ku oslavě Beethovenově provedeny\nmají býti mezi jinými jeho IX. symfonie a téhož kon-\ncert pro housle ves dur."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c008", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "197", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.4.2", "titre_corps": "** Ze Záhřebu, 12. června. (Pův. dop.) Podobná", "titre_sommaire": "** Ze Záhřebu, 12. června. (Pův. dop.) Podobná", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.4", "debut_caractere": 5534, "fin_caractere_exclue": 5688, "texte": "** Ze Záhřebu, 12. června. (Pův. dop.) Podobná\npohroma, jaká zastihla Vídenskou operu komickou, pře-\nkvapila také národní horvatskou operu, která pojednou"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2891, "texte": "s deficitem 15.000 zl. octnula se před nezvratnou nut-\nností úplné reorganisace čili jen nuzného na dále živo-\nření. Yšichni členové opery i orkestru obdrželi, ač mají\nceloroční smlouvy v rukou, šestinedělní výpověd. Vše-\nobecně má se za to, že úpadek opery zavinilo jedině špatné\nhospodaření nynějšího intendanta, jenž o správě divadelní\nnemá ani ponětí. Zemská subvence obnáší 36.000 zl.,\npředplatné za lože 12.000 zl., čistý příjem čítá prů-\nměrně za každé představení as 110 zl. (letos bylo cel-\nkem 187 představení) a přec je z toho výsledek\ndeficit. Nyní následovati má jen jakési zmenšené vydání\ndřívější opery, přikrojené a přistřížené na všech stra-\nnách. Od 1. října b. r. totiž bude engažována jedna\nzpěvačka pro obor sopránový, jedna pro obor altový,\ndálší pak sólisté budou jeden tenor, baryton a basista\n(p. Gerbič dal sám výpověď, p. Kašmann [bas] zůstane).\nTaké orkestr bude značně zmenšen a platy se náležitě\npřistřihnou, aby se docílila rovnováha. Mimo to budou\nsbor a orkestr pouze placeni po dobu představení, totiž\njen, pokud bude trvati sezona operní. Radíme tudiž všem\nkrajanům, kterým by snad ze Záhřebu bylo učiněno ně-\njaké nabídnutí, aby si věc dříve náležitě rozmyslili, než\nby se rozhodnuli, místo nějaké příjmouti. Nechť nikdo\nnevěří jakýmkoliv lákadlům. Živobytí jest zde tak drahé,\nne-li poměrně dražší než v Praze a vedlejší výdělky nejsou\nzde pro hudebníka skoro pražádné. Protož pozor, drazí\nkrajané!\n** Z Lublaně. (Pův. dop.) V právě minulé sésoně\nkoncertní uspořádala jednota filharmonická 3 koncerty,\njimiž celkem vanul svčží duch dobrého vkusu, áč vyjme-li\nse koncert třetí, jenž svědčil bez odporu o vkusu, jaké-\nhož pp. pořadatelům netřeba záviděti. Z programů všech\ntří koncertů buďtež uvedeny skladby: „Auswanderer\"\nFr. Wagnera, „Waldštýn\" Rheinbergrův, ouvertury\nReineckého („Oslava míru\"), Benneta („Najady\") aN. Ga-\ndeho, dále Šubrta-Liszta pochod do h—mol, Weběra-\nBerlioze, „Vyzvání k tanci\", mimo to klavírní kon-\ncert fis—mol Reineckeho (p. Zohrer) a Brucha kon-\ncert pro housle (p. Gerstner). Pp. Zohrer, Gerst-\nner a cellista Peer uspořádali též několik produkcí\nkomorních, v nichž provedeny jsou skladby Beethovena,\nRubinsteina, Goldmarka, Brahmse, Šubrta, Šumana, Raffa\naj., kterýžto podnik všeobecné přízni obecenstva našeho\nse těšil. Hostů k nám nezavítalo žádných, hlavně pro\nhrůzu před neštovicemi zde řádícími. Jen vele nadaný\npianista L. Breitner slavil ve 2 ač slabě navštívených\nkoncertech pravé triumfy. Zbývá zmíniti se ještě o bí-\ndném stavu našeho divadla. Několikrát slyšeli jsme\n„Tannháusera\", „Afrikánku\" a Hugenoty\"; jaké bylo\nprovedení, o tom učiníte si dobrý pojem, řeknu-li, že\nžádný ze sólistů a ze sboru nedozpěl ještě ku své úloze,\nčímž se ovšem představení objevilo býti jen mizernou\nkarrikaturou děl zmíněných. A potom ještě ta naše\n„kritika\" v lokálních listech divadlo i personál do nebe\nvynášeti se neostýchá!\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c009", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "197", "page_fin": "197", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.5", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků a hudebnich jednot.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků a hudebnich jednot.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.5", "debut_caractere": 2893, "fin_caractere_exclue": 4056, "texte": "Kronika zpěváckých spolků a hudebnich jednot.\n*** Zpévácký spolek „Branislav\" v Jilemnici uspo-\nřádá dne 21. t. m. akademii s tímto programem: 1.\nOuvertura k Halevyho opeře „Židovka\", přednese měst-\nský hudební sbor. 2. Pijákovo dědictví Sbor se sóly\na průvodem piana od J. A. Bergmanna, přednese „Bra-\nnislav.\" 1. Cavatina z Verdi-ho opery „Ernani\", před-\nnese městský hudební sbor. 2. „Koncert bengalského\nimpresaria Vaška Kaňhala a jeho světoznámé společ-\nnosti.\" Komický výjev od dra. Jos. Illnera, hudba od\ndra. Ant. Javůrka, provede „Branislav.\"\n*** Zpěváčky spolek Mělnický uspořádá v neděli\ndne 21. t. m. koncertní zábavu, v nižto z ochoty\núčinkovati bude „první salonní okteto Pražské\"\nosobním řízením p. Karla Kučery, sbormistra kr. č.\ndivadla. Sdělujeme tuto program: 1. „Břetislava\", slo-\nvanská, pro sbor upr. L. Procházka. 2. „Opuštěný\",\nsbor R. J. Rozkošného. 3. „Dobrá noc\", srbská ná-\nrodní, „Když tě vidím\" česká národní, sbor s tenorovým\nsólem. 4. „Jezdec před bojem\", sbor od K. Bendla dle\nVeithova nápovu. 5. „Štočulíš\", srbský sbor od D. Jenko.\n6. „Písničky\", sbor od V. Hřímalého. 7. „Kdybys měla\nmá panenko\", národní pro sbor up. E. Vašák."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c010", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "197", "page_fin": "198", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.6", "titre_corps": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "titre_sommaire": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.5", "debut_caractere": 4058, "fin_caractere_exclue": 6130, "texte": "Zprávy z Prahy a z venkova.\n* Oblíbený zpěvák a člen německé opery pražské,\nčeněk Vecko, zemřel dne 13. t. m.v 40. roku věku\nsvého ve svém rodišti v Rožďalovicích úbytěmi. Býval\ndříve učitelem v Mladé Boleslavi a již tehdá hlavním\nsloupem tamějšího spolku zpěváckého. Svěží jeho hlas\nzískal mu mnoho příznivců i naléháno naň, aby zkusil\nsvé štěstí u nově založené opery české v Praze. Vymě-\nnil s lehkým srdcem život učitelský s dráhou uměleckou,\nna kteréž svitala mu naděje šťastnější budoucnosti. Při-\nšed r. 1862 do Prahy, byl hned engažován co první\ntenorista kr. z. české opery i činil v krátkém čase, ač byl\npouhým naturalistou, co do zpěv i co do hry, přec úžasné\npokroky. Tehdejší poměry českého divadla, kde vládla\n„železná ruka\" či spíše „klacek\" naší operou, však záhy\nvalně znechutily č. Veckovi dálší pobyt u našeho divadla\ni přijal raději (což však i vzhledem k neutěšeným oným po-\nměrům nijak omlouvali nechceme) r. 1865 nabídnutí, uči-\nněné mu ředitelem divadla německého. Vyšinul se brzo\nk nejoblíbenějšímu sólistu tohoto divadla a ač nebyl s to,\npovznésti se úplně nad dřívější svůj naturalistický smě r,\npřec získal sobě jakési skvělejší rutiny a uhlazenosti di-\nvadelní. V posledních letech svěží jindy jeho hlas citelně\ntrpěl přílišným namáháním i vidělo se konečně ředitel-\nstvo nucenOy ohlížet} se po jiné síle pěvecké a dáti jej\ndo výslužby. Churavost se dostavivší rychle se zmáhala,\naž übohého zachvátila. Co člověk byl muž dobrosrdečný,\nv obcování přiy mný, jinak pravý Čecháček, který kaž-\ndému rád slouží a třeba dříví na sobě štípat nechá, jen\nkdyž někdo z toho má radost a birt by to i Němci byli!\n* Oprava velkých varhan v metropolitním chrámu\nu sv. Víta svěřena pražskému varhanáři p. Šiffnerovi,\njenž v několika případech již co zdatný mistr se osvědčil.\n* Jednateli „Matice hudební\" nově jmenováni jsou\np. Filip Vácha, obchodník v Kouřimi, p. P. Lud. Holain,\nřed. kollegiátního kůru v Kroměříži a p. Frant. Vejšický,\nřed. kůru v Lounech.\n* Sborníku „slovenských národních piesní\npověstí, přísloví, porekadiel, hádek, hier, obyčajov a po-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5611, "texte": "vier\", jejž vydává „Matice slovenská\" v Turci Sv. Mar-\ntina, vyšel druhého svazku I. sešit, jenž opět přináší\nmnohou skvostnou perlu národního zpšvu slovenského.