{"numero_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_sha256": "b3134f63e9b69fadf1f8a2456a4aba73ae4b9b7ef546b7a9b15343b0d5ff9819", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1874/11/28_01/bmtnabd_1874-11-28_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-11-28_01#c001", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "377", "page_fin": "377", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.2.1", "titre_corps": "Památné dni hudební.", "titre_sommaire": "Památné dni hudební.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "377", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1183, "texte": "Památné dni hudební.\n\n28. listop. 1785*Mich. Car a fa, op. sklad. - v Neapoli.\n„ „ 1861 f Robert Fíihrer, sklad. cirk. —ve Vídni.\n„ „ 1869 f Giulia Grisi, slovút. zpěvačka v Berlíně.\n29. „ 1830 fC. vS Ca tel, sklad, a spis. hud. v Paříži.\n30. „ 1761 *J. Senk, op. sklad. v Vid. Nov. Městě.\n„ „ 1838 fJ. Farník, profesor klarinetu na konservatoři\npražské v Praze.\n„ „ 1840 I. konc. švédského housl. Ole Bulla vLipsku.\n1. pros. 1816 fK. Frant. Benda, výt. housl. v Berlíně.\n„ „ 1820 poprvé zpíván Subertův „Erlkonig*\nve Vídni.\n„ „ 1822 I. koncert Lisztův ve Vídni.\n„ „ 1867 I. cirk. koncert „Umělecké besedy\"\nřízením dra. Procházky.\n2. „ 1840 I. prov. Donizettiho zpěv. „Fa vor i tka\"—\nv Paříži. v »\n„ „ 1843 I. provozování Sumanovy skladby: „Da s\nPara dý es und die Per i\" v Lipsku.\n3. „ 1809 f Josef Snabei, cirk. sklad. • ve Vratislavi.\n„ „ 1837 I. provoz. Webrovy zpěv. „Abu Hassan\"\nv Lipsku.\n„ „ 1841 I. provoz, zpěvohry „Katharina Cornaro\"\nFr Lachnera v Lipsku.\n„ „ 1759 * Fr. Čech, skladatel v Hořicích\n„ „ 1825 * Hynek Vojáček, skladatel (cárský kapelník\nv Petrohradě) ve Zlíně (na Moravě).\n„ „ 1865 f Moric Mildner, skladatel a profesor houslí\nna pražské konservatoři v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-11-28_01#c002", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "377", "page_fin": "377", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.2.1.1", "titre_corps": "28. listop. 1785*Mich. Car a fa, op. sklad. - v Neapoli.", "titre_sommaire": "28. listop. 1785*Mich. Car a fa, op. sklad. - v Neapoli.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "377", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.1", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 1183, "texte": "28. listop. 1785*Mich. Car a fa, op. sklad. - v Neapoli.\n„ „ 1861 f Robert Fíihrer, sklad. cirk. —ve Vídni.\n„ „ 1869 f Giulia Grisi, slovút. zpěvačka v Berlíně.\n29. „ 1830 fC. vS Ca tel, sklad, a spis. hud. v Paříži.\n30. „ 1761 *J. Senk, op. sklad. v Vid. Nov. Městě.\n„ „ 1838 fJ. Farník, profesor klarinetu na konservatoři\npražské v Praze.\n„ „ 1840 I. konc. švédského housl. Ole Bulla vLipsku.\n1. pros. 1816 fK. Frant. Benda, výt. housl. v Berlíně.\n„ „ 1820 poprvé zpíván Subertův „Erlkonig*\nve Vídni.\n„ „ 1822 I. koncert Lisztův ve Vídni.\n„ „ 1867 I. cirk. koncert „Umělecké besedy\"\nřízením dra. Procházky.\n2. „ 1840 I. prov. Donizettiho zpěv. „Fa vor i tka\"—\nv Paříži. v »\n„ „ 1843 I. provozování Sumanovy skladby: „Da s\nPara dý es und die Per i\" v Lipsku.\n3. „ 1809 f Josef Snabei, cirk. sklad. • ve Vratislavi.\n„ „ 1837 I. provoz. Webrovy zpěv. „Abu Hassan\"\nv Lipsku.\n„ „ 1841 I. provoz, zpěvohry „Katharina Cornaro\"\nFr Lachnera v Lipsku.\n„ „ 1759 * Fr. Čech, skladatel v Hořicích\n„ „ 1825 * Hynek Vojáček, skladatel (cárský kapelník\nv Petrohradě) ve Zlíně (na Moravě).\n„ „ 1865 f Moric Mildner, skladatel a profesor houslí\nna pražské konservatoři v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-11-28_01#c003", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "377", "page_fin": "379", "image_debut": 1, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.2.2", "titre_corps": "Smetanova vlastenecká zpěvohra „Libuše.\"", "titre_sommaire": "Smetanova vlastenecká zpěvohra „Libuše.\"", "signature_source": "V. J. Novotný", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "377", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.1", "debut_caractere": 1185, "fin_caractere_exclue": 2622, "texte": "Smetanova vlastenecká zpěvohra\n„Libuše.\"\n\n(Dokončení).\nDěj sňatku Libušina ve třetím a posledním jed-\nnání nepřetržitě beře se ku předu. Již první scéna\nv Libušině komnatě na posvátném Vyšehradě, kde\nv harmonickém souladu sklání se skupina svorných\nbratrů před panovnicí smířenou, působí na mysl naši\ndojmem příjemným. Tušeni Jež Lutobor během druhého\njednání při smíru obou rozvaděných bratří byl oděl\nv slova naděje na konečný smír s kněžnou povzne-\nsenou, jest již zde na počátku scény této zpola vy.\nplněno: Chrudoš sklání sice šiji svou před něžným\npohledem kněžny, však přes hrdé rty jeho nevyšlo\nni jediné slůvko odprošení, jimž by pykal urážky\nkněžně ve tvář celého národa vmetané. Ještě zá-\nvažnější momenty zatřásti musí duší jeho, než se\nodhodlá hrdý ten vladyka ku kroku, jimž zlomí\nvlastní vzdor svůj. Perspektiva však na konečný\nmír s kněžnou vystupuje neustále jasněji před zra-\nkoma našima na obzoru děje celého. Mezi oběma\nbratry jest mír již zjednán; z čehož Libuše v slav-\nnostní den sňatku svého tím větší radost a uspoko-\njení pociťuje a vyslovuje. Radostně povznešená tato\nnálada zakládá se v hudebním ohledu na následu-\njících lahodyplných tvarech\njež jsou ovšem obratnou rukou skladatelovou thema-\nticky rozvedeny a slovům přiměřeně stupňovány.\nSvornost mezi oběma bratry jest pak iv hudebním\nohledu symbolicky naznačena tím, že oba příznačné\nmotivy obou bratří Stáhlava J a Chrudoše C splý-\nvají v jednom objetí:"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "378", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3690, "texte": "Sbor shromážděných kolem kněžny vladyk\nv povzneseném dithyrambu stupňuje ještě u větší\nmíře radostné toto naladění míru v kteréž zaznívá\npojednou z dálky hlahol veselých rohů, příchod\nchotě kýženého oznamující. Libuše v úchvatné písní\nprůchod dává v blaženosti rozechvělým citům svým.\nVelkolepý průvod svatební se neustále za všeobec-\nného jásotu blíží až zjeví se na jevišti zahájen dva-\nnácti slavnostně oděnými děvami, jež věnce v rukou\npřinášejí. Lahodný tento zjev illustrován jest těmito\ntvary:\njež v rytmu pochodném neustále tím více se stup-\nňují, čím blíže přichází jádro slavnostního průvodu\ns Přemyslem: „Buď vítána, nevěsto ctná, tvůj že-\nnich již jde\" toť hlavní tresti tohoto sboru prů-\nvodního\nVolná prostora uvnitř Vyšehradu, jak jsme ji\npoznali v prvém jednání při scéně soudní jest je-\nvištěm Přemyslova vítězoslavného vjezdu. Mezi tím\nvšak co se strojí k slavnostnímu nastolení Přemysla,\nzachmuří se náhle jasné slunko nálady slavnostní a\nChrudoš běsnou zlobou poháněn začíná bouřiti mezi\nvladykami před stolcem knížecím shromážděnými\nv očekávání příchodu knížecího, „Neřekla vám, že\ndala všechnu moc do rukou svého manžela?\" Duch\nvzpoury hrozí náhle v nejrozhodnějším okamžiku\nzdrtiti šťastné skončení knížecího nastolení Přemysla;\nvšak milující Krásavě podaří se ukrotiti vzmáhající\nse nedůvěru a bouři v prsou Chrudošových tak že\nxento s klidným očekává hledem přichodu: pána a\nsoudce svého.\nSlavnostní pochod, jejž známe z předehry ku\nzpěvohře, zazní, leši i vladykové s Radovanem\nv čele vystoupí, za nim objeví se Libuše s Pře-\nmyslem v průvodu slavnostně oděných děv a všeho\nlidu. „Hoj, tvrdý Vyšehrade, buď stokrát vítán,\ndnes nový host tě navštívil, oddán tvé službě lide,\"\nslovy těmi pozdravuje Přemysl knížecí sídlo , tu\nobrací se ku kněžně blahem zářící, aby jí vyslovil\ncity vroucí lásky své, načež v lahodném duetu\nvzdávají oba knížecí manželé dík „bohém spásám\"\nza štěstí přítomné a prosí je za požehnání pro doby\nbudoucí, „Vyplněn úkol náš, voláme: sňatek váš\nbuď požehnán,\" zvolá vůdce slavnostního průvodu\nRadovan a za ním v jásot bouřlivý propuká veške-\nren přítomný lid. Přemysl vystoupí na stolec kní-\nžecí a prvním tímto kročejem svým koná již svatou\npovinnost rozhodného soudce: zmiňuje se o sporu\nbratrském, o vzdorném pohanění kněžny vznešené;\nraduje se sice z opětného smíru bratří rozvaděných,\nvšak aby smířena byla vina staršího bratra zúplna,\nvyzývá jej, aby před celým shromážděním těžce\nuraženou kněžnu opět před veškerým shromážděným\nlidem odprosii u nohou jejích. Chrudoš, po dlouhém\nvnitřním boji sklání se v prach před Libuší; po-\nkoření to však oslaďuje Přemysl: „Ne na zem, ke\nmně, sem na prsa má! Tys hanu její smyl, jsme\nvyrovnáni!\" Radostným plesem všeho lidu se otřásá\nokolí. Libuše, která s očima a rukama pozdviže-\nnýma celý ten čas stojí v zanícení, postoupí ku\npředu a věšteckým duchem uchvácena věštby hlásá\nužaslému lidu. Vše tichne a napjatě naslouchá pro-\nrockým slovům kněžniným.\nLibušino vidění znázorněno živými obrazy a\nprovázeno úchvatnou hudbou Smetanovou musí půso-\nbiti dojmem na jevišti našem posud nevídaným.\nZ mlhavé dálky vynikají za sebou před zrakoma\nnašima následující obrazy, jež vykouzlí věstí Libušin\nduch: 1. Břetislav a Jitka. 2. Jaroslav ze Štern-\nberku. 3. Otokar 11., Eliška a Karel IV. 4. Žižka,\nProkop Veliký a Husité. 5. Jiří z Poděbrad\nkteroužto skvělou řadu uzavírá 6. obraz: Královský\nhrad Pražský. Každý obraz jest provázen karakte-\nristickou hudbou, vrchole nejúchvatnějšího dosáhne\nhudba při obraze čtvrtém při rekovských postavách\nslavné doby Husitské, kdež v průvodu mohutné\nfigurace basů zahlaholí celým orkestrem v železném\nopancéření překrásná píseň Husitův: „Kdož jste\nboží bojovníci\"."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "379", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1068, "texte": "Píseň ta v následujících obrazech v změněné\nformě zaznívá a při závěrečném obraze vystoupí\nz dosavádní mollové tóniny v jasné dur a uchva-\ncuje v radostném plesání veškeren lid, jenž pěje\nv mohutném finále: „Český národ neskoná, pekla\nhrůzy slavně překoná !\"\nNa závěrek netřeba, abychom slovy nadšenými\npředbíhali skvělý v budoucnosti výsledek tohoto\nnejvelkolepějsího díla mistra našeho Smetany.\nRozhalený ten obraz hudební, jejž Smetanova\ntvůrčí síla na oslavu národa našeho vykouzlila,\na o němž jsme ovšem z pouhého čtení partitury\nnic více nemohli sděliti než mlhavý nástin ctěnému\nčtenářstvu svému, rozhalený ten obraz jakkoli\nv mlhavých jen barvách nastíněný, přec mluví nej-\npádnějsími slovy sám za dílo to mistrovské, o němž\nkonečný úsudek ponechán býti musí jak již\npraveno rokům příštím po živém provedení na\njevišti velkého našeho divadla národního. Končím\nse zbožným přáním každého přítele a příznivce\nnašeho života uměleckého i národního :\nKéž bychom se brzy dočkali prvního provedení\nvelkého díla Smetanova v důstojném chrámu českých\nmuz!\n\nV. J. Novotný."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-11-28_01#c009", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "379", "page_fin": "380", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.2.3", "titre_corps": "Z ciziny a Rakouska.", "titre_sommaire": "Z ciziny a Rakouska.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "379", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.3", "debut_caractere": 1070, "fin_caractere_exclue": 4215, "texte": "Z ciziny a Rakouska.