{"numero_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_sha256": "da654d53f1b0b27fb149d6c241ea07f49e5d5d4dfe437931352981cc9212efae", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1874/07/18_01/bmtnabd_1874-07-18_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c001", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "225", "page_fin": "225", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.1", "titre_corps": "Památné dni hudební.", "titre_sommaire": "Památné dni hudební.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "225", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1251, "texte": "Památné dni hudební.\n\n18. července 1591 † Jakobus Gallus, církevní skladatel — v Praze\n(rodem Slovinec).\n„ „ 1821 naroz. Pavlína Viardot-Garcia, výt. zpěv.\nv Paříži.\n19. „ 1813 f Bedřich J. Vil. Benda, hou3l. a skladatel\nv Postupíué.\nr> rt 1827 nar. Vilém Kal li vod a, sklad. v Dunajských\nEschingách.\n„ „ 1833 I. prov. Maršnerovv zpěv. „Hans fíeiling\"\nv Lipsku.\n„ „ 1838 I. prov. Balfe-b o zpěv. „Falstaff\" v Londýně.\n20. „ 1781 I. provozování duodramatu „Ariadně na ostrově\nNaxosu\" Jiřího Bendy v Paříži.\n3 » 1821 nar. Frant. Vogl, sklad, a profesor zpěvu na\nkonservatoři pražské v Rudigu.\nn n 1822 nar. Jak. Offenbach, sklad. v Kolíně nad\nRýnem.\nn » 1845 I. prov. F1 oto v o v.y, zpěv. „Allessandro Stra-\ndeila\" v Dráždanech.\nn n 1868 f Bedřich Kittl, sklad, a býv. řed. pražské\nkonservatoře v Lišni (v Pozňansku).\n21. „ 1811 f Konrád Jacobi, honsl. v Desavě.\n22* „ 1842 nar. Vácsl. Abert, housl. v Hošce.\n„ „ 1868 f Zikm. Koleso vský, sklad, a theoretik\nv Praze.\n23. „ 1734 nar. Maria Ga sp.Sac c hi ni ski.—v Puzzuoli.\n„ „ 1832 nar. Jan Krišt. Lauterbach, housl. vKulm-\nbachu (v Bavorsku),\nn 1836 I. prov. Spohrova oratoria „Spasitelovy po-\n-24. slední hodiny\" v Paderbornu.\nn „ 1845 f Josef Eybler, sklad. cirk. jakožto dvorní\nkapelník ve Vídni."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c002", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "225", "page_fin": "225", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.1.1", "titre_corps": "18. července 1591 † Jakobus Gallus, církevní skladatel — v Praze", "titre_sommaire": "18. července 1591 † Jakobus Gallus, církevní skladatel — v Praze", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "225", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.1", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 1251, "texte": "18. července 1591 † Jakobus Gallus, církevní skladatel — v Praze\n(rodem Slovinec).\n„ „ 1821 naroz. Pavlína Viardot-Garcia, výt. zpěv.\nv Paříži.\n19. „ 1813 f Bedřich J. Vil. Benda, hou3l. a skladatel\nv Postupíué.\nr> rt 1827 nar. Vilém Kal li vod a, sklad. v Dunajských\nEschingách.\n„ „ 1833 I. prov. Maršnerovv zpěv. „Hans fíeiling\"\nv Lipsku.\n„ „ 1838 I. prov. Balfe-b o zpěv. „Falstaff\" v Londýně.\n20. „ 1781 I. provozování duodramatu „Ariadně na ostrově\nNaxosu\" Jiřího Bendy v Paříži.\n3 » 1821 nar. Frant. Vogl, sklad, a profesor zpěvu na\nkonservatoři pražské v Rudigu.\nn n 1822 nar. Jak. Offenbach, sklad. v Kolíně nad\nRýnem.\nn » 1845 I. prov. F1 oto v o v.y, zpěv. „Allessandro Stra-\ndeila\" v Dráždanech.\nn n 1868 f Bedřich Kittl, sklad, a býv. řed. pražské\nkonservatoře v Lišni (v Pozňansku).\n21. „ 1811 f Konrád Jacobi, honsl. v Desavě.\n22* „ 1842 nar. Vácsl. Abert, housl. v Hošce.\n„ „ 1868 f Zikm. Koleso vský, sklad, a theoretik\nv Praze.\n23. „ 1734 nar. Maria Ga sp.Sac c hi ni ski.—v Puzzuoli.\n„ „ 1832 nar. Jan Krišt. Lauterbach, housl. vKulm-\nbachu (v Bavorsku),\nn 1836 I. prov. Spohrova oratoria „Spasitelovy po-\n-24. slední hodiny\" v Paderbornu.\nn „ 1845 f Josef Eybler, sklad. cirk. jakožto dvorní\nkapelník ve Vídni."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c003", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "225", "page_fin": "227", "image_debut": 1, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.2", "titre_corps": "Smetanova „Prodaná nevěsta“. (Komická opera ve 3 jednáních; vlastnictví „Matice hudební“ v Praze.) Dle výtahu klavírního posuzuje dr. hrabě F. P. Laurencin.", "titre_sommaire": "Smetanova „Prodaná nevěsta“. (Komická opera ve 3 jednáních; vlastnictví „Matice hudební“ v Praze.) Dle výtahu klavírního posuzuje dr. hrabě F. P. Laurencin.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "225", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.1", "debut_caractere": 1253, "fin_caractere_exclue": 3556, "texte": "Smetanova „Prodaná nevěsta“.\n(Komická opera ve 3 jednáních; vlastnictví „Matice hudební“\nv Praze.)\nDle výtahu klavírního posuzuje\ndr. hrabě F. P. Laurencin.\n(Pokra ování.)\nV následující scéně (str. 137., výjev 4.) přikvapivší\ns rodiči svými Mařenka s pathosem, jakýž jen u donny\nAnny neb Elviry z „Don Juana\" býti shledáváme, lká\nnad zradou Jeníkovou, nemohouc dosud uvěřiti, že by\ntak zrádné si byl počínal; Kecal ale velemoudře vyvrací\njejí víru ve vérnosť miláčka, ukazuje jí podepsaný jím\nkontrakt, v némž zříká se za tři sta zlatých svojí Ma-\nřenky. Tato vypukne v pláč a lkáni nad nevěrou\nonoho slovy: „O hanebné to šálení! O mužské srdce\nklamné! Sám přísahal\" ato. Krušina pokud to ome-\nzená a ženě poddaná mysl dovoluje, snaží se uchlá-\ncholiti Mařenku a na tomto místé bez odporu sluší\npřednost dáti překladu tekstu německému před origi-\nnálem českým, ježto onen stálé vlastnosti a slabosti\n„muže ženy svoji\", Krušiny mnohem lépe karakte-\nrizuje, nežli tento. Kecal pln radosti nad zdařením\nsvého počínání, vybízí imperatorským tónem Mařenku,\naby podepsala svatební smlouvu a za tímže účelem\nohlíží se po Vaškovi, aby korunu vsadil tomuto dílu\nkuplířského svého věhlasu. Mařenka ale odmítá roz-\nhodně toto vybídnutí slovy kategorickými: „Já nikdy\nnepodpíšu. já nechci Vaška mít, Raději samostatna\nchci věčné, vééné žít!\" Rodiče pak obojí Krušina\novšem jen co vérné echo hlasu své ženy unisono\ns Kecalem přemlouvají ji, aby vpravila se do osudu\nsvého. Aby dílo započaté již dokonal, volá Kecal,\npln vědomí o své důležitosti za okolností takových:\n„Hej! Vašku!\" Vašek, již omrzelý nad neustálým\nporoučením a rozkazováním Kecala, táže se: „Co co\nco co pořáde chcete?\" a spatřiv Mařenku praví roz-\nčilen: „A ta ta ta ta to byla!\" Na místě tom opět\nsluší přednost dáti překladu před originálním tekstem;\nužíváť překladatel několikráte opakovaného slovíčka\n„die\" a nelze upříti, že písmeno i»mnohem lépe tu\nkarakterisuje rozčilení a blbou mysl Vaškovu než\nv českém „ta\" opakované a. Udiveným rodičům\nodpovídá Vašek vzdor obyčeji svému nad míru plynně.\n„Ta mi pověděla ...\" Ted se doví Vašek ku ra-\ndosti své od obojích rodičů a Kecala, že to usouzená\nmu žínka. Kecal pln netrpělivosti nad tak zbytečným\n(dle jeho náhledu) mluvením rozhodné ted vybízí\nMařenku, aby již jednou „bez processů a všech ex-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3694, "texte": "cessů\" podepsala smlouvu svatební, načež si vyprosí\nMařenka chvíli k rozmýšlení, k němuž ji rodiče vy-\nbízejí slovy: „Rozmysli si Mařenko ...\" a Mařenka\nrozhodně odpovídá: „Ano dobře rozmyslím!\" Potud!\ntekst. Smetanova hudba, líčí trefně i důstojně roz-\nčíleuosť Mařenky, vyšinujíc se na výši pathosu, s ja-\nkýmž v celé opeře nikde jinde se nepotkáváme\n(st. 137—147.). Již orkestrální úvod k recitativu\njejímu (st. 137. takt 1—4.)- pohybuje se v mezích\nvyššího rozčilení a rozjitření, odpovídajících zúplna\nduševnímu rozpoložení Mařenky a podobně karateri-\nsticky doprovází recitativ její, brzy ale mění se tento\nvysoký pathos zpěvu Mařenčina v pathos elegický,\nžalupiný (piu inoderato). Podobně trefně karakteri-\nsována jest odpovědi Krušinová a dialog mezi ním a\nKecalem, kde jak v zpěvu, tak iv úvodu orkestrál-\nním vždy možno pozorovati stálé ony vlastnosti obou\nKrušinovu omezenost, nesamostatnost mysli a Ke-\ncalova hrdé sebevědomí, jemuž ale patrně na újmu\njest hloupost jeho (str. 137. syst. 3. takt 3. až syst. 4.\nposl. takt).\nI následující „conclusum\" smlouvy s Jeníkem,\njež Kecal s tváří přísně úřední recituje, plno jest\npravé vis comica (str. 138. takt 1—8.), a mezihra\norkestrální k slovům těm se pojící, bez odporu velmi\nsilně ironisuje předcházející slova Kecalova, zároveň\ntvoříc pěkný přechod k následujícímu pathetickému\nrecitativu Mařenky str. 138. syst. 2. takt 1—4.), jenž\nukazuje, kterak se Mařenka opravdu zhrozila nevěry\nJeníkovy. A táž věta orkestrální (Meno allo, syst. 1.\ntakt. 8—11.), ovšem v jiném rouše harmonickém a\nelegieká, opakuje se po slovech: „O hanebné to šá-\nlení\" (syst. 2. takt 4—7.). A ted! opětně se nám na-\nskytuje příležitost, abychom dokázali i největším od-\npůrcům genia Smetanova (a těch je čím dál, tím\nméně), jak štastně umí vyhověti přední tento náš\nskladatel všem požadavkům pravého dramatu hude-\nbního, jak duchaplně užívá enharmoniky, jež jest ne-\nomylnou známkou rozličných citů a myšlenek, ne-\nustále se pronikajících a střídajících. Upadáť Ma-\nřenka po slovech: „O mužské srdce klamné!\" v jakési\nblouznění (tempo di duetto str. 138.), jakoby duše\njejí přikouzliti si chtěla celý obraz sladké minulosti,\nkde ještě o věrnosti Jeníkově zúplna byla přesvěd-\nčena. Jet to týž motiv v orkestru, s nímž jsme se\njiž ví. aktu byli seznámili (str, 40. syst. 2. takt 7.\na násh), v duettu, kde Jeník a Mařenka si vzájemně\nvěčnou přísahají lásku. Následující recitativy Kru-\nšiny a Kecala jak samy o sobě tak i průvodem or-\nkestrálním stálé vlastnosti obou těchto „reků\", o nichž\nběhem pojednání tohoto mnohokráte jsme se byli zmí-\nnili, zdařile karakterisují (str. 138. syst. 4. takt 7. až\nstr. 139. syst. 1. takt 3.).\nZpěv Ludmily (str. 139. syst. 1. takt 3—5.) vy-\ndává svědectví o nedočkavosti její a o duchu pod-\nnikavém, zvlášť kontrastem mezi rhytmikou zpěvu a\norkestrálního průvodu. Y následujícím rozhodnutí se\nMařenčinu („Já nikdy nepodpíšu\", syst. 2. takt 1—5.)\nužil skladatel jen ku prospěchu celého místa a du-\nševní nálady Mařenčiny novějších vymožeností na poli\nenhannoniky. Přešelť tu v průvodu orkestrálním\nz g—mol v as—mol, pak prostřednictvím akkordů\ne fis\n31ea a daiS ve—moll, čímž celé místo to nádobyčej-\nh h\nného nabývá půvabu.\nNaproti -tomu nemá tolik krásy do sebe zpěv\nnásledující (I'istesso tempo), jako čísla právě před-\ncházející a zdá se, jakoby skladatel v slabé chvíli se\nbyl poddal vlivu nedostatečnosti mdlé starší hudby\noperní. Vždyť i Homer někdy usnul! Mnohem zda-\nřilejší je místo, kde rodiče i Kecal chlácholí Mařenku\n(str. 139. syst. 4. takt 2—6.) a dále následující\n(str. 40. syst. 1—3.) fráse Kecala a Vaška.\nOpravdu komicky působí udivení rodičů (str. 140.\nsyst. 3. takt 3—5.) nad slovy Vaškovými. „A ta ta"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "227", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 562, "texte": "ta ta to byla\", a nelze upříti, že i průvod, orkestrální\nvšem těmto zpěvům podložený neméně jest karakte-\nristický a výborný. Udivení onomu odpovídá Vašek\n(str. 141. syst. 1. takt 3. až syst. 2. takt 3.) frasí,\nnad míru pikantní rhytmikou a vhodnými caesurami,\ndomnívaje se, kdo ví jak chytráckým ukáže se před\npřítomnými, ač tito bez mála se mu v oči vysmívají\nslovy: „Nuž, to je Mařenka, budoucí žena tvá\" (až\nstr. 142. syst. 2. takt 5.). I zde uhodil Smetana\nmistrovsky na pravý tón prostonárodní; tak zpívá\njen náš lid v vrozeném svém rozmaru.\n(Pokračování)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c004", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "226", "page_fin": "227", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.3", "titre_corps": "FEUILLETON.", "titre_sommaire": "FEUILLETON.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.2", "debut_caractere": 3696, "fin_caractere_exclue": 5327, "texte": "FEUILLETON.\n\nRozpravy s Rossinim.\nZe zápisků Ferd. Hillera.\n(Pokračování).\nIV, „„Nevstoupili Vám Vaše nadobyčejné výsledky\ndo hlavy'?\"\" tázal jsem se Ěossiniho. „„Byl jste mlád\na nebylo by tudiž divu.\"\"\n„Mé nadobyčejné výsledky!