\nJe-li študium slovanských písní pro nás vůbec velmi\ndůležité, tož zejména písně moravské a slovenské, jakožto\nnašim písním nejpříbuznější, zasluhují největší naší po-\nzornosti. Mnohé z nich ukazují nám dosud dávnou mi-\nnulost české písně, která více již oblekla se v roucho mo-\ndernější, přispůsobíc se na mnoze výrazu umělému. Mezi\nmoravskými a slovenskými písněmi vůbec jest nejbližší\npokrevenství i naleznouti v nich může pozorný badatel\nstopy dob pradávných, kde ještě chorální tóniny měly\nrozhodného vlivu na zpěv národní. Modernějšího původu\njsou všechny živěji rytmisované, v nichž zejména syn-\nkopa hraje velkou úlohu. Obracíme k svrchu řečenému\nsborníku pozornost zejména skladatelů i zpěváků našich,\nz nějž hojně těžiti mohou.\n* Y bohatém skladu c. k. dvorního dodavatele pian\np. Č. Mika nalézají se nyní harmonia nového druhu,\nkteráž pod jménem „Cottage-varhany\" známa jsou, a\nz továrny J. Estey a spol. v Brattleboro vsev. Ame-\nrice pocházejí. Již zevnějšek jich jest, originelní a so-\nlidní, vše jest velice vkusně pracováno. Co však se\nzvuku týče, jest nanejvýš krásný, lahodný, okrouhlý a\npodobá se nejvíce zvuku varhan s tím toliko rozdílem,\nže lze zde provésti ty nejjemnější nuance od pp. až k ff.\npomocí přístroje pod klaviaturou se nalézajícího a jenž\nse kolenem říditi dá. Na skladě se nalézají stroje v ob-\njemu 4 a 5 oktáv, bez rejistříků, pak s 2—B rejistříky,\nmezi nimiž mnohé jako vox humana, vox jubilante a p.\npřekvapují svou lahodou a překrásnou barvitostí. Po-\nmocí t. zv. manual-subbasu vyvoditi lze zvuk podobající\nse zvuku varhan se 16 stopovým pedálem. Hra na těchto\nstrojích jest tak snadná, že se na nich každý vyzná, kdo\njen poněkud ve hře na obyčejném harmoniu sběhlý jest.\nZvuk se ozve ihned čistě a lehce, třeba by i tyto stroje\nneměly perkusi jako evropská harmonia. Cena strojů\ntěch jest poměrně velmi levná a sice od 225—1085 zl.\nZvláštní dojem činí velké osmirejistříkové harmonium\ns pišťalami varhanovými. Veškeré stroje ty jsou z ma-\nsivního dřeva ořechového bez lesku a olejované, tudiž\nvelmi stálé. Sklad p. Mika krom toho honosí se nyní novou\nzásilkou drahocenných pian amerik. firmy Steinway\nv New-Yorku. Již jednoduché, při tom však úhledné\nkorpus z amerického dřeva růžového zanechává příznivý\ndojem. Zvuk strojů těch jest plný a velký, modulací\nnejjemnějších schopný. Pedálem t. z. „piano\" pošinou\nse o něco veškerá kladívka (klaviatura zůstane státi) a\nhráč docíliti může tím efektů téměř magických. Vnitřní\núprava zřízena jest dle t. zv. Steinwayem vynalezeného\nsystému amerikánského, a pro svou praktičnost od mno-\nhých stavitelův pian nápodobeného. Tovární cena těchto\nstrojů jest 1050 doll. t. j. něco přes 2000 zl. r. č.\n* Ze „Staré Huti\" u Berouna. (Pův. dop.) V ne-\nděli dne 14. t. m. odbývaná zde hudební produkce ve\nprospěch národního divadla vydařila se za velmi četné\nnávštěvy okolních hostí nad očekávání skvěle. Kdo zná\nobtíže, s jakými bojovati jest na venkově při sestavování\na cvičení řádného sboru orkestrálního, musel býti pře-\nkvapen výkony, jakéž podal sbor tento při zahájení pro-\ndukce provedením ouvertury k Webrovu „Čarostřelci\".\nPan K. Sixta, který čísla orkestrální řídil, získal si\nneúnavnou pílí a vytrvalostí svou nemalých zásluh, jakož\ni ochota každého jednotlivého člena orkestru jest zaji-\nsté vší chvály hodna. Po ouvertuře zapěla slečna Cá-\nch ov a, arii „Fidesy\" z „Prorokau. Posluchačstvo téměř\nuchváceno bylo zvučným krásným hlasem mladistvé pě-\nvkyně. Chvalně známý skladatel a pianista p. J. Ne-\nšvera přednesl s uměleckou zručností a uhlazeností\n„Pochod z Tannháusera\" pro piano od Liszta. Z oboru\npísní s průvodem piana přednesl p. A. Švippl mohut-\nným zvučným basem píseň „Tichá noc*1 od J. Pauknera\na p. Popelka zapěl cituplně dvě písně „Cigánu od\nHoráka a ~Jako anděl jsi ty krásnáu od Bradského.\nŠmytcové kvarteto Haydena, jež pp. Nešvera, Zikmund,\nSixta a Rochelt velmi precisně a uhlazeně s náležitými\nnuancemi byli sehráli, zasluhovalo vším právem větší\npozornosti se strany přítomného posluchačstva, než jak\nse mu právě bylo dostalo. Dueto z „Marty\" zpívali\nslečna Cachova a p. Švippl tak rozmarně, jako by právě\nbyli na jevišti, čímž ovšem hojného potlesku sobě získali.\nOuverturou k dramatu „Rosamunda\" od F. Šuberta,\nkterouž orkestr výborně provedl, zakončen důstojně pro-\ngram produkce. Průvod zpěvních čísel na pianě svě-\nřen byl osvědčenému v tom oboru a vůbec známému\nskladateli p. J. Pauknerovi. Páni pořadatelé produkce\ntéto zajisté nemálo zavděčili se přítomnému obecenstvu\na mohou býti s výsledkem vším právem spokojeni.\nBohužel že jest nám opět vytýkati toho starého zlořádu\npři produkcích na venkově ať již vinou účinkujících\n(aspoň z větší části) neb pořadatelů se vyskytujícího, že\ndosud spíše se hledí k „skladatelům cizím\", než k na-\nšim domácím mistrům. Nebudeme-li se sami starati,.\naby jich díla vnikala v náš lid, kdož za nás úlohu tu\nvykoná?\n* P. K. Kučera, dosavadní sbormistr kr. z. českého\ndivadla, jenž pilností a horlivostí svou sobě získal vše-\nstranného uznání, přijal velmi výhodné nabídnutí za ře-\nditele kůru pravoslavného chrámu ruského v Nizze. Na\njeho místo dosazen výtečný náš mistr Karel Bendi,\nz čehož zajisté těšiti se bude každý upřímný přítel naší\nopery.\n* P. Emanuel Nejedlý, rodem z Brandýsa nad\nLabem, bývalý chovanec pražské konservatoře, obdržel\nnabídnutí za učitele zpěvu na gymnasium v Bolgradň\nv Besarabii, s ročním služným 1500 zl., kteréž ihned\npřijal a počátkem příštího školního roku nastoupí."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c011", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "199", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.7", "titre_corps": "Smĕs.", "titre_sommaire": "Smĕs.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.6", "debut_caractere": 5613, "fin_caractere_exclue": 5829, "texte": "Smĕs.\n\nMyšlenky o hudbĕ.\nVýroky slovútných skladatelů a spisovatelů o hudbě\nSebrala La Mara.\nII.\nZákony, meze, pokrok.\nNovota mnohá rovněž jak bývá zajímavou, tak\nstává se i někdy odpornou. Okolnosť tato často svědčí"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2444, "texte": "o vnitřní ceně věci, kteráž během času déle se udrží,\nnež kterákoliv jiná, jež z počátku převelmi se líbila.\nPhil. Em. Ba cli,:\n„Versuch uber die wahre Art d. Clavier zu spielen.\"\nNesmíme po celá století totéž opakovati a na\nmnoho nového pomýšleti.\nR. Šumán, sebrané spisy.\nSvoboda a úplná volnost pokroku jest umění\njakož i celému světu účelem.\nBeethovena listy.\nPodobně stává se pravému, vynalézavému umělci;\nkde často myslíme, že nemůže dále, učinil již nepřed-\nvídaný krok ku předu a získal novou půdu.\nTamtéž.\nUmění nikdy nestanulo tiše, zdržujeť se pod rozlič-\nnými formami jako ve stanech, kteréž na dráze ideálů\nrozbíjíme a strhujeme.\nFr. Liszt, Scribe's u. Meyerbeeťs Robert d. Teufel.\nKdo umění o svobodný, volný vývin připraví, ten\noloupí je o život.\nA. Y. Ambros, Culturhistorische Bilder»\nBylo by to marným, upírati duchu lidskému jakés\n„přetělování se\", ovšem ve směru do výše, duchu, jenž\nneustále se vtěluje v umění a formy vědy ušlechtilejší,\nneustále po jasnějším světle, po povýšení nekonečném se\nnese. Podobně marným by bylo, umění, neb jen nejne-\npatrnější formu jeho, odsouditi k nehybnosti tím, že by\nněkdo nové tvary, v nichž se zjevuje, zrušiti a zárodky,\nkteré v semeni dozralého plodu vznikají, zničiti se\nsnažil. Nižádná ruka nezasvěcená nemůž zárodky života\nbudoucího v něm zniciti, potlačiti.\nF r. Liszt, Berlioz und seine Haroldsymphonie.\nUmění pluje s člověčenstvem po proudu časovém,\nnikdy ku zřídlům svým se nevracejíc. I když se zdá,\nže po několik okamžiků stanulo, nepřestávají býti i jeho\nživlem, vlny proudu toho, jenž člověka a život jeho\ns sebou unáší,\nUmění postupuje, pokračuje, roste a vyvinuje se\npodle zákonů neznámých, v převratech, jichž nestejně\na v dobách nevypočítatelných se vracející objevení —\njako u mnohých komet — nikdy nepřipouští pevného\ntvrzení, že již nikdy více v celé skvoucí svojí kráse se\nneobjeví neb nikdy se nenavrátí. Než není nám dopřáno\npředvídali neočekávaný tento návrat, ni slávu a lesk,\nv jakém pak se objeví. Tamtéž.