{"numero_id": "bm-bmtnabd-1874-09-05-01", "volume": "bmtnabd_1874-09-05_01", "ocr_sha256": "10ad5f339e6a52b9e89b8c684b5232320372453a517bd03ccafb2c60c6e1a7f1", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1874/09/05_01/bmtnabd_1874-09-05_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1874-09-05-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-09-05_01#c001", "volume": "bmtnabd_1874-09-05_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "281", "page_fin": "281", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.2.1", "titre_corps": "Památné dni hudební.", "titre_sommaire": "Památné dni hudební.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "281", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1165, "texte": "Památné dni hudební.\n\n5. září 1775 * Frant. Weiss, prof. pozaunu na konservatoři\npražské v Kozlech (u Loun).\n„ „ 1791* Jak. Meyerbeer, operní sklad. v Berlíně.\n„ „ 1820 *L.Koh 1 e r, sklad., hud. spisovatel a pedagog\nv BrunŠviku.\n6. „ 1781* A. Diabelli, sklad. v Mattsee u Solnohradu,\na\" „ 1781* Vine. Novello, angl. skladatel v Londýně.\n* \" 1791 I. prov. Mozartovy zpěvohry „Kouzelná\nflétna\" ve Vídni.\n„ „ 1806 *Jo s. Procházka, skladatel v Domašmě.\n„ „ 1815 *K. Kontski, houslista v Krakově.\n7. „ 1819 fJ. L. Dup ort, výb. cell. a sklad. v Paříži.\n8. „ 1760 *M. L. Cherub in i, slovut. sklad. veFlorencii.\n„ 1822 f Jos. K. Ambrož, op. zpěv. a sklad, písní\nv Berlíně (nar. 6. května 1759 v Krumlově).\n„ „ 1822 * Vácsl. Růžička, výtečný varh. a sklad.\nv Jarměřicích (na Moravě).\n„ „ 1842 *Antonín Dvořák, sklad. v Nelahozevsi.\n„ „ 1356 fJo s. Spanner, flétista v Praze.\n9. „ 1869 f Otto Jahn, hudební spisovatel biograf\nMozartův v Gottingách.\n10. „ 1687 f Šimon Sechter, sklad, a theor. —ve Vídni.\n11. „ 1737* Jo s. Mich. Haydn, slovutný skladatel\nv Roravě (v Uhrách).\n„ „ 1807 *Hy nekLachner, sklad. vßainu(vßavořích).\n„ 1825 *dr. Edv. Hanslík, hud. spis. v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-09-05-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-09-05_01#c002", "volume": "bmtnabd_1874-09-05_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "281", "page_fin": "281", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.2.1.1", "titre_corps": "5. září 1775 * Frant. Weiss, prof. pozaunu na konservatoři", "titre_sommaire": "5. září 1775 * Frant. Weiss, prof. pozaunu na konservatoři", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "281", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.1", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 1165, "texte": "5. září 1775 * Frant. Weiss, prof. pozaunu na konservatoři\npražské v Kozlech (u Loun).\n„ „ 1791* Jak. Meyerbeer, operní sklad. v Berlíně.\n„ „ 1820 *L.Koh 1 e r, sklad., hud. spisovatel a pedagog\nv BrunŠviku.\n6. „ 1781* A. Diabelli, sklad. v Mattsee u Solnohradu,\na\" „ 1781* Vine. Novello, angl. skladatel v Londýně.\n* \" 1791 I. prov. Mozartovy zpěvohry „Kouzelná\nflétna\" ve Vídni.\n„ „ 1806 *Jo s. Procházka, skladatel v Domašmě.\n„ „ 1815 *K. Kontski, houslista v Krakově.\n7. „ 1819 fJ. L. Dup ort, výb. cell. a sklad. v Paříži.\n8. „ 1760 *M. L. Cherub in i, slovut. sklad. veFlorencii.\n„ 1822 f Jos. K. Ambrož, op. zpěv. a sklad, písní\nv Berlíně (nar. 6. května 1759 v Krumlově).\n„ „ 1822 * Vácsl. Růžička, výtečný varh. a sklad.\nv Jarměřicích (na Moravě).\n„ „ 1842 *Antonín Dvořák, sklad. v Nelahozevsi.\n„ „ 1356 fJo s. Spanner, flétista v Praze.\n9. „ 1869 f Otto Jahn, hudební spisovatel biograf\nMozartův v Gottingách.\n10. „ 1687 f Šimon Sechter, sklad, a theor. —ve Vídni.\n11. „ 1737* Jo s. Mich. Haydn, slovutný skladatel\nv Roravě (v Uhrách).\n„ „ 1807 *Hy nekLachner, sklad. vßainu(vßavořích).\n„ 1825 *dr. Edv. Hanslík, hud. spis. v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-09-05-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-09-05_01#c003", "volume": "bmtnabd_1874-09-05_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "281", "page_fin": "282", "image_debut": 1, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.2.2", "titre_corps": "Hudba v XI., XII. a XIII. století.", "titre_sommaire": "Hudba v XI., XII. a XIII. století.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "281", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.1", "debut_caractere": 1167, "fin_caractere_exclue": 3740, "texte": "Hudba v XI., XII. a XIII. století.\n(Dle Coussemakera „histoire de Tharmonie au moyen ageu\n„Sriptores de musica medii aeviu a „I'art harmonique aux XII. et\nXIII. siéclesu.)\nŽádné umění nehonosí se literaturou tak starou,\nbohatou i rozmanitou, jako hudba. Encyklopedické\ntoto umění jež se dotýká všech odvětví činnosti\nduševní: fysiky mateřielním svým živlem, zvukem;\nbohoslužby velikou mocí nad lidskou myslí; litera-\ntury úzkou svou souvislostí s básnictvím honosí se\npředností vzácnou, že pohádalo nejslovutnější my-\nslitele všech věků, Platona, Aristotelesa, Augustina,\nRousseau-a k vypátrání svých tajemství.\nOd znamenitého spisovatele hudebního Aristo-\nxena, jenž byl současníkem Alexandra velikého\n(330 před Kristem) až na naši dobu, každé století\npřičinilo svým příspěvkem k této nesmírně bohaté lite-\nratuře a hudební věda jediná mezi všemi ostatními\nvědami těšila se neobyčejnému tomu štěstí, že nikdy,\nani v nejsmutnějších pro kulturu duševní dobách,\nnezůstala úplně státi, ba tvrditi lze, že v tomto oboru\nnení žádué mezery mezi pohanskými doby dávno-\nvěkými a světem křesťanským. /Spojujícím článkem\nmezi oběma těmito velikými epochami hudebními\njest Boetius (500 po Kr.), nešťastný ministr Theodo-\nricha, krále Gotbův.*) Slovutný tento spisovatel, je-\nbožto spisy o hudbě pojednávající podávají ještě\nvěrný obraz staré theorie řecké, žil skoro současně\nse svatým Řehořem, představitelem všenárodm a\npraktické hudby církevní. V následujících dvou stoletích\ntrochu klesá tvůrčí síla, aniž by zcela se byla za-\nstavila, avšak ku konci IX. století opět počíná nový\nruch se vyvinovat!; v XI. století konečně vystupuje\ncelá řada znamenitých theoretikův, Guido z Arezza\nv jich čele a od té doby objevuji se v tomto oboru\nvždy nová jména až na dobu nejnovějši.\nAby sobě laskavé naše Čtenářstvo učiniti mohlo\npojem o veliném bohatství bibliografie hudební, kte-\nrouž máme po ruce, budiž podotknuto, že sbírky,\nuveřejněné Meibomem, Gerbertem a Coussemakerem\nobsahují 75 původních spisů o hudbě starého a\nstředověku; a kdož ví, jak vzácné rukopisy ještě\nv různých knihovnách dosud odpočívají neodkryty ?\nPři tak velikém množství spisů o hudbě . po-\njednávajících mnohý by ovšem mohl miti pevně za to,\nže známe dějiny umění hudebního až do nejmenšich\npodrobností; bohužel však nám k tomu schází ještě\nvelice mnoho, bohužel je ještě mnoho mezer nevy-\nplněných, neznámých, nesrozumitelných dob, neboť\npřekroěíme-li z oboru hudební nauky, z theorie\nk živému, praktickému umění, tu pojednou mění se\n\n*) Boetius byl r. 524, obžalován byv z zrádných piklů,\nodpraven v Pavii. Red."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "282", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5772, "texte": "celý obraz i potkáváme se zde s největší chudobou.\nLiteratura starých věků chová sama v sobě\nslavnou svoji historii; dějiny výtvarného umění mo-\nhou býti na jisto postaveny pomocí pomníků a ze\nstarých věků nám zachovaných zřícenin a pozůstatků.\nDějiny umění hudebního naleznouti však lze jen\nv knihách ai tam, kde myslíš, že šťastně jsi po-\nstihl umělecké dílo nějaké, nenalezneš než speku-\nlativní theorii anebo všeobecné rozumování filoso-\nfické: umělecké dílo, vyjímaje některé výtvory z re-\nlativně moderní doby, žádné nás nedošlo.\nCo se přede vším týče hudby starého věku, čí-\ntáme v celku jen velmi skrovný počet nápěvů,\nz nichžto pouze u jediného lze míti za to, že po-\nchází z dob předkřesťanských, jest to zbytek pythické\nody Pindarovy; konečně malé pojednání nejmeno-\nvaného, kteréž uveřejnili Vincent a Bellermann, jak\nse zdá, úryvek to nějakého návodu ku hře na ně-\njakém nástroji hudebním. Vzácný tento zbytek obsa-\nhuje rozličná cvičení pro začátečníky a končí 12ti-\ntaktovou melodií instrumentální. To je veškerý\nodkaz, nám zůstavený z dob pohanských.\nPrvní památky umění hudebního z dob\nkřesťanských objevují se okolo r. 900; zde však\nnám co činiti jest s neurčitým, nejasným písmem\nnotovým, ježto důkladně rozluštiti sotva kdy bude\nlze; míníme tak zvané neumy. Vyjímaje některé\núryvky latinským písmem notovým, t. j. písmenami\nlatinskými psané, nelze nám z hudebních prací\nGuidona z Arezza ničeho čisti. V starožitných těchto\nzbytcích umění západního výhradně zastoupena jest\npouze hudba liturgická, církevní zpěv římský;\nvícehlasá díla většího objemu nevyskytují se před\nXII. stoletím, všechny podobné práce z dřívějších\ndob nejsou než krátké příklady, porůznu v pojedná-\nních mnicha Hucbalda, Guidona a bezprostředních\njich nástupců se nalézající.\nZ uvedeného vysvítá, že současný vývin hudební\ntheorie a praxe nelze sledovati a ustanoviti dříve,\naž teprv rokem 1100 počínaje. Avšak máme snad\nproto zříci se vší naděje, že bude kdy lze rozší-\nřiti naše vědomosti o dřívějším stavu našeho umění?\nNejsme dokonce toho mínění, neboť za našich dnů\npovznesla se věda historická měrou tak překvapu-\njící, že nesmíme ztráceti naděje, že jednoho dne\nozářeno bude jasným světlem, co ještě zastřeno\nhustou temnotou. Vždyť vidíme hudbu starořeckou,\nobor to, nepřístupný dosud většímu obecenstvu, jenž\nnáležel jen několika málo filologům, v nejnovější\ndobě již v zcela novém světle, co mužové jako\nFortlage, Vincent, Bellermann a zejména Rudolf\nWestphal důkladná svá bádání v tomto oboru uve-\nV • • 1 •\nrejnili.\nDalšího světla v tomto oboru kyne nám z dál-\nšího studium církevního zpěvu římského, jakmile\ntento stane se předmětem ryze vědeckého bádání;\ndoba ta snad již není tak daleka, že přikročeno\nbude k důkladnému proskoumání antifonáře a gra-\ndualu sv. Řehoře a poznání melodických elementů,\njež bohaté tyto sbírky chovají. Snad že jednou\nučenci v tom neb onom hymnu církevním poznají\nněkterý z znamenitých „nomů\" Olympusových, které\nprozpěvovány byly při náboženských slavnostech\nstarých Hellenů. *)\nViděli jsme právě, že hudební ruch křesťanských\nzemí západních stopovati lze v celém jeho rozsahu\ntepi*v počínaje XII. stoletím, což hlavně jest vý-\nsledkem jedné z nejnovějších vymožeností hudební\narcháologie a skoro jedině zásluhou Coussemake-\nrovou.**)\nDosud panovalo úplné šero pokud se týče doby\npředrenaissanční, ač nebyly neznámy spisy nejslo-\nvutuějších theoretikův pozdějšího středověku, zejména\nze znamenité sbírky opata Gerberta „Seriptores\necclesiastici de musica sacra potissimum,\" kteráž za-\nhájila novou éru vědeckých studií hudebních. Přec\nvšak nedostalo se množství důležitých manuskriptů\ndo veřejnosti, neboť Gerbert na př. přijal jen theo-\nretická díla do své sbírky. Z polyfonních skladeb\ndřevních těchto dob známo bylo pouze několik\núryvků, v časopisech uveřejněných, nad to ještě\nvětším dílem povrchně aneb chybně podaných.\nCoussemakrovi náleží zásluha, že první uvedl\nsvětlo v hudební umění středověké a z různých\njeho stran a dle požadavků moderní vědy je objasnil.\nNejprvé uveřejnil sedm rukopisů z XI., XII. a XIII.\nstoletí ve své „historii harmonie v středověku,\" díle\nto vážném a znamenitém. Dále uveřejnil převzácnou\nsbírku spisovatelů, pojednávajících o hudbě středo-\nvěku, doplniv takto a na mnoze i opraviv Gerber-\ntovo svrchu dotčené dílo. V důležité této sbírce,\nkteréžto vydána tiskem teprv první polovice, nalézá\nse znamenitý, ještě nikde neuveřejněný traktat Je-\nronýma Moravského, dílo to, kteréž samo o\nsobě tvoří takřka jakousi encyklopedii XIII. století. ***)\nDále zde nacházíme pojednání Jeana de Garlande,\nPseudo-Aristotelesa, obou Franconů (Kolínského a Pa-\nřížského), anglických theoretiků Waltera Odingtona,\nRoberta de Handlo, Jean Hanboyse a jiných méně\nzávažných.