\" zvolal s úsměvem\nRossiíu „avšak mluvme vážně. Zůstal jsem vždy\nklidným, ať jíž se opera líbila, anebo udělala fiasko,\na za to mohu se poděkovati dojmu, který jsem zažil,\nnež se první moje opera dávala a na nějž nikdy\nnezapomenu. Byl jsem totiž v Benátkách přítomen\nprvnímu provozování jedné jednoaktové opery od Si-\nmona Maira. Ač skladatel byl tehdy jeden z nej-\nlepších a toho času vedl u nás slovo, byl přece od\nobecenstva přijat jako kdyby kdoví odkud byl při-\nběhl, a jako by ničemu nerozuměl. Odměňujete se\ntakovým spůsobem muži, který vám tolik příjemných\nchvil již spůsobil? myslím si i přišel jsem takto\nk tomu přesvědčení, že by bylo zpozdilé dbáti na\ntakový úsudek a dle toho jsem také jednal.\"\n„,,S Vámi také nenakládaly vždy šetrně,\"\" pra-\nvil jsem.\n„To si myslím. Vždyť je Vám známo, jak mne\npo prvním provozování „Lazebníka\" trhali, a to ne-\nbylo jenom jednou. Ostatně byl jsem tehdy nejzpu-\npnějším člověkem na celém světě, a dělal jsem si\nkozla ze všeho. Možná, že to nebylo dobře, já jsem\nsi ale nemohl pomoci.\"\n„„Kdyby jste takovým nebyl býval, byl byste\nzajisté „Lazebníka\" nesložil. A propos! slyšel jsem\nže arieta Marcelliny (Borty) v druhém jednání není\nVaší prácí?\"\"\n„Myslíte arii „di sorbetto?\" *) Tu jsem složil\n\n*) „Aria di sorbetto\" se nazývá n \"Vlachů každá arie, kte-\nrou zpívá druhá neb třetí zpěváčka, a mezi kterou hle-\ndí se posluchači rozličným spůsobem občerstvili."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "227", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.3", "debut_caractere": 3673, "fin_caractere_exclue": 5412, "texte": "sám.\" I napadá mi tu jiná „arie di sorbetto\", která\nmá velmi veselý původ, k opeře „Ciro in Babilonia\"\nměl jsem totiž strašnou sekunda-donu. Byla více\nnež dovoleno škaredou, a hlas měla pod vší kritikou.\nPo velmi pečlivém zkoušení seznal jsem, že měla\ncelkem jediný čistý tona sice jednočárkované b. Na-\npsal jsem tedy pro ní arii, v které nezpívala leč samé\nb, to ostatní vše jsem vložil do orkestru. Obecenstvu\nse arie ta líbila, a má „jednozvučná\" zpěvačka měla\nvelkou radost ze svého triumfu.\nTuto operu jsem ani neviděl ani neslyšel. Jest\nto též jedno z mých fiask. Když jsem se po nešťast-\nném její provedení vrátil do Bologni, obdržel jsem\npozvání k hostině. Objednal jsem pro žert u cukráře\nloď z marcipánu, a dal jsem na praporeček napsati\n„Ciro\". Stěžeň byla zlomena, plachta děravá a celá\nlod ležela rozkotaná na moři cukrové smíšeniny.\nSpolečnost snědla se smíchem můj ztroskotaný koráb.\"\n„„Vaše opera „Zelmira\" jest velmi málo známa\na přece náleží k nejlepším Vašim operám.\"\"\n„Když\" jsem se ve Vídni zdržoval, líbila se velmi,\nvyžadovala však také tak výborný ensemble zpěváků,\njaký byl ve Vídni. Tam jsem prožil mnoho krásných\ndnů.\"\n„„Byl jste s tamnějšími uměleckými prostředky\nspokojen?\"\"\n„Sbor byl výborný, orkestr byl též dobrý, schá-\nzelo mu toliko více síly, čehož příčinu snad hledati\ndlužno v lokálu. Znal jste Weigla?\"\n„„Co chlapec jsem jej jednou viděl. Tehdy byl\ndirigentem?\"\"\n„Ano. On věděl, že mi byl vylíčen co můj nej-\nvětší protivník. , Aby mne o opaku přesvědčil, na-\nstudoval „Zelmiru\" s orkestrem s takou pečlivostí,\nže bych ani já sám to nebyl tak dovedl. Již jsem\njej chtěl prošiti, aby to tak nepřeháněl, ale vyznati\nse musím, že to šlo výtečně. Však musím se\nnyní již vzdáliti, s bohem!\"\n(Pokračování)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c005", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "226", "page_fin": "227", "image_debut": 2, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.3.1", "titre_corps": "Rozpravy s Rossinim. Ze zápisků Ferd. Hillera.", "titre_sommaire": "Rozpravy s Rossinim. Ze zápisků Ferd. Hillera.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.2", "debut_caractere": 3709, "fin_caractere_exclue": 5327, "texte": "Rozpravy s Rossinim.\nZe zápisků Ferd. Hillera.\n(Pokračování).\nIV, „„Nevstoupili Vám Vaše nadobyčejné výsledky\ndo hlavy'?\"\" tázal jsem se Ěossiniho. „„Byl jste mlád\na nebylo by tudiž divu.\"\"\n„Mé nadobyčejné výsledky!\" zvolal s úsměvem\nRossiíu „avšak mluvme vážně. Zůstal jsem vždy\nklidným, ať jíž se opera líbila, anebo udělala fiasko,\na za to mohu se poděkovati dojmu, který jsem zažil,\nnež se první moje opera dávala a na nějž nikdy\nnezapomenu. Byl jsem totiž v Benátkách přítomen\nprvnímu provozování jedné jednoaktové opery od Si-\nmona Maira. Ač skladatel byl tehdy jeden z nej-\nlepších a toho času vedl u nás slovo, byl přece od\nobecenstva přijat jako kdyby kdoví odkud byl při-\nběhl, a jako by ničemu nerozuměl. Odměňujete se\ntakovým spůsobem muži, který vám tolik příjemných\nchvil již spůsobil? myslím si i přišel jsem takto\nk tomu přesvědčení, že by bylo zpozdilé dbáti na\ntakový úsudek a dle toho jsem také jednal.\"\n„,,S Vámi také nenakládaly vždy šetrně,\"\" pra-\nvil jsem.\n„To si myslím. Vždyť je Vám známo, jak mne\npo prvním provozování „Lazebníka\" trhali, a to ne-\nbylo jenom jednou. Ostatně byl jsem tehdy nejzpu-\npnějším člověkem na celém světě, a dělal jsem si\nkozla ze všeho. Možná, že to nebylo dobře, já jsem\nsi ale nemohl pomoci.\"\n„„Kdyby jste takovým nebyl býval, byl byste\nzajisté „Lazebníka\" nesložil. A propos! slyšel jsem\nže arieta Marcelliny (Borty) v druhém jednání není\nVaší prácí?\"\"\n„Myslíte arii „di sorbetto?\" *) Tu jsem složil\n\n*) „Aria di sorbetto\" se nazývá n \"Vlachů každá arie, kte-\nrou zpívá druhá neb třetí zpěváčka, a mezi kterou hle-\ndí se posluchači rozličným spůsobem občerstvili."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "227", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.3", "debut_caractere": 3673, "fin_caractere_exclue": 5412, "texte": "sám.\" I napadá mi tu jiná „arie di sorbetto\", která\nmá velmi veselý původ, k opeře „Ciro in Babilonia\"\nměl jsem totiž strašnou sekunda-donu. Byla více\nnež dovoleno škaredou, a hlas měla pod vší kritikou.\nPo velmi pečlivém zkoušení seznal jsem, že měla\ncelkem jediný čistý tona sice jednočárkované b. Na-\npsal jsem tedy pro ní arii, v které nezpívala leč samé\nb, to ostatní vše jsem vložil do orkestru. Obecenstvu\nse arie ta líbila, a má „jednozvučná\" zpěvačka měla\nvelkou radost ze svého triumfu.\nTuto operu jsem ani neviděl ani neslyšel. Jest\nto též jedno z mých fiask. Když jsem se po nešťast-\nném její provedení vrátil do Bologni, obdržel jsem\npozvání k hostině. Objednal jsem pro žert u cukráře\nloď z marcipánu, a dal jsem na praporeček napsati\n„Ciro\". Stěžeň byla zlomena, plachta děravá a celá\nlod ležela rozkotaná na moři cukrové smíšeniny.\nSpolečnost snědla se smíchem můj ztroskotaný koráb.\"\n„„Vaše opera „Zelmira\" jest velmi málo známa\na přece náleží k nejlepším Vašim operám.\"\"\n„Když\" jsem se ve Vídni zdržoval, líbila se velmi,\nvyžadovala však také tak výborný ensemble zpěváků,\njaký byl ve Vídni. Tam jsem prožil mnoho krásných\ndnů.\"\n„„Byl jste s tamnějšími uměleckými prostředky\nspokojen?\"\"\n„Sbor byl výborný, orkestr byl též dobrý, schá-\nzelo mu toliko více síly, čehož příčinu snad hledati\ndlužno v lokálu. Znal jste Weigla?\"\n„„Co chlapec jsem jej jednou viděl. Tehdy byl\ndirigentem?\"\"\n„Ano. On věděl, že mi byl vylíčen co můj nej-\nvětší protivník. , Aby mne o opaku přesvědčil, na-\nstudoval „Zelmiru\" s orkestrem s takou pečlivostí,\nže bych ani já sám to nebyl tak dovedl. Již jsem\njej chtěl prošiti, aby to tak nepřeháněl, ale vyznati\nse musím, že to šlo výtečně. Však musím se\nnyní již vzdáliti, s bohem!\"\n(Pokračování)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c006", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "227", "page_fin": "228", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.4", "titre_corps": "Z ciziny a Rakouska.", "titre_sommaire": "Z ciziny a Rakouska.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "227", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.3", "debut_caractere": 564, "fin_caractere_exclue": 3671, "texte": "Z ciziny a Rakouska.\n\n** Z Paříže. Pro nejbližší sezonu operní připravují\nse tři novinky: „Samson\" Saint-Saěnsa, „Carevna\" Le-\nnegrena a „Manfred\" Diaze. Verdi-ho „rekviem\" spů-\nsobilo v „Opera comiqne\" takovou sensaci, že řiditel-\nství po třech výnosných představeních uspořádati muselo\nještě čtyry. První partii solovou zpívala jak známo uměl-\nkyně česká, sl. Tereza Štolcova. Dílo samé čítá mnohá\nkrásná a velmi účinná místa, všudy však prohlíží skla-\ndatel operní, což ovšem tak vážnému dílu uměleckému,\njakým jest rekviem, nemůže býti ve prospěch.\n** Ruská pianistka sl. E dochází v Londýně\nvždy skvělejšího uznání. Veškeré listy anglické před-\nstihují se v chvalořečích věnovaných neobyčejně nadané\ntéto umělkyni ruské.\n** Vídeňský kapelník Suppé složil novou operetu\n„Peleš loupežnická\" a odevzdal ji již řiditelství divadla\nKarlova. Příštího měsíce má býti již poprvé provedena.\n** Sl. Minnie Hauehova uzavřela s ředitelstvím\nnárodního uherského divadla v Budapešti smlouvu, dle\nníž zpívati bude v říjnu b. r. a v únoru, březnu, dubnu\na květnu r. 1875 Bkrát měsíčně, začež obdrží honorář\n18.000 zl.\n** Intendance dvorního divadla v Karlsruhe dovo-\nlila kapelníkům, aby místo hudby entreaktní, zvětšiny\nobecenstvu málo příjemné, provozovati dávali skladby\nčlenů orkestru divadelního. Zařízení to zajisté chvály\nhodné, kteréž by zasluhovalo následování!\n** Slovutná zpěvačka své, i ská sl. Krystiva\nnovu bude v únoru 1875 pohostinsky zpívati v dvorní\nopeře ve Vídni.\n**P. Marchesijmenován opět profesorem vyšší\ntřídy pěvecké na Vídeňské konservatoři.\n** V Drážďanech připravují se pro příští sezonu\noperní: Delibes-ova opera „Le roi I'a dit\", Lach-\nnerova „Kateřina Cornaro\" a Reineke-ho „Dobro-\ndružství Haendlovo\".\n** K. Beinecke, výtečný pianista a řiditel lipských\nGewandhaus - koncertů, nastoupil uměleckou cestu do\nDánska a Nizozemska.\nZe Sondershausenu. (Pův. dop.) V. „Loh\"-koncert\ndne 28. června b. r. těšil se opětně výtečnému úspěchu.\nPříčinu toho lze hledati především v zajímavém programu.\nJiž ve 3 hodiny odpoledne naplněny prostranné místnosti\nknížecího parku vybraným obecenstvem z větší části z okol-\nních měst. Ouvertura k „Manfredu\" od R. Šumanna,\ndůstojné zahájila koncert a velice rozjařila obecenstvo.\nU míře veliké citilo se obecenstvo upokojeno uměleckou,\nv pravdě poetickou hrou p. Láskovou (naším krajanem\na prvním kontrabasistou zde) na kontrabas. Umělec tento\npřednesl s bravurou dosud zde neslýchanou a výrazu-\nplným, neaffektovaným přednesem pěknou fantasii na české\nnárodní písně od nezapomenutelného profesora Hraběte.\n\"Velice získala skladba tato orkestrá!ní úpravou, již velice\núčinně zpracoval pan koncertista. Nehledě k tomu, že\nkontrabas více méně jen ku orkestrální své činnosti od-\nsuzován bývá, musí chtě nechtě nepředpojatý posluchač\nvzdáti všecku čest takovému hráči, jakým je pan Láska.\nJmenovitě v hořenních polohách zní nástroj pod rukou\njeho skorém jako violončel. Kantileny, pasáže a kadence\nprovedl téměř matematicky čistě, důkladně a veskrze\nkrásným, ušlechtilým tónem, což u většiny kontrabasistů\nbohužel nebývá, an někteří libují sobě vyluzovati tonů"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "228", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1519, "texte": "mohutných, málo kdy však příjemných. Obecenstvo se-\nznalo, že i na pohled nemotorná basa schopna jest vyš-\nšího umění, pakli jen hráč dobře s ní zacházeti umí.\nDále následovaly dvě zajímavé novinky Fr. Lis zta a\nsice dvě orkestrální věty z oratoria „Kristus\". 1. Hra\npastýřů. 2. Pochod: Tři svatí králové. Y druhém od-\ndělení skvěla se co ohnisko celého koncertu po druhé\nna žádost dvora zdejšího provedená symfonie „Oceán\"\nod Antonína Rubinsteinav provedení veskrze bez-\núhonném. Program večerního koncertu byl následující:\n1. Slavnostní ouvertura od Nohra (neznámá mi hudební\nveličina). 2. Arie od Eduarda Steina. 3. Introdukce ku\n2. jednání Maršnerovy zpěv. „Templáři a Židovka\". 4.\nFinále z „Jesondy\" od Spohra. 3. Ouvertura k Auberově\nzpěvohře „Bůh a bajadera\". V pondělí dne 29. m.m.