\n\n** F. W. Riehl, ředitel hudby ve Frankobrodě\nn. M., zakladatel tamnější „Riehlovy\" pěvecké jed-\nnoty, kromě toho znamenitý esthetik a spisovatel\nhudební, zemřel nedávno ve Frankobrodě, stár jsa\n57 let*\n** Rubinstein mešká právě v Paříži, kdež\nvyjednává s panem Daubéem o provozování oratoria\nsvého „Věž babylonská.\"\n** P. Luccová započala v komické opeře ve\nVídni řadu pohostinkých her „Zerlinkou\" v „Don\nJuanu.\" Za tou příčinou vystouply ceny míst tak\nvysoko, že na př. sedadlo stojí již nyní 2O zl.\nTi bláhoví Vídeňáci!\n** Z Vídně odebéře se P. Luccová do Lipska,\nkdež několikráte v divadle městském vystoupiti se\nuvolila, žádajíc ale 1500 tolaru za večer.\n** Z Vídně. Zdejší spolek Ceciiianský\noslavil důstojně den své svaté patronky v chrámu\nPáně sv. Augustina slavnou mší řízením ředitele\nspolku p. prof. Bohma. Provedeny byly: Mše An-\ntonia Lottiho (1665—1740), graduale Grius.\nOtta via Pittoniho (1657—1743) a offertorium\nPalestriny (1514—1594). Při asperges, introitus\na communio zpíván byl chorál gregorianský.\n** Hudební akadamie v Pešť-Budíně uspořádala\ndne 11. t. m. koncert za spoluúčinkování H. Steg-\nmannovy, a F. Schmidta a A. Knahlové. Program\nbyl tento: Ouvertura k „Hebridám\" (Mendlssohn), a\nněkteré kantáty pro soli, sbor a orkestr od Reine-\ncke-ho, Rheinbergra, Raffa, Gadeho, Sumana a M.\nBrucha.\n** V Buda-Pešti za nedlouho v koncertu ně-\nkterém provozovati se budou úryvky Wagnero-\nvých „Valkýr\" při klavíru vzdor tomu, že už v loni\nsám Wagner za příležitosti podobného provozování\núryvků z „Nibelungův\" proti tomu se vyslovil.\n** Intendance královských divadel v Drázdlaneeh\nzavedla t. zv. „klasické\" večery, jež se každých\n14 dní opakují (za snížených cen). Nával k před-\nstavením těm jest nesmírný.\n** Z Štuttgartě připravuje se krajana našeho\nJ. Aberta opera: „Enzio z Hohenstaufů.\"\n** Repríze Gounodovy opery: „Mireille\" v ko-\nmické opeře Pařížské nepochodila valně u obecen-\nstva; měkká a melancholická její hudba ovšem ne-\nhodí se veselým a bujným Pařížanům.\n** V Paříži proveden byl dne 10. t. m. Haendlův\n„Jidáš Makabejský.\"\n** Z Buda-Pešti. (Pův. dop.) Dne 18. t. m.\nzahájena zimní saisona I. filharmonickým koncertem\nřízením Han. Richter-a. Obavy, jež z počátku co do\nhmotného výsledku filh. koncertů vysloveny byly,\nnalezly skvělého vyvrácení tím, že obecenstvo vypl-\nnilo až i poslední koutek sálu. Mezi přítomnými\nnacházeli se nejprvnější mužové zalitavské říše, jako\nhr. Andrassy, arcibiskup Haynald, hr. Apponyi atdw\nProgram byl zejména zajímavý tím, že vystoupil te-\nnorista Fr. Grlatz ponejprv v širší veřejnost, kterýž\njak známo, Rich. Wagnerem vyvolen jest pro úlohu\n„Siegfriěda\" při budoucích Bayreuthských předsta-\nveních „Nibelungů.\" O velikosti a plností hlasu\ntohoto zpěváka kolovaly jíž dávno všeliké pověsti,\nba Wagner prý spokojeně poklepal mu na rameno,\npřesvědčiv se o pravdivosti této zvláštnosti a není\ntudíž divu, pakli obecenstvo s jakousi napnutostí\nprvní jeho vystoupení očekávalo, ku kterémuž ředitel\nRichter, co učitel Fr. Giatze, „Walterův zpěv o cenu\"\nz „Meistersíngrův\" byl zvolil. A skutečné, co se týče\nsíly a velikosti hlasu musel každý býti překvapen, kdo"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "380", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3817, "texte": "ale očekával více, ten se prozatím nad míru sklamal.\nDruhá novinka byla Berliozova ouvertura ku „Ben-\nvenuto Cellini\", kterouž orkestr mistrně přednesl.\nV Praze chvalně známý pianista Lud. Breitner\npřednesl Sumanův a-mol koncert s nevšední mistr -\nností; zejména chválili se musí elegance a ušlechti-\nlost jeho hry, jež nelibuje si, jak bohužel často se\nstává, ve virtuosním třískání, alebrž vyniká důmy-\nslným a vřelým pojmutím skladatelovy intence jakož\ni měkkým, velmi pružným úhozem. Obecenstvu vždy\nmilá VII. symfonie Beethovenova důstojně zakončila\nprogram tohoto večera, o jejímž provedení a řízení,\nvelmi pochvalně zmínili se musíme.\n** Ze Sondershausenu. (Pův. dop.) Všestranně\noblíbené naše „Loh - koncerty\" vzaly konec svůj\n17tým koncertem, jenž odbýval se v den narozenin\nstařičkého knížete našeho. Za příčinou tou bývá\nprogram vždy vybranějším a sólisté voleni se vší\nmožnou obezřelostí. Tentokráte to bylo dne 20. září\na překrásné počasí podporovalo slavnost tuto. V od-\npoledním koncertu slyšeli jsme: Ouverturu k „Vi-\nnetě\" od H. Frankenberga, ředitele hudby a učitel-\nského semináře zdějšího, kteráž, jako veškeré skladby\nskromného skladatele tohoto, vyniká jmenovitě fra-\npantními ideami, leskuplnou instrumentací, a vše-\nmožným vystříháním se všech příkrých harmonií.\nObecenstvo vůči přítomnému skladateli osvědčilo se\nbýti velmi vděčným. Po té následoval Ernstův\npathetický koncert (fis-mol), skladba nad míru ob-\ntížná a právě z té příčiny málo jen známá, kterouž\npřednesl p. Mirosl. Weber; ke cti jeho řečeno\nbudiž, že zúplna vyhověl všem požadavkům, jakéž\nčiní skladba ta k interpretům, čímž si ovšem dobyl\nhojné a bouřlivé pochvaly obecenstva veškerého.\n„Huldigungsmarsch\" Wagnera zakončil oddělení prvé.\nV druhém oddělení slyšeli jsme pie§u u nás zcela\nneobyčejnou, velké dueto koncertantní pro housle\na kontrabass od Bottesiniho, kteréž krajané naši pp.\nWeber a Láska přednesli ku všeobecnému úžasu\nobecenstva, jež nemohlo pochopili, jak nástroje tak\ndaleko od sebe ležící spojití se mohou v příjemný\nsoulad. Applaus obecenstva byl tak hlučný, 'že se\nmusiia část dueta opakovali. A-mol symfonie Gadeho\n(6. 3.) zakončila za jásotu přítomného obecenstva\nřadu letošních koncertů odpoledních. Večer pak,\nza čárovného osvětlení, zavzněla rozsáhlým parkem\nknížecím slavnostní ouvertura K. M.z Webrů, po\nníž přednesen ještě tak zvaný „Geburtstagsmarsch\"\nod Tauberta, sbor od Mendlssohna a ouvertura\nk Wagnerové zpěvohře „Rienzi.\" Nyní následovalo\nněkolik skladeb pro nižší třídu obecenstva: Pře-\ndehra k „Hugenotům,\" polka od Bosquetta, valčík\nod Strausse a konečně t. z v. „ruské\" čepobití za\núčinkování veškerých bubeníků naší garnisony, kte-\nráž skladba každoročně již asi po 50 let\nukončuje Loh-koncerty, jež Schvarzburgským tak\nvelice k srdci byly přirostly. r\n** Z Petrohradu. Dne 19. t. m. večer odbýván\nv zdejším reformovaném chrámu velkým du c h o v ní\nkoncert, jejž řídil náš krajan prof. Černý a při\nkterémž spoluúčinkovali si. Klemrnova a sl. Min-\nkvicova, rodáci naši pp. Barcal, Paleček a\nSeifert a pp. Hildebrandt, K.a L. Homilius.\nPodáváme tuto podrobný program: 1. Fantazie pro\nvarhany od Topfera (p. K. Homilius). 2. a) „O bone\nJesu\" od Polestriny, b) „Alla trinitá beata,\" sbor\nz XV. stol., předn. pěv. sbor. 3. Largo od Corelliho\n(p. Seifert), 4. a) „Jesu dulcis\" od Tom. Lud. Vit-\ntoria, sbor; b) Chant de Noěl, sbor s soprán, sólem\n(sl. Klemrnova). 5. Aria jii chiesa od Stradelly\n(p. Barcal). 6. Aria od Seb. Bacha, housle\n(p. Hildebrandt). 7. Osmihlasé moteto od Seb. Bacha.\n8. Fantazie a fuga pro varhany od Hesseho (pp. K.\na L. Homilius). 9. Aria od Haendla (p. Paleček).\n10. „Selig sind die Tqdten,\" sbor od Spohra.\n11. „Ave Maria\" od Fr. Šuberta, uprav, pro čello (p.\nSeifert). 12. Hymnus od F. Hillera (sl. Minkvicova).\n13. Dvojsbor z oratoria „Jeffaj\" od Rheinthalera."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-11-28_01#c010", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "379", "page_fin": "380", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.2.3.1", "titre_corps": "** F. W. Riehl, ředitel hudby ve Frankobrodě", "titre_sommaire": "** F. W. Riehl, ředitel hudby ve Frankobrodě", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "379", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.3", "debut_caractere": 1092, "fin_caractere_exclue": 4215, "texte": "** F. W. Riehl, ředitel hudby ve Frankobrodě\nn. M., zakladatel tamnější „Riehlovy\" pěvecké jed-\nnoty, kromě toho znamenitý esthetik a spisovatel\nhudební, zemřel nedávno ve Frankobrodě, stár jsa\n57 let*\n** Rubinstein mešká právě v Paříži, kdež\nvyjednává s panem Daubéem o provozování oratoria\nsvého „Věž babylonská.\"\n** P. Luccová započala v komické opeře ve\nVídni řadu pohostinkých her „Zerlinkou\" v „Don\nJuanu.\" Za tou příčinou vystouply ceny míst tak\nvysoko, že na př. sedadlo stojí již nyní 2O zl.\nTi bláhoví Vídeňáci!\n** Z Vídně odebéře se P. Luccová do Lipska,\nkdež několikráte v divadle městském vystoupiti se\nuvolila, žádajíc ale 1500 tolaru za večer.\n** Z Vídně. Zdejší spolek Ceciiianský\noslavil důstojně den své svaté patronky v chrámu\nPáně sv. Augustina slavnou mší řízením ředitele\nspolku p. prof. Bohma. Provedeny byly: Mše An-\ntonia Lottiho (1665—1740), graduale Grius.\nOtta via Pittoniho (1657—1743) a offertorium\nPalestriny (1514—1594). Při asperges, introitus\na communio zpíván byl chorál gregorianský.\n** Hudební akadamie v Pešť-Budíně uspořádala\ndne 11. t. m. koncert za spoluúčinkování H. Steg-\nmannovy, a F. Schmidta a A. Knahlové. Program\nbyl tento: Ouvertura k „Hebridám\" (Mendlssohn), a\nněkteré kantáty pro soli, sbor a orkestr od Reine-\ncke-ho, Rheinbergra, Raffa, Gadeho, Sumana a M.\nBrucha.\n** V Buda-Pešti za nedlouho v koncertu ně-\nkterém provozovati se budou úryvky Wagnero-\nvých „Valkýr\" při klavíru vzdor tomu, že už v loni\nsám Wagner za příležitosti podobného provozování\núryvků z „Nibelungův\" proti tomu se vyslovil.\n** Intendance královských divadel v Drázdlaneeh\nzavedla t. zv. „klasické\" večery, jež se každých\n14 dní opakují (za snížených cen). Nával k před-\nstavením těm jest nesmírný.\n** Z Štuttgartě připravuje se krajana našeho\nJ. Aberta opera: „Enzio z Hohenstaufů.\"\n** Repríze Gounodovy opery: „Mireille\" v ko-\nmické opeře Pařížské nepochodila valně u obecen-\nstva; měkká a melancholická její hudba ovšem ne-\nhodí se veselým a bujným Pařížanům.\n** V Paříži proveden byl dne 10. t. m. Haendlův\n„Jidáš Makabejský.\"\n** Z Buda-Pešti. (Pův. dop.) Dne 18. t. m.\nzahájena zimní saisona I. filharmonickým koncertem\nřízením Han. Richter-a. Obavy, jež z počátku co do\nhmotného výsledku filh. koncertů vysloveny byly,\nnalezly skvělého vyvrácení tím, že obecenstvo vypl-\nnilo až i poslední koutek sálu. Mezi přítomnými\nnacházeli se nejprvnější mužové zalitavské říše, jako\nhr. Andrassy, arcibiskup Haynald, hr. Apponyi atdw\nProgram byl zejména zajímavý tím, že vystoupil te-\nnorista Fr. Grlatz ponejprv v širší veřejnost, kterýž\njak známo, Rich. Wagnerem vyvolen jest pro úlohu\n„Siegfriěda\" při budoucích Bayreuthských předsta-\nveních „Nibelungů.\" O velikosti a plností hlasu\ntohoto zpěváka kolovaly jíž dávno všeliké pověsti,\nba Wagner prý spokojeně poklepal mu na rameno,\npřesvědčiv se o pravdivosti této zvláštnosti a není\ntudíž divu, pakli obecenstvo s jakousi napnutostí\nprvní jeho vystoupení očekávalo, ku kterémuž ředitel\nRichter, co učitel Fr. Giatze, „Walterův zpěv o cenu\"\nz „Meistersíngrův\" byl zvolil. A skutečné, co se týče\nsíly a velikosti hlasu musel každý býti překvapen, kdo"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "380", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3817, "texte": "ale očekával více, ten se prozatím nad míru sklamal.\nDruhá novinka byla Berliozova ouvertura ku „Ben-\nvenuto Cellini\", kterouž orkestr mistrně přednesl.