\nPoslední svou prací konečně: „Umění harmonie\nv XII. a XIII. věku\" dovršil Coussemaker veliký\nsvůj úkol. Dílo toto obsahuje 50 skladeb dvou-, tří-\na čtyrhlasých z znamenitého rukopisu Montpellierova,\nnejstarší to příklad mensurální hudby a „discantus-u\",\nna nás došlý.\n(Pokračování.)\n\n*) Z Plutarcha víme zcela jistě, že některé nápěvy, jež při-\npisovány byly Olympusovy, ještě ku konci I.a na za-\nčátku 11. století povKristu prozpěvovány byly při nábo-\nženských obřadech Reků.\n**) Charles Ed.Henri de Coussemaker (nar. v bailieul\nr. 1795) náleží k nejslovutnějším badatelům hudebním a\nzískal si zejména četnými svými spisy o hudbě středo-\nvěké nesmrtelných zásluh o dějepis hudební. Red.\n***) Jeroným Moravský, současník sv. Tomáše z Aquinu,\nbyl mnich řádu Dominikánského a rodák Moravský. Žil\nv klášteře u sv. Jakuba v Paříži. Rukopis znamenitého\njeho traktátu nalézá se v cis. knihovně v Paříži. Muž\ntento zasluhuje, aby učenost jeho veliká byla i u nás ná-\nležitě oceněna i neopomineme svým časem sděliti o něm\nněco více čtenářstvu našemu. Red."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-09-05-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-09-05_01#c004", "volume": "bmtnabd_1874-09-05_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "283", "page_fin": "283", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.2.3", "titre_corps": "Čtyři slovutní mistři skladby klavírní.", "titre_sommaire": "Čtyři slovutní mistři skladby klavírní.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "283", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4854, "texte": "Čtyři slovutní mistři skladby\nklavírní.\nIII. Sonáty Haydnovy.\n(Pokračování.)\nV starších sonátách mistra Haydena bývá první\nvětou obyčejně nějaké vážně a široce se proudící\nmoderato, plno pathosu a velikých efektů, všelikými\nozdůbkami koloraturními vyšňořené. Allegro a adagio\nje v této první větě jaksi sloučeno v jedno. V do-\nbách dřívějších, jmenovitě u Vlachů, nelišila se so-\nnáta v jednotlivých částech svých valně co do vý-\nrazu myšlének. Rozličné věty v ní vyslovovaly tutéž\nmyšlénku, tutéž náladu duševní, jenom, abych tak\nřekl, každá jinými slovy. Za časů Haydnových a\nMozartových ale nalézáme již v adagiu sonáty více\npathosu a sentimentálnosti, v allegru více svěžesti a\nbujné veselosti, zkrátka, kontrasty vystupují ostřeji,\nkolorit stává se určitějším. Jednotlivé věty sonáty\ntu nevyslovují tutéž myšlénku výrazy rozličnými,\njádrem jich jsou myšlénky pouze příbuzné, oděné\nvýrazy těmi nejrozmanitějšími.\nJežto tedy, jak již praveno, první věta tempa\nvolného zastupovala stejně allegro i adagio a ježto\ndruhá věta finále nesla na sobě poněkud i\nráz vážného menuettu, nemusiía sonáta z dob těch\nmíti více než dvě věty, jež úplně dostačovaly. A při-\ndal-li skladatel ještě větu třetí, pak nedal si s ní\nmnoho práce; v šestnácti, nejvýše v dvaceti taktech\nbujného tempa snaží se nám ukázati, jak byl rád,\nže dílo své šťastně dokončil.\nStarší sonáty prozrazují nám, kterak Haydn\nnepatrná tato díla zprvu jen pro sebe a své přátele\npsal, aniž by se byl nadál, že i po stu létech budou\nopět a opět vydávány; a pro tuto příčinu plny jsou\njakési naivnosti, ježto skladatel jich nevěděl, že\npíše je i pro obecenstvo širší. Nejsou ale nikterak\nnaivní v běžném slova toho významu; jsou to i ty\nnejvětší a nejvelikolepější věty, v nichž jest ona\nnaivnosť pouhým zapomenutím na sebe sama, obe-\ncenstvo širší a vynecháním povrchných jen efektů,\nv nichž zalíbení nalézají lidé všedního jen vzdělání\nhudebního.\nMnohé ze sonát Haydnových nejsou nikterak\ntak jemně a půvabně zaokrouhleny,. jako sonáty\nMozartovy. Teprvé později ztratily sonáty Hayde-\nnovy hrauatosť slohu ryze německého a nabyly pů-\nvabu vzorů čistě vlašských. Proto Haydn v mládí\nsvém ve svých sonátách jeví se býti mnohem muž-\nnějším, pevnějším, než Mozart, jehož skladby plny\njsou ženské takřka měkkosti; v pozdějším věku ale\nvidíme u obou mistrťi kontrasty tyto zúplna zamě-\nněné. Nezůstal tedy Haydn ve svých sonátách\n(jakož iv kvartetech a symfoniích) při směru starších\nprací svých; ano, sledujíce nit chronologického jich\npořádku, seznáme snadno, kterak umění v době od\nváiky sedmileté až ku francouzské revoluci tolik na-\nbylo pathosu a lyrického vzletu (srovnej v Holle-ho\nvydání sonát Haydnových č. 3, 11, 18 s č. 30—34);\nkterak veškeren psychologický obzor umělců stává\nse nekonečně dalekým a určitějším (srovnej č. 2,\n14, 25 se všemi svrchu uvedenými staršími soná-\ntami), hranatosť pak a omezenosť forem se vyrovnává\n(č. 15—17), kterak sonáty stávají se fantasií i ob-\nsahem bohatšími (ě. 9); zkrátka, Haydn komponuje\ns tím vědomím, že nepíše více pro obecenstvo pouze\nněmecké, ale svět o v é. To zvlášť jasně a zřetelně\nlze pozorovati na londýnských jeho symfoniích a\nkvartetech.\nKdyž v prvních desítiletích našeho století vyšlo\nv Lipsku souhrnné vydání sonát Haydnových, omlou-\nvali se vydavatelé, že skoro třicet starších sonát\nvynechali, ježto dle mínění jich jsou poněkud „za-\nstaralé\" (!). To zúplna odpovídalo despotismu, ja-\nkýmž nad vkusem obecenstva panovala tehdáž tak\nzvaná „škola romantická\". Za to ale ve Francii\njinak o starších oněch sonátách a kvartetech smý-\nšleli; nevynechaliť v souhrnném jich vydání paříž-\nském, tehdejšímu konsulovi Bonapartovi věnovaném,\nžádné z nich, vědouce dobře, že nepatrné tyto a\npřec tak svěží, fantasie plné plody musy Haydnovy\njsou a zůstanou povždy ozdobou každého vydání\nsouhrnného.\nSonáty Haydnovy velmi zřídka jak u veřejnosti,\ntak v privátných kruzích slýcháme; za příčinou toho\nuvádějí mnozí „umělci\", buď že prý jsou příliš lehké,\nnebo staré, nijak neodpovídající vkusu nynějšího\nobecenstva. Co se týče výroku prvého, slýcháme jej\nod lidí, kteří cenu nějaké skladby váží dle nesnadnosti\ninterpretování. Co se pak týče výrazu „starý\", tož\nvelmi často stává se, že starší skladby bývají plny\nmladistvého ohně, že nijak toho nezasluhují, abychom\nsnad proto, že před léty byly psány, jimi povrhali.\nBohužel ale nejsme v hudbě, kteráž za všeobecným\nvzděláním esthetickým u nás pokulhává, ještě tak\ndaleko. Velká čásf umělců a přátel uměni, povrhujíc\nskladbami nepatrnějšími a vzdor tomu geniálními,\nhoní se po komposicích pathetických, plných efektů,\nněkdy i lichých a povrchních, právě jako to bylo\ni u literátů německých v tropickém vedru doby ro-\nmantické. Kéž by jim skladby Haydnovy staly se\nobčerstvujícím pramenem, u něhož by dosáhli po-\nznání, že i mnoho nového jest zastaralým a mnohé\nstaré věčně mladým!\n(Pokračování.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-09-05-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-09-05_01#c005", "volume": "bmtnabd_1874-09-05_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "283", "page_fin": "285", "image_debut": 3, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.2.4", "titre_corps": "Z ciziny a Rakouska.", "titre_sommaire": "Z ciziny a Rakouska.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "283", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.3", "debut_caractere": 4856, "fin_caractere_exclue": 5454, "texte": "Z ciziny a Rakouska.\n\n** Z Mnichova. (Pův. dop. 26. srpna.) Od té\ndoby, co dvorní kapelník Levi sem byl povolán,\npřibývalo vždy čilejšího ruchu v zdejších poměrech\nhudebních, čehož zásluhu však nemá pouze muž\ntento, jest to spíše jakási konkurence obou prvních\nkapelníků při zdejším divadle, Wiillnera a L eviho,\nz nichž každý druhého předčíti se snaží dokonalými\na zajímavými výkony. Tak na příklad slyšeli jsme\nv měsíci květnu (mimo Rienzi-ho) veškeré zpěvohry\nRicharda Wagnera, počínaje „Hollanďanem\" až po\n„Walkyru\". „Tristana\" řídil Levi (v ohledu tom\nprvní nástupce Hanuše z Bůlovů druhým byl"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5874, "texte": "brzo na to dvorní kapelník Lassen ve Výmaře)\na sice spůsobem nad míru skvělým. „Tristan\", který\nse opět 3.a 6. září zde provozuje, zůstane povždy\nperlou zdejšího repertoiru, neb se s těží vyskytnou\njinde síly podobné jako jsou manželé Voglovi pro\nhlavní úlohy „Tristana\" a „Isoldy\". Na místo dřívější\nprimadony slč. Stehle-ovy, která se byla provdala,\nnastoupila slč. Radecke-ova, veliký to talent, která\ntéž namahavou úlohu „Brunhiidy\" ve „Valkýře*\"\npřevzala. Pro nás zájímavé jest, že slč. Radecke-ova\nmá velikou zálibu v našich národních písních, s kterými\nse pilně obírá a z nichž několik v letošních abonentních\nkoncertech král. akademie v původním znění hodlá\npřednésti. Nejzajímavější osobou při zdejší zpěvohře\njest doposud stařičký baritonista Kindermann,\njehož v skutku fenomenální hlas svou plnou sílu\na krásu si zachoval. Však i celá rodina Kinder-\nmannova zdědila po otci pěvecké nadání, jedna\ndcera nyní zpívá pohostinsku v Praze na německém\ndivadle, druhá dcera je při muichovskó zpěvohře,\na syn jeho je angažován v Hamburku. V koncertním\nsále se letos obzvláště pěstoval Brahms, o kterém\nse dlouho proslýchalo, že má převzíti místo řiditele\nkrálovské hudební školy, kteréžto místo po odchodu\nBůlova až doposud nebylo obsazeno. Brahms zde\ntéž vystoupil co pianista, hrál svůj klavírní koncert,\nkterý jest co do všeobecně hudební části mistrov-\nským dílem, méně však pianistům se líbí klavírní\nčást, která na mnoze leskem orkestru trpí. Též\nBerliozova skvělá díla orkestrální počínají se\nzde ujímati a došla jmenovitě obrovská symfonie\n„Child Harald\" letos velikého úspěchu. Mezi pianisty\nvynikal letos Hanuš Bussmeyer, který po\ndelším pobytu v jižní Americe opět sem se návrátil\na nyní povolán byl za profesora klavíru na král.\nhudební školu. Umělci tomu, který již nyní roz-\nhodně náleží mezi první zástupce svého nástroje,\nkyne zajisté skvělá budoucnost. Co koncertní zpě-\nvačka došla největší obliby slč. Meysenheymova\n(rodem pocházející z Indie), žákyně kapelníka Dessoffa\nve Vídni a nyní člen zdejšího dvorního divadla.\nPůvabným svým zpěvem, krásným, libozvučným\norgánem a velikou svou technickou dokonalostí do-\nvedla si slč. Meysenheymova vydobýti v krátké\ndobě veškeré sympathie umění milovných kruhů\nzdejších a každé její vystoupení v sále koncertním\npotkalo se s bouřlivými ovacemi.— Veliký koncert\nodbýval se v červenci, při kterém se súčastnili\ntéměř veškeří zde žijící instrumentalisté. Mohutný\nten orkestr, pozůstávající z 262 hudebníků, provedl\nmimo jiné skladby též předehru k „Meistersingrům\"\na slavnostní pochod od Mullera s mistrovskou do-\nkonalostí, která dovršila mohutný dojem tak velikého\nsboru instrumentálního. Mnoho krásného slyšeli\njsme též v koncertech, které uspořádal zdejší spolek\numělců „Tonkůnstler-Verein\". Spolek ten obral si\nza účel, předváděti obecenstvu zvláště skladby no-\nvějších mistrů, čeho je tím více zapotřebí, čím více\nsi veliké koncertní ústavy libují ve směru konser-\nvativnim. Mimo jiné skladby slyšeli jsme zde též\ntři národní písně české (v překladu našeho\nrodáka, komorního zpěváka Vialy) pro smíšeny\nsbor od zdejšího profesora Sachse upravené. Též\nnáš Smetana byl v programu zastoupen třemi\nčísly z „Prodané nevěsty\", která však bohužel pro\nochuravění tenoristy musela vypadnouti. Velikolepým\nvýkonem bylo provedení velikolepé mše do H-moJl\npro sola, dvojí sbor, orkestr a varhany od J. S.\nBacha pouze silami kr. hudební školy ve prospěch\nzřízení pomníku pro Seb. Bacha v Eisenachu. Kdo\nzná, jaké síly \"vokální vyžaduje Bach v tomto svém\narcidíle jak pro sola tak i pro sbor, ten se podiví,\nže bylo dílo to provedeno ústavem, kde práce od-\nborné nedovolují obírat se studiem neslýchané těžké\nskladby v čas obyčejného vyučování, ten i pochopi,\njak výborně je organisován vokální sbor hudební\nškoly, který v době pěti neděl a pouze v mimo-\nřádných zkouškách skladbu tuto nastudoval a do-\nkonale provedl. Zásluhu takovéto vymoženosti, jakou\nse žádný jiný ústav hudební honosit nemůže, má\njedině dvorní kapelník Wiillner, jehožto systém\nsborového zpěvu jest zajisté nejdokonalejším v tomto\noboru. Doufám, že mi ctěná redakce těchto listu po-\nskytne příležitosti, proraluviti jednou obšírněji o studiu\nse sborem dle zásad Wůllnerových, jichžto vybornost\nod znalců jest všeobecně uznána.