\nodbýván první (v této sezoně) dvorní koncert. Co só-\nlistka vystoupila dvorní pianistka paní Erdmannsdor-\nfer-Ficht uero vá, choť našeho velezasloužilého kapel-\nníka, i vydobyla sobě svou bravurou i zajímavým zjevem\nsvým hej vyššího uznání. Panovník zdejší jí vyjádřil osobně\nsvé díky za uměleckou pochoutku tuto. Program koncertu\nsamého byl veskrze moderního směru a co nejvkusněji\nuspořádán. Přednešeny skladby následující: 1. Ouvertura\nod R. Volkmanna. 2. Koncert pro klavír z C-mol s prů-\nvodem ork. od Joachima Raffa. 3. Předehra k „Tristanu\na Isoldé\" od Wagnera. 4. a) Nokturno H-dur a b) Etudy\nAs- a F dur od Chopina, c) Ballada z „Holanďana\" od\nWagnera—Liszta, vesměs pro klavír solo. 5. „Vyzvání\nk tanciu Webra—Berlioze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c007", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "227", "page_fin": "228", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.4.1", "titre_corps": "** Z Paříže. Pro nejbližší sezonu operní připravují", "titre_sommaire": "** Z Paříže. Pro nejbližší sezonu operní připravují", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "227", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.3", "debut_caractere": 586, "fin_caractere_exclue": 3671, "texte": "** Z Paříže. Pro nejbližší sezonu operní připravují\nse tři novinky: „Samson\" Saint-Saěnsa, „Carevna\" Le-\nnegrena a „Manfred\" Diaze. Verdi-ho „rekviem\" spů-\nsobilo v „Opera comiqne\" takovou sensaci, že řiditel-\nství po třech výnosných představeních uspořádati muselo\nještě čtyry. První partii solovou zpívala jak známo uměl-\nkyně česká, sl. Tereza Štolcova. Dílo samé čítá mnohá\nkrásná a velmi účinná místa, všudy však prohlíží skla-\ndatel operní, což ovšem tak vážnému dílu uměleckému,\njakým jest rekviem, nemůže býti ve prospěch.\n** Ruská pianistka sl. E dochází v Londýně\nvždy skvělejšího uznání. Veškeré listy anglické před-\nstihují se v chvalořečích věnovaných neobyčejně nadané\ntéto umělkyni ruské.\n** Vídeňský kapelník Suppé složil novou operetu\n„Peleš loupežnická\" a odevzdal ji již řiditelství divadla\nKarlova. Příštího měsíce má býti již poprvé provedena.\n** Sl. Minnie Hauehova uzavřela s ředitelstvím\nnárodního uherského divadla v Budapešti smlouvu, dle\nníž zpívati bude v říjnu b. r. a v únoru, březnu, dubnu\na květnu r. 1875 Bkrát měsíčně, začež obdrží honorář\n18.000 zl.\n** Intendance dvorního divadla v Karlsruhe dovo-\nlila kapelníkům, aby místo hudby entreaktní, zvětšiny\nobecenstvu málo příjemné, provozovati dávali skladby\nčlenů orkestru divadelního. Zařízení to zajisté chvály\nhodné, kteréž by zasluhovalo následování!\n** Slovutná zpěvačka své, i ská sl. Krystiva\nnovu bude v únoru 1875 pohostinsky zpívati v dvorní\nopeře ve Vídni.\n**P. Marchesijmenován opět profesorem vyšší\ntřídy pěvecké na Vídeňské konservatoři.\n** V Drážďanech připravují se pro příští sezonu\noperní: Delibes-ova opera „Le roi I'a dit\", Lach-\nnerova „Kateřina Cornaro\" a Reineke-ho „Dobro-\ndružství Haendlovo\".\n** K. Beinecke, výtečný pianista a řiditel lipských\nGewandhaus - koncertů, nastoupil uměleckou cestu do\nDánska a Nizozemska.\nZe Sondershausenu. (Pův. dop.) V. „Loh\"-koncert\ndne 28. června b. r. těšil se opětně výtečnému úspěchu.\nPříčinu toho lze hledati především v zajímavém programu.\nJiž ve 3 hodiny odpoledne naplněny prostranné místnosti\nknížecího parku vybraným obecenstvem z větší části z okol-\nních měst. Ouvertura k „Manfredu\" od R. Šumanna,\ndůstojné zahájila koncert a velice rozjařila obecenstvo.\nU míře veliké citilo se obecenstvo upokojeno uměleckou,\nv pravdě poetickou hrou p. Láskovou (naším krajanem\na prvním kontrabasistou zde) na kontrabas. Umělec tento\npřednesl s bravurou dosud zde neslýchanou a výrazu-\nplným, neaffektovaným přednesem pěknou fantasii na české\nnárodní písně od nezapomenutelného profesora Hraběte.\n\"Velice získala skladba tato orkestrá!ní úpravou, již velice\núčinně zpracoval pan koncertista. Nehledě k tomu, že\nkontrabas více méně jen ku orkestrální své činnosti od-\nsuzován bývá, musí chtě nechtě nepředpojatý posluchač\nvzdáti všecku čest takovému hráči, jakým je pan Láska.\nJmenovitě v hořenních polohách zní nástroj pod rukou\njeho skorém jako violončel. Kantileny, pasáže a kadence\nprovedl téměř matematicky čistě, důkladně a veskrze\nkrásným, ušlechtilým tónem, což u většiny kontrabasistů\nbohužel nebývá, an někteří libují sobě vyluzovati tonů"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "228", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1519, "texte": "mohutných, málo kdy však příjemných. Obecenstvo se-\nznalo, že i na pohled nemotorná basa schopna jest vyš-\nšího umění, pakli jen hráč dobře s ní zacházeti umí.\nDále následovaly dvě zajímavé novinky Fr. Lis zta a\nsice dvě orkestrální věty z oratoria „Kristus\". 1. Hra\npastýřů. 2. Pochod: Tři svatí králové. Y druhém od-\ndělení skvěla se co ohnisko celého koncertu po druhé\nna žádost dvora zdejšího provedená symfonie „Oceán\"\nod Antonína Rubinsteinav provedení veskrze bez-\núhonném. Program večerního koncertu byl následující:\n1. Slavnostní ouvertura od Nohra (neznámá mi hudební\nveličina). 2. Arie od Eduarda Steina. 3. Introdukce ku\n2. jednání Maršnerovy zpěv. „Templáři a Židovka\". 4.\nFinále z „Jesondy\" od Spohra. 3. Ouvertura k Auberově\nzpěvohře „Bůh a bajadera\". V pondělí dne 29. m.m.\nodbýván první (v této sezoně) dvorní koncert. Co só-\nlistka vystoupila dvorní pianistka paní Erdmannsdor-\nfer-Ficht uero vá, choť našeho velezasloužilého kapel-\nníka, i vydobyla sobě svou bravurou i zajímavým zjevem\nsvým hej vyššího uznání. Panovník zdejší jí vyjádřil osobně\nsvé díky za uměleckou pochoutku tuto. Program koncertu\nsamého byl veskrze moderního směru a co nejvkusněji\nuspořádán. Přednešeny skladby následující: 1. Ouvertura\nod R. Volkmanna. 2. Koncert pro klavír z C-mol s prů-\nvodem ork. od Joachima Raffa. 3. Předehra k „Tristanu\na Isoldé\" od Wagnera. 4. a) Nokturno H-dur a b) Etudy\nAs- a F dur od Chopina, c) Ballada z „Holanďana\" od\nWagnera—Liszta, vesměs pro klavír solo. 5. „Vyzvání\nk tanciu Webra—Berlioze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c008", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "228", "page_fin": "228", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.5", "titre_corps": "Kronika zpéváckých spolků a hudebnich jednot.", "titre_sommaire": "Kronika zpéváckých spolků a hudebnich jednot.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "228", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.4", "debut_caractere": 1521, "fin_caractere_exclue": 4269, "texte": "Kronika zpéváckých spolků a hudebnich jednot.\n*** Z Hory Kutné. (Puv. dop.) Dne 28. června\nt. r. odbýván byl v sále loreckém, řízením p. AI. Strebla,\nveliký koncert pěveckého spolku dam a pp. kandi-\ndátů učitelství, při kterémž též účinkoval p. Ant. Mašek,\nznámý cellista pražský, p. Dr. Hodač, p. Alois Pánek a\nvíce jiných pánů ochotníků. Program koncertu byl ná-\nsledující : Oddělení první: 1. Ouvertura k Verdiho zpěv. „Na-\nbuchodonosor\" pro orkestr, 2. „Probuzení\", sboř pro ženské\nhlasy s průvodem piana od K. Bendla. 3. Dvojzpěv-\nz opery „Lejli\" od K. Bendla. 4. a) „Ave Maria\", od\nŠuberta, b) Koncertní mazurka od A. Maška, skladby\npro violoncello s průvodem piana. 5. „Při draní\", smí-\nšený sbor od \"V. E. Horáka. 6. „Loučení,\" fantasie na\nčeské národní nápěvy pro piano od Ed. Nápravníka.\nOddělení druhé: 1. „Zastaveníčko\", od Šuberta; solo\npro křídlovku s průvodem orkestru; 2. „Pražská Bě-\ntulinka\", píseň od Nesvadby; pro mužský sbor upravil\nAlois Strebl. 3. „Sen\" píseň s průvodem violoncella\na piana složil J. P. Martinovský. 4. „Stása čarodějnice,\"\nsmíšený sbor od V. E. Horáka. 5. „Česká muzika\", žer-\ntovný sbor mužský od J. Lva. 6. „Koncert\" pro vio-\nloncello od Jiřího Goltermanna s průvodem piana.\nOuvertura provedena byla plynně, rázně a v pravém\ntempu. Sbory: „Probuzení,\" „Při draní,\" „Pražská Bě-\ntulinka\", „Stása čarodějnice\" a „Česká muzika\" poctěny\nbyly hlučným potleskem. Taktéž i dvojzpěv z opery „Lejla\"\nod Bendla, kterýž sl. Kar. Černých a p. Dr. Hodač\npřednesli, všeobecné se těšil oblibě. Sl. Č. osvědčila se co\nnadaná zpěvačka; čistý hlas její jest zvučný a příjemný.\nPan Dr. Hodač vynikal svým pěkným, vysokým tenorem.\nNejvíce ovšem výtečnou svojí hrou v pravém smyslu\nslova obecenstvo uchvátil p. Ant. Mašek, cellista. Cit,\nněžnost, čistota a lehkost, s jakýmiž těžké pasáže ve\nvšech skladbách přemáhal, vzbudily všeobecný obdiv.\nObecenstvo, ocenivši nevšední tyto vlastnosti nevidomého\nmistra, odměnilo jej po každém jednotlivém čísle pravou\nbouří potlesku. Budtež tu vřelé díky vzdány p. Maškovi\nza ochota, jakouž spoluúčinkováním svým nám prokázal,\njakož i zato, že nás tak výborně pobavil. Průvod na pianě\nku všem kusům, jež p. Mašek hrál, vedla sl. Ter. Paršová.\nFantazii od Nápravníka na české národní nápěvy\ns uhlazeností uznání hodnou na pianě přednesl p. AI.\nPánek, přednosta zdejší stanice železničně. „ Zastavení čko\"\nŠubertovo na křídlovku s průvodem orkestru, jež zda-\nřile přednesl p. Tuček jun. a píseň „Sen'4 s průvodem\nvioloncella a piana, ježto zvučným barytonem přednesl\np. Kubásek, (cello: p. Fr. Lašek, piano p. Sírebl) na-\nlezly taktéž hojné pochvaly. Dne 28. m.m. uspořádal\nmužský zpěvá cký spolek „Tyl\" koncert, probudiv\nse konečně opět k čilejšímu snad životu po dvouletém\ntichém spánku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c009", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "228", "page_fin": "230", "image_debut": 4, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.6", "titre_corps": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "titre_sommaire": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "228", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.4", "debut_caractere": 4271, "fin_caractere_exclue": 5881, "texte": "Zprávy z Prahy a z venkova.\n* Upozorňujeme ještě jednou naše řiditele kůru\nna cecilianskou slavnost, kteráž v dnech od 3.\nv\naž do 7. srpna b. r. odbývati se bude v Rezni, řízením\nslovutného reformátora církevní hudby dr. Witta. Legi-\ntimační lístky lze dostati u kněhkupce Pusteta v Ěezni.\n* Pp. Otakar Ševčík, výtečný houslista a nyní člen\ncárské kapely v Petrohradě, a Bohdan Krečmar, vý-\ntečný čellista, oba bývalí chovanci pražské konservatoře,\npodnikli po Čechách uměleckou cestu i doufáme, že se\njim všude jako v Budějovicích, kde umění jejich našlo\nnej\\řelejšího uznání, dostane srdečného přijétí.\n* Zdeněk Fibich hodlá použiti nastalých nyní práz-\nnin k tomu, aby navštívil otčinu svou. Zdejší četní\npřátelé múzy jeho mohou s potěšením čekati příchodu\njeho ; nebot jisto jest, že tak neobyčejně pilný skladatel,\njakým Fibich skutečně jest, opět novými skladbami\nobrněn v kruh náš vkročí. Slibujeme, že pak neopo-\nminem o nových jeho pracích šířeji se zmíniti.\n* Řiditel opery české p. Smetana tráví nynější práz-\nniny na venkovském zátiší. Podobně i valná čásť oper-\nního personálu rozjela se do všech uhlů světa po ven-\nkově , aby sil nových získala ku namáhavému povolání\nsvému.\n* Z Plzně. Fr. Prosek, operní pěvec, uspořádá\nza spoluúčinkování sl. Sumovy, pp. Krušiny a J. Pauk-\nnera, koncert dne 18. t. m.v městském divadle.\n* Upozorňujeme sl. řiditelstvo divadla našeho na\noperetu Lecocqueovu „Girofle-Girofla\", která v Pa-\nříži došla velké obliby a nyní opět s velikým úspěchem\nv Bruselu se potkala.