\n\"š. ✓ JR\nMusíme býti hodně vpřed, abychom poznali, jaký\njsme učinili pokrok. Dokud je nám vzdálený, jako nějaký\npřístav, k němuž plujeme, tož třeba nám zvláštního daru\njasného vidu, abychom s jistotou tvrditi dovedli, že\nblížíce se mu dále plujeme. Klam optický jest tu tak\nsnadný, že pro skeptiky, kteří veškeren pokrok jiných\nza zpátečnictví považují, není žádných důkazů a priori\nmožných. 'Tamtéž.\nVe všech zjevech nových žije zvláštní duch.\nTamtéž."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c012", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "199", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.7.1", "titre_corps": "Myšlenky o hudbĕ. Výroky slovútných skladatelů a spisovatelů o hudbě Sebrala La Mara.", "titre_sommaire": "Myšlenky o hudbĕ. Výroky slovútných skladatelů a spisovatelů o hudbě Sebrala La Mara.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.6", "debut_caractere": 5620, "fin_caractere_exclue": 5829, "texte": "Myšlenky o hudbĕ.\nVýroky slovútných skladatelů a spisovatelů o hudbě\nSebrala La Mara.\nII.\nZákony, meze, pokrok.\nNovota mnohá rovněž jak bývá zajímavou, tak\nstává se i někdy odpornou. Okolnosť tato často svědčí"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2444, "texte": "o vnitřní ceně věci, kteráž během času déle se udrží,\nnež kterákoliv jiná, jež z počátku převelmi se líbila.\nPhil. Em. Ba cli,:\n„Versuch uber die wahre Art d. Clavier zu spielen.\"\nNesmíme po celá století totéž opakovati a na\nmnoho nového pomýšleti.\nR. Šumán, sebrané spisy.\nSvoboda a úplná volnost pokroku jest umění\njakož i celému světu účelem.\nBeethovena listy.\nPodobně stává se pravému, vynalézavému umělci;\nkde často myslíme, že nemůže dále, učinil již nepřed-\nvídaný krok ku předu a získal novou půdu.\nTamtéž.\nUmění nikdy nestanulo tiše, zdržujeť se pod rozlič-\nnými formami jako ve stanech, kteréž na dráze ideálů\nrozbíjíme a strhujeme.\nFr. Liszt, Scribe's u. Meyerbeeťs Robert d. Teufel.\nKdo umění o svobodný, volný vývin připraví, ten\noloupí je o život.\nA. Y. Ambros, Culturhistorische Bilder»\nBylo by to marným, upírati duchu lidskému jakés\n„přetělování se\", ovšem ve směru do výše, duchu, jenž\nneustále se vtěluje v umění a formy vědy ušlechtilejší,\nneustále po jasnějším světle, po povýšení nekonečném se\nnese. Podobně marným by bylo, umění, neb jen nejne-\npatrnější formu jeho, odsouditi k nehybnosti tím, že by\nněkdo nové tvary, v nichž se zjevuje, zrušiti a zárodky,\nkteré v semeni dozralého plodu vznikají, zničiti se\nsnažil. Nižádná ruka nezasvěcená nemůž zárodky života\nbudoucího v něm zniciti, potlačiti.\nF r. Liszt, Berlioz und seine Haroldsymphonie.\nUmění pluje s člověčenstvem po proudu časovém,\nnikdy ku zřídlům svým se nevracejíc. I když se zdá,\nže po několik okamžiků stanulo, nepřestávají býti i jeho\nživlem, vlny proudu toho, jenž člověka a život jeho\ns sebou unáší,\nUmění postupuje, pokračuje, roste a vyvinuje se\npodle zákonů neznámých, v převratech, jichž nestejně\na v dobách nevypočítatelných se vracející objevení —\njako u mnohých komet — nikdy nepřipouští pevného\ntvrzení, že již nikdy více v celé skvoucí svojí kráse se\nneobjeví neb nikdy se nenavrátí. Než není nám dopřáno\npředvídali neočekávaný tento návrat, ni slávu a lesk,\nv jakém pak se objeví. Tamtéž.\n\"š. ✓ JR\nMusíme býti hodně vpřed, abychom poznali, jaký\njsme učinili pokrok. Dokud je nám vzdálený, jako nějaký\npřístav, k němuž plujeme, tož třeba nám zvláštního daru\njasného vidu, abychom s jistotou tvrditi dovedli, že\nblížíce se mu dále plujeme. Klam optický jest tu tak\nsnadný, že pro skeptiky, kteří veškeren pokrok jiných\nza zpátečnictví považují, není žádných důkazů a priori\nmožných. 'Tamtéž.\nVe všech zjevech nových žije zvláštní duch.\nTamtéž."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c013", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "199", "page_fin": "200", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.8", "titre_corps": "Všem přátelům a příznivcům vlasteneckého umění hudebního!", "titre_sommaire": "Všem přátelům a příznivcům vlasteneckého umění hudebního!", "signature_source": "Procházka ; Rieger", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.7", "debut_caractere": 2446, "fin_caractere_exclue": 5060, "texte": "Všem přátelům a příznivcům\nvlasteneckého umění hudebního!\n\nPři společnosti musea království českého zřízen\nodbor hudební za tím hlavně účelem, aby ve\nzvláštním oddělení sbírek musejních soustřediti hleděl\nco nejhojnější a nejvšestrannější materiál, jenž by\nsvědčil o ruchu, jaký v minulých dobách panoval\nv našem životě hudebním, a o téhož nynějším stavu\ni neustálém pokroku.\nHudební odbor obrací se tudiž ke všem vlasten-\ncům, kteří jakékoliv památky staršího umění\nhudebního chovají (nechť jsou to skladby nebo\nknihy nebo nástroje nebo autografy nebo\npodobizny), aby ve prospěch krásné a dobré věci\nji společnosti musea království českého bud darem,\nbud jiným spůsobem postoupili, anebo alespoň ku\nproskoumání a po případě i k opsání zapůjčili.\nNejvětší pozornost věnuje odbor hudební starým\nkancionálům českým, v nichž složen jest mnohý\ndosud nedosti oceněný a zužitkovaný poklad, a naděje\nse, že majitelé takových kancionálů budou jej při\ntom všemožně podporovati. Především spoléhá odbor\nna vlastenecká, umění milovná zastupi-\ntelstva obecní, že pilně budou o to dbáti, aby\nv chrámech jejich patronátu nepřišla žádná starší\nhudební památka ve zmar a spíše dle možnosti úplné\na správné seznamy všech starších hudebnin spisovány\nbyly co prameny dějin církevní hudby zvláště ten-\nkráte velmi důležité, podaří-li se, shrnouti je v jedno\nobsáhlé repertorium skladeb hudebních, v němž by\nse každý badatel snadno a rychle orientovati mohl.\nOdbor hudební vytknul sobě mimo to i krásný cíl,\nk jehož dosažení bude se zajisté svědomitě přičiňovati\nkaždý upřímný přítel české hudby: vydání sebra-\nných českých chorálů, pročež zejména k této\nvěci obrací pozornost všech, kdož by jakýmkoliv spů-\nsobem snaze té mohli býti nápomocni.\nPři studium historických pramenů vše-\nobecných vyskytují se nezřídka jednotlivé podrobné\nzprávy a narážky nejrůzaějšího druhu, které pro\ndějiny hudby a tudiž i vzdělanosti vůbec mohou míti\ncenu nenahraditelných příspěvků. Sdělování takových\nzpráv, také dat životopisných i z doby novější (s pří-\nsným udáním pramene) přijato bude vždy s vděčností;\nneboť jen takovou cestou lze připravovati materiál\nk zevrubnému pragmatickému vypsání historie české\nhudby.\nAby však neobmezovaly se sbírky musejní to-\nliko věcmi náležejícími do minulosti, bylo by ovšem\nprospěšno a záslužno, aby všichni vlastenečtí\nvydavatelé hudebních skladeb a spisů o\nhudbě jednajících, jakož i podobizen hudebních\numělců po jednom exempláři skládali v museum krá-\nlovství českého, cožkoli v oboru tom uveřejňují; touto\nbez odporu docela snadnou cestou bylo by pak možno,\ndocíliti během času hudební archiv český, jenž by"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 332, "texte": "byl dokonalý a úplný a zachovati památku skladatelů\na spisovatelů samých.\nKonečně zve odbor hudební každého, koho česká\nhudba a její historie jakýmkoliv směrem zajímá, aby\nk němu přistoupil, čímž se ovšem zároveň stává\nčlenem společnosti musea království českého.\n\nDr. Procházka,\njedn. hud. odboru.\nDr. Rieger,\nstarosta hud. odboru."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c014", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "200", "page_fin": "200", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.9", "titre_corps": "Listárna redakce.", "titre_sommaire": "Listárna redakce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.8", "debut_caractere": 334, "fin_caractere_exclue": 709, "texte": "Listárna redakce.