*) Mimo Bachovy\nmše provozovala hudební škola Spohrovu „Jessondu\"\nv residečním divadle a domohla se i tímto před-\nstavením všeobecného uznání. Zbývá mi ještě se\nzmínitio velké pěvecké slavnosti, ku které přes\n5000 cizích zpěváků z celého Německa, z Rakouska,\nze Švýcara i z Ameriky se sem dostavilo. Ze by\nze spolčení takového počtů zpěváku (bylo jich\nvšeho všudy i se zdejšími právě 6000) nějaký umě-\nlecký výsledek vyplýval, toho se nadití asi nikomu\nnenapadne, neb každý snadno pochopí, že hlavním\núčelem takových sjezdů jest společné pití a vyrážení-se,\na nikoliv umělecký výkon. A v skutku, jakkoliv\nnádherná úprava skleněného paláce, který poskytuje\nasi 10.000 posluchačům místa, byla co možná pří-\nhodná, a jakkoliv program dvou koncertů obsahující\njména všelikých starších i moderních skladatelů byl\nvelmi zajímavý, přece zvukový dojem 6000 zpěváku\na tří vojenských kapel nemohl přehlušiti společnou\nzábavu a veliký šramot, v kterém si libovalo oněch\n10.000 posluchačů v ohromné té budově. Co dirigenti\nvystoupili Lachner a Wůllner z Mnichova,\ndr. Faisst ze Stuttgartu, Brambach z Bonnu,\nGrernsheim z Rotterdamu, Herbeck z Vídně,\nstařičký Mohring z Drážďan, Langer z Berlína\natd. atd. Z čísel provedených zajímala nejvíce\n„Macte imperator\" od Lachnera, lesní píseň od\nHerbecka, „Siegessang\" od Wůllnera a „Romische\nLeichenfeier\" od Grernsheima. Nejzdařilejším číslem\nslavnostního programu byl společný výlet na krásné\njezero Stahrenberské, kde se i nesčíslný počet\nMnichovanů a obyvatelů z vůkolí byl shromáždil.\nŽe při všeobecné veselosti a následkem výborného\n\n*) Velice se zajisté čtenářstvu našemu zavděčíte. Red."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "285", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4669, "texte": "bavorského sladu nechyběly i tragické episody, rozumí\nse samo sebou, tu se jeden utopil, tam jiného ranila\nmrtvice, jedna dáma vypadla z vlaku, jiná zase uho-\nřela atd. V příštích dnech sem přibude Hanuš\nz Bůlovů, by se súěastnil svadby svého bývalého\nžáka a miláčka Buonamiciho, nyní profesora na\nkonservatoři ve Florencii (jehož koncertní ouverturu\nfilharmonikové v Praze loňského roku provozovali).\n\nK. K.\n\nDle dopisu L. Ulandra.\n** Edmund Krečmer vydal v těchto dnech u\nFr. Kistnera klavírní výtah své nové opery „Die\nFolkunger\". (Cena 5 tolarů.) Jmenovaný komponista\njest rodem Cech. Mladší jeho bratr představil se\nnedávno redaktoru tohoto listu i vyžádal si od\nněho Wenzigovo libretto „Žižka před Prahou\" s do-\nvolením básníkovým ku komponování. Kada našich\nkomponistův dramatických byla by tedy opět no-\nvým údem rozmnožena. Mladistvému komponistu\npřejeme štěstí k této první jeho větší práci.\n** Vídeňská dvorní opera byla dne 15. srpna\nWagnerevým „Tannháusrem\" otevřena.\n** Berlínská dvorní opera byia dne 17. srpna\nWebrovým „Oberonem\" otevřena.\n** Adelina Patti stráví nastávající zimní saisonu\nstřídavě v Mo sk v ě a Petr ohradě a sice v prvněj-\nším městě od 7. října až do 20. listopadu, v po-\nsledním pak od 24. listopadu až ku zavření divadla\npřed velkými posty v Rusku.\n** Naehbauer vystupuje pohostinsku v Berlíně\nv divadle Krollově s velkým úspěchem. Zzláště se\nlíbí co „Postillon z Lonjumeau\" vzdor tomu, že\nv loni v též partii W a chtěl velké triumfy na\ntémže jevišti slavil!\n** Dvorní kapelník Bietz v Drážďanech slaví\nna den 31. října své 401eté jubileum co dirigent.\n** Vieuxtemps opustí na dobro Brusel a ode-\nbéře se do Paříže. Co nástupce jeho jest jmenován\nco profesor houslí na Bruselské konservatoři polský\nhouslista Věňavský.\n** Spolek hudebních skladatelů ve Francii za\npředsednictví pp. Ambr. Thomas a, H. Eebera,\nFelic. Davida, Vict Masséa a Vaucorbeila\npodal nedávno národnímu shromáždění memorandum,\nv němž si stěžuje na nynější žalostný úpadek umění\nhudebního ve Francii a na chudobu, vyžilost\na nepořádky repertoiru divadla lyrického.\nV onom memorandum žádá se větší činnosti a ráz-\nného se vzchopení ředitelstva opery comique, žádá\nse vyřízení oprav théátre lyrique na náměstí Chátelet,\nPetice ta jest ode všech známých komponistů fran-\ncouzských podepsána.\n** Varšavská divadla, jež stála posud pod do-\nhlídkou generálního gevernéra, jsou nyní odevzdána\ndohlídce ministerstva vnitra.\n** Alhambra v Londýně provedla dne 3. září\nnovou tříaktovou komickou zpěvohru: „Žena ďáblova.\"\nLibreto jest dle By r o na spraco vána odLeterriera\na Vanlova, hudba pochází od M. G. Jacobi-ho,\nřiditele orkestru téhož divadla.\n** Vídeňský mužský zpěváčky spolek nastoupil\ndne 22. srpna svou uměleckou cestu do Benátek.\nValná část příbuzných i přátel pěvců, jichž je\nv plném počtů 178, spojila se s těmito v jeden\ncelek společenský ku zajímavému tomu výletu. První\nkoncert v Benátkách dával týž spolek dne 24. srpna\nv divadle „Fenice\\\n** Umélecká pout UpsalskéhoK študentského sboru\npěveckého po krajinách severního Švédska. V minulém\nroce dávalo jedno oddělení sboru tohoto řadu kon-\ncertův ve všech větších jiho-švédských městech a sice\nve prospěch „všeobecného fondu pro vy-\nstavění společného domu studentského.\"4\nK témuž chvalnému účelu podnikl tentýž sbor i letos\npodobnou cestu, tentokráte však po severním\nŠvédsku, kterou ukončil v těchto dnech s úspěchem\nznamenitým. Na severu, kde velkolepější hudební\nudálosti nikdy se nevyskytují, byli bujaří ti pěvci\nvšude jako knížata s nejokázalejším enthusiasmem\npřijímáni, a vše obyvatelstvo hrnulo se k nim, aby\nuslyšelo svěží, mladistvou silou překypující ty\nhlasy. Pakli že byl po každé pie9e potlesk až\npřes příliš bouřlivý, přec se nedá zapříti, že výkony\njejich se musí za opravdu umělecké považovati.\nDá se tu pouze namítati, že tito mladí pěvci veškeré\ntechniky u vývinu postrádají a že jen mladistvá\nsvěžest a plnost mladých hlasů co jediné vysvětlení\nonoho kouzelného dojmu na obecenstvo sloužiti může.\nTento pěvecký sbor statných studentův Upsalských\npěstuje v převážné míře národní píseň a vedle\nté i umělé písně od nejlepších švédských komponistův.\nJest to sbor, jenž pěstuje jedině domácí živel\nhudební s horlivostí, vytrvalostí a následkem\ntoho i s úspěchy skvělými. Veškeré zpěvy přednáší\nštudentský ten sbor s nej větší jistotou a čistotou.\nVšeobecná pochvala všech znalců platila zvláště\nrázným, s ohněm provedeným vpádům jednotlivých\nhlasů i na nejobtížnějších místech. Celý pěvecký\nsbor Upsalských študentů čítá 200 junáků. Na\nletošní cestě umělecké súčastnilo se jich pouze 55.\nJich řiditelem jest dr. Aug. Forszman, hudebně\nvelenadaný, ve všech oborech vzdělaný, mladý to muž."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-09-05-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-09-05_01#c006", "volume": "bmtnabd_1874-09-05_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "283", "page_fin": "285", "image_debut": 3, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.2.4.1", "titre_corps": "** Z Mnichova. (Pův. dop. 26. srpna.) Od té", "titre_sommaire": "** Z Mnichova. (Pův. dop. 26. srpna.) Od té", "signature_source": "K. K", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "283", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.3", "debut_caractere": 4878, "fin_caractere_exclue": 5454, "texte": "** Z Mnichova. (Pův. dop. 26. srpna.) Od té\ndoby, co dvorní kapelník Levi sem byl povolán,\npřibývalo vždy čilejšího ruchu v zdejších poměrech\nhudebních, čehož zásluhu však nemá pouze muž\ntento, jest to spíše jakási konkurence obou prvních\nkapelníků při zdejším divadle, Wiillnera a L eviho,\nz nichž každý druhého předčíti se snaží dokonalými\na zajímavými výkony. Tak na příklad slyšeli jsme\nv měsíci květnu (mimo Rienzi-ho) veškeré zpěvohry\nRicharda Wagnera, počínaje „Hollanďanem\" až po\n„Walkyru\". „Tristana\" řídil Levi (v ohledu tom\nprvní nástupce Hanuše z Bůlovů druhým byl"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5874, "texte": "brzo na to dvorní kapelník Lassen ve Výmaře)\na sice spůsobem nad míru skvělým. „Tristan\", který\nse opět 3.a 6. září zde provozuje, zůstane povždy\nperlou zdejšího repertoiru, neb se s těží vyskytnou\njinde síly podobné jako jsou manželé Voglovi pro\nhlavní úlohy „Tristana\" a „Isoldy\". Na místo dřívější\nprimadony slč. Stehle-ovy, která se byla provdala,\nnastoupila slč. Radecke-ova, veliký to talent, která\ntéž namahavou úlohu „Brunhiidy\" ve „Valkýře*\"\npřevzala. Pro nás zájímavé jest, že slč. Radecke-ova\nmá velikou zálibu v našich národních písních, s kterými\nse pilně obírá a z nichž několik v letošních abonentních\nkoncertech král. akademie v původním znění hodlá\npřednésti. Nejzajímavější osobou při zdejší zpěvohře\njest doposud stařičký baritonista Kindermann,\njehož v skutku fenomenální hlas svou plnou sílu\na krásu si zachoval. Však i celá rodina Kinder-\nmannova zdědila po otci pěvecké nadání, jedna\ndcera nyní zpívá pohostinsku v Praze na německém\ndivadle, druhá dcera je při muichovskó zpěvohře,\na syn jeho je angažován v Hamburku. V koncertním\nsále se letos obzvláště pěstoval Brahms, o kterém\nse dlouho proslýchalo, že má převzíti místo řiditele\nkrálovské hudební školy, kteréžto místo po odchodu\nBůlova až doposud nebylo obsazeno. Brahms zde\ntéž vystoupil co pianista, hrál svůj klavírní koncert,\nkterý jest co do všeobecně hudební části mistrov-\nským dílem, méně však pianistům se líbí klavírní\nčást, která na mnoze leskem orkestru trpí. Též\nBerliozova skvělá díla orkestrální počínají se\nzde ujímati a došla jmenovitě obrovská symfonie\n„Child Harald\" letos velikého úspěchu. Mezi pianisty\nvynikal letos Hanuš Bussmeyer, který po\ndelším pobytu v jižní Americe opět sem se návrátil\na nyní povolán byl za profesora klavíru na král.\nhudební školu. Umělci tomu, který již nyní roz-\nhodně náleží mezi první zástupce svého nástroje,\nkyne zajisté skvělá budoucnost. Co koncertní zpě-\nvačka došla největší obliby slč. Meysenheymova\n(rodem pocházející z Indie), žákyně kapelníka Dessoffa\nve Vídni a nyní člen zdejšího dvorního divadla.\nPůvabným svým zpěvem, krásným, libozvučným\norgánem a velikou svou technickou dokonalostí do-\nvedla si slč. Meysenheymova vydobýti v krátké\ndobě veškeré sympathie umění milovných kruhů\nzdejších a každé její vystoupení v sále koncertním\npotkalo se s bouřlivými ovacemi.— Veliký koncert\nodbýval se v červenci, při kterém se súčastnili\ntéměř veškeří zde žijící instrumentalisté. Mohutný\nten orkestr, pozůstávající z 262 hudebníků, provedl\nmimo jiné skladby též předehru k „Meistersingrům\"\na slavnostní pochod od Mullera s mistrovskou do-\nkonalostí, která dovršila mohutný dojem tak velikého\nsboru instrumentálního. Mnoho krásného slyšeli\njsme též v koncertech, které uspořádal zdejší spolek\numělců „Tonkůnstler-Verein\". Spolek ten obral si\nza účel, předváděti obecenstvu zvláště skladby no-\nvějších mistrů, čeho je tím více zapotřebí, čím více\nsi veliké koncertní ústavy libují ve směru konser-\nvativnim. Mimo jiné skladby slyšeli jsme zde též\ntři národní písně české (v překladu našeho\nrodáka, komorního zpěváka Vialy) pro smíšeny\nsbor od zdejšího profesora Sachse upravené. Též\nnáš Smetana byl v programu zastoupen třemi\nčísly z „Prodané nevěsty\", která však bohužel pro\nochuravění tenoristy musela vypadnouti. Velikolepým\nvýkonem bylo provedení velikolepé mše do H-moJl\npro sola, dvojí sbor, orkestr a varhany od J. S.