\n* Z Pardubic. (Pův. dop.) Dne 10. a 11. čer-\nvence odbývána čtvrtá celoroční veřejná zkouška cho-"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "229", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 6367, "texte": "vanců hudebního ústavu pí. Boženy Jahnové, zanechavši\nv nás celkový dojem utěšeného obrázku, představujícího\nmládež v celé stupnici věku od útlých dítek asi osmi-\nletých až k mládcům a dávám úplného rozkvětu svého\nblízkým, an čilým krokem, v různé však jedněch od dru-\nhých vzdálenosti, postupují k strmým Parnasu hudebního\nvýšinám. Výsledek zkoušek dotčených všestranně uspo-\nkojující, svědčil o důkladné methodě vyučování, jež na zása-\ndách rozumných se zakládajíc, ku všem stránkám hu-\ndebního umění reproduktivního: technické, duševní a\nzevně representativní stejnou měrou hledí. Uvedené\nna programě skladby klasikův a mistrův jako : Mozarta,\nBeethovena, K. M. Webra, Šuberta, Chopina, Mendels-\nsohna, Maršnera, Liszta poskytovaly důkaz, že se i pě-\nstování a tříbení ryzího vkusu hudebního povinná věnuje\npéče, jakkoli neradi postrádali jsme na programě některé\nze skladeb Šuranno/ýcch, právě v ohledu tomto pozoru-\nhodných n. př. Kinderscenen, Albumblátter atd. Jména\npak slavného našince Tomáška, pak oblíbeného v hu-\ndebních kruzích vlastenských Bendla ujistila nás, že ústav\ntýž rovněž snaží se ueňům svým vštípiti úctu a lásku\nk uměně domácí a seznamuje chovance své s výtvory\ndomorodců v hudbě proslulých, k následování jich po\ndráze umění učně své vzbuzuje. Nemohouce, jak samo\nsebou zřejmo, pouštěti se v podrobnou zprávu o prove-\ndení všech 33 čísel programních, konstatujeme nejprvé\ntoliko sumárně, že všady zračila se snaha za solidnou,\npředně totiž správnou, přesnou, pak i oduševněnou hrou\nna pianě. Po té, jen jakoby paběrkem, uvádíme z I. od-\ndělení programu chovance ústavu, B. Erbena, jenž klid-\nným přednesem Šmittovy sonatiny chvály si získal, pak\nBoženku a Jaroslava, dítky páně Jahnovy, jichžto první\nna útlý věk svůj zdařile sehrála poslední větu z Mozar-\ntovy f—dur sonáty, dadouc na místech kritických vze-\npřením hlavičky na jevo odhodlanost svou, nepovoliti\nv překonávání naskytujících se obtíží. V 11. oddělení,\nv písních českých A. Jungmanna mile nás dojal Č. Váňa\nsilným úhozem, pevným taktem a přednesem přiměřeně\nodstiňovaným; podobně pěkně sehrán J. Drahošem a\nC. Melzerem Wollenhauptův kvapík, pak slč. A. Bernar-\ndovou Chopinův valčík. Y 111. oddělení v Mendelssoh-\nnovu „Rondo capricioso\" hrou dobře promyšlenou, nik-\ndež se neunáhlící, vynikl J. Jarý, dle ukázky této talent\npři stálé snaze pro budoucnost k vzácným výsledkům\noprávňující; podobné Beethovenovy sonáty appassionaty,\ndíl I.s technikou skvělou a zápalem již prošlehujícím\npřednesla slč. B. Pinkova, byť věkem ještě scela nedo-\nspěla k úplnému vniknutí v skladbu, místy na moře ode\ndna rozbouřené upomínající. Bravoura pokročilá s jem-\nným odstiňováním značila výkon slč. M. Farských v Kul-\nlakově „air de Norma transerit\" a v K. Černého „fan-\ntasii\" pro dvě piana. Jaellův „le carillon\" co do tech-\nniky i přednesu čistě sehrál J. Fiala, kdežto G. Šmo-\nranc v Lisztově transskripci Šubertova „Vílovládce\" mo-\nhútný tón osvědčil. Z ensemblů vynikala precisnou sou-\nhrou Beethovenova ouvertura ku „Koriolanu\" pro dvě\npiana, pak Bendlův slavnostní pochod. Maršnerovou\nouverturou k „Vampyru\", na to více ještě ouverturou\nTomáškovou poskytnuta chovancům příležitost k utvo-\nření si předběžného pojmu o fuze a kontrapunktickém\nspracování tématu. Korunou produkce bylo ovšem z Men-\ndelssohnova g—mol koncertu adagio a presto s úspě-\nchem skvělým přednesené bývalou žákyní ústavu, nyní\nvýpomocnou při něm učitelkou, sic. F. Vaňkovou, v nížto\nzosobněn takřka umělecký a praktický cíl, jehož ústav\nse domáhá. Gratulujíce pí. ředitelkyni k výsledkům ta-\nkovým podotýkáme, že, pokud víme, patří jí i cest ini-\nciativy v příčině veřejných zkoušek na podobných ústa-\nvech venkovských, jimiž navykají se chovanci přihlížeti\nk jednomu z předních účelů umělecké reprodukce, půso-\nbiti totiž hrou svou směrem povznášejícím na posluchač-\nstvo a buditi v něm ohlas nálady skladatelovy, jakož\ni nemůžeme nezmíniti se, žeť to již z předu vždy znám-\nkou snahy opravdové, usilovné, když pracovník jakýkoli,\ntudíž i na ro!i hudebního vychovatelství a učitelství,\nmilerád hotov jest, úsudek o výsledku své činnosti zů-\n*\nstaviti soudnosti a kráso citu obecenstva. Účastenství\npři zkouškách po oba dny zvláště se strany světa dám-\nského a hudehních notabilit místních vzdor vedru tro-\npickému bylo značné.\nP. Karel Kučera, dosud sbormistr u kr. z. di-\nvadla našeho, v kterémžto postavení osvědčil neobyčej-\nnou horlivost i nevšední nadání, odebral se již tyto dny\ndo Nizzy, přijav místo řiditele pěveckého sboru, jejž\njistý velmož ruský při tamějším chrámě pravoslavném\nvydržuje. Sním též Prahu opustili barytonista p. Strop-\nnický, síla to velmi nadějná, kteréž opera naše věru\nželiti může, a p. Kom pit, čellista.\n* Koncertní produkce žákyň hudebního ústavu\nJana a Pavlíny Čabaun o vých (dne 13. července),\nk níž pozván; jsme byli, abychom se přesvědčili o tom,\njak dalece pokročily dospělejší žákyně od poslední po-\nloletní zkoušky na dráze vývoje uměleckého, učinila na\nnás dojem věru velmi příznivý. Všechny mladé lměžice\numění hudebního, jež zde vystoupily co koncertující síly\nv této závěreční produkci, dostály úplně úlohám svým\nvytčeným v horlivém závodění i přiznáváme se s potě-\nšením, že jsme vedle zdařile vyvinuté stránky technické\nve hře klavírní u mnohé slečny též onen vyšší stupeň\nhry pozorovali, kde vedle mechanického sehrání duch\nčilý s sebou účinkuje, přednes oživuje a ozařuje svě-\ntlem umělecké reflexe, jež v jisté míře vždy jest nut-\nnou podmínkou v pravdě umělecky vytříbené přednášky.\nV tuto čestnou kategorii oduševněné hry počítáme přede\nvšemi slč. Josefínu Strengovu, která podala nám\nvýkon, jenž snese i přísnější měřítko krťické. Ve „vel-\nké fantasii\" pro piano a housle od Wolffa a Vieuxtem-\npsa rozvinula slečna veškeré přednosti hry své: bezú-\nhonně vypilovanou stránku technickou tím, že překo-\nnávala všechny ve skladbě nakupené obtíže s brillantní\nlehkostí pevného a ve všech polohách jistého úhozu;\nmimo to přivedla ku platnosti přiměřené pojmutí jedno-\ntlivých motivů z „Oberona\" a konečně nás překva-\npovala u tak mladé dívky klidná rozhodnost v celém\npřednesu, s jakou uměla se přispůsobiti partu houslo-\nvému, jejž v obvyklé mistrnosti své přednesl bez úhony\nřiditel orkestru pan A. Si 11.\nK tomu, aby dovedl se klavír v harmonickém sou-\nladu dua v rovnováze udržeti, náleží zajisté již slušný\nstupeň ovládání všech efektních prostředků klavíru i"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "230", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2550, "texte": "známe velmi malý počet mladých slečen, jež by s takou\ndovednou akuratessou dostaly nemálo choulostivé úloze\nsvé jako slečna Strengova, která dodělati se může v bu-\ndoucnosti výsledků skvělých, bude-li na dráze rozumných\nstudií klaviristických se stejnou pilností a horlivostí ku\npředu pokračovati, jak todosud činila. S prospěchem\nvynikala v přednášce Dreyschoko v a „Nocturna\" slč.\nBetti Forsterova, velmi se nám zavděčila též slč.\nKláraMůldnerova přednesem krásné H—dur „Eclogy \"\nod našeho mistra V. Tomáška, jakož i slč. F. Miild-\nnerova zvláště obratnou transkripcí valčíkové arietty\nz Gounodovy opery „Romeo a Julie\". K těmto družila\nse slč. Guglielma Florova, jež s hladkou elegancí\nprovedla Šulhoffovu salonní mazurku as rozvahou,\njež o pilném studiu svědčila, přednesla první větu Bee-\nthovenovy C—moll sonáty.\nS klavírními čísly střídaly se zpěvní piecy jež před-\nnášela slč. S. Pilzova hlasem již nyní slušně vyvinu-\ntým. Patrné nadání ku vášnivě stupňované deklamaci\npěvecké osvědčila slečna zvláště v [známé Mozartově\n„Fialce\".\nŽe vývin hlasu jejího musí ještě velmi opatrným\ncvičením přísnou školou dálší projiti, než dospěje k úpl-\nnému dozrání, rozumí se při tak mladistvé síle samo\nsebou. Jen dále ku předu s pílí neúnavnou!\n* „Niž ego rodei\", velká opera odNápravníka\nse pilně rozepisuje a k důstojnému vypravení zdařilé\ntéto skladby slovútného krajana našeho činí se již nyní\npřípravy. Libretto, k němuž jest velmi zajímavá látka\nvzata z doby bratrovražedných bojův mezi Polskou a\nRusií, vyniká chvalně nad obvyklou šablonu libreta ne-\njen stupňovaně poutavými scénami a mohutně úchvat-\nnými obrazy ze života lidu ruského, nýbrž iv pravdě\nčistě dramatickou stavbou celku. Překlad libretta, jejž\nobstaral Jaroslav Hrubý vyhovuje zúplna jak věr-\nnému podání částě poetické, tak zvláště ryze české\nzpěvné deklamaci.\nCelek jest velmi pilně vypracován, dikce česká jest\nplynná, nenucená, forma verše českého jest ladna a\nsvědčí patrně o velmi obratné ruce překladatele-poety.\nJakmile dokončí se přípravy k opeře Nápravníkově\npřijde na řadu druhá ruská opera a sice „Děti stepi\"\nod Rubinsteina, jež zdařilým tekstem i mistrně pro-\nvedenou částí hudební řadí se čestně k moderním tak\nzvaným „efektním operám\".\nŽivel ruský bude dle všeho tedy dostatečně v bu-\ndoucí saisoně operní zastoupen. Mimo to se proslýchá,\nže žádáno bude několik nových operních plodů od do-\nmácích skladatelův. Pakliže bude doba uměleckému ži-\nvotu pražskému jen poněkud příznivá, můžeme na to\nspoléhati, že bude příští naše saisona operní v neoby-\nčejné míře živa."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c010", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "230", "page_fin": "231", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.7", "titre_corps": "Kritický oznamovatel.", "titre_sommaire": "Kritický oznamovatel.", "signature_source": "X", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "230", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.6", "debut_caractere": 2552, "fin_caractere_exclue": 5800, "texte": "Kritický oznamovatel.\n\nI. Sborník slovenských národních pie-\nsni, pověstí, přísloví, porekadiel, hádok, hier, obyčajov\na povierň Vydává „Matica Slovenská\" v Turč.\nsv. Martinu.\n11. Kytice z národních písní moravských\nValachův. Uvil Fr. Jar. Koželuha, kaplan v Rož-\nnově na Moravě. Nápěvy pro dva hlasy upravil Fr.\nV. Janoušek učitel v Jičíně. Nákladem Fr. A. Ur-\nbánka v Praze.\nNovější dobou přišlo sbírání písní národních po\ncelém šírém světě slovanském v takou oblibu i děje\nse v nej vyšším stupni záslužná ta práce s tak neoby-\nčejnou pílí, že již nyní možno se všech ve slovanském\nsvětě vydaných sbírek celistvý jakýsi obraz si učiniti o\nduchu slovanské písně, o nejvlastnějším slovanském ži-\nvlu hudebním. Jak Ruscvé tak jižní i západní Slované\nhonosí se hojnými sbírkami národních melodií; však na\ndosavadních sbírkách se nepřestává, nýbrž sbírá se pilně\ndále v méně známých končinách i dědinách a co den\nvynoří se vždy nový příspěvek k slovanskému národ-\nnímu pokladu hudebnímu, jenž za příznivých okolností\nstáti se může z části základem, na němž budoucí věkové\nvystaví nový chrám hudby slovanské. Že tu při vývinu\nsamostatné hudby slovanské i jiní faktorové působiti\nmusí mimo melodii národní, o tom není mezi inteligent-\nními hudebníky žádné pochyby. Však již v naší době\njeví se jaksi červánky nového slunce, jež vzejde a při-\nrozeným zákonem vývinu vzejiti musí hudebnímu světu\nslovanskému v dobách příštích; a jak mezi severními tak\nzvláště mezi západními Slovany s horlivou snahou se\nzasazují mnozí skladatelé o to, aby povznesli dosávadní\nnevyvinuté embryonistické formy hudby národní ku stu-\npni umělecké dokonalosti. Ostatně ujala se krásná ta\nmyšlénka o samostatné hudbě slovanské mezi vynikajícími\nhudebníky všech kmenů slovanských i šíří se a za-\nměstnává mnohou hádavou mysl, jež snaží se již ku\npředu vypátrati, jakými as cestami by se bráti mohl\nvývin ten umělecký. Jakkoli jest podobné vyměřování\nbudoucí té dráhy chvalné, přede zdá se nám býti tak\ndalece marným, poněvadž se vývin ten nedá nijak urči ti\nkrátkozrakou formulkou, nýbrž bude se bráti ku předu\nsvou přirozenou cestou více méně rychlým krokem dle\ntoho, bude-li nám štěstí aspoň tak přáti jako Němcům,\na pošle nám podobně skvělou řadu geniů, jež dle vlastní\nsvé individui.lity směru tomu novému jasný již vtísknouti\ndovedou ráz.\nDaleká jest sice ještě cesta naše k uskutečnění\nsnů těchto; však doufáme pevně, že volání naše po sa-\nmostatné uměně slovanské nebude marným.\nProzatím tedy nutno, abychom s tťm větším úsilím\npřípravné práce konali, abychom nyní sebrat i hleděli\nvšechen ten základní material, jejž ovšem nikde jinde\nurčitěji nalézti nelze než v melodiích národních. Z toho\nvysvítá, jakou cenu musí raíti pro nás národní píseň\nz toho i patrno, že vítáme vždy každou novou sbírku\npolních těch květin z luhů domácích s radostí nelíčenou.