\nV Praze chvalně známý pianista Lud. Breitner\npřednesl Sumanův a-mol koncert s nevšední mistr -\nností; zejména chválili se musí elegance a ušlechti-\nlost jeho hry, jež nelibuje si, jak bohužel často se\nstává, ve virtuosním třískání, alebrž vyniká důmy-\nslným a vřelým pojmutím skladatelovy intence jakož\ni měkkým, velmi pružným úhozem. Obecenstvu vždy\nmilá VII. symfonie Beethovenova důstojně zakončila\nprogram tohoto večera, o jejímž provedení a řízení,\nvelmi pochvalně zmínili se musíme.\n** Ze Sondershausenu. (Pův. dop.) Všestranně\noblíbené naše „Loh - koncerty\" vzaly konec svůj\n17tým koncertem, jenž odbýval se v den narozenin\nstařičkého knížete našeho. Za příčinou tou bývá\nprogram vždy vybranějším a sólisté voleni se vší\nmožnou obezřelostí. Tentokráte to bylo dne 20. září\na překrásné počasí podporovalo slavnost tuto. V od-\npoledním koncertu slyšeli jsme: Ouverturu k „Vi-\nnetě\" od H. Frankenberga, ředitele hudby a učitel-\nského semináře zdějšího, kteráž, jako veškeré skladby\nskromného skladatele tohoto, vyniká jmenovitě fra-\npantními ideami, leskuplnou instrumentací, a vše-\nmožným vystříháním se všech příkrých harmonií.\nObecenstvo vůči přítomnému skladateli osvědčilo se\nbýti velmi vděčným. Po té následoval Ernstův\npathetický koncert (fis-mol), skladba nad míru ob-\ntížná a právě z té příčiny málo jen známá, kterouž\npřednesl p. Mirosl. Weber; ke cti jeho řečeno\nbudiž, že zúplna vyhověl všem požadavkům, jakéž\nčiní skladba ta k interpretům, čímž si ovšem dobyl\nhojné a bouřlivé pochvaly obecenstva veškerého.\n„Huldigungsmarsch\" Wagnera zakončil oddělení prvé.\nV druhém oddělení slyšeli jsme pie§u u nás zcela\nneobyčejnou, velké dueto koncertantní pro housle\na kontrabass od Bottesiniho, kteréž krajané naši pp.\nWeber a Láska přednesli ku všeobecnému úžasu\nobecenstva, jež nemohlo pochopili, jak nástroje tak\ndaleko od sebe ležící spojití se mohou v příjemný\nsoulad. Applaus obecenstva byl tak hlučný, 'že se\nmusiia část dueta opakovali. A-mol symfonie Gadeho\n(6. 3.) zakončila za jásotu přítomného obecenstva\nřadu letošních koncertů odpoledních. Večer pak,\nza čárovného osvětlení, zavzněla rozsáhlým parkem\nknížecím slavnostní ouvertura K. M.z Webrů, po\nníž přednesen ještě tak zvaný „Geburtstagsmarsch\"\nod Tauberta, sbor od Mendlssohna a ouvertura\nk Wagnerové zpěvohře „Rienzi.\" Nyní následovalo\nněkolik skladeb pro nižší třídu obecenstva: Pře-\ndehra k „Hugenotům,\" polka od Bosquetta, valčík\nod Strausse a konečně t. z v. „ruské\" čepobití za\núčinkování veškerých bubeníků naší garnisony, kte-\nráž skladba každoročně již asi po 50 let\nukončuje Loh-koncerty, jež Schvarzburgským tak\nvelice k srdci byly přirostly. r\n** Z Petrohradu. Dne 19. t. m. večer odbýván\nv zdejším reformovaném chrámu velkým du c h o v ní\nkoncert, jejž řídil náš krajan prof. Černý a při\nkterémž spoluúčinkovali si. Klemrnova a sl. Min-\nkvicova, rodáci naši pp. Barcal, Paleček a\nSeifert a pp. Hildebrandt, K.a L. Homilius.\nPodáváme tuto podrobný program: 1. Fantazie pro\nvarhany od Topfera (p. K. Homilius). 2. a) „O bone\nJesu\" od Polestriny, b) „Alla trinitá beata,\" sbor\nz XV. stol., předn. pěv. sbor. 3. Largo od Corelliho\n(p. Seifert), 4. a) „Jesu dulcis\" od Tom. Lud. Vit-\ntoria, sbor; b) Chant de Noěl, sbor s soprán, sólem\n(sl. Klemrnova). 5. Aria jii chiesa od Stradelly\n(p. Barcal). 6. Aria od Seb. Bacha, housle\n(p. Hildebrandt). 7. Osmihlasé moteto od Seb. Bacha.\n8. Fantazie a fuga pro varhany od Hesseho (pp. K.\na L. Homilius). 9. Aria od Haendla (p. Paleček).\n10. „Selig sind die Tqdten,\" sbor od Spohra.\n11. „Ave Maria\" od Fr. Šuberta, uprav, pro čello (p.\nSeifert). 12. Hymnus od F. Hillera (sl. Minkvicova).\n13. Dvojsbor z oratoria „Jeffaj\" od Rheinthalera."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-11-28_01#c011", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "380", "page_fin": "381", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.2.4", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "380", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.4", "debut_caractere": 3819, "fin_caractere_exclue": 5717, "texte": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\nZpěváčky spolek pražských typografů uspo-\nřádal minulou neděli v sále koviktském zábavu ve\nprospěch onemocnělého skladatele Forchtgotta-\nTovačovského. Pěvecký sbor tento není sice\ntak četný jako jiné sbory zdejší, nicméně výkony\njeho vyrovnají se vždycky výkonům jednot i těch\nnejpokročilejších. Zejména nejiepší a nejvycvičenější\nhlasy nalézáme v basu, jenž ovšem někdy i na úkor\nhlasů vyšších v popředí vystupoval, Všecka čísla,\njež sbor v této zábavě přednesl, těšila se hlučné po-\nchvale obecenstva četně shromážděného. Jsou to jme-\nnovitě sbory: „Vlasti\" (od Tovačovského), „Utonulá\"\n(od Křižko vského), „Skřivánek\" (od dra. Javůrka)\na „Prápor míru\" (od dra. Lud. Procházky), jež pě-\nvecký sbor řízením sbormistra p. Pivoňky velmi\nslušně přednesl. Přejeme hojného zdaru jednotě tak\nsnažlivé a obětavé.\n„Cecilievýpomocný hudební spolek v Praze,\nodbýval dne 2. t. m. za předsednictví ředitele F.\nHausera výroční valnou hromadu. Spolek čítá již\n324 členů a z pokladny spolkové byla nemocným\nčlenům značná již část 1127 zl. 80 kr. udělena, vzdor\ntomu však jmění spolkové činí 1842 zl. 96 kr., kte-\nrážto část v občanské záložně uložena jest. Že o\ntak potěšitelný vývin spolku „Cecilie\" pan storosta\nHauser největší zásluhu má, vyslovilo jemu i celému\nvýboru shromáždění veřejný dík. Měsíční příspěvek\nzvýšen byl z 20 na 30 kr. Za starostu byl jedno-\nhlasně opětně zvolen pan. řed. Hauser, do výboru\npak pp.: Meliš (náměstek starosty), Frčena, Pokorný\n(jednatel), Starý (pokladník), Chalupecký, Černý,\nKučera, Wolf a Zvolský. Ostatní pánové zvoleni\nbyli do výboru dílem zábavního, dílem důvěrního.\nUpozorňujeme přátelé hudby na lidumilný účel spolku\n„Cecilie,\" jehož činnost zajisté veřejného uznání\nzasluhuje.\n*** V sobotu, dne 21. t. m., v předvečer sv.\nCecilie, uspořádala jednota „Svornost\" v míst-\nnostech svých u Sáryho hudební, pěveckou a dekla-"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "381", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3090, "texte": "matorní zábavu. Mimo četné deklamace a solové\nvýstupy přednesli pp. Klička a Knittl Raffův\npochod pro klavír (pro 4 ruce), p. Markus, kon-\ncertní mistr kr. českého divadla, vojenský koncert\nLipinského, „Večerní\" od Sumana a „Uherskou píseň\"\n(Brahms-Joachim) se vší možnou dokonalostí a vir-\ntuositou. P. Holý, člen orkestru českého divadla,\npřednesl na lesní roh transkripci z „Marty,\" při čemž\ndoprovázel ho p. Jiránek. Pp. Přibík a Klička\npřednesli na klavíru ouverturu ku Smetanové\n„Prodanénevěstě,\" načež vedením p.Kovandy\nsmíšený sbor velmi zdařile zapěl celou 1. scénu\nz téže opery. Mimo to slyšeli jsme několik dvoj-\nzpěvů a jiných smíšených sborů, velmi precizně před\nnesených. Vůbec těšila se celá produkce veškeré\npřízni shromážděného obecenstva.\n*** „Lumír Malostranský,\" chová v v starších\nsvých členech jiskru uměleckou, rozžal ji konečně\nv plamen, zvoliv si počátkem roku za řiditele osvěd-\nčeného již prvního svého vůdce, skladatele J. Dra-\nhoráda, jenž od té doby vede spolek krokem rázným\ni směrem čistě vlasteneckým ku předu. Spolek ten\nodbyl od 1. února b. r. velký koncert po přestávce\nskoro tříleté, dále tři zábavy rázu uměleckého. Po-\nslední z těchto, odbývaná dne 15. t. m.v místno-\nstech besedy malostranské, vypadla velmi skvěle,\nveškerá čísla programu provedena bylo pouze členy\nsamými. Jak Slavíkův směs z národních písní a\nKřížkovského „Výprask,\" tak Drahoradův sbor\n„Divná věc\" a Bergmannovo „Pijanovo dědictví\" pro-\nvedeny byly výborně a přijaty s ostatními čísly\nčetným obecenstvem s pochvalou nejživější. P. Cha-\ndimy, nadaného člena spolku, deklamace „Sumář\"\ntaktéž valně obveselila posluchače. Připomeneme-li\nk tomu skvělý výsledek koncertu předcházejícího,\nv němž paní Marta Procházková několik překrásných\nnárodních písní vzletně as nejcituplnějším výrazem\npřednesla, „Lumír\" pak mimo jiné velké skladby\nKřížkovského nejtěžší sbor „Dar za lásku\" bezúhonně\nprovedl a připojíme-li dále, že spolek zamýšlí i sboru\nsmíšenému v kantatě „První májová noc\" v nejbližší\ndobě dáti průchod, můžeme mu k takovým výsledkům\nv tak krátké době přáti jen štěstí s tím vědomím,\nže zas bude brzo státi mezi prvními pěveckými\nspolky eeskoslovanskými.\n*** Valná hromada pražského „Hlaholu,\" kteráž\nse měla odbývati dne 29. t. m., odložena jest ke\ndni 6. prosince b. r.\n*** Koncertní zábava zpěváckéko spolku „Lukeš\"\nodbývá se dnes ve velkém sále „akcionářského\npivovaru\" na Smíchově. Program jest následující:\nOddělení první. 1. „Na Moravu\" od dra Javůrka,\npřednese smíšený sbor. 2. „Svorný zpěv\", s průvo-\ndem piana, složil K. Bendi, přednese „Lukeš.\"\n3. „Solo pro cello,\" s průvodem piana, přednese\np. A. Mašek. 4. „Kalina\" sbor Em. Vašáka,\nuprav, pro smíšený sbor K. Bendi. Oddělení druhé.\n5. „Pijanovo dědictví\", baláda se soly pro mužské\nhlasy s průvodem piana, složil Jos. A. Bergmann,\npřednese „Lukeš\". Sola přednesou pp. A. St. a K.\nS., členové spolku. 6. „Solo na cello\", s průvodem\npiana, přednese p. A. Mašek. 7. „Pri luni\", slo-\nvenská národní píseň, upravil dr. L. Procházka,\npřednese smíšený sbor. 8. „Česká muzika\", mužský\nsbor od Jos. Lva, přednese „Lukeš\"."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-11-28_01#c012", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "381", "page_fin": "383", "image_debut": 5, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.2.5", "titre_corps": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "titre_sommaire": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "381", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.5", "debut_caractere": 3092, "fin_caractere_exclue": 5570, "texte": "Zprávy z Prahy a z venkova.\n\nU sv. Vojtěcha provede se příští neděli gregorianská\nmše pro svátky Mariánské, Introit a\nCommunio de canto chorali se čtyrhlasými vložkami\nod Wifcta a a Jos. Foerstra.\n* V pražském chrámu Páně u sv. Ducha bude\nlze slyšeti každou neděli adventní o 11. hod gre-\ngorianskou mši s vložkami Joz. Foerstra, Ka-\nšpara Etta a J. Aug. Starého, snažlivého ředitele\ntamnéjšího kůru.\n* Pálkův večer v „Umělecké Beseděu vzal na\nsebe zcela jiný ráz, nežli jsme se domnívali. Před-\nstavovali jsme si první oslavení zvěčnělého básníka\nv místnostech, kde tak často a tak rád dlíval, velko-\nlepější a řekněme přímo nesmrtelného básníka dů-\nstojnější. Zatím měla slavnost ta ráz obyčejného\ndýchánku, různíc se od zábavy podobné toliko tím,\nže přednesené básně a písně vesměs od oslavence\npocházely a že místnosti nemohly obsáhnouti počet\njeho ctitelů se shromáždivších. Nám zmínili jest\nse pouze o části hudební zábavy té. Hálek podal\nskladatelům přehojné látky k hudebnímu spracovánL\nZejména jeho „písně večerní\" vyvolaly celou lite-\nraturu lyrickou. Neznáme téměř žádného z sklada-\ntelů našich, koho by nebyly nadchnuly. Takto po-\nvstaly sbory, dvojzpěvy, soíové písně, pocházející\nod nejrůznějších skladatelů, mezi nimiž zvláště vy-\nnikli Bendi, Fibich aj. Když pak objevily se na\nto básně „V přírodě,\" nastal nový zápas skladatelů\nnašich. „Dědicové Bílé Hory\" dali podnět k hu-\ndebnímu spracování a „Závis z Falkenšteina\nspracován na libreta. Malíři illustrovali některé\nHálkovy v písně, hudebníci skoro všechny a na-\njednou. Skoda, že nepříznivá doba nepřeje nám\npodobného vydání illustrovaného. Než obraťme se\njiž k věci. Produkci zahájila Hálkova píseň „Na\nnebi plno hvězdiček,\" spracovaná pro sbor smíšený\nF. Pivodou. Na to zpíval p. Černý tenorem velmi\npříjemným, poněkud sice stísněným, však za to\nvelmi oduševněným přednesem dvě z Fibichových\nillustrac a sice elegickou „Umlklo stromů šumění\"\na vroucí „Ty dívko zvláště spanilá.