\nBacha pouze silami kr. hudební školy ve prospěch\nzřízení pomníku pro Seb. Bacha v Eisenachu. Kdo\nzná, jaké síly \"vokální vyžaduje Bach v tomto svém\narcidíle jak pro sola tak i pro sbor, ten se podiví,\nže bylo dílo to provedeno ústavem, kde práce od-\nborné nedovolují obírat se studiem neslýchané těžké\nskladby v čas obyčejného vyučování, ten i pochopi,\njak výborně je organisován vokální sbor hudební\nškoly, který v době pěti neděl a pouze v mimo-\nřádných zkouškách skladbu tuto nastudoval a do-\nkonale provedl. Zásluhu takovéto vymoženosti, jakou\nse žádný jiný ústav hudební honosit nemůže, má\njedině dvorní kapelník Wiillner, jehožto systém\nsborového zpěvu jest zajisté nejdokonalejším v tomto\noboru. Doufám, že mi ctěná redakce těchto listu po-\nskytne příležitosti, proraluviti jednou obšírněji o studiu\nse sborem dle zásad Wůllnerových, jichžto vybornost\nod znalců jest všeobecně uznána.*) Mimo Bachovy\nmše provozovala hudební škola Spohrovu „Jessondu\"\nv residečním divadle a domohla se i tímto před-\nstavením všeobecného uznání. Zbývá mi ještě se\nzmínitio velké pěvecké slavnosti, ku které přes\n5000 cizích zpěváků z celého Německa, z Rakouska,\nze Švýcara i z Ameriky se sem dostavilo. Ze by\nze spolčení takového počtů zpěváku (bylo jich\nvšeho všudy i se zdejšími právě 6000) nějaký umě-\nlecký výsledek vyplýval, toho se nadití asi nikomu\nnenapadne, neb každý snadno pochopí, že hlavním\núčelem takových sjezdů jest společné pití a vyrážení-se,\na nikoliv umělecký výkon. A v skutku, jakkoliv\nnádherná úprava skleněného paláce, který poskytuje\nasi 10.000 posluchačům místa, byla co možná pří-\nhodná, a jakkoliv program dvou koncertů obsahující\njména všelikých starších i moderních skladatelů byl\nvelmi zajímavý, přece zvukový dojem 6000 zpěváku\na tří vojenských kapel nemohl přehlušiti společnou\nzábavu a veliký šramot, v kterém si libovalo oněch\n10.000 posluchačů v ohromné té budově. Co dirigenti\nvystoupili Lachner a Wůllner z Mnichova,\ndr. Faisst ze Stuttgartu, Brambach z Bonnu,\nGrernsheim z Rotterdamu, Herbeck z Vídně,\nstařičký Mohring z Drážďan, Langer z Berlína\natd. atd. Z čísel provedených zajímala nejvíce\n„Macte imperator\" od Lachnera, lesní píseň od\nHerbecka, „Siegessang\" od Wůllnera a „Romische\nLeichenfeier\" od Grernsheima. Nejzdařilejším číslem\nslavnostního programu byl společný výlet na krásné\njezero Stahrenberské, kde se i nesčíslný počet\nMnichovanů a obyvatelů z vůkolí byl shromáždil.\nŽe při všeobecné veselosti a následkem výborného\n\n*) Velice se zajisté čtenářstvu našemu zavděčíte. Red."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "285", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 408, "texte": "bavorského sladu nechyběly i tragické episody, rozumí\nse samo sebou, tu se jeden utopil, tam jiného ranila\nmrtvice, jedna dáma vypadla z vlaku, jiná zase uho-\nřela atd. V příštích dnech sem přibude Hanuš\nz Bůlovů, by se súěastnil svadby svého bývalého\nžáka a miláčka Buonamiciho, nyní profesora na\nkonservatoři ve Florencii (jehož koncertní ouverturu\nfilharmonikové v Praze loňského roku provozovali).\n\nK. K."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-09-05-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-09-05_01#c007", "volume": "bmtnabd_1874-09-05_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "285", "page_fin": "285", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.2.4.2", "titre_corps": "** Edmund Krečmer vydal v těchto dnech u", "titre_sommaire": "** Edmund Krečmer vydal v těchto dnech u", "signature_source": "L. Ulandra", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "285", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.5", "debut_caractere": 410, "fin_caractere_exclue": 4669, "texte": "Dle dopisu L. Ulandra.\n** Edmund Krečmer vydal v těchto dnech u\nFr. Kistnera klavírní výtah své nové opery „Die\nFolkunger\". (Cena 5 tolarů.) Jmenovaný komponista\njest rodem Cech. Mladší jeho bratr představil se\nnedávno redaktoru tohoto listu i vyžádal si od\nněho Wenzigovo libretto „Žižka před Prahou\" s do-\nvolením básníkovým ku komponování. Kada našich\nkomponistův dramatických byla by tedy opět no-\nvým údem rozmnožena. Mladistvému komponistu\npřejeme štěstí k této první jeho větší práci.\n** Vídeňská dvorní opera byla dne 15. srpna\nWagnerevým „Tannháusrem\" otevřena.\n** Berlínská dvorní opera byia dne 17. srpna\nWebrovým „Oberonem\" otevřena.\n** Adelina Patti stráví nastávající zimní saisonu\nstřídavě v Mo sk v ě a Petr ohradě a sice v prvněj-\nším městě od 7. října až do 20. listopadu, v po-\nsledním pak od 24. listopadu až ku zavření divadla\npřed velkými posty v Rusku.\n** Naehbauer vystupuje pohostinsku v Berlíně\nv divadle Krollově s velkým úspěchem. Zzláště se\nlíbí co „Postillon z Lonjumeau\" vzdor tomu, že\nv loni v též partii W a chtěl velké triumfy na\ntémže jevišti slavil!\n** Dvorní kapelník Bietz v Drážďanech slaví\nna den 31. října své 401eté jubileum co dirigent.\n** Vieuxtemps opustí na dobro Brusel a ode-\nbéře se do Paříže. Co nástupce jeho jest jmenován\nco profesor houslí na Bruselské konservatoři polský\nhouslista Věňavský.\n** Spolek hudebních skladatelů ve Francii za\npředsednictví pp. Ambr. Thomas a, H. Eebera,\nFelic. Davida, Vict Masséa a Vaucorbeila\npodal nedávno národnímu shromáždění memorandum,\nv němž si stěžuje na nynější žalostný úpadek umění\nhudebního ve Francii a na chudobu, vyžilost\na nepořádky repertoiru divadla lyrického.\nV onom memorandum žádá se větší činnosti a ráz-\nného se vzchopení ředitelstva opery comique, žádá\nse vyřízení oprav théátre lyrique na náměstí Chátelet,\nPetice ta jest ode všech známých komponistů fran-\ncouzských podepsána.\n** Varšavská divadla, jež stála posud pod do-\nhlídkou generálního gevernéra, jsou nyní odevzdána\ndohlídce ministerstva vnitra.\n** Alhambra v Londýně provedla dne 3. září\nnovou tříaktovou komickou zpěvohru: „Žena ďáblova.\"\nLibreto jest dle By r o na spraco vána odLeterriera\na Vanlova, hudba pochází od M. G. Jacobi-ho,\nřiditele orkestru téhož divadla.\n** Vídeňský mužský zpěváčky spolek nastoupil\ndne 22. srpna svou uměleckou cestu do Benátek.\nValná část příbuzných i přátel pěvců, jichž je\nv plném počtů 178, spojila se s těmito v jeden\ncelek společenský ku zajímavému tomu výletu. První\nkoncert v Benátkách dával týž spolek dne 24. srpna\nv divadle „Fenice\\\n** Umélecká pout UpsalskéhoK študentského sboru\npěveckého po krajinách severního Švédska. V minulém\nroce dávalo jedno oddělení sboru tohoto řadu kon-\ncertův ve všech větších jiho-švédských městech a sice\nve prospěch „všeobecného fondu pro vy-\nstavění společného domu studentského.\"4\nK témuž chvalnému účelu podnikl tentýž sbor i letos\npodobnou cestu, tentokráte však po severním\nŠvédsku, kterou ukončil v těchto dnech s úspěchem\nznamenitým. Na severu, kde velkolepější hudební\nudálosti nikdy se nevyskytují, byli bujaří ti pěvci\nvšude jako knížata s nejokázalejším enthusiasmem\npřijímáni, a vše obyvatelstvo hrnulo se k nim, aby\nuslyšelo svěží, mladistvou silou překypující ty\nhlasy. Pakli že byl po každé pie9e potlesk až\npřes příliš bouřlivý, přec se nedá zapříti, že výkony\njejich se musí za opravdu umělecké považovati.\nDá se tu pouze namítati, že tito mladí pěvci veškeré\ntechniky u vývinu postrádají a že jen mladistvá\nsvěžest a plnost mladých hlasů co jediné vysvětlení\nonoho kouzelného dojmu na obecenstvo sloužiti může.\nTento pěvecký sbor statných studentův Upsalských\npěstuje v převážné míře národní píseň a vedle\nté i umělé písně od nejlepších švédských komponistův.\nJest to sbor, jenž pěstuje jedině domácí živel\nhudební s horlivostí, vytrvalostí a následkem\ntoho i s úspěchy skvělými. Veškeré zpěvy přednáší\nštudentský ten sbor s nej větší jistotou a čistotou.\nVšeobecná pochvala všech znalců platila zvláště\nrázným, s ohněm provedeným vpádům jednotlivých\nhlasů i na nejobtížnějších místech. Celý pěvecký\nsbor Upsalských študentů čítá 200 junáků. Na\nletošní cestě umělecké súčastnilo se jich pouze 55.\nJich řiditelem jest dr. Aug. Forszman, hudebně\nvelenadaný, ve všech oborech vzdělaný, mladý to muž."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-09-05-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-09-05_01#c008", "volume": "bmtnabd_1874-09-05_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "285", "page_fin": "286", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.2.5", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "285", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.5", "debut_caractere": 4671, "fin_caractere_exclue": 5293, "texte": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\nZ Bozdalovic. (Pův. dopis.) Zpěváčky\nspolek zdejší odbýval dne 30. m.m. výlet do\nblízkého Kopidlna, kde v hostinci Lolešíkově tábořil.\nPři příležitosti té zapěno několik zdařilých sborů\nvedením ochotného a zasloužilého p. Simona citu-\nplně a precisně. Bohužel požitek můj měl jen\nkrátkého trvání přál bych si býval poslechnouti\nvšecky sbory (as 80 v počtu), které zpěvácký spolek\nzdejší většinou umí skoro nazpaměť. Divím se jen\nté chvalitebné skromnosti jiný zpěvácký spolek,\nkterý zná dohromady sotva tolik sborů, co by's na\nprsty spočítal, již dávno mělkým svým repertoirem"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "286", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1578, "texte": "Tyužitkoval příjemné polechtání novinářské kritiky.\nNemohu dosti chváliti na nejvýše svědomitou a horlivou\ntakořka návštěvu zkoušek. Každý člen považuje\nzpěv co života potřebu. Kéž bychom mohli totéž\nříci o ostatních našich pěveckých jednotách!\nCo zvláštnost připomenouti sluší, že zde naopak\nobava platí o basy neboť Bůh tak chtěl kde\nVecko se narodil, má být vždy krásných, vy-\ndatných tenorů až nazbyt! Kdo ví, jest-li není zde\npole, kde se nám zrodí ještě jednou slovutný tenor!\n*** čten*-zpevácký spolek 11Podhoráku v Lišících\nuspořádá dne 12.a 13. září za příčinou svého desíti-\nletého trvání zábavu s následujícím programem:\nY sobotu dne 12. září večer o 7. hodině sejdou se\nveškeré jednoty v místnostech čten. spolku, odkud\nvyjde se v průvodu do divadla, kdež provozovati bude\nspolek ochotníků drama „Sedlák křivopřísežník\" od\nL. Grubera. Po představení volná zábava. Lístky\ndostati lze od 6. hod. v místnostech spolkových\na u kasy. V neděli dne 13. září: O 9. hod. ranní\nuvítání hostů; v 10 hod. půjde se společně do chrámu\nPáně. V 1 hod. společný oběd v místnostech pana\nKučery. Ve 3 hod. veřejné cvičení Sokola a sboru\nhasičského. Na to pěvecká produkce s následujícím\npořádkem: Chorál národa českého od K. Bendla.\nProslov slavnostní. Ouvertura „Le Calife de Bagdad'4\nod A. Boieldieu. Smíšený sbor od B. Smetany.\n„Pastýřova píseň% sbor, „Staří mládenci\", komické\nduetto s průvodem*' piana od J. Pauknera. Za\nnepříznivého počasí odbývá se produkce v místnostech\nspolkových, kdež bude o 7. hod. taneční zábava.\nVstupné pro osobu k zábavě 50 kr., pro rodinu 1 zl. 20 kr."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-09-05-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-09-05_01#c009", "volume": "bmtnabd_1874-09-05_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "286", "page_fin": "287", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.2.6", "titre_corps": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "titre_sommaire": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "286", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.6", "debut_caractere": 1580, "fin_caractere_exclue": 5393, "texte": "Zprávy z Prahy a z venkova.