\nMezi čechoslovany nejvalněji dosud byli zastoupeni Če-\nchové svými písněmi, o jichž sebrání nesmrtelných\nsobě zásluh získal jak známo Erben. Sušilova sbírka\npísní moravských řadí se k předešlé jmenované za-\njisté velmi důstojně. Obě sbírky přivedeny byly v tím\nvětší platnost ve světě uměleckém vyzdobením přiměře-\nného průvodu klavírního Tak si získal dr. Javůrek\nmistrovským svým klavírním průvodem k moravským pí-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "231", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5445, "texte": "sním slavného jména. U nás v tomto oboru vynikla\nzvláště jména Martin o vský, Gregora.\nPodobně bohatých sbírek jako češi a Moravané\nsběratelé ze Slovenska světu posud nepodali. Ovšem\nže mnohá pozoruhodná sbírka písní slovenských se u\nveřejnost dostala, však co jest to vše proti onomu ne-\nsmírnému množství těch nejrozmanitějších melodií, jež\nposud zpívá tamnější zpěvumilovný lid. Proto vítati mu-\nsíme každý nový příspěvek ku rozsáhlé sbírce sloven-\nských písní s tím větším potěšením. Y obtížnou úlohu\nneustálého sbírání se uvázala „Matice slovenská\" as chvat-\nnou horlivostí vydala na rok 1874 pomocí redaktora\nP. Dobšinského jednotlivé příspěvky a sice zejména:\nod Janka Kadavého, jenž sluje ode dávna co výtečný\nznatel slovenských písní národních, od Pavla Dobšin-\nského výbor ze* „Zábavníkov mládeže Slo\\enskej\" z r.\n1842—1845 a konečně příspěvek A. Hal aša, právníka\nv Prašově.\nJak známo vynikají slovenské písně hlavně svou\nještě neporušenou starobylostí a tak nejpatrněji poučují\nnás o všech zvláštnostech hudebního ducha, slovanského.\nJiž moravské písně se honosí starobylejším rázem než\nčeské, jež záhy podlehly vlivu západoevropské kultury\nhudební. Jakkoli jest melodie českých písní krásná a\nrytmický jich život rozmanitý, přede česká píseň nikdy se\nnevymkne z rámce na západě všeobecně užívaných mo-\nderních tónin durových a mollových, jak to činí píseň\nmoravská a ještě u větší míře píseň slovenská, v nichž\nobou často patrně se jeví stopy starobylých tónin cír-\nkevních co vliv doby pradávné.\nJak velkou cenu mají tedy tyto rázem svým origi-\nnelní, podivuhodné melodie slovenské pro toho, jenž pá-\ntrá po nezkaleném hudebním elementu slovanském, leží\nna bíledni.\nNejkrásnějšími a nejoriginelnějšími melodiemi vy-\nniká zvláště první příspěvek Kadavého, kde nás ka-\nždá jednotlivá píseň překvapuje zvláštním podivuhodným\ntvarem svým.\nNeobyčejně bohatá modulace (píseň 3. „Yinšovanie\"\nku př. počíná toninou F—dur, přejde v Hes—dur a\nkončí d—moll a j. v.) z níž se mnohdy v některé pí-\nsni ani základní tónina našeho moderního systému ur-\nčití nedá (ku př. č. 16. ze Sbírky Dobšinského „Jo-\nhanka\"), chod zvětšené sekundy, junácký rytmus syn-\nkopický a překvapující zakončení na lehkou dobu taktu,\nčasté skoky kvintové, v nichž i sekvence, jež u nás\nnejraději v sekundě si libují, často vystupují toť jsou\nasi nejhlavnější známky melodie slovenské, jak se nám\nz této výtečné sbírky jeví, kterou k bedlivému studiu\nkaždému příteli hudby slovanské a zejména skladatelům\nvřele o Jporučujeme. Z plna srdce bychom i slovenským\ntěmto národním písním přáli, aby se jim podobného mi-\nstra dostalo v spracování karakterističného průvodu kla-\nvírního, jako se to stalo českým i moravským písním.\nSnad by se dal výtečný skladatel slovenský Levoslav\nBell a ku podniku tak čestnému pohnouti?\nZ Koželuhovy „Kytice\" z národních písní mo-\nravských Yalachův vane celkem modernější duch, jenž\njasně se v českých písní jeví. Y celé sbírce převládá\ntónina durová a velmi často setkáváme se s písněmi,\njež bud doslovně či podobně znějí jako písně sbírky\nErbenovy. Vliv české písně, vliv vzájemnosti obou\nkmenů českého a moravského jest tu příliš patrný ve\nsbírce zmíněné. Že se tu i mnohé písně ze Suši 1o vy\nsbírky moravských písní opakují, rozumí se samo se-\nbou. Tak ku př. v písni „2. Výpověď' (Když jsem já\nšel přes jeden les) jsou slova tatáž jako v Erbenově\nsbírce č. 274 nápěv shoduje se se sbírkou Sušilo-\nvou; „7. Nedůvěra\" (Kdybych se já nebál Andulko tvé\nzrády) doslovně nápěv slova i tónina jako v Erbenu č.\n250; „13. Dvě panny\" viz Erben č. 414 „21. Vybízení\"\n(Stávej má milá snídaní strojit) Erben v č. 737 tentýž\nrytmus na podobná slova melodie jest ovšem jiná.\n„23. Rada\" (Větr fúkal, zima bylo) jest totožná s na-\nšim „Hej Slované\" ostatně viz: Erbenfč. 742, „46. Hudci\"\nslova viz: Erben č. 708. „65. Věrná láska\" viz: Erben\nč. 715 (melodie se doslovně kryje i s udáním tóniny)\n„68. Lípa\" viz: Erben č. 129. „70. Marné vzdory\"\nmelodii viz: Erben č. 231. „72. Na faře\" (melodii na\nslova: „dycky sem sa modlíval, a Pána Boha prosíval\"\nviz: Erben č. 604, na slova „že si oči zčernila, aby si\nje umyla:\") „75. Věrnost Valašky\" melodii viz: Erb. č.\n507. „80. Nejdražší poklad\" viz: Erb. č. 456. „100.\nNa vzdory\" melodii v taktu % viz: Erb. 435, o mno-\nhých podrobnostech ani nemluvě. Z ukázky této dosti\nvysvítá vliv české písně na moravskou. Vedle toho se-\ntkáváme se tu s písněmi ceny nemalé tvaru originel-\nního, jež poučují nás s dostatek o zvláštnostech národ-\nního zpěvu Valašského. Sbírka tato vyniká nad jiné\ntím, že upravena jest velmi vhodně dvojhlasně. Z úpravy\nté celé patrně jest znáti obratnou ruku znalce písní\nnárodních.\nPřejeme ctěným pánům sběratelům neúnavnou píli\nk dálším pracím v zlatých dolech národní písně slovan-\nské i doufáme, že příští dobou opěť nám podají mnohé\nzlaté zrno z přebohatého nadání hudebního, jímž oplývá\nv pravdě slovanský duch.\n„Slávský, nářečími, písmenami, vírami, berlami,\npodnebími, stoletími rozdělený národ nic tak nespojuje,\njako národní zpěvy\" praví Jan Kollár (Zpievanky,\nD. I.)\nPakliže různé elementy národův slovanských, v ji-\nném ohledu se zdají býti nesmiřitelnými, tož snažme se\ntedy aspoň v oboru uměleckém za společným velkým\ncílem v jednosvorném spojení svých sil neboť jen\nv svorné té práci za heslem stejným kyne v oboru umě-\nleckém Slovanstvu budoucnost skvělejší. Společné nás\nvšech heslo pak zní: Vývoj samostatné hudby\nslovanské na principech v pravdě uměle-\nc k v c h!\n\nX."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c011", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "231", "page_fin": "232", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.8", "titre_corps": "Smĕs.", "titre_sommaire": "Smĕs.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "231", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.7", "debut_caractere": 5447, "fin_caractere_exclue": 5779, "texte": "Smĕs.\n\nO Rossinim vypravuje se nyní nová, dosud neznámá\nanekdota, která nemálo k jeho karakteristice přispívá.\nKníže Poňatowski napsal dvě opery i chtěl jednu z nich\npřivésti na jeviště v Paříži, nevěděl však, která z nich\njest lepší. Šel tedy k Rossinimu, aby jej o radu požá-\ndal. Kníže sedl ku klavíru a přehrál celou operu. Když"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "232", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 197, "texte": "dohrál, čekal s dychtivostí, jaký asi rozsudek Rossini\no jeho dílu pronese. Rossini však řekl kategoricky,\nanižby si byl přál slyšeti opero druhou: „Faites jouer\n1' autre.\" (dejte tu druhou hráti)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-07-18-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-07-18_01#c012", "volume": "bmtnabd_1874-07-18_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "231", "page_fin": "232", "image_debut": 7, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.2.8.1", "titre_corps": "O Rossinim vypravuje se nyní nová, dosud neznámá", "titre_sommaire": "O Rossinim vypravuje se nyní nová, dosud neznámá", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "231", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.7", "debut_caractere": 5454, "fin_caractere_exclue": 5779, "texte": "O Rossinim vypravuje se nyní nová, dosud neznámá\nanekdota, která nemálo k jeho karakteristice přispívá.\nKníže Poňatowski napsal dvě opery i chtěl jednu z nich\npřivésti na jeviště v Paříži, nevěděl však, která z nich\njest lepší. Šel tedy k Rossinimu, aby jej o radu požá-\ndal. Kníže sedl ku klavíru a přehrál celou operu. Když"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "232", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 197, "texte": "dohrál, čekal s dychtivostí, jaký asi rozsudek Rossini\no jeho dílu pronese. Rossini však řekl kategoricky,\nanižby si byl přál slyšeti opero druhou: „Faites jouer\n1' autre.\" (dejte tu druhou hráti)."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "225", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.1", "texte": "Památné dni hudební.\n\n18. července 1591 † Jakobus Gallus, církevní skladatel — v Praze\n(rodem Slovinec).\n„ „ 1821 naroz. Pavlína Viardot-Garcia, výt. zpěv.\nv Paříži.\n19. „ 1813 f Bedřich J. Vil. Benda, hou3l. a skladatel\nv Postupíué.\nr> rt 1827 nar. Vilém Kal li vod a, sklad. v Dunajských\nEschingách.\n„ „ 1833 I. prov. Maršnerovv zpěv. „Hans fíeiling\"\nv Lipsku.\n„ „ 1838 I. prov. Balfe-b o zpěv. „Falstaff\" v Londýně.\n20. „ 1781 I. provozování duodramatu „Ariadně na ostrově\nNaxosu\" Jiřího Bendy v Paříži.\n3 » 1821 nar. Frant. Vogl, sklad, a profesor zpěvu na\nkonservatoři pražské v Rudigu.\nn n 1822 nar. Jak. Offenbach, sklad. v Kolíně nad\nRýnem.\nn » 1845 I. prov. F1 oto v o v.y, zpěv. „Allessandro Stra-\ndeila\" v Dráždanech.\nn n 1868 f Bedřich Kittl, sklad, a býv. řed. pražské\nkonservatoře v Lišni (v Pozňansku).\n21. „ 1811 f Konrád Jacobi, honsl. v Desavě.\n22* „ 1842 nar. Vácsl. Abert, housl. v Hošce.\n„ „ 1868 f Zikm. Koleso vský, sklad, a theoretik\nv Praze.\n23. „ 1734 nar. Maria Ga sp.Sac c hi ni ski.—v Puzzuoli.\n„ „ 1832 nar. Jan Krišt. Lauterbach, housl. vKulm-\nbachu (v Bavorsku),\nn 1836 I. prov. Spohrova oratoria „Spasitelovy po-\n-24. slední hodiny\" v Paderbornu.\nn „ 1845 f Josef Eybler, sklad. cirk. jakožto dvorní\nkapelník ve Vídni.\n\nSmetanova „Prodaná nevěsta“.\n(Komická opera ve 3 jednáních; vlastnictví „Matice hudební“\nv Praze.)\nDle výtahu klavírního posuzuje\ndr. hrabě F. P. Laurencin.\n(Pokra ování.)\nV následující scéně (str. 137., výjev 4.) přikvapivší\ns rodiči svými Mařenka s pathosem, jakýž jen u donny\nAnny neb Elviry z „Don Juana\" býti shledáváme, lká\nnad zradou Jeníkovou, nemohouc dosud uvěřiti, že by\ntak zrádné si byl počínal; Kecal ale velemoudře vyvrací\njejí víru ve vérnosť miláčka, ukazuje jí podepsaný jím\nkontrakt, v némž zříká se za tři sta zlatých svojí Ma-\nřenky. Tato vypukne v pláč a lkáni nad nevěrou\nonoho slovy: „O hanebné to šálení! O mužské srdce\nklamné! Sám přísahal\" ato. Krušina pokud to ome-\nzená a ženě poddaná mysl dovoluje, snaží se uchlá-\ncholiti Mařenku a na tomto místé bez odporu sluší\npřednost dáti překladu tekstu německému před origi-\nnálem českým, ježto onen stálé vlastnosti a slabosti\n„muže ženy svoji\", Krušiny mnohem lépe karakte-\nrizuje, nežli tento. Kecal pln radosti nad zdařením\nsvého počínání, vybízí imperatorským tónem Mařenku,\naby podepsala svatební smlouvu a za tímže účelem\nohlíží se po Vaškovi, aby korunu vsadil tomuto dílu\nkuplířského svého věhlasu. Mařenka ale odmítá roz-\nhodně toto vybídnutí slovy kategorickými: „Já nikdy\nnepodpíšu. já nechci Vaška mít, Raději samostatna\nchci věčné, vééné žít!\" Rodiče pak obojí Krušina\novšem jen co vérné echo hlasu své ženy unisono\ns Kecalem přemlouvají ji, aby vpravila se do osudu\nsvého. Aby dílo započaté již dokonal, volá Kecal,\npln vědomí o své důležitosti za okolností takových:\n„Hej! Vašku!\" Vašek, již omrzelý nad neustálým\nporoučením a rozkazováním Kecala, táže se: „Co co\nco co pořáde chcete?\" a spatřiv Mařenku praví roz-\nčilen: „A ta ta ta ta to byla!\" Na místě tom opět\nsluší přednost dáti překladu před originálním tekstem;\nužíváť překladatel několikráte opakovaného slovíčka\n„die\" a nelze upříti, že písmeno i»mnohem lépe tu\nkarakterisuje rozčilení a blbou mysl Vaškovu než\nv českém „ta\" opakované a. Udiveným rodičům\nodpovídá Vašek vzdor obyčeji svému nad míru plynně.\n„Ta mi pověděla ...\" Ted se doví Vašek ku ra-\ndosti své od obojích rodičů a Kecala, že to usouzená\nmu žínka. Kecal pln netrpělivosti nad tak zbytečným\n(dle jeho náhledu) mluvením rozhodné ted vybízí\nMařenku, aby již jednou „bez processů a všech ex-"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.2", "texte": "cessů\" podepsala smlouvu svatební, načež si vyprosí\nMařenka chvíli k rozmýšlení, k němuž ji rodiče vy-\nbízejí slovy: „Rozmysli si Mařenko ...