\nP. Kad. v T. Srdečné díky za laskavé zaslání. Vroucně\nstiskněte za nás sl. red. pravici za přátelské odporučení.\nRačte si nás jen častěji vzpomínati a býti vždy laskavým\nnaším prostředníkem.\nP. R. L.v P. Můžeme se téšiti na brzké pokra-\nčování ?\nPanu J. Mír. W. Srdečné díky co se týče skla-\ndby Vaší, prosíme o rukopis. Upotřebíme se zvláštním potě-\nšením."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-06-20-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-06-20_01#c015", "volume": "bmtnabd_1874-06-20_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "200", "page_fin": "200", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.2.10", "titre_corps": "Listárna administrace.", "titre_sommaire": "Listárna administrace.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.8", "debut_caractere": 711, "fin_caractere_exclue": 795, "texte": "Listárna administrace.\n—X.— Mše VII. S. 60 kr. IX. 5 zl. nové, staré jsou\nvyprodány."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.1", "texte": "Památné dni hudební.\n\n20. června 1621 byl sťat Krištof Harant z Polžic, výt. znalec\nhudby a fi tehdejší umění muž velezasloužilý.\n„ „ 1708 nar. Jan/Talsa, uměl. na lesní roh vJermé-\nřicích (f 1793 v Berlíně).\n3 3 1835 I. provoz, zpěvohry Rossiniho 3Moses\"\nv Miláně\n3 „ 18381. provoz, velkých pašijí polsk. ski. Jos. E1 sne r a\nve Varšavě.\n21. 3 1823 f Yác. Růžička co dvorní varhaník ve Vídn'.\n(nar. v Jaroměřících na Moravě 1758).\n3 3 1869 I. prov. zpěv. Rich. Wagnera 3Die Meister-\nsinger\" v Mnichově.\n22.3 1787 fK. Bedř. Abel, sklad. v Londýně.\n„ 3 1803 f Vil. Heinse, hud. spis. v Ěezně.\n3 3 1804 I. prov. zpěv. Méhula „LTrato\" —v Berlíně.\n3 3 1820 nar. Aleks. Fesca, pian. a ski. —vKarlsruhe.\n3 3 1836 I. prov. Mendels sohnova orat. „Paulus\"—\nv Důsseldorfu.\n3 3 1840 f Jos. Javůrek, pian., jakožto prof. na konser-\nvatoři Varšavské (učitel Chopinův).\n3 3 1869 I. schůze sjednocených zpěv. spolků\nsrbských ve Veršci.\n23. 3 1824 nar. K. Reineke, řed. koncertů v Gewandhausu\nv Lipsku, pian. a sklad. v Altoně.\n3 3 1835 f Joz. Červenka, virtuos na oboj, (nar. v Be-\nnátkách 1768) co člen dvorní kapely ve Vídni.\n3 3 1840 I. prov. Lortzingovy zpěv. „Haus Sachs\"\nv Lipsku.\n24. „ 1763 nar. Etitnne Henri Mé hul, op. ski. v Givettu\nv Ardennách.\n3 „ 1826 nar. Theod. Formes, slov.-tenor. v Muhl-\nheimu na Rýnu.\n3 lBl5 l815 I. vystoup. slov. basisty Jana Píškaco „Orovist\"\nv Praze.\n3 3 1836 nar. Louis B ras sin, pianista a skladatel\nv Cáchách.\n25. 3 930 f benediktýn Hucbaldus, slov. theor.\n3 3 1767 f Jiří Filip Tel em an, sklad. vHamburce.\n3 3 1860 fL. Drechsler, violoncellista v Londýně.\n26. 3 1727 fK. Burney, spis. hud. —ve Worcestru.\n3 3 1783 dokončil Mozart symfonii do es-dur v něko-\nlika dnech napsanou.\n3 3 1865 f Kar. Turek, prof. flétny na konservatoři\nv Pešti.\n%\n\nO Glinkově ruské národní opeře\n„Život za caře\".\nPíše Hanuš z Bülovů.\nDříve, než přejdeme k vlastnímu článku Bůlo-\nvovu, nutno upozorniti na bližší, událost tuto pro-\nvázející okolnosti. Blilo v, jenž po své umělecké\npouti na konci letošní saisony do Milana zavítal, byl\ntéž přítomen nedávnému provedení Glinkovy ruské\nnárodní opery „Život za caře\", prvnímu tomuto\nprovedení slovanské opery na půdě cizí,\ni použiv příležitosti té vhodné, zaslal referát o pro-\nvedení opery té do „Augsb. Allgemeine Ztg.\", v němž\nobšírněji se rozepisuje o hudbě slovanské vůbec. Ne-\nohroženost a bezohlednost, s jakou kárá nahnilý vkus\nobecenstva vlašského, jakož i z druhé strany upřímná\nvřelost, s jakou se ujímá opery Glinkovy vůči ulični-\nckému si počínání Vlachův as jakou co Němec roze-\nbírá poměr slovanské hudby k hudbě západoevropské,\nzvláště k německé, zasluhuje v celém světě slovan-\nském úcty neobmezené. Ve zdejších listech této pro\nnás zajisté velmi pozoruhodné události nebylo věno-\nváno zasloužené pozornosti; jediný týdenník „Nation\",\njenž mezi zdejšími listy německými vzácnou tvoří vý-\njimku tím, že s uznáníhodnou bedlivostí si všímá\nzájmů celého slovanského světa hudebního a v němž\nzvláště v poslední době častěji se setkáváme s dů-\nkladnými články o hudbě slovanské a zvláště české\npojednávající týdenník ten jediný přinesl výtah\nzmíněného článku Bůlovova, jejž i my tuto v plném\nznění ctěnému čtenářstvu svému podáváme.\nZ Milána.\nCelá řada neobyčejných událostí hudebních, kte-\nréžto můžeme mnohé přiřknouti více než lokální, ano\nvíce než temporérní význam, zdrželo mnohého jar-\nního touristu déle, než obyčejem to bývá, v této"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.2", "texte": "vlašské capitale morale, kteréhožto epitheta aspoň\ns ohledem na život hudební, jak v dřívějších dobách\nslávy, tak iv nynějším úpadku ještě Milán co hu-\ndební hlavní město nejmladšího jakož i nejzelenějšího\nkrálovství tohoto právem zasluhuje. Jedna z těchto\nudálostí, která pro cizince z dálných krajin, tedy i\npro mne co zpravodaje daleko většího nad ostatní\nměla kouzla, stala se včera večer na den 20. května\nv novém více pohodlném než-li akustickém „Teatro\ndal Verme\" od Michala Glinky ve vlašské řeči,\nkteréžto veleznamenité a ve svém druhu klasické dílo\nse tu poprvé*) objevilo na cizí půdě mimo hranice\nRuska vzdor tomu, že ve všech větších městech říše\nruské se od let 35. vším právem tak všestranné po-\npulárnosti těší, které se v Německu jenom jediná\nopera, totiž Webrův „Čarostřelec\" v tomto ohledu\nvyrovnati může.\nVýtvor severoslovanského mistra potkal se zde\npři prvním provozování s rozhodným fiaskem,\nvelmi smutné to zajisté divadlo na porážku kultury\nslovanské. Bylo to vskutku protivné ba hnusné di-\nvadlo, jež vlašská divadelní luza nám včera v divadle\nprovésti za dobré uznala. Absolutním fiaskem to\nvlastně nazvati nelze; byl to jednoduše a zkrátka\nřečeno pravý skandál, ovšem druhu zvláštního. Milán\njest, jak známo, jaksi provincielní „Polo-Paříží\" a\nobyvatelstvo vlašské jest tu s valnou částí cizozem-\nských živlů smíšeno. Tak nebyla též včera večer\nnouze o zajisté závažnou menšinu znalců dobré hudby\nvždyť si též všichni zdejší Rusové dali rendez-\nvous v divadle kteří, bez ohledu na jich pohnutky\nvlastenecké, ve jménu slušnosti a vzdělanosti ze všech\nsil proti bestiální surovosti a tvrdošíjnosti vlašských\ngaminů ze všech vrstev společenských statně bojo-\nvali i zdařilo se jim, že místy, kde kouzlu krásné\nhudby i nejsurovější mysl odolati nemohla, strhli\ns sebou opponující obecenstvo přede k pochvale, tak\nže mnohé číslo přede vítězně proniklo v této kruté\nšarvátce s jižními barbary. Za to bylo se strany\nmilánského „dolce plebe\" na nejnepatrnější příležitost,\nbud si při mnohých ve Vlaších neobvyklých situacích\nna jevišti či při některých nesrovnalostech ve vlaš-\nském překladu libreta, neustále číháno, aby jen se\nznamení mohlo dáti ku všeobecnému skandálu, k če-\nmuž se ještě onen v Itálii všeobecně rozšířený ne-\nmrav důstojně pojil, jenž záleží v tom, že se ne-\nustále mezi zpěvem hlasitá konversace vede, jako\nna nějakém trhu, že tu často z nenadání soused při\nněkteré nervy sluchové dráždicí frázi více méně fa-\nlešně spolu začne v bručivém tonu zpívati, čímž\novšem jest jakási pozornost a napjatost, jaké jsme\nna severu zvyklí, úplně nemožná.\nStatečná dáma, která láskou k umění vlastene-\nckému puzena, dělá propagandu operám Glinkovým\na při podniku tom co „impressario\" nelitovala\" ni\nznačných obětí peněžitých, ni práce neúnavné, nepřed-\nvídala přirozené všechny ty nesčíslné překážky, jež\nstavěly se jí v cestu potají i veřejně. Jest záhodno,\nabych veřejné jmenoval dámu tu, jejížto jméno ostatně\nnení žádným tajemstvím v Miláně: paní Alexan-\ndr in a Gorčakova, dcéra generálova, po delší dobu\nco dramatická pěvkyně v Itálii iv Rusku známa pod\njménem Santagano tak sluje prorokyně Glinkova.\nOna netušila, že onen hudební, krásami tak přebo-\nhatý akt druhý pro nedokonalost v tancích baletního\npersonálu, na jehož kankánské extempore jsou oči\n\n*) Biilov zapomněl, že obě Glinkovy opery „Život za care\"\njakož i „Ruslan a Ludmila\" již před lety na zdejším\nčeském jevišti byly provedeny. Red.