\n* Provedení Pendlový „Lejly\" jest určeno na\n15. t. m. Nejzdařilejší tato práce oblíbeného skla-\ndatele našeho ve svém nynějším upravení bude\núčinkovati na obecenstvo v hudebním ohledu\nzajisté co zdařilá novinka. Slušno by ovšem bylo,\naby i na zevnější úpravu opery té sl. řidi-\ntelstvo něco obětovalo. Dojem celé opery jest\nprávě vypočítán na skvělou výpravu, na zajímavé\njakož i fantastické kostumy a dekorace ze světa\norientalského. Zde může svědomitá a o zdar jakož\ni o udržení dobrého díla v repertoiru pečující správa\ndivadelní velmi mnoho ku povznešení celku přispěti,\nnejen snad ve prospěch skladatele, nýbrž hlavně\nve prospěch svůj; neboť jisto jest, že by se „LejJa\"\nv nádherném svém lesku orientálském, v bohatých\nbarvách dekorativných obrazů státi musela na zá-\nkladě výtečné své částě hudební nejpříjemnější\noperou domácí literatury hudební. Pakliže však\nchce sl. řiditelstvo celou výpravu jak se do-\nvídáme— odbýtipouhým vypráním starých, obnošených\nkostumů a oprášením plesnivých dekorac, pak by-\nchom si ve prospěch dobré věci přáli, aby se\ns dílem tím raději počkalo na dobu příznivější.\nTímto opery domácí nedůstojným vypravením se\nobecenstvo odpudí, opera se tedy jako za onoho\nčasu provede na nejvýše tři- neb čtyrykrátě a ná-\nsledkem slabé návštěvy a rozrnrzelosti pěvců opět\nzmizí. Zpěváci zapomenou po čase své partie a ztratí\nvšechnu chuť na studování proskribovaných skladeb\ndomácích vůbec. Pakliže se může „Čert na zemi*\na Offenbachovy kankaniady „Pytláci\" a „Modrovous\"\nnově, skvěle vypravit, proč se aspoň tatáž péče\nnevěnuje domácí opeře, jejíž cena umělecká jest\nvšemi znalci i obecenstvem dávno uznána?\nv\n* F. Otakar Ševčík ve spolku s výtečným čelistou\np. T. Krečmanem a skladatelem a řiditelem kůru\nv Písku p. F. Gregorou podnikli na novo po\njižních částech vlasti naší cestu uměleckou, na-\nvštívili Protivín, Vodňany, Prachatice a Netolice,\nslavíce všude výtečnou a v pravdě uměleckou hrou\nsvojí pravé triumfy. Ve Vodňanech, kde účin-\nkovali při akademii, pořádané studujícími vysokých\nškol, byla čísla jimi přednesená perlami celého\nprogramu. Sehráli před obecenstvem nejvýše vy-\nbraným serenadu L.v. Beethovena pro housle, violu\na čello s takou určitostí a precisností, jakouž jen\nod umělců tak renomovaných očekávati možno. Pan\nŠevčík hrál co číslo solové baletní fantasii Beriotovu\na p. Krečman koncert Jiřího Goltermana • jak,\no tom, tuším, netřeba mluvit, jména jich mluví\nsama za sebe. Neméně vděčné posluchačstvo nalezly\nvariace z A-dur kvartetu Beethovenova, kdež svrchu\njmenované umělce vydatně podporoval pan Jelínek,\nřiditel kůru ve Vodňanech, co druhý houslista.\n* Na výroční den úmrtí proslulého našeho skla-\ndatele církevního V. E. Horáka (dne 3. t. m.)\nsloužena byla v hlavním farním chrámu P. Marie\npřed Týnem smuteční mše, při kteréž provedeno\nbylo řízením p. Fr. Kavána Horákovo druhé rekviem\npro mužské hlasy.\n* F. Koreljv čellista, přijal opět engagement\nu z. divadla v Štýrském Hradci.\nv*\n* Kiditelům kůru patronátu pražského bylo\nc. k. místodržitelstvím ve srozumění s kníž. arcib.\nkonsistoří povoleno, aby dostávali měsíční své platy\nne jako dosud v dekursivních, nýbrž budoucně vždy\nv předběžných částkách, dále aby jim vždy\nbylo i přibytečné v oněch měsících vyplaceno, na něž\nterminy činžovní právě připadají.\n* Minulou neděli navštívili chrám sv. Vojtěcha,\naby si poslechli, jakým směrem bére se na tamnějším\nkůru reforma hudby chrámové vedením p. profesora\nFoerstra, následující pánové: P. Konrád, ko-\noperátor z Tábora, Josef Holuška, řiditel kůru\nv Českém Dubu, prof. Černý z Petrohradu a Jos.\nMuchka, řiditel kůru v Týnci u Klatov.\n* Z Vodňan. Velkolepý koncert zde uspořá-\ndali v neděli dne 30. m.m. študující vysokých\nškol za spoluúčinkování p. Otokara Ševčíka, kon-\ncertního mistra a člena carské kapely v Petrohradě,"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "287", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 4685, "texte": "p. Th. Krečmana, výtečného čellisty, p. Fr. Gregory,\numělce na kontrabas, p. Hynka Jelínka, virtuosa\nna housle (řiditele kůru ve Vodňanech,) tenoristy\np. Jana Trochlila, zpěv. spolku a četného sboru\ndám a pánů. Čistý výnos věnován fondu stipen-\ndijnímu.\n* Z Chlumce nad Cidlinou. (Pův.dop.) Slavnost\nodhalení pomníku Klicperova děla se, jak\nvšeobecně známo, spůsobem genia Klicperova dů-\nstojným i bylo by zbytečno, chtíti se o popsání\nslavnosti té v těchto listech šířiti, hledíce k obšírným\nzprávám, které již denníky naše v té příčině\npřinesly. Chci se pouze na popsání hudební části\njejí obmeziti a úplný seznam jednot a deputací\npěveckých spolků podati. Sůčastnily se slavnosti\nnaší následující jednoty dívčí a smíšené: „Libuše\"\nze Žiželic/ „Ludmila\" z Pardubic, „Ludiše\" z Jičína,\n„Beseda\" z Prahy, „Libuše\" z Josefova, „Božena\"\nz České Skalice, „Ludiše\" z Králové Dvora, „Vesna\"\nz Hořic, smíšený pěvecký spolek z Nové Paky,\n„Cidlina\" z Chlumce. Z mužských pěveckých spolků:\n„Lubor\" z Nového Bydžova, „Hlasoň\" z Nové Paky,\n„Vlastimil\" z Kuklen, „Čech\" ze Žiželic, „Ratiboř\"\nz Hořic, „Slavjan\" z Hradce Králové, „Hanka\" ze\nSmiřic, „Zvonař\" z Drahoraze, zpěvácký spolek\nz Přelouče, „Tyl\" z Kutné Hory, „Dobroslav\"\nz Kolína, „Zvukobor\" z Chocně, „Hlahoi\" z Králova\nMěstce, „Velký Poděbrad\" z Poděbrad, „Lubor\"\nz Jičína, „Záboj\" z Králové Dvora a „Boleslav\"\nz Mladé Boleslavi. Skoro všecky spolky byly většinou\nsvých členů zastoupeny i byl to zajisté imposantní\nprůvod, když pěvecké jednoty z budovy školní se\nsvými prápory na „Turovku\" se übíraly. Nejskvě-\nlejším momentem slavnostním byla zajisté vzorně\npřednesená kantáta pro mužský sbor z péra\nnašeho Bendla, vedena p. řiditelem V. Laňarem.\nVýbor zaslal kantátu tu všem jednotám, jež súčastnění\nsvé byly opověděly, a účinek byl velikolepý. Na\n200 pěvců spojilo tu své hlasy v jeden mohutný\nproud zvukový, jehož harmonické střídání mocně\nsrdce všech přítomných dojímalo. Solovou čásť\nv střední větě sboru zapěly velmi něžně vybrané\nsíly všech pěveckých jednot. Po odhalení pomníku\npřednesena byla kantáta pro smíšený sbor\nod Jos. Maláta, učitele v Hořicích. Sbor tento\njest velice melodický a proto i širšímu obecenstvu\nhudby neznalému velmi přístupný. Jestliže hned\nv sobotu sbor tento pouze domácími spolky „Klicperou\"\na „Cidlinou\" přednešený takový dojem v obecenstvu\nvyvolal, že v hlučný potlesk vypuklo, byl účinek\njeho v den slavnosti, kdy veškeré spolky se sůčastnily,\ndaleko velikolepější. Sbor tento řídil s chval nou\nznalostí a obratností pan skladatel sám. Čísla\nprogramu zábavy odpolední tvořily sbory,\nkteré v zimních zábavách „Hlaholu\" a jiných pěv.\nspolků úspěchu došly. Bylyť to sbory mužské:\n„Bětulinka\" od Nesvadby, „Česká muzika\" od Lva,\n„Poslední sklenka\" od Pauknera, pak sbory smí-\nšené: „Brouk a růže\" od Veita, „Návrat plavců\"\nod Bažina a „Krádež\" od Blodka. Ze sborů těchto\npřednesena pouze „Bětulinka\", pak „Brouk a růžeíc\na „Návrat plavců\" za přispění dívčího pěveckého\nspolku „Libuše\" z Pardubic, kterýžto spolek nejenom\nsbory slavnostní, nýbrž i ostatní výborné nastudovány\nměl. Sbory ty, ač pečlivě nastudované i přednesené,\nneměly přece žádoucího úspěchu, neboť nebylo pro\nprodukci ani příznivého místa, ano i za nastalého\nvětru počasí produkci pod šírým nebem valně ne-\nsloužilo a proto od přednešení ostatních čísel pro-\ngramu bylo upuštěno. Bratrský spolek Novopacký\n„Hlasoň\" s pěveckou jednotou „Čech\" ze Ziželie\nzapěly vzorně mužský sbor „Naše hory\" od řiditele\n„Hlasoně\" pana Fr. Záhorského z Nové Paky,\nza jehož vzletné provedení se jim hlučné pochvaly\ndostalo. Výborný výsledek všech během slavnosti\npřednesených sborů dlužno na prvním místě při-\npočíst! p. V. Lanařovi, řiditeli obecných škol\nchlumeckých, který v době, kdy oba zpěváčtí spolkové\nod svých řiditelů pro malicherné příčiny opuštěny,\njižjiž rozpadnutím hrozily, sám ve cvičení i řízení\nsborů se uvázal. Kéž by i dále ku blahu pěveckých\njednot působiti chtěl! Rovněž i bratrským pě-\nveckým jednotám a jich cvičitelům plná chvála\npřisluší, neboť pouze jich přičiněním po jediné\nspolečné zkoušce sbory korektně byly provedeny.\nNelze též mlčením pominouti zásluhy řiditele kůru\npana učitele J. Vokrouhleckého, jakou sobě\ndobyl řízením slavnostní mše do b-dur od\nCzaskovského, při slavnosti sobotní za spoluúčinkování\nvůkolních pánů učitelů. Čásť orkestrální obstarala\nprvní cenou poctěná kapela „Sokola\" Kolínského,\nosobním řízením pana Kmocha. Přednášky její\ndošly zasloužené pochvaly, zejména zastaveníčko\npři pochodňovém průvodu (u rodného domku Klic-\nperova), pak slavnostní instrumentální předehra od\nTittla před slavnostním představením. Při nedělním\nkoncertu řadila se důstojně ke kapele Kolínské\nkapela „Sokola\" Jičínského."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-09-05-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-09-05_01#c010", "volume": "bmtnabd_1874-09-05_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "287", "page_fin": "287", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.2.7", "titre_corps": "Listárna redakce.", "titre_sommaire": "Listárna redakce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "287", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.7", "debut_caractere": 4687, "fin_caractere_exclue": 5015, "texte": "Listárna redakce.\nP. R. A. Srdečné díky. Pošleme co nejdříve.\nP. F. B. S díky jsme obdrželi. Prosíme za dálsí zásilku.\nP. V. St. Jsme Vám upřímným díkem zavázáni. Račte\nčastěji na nás si vzpomenouti.\nP. J. K.v H. Použili jsme milerádi.\nP. O. 11. Mnoho zdaru Vám přejeme v novém Vašem po-\nstavení. Očekáváme od Vás brzkých zpráv."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "281", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.1", "texte": "Památné dni hudební.\n\n5. září 1775 * Frant. Weiss, prof. pozaunu na konservatoři\npražské v Kozlech (u Loun).\n„ „ 1791* Jak. Meyerbeer, operní sklad. v Berlíně.\n„ „ 1820 *L.Koh 1 e r, sklad., hud. spisovatel a pedagog\nv BrunŠviku.\n6. „ 1781* A. Diabelli, sklad. v Mattsee u Solnohradu,\na\" „ 1781* Vine. Novello, angl. skladatel v Londýně.\n* \" 1791 I. prov. Mozartovy zpěvohry „Kouzelná\nflétna\" ve Vídni.\n„ „ 1806 *Jo s. Procházka, skladatel v Domašmě.\n„ „ 1815 *K. Kontski, houslista v Krakově.\n7. „ 1819 fJ. L. Dup ort, výb. cell. a sklad. v Paříži.\n8. „ 1760 *M. L. Cherub in i, slovut. sklad. veFlorencii.\n„ 1822 f Jos. K. Ambrož, op. zpěv. a sklad, písní\nv Berlíně (nar. 6. května 1759 v Krumlově).\n„ „ 1822 * Vácsl. Růžička, výtečný varh. a sklad.\nv Jarměřicích (na Moravě).\n„ „ 1842 *Antonín Dvořák, sklad. v Nelahozevsi.\n„ „ 1356 fJo s. Spanner, flétista v Praze.\n9. „ 1869 f Otto Jahn, hudební spisovatel biograf\nMozartův v Gottingách.\n10. „ 1687 f Šimon Sechter, sklad, a theor. —ve Vídni.\n11. „ 1737* Jo s. Mich. Haydn, slovutný skladatel\nv Roravě (v Uhrách).\n„ „ 1807 *Hy nekLachner, sklad. vßainu(vßavořích).\n„ 1825 *dr. Edv. Hanslík, hud. spis. v Praze.\n\nHudba v XI., XII. a XIII. století.\n(Dle Coussemakera „histoire de Tharmonie au moyen ageu\n„Sriptores de musica medii aeviu a „I'art harmonique aux XII. et\nXIII. siéclesu.)\nŽádné umění nehonosí se literaturou tak starou,\nbohatou i rozmanitou, jako hudba. Encyklopedické\ntoto umění jež se dotýká všech odvětví činnosti\nduševní: fysiky mateřielním svým živlem, zvukem;\nbohoslužby velikou mocí nad lidskou myslí; litera-\ntury úzkou svou souvislostí s básnictvím honosí se\npředností vzácnou, že pohádalo nejslovutnější my-\nslitele všech věků, Platona, Aristotelesa, Augustina,\nRousseau-a k vypátrání svých tajemství.\nOd znamenitého spisovatele hudebního Aristo-\nxena, jenž byl současníkem Alexandra velikého\n(330 před Kristem) až na naši dobu, každé století\npřičinilo svým příspěvkem k této nesmírně bohaté lite-\nratuře a hudební věda jediná mezi všemi ostatními\nvědami těšila se neobyčejnému tomu štěstí, že nikdy,\nani v nejsmutnějších pro kulturu duševní dobách,\nnezůstala úplně státi, ba tvrditi lze, že v tomto oboru\nnení žádué mezery mezi pohanskými doby dávno-\nvěkými a světem křesťanským. /Spojujícím článkem\nmezi oběma těmito velikými epochami hudebními\njest Boetius (500 po Kr.), nešťastný ministr Theodo-\nricha, krále Gotbův.