\" a Mařenka\nrozhodně odpovídá: „Ano dobře rozmyslím!\" Potud!\ntekst. Smetanova hudba, líčí trefně i důstojně roz-\nčíleuosť Mařenky, vyšinujíc se na výši pathosu, s ja-\nkýmž v celé opeře nikde jinde se nepotkáváme\n(st. 137—147.). Již orkestrální úvod k recitativu\njejímu (st. 137. takt 1—4.)- pohybuje se v mezích\nvyššího rozčilení a rozjitření, odpovídajících zúplna\nduševnímu rozpoložení Mařenky a podobně karateri-\nsticky doprovází recitativ její, brzy ale mění se tento\nvysoký pathos zpěvu Mařenčina v pathos elegický,\nžalupiný (piu inoderato). Podobně trefně karakteri-\nsována jest odpovědi Krušinová a dialog mezi ním a\nKecalem, kde jak v zpěvu, tak iv úvodu orkestrál-\nním vždy možno pozorovati stálé ony vlastnosti obou\nKrušinovu omezenost, nesamostatnost mysli a Ke-\ncalova hrdé sebevědomí, jemuž ale patrně na újmu\njest hloupost jeho (str. 137. syst. 3. takt 3. až syst. 4.\nposl. takt).\nI následující „conclusum\" smlouvy s Jeníkem,\njež Kecal s tváří přísně úřední recituje, plno jest\npravé vis comica (str. 138. takt 1—8.), a mezihra\norkestrální k slovům těm se pojící, bez odporu velmi\nsilně ironisuje předcházející slova Kecalova, zároveň\ntvoříc pěkný přechod k následujícímu pathetickému\nrecitativu Mařenky str. 138. syst. 2. takt 1—4.), jenž\nukazuje, kterak se Mařenka opravdu zhrozila nevěry\nJeníkovy. A táž věta orkestrální (Meno allo, syst. 1.\ntakt. 8—11.), ovšem v jiném rouše harmonickém a\nelegieká, opakuje se po slovech: „O hanebné to šá-\nlení\" (syst. 2. takt 4—7.). A ted! opětně se nám na-\nskytuje příležitost, abychom dokázali i největším od-\npůrcům genia Smetanova (a těch je čím dál, tím\nméně), jak štastně umí vyhověti přední tento náš\nskladatel všem požadavkům pravého dramatu hude-\nbního, jak duchaplně užívá enharmoniky, jež jest ne-\nomylnou známkou rozličných citů a myšlenek, ne-\nustále se pronikajících a střídajících. Upadáť Ma-\nřenka po slovech: „O mužské srdce klamné!\" v jakési\nblouznění (tempo di duetto str. 138.), jakoby duše\njejí přikouzliti si chtěla celý obraz sladké minulosti,\nkde ještě o věrnosti Jeníkově zúplna byla přesvěd-\nčena. Jet to týž motiv v orkestru, s nímž jsme se\njiž ví. aktu byli seznámili (str, 40. syst. 2. takt 7.\na násh), v duettu, kde Jeník a Mařenka si vzájemně\nvěčnou přísahají lásku. Následující recitativy Kru-\nšiny a Kecala jak samy o sobě tak i průvodem or-\nkestrálním stálé vlastnosti obou těchto „reků\", o nichž\nběhem pojednání tohoto mnohokráte jsme se byli zmí-\nnili, zdařile karakterisují (str. 138. syst. 4. takt 7. až\nstr. 139. syst. 1. takt 3.).\nZpěv Ludmily (str. 139. syst. 1. takt 3—5.) vy-\ndává svědectví o nedočkavosti její a o duchu pod-\nnikavém, zvlášť kontrastem mezi rhytmikou zpěvu a\norkestrálního průvodu. Y následujícím rozhodnutí se\nMařenčinu („Já nikdy nepodpíšu\", syst. 2. takt 1—5.)\nužil skladatel jen ku prospěchu celého místa a du-\nševní nálady Mařenčiny novějších vymožeností na poli\nenhannoniky. Přešelť tu v průvodu orkestrálním\nz g—mol v as—mol, pak prostřednictvím akkordů\ne fis\n31ea a daiS ve—moll, čímž celé místo to nádobyčej-\nh h\nného nabývá půvabu.\nNaproti -tomu nemá tolik krásy do sebe zpěv\nnásledující (I'istesso tempo), jako čísla právě před-\ncházející a zdá se, jakoby skladatel v slabé chvíli se\nbyl poddal vlivu nedostatečnosti mdlé starší hudby\noperní. Vždyť i Homer někdy usnul! Mnohem zda-\nřilejší je místo, kde rodiče i Kecal chlácholí Mařenku\n(str. 139. syst. 4. takt 2—6.) a dále následující\n(str. 40. syst. 1—3.) fráse Kecala a Vaška.\nOpravdu komicky působí udivení rodičů (str. 140.\nsyst. 3. takt 3—5.) nad slovy Vaškovými. „A ta ta\n\nFEUILLETON.\n\nRozpravy s Rossinim.\nZe zápisků Ferd. Hillera.\n(Pokračování).\nIV, „„Nevstoupili Vám Vaše nadobyčejné výsledky\ndo hlavy'?\"\" tázal jsem se Ěossiniho. „„Byl jste mlád\na nebylo by tudiž divu.\"\"\n„Mé nadobyčejné výsledky!\" zvolal s úsměvem\nRossiíu „avšak mluvme vážně. Zůstal jsem vždy\nklidným, ať jíž se opera líbila, anebo udělala fiasko,\na za to mohu se poděkovati dojmu, který jsem zažil,\nnež se první moje opera dávala a na nějž nikdy\nnezapomenu. Byl jsem totiž v Benátkách přítomen\nprvnímu provozování jedné jednoaktové opery od Si-\nmona Maira. Ač skladatel byl tehdy jeden z nej-\nlepších a toho času vedl u nás slovo, byl přece od\nobecenstva přijat jako kdyby kdoví odkud byl při-\nběhl, a jako by ničemu nerozuměl. Odměňujete se\ntakovým spůsobem muži, který vám tolik příjemných\nchvil již spůsobil? myslím si i přišel jsem takto\nk tomu přesvědčení, že by bylo zpozdilé dbáti na\ntakový úsudek a dle toho jsem také jednal.\"\n„,,S Vámi také nenakládaly vždy šetrně,\"\" pra-\nvil jsem.\n„To si myslím. Vždyť je Vám známo, jak mne\npo prvním provozování „Lazebníka\" trhali, a to ne-\nbylo jenom jednou. Ostatně byl jsem tehdy nejzpu-\npnějším člověkem na celém světě, a dělal jsem si\nkozla ze všeho. Možná, že to nebylo dobře, já jsem\nsi ale nemohl pomoci.\"\n„„Kdyby jste takovým nebyl býval, byl byste\nzajisté „Lazebníka\" nesložil. A propos! slyšel jsem\nže arieta Marcelliny (Borty) v druhém jednání není\nVaší prácí?\"\"\n„Myslíte arii „di sorbetto?\" *) Tu jsem složil\n\n*) „Aria di sorbetto\" se nazývá n \"Vlachů každá arie, kte-\nrou zpívá druhá neb třetí zpěváčka, a mezi kterou hle-\ndí se posluchači rozličným spůsobem občerstvili."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "227", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.3", "texte": "ta ta to byla\", a nelze upříti, že i průvod, orkestrální\nvšem těmto zpěvům podložený neméně jest karakte-\nristický a výborný. Udivení onomu odpovídá Vašek\n(str. 141. syst. 1. takt 3. až syst. 2. takt 3.) frasí,\nnad míru pikantní rhytmikou a vhodnými caesurami,\ndomnívaje se, kdo ví jak chytráckým ukáže se před\npřítomnými, ač tito bez mála se mu v oči vysmívají\nslovy: „Nuž, to je Mařenka, budoucí žena tvá\" (až\nstr. 142. syst. 2. takt 5.). I zde uhodil Smetana\nmistrovsky na pravý tón prostonárodní; tak zpívá\njen náš lid v vrozeném svém rozmaru.\n(Pokračování).\n\nZ ciziny a Rakouska.\n\n** Z Paříže. Pro nejbližší sezonu operní připravují\nse tři novinky: „Samson\" Saint-Saěnsa, „Carevna\" Le-\nnegrena a „Manfred\" Diaze. Verdi-ho „rekviem\" spů-\nsobilo v „Opera comiqne\" takovou sensaci, že řiditel-\nství po třech výnosných představeních uspořádati muselo\nještě čtyry. První partii solovou zpívala jak známo uměl-\nkyně česká, sl. Tereza Štolcova. Dílo samé čítá mnohá\nkrásná a velmi účinná místa, všudy však prohlíží skla-\ndatel operní, což ovšem tak vážnému dílu uměleckému,\njakým jest rekviem, nemůže býti ve prospěch.\n** Ruská pianistka sl. E dochází v Londýně\nvždy skvělejšího uznání. Veškeré listy anglické před-\nstihují se v chvalořečích věnovaných neobyčejně nadané\ntéto umělkyni ruské.\n** Vídeňský kapelník Suppé složil novou operetu\n„Peleš loupežnická\" a odevzdal ji již řiditelství divadla\nKarlova. Příštího měsíce má býti již poprvé provedena.\n** Sl. Minnie Hauehova uzavřela s ředitelstvím\nnárodního uherského divadla v Budapešti smlouvu, dle\nníž zpívati bude v říjnu b. r. a v únoru, březnu, dubnu\na květnu r. 1875 Bkrát měsíčně, začež obdrží honorář\n18.000 zl.\n** Intendance dvorního divadla v Karlsruhe dovo-\nlila kapelníkům, aby místo hudby entreaktní, zvětšiny\nobecenstvu málo příjemné, provozovati dávali skladby\nčlenů orkestru divadelního. Zařízení to zajisté chvály\nhodné, kteréž by zasluhovalo následování!\n** Slovutná zpěvačka své, i ská sl. Krystiva\nnovu bude v únoru 1875 pohostinsky zpívati v dvorní\nopeře ve Vídni.\n**P. Marchesijmenován opět profesorem vyšší\ntřídy pěvecké na Vídeňské konservatoři.\n** V Drážďanech připravují se pro příští sezonu\noperní: Delibes-ova opera „Le roi I'a dit\", Lach-\nnerova „Kateřina Cornaro\" a Reineke-ho „Dobro-\ndružství Haendlovo\".\n** K. Beinecke, výtečný pianista a řiditel lipských\nGewandhaus - koncertů, nastoupil uměleckou cestu do\nDánska a Nizozemska.\nZe Sondershausenu. (Pův. dop.) V. „Loh\"-koncert\ndne 28. června b. r. těšil se opětně výtečnému úspěchu.\nPříčinu toho lze hledati především v zajímavém programu.\nJiž ve 3 hodiny odpoledne naplněny prostranné místnosti\nknížecího parku vybraným obecenstvem z větší části z okol-\nních měst. Ouvertura k „Manfredu\" od R. Šumanna,\ndůstojné zahájila koncert a velice rozjařila obecenstvo.\nU míře veliké citilo se obecenstvo upokojeno uměleckou,\nv pravdě poetickou hrou p. Láskovou (naším krajanem\na prvním kontrabasistou zde) na kontrabas. Umělec tento\npřednesl s bravurou dosud zde neslýchanou a výrazu-\nplným, neaffektovaným přednesem pěknou fantasii na české\nnárodní písně od nezapomenutelného profesora Hraběte.\n\"Velice získala skladba tato orkestrá!ní úpravou, již velice\núčinně zpracoval pan koncertista. Nehledě k tomu, že\nkontrabas více méně jen ku orkestrální své činnosti od-\nsuzován bývá, musí chtě nechtě nepředpojatý posluchač\nvzdáti všecku čest takovému hráči, jakým je pan Láska.\nJmenovitě v hořenních polohách zní nástroj pod rukou\njeho skorém jako violončel. Kantileny, pasáže a kadence\nprovedl téměř matematicky čistě, důkladně a veskrze\nkrásným, ušlechtilým tónem, což u většiny kontrabasistů\nbohužel nebývá, an někteří libují sobě vyluzovati tonů\n\nsám.\" I napadá mi tu jiná „arie di sorbetto\", která\nmá velmi veselý původ, k opeře „Ciro in Babilonia\"\nměl jsem totiž strašnou sekunda-donu. Byla více\nnež dovoleno škaredou, a hlas měla pod vší kritikou.\nPo velmi pečlivém zkoušení seznal jsem, že měla\ncelkem jediný čistý tona sice jednočárkované b. Na-\npsal jsem tedy pro ní arii, v které nezpívala leč samé\nb, to ostatní vše jsem vložil do orkestru. Obecenstvu\nse arie ta líbila, a má „jednozvučná\" zpěvačka měla\nvelkou radost ze svého triumfu.\nTuto operu jsem ani neviděl ani neslyšel. Jest\nto též jedno z mých fiask. Když jsem se po nešťast-\nném její provedení vrátil do Bologni, obdržel jsem\npozvání k hostině. Objednal jsem pro žert u cukráře\nloď z marcipánu, a dal jsem na praporeček napsati\n„Ciro\". Stěžeň byla zlomena, plachta děravá a celá\nlod ležela rozkotaná na moři cukrové smíšeniny.\nSpolečnost snědla se smíchem můj ztroskotaný koráb.\"\n„„Vaše opera „Zelmira\" jest velmi málo známa\na přece náleží k nejlepším Vašim operám.\"\"\n„Když\" jsem se ve Vídni zdržoval, líbila se velmi,\nvyžadovala však také tak výborný ensemble zpěváků,\njaký byl ve Vídni. Tam jsem prožil mnoho krásných\ndnů.\"\n„„Byl jste s tamnějšími uměleckými prostředky\nspokojen?\"\"\n„Sbor byl výborný, orkestr byl též dobrý, schá-\nzelo mu toliko více síly, čehož příčinu snad hledati\ndlužno v lokálu. Znal jste Weigla?\"\n„„Co chlapec jsem jej jednou viděl. Tehdy byl\ndirigentem?\"\"\n„Ano. On věděl, že mi byl vylíčen co můj nej-\nvětší protivník. , Aby mne o opaku přesvědčil, na-\nstudoval „Zelmiru\" s orkestrem s takou pečlivostí,\nže bych ani já sám to nebyl tak dovedl. Již jsem\njej chtěl prošiti, aby to tak nepřeháněl, ale vyznati\nse musím, že to šlo výtečně. Však musím se\nnyní již vzdáliti, s bohem!\"\n(Pokračování)."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "228", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.4", "texte": "mohutných, málo kdy však příjemných. Obecenstvo se-\nznalo, že i na pohled nemotorná basa schopna jest vyš-\nšího umění, pakli jen hráč dobře s ní zacházeti umí.\nDále následovaly dvě zajímavé novinky Fr. Lis zta a\nsice dvě orkestrální věty z oratoria „Kristus\". 1. Hra\npastýřů. 2. Pochod: Tři svatí králové. Y druhém od-\ndělení skvěla se co ohnisko celého koncertu po druhé\nna žádost dvora zdejšího provedená symfonie „Oceán\"\nod Antonína Rubinsteinav provedení veskrze bez-\núhonném. Program večerního koncertu byl následující:\n1. Slavnostní ouvertura od Nohra (neznámá mi hudební\nveličina). 2. Arie od Eduarda Steina. 3. Introdukce ku\n2. jednání Maršnerovy zpěv. „Templáři a Židovka\". 4.\nFinále z „Jesondy\" od Spohra. 3. Ouvertura k Auberově\nzpěvohře „Bůh a bajadera\". V pondělí dne 29. m.m.