\n\nFEUILLETON.\n\nRozpravy s Rossinim.\nZe zápisků Ferd. Hillera.\nY Trouvillu, v rozkošném lázeňském místě na\nseverozápadním pobřeží Francie ležícím s vyhlídkou\nna Havre, zdržoval se v letě r. 1855 Rossini, s nímž\njsem se den co den stýkal, a rozpravy společné tuto\nsobě zapisoval.\nI. „Ti novináři!\" zvolal jednoho dne Rossini\n„nedávno jeden z nich dal vytisknouti že jest mi\nželeznice právě tak protivnou, jako hudba německých\nmistrů! Já však nejenom že si jich vážím, já je\ni ve svém mládí velmi rád studoval. Jakých radostí\njste mi již připravil přednesem skladeb Bachových!\nOhromný to duch, ten Bach! Jak dovedl v takém\nslohu takové množství skladeb napsati, jest mi přímo\nnepochopitelno! Co jiným těžké, nemožné bylo, bylo\njemu hračkou. Takový člověk jen zřídka kdy se\nnarodí. Hraje se mnoho z jeho skladeb v Německu?\"\n„„Ne tolik, jak by se mělo, ale přece některé. —\"\"\n„To není v Itálii bohužel možné a nyní ještě\nméně, než dříve\" stěžoval si Rossini. „Nelze u nás\nsehnati velké sbory ochotníků. Dříve jsme alespoň\nměli při kostelích a kaplích dobré vokální síly\nto vše jest ztraceno. Apropos! jak dalece je spor\no pravosti Mozartova rekviem rozhodnut?\" „„Dále\nse nedošlo, než Vám známo jest.\"\"\n„Confutatis\" alespoň nikdo jiný nesložil než Mo-\nzart\", pravil Rossini. „Jest to dílo velkolepé! To\n„sotto voce\" na konci! ty modulace! Měl jsem již\ndávno zvláštní zálibu pro „sotto voce\" ve sboru, ale\npři tomto, kdykoliv jsem je slyšel, šel mi mráz po\nzádech. Pauvre Mozart!\n„„V jedné biografii, která se vlastně Vás týká,\nstojí, že Mozart sotva třikráte v životě se zasmál;\nco říkáte takovému nesmyslu ? Jest v té biografii\nvšelicos, o čem mne musíte zpraviti. Jest to ku př.\npravda, že jste se ptal svého starého učitele, Padre\nMatteiho, jestli již dost umíte, byste mohl napsati\noperu, a když přisvědčil, že jste se vytratil?\"\"\n„To není pravda! Tři leta jsem studoval na lyceu\nv Bologni, kdež jsem musel ale vše vynaložiti, bych\nmohl sebe a své rodiče vyživiti. To se mi sice po-\nštěstilo, ovšem ale v míře velmi skrovné. Provázel"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.3", "texte": "Milánčanů od dávna uvyklé, za hřmotu, sykotu a\npekelného křiku, zkrátka se strašnou kočičinou se\nstrany obecenstva úplně propadne. Však bylo to\njiž ku předu umluveno: neboť opera skladatele ru-\nského nesměla na vlašské půdězdomácněti a notné\ndůkladné fiasko muselo proto co odstrašující pří-\nklad proti podobným pokusům ze severu provedeno\nbýti. Tak bylo již ku předu ustanoveno! *)\nTato ovšem jen zběžně nakreslená skizza dneš-\nního obecenstva vlašského, jehož úplně zdivočilý vkus\njedině nám vysvětluje nezdar podniku tak pozoru-\nhodného (jakým zajisté jest pokus přesazení mistrov-\nského díla nordického na půdu jižní) odvrátil nás na\nchvíli od potěšitelnější stránky zámyslu našeho: chtě-\nliť jsme šířeji promluviti před tváří německého obe-\ncenstva o ruském Cherubinim, o Michalu\nG1 inko vi. A přede to bylo hlavním účelem na-\nším, z něhož jsme právě nejen oprávněnost, nýbrž\ni jaksi povinnost tu odvozovali, co hudebník péra se\nuchopiti, poněvadž nikdo z povolanějších to posud\nneučinil, aby byl důkladněji pozornost obrátil k onomu\nslovanskému, čestnému občanu německé hudební re-\npubliky, jehožto velmi nezasloužené neustálé vylučo-\nvání u nás za jeho živobytí nijak nepřipouští vý-\nmluvu, že by snad jeho nároky napohrobní adopto-\nvání dávno byly vyhasly. Dříve než k předmětu na-\nznačenému přejdeme, budiž nám dovoleno učiniti\nzmínku o druhém provedení Glinkovy opery o dru-\nhém večeru, jelikož tento ostře t. j. potěšitelně kon-\ntrastující obraz prvního na počátku vylíčeného večera\nposkytoval. Dům byl jen z polovice naplněný\noněch asi 800 uličníků z prvního představení blý-\nskalo se v nejvlastnějším smyslu slova svou nepřítom-\nností, kterážto okolnost to těm několika vlašským,\njakož i oněm v plném počtu zastoupeným zahrani-\nčným Nebarbarům umožnila, že si pietyplným a po-\nzorným nasloucháním v pravdě nezkalený požitek\numělecký získali.\nCtěná podnikatelkyně v obezřelé prozřetelnosti\nsvé bez milosti amputovala druhé jednání, jehož té-\nměř výhradní obsah, totiž polské národní tance, při\nprvém provozování nejklavnější vyvolaly opozici; však\ndle doslechu bude při nejbližším opakování opět\ncelé druhé jednání se všemi polskými tanci prove-\ndeno, jelikož se nalezl výtečný mistr baletní, jenž\ncelé baletní uspořádání na jevišti „vkusu\" vlašského\npřístupnějším učiní. Předsevzetí to jest zajisté ve\nprospěch Glinkovy hudby, kterážto svou ducha-\nplnou symfonickou práci nejlepší taneční hudbu z oper\nAuberových, Meyerbeerových a Rossiniových daleko\npřevýšuje, právě tak uznáníhodné jako nutné; neboť\nprávě ona protiva v karakteristice zápasících neustále\nmezi sebou polských a ruských elementů v patří k nej-\nhlavnějším krásám opery.\nTéž v ostatních scénách byla co nejopatrněji\nkaždá nejmenší záminka ku vzbuzení vlašských roz-\npustilostí odstraněna, takže nemohla se strana „ze\nzásady\" oponující praničeho zachytiti. Čísla, jež\nse prvního večera líbila, byla i tentokráte da capo\nzpívána as nadšením přijata a sice s daleko živěj-\nším v tomto ohledu stává se i při měnícím se\nobecenstvu zde praxis prvního večera měřítkem a\nzvykem pro ostatní představení však i ona čísla,\n\n*) Toto podlé jednání pánů Italiánů měla by si zapsati do\npamětníku mnohá divadelní řiditelstva severní i střední\nEvropy (třeba i řiditelstvo naší opery, které v uplynulé\nsaisoné tak nápadué přálo zastaralým vlašským šmejdům\noperním), aby tak již jednou konec byl učiněn neustále\nté nadvládě dávno zbankrotovaného šlendriánu vlašské\nopery. Byl by již věru čas! Red.\n\njsem v divadle recitativy na klavíru, zpíval jsem\nv kostelích a skládal časem všelijaký profání kus\npro některého zpěváka co vložku do opery aneb ke\nkoncertnímu přednesu. Když jsem propracoval kon-\ntrapunkt a fugu, ptal jsem se, co ještě studovati\nmusím. Plein-chant a kanón, odpověděl. A jak dlouho\nto trvati bude? Asi dvě leta. Tak dlouho jsem ne-\nmohl se již vyživiti, i pověděl jsem to dobrému Pa-\ndre, který mne i na dále nakloněným zůstal.\" „»Vy\njste si dovedl ve skladbě pomoci i bez kanónu?\"\" tá-\nzal jsem se se smíchem. „„Mattei byl zajisté výbor-\nným učitelem?\"\"\n„Byl výtečným s pérem v ruce, jeho korrektury\nbyly velmi poučlivé. Jinak byl ale až hrůza jedno-\nslabičným, každé ústní vyjádření muselo se z něj\ntakřka násilím výnutiti. Znáte jeho skladby ? \"\n„„Dosud mi nic do rukou nepřišlo.\"\"\n„Až někdy přijdete do Bologni, neopomeňte\nnavštíviti naše lyceum. Jest tam pouze hudba cír-\nkevní, věty sólové právě též nevynikají, ale „pleni\",\njak to nazýváme, jsou výborné.\"\n„„Musím se vrátiti k Vašemu mládí, maestro.\nZajisté jste se již pokusil ve skládání, než jste se\nstal žákem Matteiho?\"\"\n„Pro rodinu Moinbelii jsem složil celou operu.\nKdyž pak jsem se začal u Matteiho učiti, nedovedl\njsem v prvních měsících zhola nic napsati; třásl\njsem se před každou basovou notou, každý střední\nhlas naháněl* mi jakousi malou hrůzu. Brzo jsem\nvšak nabyl dřívější své odvahy.\n„„Kde jste se začal hudbě učiti?\"\" tázal jsem\nse. „V Bologni. Jistý Prinetti z Novary vyučoval\nmne hře na spinetu. Byl to podivuhodný chlapík.\nVyráběl likéry, a vyučoval hudbě. Mimo něj vyu-\nčoval mne jistý Angelo Tesei číslovanému basu, pak\nhráti I'accompagnamento a dal mně vyučovati solfeg-\ngiím, Babini, jindy znamenitý tenorista vyučoval\nmne vyššímu umění zpěvnímu.\n„„Vy jste měl krásný hlas?\"\"\n„Zpíval jsem co chlapec dosti slušně. Vystou-\npil jsem též jednou na jevišti, zpíval jsem totiž\nchlapce v „Camille\" od Paera.\"\n„„Stal se z Vašich spolužáků na lyceu ještě\nněkdo známým umělcem?\"\"\n„První můj rok byl posledním v studiích Morla-\nchiho, a můj třetí byl prvním Donizettiho.