*) Slovutný tento spisovatel, je-\nbožto spisy o hudbě pojednávající podávají ještě\nvěrný obraz staré theorie řecké, žil skoro současně\nse svatým Řehořem, představitelem všenárodm a\npraktické hudby církevní. V následujících dvou stoletích\ntrochu klesá tvůrčí síla, aniž by zcela se byla za-\nstavila, avšak ku konci IX. století opět počíná nový\nruch se vyvinovat!; v XI. století konečně vystupuje\ncelá řada znamenitých theoretikův, Guido z Arezza\nv jich čele a od té doby objevuji se v tomto oboru\nvždy nová jména až na dobu nejnovějši.\nAby sobě laskavé naše Čtenářstvo učiniti mohlo\npojem o veliném bohatství bibliografie hudební, kte-\nrouž máme po ruce, budiž podotknuto, že sbírky,\nuveřejněné Meibomem, Gerbertem a Coussemakerem\nobsahují 75 původních spisů o hudbě starého a\nstředověku; a kdož ví, jak vzácné rukopisy ještě\nv různých knihovnách dosud odpočívají neodkryty ?\nPři tak velikém množství spisů o hudbě . po-\njednávajících mnohý by ovšem mohl miti pevně za to,\nže známe dějiny umění hudebního až do nejmenšich\npodrobností; bohužel však nám k tomu schází ještě\nvelice mnoho, bohužel je ještě mnoho mezer nevy-\nplněných, neznámých, nesrozumitelných dob, neboť\npřekroěíme-li z oboru hudební nauky, z theorie\nk živému, praktickému umění, tu pojednou mění se\n\n*) Boetius byl r. 524, obžalován byv z zrádných piklů,\nodpraven v Pavii. Red."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "282", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.2", "texte": "celý obraz i potkáváme se zde s největší chudobou.\nLiteratura starých věků chová sama v sobě\nslavnou svoji historii; dějiny výtvarného umění mo-\nhou býti na jisto postaveny pomocí pomníků a ze\nstarých věků nám zachovaných zřícenin a pozůstatků.\nDějiny umění hudebního naleznouti však lze jen\nv knihách ai tam, kde myslíš, že šťastně jsi po-\nstihl umělecké dílo nějaké, nenalezneš než speku-\nlativní theorii anebo všeobecné rozumování filoso-\nfické: umělecké dílo, vyjímaje některé výtvory z re-\nlativně moderní doby, žádné nás nedošlo.\nCo se přede vším týče hudby starého věku, čí-\ntáme v celku jen velmi skrovný počet nápěvů,\nz nichžto pouze u jediného lze míti za to, že po-\nchází z dob předkřesťanských, jest to zbytek pythické\nody Pindarovy; konečně malé pojednání nejmeno-\nvaného, kteréž uveřejnili Vincent a Bellermann, jak\nse zdá, úryvek to nějakého návodu ku hře na ně-\njakém nástroji hudebním. Vzácný tento zbytek obsa-\nhuje rozličná cvičení pro začátečníky a končí 12ti-\ntaktovou melodií instrumentální. To je veškerý\nodkaz, nám zůstavený z dob pohanských.\nPrvní památky umění hudebního z dob\nkřesťanských objevují se okolo r. 900; zde však\nnám co činiti jest s neurčitým, nejasným písmem\nnotovým, ježto důkladně rozluštiti sotva kdy bude\nlze; míníme tak zvané neumy. Vyjímaje některé\núryvky latinským písmem notovým, t. j. písmenami\nlatinskými psané, nelze nám z hudebních prací\nGuidona z Arezza ničeho čisti. V starožitných těchto\nzbytcích umění západního výhradně zastoupena jest\npouze hudba liturgická, církevní zpěv římský;\nvícehlasá díla většího objemu nevyskytují se před\nXII. stoletím, všechny podobné práce z dřívějších\ndob nejsou než krátké příklady, porůznu v pojedná-\nních mnicha Hucbalda, Guidona a bezprostředních\njich nástupců se nalézající.\nZ uvedeného vysvítá, že současný vývin hudební\ntheorie a praxe nelze sledovati a ustanoviti dříve,\naž teprv rokem 1100 počínaje. Avšak máme snad\nproto zříci se vší naděje, že bude kdy lze rozší-\nřiti naše vědomosti o dřívějším stavu našeho umění?\nNejsme dokonce toho mínění, neboť za našich dnů\npovznesla se věda historická měrou tak překvapu-\njící, že nesmíme ztráceti naděje, že jednoho dne\nozářeno bude jasným světlem, co ještě zastřeno\nhustou temnotou. Vždyť vidíme hudbu starořeckou,\nobor to, nepřístupný dosud většímu obecenstvu, jenž\nnáležel jen několika málo filologům, v nejnovější\ndobě již v zcela novém světle, co mužové jako\nFortlage, Vincent, Bellermann a zejména Rudolf\nWestphal důkladná svá bádání v tomto oboru uve-\nV • • 1 •\nrejnili.\nDalšího světla v tomto oboru kyne nám z dál-\nšího studium církevního zpěvu římského, jakmile\ntento stane se předmětem ryze vědeckého bádání;\ndoba ta snad již není tak daleka, že přikročeno\nbude k důkladnému proskoumání antifonáře a gra-\ndualu sv. Řehoře a poznání melodických elementů,\njež bohaté tyto sbírky chovají. Snad že jednou\nučenci v tom neb onom hymnu církevním poznají\nněkterý z znamenitých „nomů\" Olympusových, které\nprozpěvovány byly při náboženských slavnostech\nstarých Hellenů. *)\nViděli jsme právě, že hudební ruch křesťanských\nzemí západních stopovati lze v celém jeho rozsahu\ntepi*v počínaje XII. stoletím, což hlavně jest vý-\nsledkem jedné z nejnovějších vymožeností hudební\narcháologie a skoro jedině zásluhou Coussemake-\nrovou.**)\nDosud panovalo úplné šero pokud se týče doby\npředrenaissanční, ač nebyly neznámy spisy nejslo-\nvutuějších theoretikův pozdějšího středověku, zejména\nze znamenité sbírky opata Gerberta „Seriptores\necclesiastici de musica sacra potissimum,\" kteráž za-\nhájila novou éru vědeckých studií hudebních. Přec\nvšak nedostalo se množství důležitých manuskriptů\ndo veřejnosti, neboť Gerbert na př. přijal jen theo-\nretická díla do své sbírky. Z polyfonních skladeb\ndřevních těchto dob známo bylo pouze několik\núryvků, v časopisech uveřejněných, nad to ještě\nvětším dílem povrchně aneb chybně podaných.\nCoussemakrovi náleží zásluha, že první uvedl\nsvětlo v hudební umění středověké a z různých\njeho stran a dle požadavků moderní vědy je objasnil.\nNejprvé uveřejnil sedm rukopisů z XI., XII. a XIII.\nstoletí ve své „historii harmonie v středověku,\" díle\nto vážném a znamenitém. Dále uveřejnil převzácnou\nsbírku spisovatelů, pojednávajících o hudbě středo-\nvěku, doplniv takto a na mnoze i opraviv Gerber-\ntovo svrchu dotčené dílo. V důležité této sbírce,\nkteréžto vydána tiskem teprv první polovice, nalézá\nse znamenitý, ještě nikde neuveřejněný traktat Je-\nronýma Moravského, dílo to, kteréž samo o\nsobě tvoří takřka jakousi encyklopedii XIII. století. ***)\nDále zde nacházíme pojednání Jeana de Garlande,\nPseudo-Aristotelesa, obou Franconů (Kolínského a Pa-\nřížského), anglických theoretiků Waltera Odingtona,\nRoberta de Handlo, Jean Hanboyse a jiných méně\nzávažných.\nPoslední svou prací konečně: „Umění harmonie\nv XII. a XIII. věku\" dovršil Coussemaker veliký\nsvůj úkol. Dílo toto obsahuje 50 skladeb dvou-, tří-\na čtyrhlasých z znamenitého rukopisu Montpellierova,\nnejstarší to příklad mensurální hudby a „discantus-u\",\nna nás došlý.\n(Pokračování.)\n\n*) Z Plutarcha víme zcela jistě, že některé nápěvy, jež při-\npisovány byly Olympusovy, ještě ku konci I.a na za-\nčátku 11. století povKristu prozpěvovány byly při nábo-\nženských obřadech Reků.\n**) Charles Ed.Henri de Coussemaker (nar. v bailieul\nr. 1795) náleží k nejslovutnějším badatelům hudebním a\nzískal si zejména četnými svými spisy o hudbě středo-\nvěké nesmrtelných zásluh o dějepis hudební. Red.\n***) Jeroným Moravský, současník sv. Tomáše z Aquinu,\nbyl mnich řádu Dominikánského a rodák Moravský. Žil\nv klášteře u sv. Jakuba v Paříži. Rukopis znamenitého\njeho traktátu nalézá se v cis. knihovně v Paříži. Muž\ntento zasluhuje, aby učenost jeho veliká byla i u nás ná-\nležitě oceněna i neopomineme svým časem sděliti o něm\nněco více čtenářstvu našemu. Red."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "283", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.3", "texte": "Čtyři slovutní mistři skladby\nklavírní.\nIII. Sonáty Haydnovy.\n(Pokračování.)\nV starších sonátách mistra Haydena bývá první\nvětou obyčejně nějaké vážně a široce se proudící\nmoderato, plno pathosu a velikých efektů, všelikými\nozdůbkami koloraturními vyšňořené. Allegro a adagio\nje v této první větě jaksi sloučeno v jedno. V do-\nbách dřívějších, jmenovitě u Vlachů, nelišila se so-\nnáta v jednotlivých částech svých valně co do vý-\nrazu myšlének. Rozličné věty v ní vyslovovaly tutéž\nmyšlénku, tutéž náladu duševní, jenom, abych tak\nřekl, každá jinými slovy. Za časů Haydnových a\nMozartových ale nalézáme již v adagiu sonáty více\npathosu a sentimentálnosti, v allegru více svěžesti a\nbujné veselosti, zkrátka, kontrasty vystupují ostřeji,\nkolorit stává se určitějším. Jednotlivé věty sonáty\ntu nevyslovují tutéž myšlénku výrazy rozličnými,\njádrem jich jsou myšlénky pouze příbuzné, oděné\nvýrazy těmi nejrozmanitějšími.\nJežto tedy, jak již praveno, první věta tempa\nvolného zastupovala stejně allegro i adagio a ježto\ndruhá věta finále nesla na sobě poněkud i\nráz vážného menuettu, nemusiía sonáta z dob těch\nmíti více než dvě věty, jež úplně dostačovaly. A při-\ndal-li skladatel ještě větu třetí, pak nedal si s ní\nmnoho práce; v šestnácti, nejvýše v dvaceti taktech\nbujného tempa snaží se nám ukázati, jak byl rád,\nže dílo své šťastně dokončil.\nStarší sonáty prozrazují nám, kterak Haydn\nnepatrná tato díla zprvu jen pro sebe a své přátele\npsal, aniž by se byl nadál, že i po stu létech budou\nopět a opět vydávány; a pro tuto příčinu plny jsou\njakési naivnosti, ježto skladatel jich nevěděl, že\npíše je i pro obecenstvo širší. Nejsou ale nikterak\nnaivní v běžném slova toho významu; jsou to i ty\nnejvětší a nejvelikolepější věty, v nichž jest ona\nnaivnosť pouhým zapomenutím na sebe sama, obe-\ncenstvo širší a vynecháním povrchných jen efektů,\nv nichž zalíbení nalézají lidé všedního jen vzdělání\nhudebního.\nMnohé ze sonát Haydnových nejsou nikterak\ntak jemně a půvabně zaokrouhleny,. jako sonáty\nMozartovy. Teprvé později ztratily sonáty Hayde-\nnovy hrauatosť slohu ryze německého a nabyly pů-\nvabu vzorů čistě vlašských. Proto Haydn v mládí\nsvém ve svých sonátách jeví se býti mnohem muž-\nnějším, pevnějším, než Mozart, jehož skladby plny\njsou ženské takřka měkkosti; v pozdějším věku ale\nvidíme u obou mistrťi kontrasty tyto zúplna zamě-\nněné. Nezůstal tedy Haydn ve svých sonátách\n(jakož iv kvartetech a symfoniích) při směru starších\nprací svých; ano, sledujíce nit chronologického jich\npořádku, seznáme snadno, kterak umění v době od\nváiky sedmileté až ku francouzské revoluci tolik na-\nbylo pathosu a lyrického vzletu (srovnej v Holle-ho\nvydání sonát Haydnových č. 3, 11, 18 s č. 30—34);\nkterak veškeren psychologický obzor umělců stává\nse nekonečně dalekým a určitějším (srovnej č. 2,\n14, 25 se všemi svrchu uvedenými staršími soná-\ntami), hranatosť pak a omezenosť forem se vyrovnává\n(č. 15—17), kterak sonáty stávají se fantasií i ob-\nsahem bohatšími (ě. 9); zkrátka, Haydn komponuje\ns tím vědomím, že nepíše více pro obecenstvo pouze\nněmecké, ale svět o v é. To zvlášť jasně a zřetelně\nlze pozorovati na londýnských jeho symfoniích a\nkvartetech.\nKdyž v prvních desítiletích našeho století vyšlo\nv Lipsku souhrnné vydání sonát Haydnových, omlou-\nvali se vydavatelé, že skoro třicet starších sonát\nvynechali, ježto dle mínění jich jsou poněkud „za-\nstaralé\" (!). To zúplna odpovídalo despotismu, ja-\nkýmž nad vkusem obecenstva panovala tehdáž tak\nzvaná „škola romantická\". Za to ale ve Francii\njinak o starších oněch sonátách a kvartetech smý-\nšleli; nevynechaliť v souhrnném jich vydání paříž-\nském, tehdejšímu konsulovi Bonapartovi věnovaném,\nžádné z nich, vědouce dobře, že nepatrné tyto a\npřec tak svěží, fantasie plné plody musy Haydnovy\njsou a zůstanou povždy ozdobou každého vydání\nsouhrnného.\nSonáty Haydnovy velmi zřídka jak u veřejnosti,\ntak v privátných kruzích slýcháme; za příčinou toho\nuvádějí mnozí „umělci\", buď že prý jsou příliš lehké,\nnebo staré, nijak neodpovídající vkusu nynějšího\nobecenstva. Co se týče výroku prvého, slýcháme jej\nod lidí, kteří cenu nějaké skladby váží dle nesnadnosti\ninterpretování. Co se pak týče výrazu „starý\", tož\nvelmi často stává se, že starší skladby bývají plny\nmladistvého ohně, že nijak toho nezasluhují, abychom\nsnad proto, že před léty byly psány, jimi povrhali.