\" Bendlova dueta pro-\nvanuta jsou dechem poetickým i podávají výborně\nnáladu té které básně, pročež také vším právem\njsou velmi oblíbena. Slečna Sedláčkova a Cá-\nch ov a zapěly z nich: „Ve světě vše teď usnulo,\"\nk čemuž přidaly dvojzpěv „Žitné pole\" od Ho-\nlého. „Tak ticho kolem\" a „Tvé oko krá-\nsné jezero\" došly hudebním spracováním pro\njeden hlas s průvodem klavíru p. Jiránkem plné\nplatnosti. Jsouf pravým odleskem slova básněného,\nvřele cítěny i výrazu pravdivého. Těšíme se, že\njsme poznali v panu Jiránkovi iv tomto oboru"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "382", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5671, "texte": "skladatelské jeho činnosti hudebníka rovněž tak\nnadaného, jako šťastného. Bude-li směrem takovým\npokračovati, v brzce postaviti jej budeme moci po\nbok našim nejlepším skladatelům písní. Písně ty\npřednesla často v těchto listech imenovaná sl. Cá-\nch o v a. Méně šťastná jest píseň Hartlova: „Což\nplátno, že ten slavíček.\" Postrádá hlubší in-\ntence poetické. Píseň tu přednesla sl. Sedláčkova.\nProdukci zakončil známý Bendlův sbor smíšený\n„Přilítlo jaro z daleka.\"\n* V příštím filharmonickém koncertu pro-\nvedena bude Gadeho ouvertura k „Hamletu,\"\nFerd. Hillera symfonický prolog, komponovaný\nk slavnostnímu otevření městského divadla v Kolíně\nv\nnad R. a Seborovy symfonie do as-durdvě věty:\n(!) allegro molto a adagio. Jsmef žádostivi7 jakých\npokroku učinil tento zajisté velenadaný, avšak, jak\n„Hud. listy\" opět ve svém spůsobu duchaplně praví,\n„druhdy vládnoucím spontinismem (!) a neroz-\nvážnou (!) kritikou potlačovaný (!) umělec.\" Ko-\nnečně opakována býti má Lisztova rhapsodie\nuherská, kteráž došla v I. koncertu tak skvělého\núspěchu.\n* Konservatoř pražská odbývala první svůj le-\ntošní koncert v neděli dne 22. t. m.v sále žofín-\nském za spoluúčinkování slovutného pianisty L.\nBreitnera. Program zahájila Beethovenova „pa-\nstorální\" symfonie (č. 6.), kteráž až na několik těch\nchybiček a rozladěných nástrojů provedena byla\ndosti zdařile, ovšem že za spoluúčinkování samých\nprofesorů z konservatoře, jimž úkolem bylo, aby\nhorkokrevné své chovance udrželi v míře a v taktu.\nv\nSiřeji zmíňovati se o symfonii samé, pokládáme za\nzbytečné, znáť ji obecenstvo pražské nejen dokonale,\nale i z reprodukcí lepších. Novinkou byla pro nás\nBachova „C i ac o n n a\" (d-moii), původně pro solové\nhousle komponovaná a Raffem mistrně instrumento-\nvaná. Obecenstvo naše slyšelo ji v původní její\nformě v I. koncertu Wilhelmjho a nelze upírati,\nže, ač instrumentování se Raffovi nad obyčej zdařilo,\nhodnota ciaconny, jakož i všech skladeb podobných\n„převařováním\" takovým nemálo trpí. I tato pie9a\nprovedena byla celkem slušně a podobně jako\nsymfonie Beethovenova, za spoluúčinkování profe-\nsoiů samých. Mnohem zajímavějším bylo ale pro\nobecenstvo vystoupení mladistvého virtuosa klavír-\nního L. Breitnera. Od minulé sesony postní, kde\ndopřáno nám bylo obdivovati se talentu tak neoby-\nčejnému, učinil p. Breitner pokrok netušený, ohromný.\nÚhoz jeho nabyl takové jadrnosti a síly, přednes\ntakové elegance a výraznosti, že možno o něm říci,\nže sílu Taussigovu spojuje s poětičností přednesu\nsamého Rubinsteina. A neklamal se sešedivělý král\npianistů nynějších, Liszt, když po skončeném kon-\ncertu Breitnerovu v Pešti na jaře téhož obejmul a\ntvrdil, že bude Breitner důstojným dědicem slávy\na vavřínů jeho. Letos předstupuje před nás Breit-\nner co muž, co virtuos dokonalý a celý. Přednesl\npartii klavírní koncertu Sumanova (a-moll) pro klavír\na orkestr a uherskou fantazii Lisztovu s průvodem\norkestru tak mistrně a dokonale, že nijak nemožno\npochybovati o pravosti toho, co jsme o něm právě\nřekli. Méněvpříznivý dojem učinil průvod orkestrální.\nU koncertu Sumanova to ještě ucházelo, ale v Lisztově\nfantazii orkestr s dirigentem často příliš citelně se\nrozcházel.\n\nXX.\n\n„Hudební listy\" komicky se rozhorlily, že\njsme se jménem umělců českých, jak nám kázala\npovinnost naše, energicky ozvali proti nešetrnosti,\nspáchané nynějším ředitelstvím divadla zemského\nna mistru Smetanovi tím, že mu po divadelním\nsluhovi vrácena byla partitura zpěvohry „Dvě\nvdovy\" s tím vzkázáním, že nyní nebude lze\nplatiti tantiémy. Neodvážili bychom se zajisté něco\npodobného tvrditi, kdybychom se nebyli dříve sami\no tom přesvědčili a nevěří-li dosud „Hud. listy,\"\nodkazujeme je přímo k p. Smetanovi, jenž jim\npravdivost nepopíratelnélho fakta uvedeného do-\nkáže. Konečně übezpečujeme „Hud. listy\" a cti-\nhodné jich přátele, že věru není třeba, učiniti teprv\n„mučenníka\" z mistra Smetany, po3taralyť se samy\njiž dávno o to, aby za veškeré jeho zásluhy, pro\nkteréž zachová národ jméno jeho povždy u vděčné\npaměti, za živa již nesl mučennickou korunu!\n* Bihliotheka operních a operetních tekstův, kte-\nráž vychází nákladem kněhkupectví Fr. A. Urbánka,\ndospěla již k svazku 57., jenž obsahuje libreto\nk nejnovější zpěvohře Ant. Dvořáka „Král a\nuhlíř.\" Předcházející čtyry svazky obsahují libreta\nk „Němé z Portici\" (53.), k „Lejle\" (54.), k „Vi-\nlému Tellu (55.) a k opeře „Král to řekl\" (55.).\n* Filiálku kněhkupectví svého zdejšího otevřel\nprávě v Kolíně zdejší kněhkupec p. Fr. A. Urbá-\nnek, obdržev k tomu místodrž. koncesí. Závod\ntento spravuje chvalně známý p. S. Kár nik pod\ndozorem koncesionářovým. Poroučíme závod jeho\nzdejší i filiálku v Kolíně vřele našemu obecenstvu.\n* K povšimnutí. V Seni ( v Chorvatském Pří-\nmoří) uprázdněno jest místo ředitele kůru a\nvarhaníka při tamnějším chrámu kathedr ái-\nním, spojené se služným ročních 400 zl. mimo štolu.\nJmenovaný obdrží zároveň místo ředitele hudby\nspolku „Posielo,\" spojené s příjmy něco přes 200 zl.\nKdož by o místo toto ucházeti se hodlal, nechť se\nobrátí stran bližší zprávy na redaktora tohoto listu\nv nej bližších 8 dnech.\n* Z Berouna. Profesor Kopta a J. Nešvera\nuspořádají v neděli dne 29. t. m. za laskavého\nspoluúčinkování pí. P. Mejstříkové, sl. M. Cachové,\np. J. Hendla a zpěváckého spolku „Slavoše\" kon-\ncert, jehožto program tuto sdělujeme: 1. Sbor „Již\nsvitá\" od J. Krejčího. 2. Koncert pro housle od\nF. Mendelssohna. 3 a) „Na měsíček,\" b) „Večerní,\"\npísně od Joz. Nešvery. 4. „Scherzo\" (Humoreska)\nod Joz. Nešvery. 5. „Ave Maria\" (Praludium od\nBacha), uspořádané pro sopránové sólo, houslové\nsólo, harmonium a piano od Gfounoda. 6. Sonata\npro piano a housle, a) Andante con Variazione,\nb) Presto. (Kreutzerova sonata) od Beethovena*"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "383", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 125, "texte": "7. Píseň „Orsina\" z „Lukrecie\" od Donizettiho.\n8. „Rej čarodějnic\" od Paganiniho. 9. „Poslové,\"\nsbor se soly od AI. Hniličky."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-11-28_01#c013", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "381", "page_fin": "382", "image_debut": 5, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.2.5.1", "titre_corps": "U sv. Vojtěcha provede se příští neděli gregorianská", "titre_sommaire": "U sv. Vojtěcha provede se příští neděli gregorianská", "signature_source": "XX", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "381", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.5", "debut_caractere": 3121, "fin_caractere_exclue": 5570, "texte": "U sv. Vojtěcha provede se příští neděli gregorianská\nmše pro svátky Mariánské, Introit a\nCommunio de canto chorali se čtyrhlasými vložkami\nod Wifcta a a Jos. Foerstra.\n* V pražském chrámu Páně u sv. Ducha bude\nlze slyšeti každou neděli adventní o 11. hod gre-\ngorianskou mši s vložkami Joz. Foerstra, Ka-\nšpara Etta a J. Aug. Starého, snažlivého ředitele\ntamnéjšího kůru.\n* Pálkův večer v „Umělecké Beseděu vzal na\nsebe zcela jiný ráz, nežli jsme se domnívali. Před-\nstavovali jsme si první oslavení zvěčnělého básníka\nv místnostech, kde tak často a tak rád dlíval, velko-\nlepější a řekněme přímo nesmrtelného básníka dů-\nstojnější. Zatím měla slavnost ta ráz obyčejného\ndýchánku, různíc se od zábavy podobné toliko tím,\nže přednesené básně a písně vesměs od oslavence\npocházely a že místnosti nemohly obsáhnouti počet\njeho ctitelů se shromáždivších. Nám zmínili jest\nse pouze o části hudební zábavy té. Hálek podal\nskladatelům přehojné látky k hudebnímu spracovánL\nZejména jeho „písně večerní\" vyvolaly celou lite-\nraturu lyrickou. Neznáme téměř žádného z sklada-\ntelů našich, koho by nebyly nadchnuly. Takto po-\nvstaly sbory, dvojzpěvy, soíové písně, pocházející\nod nejrůznějších skladatelů, mezi nimiž zvláště vy-\nnikli Bendi, Fibich aj. Když pak objevily se na\nto básně „V přírodě,\" nastal nový zápas skladatelů\nnašich. „Dědicové Bílé Hory\" dali podnět k hu-\ndebnímu spracování a „Závis z Falkenšteina\nspracován na libreta. Malíři illustrovali některé\nHálkovy v písně, hudebníci skoro všechny a na-\njednou. Skoda, že nepříznivá doba nepřeje nám\npodobného vydání illustrovaného. Než obraťme se\njiž k věci. Produkci zahájila Hálkova píseň „Na\nnebi plno hvězdiček,\" spracovaná pro sbor smíšený\nF. Pivodou. Na to zpíval p. Černý tenorem velmi\npříjemným, poněkud sice stísněným, však za to\nvelmi oduševněným přednesem dvě z Fibichových\nillustrac a sice elegickou „Umlklo stromů šumění\"\na vroucí „Ty dívko zvláště spanilá.\" Bendlova dueta pro-\nvanuta jsou dechem poetickým i podávají výborně\nnáladu té které básně, pročež také vším právem\njsou velmi oblíbena. Slečna Sedláčkova a Cá-\nch ov a zapěly z nich: „Ve světě vše teď usnulo,\"\nk čemuž přidaly dvojzpěv „Žitné pole\" od Ho-\nlého. „Tak ticho kolem\" a „Tvé oko krá-\nsné jezero\" došly hudebním spracováním pro\njeden hlas s průvodem klavíru p. Jiránkem plné\nplatnosti. Jsouf pravým odleskem slova básněného,\nvřele cítěny i výrazu pravdivého. Těšíme se, že\njsme poznali v panu Jiránkovi iv tomto oboru"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "382", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3156, "texte": "skladatelské jeho činnosti hudebníka rovněž tak\nnadaného, jako šťastného. Bude-li směrem takovým\npokračovati, v brzce postaviti jej budeme moci po\nbok našim nejlepším skladatelům písní. Písně ty\npřednesla často v těchto listech imenovaná sl. Cá-\nch o v a. Méně šťastná jest píseň Hartlova: „Což\nplátno, že ten slavíček.\" Postrádá hlubší in-\ntence poetické. Píseň tu přednesla sl. Sedláčkova.\nProdukci zakončil známý Bendlův sbor smíšený\n„Přilítlo jaro z daleka.\"\n* V příštím filharmonickém koncertu pro-\nvedena bude Gadeho ouvertura k „Hamletu,\"\nFerd. Hillera symfonický prolog, komponovaný\nk slavnostnímu otevření městského divadla v Kolíně\nv\nnad R. a Seborovy symfonie do as-durdvě věty:\n(!) allegro molto a adagio. Jsmef žádostivi7 jakých\npokroku učinil tento zajisté velenadaný, avšak, jak\n„Hud. listy\" opět ve svém spůsobu duchaplně praví,\n„druhdy vládnoucím spontinismem (!) a neroz-\nvážnou (!) kritikou potlačovaný (!) umělec.