\"\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.4", "texte": "jež předevčírem beze vší stopy či částečným jen po-\ntleskem přijata byla, došla nyní všestranného hlučného\nuznání, vyvolávání statečných pěvců stupňovalo se do\nnekonečna, a na konci opery spadla opona ne jako\npoprvé za pekelného hřmotu a sykotu, nýbrž za\nnadšeného všeobecného volání vůdce a řiditele celého\nprovedení statečného kapelníka Faccia, jemuž byl\ntímto spůsobem za nešťastný ten první večer nyní\ntím skvělejší jenerální účet díkuvzdání podán. Kdyby\npři tom nebyl na polo vyprázdněný dům, věřiti by\nmusel posluchač, že je přítomen „epochu činícímu\"\nfurore.\nDálší osud opery „Vita per lo Czar\" v Miláně,\neventuellně v ostatních vlašských městech (nevěříme\nna zdar dálších pokusů v přenesení neitalských skla-\ndeb dramatických) netrápí nás nijakým spůsobem.\n\"Sláva Glinkova v brzké době rozkvěte na jiných\nvděčnějších a kultuře přístupnějších územích. Vždyť\nsi již řiditel Convent-Gardenu v Londýně p. Gy e\nzískal operu tu pro budoucí saisonu ku provedení\nve vlašské řeči i zdá se to býti při solidní vníma-\nvosti Angličanů pro hudbu německou beze vší po-\nchyby, že na Temži bude hudbě slovanské skvělejší\nřevanche za onu porážku na Oloně (a ještě k tomu\nv stejném jazyku) podána.\n(Dokončení.)\n\nZ ciziny a Rakousku.\n\nM.\n** V Štuttgartu při koncertu o slavnosti Šillerově\nprovedeny jsou sbory Gadeho (Poselství jara), Mendels-\nsohna, Šumanna, Speidela, Goldmarka, Kreutzera, Silchera,\nLindpaintnera a j.\n** ye Wiesbadenu 3. koncert, pořádaný ředitel-\nstvem lázeňským měl následující program: Slavnostní\nouvertura Goldmarka, předehra k opeře Maxe Bru-\ncha „Loreley\" a solová čísla, přednesená sl. Bele-\nnovou, prof. \"Wiihelmim a pianistem prof. L. Brassinem.\n** V časopise „Neue ZeiťL vybízí F. Wickede\nřiditelstva všech divadel, jimž hudební dramata R. W a g-\nnera značnější prospěch peněžitý přinášejí, aby uspo-\nřádali jedno neb i více představení ve prospěch divadla\nBaireutského, tak jako se to stalo u dvorních divadel\nv Mnichově a Výmaru.\n** Minulý týden slavil Basilejský spolek pě-\nvecký jubileum 501etcho trvání svého uspořádav tré\nvelikých koncertů za spoluúčinkování pí. Joachimové,\npp. Brahmse, Kahnta, Th. Kirchnera, Stockhausena a j.\nOhniskem programů byla čísla: Bacha „Johannespassion\"\na „Píseň vítězná\", již dirigoval skladatel J. Brahms.\nK prvému provozování Wagnerova velko-\nlepého díla „Tristan a Isolda\" ve Výmaru dne 14.\nt. m. byla již na několik dní před tím všecka místa\nv divadle vyprodána, a již tecT opět z celých Němec četné\ndocházejí přihlásily k příštím provozováním.\n** Klára Sumanová mešká nyní v lázních Tepli-\nckých, kdež se ze svých bolestí rheumatických vyliojiti\ndoufá.\n** Ěiditel dvorní opery ve Ví d n i, p. Herbeck vy-\nznamenán jest od císaře rakouského řádem železné ko-\nruny a povýšen tím do stavu svobodných pánů.\n** U nakladatelů R. Scliotta synů v Mohuči vyšla\nprávě v klavírním výtahu hudba k 11. dílu Goetheova\n„Fa us ta\" od H. Piersona.\n** V Madridu s dobrým úspěchem provozována\nbyla opětně opera Španěla Val. Zubiaurre-ho, zvaná\n„Don Fernando el Emplazado\", kteráž již r. 1871 ač\ns nevelikým výsledkem, poprvé se na jevišti objevila.\n** Pavlína Luccova vstoupila opět s impressariem\nStrakošem v smlouvu, dle níž (zároveň s tenorem Ca-\npoulem) v cyklu oper až do konce června zpívati bude.\n** Ze Sonderhausenu. (Pův. dopis). Druhý „L oh-\"\nkoncert sliboval býti mnohem zajímavějším prvního.\nMluvilo se o Lisztově symfonické básni „Die\nIdeále\" a o Wagnerové předehře k „Tristanu\na Isoldě\", než to byli jenoih pouhé řeči. Koncert\nzahájen byl vzletnou ouverturou K. Reineckeho k „Ala-\ndinu\". Práce tato vyznamenává se významností motivů,\njakož i duchaplným i promyšleným jich spracováním. Na\nto přednesl pan Bauer „předehru a romanci\" pro\nlesní roh od A. Dietricha a byl hlučným potleskem od-\nměněn, Glinkova orkestrální fantazie „Kamarinskaja\"\na Šumannova ouvertura k „Heřmanu a Dorotě\" ne-\npřišly nepříznivým svým postavením v programu k žá-\ndoucímu výsledku. Glinkova na nejvýš originelní sklad o a\nzanechala toliko dojem povrchní, poněvadž prý je dle\nklasického výroku zdejších „znalců\" více méně jenom\n„umělou hříčkou\". Nedivím se, vždyť hudba čistě slo-\nvanská nedošla posud patřičného ocenění u chladno-\nkrevných, nazvíce k přísným formám lnoucích sklada-\ntelů německých. Na oko libovolné, však geniální za-\ncházení s thematy i s celým aparátem orkestrálním z vět-\nšiny zavrhují, však ničím neodůvodňují. Skladba Šuman-\nnova jest toliko co opus posthumum známa, a tudiž již\nod tvůrce jejího nebyla jí velká cena přikládána, přece\nvšak prozrazují jednotlivé tahy v ní genia Šumannova.\nY druhém oddělení vystoupil člen kapelly houslista p :\nReinboths „fantasií appasionatou\" odVieux-\ntempsa. Ačkoliv koncertista má dosti techniky, nedo-\nsáhl přece účinku, poněvadž hrál skladbu tu beze všeho\nci\" u a beze vší elegance. Koncert ukončen byl duetem\nna 4 ruce v c—dur od Šuberta v orkestrálním rouše\nod Jo ach i ma. V rouše tom neučinila žádného dojmu.\nPříčinu hledati dlužno v krátkých thematech, kteráž\nnejsou s to, podati dosti látky k vyčerpání všech pro-\nstředků orkestrálních. Spracování jest ovšem mistrné.\nVečerní koncert měl následující program: ouvertura\nk „Maškarnímu plesu\" od Aubera, arie ze\nSpohr o va „F au s ta\", kvartet pro 4 lesní rohy\nod Koniga, introdukce a romance z Maršnerovy opery\n„Templář a Židovka\" a ouvertura k Flotovově opeře\n„Indra\". Budoucně provedena býti má suita pro hou-\nsle a orkestr od J. Raffa co novinka, pak Bůlo-\nvova „Nirvana\". Ku oslavě Beethovenově provedeny\nmají býti mezi jinými jeho IX. symfonie a téhož kon-\ncert pro housle ves dur.\n\n** Ze Záhřebu, 12. června. (Pův. dop.) Podobná\npohroma, jaká zastihla Vídenskou operu komickou, pře-\nkvapila také národní horvatskou operu, která pojednou"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.5", "texte": "s deficitem 15.000 zl. octnula se před nezvratnou nut-\nností úplné reorganisace čili jen nuzného na dále živo-\nření. Yšichni členové opery i orkestru obdrželi, ač mají\nceloroční smlouvy v rukou, šestinedělní výpověd. Vše-\nobecně má se za to, že úpadek opery zavinilo jedině špatné\nhospodaření nynějšího intendanta, jenž o správě divadelní\nnemá ani ponětí. Zemská subvence obnáší 36.000 zl.,\npředplatné za lože 12.000 zl., čistý příjem čítá prů-\nměrně za každé představení as 110 zl. (letos bylo cel-\nkem 187 představení) a přec je z toho výsledek\ndeficit. Nyní následovati má jen jakési zmenšené vydání\ndřívější opery, přikrojené a přistřížené na všech stra-\nnách. Od 1. října b. r. totiž bude engažována jedna\nzpěvačka pro obor sopránový, jedna pro obor altový,\ndálší pak sólisté budou jeden tenor, baryton a basista\n(p. Gerbič dal sám výpověď, p. Kašmann [bas] zůstane).\nTaké orkestr bude značně zmenšen a platy se náležitě\npřistřihnou, aby se docílila rovnováha. Mimo to budou\nsbor a orkestr pouze placeni po dobu představení, totiž\njen, pokud bude trvati sezona operní. Radíme tudiž všem\nkrajanům, kterým by snad ze Záhřebu bylo učiněno ně-\njaké nabídnutí, aby si věc dříve náležitě rozmyslili, než\nby se rozhodnuli, místo nějaké příjmouti. Nechť nikdo\nnevěří jakýmkoliv lákadlům. Živobytí jest zde tak drahé,\nne-li poměrně dražší než v Praze a vedlejší výdělky nejsou\nzde pro hudebníka skoro pražádné. Protož pozor, drazí\nkrajané!\n** Z Lublaně. (Pův. dop.) V právě minulé sésoně\nkoncertní uspořádala jednota filharmonická 3 koncerty,\njimiž celkem vanul svčží duch dobrého vkusu, áč vyjme-li\nse koncert třetí, jenž svědčil bez odporu o vkusu, jaké-\nhož pp. pořadatelům netřeba záviděti. Z programů všech\ntří koncertů buďtež uvedeny skladby: „Auswanderer\"\nFr. Wagnera, „Waldštýn\" Rheinbergrův, ouvertury\nReineckého („Oslava míru\"), Benneta („Najady\") aN. Ga-\ndeho, dále Šubrta-Liszta pochod do h—mol, Weběra-\nBerlioze, „Vyzvání k tanci\", mimo to klavírní kon-\ncert fis—mol Reineckeho (p. Zohrer) a Brucha kon-\ncert pro housle (p. Gerstner). Pp. Zohrer, Gerst-\nner a cellista Peer uspořádali též několik produkcí\nkomorních, v nichž provedeny jsou skladby Beethovena,\nRubinsteina, Goldmarka, Brahmse, Šubrta, Šumana, Raffa\naj., kterýžto podnik všeobecné přízni obecenstva našeho\nse těšil. Hostů k nám nezavítalo žádných, hlavně pro\nhrůzu před neštovicemi zde řádícími. Jen vele nadaný\npianista L. Breitner slavil ve 2 ač slabě navštívených\nkoncertech pravé triumfy. Zbývá zmíniti se ještě o bí-\ndném stavu našeho divadla. Několikrát slyšeli jsme\n„Tannháusera\", „Afrikánku\" a Hugenoty\"; jaké bylo\nprovedení, o tom učiníte si dobrý pojem, řeknu-li, že\nžádný ze sólistů a ze sboru nedozpěl ještě ku své úloze,\nčímž se ovšem představení objevilo býti jen mizernou\nkarrikaturou děl zmíněných. A potom ještě ta naše\n„kritika\" v lokálních listech divadlo i personál do nebe\nvynášeti se neostýchá!