\nBohužel ale nejsme v hudbě, kteráž za všeobecným\nvzděláním esthetickým u nás pokulhává, ještě tak\ndaleko. Velká čásf umělců a přátel uměni, povrhujíc\nskladbami nepatrnějšími a vzdor tomu geniálními,\nhoní se po komposicích pathetických, plných efektů,\nněkdy i lichých a povrchních, právě jako to bylo\ni u literátů německých v tropickém vedru doby ro-\nmantické. Kéž by jim skladby Haydnovy staly se\nobčerstvujícím pramenem, u něhož by dosáhli po-\nznání, že i mnoho nového jest zastaralým a mnohé\nstaré věčně mladým!\n(Pokračování.)\n\nZ ciziny a Rakouska.\n\n** Z Mnichova. (Pův. dop. 26. srpna.) Od té\ndoby, co dvorní kapelník Levi sem byl povolán,\npřibývalo vždy čilejšího ruchu v zdejších poměrech\nhudebních, čehož zásluhu však nemá pouze muž\ntento, jest to spíše jakási konkurence obou prvních\nkapelníků při zdejším divadle, Wiillnera a L eviho,\nz nichž každý druhého předčíti se snaží dokonalými\na zajímavými výkony. Tak na příklad slyšeli jsme\nv měsíci květnu (mimo Rienzi-ho) veškeré zpěvohry\nRicharda Wagnera, počínaje „Hollanďanem\" až po\n„Walkyru\". „Tristana\" řídil Levi (v ohledu tom\nprvní nástupce Hanuše z Bůlovů druhým byl"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "284", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.4", "texte": "brzo na to dvorní kapelník Lassen ve Výmaře)\na sice spůsobem nad míru skvělým. „Tristan\", který\nse opět 3.a 6. září zde provozuje, zůstane povždy\nperlou zdejšího repertoiru, neb se s těží vyskytnou\njinde síly podobné jako jsou manželé Voglovi pro\nhlavní úlohy „Tristana\" a „Isoldy\". Na místo dřívější\nprimadony slč. Stehle-ovy, která se byla provdala,\nnastoupila slč. Radecke-ova, veliký to talent, která\ntéž namahavou úlohu „Brunhiidy\" ve „Valkýře*\"\npřevzala. Pro nás zájímavé jest, že slč. Radecke-ova\nmá velikou zálibu v našich národních písních, s kterými\nse pilně obírá a z nichž několik v letošních abonentních\nkoncertech král. akademie v původním znění hodlá\npřednésti. Nejzajímavější osobou při zdejší zpěvohře\njest doposud stařičký baritonista Kindermann,\njehož v skutku fenomenální hlas svou plnou sílu\na krásu si zachoval. Však i celá rodina Kinder-\nmannova zdědila po otci pěvecké nadání, jedna\ndcera nyní zpívá pohostinsku v Praze na německém\ndivadle, druhá dcera je při muichovskó zpěvohře,\na syn jeho je angažován v Hamburku. V koncertním\nsále se letos obzvláště pěstoval Brahms, o kterém\nse dlouho proslýchalo, že má převzíti místo řiditele\nkrálovské hudební školy, kteréžto místo po odchodu\nBůlova až doposud nebylo obsazeno. Brahms zde\ntéž vystoupil co pianista, hrál svůj klavírní koncert,\nkterý jest co do všeobecně hudební části mistrov-\nským dílem, méně však pianistům se líbí klavírní\nčást, která na mnoze leskem orkestru trpí. Též\nBerliozova skvělá díla orkestrální počínají se\nzde ujímati a došla jmenovitě obrovská symfonie\n„Child Harald\" letos velikého úspěchu. Mezi pianisty\nvynikal letos Hanuš Bussmeyer, který po\ndelším pobytu v jižní Americe opět sem se návrátil\na nyní povolán byl za profesora klavíru na král.\nhudební školu. Umělci tomu, který již nyní roz-\nhodně náleží mezi první zástupce svého nástroje,\nkyne zajisté skvělá budoucnost. Co koncertní zpě-\nvačka došla největší obliby slč. Meysenheymova\n(rodem pocházející z Indie), žákyně kapelníka Dessoffa\nve Vídni a nyní člen zdejšího dvorního divadla.\nPůvabným svým zpěvem, krásným, libozvučným\norgánem a velikou svou technickou dokonalostí do-\nvedla si slč. Meysenheymova vydobýti v krátké\ndobě veškeré sympathie umění milovných kruhů\nzdejších a každé její vystoupení v sále koncertním\npotkalo se s bouřlivými ovacemi.— Veliký koncert\nodbýval se v červenci, při kterém se súčastnili\ntéměř veškeří zde žijící instrumentalisté. Mohutný\nten orkestr, pozůstávající z 262 hudebníků, provedl\nmimo jiné skladby též předehru k „Meistersingrům\"\na slavnostní pochod od Mullera s mistrovskou do-\nkonalostí, která dovršila mohutný dojem tak velikého\nsboru instrumentálního. Mnoho krásného slyšeli\njsme též v koncertech, které uspořádal zdejší spolek\numělců „Tonkůnstler-Verein\". Spolek ten obral si\nza účel, předváděti obecenstvu zvláště skladby no-\nvějších mistrů, čeho je tím více zapotřebí, čím více\nsi veliké koncertní ústavy libují ve směru konser-\nvativnim. Mimo jiné skladby slyšeli jsme zde též\ntři národní písně české (v překladu našeho\nrodáka, komorního zpěváka Vialy) pro smíšeny\nsbor od zdejšího profesora Sachse upravené. Též\nnáš Smetana byl v programu zastoupen třemi\nčísly z „Prodané nevěsty\", která však bohužel pro\nochuravění tenoristy musela vypadnouti. Velikolepým\nvýkonem bylo provedení velikolepé mše do H-moJl\npro sola, dvojí sbor, orkestr a varhany od J. S.\nBacha pouze silami kr. hudební školy ve prospěch\nzřízení pomníku pro Seb. Bacha v Eisenachu. Kdo\nzná, jaké síly \"vokální vyžaduje Bach v tomto svém\narcidíle jak pro sola tak i pro sbor, ten se podiví,\nže bylo dílo to provedeno ústavem, kde práce od-\nborné nedovolují obírat se studiem neslýchané těžké\nskladby v čas obyčejného vyučování, ten i pochopi,\njak výborně je organisován vokální sbor hudební\nškoly, který v době pěti neděl a pouze v mimo-\nřádných zkouškách skladbu tuto nastudoval a do-\nkonale provedl. Zásluhu takovéto vymoženosti, jakou\nse žádný jiný ústav hudební honosit nemůže, má\njedině dvorní kapelník Wiillner, jehožto systém\nsborového zpěvu jest zajisté nejdokonalejším v tomto\noboru. Doufám, že mi ctěná redakce těchto listu po-\nskytne příležitosti, proraluviti jednou obšírněji o studiu\nse sborem dle zásad Wůllnerových, jichžto vybornost\nod znalců jest všeobecně uznána.*) Mimo Bachovy\nmše provozovala hudební škola Spohrovu „Jessondu\"\nv residečním divadle a domohla se i tímto před-\nstavením všeobecného uznání. Zbývá mi ještě se\nzmínitio velké pěvecké slavnosti, ku které přes\n5000 cizích zpěváků z celého Německa, z Rakouska,\nze Švýcara i z Ameriky se sem dostavilo. Ze by\nze spolčení takového počtů zpěváku (bylo jich\nvšeho všudy i se zdejšími právě 6000) nějaký umě-\nlecký výsledek vyplýval, toho se nadití asi nikomu\nnenapadne, neb každý snadno pochopí, že hlavním\núčelem takových sjezdů jest společné pití a vyrážení-se,\na nikoliv umělecký výkon. A v skutku, jakkoliv\nnádherná úprava skleněného paláce, který poskytuje\nasi 10.000 posluchačům místa, byla co možná pří-\nhodná, a jakkoliv program dvou koncertů obsahující\njména všelikých starších i moderních skladatelů byl\nvelmi zajímavý, přece zvukový dojem 6000 zpěváku\na tří vojenských kapel nemohl přehlušiti společnou\nzábavu a veliký šramot, v kterém si libovalo oněch\n10.000 posluchačů v ohromné té budově. Co dirigenti\nvystoupili Lachner a Wůllner z Mnichova,\ndr. Faisst ze Stuttgartu, Brambach z Bonnu,\nGrernsheim z Rotterdamu, Herbeck z Vídně,\nstařičký Mohring z Drážďan, Langer z Berlína\natd. atd. Z čísel provedených zajímala nejvíce\n„Macte imperator\" od Lachnera, lesní píseň od\nHerbecka, „Siegessang\" od Wůllnera a „Romische\nLeichenfeier\" od Grernsheima. Nejzdařilejším číslem\nslavnostního programu byl společný výlet na krásné\njezero Stahrenberské, kde se i nesčíslný počet\nMnichovanů a obyvatelů z vůkolí byl shromáždil.\nŽe při všeobecné veselosti a následkem výborného\n\n*) Velice se zajisté čtenářstvu našemu zavděčíte. Red."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "285", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.5", "texte": "bavorského sladu nechyběly i tragické episody, rozumí\nse samo sebou, tu se jeden utopil, tam jiného ranila\nmrtvice, jedna dáma vypadla z vlaku, jiná zase uho-\nřela atd. V příštích dnech sem přibude Hanuš\nz Bůlovů, by se súěastnil svadby svého bývalého\nžáka a miláčka Buonamiciho, nyní profesora na\nkonservatoři ve Florencii (jehož koncertní ouverturu\nfilharmonikové v Praze loňského roku provozovali).\n\nK. K.\n\nDle dopisu L. Ulandra.\n** Edmund Krečmer vydal v těchto dnech u\nFr. Kistnera klavírní výtah své nové opery „Die\nFolkunger\". (Cena 5 tolarů.) Jmenovaný komponista\njest rodem Cech. Mladší jeho bratr představil se\nnedávno redaktoru tohoto listu i vyžádal si od\nněho Wenzigovo libretto „Žižka před Prahou\" s do-\nvolením básníkovým ku komponování. Kada našich\nkomponistův dramatických byla by tedy opět no-\nvým údem rozmnožena. Mladistvému komponistu\npřejeme štěstí k této první jeho větší práci.\n** Vídeňská dvorní opera byla dne 15. srpna\nWagnerevým „Tannháusrem\" otevřena.\n** Berlínská dvorní opera byia dne 17. srpna\nWebrovým „Oberonem\" otevřena.\n** Adelina Patti stráví nastávající zimní saisonu\nstřídavě v Mo sk v ě a Petr ohradě a sice v prvněj-\nším městě od 7. října až do 20. listopadu, v po-\nsledním pak od 24. listopadu až ku zavření divadla\npřed velkými posty v Rusku.\n** Naehbauer vystupuje pohostinsku v Berlíně\nv divadle Krollově s velkým úspěchem. Zzláště se\nlíbí co „Postillon z Lonjumeau\" vzdor tomu, že\nv loni v též partii W a chtěl velké triumfy na\ntémže jevišti slavil!\n** Dvorní kapelník Bietz v Drážďanech slaví\nna den 31. října své 401eté jubileum co dirigent.\n** Vieuxtemps opustí na dobro Brusel a ode-\nbéře se do Paříže. Co nástupce jeho jest jmenován\nco profesor houslí na Bruselské konservatoři polský\nhouslista Věňavský.\n** Spolek hudebních skladatelů ve Francii za\npředsednictví pp. Ambr. Thomas a, H. Eebera,\nFelic. Davida, Vict Masséa a Vaucorbeila\npodal nedávno národnímu shromáždění memorandum,\nv němž si stěžuje na nynější žalostný úpadek umění\nhudebního ve Francii a na chudobu, vyžilost\na nepořádky repertoiru divadla lyrického.\nV onom memorandum žádá se větší činnosti a ráz-\nného se vzchopení ředitelstva opery comique, žádá\nse vyřízení oprav théátre lyrique na náměstí Chátelet,\nPetice ta jest ode všech známých komponistů fran-\ncouzských podepsána.\n** Varšavská divadla, jež stála posud pod do-\nhlídkou generálního gevernéra, jsou nyní odevzdána\ndohlídce ministerstva vnitra.\n** Alhambra v Londýně provedla dne 3. září\nnovou tříaktovou komickou zpěvohru: „Žena ďáblova.\"\nLibreto jest dle By r o na spraco vána odLeterriera\na Vanlova, hudba pochází od M. G. Jacobi-ho,\nřiditele orkestru téhož divadla.\n** Vídeňský mužský zpěváčky spolek nastoupil\ndne 22. srpna svou uměleckou cestu do Benátek.\nValná část příbuzných i přátel pěvců, jichž je\nv plném počtů 178, spojila se s těmito v jeden\ncelek společenský ku zajímavému tomu výletu. První\nkoncert v Benátkách dával týž spolek dne 24. srpna\nv divadle „Fenice\\\n** Umélecká pout UpsalskéhoK študentského sboru\npěveckého po krajinách severního Švédska. V minulém\nroce dávalo jedno oddělení sboru tohoto řadu kon-\ncertův ve všech větších jiho-švédských městech a sice\nve prospěch „všeobecného fondu pro vy-\nstavění společného domu studentského.\"4\nK témuž chvalnému účelu podnikl tentýž sbor i letos\npodobnou cestu, tentokráte však po severním\nŠvédsku, kterou ukončil v těchto dnech s úspěchem\nznamenitým. Na severu, kde velkolepější hudební\nudálosti nikdy se nevyskytují, byli bujaří ti pěvci\nvšude jako knížata s nejokázalejším enthusiasmem\npřijímáni, a vše obyvatelstvo hrnulo se k nim, aby\nuslyšelo svěží, mladistvou silou překypující ty\nhlasy. Pakli že byl po každé pie9e potlesk až\npřes příliš bouřlivý, přec se nedá zapříti, že výkony\njejich se musí za opravdu umělecké považovati.\nDá se tu pouze namítati, že tito mladí pěvci veškeré\ntechniky u vývinu postrádají a že jen mladistvá\nsvěžest a plnost mladých hlasů co jediné vysvětlení\nonoho kouzelného dojmu na obecenstvo sloužiti může.\nTento pěvecký sbor statných studentův Upsalských\npěstuje v převážné míře národní píseň a vedle\nté i umělé písně od nejlepších švédských komponistův.\nJest to sbor, jenž pěstuje jedině domácí živel\nhudební s horlivostí, vytrvalostí a následkem\ntoho i s úspěchy skvělými. Veškeré zpěvy přednáší\nštudentský ten sbor s nej větší jistotou a čistotou.