\" Ko-\nnečně opakována býti má Lisztova rhapsodie\nuherská, kteráž došla v I. koncertu tak skvělého\núspěchu.\n* Konservatoř pražská odbývala první svůj le-\ntošní koncert v neděli dne 22. t. m.v sále žofín-\nském za spoluúčinkování slovutného pianisty L.\nBreitnera. Program zahájila Beethovenova „pa-\nstorální\" symfonie (č. 6.), kteráž až na několik těch\nchybiček a rozladěných nástrojů provedena byla\ndosti zdařile, ovšem že za spoluúčinkování samých\nprofesorů z konservatoře, jimž úkolem bylo, aby\nhorkokrevné své chovance udrželi v míře a v taktu.\nv\nSiřeji zmíňovati se o symfonii samé, pokládáme za\nzbytečné, znáť ji obecenstvo pražské nejen dokonale,\nale i z reprodukcí lepších. Novinkou byla pro nás\nBachova „C i ac o n n a\" (d-moii), původně pro solové\nhousle komponovaná a Raffem mistrně instrumento-\nvaná. Obecenstvo naše slyšelo ji v původní její\nformě v I. koncertu Wilhelmjho a nelze upírati,\nže, ač instrumentování se Raffovi nad obyčej zdařilo,\nhodnota ciaconny, jakož i všech skladeb podobných\n„převařováním\" takovým nemálo trpí. I tato pie9a\nprovedena byla celkem slušně a podobně jako\nsymfonie Beethovenova, za spoluúčinkování profe-\nsoiů samých. Mnohem zajímavějším bylo ale pro\nobecenstvo vystoupení mladistvého virtuosa klavír-\nního L. Breitnera. Od minulé sesony postní, kde\ndopřáno nám bylo obdivovati se talentu tak neoby-\nčejnému, učinil p. Breitner pokrok netušený, ohromný.\nÚhoz jeho nabyl takové jadrnosti a síly, přednes\ntakové elegance a výraznosti, že možno o něm říci,\nže sílu Taussigovu spojuje s poětičností přednesu\nsamého Rubinsteina. A neklamal se sešedivělý král\npianistů nynějších, Liszt, když po skončeném kon-\ncertu Breitnerovu v Pešti na jaře téhož obejmul a\ntvrdil, že bude Breitner důstojným dědicem slávy\na vavřínů jeho. Letos předstupuje před nás Breit-\nner co muž, co virtuos dokonalý a celý. Přednesl\npartii klavírní koncertu Sumanova (a-moll) pro klavír\na orkestr a uherskou fantazii Lisztovu s průvodem\norkestru tak mistrně a dokonale, že nijak nemožno\npochybovati o pravosti toho, co jsme o něm právě\nřekli. Méněvpříznivý dojem učinil průvod orkestrální.\nU koncertu Sumanova to ještě ucházelo, ale v Lisztově\nfantazii orkestr s dirigentem často příliš citelně se\nrozcházel.\n\nXX."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-11-28_01#c014", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "382", "page_fin": "383", "image_debut": 6, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.2.5.2", "titre_corps": "„Hudební listy\" komicky se rozhorlily, že", "titre_sommaire": "„Hudební listy\" komicky se rozhorlily, že", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "382", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.6", "debut_caractere": 3158, "fin_caractere_exclue": 5671, "texte": "„Hudební listy\" komicky se rozhorlily, že\njsme se jménem umělců českých, jak nám kázala\npovinnost naše, energicky ozvali proti nešetrnosti,\nspáchané nynějším ředitelstvím divadla zemského\nna mistru Smetanovi tím, že mu po divadelním\nsluhovi vrácena byla partitura zpěvohry „Dvě\nvdovy\" s tím vzkázáním, že nyní nebude lze\nplatiti tantiémy. Neodvážili bychom se zajisté něco\npodobného tvrditi, kdybychom se nebyli dříve sami\no tom přesvědčili a nevěří-li dosud „Hud. listy,\"\nodkazujeme je přímo k p. Smetanovi, jenž jim\npravdivost nepopíratelnélho fakta uvedeného do-\nkáže. Konečně übezpečujeme „Hud. listy\" a cti-\nhodné jich přátele, že věru není třeba, učiniti teprv\n„mučenníka\" z mistra Smetany, po3taralyť se samy\njiž dávno o to, aby za veškeré jeho zásluhy, pro\nkteréž zachová národ jméno jeho povždy u vděčné\npaměti, za živa již nesl mučennickou korunu!\n* Bihliotheka operních a operetních tekstův, kte-\nráž vychází nákladem kněhkupectví Fr. A. Urbánka,\ndospěla již k svazku 57., jenž obsahuje libreto\nk nejnovější zpěvohře Ant. Dvořáka „Král a\nuhlíř.\" Předcházející čtyry svazky obsahují libreta\nk „Němé z Portici\" (53.), k „Lejle\" (54.), k „Vi-\nlému Tellu (55.) a k opeře „Král to řekl\" (55.).\n* Filiálku kněhkupectví svého zdejšího otevřel\nprávě v Kolíně zdejší kněhkupec p. Fr. A. Urbá-\nnek, obdržev k tomu místodrž. koncesí. Závod\ntento spravuje chvalně známý p. S. Kár nik pod\ndozorem koncesionářovým. Poroučíme závod jeho\nzdejší i filiálku v Kolíně vřele našemu obecenstvu.\n* K povšimnutí. V Seni ( v Chorvatském Pří-\nmoří) uprázdněno jest místo ředitele kůru a\nvarhaníka při tamnějším chrámu kathedr ái-\nním, spojené se služným ročních 400 zl. mimo štolu.\nJmenovaný obdrží zároveň místo ředitele hudby\nspolku „Posielo,\" spojené s příjmy něco přes 200 zl.\nKdož by o místo toto ucházeti se hodlal, nechť se\nobrátí stran bližší zprávy na redaktora tohoto listu\nv nej bližších 8 dnech.\n* Z Berouna. Profesor Kopta a J. Nešvera\nuspořádají v neděli dne 29. t. m. za laskavého\nspoluúčinkování pí. P. Mejstříkové, sl. M. Cachové,\np. J. Hendla a zpěváckého spolku „Slavoše\" kon-\ncert, jehožto program tuto sdělujeme: 1. Sbor „Již\nsvitá\" od J. Krejčího. 2. Koncert pro housle od\nF. Mendelssohna. 3 a) „Na měsíček,\" b) „Večerní,\"\npísně od Joz. Nešvery. 4. „Scherzo\" (Humoreska)\nod Joz. Nešvery. 5. „Ave Maria\" (Praludium od\nBacha), uspořádané pro sopránové sólo, houslové\nsólo, harmonium a piano od Gfounoda. 6. Sonata\npro piano a housle, a) Andante con Variazione,\nb) Presto. (Kreutzerova sonata) od Beethovena*"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "383", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 125, "texte": "7. Píseň „Orsina\" z „Lukrecie\" od Donizettiho.\n8. „Rej čarodějnic\" od Paganiniho. 9. „Poslové,\"\nsbor se soly od AI. Hniličky."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-11-28_01#c015", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "383", "page_fin": "383", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.2.6", "titre_corps": "Kritický oznamovatel.", "titre_sommaire": "Kritický oznamovatel.", "signature_source": "X", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "383", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.7", "debut_caractere": 127, "fin_caractere_exclue": 4122, "texte": "Kritický oznamovatel.\nX.\n„Tě Boha chválíme\" (in fálso bor done)\nod Jos. Fo er stra.\nVyšlo nákladem firmy Em. Starý a spol. v Praze.\nKrokem sice volným, za to však tím jistějším\nkráčí u nás v krajích českoslovanských reforma\nhudby církevní ku předu. Tam, kde se z počátku\nmnozí pokročilejší řiditelé kůrů vytasili při mších\nfigurálních s pouhou vložkou stylu reformačního,\nstává se, že odvažují se poznenáhlu i na celé vo-\nkální mše slohu snadnějšího, pěvcům posud ne-\nzvyklým na tento genre přístupnějšího.\nZ počátku brali pp. řiditelové kůrů zřetel na\nskladby, jež pocházely z pravého středu celého ny-\nnějšího hnutí reformatorského: z Německa, vedle\npřibrání skladeb klasických mistrův starocirkevních.\nOd té poměrně krátké doby se však u nás záleži-\ntosti snah reformačních tak příznivě změnily a na\nstupeň vyšší dokonalosti vystoupily tím, že i mnozí\nz našich domácích skladatelův novým úkazem tím\nna poli hudby církevní se uchvátiti dali a v smy-\nslu reformačním komponovati počali. Následkem\ntoho jest nyní mezera ohledně skladeb v tomto no-\nvém genru psaných v hudební literatuře domácí\ndostatečně pro dosavádní potřeby vyplněna, tak že\nnetřeba řiditelům kůrův českoslovanských obraceti\nse na firmy cizinské. Mezi domácími skladateli,\nkteří v oboru hudby reformované zdárnými se\nmohou vykázati výsledky, vyniká v první řadě\nprofesor na zdejší konservatoři a řiditel kůru u\nsv. Vojtěcha p. Jos. Foerster, jenž ostatně znám\njest ctěnému čtenářstvu našemu z poslední doby\nzejména co horlivý podporovatel a neúnavný šiřitel\nblahodárného směru ryzé, žádným světským pří-\nměskem neposkvrněné hudby církevní. Co šťastný\nskladatel církevní osvědčil se již před rokem na\npočátku hnutí reformatorského v menších skladbách,\nvložkách to mešních: „Ave Mariau „Surrexit\npastor bonus\" atd. Od té doby pokračoval v pilné\npráci ku předu; napsal v témž duchu a stylu cír-\nkevním velkou mši vokální s (libovolným) prů-\nvodem varhan, jež vychází právě po částkách co\npříloha ku „Cecilii\", časopisu to výhradně reforma-\ntorským zájmům hudby církevní věnovanému. Nyní\npak setkáváme se opětně s větší církevní skladbou\ntéhož skladatele, která v těchto dnech vyšla ve\nskvostné úpravě u velmi činné a o domácí uměnu\nhudební velezasloužilé firmy Em. Starý a spol.\nv Praze. Jest to prokomponované „Te Deum\" a\nprvní ve stylu církevním psané. Posud jest zvykem\nna českoslovanských kůrech provozovati „Te Deuma\ns troubami a bubny hřmotícími ve stylu hlučně na-\nfouklého finále operního.\nNešvár tento musí se šířícím se vzděláním hu-\ndebním sám sebou vzíti za své. Co náhradu za po-\ndobné, nyní užívané skladby, jež církevní obřady\nprofanizují, možno zajisté nyní zmíněnou skladbu\nFoerstrovu co první šťastný krok k lepší\nbudoucnosti hudby chrámové v domovině\nnaší považovati. Tato skladba jak skla-\ndatelem samým v „Připomenutí\" naznačeno jest —•\nmůže býti provedena na trojí způsob a sice: 1. zpí-\nvají se sloky 2, 4, 6 atd. vždy unisono od shro-\nmážděné obce v průvodu varhan, ostatní pak sloky\ntotiž 3, 5, 7 atd. přednáší smíšený sbor na kůru\nbez varhan. 2. Na místě lidu mohou dotýčné\nsloky zpívati všichni tenoři a basisté na kůru; aneb\nkonečně 3. duchovní u oltáře taktéž v obou přípa-\ndech s průvodem varhan. Podotýkáme, že stejná\nintonace zmíněných slok pro lid jest velmi lehounká\na každému hudebním sluchem nadanému laiku pří-\nstupna, tak že snadno ji lze podržeti.\nJak vidno, vyplývají z takto přednášené skladby\nmnohé závažné výhody. Především chválíme onu\nokolnost, že lid pomocí této skladby v neustálém\nduševním jest spojení s duchovním u oltáře i se\nsborem na kůru; tím pozornost všeobecná v chrámu\nshromážděného lidu se soustřeďuje na ten který\nposvátný výkon; tím pak, že nejen kůr, nýbrž í\nlid v střídání vespolném béře účastenství na hymnách\nbožstvu nejvyššímu prozpěvovaných, zvýšuje se do-\njem pobožnosti v míře netušené. Skladba Foerstrova\njest prací mistrnou a my plníme jen povinnost svou,\npakliže ji co nejvřeleji přízni všech přátel ryzé\nhudby církevní ku častému provozování odporuču-\njeme."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-11-28-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-11-28_01#c016", "volume": "bmtnabd_1874-11-28_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "383", "page_fin": "383", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.2.7", "titre_corps": "Listárna redakce.", "titre_sommaire": "Listárna redakce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "383", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.7", "debut_caractere": 4124, "fin_caractere_exclue": 4496, "texte": "Listárna redakce.\nP. dop. v Kl. Upotřebíme příště.\nCtitelům Smetanovým v Prostějově. DoŠlé nás\nosvědčení odložili jsme prozatím stranou, doufajíce, že záležitost\nmistra Smetany vlasteneckým a obětavým naším družstvem\ndivadelním rozřešena bude zajisté spůsobem jeho zásluh i ná-\nrodní naší cti důstojným.