\"\n\nKronika zpěváckých spolků a hudebnich jednot.\n*** Zpévácký spolek „Branislav\" v Jilemnici uspo-\nřádá dne 21. t. m. akademii s tímto programem: 1.\nOuvertura k Halevyho opeře „Židovka\", přednese měst-\nský hudební sbor. 2. Pijákovo dědictví Sbor se sóly\na průvodem piana od J. A. Bergmanna, přednese „Bra-\nnislav.\" 1. Cavatina z Verdi-ho opery „Ernani\", před-\nnese městský hudební sbor. 2. „Koncert bengalského\nimpresaria Vaška Kaňhala a jeho světoznámé společ-\nnosti.\" Komický výjev od dra. Jos. Illnera, hudba od\ndra. Ant. Javůrka, provede „Branislav.\"\n*** Zpěváčky spolek Mělnický uspořádá v neděli\ndne 21. t. m. koncertní zábavu, v nižto z ochoty\núčinkovati bude „první salonní okteto Pražské\"\nosobním řízením p. Karla Kučery, sbormistra kr. č.\ndivadla. Sdělujeme tuto program: 1. „Břetislava\", slo-\nvanská, pro sbor upr. L. Procházka. 2. „Opuštěný\",\nsbor R. J. Rozkošného. 3. „Dobrá noc\", srbská ná-\nrodní, „Když tě vidím\" česká národní, sbor s tenorovým\nsólem. 4. „Jezdec před bojem\", sbor od K. Bendla dle\nVeithova nápovu. 5. „Štočulíš\", srbský sbor od D. Jenko.\n6. „Písničky\", sbor od V. Hřímalého. 7. „Kdybys měla\nmá panenko\", národní pro sbor up. E. Vašák.\n\nZprávy z Prahy a z venkova.\n* Oblíbený zpěvák a člen německé opery pražské,\nčeněk Vecko, zemřel dne 13. t. m.v 40. roku věku\nsvého ve svém rodišti v Rožďalovicích úbytěmi. Býval\ndříve učitelem v Mladé Boleslavi a již tehdá hlavním\nsloupem tamějšího spolku zpěváckého. Svěží jeho hlas\nzískal mu mnoho příznivců i naléháno naň, aby zkusil\nsvé štěstí u nově založené opery české v Praze. Vymě-\nnil s lehkým srdcem život učitelský s dráhou uměleckou,\nna kteréž svitala mu naděje šťastnější budoucnosti. Při-\nšed r. 1862 do Prahy, byl hned engažován co první\ntenorista kr. z. české opery i činil v krátkém čase, ač byl\npouhým naturalistou, co do zpěv i co do hry, přec úžasné\npokroky. Tehdejší poměry českého divadla, kde vládla\n„železná ruka\" či spíše „klacek\" naší operou, však záhy\nvalně znechutily č. Veckovi dálší pobyt u našeho divadla\ni přijal raději (což však i vzhledem k neutěšeným oným po-\nměrům nijak omlouvali nechceme) r. 1865 nabídnutí, uči-\nněné mu ředitelem divadla německého. Vyšinul se brzo\nk nejoblíbenějšímu sólistu tohoto divadla a ač nebyl s to,\npovznésti se úplně nad dřívější svůj naturalistický smě r,\npřec získal sobě jakési skvělejší rutiny a uhlazenosti di-\nvadelní. V posledních letech svěží jindy jeho hlas citelně\ntrpěl přílišným namáháním i vidělo se konečně ředitel-\nstvo nucenOy ohlížet} se po jiné síle pěvecké a dáti jej\ndo výslužby. Churavost se dostavivší rychle se zmáhala,\naž übohého zachvátila. Co člověk byl muž dobrosrdečný,\nv obcování přiy mný, jinak pravý Čecháček, který kaž-\ndému rád slouží a třeba dříví na sobě štípat nechá, jen\nkdyž někdo z toho má radost a birt by to i Němci byli!\n* Oprava velkých varhan v metropolitním chrámu\nu sv. Víta svěřena pražskému varhanáři p. Šiffnerovi,\njenž v několika případech již co zdatný mistr se osvědčil.\n* Jednateli „Matice hudební\" nově jmenováni jsou\np. Filip Vácha, obchodník v Kouřimi, p. P. Lud. Holain,\nřed. kollegiátního kůru v Kroměříži a p. Frant. Vejšický,\nřed. kůru v Lounech.\n* Sborníku „slovenských národních piesní\npověstí, přísloví, porekadiel, hádek, hier, obyčajov a po-"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.6", "texte": "vier\", jejž vydává „Matice slovenská\" v Turci Sv. Mar-\ntina, vyšel druhého svazku I. sešit, jenž opět přináší\nmnohou skvostnou perlu národního zpšvu slovenského.\nJe-li študium slovanských písní pro nás vůbec velmi\ndůležité, tož zejména písně moravské a slovenské, jakožto\nnašim písním nejpříbuznější, zasluhují největší naší po-\nzornosti. Mnohé z nich ukazují nám dosud dávnou mi-\nnulost české písně, která více již oblekla se v roucho mo-\ndernější, přispůsobíc se na mnoze výrazu umělému. Mezi\nmoravskými a slovenskými písněmi vůbec jest nejbližší\npokrevenství i naleznouti v nich může pozorný badatel\nstopy dob pradávných, kde ještě chorální tóniny měly\nrozhodného vlivu na zpěv národní. Modernějšího původu\njsou všechny živěji rytmisované, v nichž zejména syn-\nkopa hraje velkou úlohu. Obracíme k svrchu řečenému\nsborníku pozornost zejména skladatelů i zpěváků našich,\nz nějž hojně těžiti mohou.\n* Y bohatém skladu c. k. dvorního dodavatele pian\np. Č. Mika nalézají se nyní harmonia nového druhu,\nkteráž pod jménem „Cottage-varhany\" známa jsou, a\nz továrny J. Estey a spol. v Brattleboro vsev. Ame-\nrice pocházejí. Již zevnějšek jich jest, originelní a so-\nlidní, vše jest velice vkusně pracováno. Co však se\nzvuku týče, jest nanejvýš krásný, lahodný, okrouhlý a\npodobá se nejvíce zvuku varhan s tím toliko rozdílem,\nže lze zde provésti ty nejjemnější nuance od pp. až k ff.\npomocí přístroje pod klaviaturou se nalézajícího a jenž\nse kolenem říditi dá. Na skladě se nalézají stroje v ob-\njemu 4 a 5 oktáv, bez rejistříků, pak s 2—B rejistříky,\nmezi nimiž mnohé jako vox humana, vox jubilante a p.\npřekvapují svou lahodou a překrásnou barvitostí. Po-\nmocí t. zv. manual-subbasu vyvoditi lze zvuk podobající\nse zvuku varhan se 16 stopovým pedálem. Hra na těchto\nstrojích jest tak snadná, že se na nich každý vyzná, kdo\njen poněkud ve hře na obyčejném harmoniu sběhlý jest.\nZvuk se ozve ihned čistě a lehce, třeba by i tyto stroje\nneměly perkusi jako evropská harmonia. Cena strojů\ntěch jest poměrně velmi levná a sice od 225—1085 zl.\nZvláštní dojem činí velké osmirejistříkové harmonium\ns pišťalami varhanovými. Veškeré stroje ty jsou z ma-\nsivního dřeva ořechového bez lesku a olejované, tudiž\nvelmi stálé. Sklad p. Mika krom toho honosí se nyní novou\nzásilkou drahocenných pian amerik. firmy Steinway\nv New-Yorku. Již jednoduché, při tom však úhledné\nkorpus z amerického dřeva růžového zanechává příznivý\ndojem. Zvuk strojů těch jest plný a velký, modulací\nnejjemnějších schopný. Pedálem t. z. „piano\" pošinou\nse o něco veškerá kladívka (klaviatura zůstane státi) a\nhráč docíliti může tím efektů téměř magických. Vnitřní\núprava zřízena jest dle t. zv. Steinwayem vynalezeného\nsystému amerikánského, a pro svou praktičnost od mno-\nhých stavitelův pian nápodobeného. Tovární cena těchto\nstrojů jest 1050 doll. t. j. něco přes 2000 zl. r. č.\n* Ze „Staré Huti\" u Berouna. (Pův. dop.) V ne-\nděli dne 14. t. m. odbývaná zde hudební produkce ve\nprospěch národního divadla vydařila se za velmi četné\nnávštěvy okolních hostí nad očekávání skvěle. Kdo zná\nobtíže, s jakými bojovati jest na venkově při sestavování\na cvičení řádného sboru orkestrálního, musel býti pře-\nkvapen výkony, jakéž podal sbor tento při zahájení pro-\ndukce provedením ouvertury k Webrovu „Čarostřelci\".\nPan K. Sixta, který čísla orkestrální řídil, získal si\nneúnavnou pílí a vytrvalostí svou nemalých zásluh, jakož\ni ochota každého jednotlivého člena orkestru jest zaji-\nsté vší chvály hodna. Po ouvertuře zapěla slečna Cá-\nch ov a, arii „Fidesy\" z „Prorokau. Posluchačstvo téměř\nuchváceno bylo zvučným krásným hlasem mladistvé pě-\nvkyně. Chvalně známý skladatel a pianista p. J. Ne-\nšvera přednesl s uměleckou zručností a uhlazeností\n„Pochod z Tannháusera\" pro piano od Liszta. Z oboru\npísní s průvodem piana přednesl p. A. Švippl mohut-\nným zvučným basem píseň „Tichá noc*1 od J. Pauknera\na p. Popelka zapěl cituplně dvě písně „Cigánu od\nHoráka a ~Jako anděl jsi ty krásnáu od Bradského.