\nodbýván první (v této sezoně) dvorní koncert. Co só-\nlistka vystoupila dvorní pianistka paní Erdmannsdor-\nfer-Ficht uero vá, choť našeho velezasloužilého kapel-\nníka, i vydobyla sobě svou bravurou i zajímavým zjevem\nsvým hej vyššího uznání. Panovník zdejší jí vyjádřil osobně\nsvé díky za uměleckou pochoutku tuto. Program koncertu\nsamého byl veskrze moderního směru a co nejvkusněji\nuspořádán. Přednešeny skladby následující: 1. Ouvertura\nod R. Volkmanna. 2. Koncert pro klavír z C-mol s prů-\nvodem ork. od Joachima Raffa. 3. Předehra k „Tristanu\na Isoldé\" od Wagnera. 4. a) Nokturno H-dur a b) Etudy\nAs- a F dur od Chopina, c) Ballada z „Holanďana\" od\nWagnera—Liszta, vesměs pro klavír solo. 5. „Vyzvání\nk tanciu Webra—Berlioze.\n\nKronika zpéváckých spolků a hudebnich jednot.\n*** Z Hory Kutné. (Puv. dop.) Dne 28. června\nt. r. odbýván byl v sále loreckém, řízením p. AI. Strebla,\nveliký koncert pěveckého spolku dam a pp. kandi-\ndátů učitelství, při kterémž též účinkoval p. Ant. Mašek,\nznámý cellista pražský, p. Dr. Hodač, p. Alois Pánek a\nvíce jiných pánů ochotníků. Program koncertu byl ná-\nsledující : Oddělení první: 1. Ouvertura k Verdiho zpěv. „Na-\nbuchodonosor\" pro orkestr, 2. „Probuzení\", sboř pro ženské\nhlasy s průvodem piana od K. Bendla. 3. Dvojzpěv-\nz opery „Lejli\" od K. Bendla. 4. a) „Ave Maria\", od\nŠuberta, b) Koncertní mazurka od A. Maška, skladby\npro violoncello s průvodem piana. 5. „Při draní\", smí-\nšený sbor od \"V. E. Horáka. 6. „Loučení,\" fantasie na\nčeské národní nápěvy pro piano od Ed. Nápravníka.\nOddělení druhé: 1. „Zastaveníčko\", od Šuberta; solo\npro křídlovku s průvodem orkestru; 2. „Pražská Bě-\ntulinka\", píseň od Nesvadby; pro mužský sbor upravil\nAlois Strebl. 3. „Sen\" píseň s průvodem violoncella\na piana složil J. P. Martinovský. 4. „Stása čarodějnice,\"\nsmíšený sbor od V. E. Horáka. 5. „Česká muzika\", žer-\ntovný sbor mužský od J. Lva. 6. „Koncert\" pro vio-\nloncello od Jiřího Goltermanna s průvodem piana.\nOuvertura provedena byla plynně, rázně a v pravém\ntempu. Sbory: „Probuzení,\" „Při draní,\" „Pražská Bě-\ntulinka\", „Stása čarodějnice\" a „Česká muzika\" poctěny\nbyly hlučným potleskem. Taktéž i dvojzpěv z opery „Lejla\"\nod Bendla, kterýž sl. Kar. Černých a p. Dr. Hodač\npřednesli, všeobecné se těšil oblibě. Sl. Č. osvědčila se co\nnadaná zpěvačka; čistý hlas její jest zvučný a příjemný.\nPan Dr. Hodač vynikal svým pěkným, vysokým tenorem.\nNejvíce ovšem výtečnou svojí hrou v pravém smyslu\nslova obecenstvo uchvátil p. Ant. Mašek, cellista. Cit,\nněžnost, čistota a lehkost, s jakýmiž těžké pasáže ve\nvšech skladbách přemáhal, vzbudily všeobecný obdiv.\nObecenstvo, ocenivši nevšední tyto vlastnosti nevidomého\nmistra, odměnilo jej po každém jednotlivém čísle pravou\nbouří potlesku. Budtež tu vřelé díky vzdány p. Maškovi\nza ochota, jakouž spoluúčinkováním svým nám prokázal,\njakož i zato, že nás tak výborně pobavil. Průvod na pianě\nku všem kusům, jež p. Mašek hrál, vedla sl. Ter. Paršová.\nFantazii od Nápravníka na české národní nápěvy\ns uhlazeností uznání hodnou na pianě přednesl p. AI.\nPánek, přednosta zdejší stanice železničně. „ Zastavení čko\"\nŠubertovo na křídlovku s průvodem orkestru, jež zda-\nřile přednesl p. Tuček jun. a píseň „Sen'4 s průvodem\nvioloncella a piana, ježto zvučným barytonem přednesl\np. Kubásek, (cello: p. Fr. Lašek, piano p. Sírebl) na-\nlezly taktéž hojné pochvaly. Dne 28. m.m. uspořádal\nmužský zpěvá cký spolek „Tyl\" koncert, probudiv\nse konečně opět k čilejšímu snad životu po dvouletém\ntichém spánku.\n\nZprávy z Prahy a z venkova.\n* Upozorňujeme ještě jednou naše řiditele kůru\nna cecilianskou slavnost, kteráž v dnech od 3.\nv\naž do 7. srpna b. r. odbývati se bude v Rezni, řízením\nslovutného reformátora církevní hudby dr. Witta. Legi-\ntimační lístky lze dostati u kněhkupce Pusteta v Ěezni.\n* Pp. Otakar Ševčík, výtečný houslista a nyní člen\ncárské kapely v Petrohradě, a Bohdan Krečmar, vý-\ntečný čellista, oba bývalí chovanci pražské konservatoře,\npodnikli po Čechách uměleckou cestu i doufáme, že se\njim všude jako v Budějovicích, kde umění jejich našlo\nnej\\řelejšího uznání, dostane srdečného přijétí.\n* Zdeněk Fibich hodlá použiti nastalých nyní práz-\nnin k tomu, aby navštívil otčinu svou. Zdejší četní\npřátelé múzy jeho mohou s potěšením čekati příchodu\njeho ; nebot jisto jest, že tak neobyčejně pilný skladatel,\njakým Fibich skutečně jest, opět novými skladbami\nobrněn v kruh náš vkročí. Slibujeme, že pak neopo-\nminem o nových jeho pracích šířeji se zmíniti.\n* Řiditel opery české p. Smetana tráví nynější práz-\nniny na venkovském zátiší. Podobně i valná čásť oper-\nního personálu rozjela se do všech uhlů světa po ven-\nkově , aby sil nových získala ku namáhavému povolání\nsvému.\n* Z Plzně. Fr. Prosek, operní pěvec, uspořádá\nza spoluúčinkování sl. Sumovy, pp. Krušiny a J. Pauk-\nnera, koncert dne 18. t. m.v městském divadle.\n* Upozorňujeme sl. řiditelstvo divadla našeho na\noperetu Lecocqueovu „Girofle-Girofla\", která v Pa-\nříži došla velké obliby a nyní opět s velikým úspěchem\nv Bruselu se potkala.\n* Z Pardubic. (Pův. dop.) Dne 10. a 11. čer-\nvence odbývána čtvrtá celoroční veřejná zkouška cho-"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "229", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.5", "texte": "vanců hudebního ústavu pí. Boženy Jahnové, zanechavši\nv nás celkový dojem utěšeného obrázku, představujícího\nmládež v celé stupnici věku od útlých dítek asi osmi-\nletých až k mládcům a dávám úplného rozkvětu svého\nblízkým, an čilým krokem, v různé však jedněch od dru-\nhých vzdálenosti, postupují k strmým Parnasu hudebního\nvýšinám. Výsledek zkoušek dotčených všestranně uspo-\nkojující, svědčil o důkladné methodě vyučování, jež na zása-\ndách rozumných se zakládajíc, ku všem stránkám hu-\ndebního umění reproduktivního: technické, duševní a\nzevně representativní stejnou měrou hledí. Uvedené\nna programě skladby klasikův a mistrův jako : Mozarta,\nBeethovena, K. M. Webra, Šuberta, Chopina, Mendels-\nsohna, Maršnera, Liszta poskytovaly důkaz, že se i pě-\nstování a tříbení ryzího vkusu hudebního povinná věnuje\npéče, jakkoli neradi postrádali jsme na programě některé\nze skladeb Šuranno/ýcch, právě v ohledu tomto pozoru-\nhodných n. př. Kinderscenen, Albumblátter atd. Jména\npak slavného našince Tomáška, pak oblíbeného v hu-\ndebních kruzích vlastenských Bendla ujistila nás, že ústav\ntýž rovněž snaží se ueňům svým vštípiti úctu a lásku\nk uměně domácí a seznamuje chovance své s výtvory\ndomorodců v hudbě proslulých, k následování jich po\ndráze umění učně své vzbuzuje. Nemohouce, jak samo\nsebou zřejmo, pouštěti se v podrobnou zprávu o prove-\ndení všech 33 čísel programních, konstatujeme nejprvé\ntoliko sumárně, že všady zračila se snaha za solidnou,\npředně totiž správnou, přesnou, pak i oduševněnou hrou\nna pianě. Po té, jen jakoby paběrkem, uvádíme z I. od-\ndělení programu chovance ústavu, B. Erbena, jenž klid-\nným přednesem Šmittovy sonatiny chvály si získal, pak\nBoženku a Jaroslava, dítky páně Jahnovy, jichžto první\nna útlý věk svůj zdařile sehrála poslední větu z Mozar-\ntovy f—dur sonáty, dadouc na místech kritických vze-\npřením hlavičky na jevo odhodlanost svou, nepovoliti\nv překonávání naskytujících se obtíží. V 11. oddělení,\nv písních českých A. Jungmanna mile nás dojal Č. Váňa\nsilným úhozem, pevným taktem a přednesem přiměřeně\nodstiňovaným; podobně pěkně sehrán J. Drahošem a\nC. Melzerem Wollenhauptův kvapík, pak slč. A. Bernar-\ndovou Chopinův valčík. Y 111. oddělení v Mendelssoh-\nnovu „Rondo capricioso\" hrou dobře promyšlenou, nik-\ndež se neunáhlící, vynikl J. Jarý, dle ukázky této talent\npři stálé snaze pro budoucnost k vzácným výsledkům\noprávňující; podobné Beethovenovy sonáty appassionaty,\ndíl I.s technikou skvělou a zápalem již prošlehujícím\npřednesla slč. B. Pinkova, byť věkem ještě scela nedo-\nspěla k úplnému vniknutí v skladbu, místy na moře ode\ndna rozbouřené upomínající. Bravoura pokročilá s jem-\nným odstiňováním značila výkon slč. M. Farských v Kul-\nlakově „air de Norma transerit\" a v K. Černého „fan-\ntasii\" pro dvě piana. Jaellův „le carillon\" co do tech-\nniky i přednesu čistě sehrál J. Fiala, kdežto G. Šmo-\nranc v Lisztově transskripci Šubertova „Vílovládce\" mo-\nhútný tón osvědčil. Z ensemblů vynikala precisnou sou-\nhrou Beethovenova ouvertura ku „Koriolanu\" pro dvě\npiana, pak Bendlův slavnostní pochod. Maršnerovou\nouverturou k „Vampyru\", na to více ještě ouverturou\nTomáškovou poskytnuta chovancům příležitost k utvo-\nření si předběžného pojmu o fuze a kontrapunktickém\nspracování tématu. Korunou produkce bylo ovšem z Men-\ndelssohnova g—mol koncertu adagio a presto s úspě-\nchem skvělým přednesené bývalou žákyní ústavu, nyní\nvýpomocnou při něm učitelkou, sic. F. Vaňkovou, v nížto\nzosobněn takřka umělecký a praktický cíl, jehož ústav\nse domáhá. Gratulujíce pí. ředitelkyni k výsledkům ta-\nkovým podotýkáme, že, pokud víme, patří jí i cest ini-\nciativy v příčině veřejných zkoušek na podobných ústa-\nvech venkovských, jimiž navykají se chovanci přihlížeti\nk jednomu z předních účelů umělecké reprodukce, půso-\nbiti totiž hrou svou směrem povznášejícím na posluchač-\nstvo a buditi v něm ohlas nálady skladatelovy, jakož\ni nemůžeme nezmíniti se, žeť to již z předu vždy znám-\nkou snahy opravdové, usilovné, když pracovník jakýkoli,\ntudíž i na ro!i hudebního vychovatelství a učitelství,\nmilerád hotov jest, úsudek o výsledku své činnosti zů-\n*\nstaviti soudnosti a kráso citu obecenstva. Účastenství\npři zkouškách po oba dny zvláště se strany světa dám-\nského a hudehních notabilit místních vzdor vedru tro-\npickému bylo značné.\nP. Karel Kučera, dosud sbormistr u kr. z. di-\nvadla našeho, v kterémžto postavení osvědčil neobyčej-\nnou horlivost i nevšední nadání, odebral se již tyto dny\ndo Nizzy, přijav místo řiditele pěveckého sboru, jejž\njistý velmož ruský při tamějším chrámě pravoslavném\nvydržuje. Sním též Prahu opustili barytonista p. Strop-\nnický, síla to velmi nadějná, kteréž opera naše věru\nželiti může, a p. Kom pit, čellista.\n* Koncertní produkce žákyň hudebního ústavu\nJana a Pavlíny Čabaun o vých (dne 13. července),\nk níž pozván; jsme byli, abychom se přesvědčili o tom,\njak dalece pokročily dospělejší žákyně od poslední po-\nloletní zkoušky na dráze vývoje uměleckého, učinila na\nnás dojem věru velmi příznivý. Všechny mladé lměžice\numění hudebního, jež zde vystoupily co koncertující síly\nv této závěreční produkci, dostály úplně úlohám svým\nvytčeným v horlivém závodění i přiznáváme se s potě-\nšením, že jsme vedle zdařile vyvinuté stránky technické\nve hře klavírní u mnohé slečny též onen vyšší stupeň\nhry pozorovali, kde vedle mechanického sehrání duch\nčilý s sebou účinkuje, přednes oživuje a ozařuje svě-\ntlem umělecké reflexe, jež v jisté míře vždy jest nut-\nnou podmínkou v pravdě umělecky vytříbené přednášky.\nV tuto čestnou kategorii oduševněné hry počítáme přede\nvšemi slč. Josefínu Strengovu, která podala nám\nvýkon, jenž snese i přísnější měřítko krťické. Ve „vel-\nké fantasii\" pro piano a housle od Wolffa a Vieuxtem-\npsa rozvinula slečna veškeré přednosti hry své: bezú-\nhonně vypilovanou stránku technickou tím, že překo-\nnávala všechny ve skladbě nakupené obtíže s brillantní\nlehkostí pevného a ve všech polohách jistého úhozu;\nmimo to přivedla ku platnosti přiměřené pojmutí jedno-\ntlivých motivů z „Oberona\" a konečně nás překva-\npovala u tak mladé dívky klidná rozhodnost v celém\npřednesu, s jakou uměla se přispůsobiti partu houslo-\nvému, jejž v obvyklé mistrnosti své přednesl bez úhony\nřiditel orkestru pan A. Si 11.\nK tomu, aby dovedl se klavír v harmonickém sou-\nladu dua v rovnováze udržeti, náleží zajisté již slušný\nstupeň ovládání všech efektních prostředků klavíru i"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "230", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.6", "texte": "známe velmi malý počet mladých slečen, jež by s takou\ndovednou akuratessou dostaly nemálo choulostivé úloze\nsvé jako slečna Strengova, která dodělati se může v bu-\ndoucnosti výsledků skvělých, bude-li na dráze rozumných\nstudií klaviristických se stejnou pilností a horlivostí ku\npředu pokračovati, jak todosud činila. S prospěchem\nvynikala v přednášce Dreyschoko v a „Nocturna\" slč.