\nP. dop. v Budapešti. Srdečné díky.\nP. K. K. Díky, upotřebíme příště."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "377", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.1", "texte": "Památné dni hudební.\n\n28. listop. 1785*Mich. Car a fa, op. sklad. - v Neapoli.\n„ „ 1861 f Robert Fíihrer, sklad. cirk. —ve Vídni.\n„ „ 1869 f Giulia Grisi, slovút. zpěvačka v Berlíně.\n29. „ 1830 fC. vS Ca tel, sklad, a spis. hud. v Paříži.\n30. „ 1761 *J. Senk, op. sklad. v Vid. Nov. Městě.\n„ „ 1838 fJ. Farník, profesor klarinetu na konservatoři\npražské v Praze.\n„ „ 1840 I. konc. švédského housl. Ole Bulla vLipsku.\n1. pros. 1816 fK. Frant. Benda, výt. housl. v Berlíně.\n„ „ 1820 poprvé zpíván Subertův „Erlkonig*\nve Vídni.\n„ „ 1822 I. koncert Lisztův ve Vídni.\n„ „ 1867 I. cirk. koncert „Umělecké besedy\"\nřízením dra. Procházky.\n2. „ 1840 I. prov. Donizettiho zpěv. „Fa vor i tka\"—\nv Paříži. v »\n„ „ 1843 I. provozování Sumanovy skladby: „Da s\nPara dý es und die Per i\" v Lipsku.\n3. „ 1809 f Josef Snabei, cirk. sklad. • ve Vratislavi.\n„ „ 1837 I. provoz. Webrovy zpěv. „Abu Hassan\"\nv Lipsku.\n„ „ 1841 I. provoz, zpěvohry „Katharina Cornaro\"\nFr Lachnera v Lipsku.\n„ „ 1759 * Fr. Čech, skladatel v Hořicích\n„ „ 1825 * Hynek Vojáček, skladatel (cárský kapelník\nv Petrohradě) ve Zlíně (na Moravě).\n„ „ 1865 f Moric Mildner, skladatel a profesor houslí\nna pražské konservatoři v Praze.\n\nSmetanova vlastenecká zpěvohra\n„Libuše.\"\n\n(Dokončení).\nDěj sňatku Libušina ve třetím a posledním jed-\nnání nepřetržitě beře se ku předu. Již první scéna\nv Libušině komnatě na posvátném Vyšehradě, kde\nv harmonickém souladu sklání se skupina svorných\nbratrů před panovnicí smířenou, působí na mysl naši\ndojmem příjemným. Tušeni Jež Lutobor během druhého\njednání při smíru obou rozvaděných bratří byl oděl\nv slova naděje na konečný smír s kněžnou povzne-\nsenou, jest již zde na počátku scény této zpola vy.\nplněno: Chrudoš sklání sice šiji svou před něžným\npohledem kněžny, však přes hrdé rty jeho nevyšlo\nni jediné slůvko odprošení, jimž by pykal urážky\nkněžně ve tvář celého národa vmetané. Ještě zá-\nvažnější momenty zatřásti musí duší jeho, než se\nodhodlá hrdý ten vladyka ku kroku, jimž zlomí\nvlastní vzdor svůj. Perspektiva však na konečný\nmír s kněžnou vystupuje neustále jasněji před zra-\nkoma našima na obzoru děje celého. Mezi oběma\nbratry jest mír již zjednán; z čehož Libuše v slav-\nnostní den sňatku svého tím větší radost a uspoko-\njení pociťuje a vyslovuje. Radostně povznešená tato\nnálada zakládá se v hudebním ohledu na následu-\njících lahodyplných tvarech\njež jsou ovšem obratnou rukou skladatelovou thema-\nticky rozvedeny a slovům přiměřeně stupňovány.\nSvornost mezi oběma bratry jest pak iv hudebním\nohledu symbolicky naznačena tím, že oba příznačné\nmotivy obou bratří Stáhlava J a Chrudoše C splý-\nvají v jednom objetí:"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "378", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.2", "texte": "Sbor shromážděných kolem kněžny vladyk\nv povzneseném dithyrambu stupňuje ještě u větší\nmíře radostné toto naladění míru v kteréž zaznívá\npojednou z dálky hlahol veselých rohů, příchod\nchotě kýženého oznamující. Libuše v úchvatné písní\nprůchod dává v blaženosti rozechvělým citům svým.\nVelkolepý průvod svatební se neustále za všeobec-\nného jásotu blíží až zjeví se na jevišti zahájen dva-\nnácti slavnostně oděnými děvami, jež věnce v rukou\npřinášejí. Lahodný tento zjev illustrován jest těmito\ntvary:\njež v rytmu pochodném neustále tím více se stup-\nňují, čím blíže přichází jádro slavnostního průvodu\ns Přemyslem: „Buď vítána, nevěsto ctná, tvůj že-\nnich již jde\" toť hlavní tresti tohoto sboru prů-\nvodního\nVolná prostora uvnitř Vyšehradu, jak jsme ji\npoznali v prvém jednání při scéně soudní jest je-\nvištěm Přemyslova vítězoslavného vjezdu. Mezi tím\nvšak co se strojí k slavnostnímu nastolení Přemysla,\nzachmuří se náhle jasné slunko nálady slavnostní a\nChrudoš běsnou zlobou poháněn začíná bouřiti mezi\nvladykami před stolcem knížecím shromážděnými\nv očekávání příchodu knížecího, „Neřekla vám, že\ndala všechnu moc do rukou svého manžela?\" Duch\nvzpoury hrozí náhle v nejrozhodnějším okamžiku\nzdrtiti šťastné skončení knížecího nastolení Přemysla;\nvšak milující Krásavě podaří se ukrotiti vzmáhající\nse nedůvěru a bouři v prsou Chrudošových tak že\nxento s klidným očekává hledem přichodu: pána a\nsoudce svého.\nSlavnostní pochod, jejž známe z předehry ku\nzpěvohře, zazní, leši i vladykové s Radovanem\nv čele vystoupí, za nim objeví se Libuše s Pře-\nmyslem v průvodu slavnostně oděných děv a všeho\nlidu. „Hoj, tvrdý Vyšehrade, buď stokrát vítán,\ndnes nový host tě navštívil, oddán tvé službě lide,\"\nslovy těmi pozdravuje Přemysl knížecí sídlo , tu\nobrací se ku kněžně blahem zářící, aby jí vyslovil\ncity vroucí lásky své, načež v lahodném duetu\nvzdávají oba knížecí manželé dík „bohém spásám\"\nza štěstí přítomné a prosí je za požehnání pro doby\nbudoucí, „Vyplněn úkol náš, voláme: sňatek váš\nbuď požehnán,\" zvolá vůdce slavnostního průvodu\nRadovan a za ním v jásot bouřlivý propuká veške-\nren přítomný lid. Přemysl vystoupí na stolec kní-\nžecí a prvním tímto kročejem svým koná již svatou\npovinnost rozhodného soudce: zmiňuje se o sporu\nbratrském, o vzdorném pohanění kněžny vznešené;\nraduje se sice z opětného smíru bratří rozvaděných,\nvšak aby smířena byla vina staršího bratra zúplna,\nvyzývá jej, aby před celým shromážděním těžce\nuraženou kněžnu opět před veškerým shromážděným\nlidem odprosii u nohou jejích. Chrudoš, po dlouhém\nvnitřním boji sklání se v prach před Libuší; po-\nkoření to však oslaďuje Přemysl: „Ne na zem, ke\nmně, sem na prsa má! Tys hanu její smyl, jsme\nvyrovnáni!\" Radostným plesem všeho lidu se otřásá\nokolí. Libuše, která s očima a rukama pozdviže-\nnýma celý ten čas stojí v zanícení, postoupí ku\npředu a věšteckým duchem uchvácena věštby hlásá\nužaslému lidu. Vše tichne a napjatě naslouchá pro-\nrockým slovům kněžniným.\nLibušino vidění znázorněno živými obrazy a\nprovázeno úchvatnou hudbou Smetanovou musí půso-\nbiti dojmem na jevišti našem posud nevídaným.\nZ mlhavé dálky vynikají za sebou před zrakoma\nnašima následující obrazy, jež vykouzlí věstí Libušin\nduch: 1. Břetislav a Jitka. 2. Jaroslav ze Štern-\nberku. 3. Otokar 11., Eliška a Karel IV. 4. Žižka,\nProkop Veliký a Husité. 5. Jiří z Poděbrad\nkteroužto skvělou řadu uzavírá 6. obraz: Královský\nhrad Pražský. Každý obraz jest provázen karakte-\nristickou hudbou, vrchole nejúchvatnějšího dosáhne\nhudba při obraze čtvrtém při rekovských postavách\nslavné doby Husitské, kdež v průvodu mohutné\nfigurace basů zahlaholí celým orkestrem v železném\nopancéření překrásná píseň Husitův: „Kdož jste\nboží bojovníci\"."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "379", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.3", "texte": "Píseň ta v následujících obrazech v změněné\nformě zaznívá a při závěrečném obraze vystoupí\nz dosavádní mollové tóniny v jasné dur a uchva-\ncuje v radostném plesání veškeren lid, jenž pěje\nv mohutném finále: „Český národ neskoná, pekla\nhrůzy slavně překoná !\"\nNa závěrek netřeba, abychom slovy nadšenými\npředbíhali skvělý v budoucnosti výsledek tohoto\nnejvelkolepějsího díla mistra našeho Smetany.\nRozhalený ten obraz hudební, jejž Smetanova\ntvůrčí síla na oslavu národa našeho vykouzlila,\na o němž jsme ovšem z pouhého čtení partitury\nnic více nemohli sděliti než mlhavý nástin ctěnému\nčtenářstvu svému, rozhalený ten obraz jakkoli\nv mlhavých jen barvách nastíněný, přec mluví nej-\npádnějsími slovy sám za dílo to mistrovské, o němž\nkonečný úsudek ponechán býti musí jak již\npraveno rokům příštím po živém provedení na\njevišti velkého našeho divadla národního. Končím\nse zbožným přáním každého přítele a příznivce\nnašeho života uměleckého i národního :\nKéž bychom se brzy dočkali prvního provedení\nvelkého díla Smetanova v důstojném chrámu českých\nmuz!\n\nV. J. Novotný.\n\nZ ciziny a Rakouska.\n\n** F. W. Riehl, ředitel hudby ve Frankobrodě\nn. M., zakladatel tamnější „Riehlovy\" pěvecké jed-\nnoty, kromě toho znamenitý esthetik a spisovatel\nhudební, zemřel nedávno ve Frankobrodě, stár jsa\n57 let*\n** Rubinstein mešká právě v Paříži, kdež\nvyjednává s panem Daubéem o provozování oratoria\nsvého „Věž babylonská.\"\n** P. Luccová započala v komické opeře ve\nVídni řadu pohostinkých her „Zerlinkou\" v „Don\nJuanu.\" Za tou příčinou vystouply ceny míst tak\nvysoko, že na př. sedadlo stojí již nyní 2O zl.\nTi bláhoví Vídeňáci!\n** Z Vídně odebéře se P. Luccová do Lipska,\nkdež několikráte v divadle městském vystoupiti se\nuvolila, žádajíc ale 1500 tolaru za večer.\n** Z Vídně. Zdejší spolek Ceciiianský\noslavil důstojně den své svaté patronky v chrámu\nPáně sv. Augustina slavnou mší řízením ředitele\nspolku p. prof. Bohma. Provedeny byly: Mše An-\ntonia Lottiho (1665—1740), graduale Grius.\nOtta via Pittoniho (1657—1743) a offertorium\nPalestriny (1514—1594). Při asperges, introitus\na communio zpíván byl chorál gregorianský.\n** Hudební akadamie v Pešť-Budíně uspořádala\ndne 11. t. m. koncert za spoluúčinkování H. Steg-\nmannovy, a F. Schmidta a A. Knahlové. Program\nbyl tento: Ouvertura k „Hebridám\" (Mendlssohn), a\nněkteré kantáty pro soli, sbor a orkestr od Reine-\ncke-ho, Rheinbergra, Raffa, Gadeho, Sumana a M.\nBrucha.\n** V Buda-Pešti za nedlouho v koncertu ně-\nkterém provozovati se budou úryvky Wagnero-\nvých „Valkýr\" při klavíru vzdor tomu, že už v loni\nsám Wagner za příležitosti podobného provozování\núryvků z „Nibelungův\" proti tomu se vyslovil.\n** Intendance královských divadel v Drázdlaneeh\nzavedla t. zv. „klasické\" večery, jež se každých\n14 dní opakují (za snížených cen). Nával k před-\nstavením těm jest nesmírný.\n** Z Štuttgartě připravuje se krajana našeho\nJ. Aberta opera: „Enzio z Hohenstaufů.\"\n** Repríze Gounodovy opery: „Mireille\" v ko-\nmické opeře Pařížské nepochodila valně u obecen-\nstva; měkká a melancholická její hudba ovšem ne-\nhodí se veselým a bujným Pařížanům.\n** V Paříži proveden byl dne 10. t. m. Haendlův\n„Jidáš Makabejský.\"\n** Z Buda-Pešti. (Pův. dop.) Dne 18. t. m.\nzahájena zimní saisona I. filharmonickým koncertem\nřízením Han. Richter-a. Obavy, jež z počátku co do\nhmotného výsledku filh. koncertů vysloveny byly,\nnalezly skvělého vyvrácení tím, že obecenstvo vypl-\nnilo až i poslední koutek sálu. Mezi přítomnými\nnacházeli se nejprvnější mužové zalitavské říše, jako\nhr. Andrassy, arcibiskup Haynald, hr. Apponyi atdw\nProgram byl zejména zajímavý tím, že vystoupil te-\nnorista Fr. Grlatz ponejprv v širší veřejnost, kterýž\njak známo, Rich. Wagnerem vyvolen jest pro úlohu\n„Siegfriěda\" při budoucích Bayreuthských předsta-\nveních „Nibelungů.\" O velikosti a plností hlasu\ntohoto zpěváka kolovaly jíž dávno všeliké pověsti,\nba Wagner prý spokojeně poklepal mu na rameno,\npřesvědčiv se o pravdivosti této zvláštnosti a není\ntudíž divu, pakli obecenstvo s jakousi napnutostí\nprvní jeho vystoupení očekávalo, ku kterémuž ředitel\nRichter, co učitel Fr. Giatze, „Walterův zpěv o cenu\"\nz „Meistersíngrův\" byl zvolil. A skutečné, co se týče\nsíly a velikosti hlasu musel každý býti překvapen, kdo"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "380", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.4", "texte": "ale očekával více, ten se prozatím nad míru sklamal.