\nŠmytcové kvarteto Haydena, jež pp. Nešvera, Zikmund,\nSixta a Rochelt velmi precisně a uhlazeně s náležitými\nnuancemi byli sehráli, zasluhovalo vším právem větší\npozornosti se strany přítomného posluchačstva, než jak\nse mu právě bylo dostalo. Dueto z „Marty\" zpívali\nslečna Cachova a p. Švippl tak rozmarně, jako by právě\nbyli na jevišti, čímž ovšem hojného potlesku sobě získali.\nOuverturou k dramatu „Rosamunda\" od F. Šuberta,\nkterouž orkestr výborně provedl, zakončen důstojně pro-\ngram produkce. Průvod zpěvních čísel na pianě svě-\nřen byl osvědčenému v tom oboru a vůbec známému\nskladateli p. J. Pauknerovi. Páni pořadatelé produkce\ntéto zajisté nemálo zavděčili se přítomnému obecenstvu\na mohou býti s výsledkem vším právem spokojeni.\nBohužel že jest nám opět vytýkati toho starého zlořádu\npři produkcích na venkově ať již vinou účinkujících\n(aspoň z větší části) neb pořadatelů se vyskytujícího, že\ndosud spíše se hledí k „skladatelům cizím\", než k na-\nšim domácím mistrům. Nebudeme-li se sami starati,.\naby jich díla vnikala v náš lid, kdož za nás úlohu tu\nvykoná?\n* P. K. Kučera, dosavadní sbormistr kr. z. českého\ndivadla, jenž pilností a horlivostí svou sobě získal vše-\nstranného uznání, přijal velmi výhodné nabídnutí za ře-\nditele kůru pravoslavného chrámu ruského v Nizze. Na\njeho místo dosazen výtečný náš mistr Karel Bendi,\nz čehož zajisté těšiti se bude každý upřímný přítel naší\nopery.\n* P. Emanuel Nejedlý, rodem z Brandýsa nad\nLabem, bývalý chovanec pražské konservatoře, obdržel\nnabídnutí za učitele zpěvu na gymnasium v Bolgradň\nv Besarabii, s ročním služným 1500 zl., kteréž ihned\npřijal a počátkem příštího školního roku nastoupí.\n\nSmĕs.\n\nMyšlenky o hudbĕ.\nVýroky slovútných skladatelů a spisovatelů o hudbě\nSebrala La Mara.\nII.\nZákony, meze, pokrok.\nNovota mnohá rovněž jak bývá zajímavou, tak\nstává se i někdy odpornou. Okolnosť tato často svědčí"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.7", "texte": "o vnitřní ceně věci, kteráž během času déle se udrží,\nnež kterákoliv jiná, jež z počátku převelmi se líbila.\nPhil. Em. Ba cli,:\n„Versuch uber die wahre Art d. Clavier zu spielen.\"\nNesmíme po celá století totéž opakovati a na\nmnoho nového pomýšleti.\nR. Šumán, sebrané spisy.\nSvoboda a úplná volnost pokroku jest umění\njakož i celému světu účelem.\nBeethovena listy.\nPodobně stává se pravému, vynalézavému umělci;\nkde často myslíme, že nemůže dále, učinil již nepřed-\nvídaný krok ku předu a získal novou půdu.\nTamtéž.\nUmění nikdy nestanulo tiše, zdržujeť se pod rozlič-\nnými formami jako ve stanech, kteréž na dráze ideálů\nrozbíjíme a strhujeme.\nFr. Liszt, Scribe's u. Meyerbeeťs Robert d. Teufel.\nKdo umění o svobodný, volný vývin připraví, ten\noloupí je o život.\nA. Y. Ambros, Culturhistorische Bilder»\nBylo by to marným, upírati duchu lidskému jakés\n„přetělování se\", ovšem ve směru do výše, duchu, jenž\nneustále se vtěluje v umění a formy vědy ušlechtilejší,\nneustále po jasnějším světle, po povýšení nekonečném se\nnese. Podobně marným by bylo, umění, neb jen nejne-\npatrnější formu jeho, odsouditi k nehybnosti tím, že by\nněkdo nové tvary, v nichž se zjevuje, zrušiti a zárodky,\nkteré v semeni dozralého plodu vznikají, zničiti se\nsnažil. Nižádná ruka nezasvěcená nemůž zárodky života\nbudoucího v něm zniciti, potlačiti.\nF r. Liszt, Berlioz und seine Haroldsymphonie.\nUmění pluje s člověčenstvem po proudu časovém,\nnikdy ku zřídlům svým se nevracejíc. I když se zdá,\nže po několik okamžiků stanulo, nepřestávají býti i jeho\nživlem, vlny proudu toho, jenž člověka a život jeho\ns sebou unáší,\nUmění postupuje, pokračuje, roste a vyvinuje se\npodle zákonů neznámých, v převratech, jichž nestejně\na v dobách nevypočítatelných se vracející objevení —\njako u mnohých komet — nikdy nepřipouští pevného\ntvrzení, že již nikdy více v celé skvoucí svojí kráse se\nneobjeví neb nikdy se nenavrátí. Než není nám dopřáno\npředvídali neočekávaný tento návrat, ni slávu a lesk,\nv jakém pak se objeví. Tamtéž.\n\"š. ✓ JR\nMusíme býti hodně vpřed, abychom poznali, jaký\njsme učinili pokrok. Dokud je nám vzdálený, jako nějaký\npřístav, k němuž plujeme, tož třeba nám zvláštního daru\njasného vidu, abychom s jistotou tvrditi dovedli, že\nblížíce se mu dále plujeme. Klam optický jest tu tak\nsnadný, že pro skeptiky, kteří veškeren pokrok jiných\nza zpátečnictví považují, není žádných důkazů a priori\nmožných. 'Tamtéž.\nVe všech zjevech nových žije zvláštní duch.\nTamtéž.\n\nVšem přátelům a příznivcům\nvlasteneckého umění hudebního!\n\nPři společnosti musea království českého zřízen\nodbor hudební za tím hlavně účelem, aby ve\nzvláštním oddělení sbírek musejních soustřediti hleděl\nco nejhojnější a nejvšestrannější materiál, jenž by\nsvědčil o ruchu, jaký v minulých dobách panoval\nv našem životě hudebním, a o téhož nynějším stavu\ni neustálém pokroku.\nHudební odbor obrací se tudiž ke všem vlasten-\ncům, kteří jakékoliv památky staršího umění\nhudebního chovají (nechť jsou to skladby nebo\nknihy nebo nástroje nebo autografy nebo\npodobizny), aby ve prospěch krásné a dobré věci\nji společnosti musea království českého bud darem,\nbud jiným spůsobem postoupili, anebo alespoň ku\nproskoumání a po případě i k opsání zapůjčili.\nNejvětší pozornost věnuje odbor hudební starým\nkancionálům českým, v nichž složen jest mnohý\ndosud nedosti oceněný a zužitkovaný poklad, a naděje\nse, že majitelé takových kancionálů budou jej při\ntom všemožně podporovati. Především spoléhá odbor\nna vlastenecká, umění milovná zastupi-\ntelstva obecní, že pilně budou o to dbáti, aby\nv chrámech jejich patronátu nepřišla žádná starší\nhudební památka ve zmar a spíše dle možnosti úplné\na správné seznamy všech starších hudebnin spisovány\nbyly co prameny dějin církevní hudby zvláště ten-\nkráte velmi důležité, podaří-li se, shrnouti je v jedno\nobsáhlé repertorium skladeb hudebních, v němž by\nse každý badatel snadno a rychle orientovati mohl.\nOdbor hudební vytknul sobě mimo to i krásný cíl,\nk jehož dosažení bude se zajisté svědomitě přičiňovati\nkaždý upřímný přítel české hudby: vydání sebra-\nných českých chorálů, pročež zejména k této\nvěci obrací pozornost všech, kdož by jakýmkoliv spů-\nsobem snaze té mohli býti nápomocni.\nPři studium historických pramenů vše-\nobecných vyskytují se nezřídka jednotlivé podrobné\nzprávy a narážky nejrůzaějšího druhu, které pro\ndějiny hudby a tudiž i vzdělanosti vůbec mohou míti\ncenu nenahraditelných příspěvků. Sdělování takových\nzpráv, také dat životopisných i z doby novější (s pří-\nsným udáním pramene) přijato bude vždy s vděčností;\nneboť jen takovou cestou lze připravovati materiál\nk zevrubnému pragmatickému vypsání historie české\nhudby.\nAby však neobmezovaly se sbírky musejní to-\nliko věcmi náležejícími do minulosti, bylo by ovšem\nprospěšno a záslužno, aby všichni vlastenečtí\nvydavatelé hudebních skladeb a spisů o\nhudbě jednajících, jakož i podobizen hudebních\numělců po jednom exempláři skládali v museum krá-\nlovství českého, cožkoli v oboru tom uveřejňují; touto\nbez odporu docela snadnou cestou bylo by pak možno,\ndocíliti během času hudební archiv český, jenž by"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740620-01.1.8", "texte": "byl dokonalý a úplný a zachovati památku skladatelů\na spisovatelů samých.\nKonečně zve odbor hudební každého, koho česká\nhudba a její historie jakýmkoliv směrem zajímá, aby\nk němu přistoupil, čímž se ovšem zároveň stává\nčlenem společnosti musea království českého.\n\nDr. Procházka,\njedn. hud. odboru.\nDr. Rieger,\nstarosta hud. odboru.\n\nListárna redakce.\nP. Kad. v T. Srdečné díky za laskavé zaslání. Vroucně\nstiskněte za nás sl. red. pravici za přátelské odporučení.\nRačte si nás jen častěji vzpomínati a býti vždy laskavým\nnaším prostředníkem.\nP. R. L.v P. Můžeme se téšiti na brzké pokra-\nčování ?\nPanu J. Mír. W. Srdečné díky co se týče skla-\ndby Vaší, prosíme o rukopis. Upotřebíme se zvláštním potě-\nšením.\n\nListárna administrace.\n—X.— Mše VII. S. 60 kr. IX. 5 zl. nové, staré jsou\nvyprodány."}]}