\nVšeobecná pochvala všech znalců platila zvláště\nrázným, s ohněm provedeným vpádům jednotlivých\nhlasů i na nejobtížnějších místech. Celý pěvecký\nsbor Upsalských študentů čítá 200 junáků. Na\nletošní cestě umělecké súčastnilo se jich pouze 55.\nJich řiditelem jest dr. Aug. Forszman, hudebně\nvelenadaný, ve všech oborech vzdělaný, mladý to muž.\n\nKronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\nZ Bozdalovic. (Pův. dopis.) Zpěváčky\nspolek zdejší odbýval dne 30. m.m. výlet do\nblízkého Kopidlna, kde v hostinci Lolešíkově tábořil.\nPři příležitosti té zapěno několik zdařilých sborů\nvedením ochotného a zasloužilého p. Simona citu-\nplně a precisně. Bohužel požitek můj měl jen\nkrátkého trvání přál bych si býval poslechnouti\nvšecky sbory (as 80 v počtu), které zpěvácký spolek\nzdejší většinou umí skoro nazpaměť. Divím se jen\nté chvalitebné skromnosti jiný zpěvácký spolek,\nkterý zná dohromady sotva tolik sborů, co by's na\nprsty spočítal, již dávno mělkým svým repertoirem"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "286", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.6", "texte": "Tyužitkoval příjemné polechtání novinářské kritiky.\nNemohu dosti chváliti na nejvýše svědomitou a horlivou\ntakořka návštěvu zkoušek. Každý člen považuje\nzpěv co života potřebu. Kéž bychom mohli totéž\nříci o ostatních našich pěveckých jednotách!\nCo zvláštnost připomenouti sluší, že zde naopak\nobava platí o basy neboť Bůh tak chtěl kde\nVecko se narodil, má být vždy krásných, vy-\ndatných tenorů až nazbyt! Kdo ví, jest-li není zde\npole, kde se nám zrodí ještě jednou slovutný tenor!\n*** čten*-zpevácký spolek 11Podhoráku v Lišících\nuspořádá dne 12.a 13. září za příčinou svého desíti-\nletého trvání zábavu s následujícím programem:\nY sobotu dne 12. září večer o 7. hodině sejdou se\nveškeré jednoty v místnostech čten. spolku, odkud\nvyjde se v průvodu do divadla, kdež provozovati bude\nspolek ochotníků drama „Sedlák křivopřísežník\" od\nL. Grubera. Po představení volná zábava. Lístky\ndostati lze od 6. hod. v místnostech spolkových\na u kasy. V neděli dne 13. září: O 9. hod. ranní\nuvítání hostů; v 10 hod. půjde se společně do chrámu\nPáně. V 1 hod. společný oběd v místnostech pana\nKučery. Ve 3 hod. veřejné cvičení Sokola a sboru\nhasičského. Na to pěvecká produkce s následujícím\npořádkem: Chorál národa českého od K. Bendla.\nProslov slavnostní. Ouvertura „Le Calife de Bagdad'4\nod A. Boieldieu. Smíšený sbor od B. Smetany.\n„Pastýřova píseň% sbor, „Staří mládenci\", komické\nduetto s průvodem*' piana od J. Pauknera. Za\nnepříznivého počasí odbývá se produkce v místnostech\nspolkových, kdež bude o 7. hod. taneční zábava.\nVstupné pro osobu k zábavě 50 kr., pro rodinu 1 zl. 20 kr.\n\nZprávy z Prahy a z venkova.\n* Provedení Pendlový „Lejly\" jest určeno na\n15. t. m. Nejzdařilejší tato práce oblíbeného skla-\ndatele našeho ve svém nynějším upravení bude\núčinkovati na obecenstvo v hudebním ohledu\nzajisté co zdařilá novinka. Slušno by ovšem bylo,\naby i na zevnější úpravu opery té sl. řidi-\ntelstvo něco obětovalo. Dojem celé opery jest\nprávě vypočítán na skvělou výpravu, na zajímavé\njakož i fantastické kostumy a dekorace ze světa\norientalského. Zde může svědomitá a o zdar jakož\ni o udržení dobrého díla v repertoiru pečující správa\ndivadelní velmi mnoho ku povznešení celku přispěti,\nnejen snad ve prospěch skladatele, nýbrž hlavně\nve prospěch svůj; neboť jisto jest, že by se „LejJa\"\nv nádherném svém lesku orientálském, v bohatých\nbarvách dekorativných obrazů státi musela na zá-\nkladě výtečné své částě hudební nejpříjemnější\noperou domácí literatury hudební. Pakliže však\nchce sl. řiditelstvo celou výpravu jak se do-\nvídáme— odbýtipouhým vypráním starých, obnošených\nkostumů a oprášením plesnivých dekorac, pak by-\nchom si ve prospěch dobré věci přáli, aby se\ns dílem tím raději počkalo na dobu příznivější.\nTímto opery domácí nedůstojným vypravením se\nobecenstvo odpudí, opera se tedy jako za onoho\nčasu provede na nejvýše tři- neb čtyrykrátě a ná-\nsledkem slabé návštěvy a rozrnrzelosti pěvců opět\nzmizí. Zpěváci zapomenou po čase své partie a ztratí\nvšechnu chuť na studování proskribovaných skladeb\ndomácích vůbec. Pakliže se může „Čert na zemi*\na Offenbachovy kankaniady „Pytláci\" a „Modrovous\"\nnově, skvěle vypravit, proč se aspoň tatáž péče\nnevěnuje domácí opeře, jejíž cena umělecká jest\nvšemi znalci i obecenstvem dávno uznána?\nv\n* F. Otakar Ševčík ve spolku s výtečným čelistou\np. T. Krečmanem a skladatelem a řiditelem kůru\nv Písku p. F. Gregorou podnikli na novo po\njižních částech vlasti naší cestu uměleckou, na-\nvštívili Protivín, Vodňany, Prachatice a Netolice,\nslavíce všude výtečnou a v pravdě uměleckou hrou\nsvojí pravé triumfy. Ve Vodňanech, kde účin-\nkovali při akademii, pořádané studujícími vysokých\nškol, byla čísla jimi přednesená perlami celého\nprogramu. Sehráli před obecenstvem nejvýše vy-\nbraným serenadu L.v. Beethovena pro housle, violu\na čello s takou určitostí a precisností, jakouž jen\nod umělců tak renomovaných očekávati možno. Pan\nŠevčík hrál co číslo solové baletní fantasii Beriotovu\na p. Krečman koncert Jiřího Goltermana • jak,\no tom, tuším, netřeba mluvit, jména jich mluví\nsama za sebe. Neméně vděčné posluchačstvo nalezly\nvariace z A-dur kvartetu Beethovenova, kdež svrchu\njmenované umělce vydatně podporoval pan Jelínek,\nřiditel kůru ve Vodňanech, co druhý houslista.\n* Na výroční den úmrtí proslulého našeho skla-\ndatele církevního V. E. Horáka (dne 3. t. m.)\nsloužena byla v hlavním farním chrámu P. Marie\npřed Týnem smuteční mše, při kteréž provedeno\nbylo řízením p. Fr. Kavána Horákovo druhé rekviem\npro mužské hlasy.\n* F. Koreljv čellista, přijal opět engagement\nu z. divadla v Štýrském Hradci.\nv*\n* Kiditelům kůru patronátu pražského bylo\nc. k. místodržitelstvím ve srozumění s kníž. arcib.\nkonsistoří povoleno, aby dostávali měsíční své platy\nne jako dosud v dekursivních, nýbrž budoucně vždy\nv předběžných částkách, dále aby jim vždy\nbylo i přibytečné v oněch měsících vyplaceno, na něž\nterminy činžovní právě připadají.\n* Minulou neděli navštívili chrám sv. Vojtěcha,\naby si poslechli, jakým směrem bére se na tamnějším\nkůru reforma hudby chrámové vedením p. profesora\nFoerstra, následující pánové: P. Konrád, ko-\noperátor z Tábora, Josef Holuška, řiditel kůru\nv Českém Dubu, prof. Černý z Petrohradu a Jos.\nMuchka, řiditel kůru v Týnci u Klatov.\n* Z Vodňan. Velkolepý koncert zde uspořá-\ndali v neděli dne 30. m.m. študující vysokých\nškol za spoluúčinkování p. Otokara Ševčíka, kon-\ncertního mistra a člena carské kapely v Petrohradě,"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "287", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18740905-01.1.7", "texte": "p. Th. Krečmana, výtečného čellisty, p. Fr. Gregory,\numělce na kontrabas, p. Hynka Jelínka, virtuosa\nna housle (řiditele kůru ve Vodňanech,) tenoristy\np. Jana Trochlila, zpěv. spolku a četného sboru\ndám a pánů. Čistý výnos věnován fondu stipen-\ndijnímu.\n* Z Chlumce nad Cidlinou. (Pův.dop.) Slavnost\nodhalení pomníku Klicperova děla se, jak\nvšeobecně známo, spůsobem genia Klicperova dů-\nstojným i bylo by zbytečno, chtíti se o popsání\nslavnosti té v těchto listech šířiti, hledíce k obšírným\nzprávám, které již denníky naše v té příčině\npřinesly. Chci se pouze na popsání hudební části\njejí obmeziti a úplný seznam jednot a deputací\npěveckých spolků podati. Sůčastnily se slavnosti\nnaší následující jednoty dívčí a smíšené: „Libuše\"\nze Žiželic/ „Ludmila\" z Pardubic, „Ludiše\" z Jičína,\n„Beseda\" z Prahy, „Libuše\" z Josefova, „Božena\"\nz České Skalice, „Ludiše\" z Králové Dvora, „Vesna\"\nz Hořic, smíšený pěvecký spolek z Nové Paky,\n„Cidlina\" z Chlumce. Z mužských pěveckých spolků:\n„Lubor\" z Nového Bydžova, „Hlasoň\" z Nové Paky,\n„Vlastimil\" z Kuklen, „Čech\" ze Žiželic, „Ratiboř\"\nz Hořic, „Slavjan\" z Hradce Králové, „Hanka\" ze\nSmiřic, „Zvonař\" z Drahoraze, zpěvácký spolek\nz Přelouče, „Tyl\" z Kutné Hory, „Dobroslav\"\nz Kolína, „Zvukobor\" z Chocně, „Hlahoi\" z Králova\nMěstce, „Velký Poděbrad\" z Poděbrad, „Lubor\"\nz Jičína, „Záboj\" z Králové Dvora a „Boleslav\"\nz Mladé Boleslavi. Skoro všecky spolky byly většinou\nsvých členů zastoupeny i byl to zajisté imposantní\nprůvod, když pěvecké jednoty z budovy školní se\nsvými prápory na „Turovku\" se übíraly. Nejskvě-\nlejším momentem slavnostním byla zajisté vzorně\npřednesená kantáta pro mužský sbor z péra\nnašeho Bendla, vedena p. řiditelem V. Laňarem.\nVýbor zaslal kantátu tu všem jednotám, jež súčastnění\nsvé byly opověděly, a účinek byl velikolepý. Na\n200 pěvců spojilo tu své hlasy v jeden mohutný\nproud zvukový, jehož harmonické střídání mocně\nsrdce všech přítomných dojímalo. Solovou čásť\nv střední větě sboru zapěly velmi něžně vybrané\nsíly všech pěveckých jednot. Po odhalení pomníku\npřednesena byla kantáta pro smíšený sbor\nod Jos. Maláta, učitele v Hořicích. Sbor tento\njest velice melodický a proto i širšímu obecenstvu\nhudby neznalému velmi přístupný. Jestliže hned\nv sobotu sbor tento pouze domácími spolky „Klicperou\"\na „Cidlinou\" přednešený takový dojem v obecenstvu\nvyvolal, že v hlučný potlesk vypuklo, byl účinek\njeho v den slavnosti, kdy veškeré spolky se sůčastnily,\ndaleko velikolepější. Sbor tento řídil s chval nou\nznalostí a obratností pan skladatel sám. Čísla\nprogramu zábavy odpolední tvořily sbory,\nkteré v zimních zábavách „Hlaholu\" a jiných pěv.\nspolků úspěchu došly. Bylyť to sbory mužské:\n„Bětulinka\" od Nesvadby, „Česká muzika\" od Lva,\n„Poslední sklenka\" od Pauknera, pak sbory smí-\nšené: „Brouk a růže\" od Veita, „Návrat plavců\"\nod Bažina a „Krádež\" od Blodka. Ze sborů těchto\npřednesena pouze „Bětulinka\", pak „Brouk a růžeíc\na „Návrat plavců\" za přispění dívčího pěveckého\nspolku „Libuše\" z Pardubic, kterýžto spolek nejenom\nsbory slavnostní, nýbrž i ostatní výborné nastudovány\nměl. Sbory ty, ač pečlivě nastudované i přednesené,\nneměly přece žádoucího úspěchu, neboť nebylo pro\nprodukci ani příznivého místa, ano i za nastalého\nvětru počasí produkci pod šírým nebem valně ne-\nsloužilo a proto od přednešení ostatních čísel pro-\ngramu bylo upuštěno. Bratrský spolek Novopacký\n„Hlasoň\" s pěveckou jednotou „Čech\" ze Ziželie\nzapěly vzorně mužský sbor „Naše hory\" od řiditele\n„Hlasoně\" pana Fr. Záhorského z Nové Paky,\nza jehož vzletné provedení se jim hlučné pochvaly\ndostalo. Výborný výsledek všech během slavnosti\npřednesených sborů dlužno na prvním místě při-\npočíst! p. V. Lanařovi, řiditeli obecných škol\nchlumeckých, který v době, kdy oba zpěváčtí spolkové\nod svých řiditelů pro malicherné příčiny opuštěny,\njižjiž rozpadnutím hrozily, sám ve cvičení i řízení\nsborů se uvázal. Kéž by i dále ku blahu pěveckých\njednot působiti chtěl! Rovněž i bratrským pě-\nveckým jednotám a jich cvičitelům plná chvála\npřisluší, neboť pouze jich přičiněním po jediné\nspolečné zkoušce sbory korektně byly provedeny.\nNelze též mlčením pominouti zásluhy řiditele kůru\npana učitele J. Vokrouhleckého, jakou sobě\ndobyl řízením slavnostní mše do b-dur od\nCzaskovského, při slavnosti sobotní za spoluúčinkování\nvůkolních pánů učitelů. Čásť orkestrální obstarala\nprvní cenou poctěná kapela „Sokola\" Kolínského,\nosobním řízením pana Kmocha. Přednášky její\ndošly zasloužené pochvaly, zejména zastaveníčko\npři pochodňovém průvodu (u rodného domku Klic-\nperova), pak slavnostní instrumentální předehra od\nTittla před slavnostním představením. Při nedělním\nkoncertu řadila se důstojně ke kapele Kolínské\nkapela „Sokola\" Jičínského.\n\nListárna redakce.\nP. R. A. Srdečné díky. Pošleme co nejdříve.\nP. F. B. S díky jsme obdrželi. Prosíme za dálsí zásilku.\nP. V. St. Jsme Vám upřímným díkem zavázáni. Račte\nčastěji na nás si vzpomenouti.\nP. J. K.v H. Použili jsme milerádi.\nP. O. 11. Mnoho zdaru Vám přejeme v novém Vašem po-\nstavení. Očekáváme od Vás brzkých zpráv."}]}