\nDruhá novinka byla Berliozova ouvertura ku „Ben-\nvenuto Cellini\", kterouž orkestr mistrně přednesl.\nV Praze chvalně známý pianista Lud. Breitner\npřednesl Sumanův a-mol koncert s nevšední mistr -\nností; zejména chválili se musí elegance a ušlechti-\nlost jeho hry, jež nelibuje si, jak bohužel často se\nstává, ve virtuosním třískání, alebrž vyniká důmy-\nslným a vřelým pojmutím skladatelovy intence jakož\ni měkkým, velmi pružným úhozem. Obecenstvu vždy\nmilá VII. symfonie Beethovenova důstojně zakončila\nprogram tohoto večera, o jejímž provedení a řízení,\nvelmi pochvalně zmínili se musíme.\n** Ze Sondershausenu. (Pův. dop.) Všestranně\noblíbené naše „Loh - koncerty\" vzaly konec svůj\n17tým koncertem, jenž odbýval se v den narozenin\nstařičkého knížete našeho. Za příčinou tou bývá\nprogram vždy vybranějším a sólisté voleni se vší\nmožnou obezřelostí. Tentokráte to bylo dne 20. září\na překrásné počasí podporovalo slavnost tuto. V od-\npoledním koncertu slyšeli jsme: Ouverturu k „Vi-\nnetě\" od H. Frankenberga, ředitele hudby a učitel-\nského semináře zdějšího, kteráž, jako veškeré skladby\nskromného skladatele tohoto, vyniká jmenovitě fra-\npantními ideami, leskuplnou instrumentací, a vše-\nmožným vystříháním se všech příkrých harmonií.\nObecenstvo vůči přítomnému skladateli osvědčilo se\nbýti velmi vděčným. Po té následoval Ernstův\npathetický koncert (fis-mol), skladba nad míru ob-\ntížná a právě z té příčiny málo jen známá, kterouž\npřednesl p. Mirosl. Weber; ke cti jeho řečeno\nbudiž, že zúplna vyhověl všem požadavkům, jakéž\nčiní skladba ta k interpretům, čímž si ovšem dobyl\nhojné a bouřlivé pochvaly obecenstva veškerého.\n„Huldigungsmarsch\" Wagnera zakončil oddělení prvé.\nV druhém oddělení slyšeli jsme pie§u u nás zcela\nneobyčejnou, velké dueto koncertantní pro housle\na kontrabass od Bottesiniho, kteréž krajané naši pp.\nWeber a Láska přednesli ku všeobecnému úžasu\nobecenstva, jež nemohlo pochopili, jak nástroje tak\ndaleko od sebe ležící spojití se mohou v příjemný\nsoulad. Applaus obecenstva byl tak hlučný, 'že se\nmusiia část dueta opakovali. A-mol symfonie Gadeho\n(6. 3.) zakončila za jásotu přítomného obecenstva\nřadu letošních koncertů odpoledních. Večer pak,\nza čárovného osvětlení, zavzněla rozsáhlým parkem\nknížecím slavnostní ouvertura K. M.z Webrů, po\nníž přednesen ještě tak zvaný „Geburtstagsmarsch\"\nod Tauberta, sbor od Mendlssohna a ouvertura\nk Wagnerové zpěvohře „Rienzi.\" Nyní následovalo\nněkolik skladeb pro nižší třídu obecenstva: Pře-\ndehra k „Hugenotům,\" polka od Bosquetta, valčík\nod Strausse a konečně t. z v. „ruské\" čepobití za\núčinkování veškerých bubeníků naší garnisony, kte-\nráž skladba každoročně již asi po 50 let\nukončuje Loh-koncerty, jež Schvarzburgským tak\nvelice k srdci byly přirostly. r\n** Z Petrohradu. Dne 19. t. m. večer odbýván\nv zdejším reformovaném chrámu velkým du c h o v ní\nkoncert, jejž řídil náš krajan prof. Černý a při\nkterémž spoluúčinkovali si. Klemrnova a sl. Min-\nkvicova, rodáci naši pp. Barcal, Paleček a\nSeifert a pp. Hildebrandt, K.a L. Homilius.\nPodáváme tuto podrobný program: 1. Fantazie pro\nvarhany od Topfera (p. K. Homilius). 2. a) „O bone\nJesu\" od Polestriny, b) „Alla trinitá beata,\" sbor\nz XV. stol., předn. pěv. sbor. 3. Largo od Corelliho\n(p. Seifert), 4. a) „Jesu dulcis\" od Tom. Lud. Vit-\ntoria, sbor; b) Chant de Noěl, sbor s soprán, sólem\n(sl. Klemrnova). 5. Aria jii chiesa od Stradelly\n(p. Barcal). 6. Aria od Seb. Bacha, housle\n(p. Hildebrandt). 7. Osmihlasé moteto od Seb. Bacha.\n8. Fantazie a fuga pro varhany od Hesseho (pp. K.\na L. Homilius). 9. Aria od Haendla (p. Paleček).\n10. „Selig sind die Tqdten,\" sbor od Spohra.\n11. „Ave Maria\" od Fr. Šuberta, uprav, pro čello (p.\nSeifert). 12. Hymnus od F. Hillera (sl. Minkvicova).\n13. Dvojsbor z oratoria „Jeffaj\" od Rheinthalera.\n\nKronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\nZpěváčky spolek pražských typografů uspo-\nřádal minulou neděli v sále koviktském zábavu ve\nprospěch onemocnělého skladatele Forchtgotta-\nTovačovského. Pěvecký sbor tento není sice\ntak četný jako jiné sbory zdejší, nicméně výkony\njeho vyrovnají se vždycky výkonům jednot i těch\nnejpokročilejších. Zejména nejiepší a nejvycvičenější\nhlasy nalézáme v basu, jenž ovšem někdy i na úkor\nhlasů vyšších v popředí vystupoval, Všecka čísla,\njež sbor v této zábavě přednesl, těšila se hlučné po-\nchvale obecenstva četně shromážděného. Jsou to jme-\nnovitě sbory: „Vlasti\" (od Tovačovského), „Utonulá\"\n(od Křižko vského), „Skřivánek\" (od dra. Javůrka)\na „Prápor míru\" (od dra. Lud. Procházky), jež pě-\nvecký sbor řízením sbormistra p. Pivoňky velmi\nslušně přednesl. Přejeme hojného zdaru jednotě tak\nsnažlivé a obětavé.\n„Cecilievýpomocný hudební spolek v Praze,\nodbýval dne 2. t. m. za předsednictví ředitele F.\nHausera výroční valnou hromadu. Spolek čítá již\n324 členů a z pokladny spolkové byla nemocným\nčlenům značná již část 1127 zl. 80 kr. udělena, vzdor\ntomu však jmění spolkové činí 1842 zl. 96 kr., kte-\nrážto část v občanské záložně uložena jest. Že o\ntak potěšitelný vývin spolku „Cecilie\" pan storosta\nHauser největší zásluhu má, vyslovilo jemu i celému\nvýboru shromáždění veřejný dík. Měsíční příspěvek\nzvýšen byl z 20 na 30 kr. Za starostu byl jedno-\nhlasně opětně zvolen pan. řed. Hauser, do výboru\npak pp.: Meliš (náměstek starosty), Frčena, Pokorný\n(jednatel), Starý (pokladník), Chalupecký, Černý,\nKučera, Wolf a Zvolský. Ostatní pánové zvoleni\nbyli do výboru dílem zábavního, dílem důvěrního.\nUpozorňujeme přátelé hudby na lidumilný účel spolku\n„Cecilie,\" jehož činnost zajisté veřejného uznání\nzasluhuje.\n*** V sobotu, dne 21. t. m., v předvečer sv.\nCecilie, uspořádala jednota „Svornost\" v míst-\nnostech svých u Sáryho hudební, pěveckou a dekla-"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "381", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.5", "texte": "matorní zábavu. Mimo četné deklamace a solové\nvýstupy přednesli pp. Klička a Knittl Raffův\npochod pro klavír (pro 4 ruce), p. Markus, kon-\ncertní mistr kr. českého divadla, vojenský koncert\nLipinského, „Večerní\" od Sumana a „Uherskou píseň\"\n(Brahms-Joachim) se vší možnou dokonalostí a vir-\ntuositou. P. Holý, člen orkestru českého divadla,\npřednesl na lesní roh transkripci z „Marty,\" při čemž\ndoprovázel ho p. Jiránek. Pp. Přibík a Klička\npřednesli na klavíru ouverturu ku Smetanové\n„Prodanénevěstě,\" načež vedením p.Kovandy\nsmíšený sbor velmi zdařile zapěl celou 1. scénu\nz téže opery. Mimo to slyšeli jsme několik dvoj-\nzpěvů a jiných smíšených sborů, velmi precizně před\nnesených. Vůbec těšila se celá produkce veškeré\npřízni shromážděného obecenstva.\n*** „Lumír Malostranský,\" chová v v starších\nsvých členech jiskru uměleckou, rozžal ji konečně\nv plamen, zvoliv si počátkem roku za řiditele osvěd-\nčeného již prvního svého vůdce, skladatele J. Dra-\nhoráda, jenž od té doby vede spolek krokem rázným\ni směrem čistě vlasteneckým ku předu. Spolek ten\nodbyl od 1. února b. r. velký koncert po přestávce\nskoro tříleté, dále tři zábavy rázu uměleckého. Po-\nslední z těchto, odbývaná dne 15. t. m.v místno-\nstech besedy malostranské, vypadla velmi skvěle,\nveškerá čísla programu provedena bylo pouze členy\nsamými. Jak Slavíkův směs z národních písní a\nKřížkovského „Výprask,\" tak Drahoradův sbor\n„Divná věc\" a Bergmannovo „Pijanovo dědictví\" pro-\nvedeny byly výborně a přijaty s ostatními čísly\nčetným obecenstvem s pochvalou nejživější. P. Cha-\ndimy, nadaného člena spolku, deklamace „Sumář\"\ntaktéž valně obveselila posluchače. Připomeneme-li\nk tomu skvělý výsledek koncertu předcházejícího,\nv němž paní Marta Procházková několik překrásných\nnárodních písní vzletně as nejcituplnějším výrazem\npřednesla, „Lumír\" pak mimo jiné velké skladby\nKřížkovského nejtěžší sbor „Dar za lásku\" bezúhonně\nprovedl a připojíme-li dále, že spolek zamýšlí i sboru\nsmíšenému v kantatě „První májová noc\" v nejbližší\ndobě dáti průchod, můžeme mu k takovým výsledkům\nv tak krátké době přáti jen štěstí s tím vědomím,\nže zas bude brzo státi mezi prvními pěveckými\nspolky eeskoslovanskými.\n*** Valná hromada pražského „Hlaholu,\" kteráž\nse měla odbývati dne 29. t. m., odložena jest ke\ndni 6. prosince b. r.\n*** Koncertní zábava zpěváckéko spolku „Lukeš\"\nodbývá se dnes ve velkém sále „akcionářského\npivovaru\" na Smíchově. Program jest následující:\nOddělení první. 1. „Na Moravu\" od dra Javůrka,\npřednese smíšený sbor. 2. „Svorný zpěv\", s průvo-\ndem piana, složil K. Bendi, přednese „Lukeš.\"\n3. „Solo pro cello,\" s průvodem piana, přednese\np. A. Mašek. 4. „Kalina\" sbor Em. Vašáka,\nuprav, pro smíšený sbor K. Bendi. Oddělení druhé.\n5. „Pijanovo dědictví\", baláda se soly pro mužské\nhlasy s průvodem piana, složil Jos. A. Bergmann,\npřednese „Lukeš\". Sola přednesou pp. A. St. a K.\nS., členové spolku. 6. „Solo na cello\", s průvodem\npiana, přednese p. A. Mašek. 7. „Pri luni\", slo-\nvenská národní píseň, upravil dr. L. Procházka,\npřednese smíšený sbor. 8. „Česká muzika\", mužský\nsbor od Jos. Lva, přednese „Lukeš\".\n\nZprávy z Prahy a z venkova.\n\nU sv. Vojtěcha provede se příští neděli gregorianská\nmše pro svátky Mariánské, Introit a\nCommunio de canto chorali se čtyrhlasými vložkami\nod Wifcta a a Jos. Foerstra.\n* V pražském chrámu Páně u sv. Ducha bude\nlze slyšeti každou neděli adventní o 11. hod gre-\ngorianskou mši s vložkami Joz. Foerstra, Ka-\nšpara Etta a J. Aug. Starého, snažlivého ředitele\ntamnéjšího kůru.\n* Pálkův večer v „Umělecké Beseděu vzal na\nsebe zcela jiný ráz, nežli jsme se domnívali. Před-\nstavovali jsme si první oslavení zvěčnělého básníka\nv místnostech, kde tak často a tak rád dlíval, velko-\nlepější a řekněme přímo nesmrtelného básníka dů-\nstojnější. Zatím měla slavnost ta ráz obyčejného\ndýchánku, různíc se od zábavy podobné toliko tím,\nže přednesené básně a písně vesměs od oslavence\npocházely a že místnosti nemohly obsáhnouti počet\njeho ctitelů se shromáždivších. Nám zmínili jest\nse pouze o části hudební zábavy té. Hálek podal\nskladatelům přehojné látky k hudebnímu spracovánL\nZejména jeho „písně večerní\" vyvolaly celou lite-\nraturu lyrickou. Neznáme téměř žádného z sklada-\ntelů našich, koho by nebyly nadchnuly. Takto po-\nvstaly sbory, dvojzpěvy, soíové písně, pocházející\nod nejrůznějších skladatelů, mezi nimiž zvláště vy-\nnikli Bendi, Fibich aj. Když pak objevily se na\nto básně „V přírodě,\" nastal nový zápas skladatelů\nnašich. „Dědicové Bílé Hory\" dali podnět k hu-\ndebnímu spracování a „Závis z Falkenšteina\nspracován na libreta. Malíři illustrovali některé\nHálkovy v písně, hudebníci skoro všechny a na-\njednou. Skoda, že nepříznivá doba nepřeje nám\npodobného vydání illustrovaného. Než obraťme se\njiž k věci. Produkci zahájila Hálkova píseň „Na\nnebi plno hvězdiček,\" spracovaná pro sbor smíšený\nF. Pivodou. Na to zpíval p. Černý tenorem velmi\npříjemným, poněkud sice stísněným, však za to\nvelmi oduševněným přednesem dvě z Fibichových\nillustrac a sice elegickou „Umlklo stromů šumění\"\na vroucí „Ty dívko zvláště spanilá.