\nBetti Forsterova, velmi se nám zavděčila též slč.\nKláraMůldnerova přednesem krásné H—dur „Eclogy \"\nod našeho mistra V. Tomáška, jakož i slč. F. Miild-\nnerova zvláště obratnou transkripcí valčíkové arietty\nz Gounodovy opery „Romeo a Julie\". K těmto družila\nse slč. Guglielma Florova, jež s hladkou elegancí\nprovedla Šulhoffovu salonní mazurku as rozvahou,\njež o pilném studiu svědčila, přednesla první větu Bee-\nthovenovy C—moll sonáty.\nS klavírními čísly střídaly se zpěvní piecy jež před-\nnášela slč. S. Pilzova hlasem již nyní slušně vyvinu-\ntým. Patrné nadání ku vášnivě stupňované deklamaci\npěvecké osvědčila slečna zvláště v [známé Mozartově\n„Fialce\".\nŽe vývin hlasu jejího musí ještě velmi opatrným\ncvičením přísnou školou dálší projiti, než dospěje k úpl-\nnému dozrání, rozumí se při tak mladistvé síle samo\nsebou. Jen dále ku předu s pílí neúnavnou!\n* „Niž ego rodei\", velká opera odNápravníka\nse pilně rozepisuje a k důstojnému vypravení zdařilé\ntéto skladby slovútného krajana našeho činí se již nyní\npřípravy. Libretto, k němuž jest velmi zajímavá látka\nvzata z doby bratrovražedných bojův mezi Polskou a\nRusií, vyniká chvalně nad obvyklou šablonu libreta ne-\njen stupňovaně poutavými scénami a mohutně úchvat-\nnými obrazy ze života lidu ruského, nýbrž iv pravdě\nčistě dramatickou stavbou celku. Překlad libretta, jejž\nobstaral Jaroslav Hrubý vyhovuje zúplna jak věr-\nnému podání částě poetické, tak zvláště ryze české\nzpěvné deklamaci.\nCelek jest velmi pilně vypracován, dikce česká jest\nplynná, nenucená, forma verše českého jest ladna a\nsvědčí patrně o velmi obratné ruce překladatele-poety.\nJakmile dokončí se přípravy k opeře Nápravníkově\npřijde na řadu druhá ruská opera a sice „Děti stepi\"\nod Rubinsteina, jež zdařilým tekstem i mistrně pro-\nvedenou částí hudební řadí se čestně k moderním tak\nzvaným „efektním operám\".\nŽivel ruský bude dle všeho tedy dostatečně v bu-\ndoucí saisoně operní zastoupen. Mimo to se proslýchá,\nže žádáno bude několik nových operních plodů od do-\nmácích skladatelův. Pakliže bude doba uměleckému ži-\nvotu pražskému jen poněkud příznivá, můžeme na to\nspoléhati, že bude příští naše saisona operní v neoby-\nčejné míře živa.\n\nKritický oznamovatel.\n\nI. Sborník slovenských národních pie-\nsni, pověstí, přísloví, porekadiel, hádok, hier, obyčajov\na povierň Vydává „Matica Slovenská\" v Turč.\nsv. Martinu.\n11. Kytice z národních písní moravských\nValachův. Uvil Fr. Jar. Koželuha, kaplan v Rož-\nnově na Moravě. Nápěvy pro dva hlasy upravil Fr.\nV. Janoušek učitel v Jičíně. Nákladem Fr. A. Ur-\nbánka v Praze.\nNovější dobou přišlo sbírání písní národních po\ncelém šírém světě slovanském v takou oblibu i děje\nse v nej vyšším stupni záslužná ta práce s tak neoby-\nčejnou pílí, že již nyní možno se všech ve slovanském\nsvětě vydaných sbírek celistvý jakýsi obraz si učiniti o\nduchu slovanské písně, o nejvlastnějším slovanském ži-\nvlu hudebním. Jak Ruscvé tak jižní i západní Slované\nhonosí se hojnými sbírkami národních melodií; však na\ndosavadních sbírkách se nepřestává, nýbrž sbírá se pilně\ndále v méně známých končinách i dědinách a co den\nvynoří se vždy nový příspěvek k slovanskému národ-\nnímu pokladu hudebnímu, jenž za příznivých okolností\nstáti se může z části základem, na němž budoucí věkové\nvystaví nový chrám hudby slovanské. Že tu při vývinu\nsamostatné hudby slovanské i jiní faktorové působiti\nmusí mimo melodii národní, o tom není mezi inteligent-\nními hudebníky žádné pochyby. Však již v naší době\njeví se jaksi červánky nového slunce, jež vzejde a při-\nrozeným zákonem vývinu vzejiti musí hudebnímu světu\nslovanskému v dobách příštích; a jak mezi severními tak\nzvláště mezi západními Slovany s horlivou snahou se\nzasazují mnozí skladatelé o to, aby povznesli dosávadní\nnevyvinuté embryonistické formy hudby národní ku stu-\npni umělecké dokonalosti. Ostatně ujala se krásná ta\nmyšlénka o samostatné hudbě slovanské mezi vynikajícími\nhudebníky všech kmenů slovanských i šíří se a za-\nměstnává mnohou hádavou mysl, jež snaží se již ku\npředu vypátrati, jakými as cestami by se bráti mohl\nvývin ten umělecký. Jakkoli jest podobné vyměřování\nbudoucí té dráhy chvalné, přede zdá se nám býti tak\ndalece marným, poněvadž se vývin ten nedá nijak urči ti\nkrátkozrakou formulkou, nýbrž bude se bráti ku předu\nsvou přirozenou cestou více méně rychlým krokem dle\ntoho, bude-li nám štěstí aspoň tak přáti jako Němcům,\na pošle nám podobně skvělou řadu geniů, jež dle vlastní\nsvé individui.lity směru tomu novému jasný již vtísknouti\ndovedou ráz.\nDaleká jest sice ještě cesta naše k uskutečnění\nsnů těchto; však doufáme pevně, že volání naše po sa-\nmostatné uměně slovanské nebude marným.\nProzatím tedy nutno, abychom s tťm větším úsilím\npřípravné práce konali, abychom nyní sebrat i hleděli\nvšechen ten základní material, jejž ovšem nikde jinde\nurčitěji nalézti nelze než v melodiích národních. Z toho\nvysvítá, jakou cenu musí raíti pro nás národní píseň\nz toho i patrno, že vítáme vždy každou novou sbírku\npolních těch květin z luhů domácích s radostí nelíčenou.\nMezi čechoslovany nejvalněji dosud byli zastoupeni Če-\nchové svými písněmi, o jichž sebrání nesmrtelných\nsobě zásluh získal jak známo Erben. Sušilova sbírka\npísní moravských řadí se k předešlé jmenované za-\njisté velmi důstojně. Obě sbírky přivedeny byly v tím\nvětší platnost ve světě uměleckém vyzdobením přiměře-\nného průvodu klavírního Tak si získal dr. Javůrek\nmistrovským svým klavírním průvodem k moravským pí-"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "231", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.7", "texte": "sním slavného jména. U nás v tomto oboru vynikla\nzvláště jména Martin o vský, Gregora.\nPodobně bohatých sbírek jako češi a Moravané\nsběratelé ze Slovenska světu posud nepodali. Ovšem\nže mnohá pozoruhodná sbírka písní slovenských se u\nveřejnost dostala, však co jest to vše proti onomu ne-\nsmírnému množství těch nejrozmanitějších melodií, jež\nposud zpívá tamnější zpěvumilovný lid. Proto vítati mu-\nsíme každý nový příspěvek ku rozsáhlé sbírce sloven-\nských písní s tím větším potěšením. Y obtížnou úlohu\nneustálého sbírání se uvázala „Matice slovenská\" as chvat-\nnou horlivostí vydala na rok 1874 pomocí redaktora\nP. Dobšinského jednotlivé příspěvky a sice zejména:\nod Janka Kadavého, jenž sluje ode dávna co výtečný\nznatel slovenských písní národních, od Pavla Dobšin-\nského výbor ze* „Zábavníkov mládeže Slo\\enskej\" z r.\n1842—1845 a konečně příspěvek A. Hal aša, právníka\nv Prašově.\nJak známo vynikají slovenské písně hlavně svou\nještě neporušenou starobylostí a tak nejpatrněji poučují\nnás o všech zvláštnostech hudebního ducha, slovanského.\nJiž moravské písně se honosí starobylejším rázem než\nčeské, jež záhy podlehly vlivu západoevropské kultury\nhudební. Jakkoli jest melodie českých písní krásná a\nrytmický jich život rozmanitý, přede česká píseň nikdy se\nnevymkne z rámce na západě všeobecně užívaných mo-\nderních tónin durových a mollových, jak to činí píseň\nmoravská a ještě u větší míře píseň slovenská, v nichž\nobou často patrně se jeví stopy starobylých tónin cír-\nkevních co vliv doby pradávné.\nJak velkou cenu mají tedy tyto rázem svým origi-\nnelní, podivuhodné melodie slovenské pro toho, jenž pá-\ntrá po nezkaleném hudebním elementu slovanském, leží\nna bíledni.\nNejkrásnějšími a nejoriginelnějšími melodiemi vy-\nniká zvláště první příspěvek Kadavého, kde nás ka-\nždá jednotlivá píseň překvapuje zvláštním podivuhodným\ntvarem svým.\nNeobyčejně bohatá modulace (píseň 3. „Yinšovanie\"\nku př. počíná toninou F—dur, přejde v Hes—dur a\nkončí d—moll a j. v.) z níž se mnohdy v některé pí-\nsni ani základní tónina našeho moderního systému ur-\nčití nedá (ku př. č. 16. ze Sbírky Dobšinského „Jo-\nhanka\"), chod zvětšené sekundy, junácký rytmus syn-\nkopický a překvapující zakončení na lehkou dobu taktu,\nčasté skoky kvintové, v nichž i sekvence, jež u nás\nnejraději v sekundě si libují, často vystupují toť jsou\nasi nejhlavnější známky melodie slovenské, jak se nám\nz této výtečné sbírky jeví, kterou k bedlivému studiu\nkaždému příteli hudby slovanské a zejména skladatelům\nvřele o Jporučujeme. Z plna srdce bychom i slovenským\ntěmto národním písním přáli, aby se jim podobného mi-\nstra dostalo v spracování karakterističného průvodu kla-\nvírního, jako se to stalo českým i moravským písním.\nSnad by se dal výtečný skladatel slovenský Levoslav\nBell a ku podniku tak čestnému pohnouti?\nZ Koželuhovy „Kytice\" z národních písní mo-\nravských Yalachův vane celkem modernější duch, jenž\njasně se v českých písní jeví. Y celé sbírce převládá\ntónina durová a velmi často setkáváme se s písněmi,\njež bud doslovně či podobně znějí jako písně sbírky\nErbenovy. Vliv české písně, vliv vzájemnosti obou\nkmenů českého a moravského jest tu příliš patrný ve\nsbírce zmíněné. Že se tu i mnohé písně ze Suši 1o vy\nsbírky moravských písní opakují, rozumí se samo se-\nbou. Tak ku př. v písni „2. Výpověď' (Když jsem já\nšel přes jeden les) jsou slova tatáž jako v Erbenově\nsbírce č. 274 nápěv shoduje se se sbírkou Sušilo-\nvou; „7. Nedůvěra\" (Kdybych se já nebál Andulko tvé\nzrády) doslovně nápěv slova i tónina jako v Erbenu č.\n250; „13. Dvě panny\" viz Erben č. 414 „21. Vybízení\"\n(Stávej má milá snídaní strojit) Erben v č. 737 tentýž\nrytmus na podobná slova melodie jest ovšem jiná.\n„23. Rada\" (Větr fúkal, zima bylo) jest totožná s na-\nšim „Hej Slované\" ostatně viz: Erbenfč. 742, „46. Hudci\"\nslova viz: Erben č. 708. „65. Věrná láska\" viz: Erben\nč. 715 (melodie se doslovně kryje i s udáním tóniny)\n„68. Lípa\" viz: Erben č. 129. „70. Marné vzdory\"\nmelodii viz: Erben č. 231. „72. Na faře\" (melodii na\nslova: „dycky sem sa modlíval, a Pána Boha prosíval\"\nviz: Erben č. 604, na slova „že si oči zčernila, aby si\nje umyla:\") „75. Věrnost Valašky\" melodii viz: Erb. č.\n507. „80. Nejdražší poklad\" viz: Erb. č. 456. „100.\nNa vzdory\" melodii v taktu % viz: Erb. 435, o mno-\nhých podrobnostech ani nemluvě. Z ukázky této dosti\nvysvítá vliv české písně na moravskou. Vedle toho se-\ntkáváme se tu s písněmi ceny nemalé tvaru originel-\nního, jež poučují nás s dostatek o zvláštnostech národ-\nního zpěvu Valašského. Sbírka tato vyniká nad jiné\ntím, že upravena jest velmi vhodně dvojhlasně. Z úpravy\nté celé patrně jest znáti obratnou ruku znalce písní\nnárodních.\nPřejeme ctěným pánům sběratelům neúnavnou píli\nk dálším pracím v zlatých dolech národní písně slovan-\nské i doufáme, že příští dobou opěť nám podají mnohé\nzlaté zrno z přebohatého nadání hudebního, jímž oplývá\nv pravdě slovanský duch.\n„Slávský, nářečími, písmenami, vírami, berlami,\npodnebími, stoletími rozdělený národ nic tak nespojuje,\njako národní zpěvy\" praví Jan Kollár (Zpievanky,\nD. I.)\nPakliže různé elementy národův slovanských, v ji-\nném ohledu se zdají býti nesmiřitelnými, tož snažme se\ntedy aspoň v oboru uměleckém za společným velkým\ncílem v jednosvorném spojení svých sil neboť jen\nv svorné té práci za heslem stejným kyne v oboru umě-\nleckém Slovanstvu budoucnost skvělejší. Společné nás\nvšech heslo pak zní: Vývoj samostatné hudby\nslovanské na principech v pravdě uměle-\nc k v c h!\n\nX.\n\nSmĕs.\n\nO Rossinim vypravuje se nyní nová, dosud neznámá\nanekdota, která nemálo k jeho karakteristice přispívá.\nKníže Poňatowski napsal dvě opery i chtěl jednu z nich\npřivésti na jeviště v Paříži, nevěděl však, která z nich\njest lepší. Šel tedy k Rossinimu, aby jej o radu požá-\ndal. Kníže sedl ku klavíru a přehrál celou operu. Když"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "232", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740718-01.1.8", "texte": "dohrál, čekal s dychtivostí, jaký asi rozsudek Rossini\no jeho dílu pronese. Rossini však řekl kategoricky,\nanižby si byl přál slyšeti opero druhou: „Faites jouer\n1' autre.\" (dejte tu druhou hráti)."}]}