\" Bendlova dueta pro-\nvanuta jsou dechem poetickým i podávají výborně\nnáladu té které básně, pročež také vším právem\njsou velmi oblíbena. Slečna Sedláčkova a Cá-\nch ov a zapěly z nich: „Ve světě vše teď usnulo,\"\nk čemuž přidaly dvojzpěv „Žitné pole\" od Ho-\nlého. „Tak ticho kolem\" a „Tvé oko krá-\nsné jezero\" došly hudebním spracováním pro\njeden hlas s průvodem klavíru p. Jiránkem plné\nplatnosti. Jsouf pravým odleskem slova básněného,\nvřele cítěny i výrazu pravdivého. Těšíme se, že\njsme poznali v panu Jiránkovi iv tomto oboru"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "382", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.6", "texte": "skladatelské jeho činnosti hudebníka rovněž tak\nnadaného, jako šťastného. Bude-li směrem takovým\npokračovati, v brzce postaviti jej budeme moci po\nbok našim nejlepším skladatelům písní. Písně ty\npřednesla často v těchto listech imenovaná sl. Cá-\nch o v a. Méně šťastná jest píseň Hartlova: „Což\nplátno, že ten slavíček.\" Postrádá hlubší in-\ntence poetické. Píseň tu přednesla sl. Sedláčkova.\nProdukci zakončil známý Bendlův sbor smíšený\n„Přilítlo jaro z daleka.\"\n* V příštím filharmonickém koncertu pro-\nvedena bude Gadeho ouvertura k „Hamletu,\"\nFerd. Hillera symfonický prolog, komponovaný\nk slavnostnímu otevření městského divadla v Kolíně\nv\nnad R. a Seborovy symfonie do as-durdvě věty:\n(!) allegro molto a adagio. Jsmef žádostivi7 jakých\npokroku učinil tento zajisté velenadaný, avšak, jak\n„Hud. listy\" opět ve svém spůsobu duchaplně praví,\n„druhdy vládnoucím spontinismem (!) a neroz-\nvážnou (!) kritikou potlačovaný (!) umělec.\" Ko-\nnečně opakována býti má Lisztova rhapsodie\nuherská, kteráž došla v I. koncertu tak skvělého\núspěchu.\n* Konservatoř pražská odbývala první svůj le-\ntošní koncert v neděli dne 22. t. m.v sále žofín-\nském za spoluúčinkování slovutného pianisty L.\nBreitnera. Program zahájila Beethovenova „pa-\nstorální\" symfonie (č. 6.), kteráž až na několik těch\nchybiček a rozladěných nástrojů provedena byla\ndosti zdařile, ovšem že za spoluúčinkování samých\nprofesorů z konservatoře, jimž úkolem bylo, aby\nhorkokrevné své chovance udrželi v míře a v taktu.\nv\nSiřeji zmíňovati se o symfonii samé, pokládáme za\nzbytečné, znáť ji obecenstvo pražské nejen dokonale,\nale i z reprodukcí lepších. Novinkou byla pro nás\nBachova „C i ac o n n a\" (d-moii), původně pro solové\nhousle komponovaná a Raffem mistrně instrumento-\nvaná. Obecenstvo naše slyšelo ji v původní její\nformě v I. koncertu Wilhelmjho a nelze upírati,\nže, ač instrumentování se Raffovi nad obyčej zdařilo,\nhodnota ciaconny, jakož i všech skladeb podobných\n„převařováním\" takovým nemálo trpí. I tato pie9a\nprovedena byla celkem slušně a podobně jako\nsymfonie Beethovenova, za spoluúčinkování profe-\nsoiů samých. Mnohem zajímavějším bylo ale pro\nobecenstvo vystoupení mladistvého virtuosa klavír-\nního L. Breitnera. Od minulé sesony postní, kde\ndopřáno nám bylo obdivovati se talentu tak neoby-\nčejnému, učinil p. Breitner pokrok netušený, ohromný.\nÚhoz jeho nabyl takové jadrnosti a síly, přednes\ntakové elegance a výraznosti, že možno o něm říci,\nže sílu Taussigovu spojuje s poětičností přednesu\nsamého Rubinsteina. A neklamal se sešedivělý král\npianistů nynějších, Liszt, když po skončeném kon-\ncertu Breitnerovu v Pešti na jaře téhož obejmul a\ntvrdil, že bude Breitner důstojným dědicem slávy\na vavřínů jeho. Letos předstupuje před nás Breit-\nner co muž, co virtuos dokonalý a celý. Přednesl\npartii klavírní koncertu Sumanova (a-moll) pro klavír\na orkestr a uherskou fantazii Lisztovu s průvodem\norkestru tak mistrně a dokonale, že nijak nemožno\npochybovati o pravosti toho, co jsme o něm právě\nřekli. Méněvpříznivý dojem učinil průvod orkestrální.\nU koncertu Sumanova to ještě ucházelo, ale v Lisztově\nfantazii orkestr s dirigentem často příliš citelně se\nrozcházel.\n\nXX.\n\n„Hudební listy\" komicky se rozhorlily, že\njsme se jménem umělců českých, jak nám kázala\npovinnost naše, energicky ozvali proti nešetrnosti,\nspáchané nynějším ředitelstvím divadla zemského\nna mistru Smetanovi tím, že mu po divadelním\nsluhovi vrácena byla partitura zpěvohry „Dvě\nvdovy\" s tím vzkázáním, že nyní nebude lze\nplatiti tantiémy. Neodvážili bychom se zajisté něco\npodobného tvrditi, kdybychom se nebyli dříve sami\no tom přesvědčili a nevěří-li dosud „Hud. listy,\"\nodkazujeme je přímo k p. Smetanovi, jenž jim\npravdivost nepopíratelnélho fakta uvedeného do-\nkáže. Konečně übezpečujeme „Hud. listy\" a cti-\nhodné jich přátele, že věru není třeba, učiniti teprv\n„mučenníka\" z mistra Smetany, po3taralyť se samy\njiž dávno o to, aby za veškeré jeho zásluhy, pro\nkteréž zachová národ jméno jeho povždy u vděčné\npaměti, za živa již nesl mučennickou korunu!\n* Bihliotheka operních a operetních tekstův, kte-\nráž vychází nákladem kněhkupectví Fr. A. Urbánka,\ndospěla již k svazku 57., jenž obsahuje libreto\nk nejnovější zpěvohře Ant. Dvořáka „Král a\nuhlíř.\" Předcházející čtyry svazky obsahují libreta\nk „Němé z Portici\" (53.), k „Lejle\" (54.), k „Vi-\nlému Tellu (55.) a k opeře „Král to řekl\" (55.).\n* Filiálku kněhkupectví svého zdejšího otevřel\nprávě v Kolíně zdejší kněhkupec p. Fr. A. Urbá-\nnek, obdržev k tomu místodrž. koncesí. Závod\ntento spravuje chvalně známý p. S. Kár nik pod\ndozorem koncesionářovým. Poroučíme závod jeho\nzdejší i filiálku v Kolíně vřele našemu obecenstvu.\n* K povšimnutí. V Seni ( v Chorvatském Pří-\nmoří) uprázdněno jest místo ředitele kůru a\nvarhaníka při tamnějším chrámu kathedr ái-\nním, spojené se služným ročních 400 zl. mimo štolu.\nJmenovaný obdrží zároveň místo ředitele hudby\nspolku „Posielo,\" spojené s příjmy něco přes 200 zl.\nKdož by o místo toto ucházeti se hodlal, nechť se\nobrátí stran bližší zprávy na redaktora tohoto listu\nv nej bližších 8 dnech.\n* Z Berouna. Profesor Kopta a J. Nešvera\nuspořádají v neděli dne 29. t. m. za laskavého\nspoluúčinkování pí. P. Mejstříkové, sl. M. Cachové,\np. J. Hendla a zpěváckého spolku „Slavoše\" kon-\ncert, jehožto program tuto sdělujeme: 1. Sbor „Již\nsvitá\" od J. Krejčího. 2. Koncert pro housle od\nF. Mendelssohna. 3 a) „Na měsíček,\" b) „Večerní,\"\npísně od Joz. Nešvery. 4. „Scherzo\" (Humoreska)\nod Joz. Nešvery. 5. „Ave Maria\" (Praludium od\nBacha), uspořádané pro sopránové sólo, houslové\nsólo, harmonium a piano od Gfounoda. 6. Sonata\npro piano a housle, a) Andante con Variazione,\nb) Presto. (Kreutzerova sonata) od Beethovena*"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "383", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741128-01.1.7", "texte": "7. Píseň „Orsina\" z „Lukrecie\" od Donizettiho.\n8. „Rej čarodějnic\" od Paganiniho. 9. „Poslové,\"\nsbor se soly od AI. Hniličky.\n\nKritický oznamovatel.\nX.\n„Tě Boha chválíme\" (in fálso bor done)\nod Jos. Fo er stra.\nVyšlo nákladem firmy Em. Starý a spol. v Praze.\nKrokem sice volným, za to však tím jistějším\nkráčí u nás v krajích českoslovanských reforma\nhudby církevní ku předu. Tam, kde se z počátku\nmnozí pokročilejší řiditelé kůrů vytasili při mších\nfigurálních s pouhou vložkou stylu reformačního,\nstává se, že odvažují se poznenáhlu i na celé vo-\nkální mše slohu snadnějšího, pěvcům posud ne-\nzvyklým na tento genre přístupnějšího.\nZ počátku brali pp. řiditelové kůrů zřetel na\nskladby, jež pocházely z pravého středu celého ny-\nnějšího hnutí reformatorského: z Německa, vedle\npřibrání skladeb klasických mistrův starocirkevních.\nOd té poměrně krátké doby se však u nás záleži-\ntosti snah reformačních tak příznivě změnily a na\nstupeň vyšší dokonalosti vystoupily tím, že i mnozí\nz našich domácích skladatelův novým úkazem tím\nna poli hudby církevní se uchvátiti dali a v smy-\nslu reformačním komponovati počali. Následkem\ntoho jest nyní mezera ohledně skladeb v tomto no-\nvém genru psaných v hudební literatuře domácí\ndostatečně pro dosavádní potřeby vyplněna, tak že\nnetřeba řiditelům kůrův českoslovanských obraceti\nse na firmy cizinské. Mezi domácími skladateli,\nkteří v oboru hudby reformované zdárnými se\nmohou vykázati výsledky, vyniká v první řadě\nprofesor na zdejší konservatoři a řiditel kůru u\nsv. Vojtěcha p. Jos. Foerster, jenž ostatně znám\njest ctěnému čtenářstvu našemu z poslední doby\nzejména co horlivý podporovatel a neúnavný šiřitel\nblahodárného směru ryzé, žádným světským pří-\nměskem neposkvrněné hudby církevní. Co šťastný\nskladatel církevní osvědčil se již před rokem na\npočátku hnutí reformatorského v menších skladbách,\nvložkách to mešních: „Ave Mariau „Surrexit\npastor bonus\" atd. Od té doby pokračoval v pilné\npráci ku předu; napsal v témž duchu a stylu cír-\nkevním velkou mši vokální s (libovolným) prů-\nvodem varhan, jež vychází právě po částkách co\npříloha ku „Cecilii\", časopisu to výhradně reforma-\ntorským zájmům hudby církevní věnovanému. Nyní\npak setkáváme se opětně s větší církevní skladbou\ntéhož skladatele, která v těchto dnech vyšla ve\nskvostné úpravě u velmi činné a o domácí uměnu\nhudební velezasloužilé firmy Em. Starý a spol.\nv Praze. Jest to prokomponované „Te Deum\" a\nprvní ve stylu církevním psané. Posud jest zvykem\nna českoslovanských kůrech provozovati „Te Deuma\ns troubami a bubny hřmotícími ve stylu hlučně na-\nfouklého finále operního.\nNešvár tento musí se šířícím se vzděláním hu-\ndebním sám sebou vzíti za své. Co náhradu za po-\ndobné, nyní užívané skladby, jež církevní obřady\nprofanizují, možno zajisté nyní zmíněnou skladbu\nFoerstrovu co první šťastný krok k lepší\nbudoucnosti hudby chrámové v domovině\nnaší považovati. Tato skladba jak skla-\ndatelem samým v „Připomenutí\" naznačeno jest —•\nmůže býti provedena na trojí způsob a sice: 1. zpí-\nvají se sloky 2, 4, 6 atd. vždy unisono od shro-\nmážděné obce v průvodu varhan, ostatní pak sloky\ntotiž 3, 5, 7 atd. přednáší smíšený sbor na kůru\nbez varhan. 2. Na místě lidu mohou dotýčné\nsloky zpívati všichni tenoři a basisté na kůru; aneb\nkonečně 3. duchovní u oltáře taktéž v obou přípa-\ndech s průvodem varhan. Podotýkáme, že stejná\nintonace zmíněných slok pro lid jest velmi lehounká\na každému hudebním sluchem nadanému laiku pří-\nstupna, tak že snadno ji lze podržeti.\nJak vidno, vyplývají z takto přednášené skladby\nmnohé závažné výhody. Především chválíme onu\nokolnost, že lid pomocí této skladby v neustálém\nduševním jest spojení s duchovním u oltáře i se\nsborem na kůru; tím pozornost všeobecná v chrámu\nshromážděného lidu se soustřeďuje na ten který\nposvátný výkon; tím pak, že nejen kůr, nýbrž í\nlid v střídání vespolném béře účastenství na hymnách\nbožstvu nejvyššímu prozpěvovaných, zvýšuje se do-\njem pobožnosti v míře netušené. Skladba Foerstrova\njest prací mistrnou a my plníme jen povinnost svou,\npakliže ji co nejvřeleji přízni všech přátel ryzé\nhudby církevní ku častému provozování odporuču-\njeme.\n\nListárna redakce.\nP. dop. v Kl. Upotřebíme příště.\nCtitelům Smetanovým v Prostějově. DoŠlé nás\nosvědčení odložili jsme prozatím stranou, doufajíce, že záležitost\nmistra Smetany vlasteneckým a obětavým naším družstvem\ndivadelním rozřešena bude zajisté spůsobem jeho zásluh i ná-\nrodní naší cti důstojným.\nP. dop. v Budapešti. Srdečné díky.\nP. K. K. Díky, upotřebíme příště."}]}