{"numero_id": "bm-bmtnabd-1874-12-12-01", "volume": "bmtnabd_1874-12-12_01", "ocr_sha256": "35b6f7aeee225f3be3541270f94566815f4aa079f483d55d9d28f71592cf67dc", "source_tei": "", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabd/issues/1874/12/12_01/bmtnabd_1874-12-12_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabd-1874-12-12-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-12-12_01#c001", "volume": "bmtnabd_1874-12-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "393", "page_fin": "393", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.2.1", "titre_corps": "Památné dni hudební.", "titre_sommaire": "Památné dni hudební.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "393", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.1", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1561, "texte": "Památné dni hudební.\n\n12. pros. 1836 † Giuseppe Farinelli, sklad. op. - jakožto\nkapelník hl. chrámu v Terstu.\n13. „ 1738* Jan Ant. Koželuh, sklad. ve Velvarech.\n„ „ 1834* Vilém. Klaussova-Szarvády ová, výborná\npianistka v Praze.\n„ „ 1861 Jindřich Maršner, sklad. op. v Drážďanech.\n14. ffl7BB f Kar. Fil.vEman. Bach, sklad. v Hamburku.\n„ „ 1828 I.prov. Fr. Škroupovy zpěv. „Oldřich a Božena.\"\nv Praze.\n„ „ 1837 * Hynek Pall a, vsklad. v Praze.\n„ „ 1855 f hrab. Eliška Sliková, horl. mecenáška hud.\numění v Praze.\n„ „ 18661.pr0v. Rossiniho zpěv. „Vilém Tell\" na českém\ndivadle v Praze.\n15. „ 18071. prov. S pontiniho zpěv. „Vestalka\" v Paříži.\n„ „ 18321. prov. Heroldovy zpěvohry „Pré aux clercsu\n(„Souboj\") v Paříži.\n„ „ 1846fJos. Blahák, sklad. jakožto ředitel kůru\nve Vídni.\n„ „ 1870 f Saverio Mercadante, op. sklad.— v Neapoli.\n16. „ 18351 prov. Halévy-ho zpěv. „Blesk\" v Paříži.\n„ „ 18411. prov. oratoria „Jan Hus\" K. Loeweho\nv Berlíně.\n„ „ 1842f Bedř. Rochlitz, hud. spis. v Lipsku.\n„ „ 1861 f Kar. Lip in ski, výt. housl. v Haliči.\n„ „ 1872 f Čeněk Vinař, řed. kůru a sklad. v Praze.\n17. „ 1770* Ludvík van Beethoven, slovútný sklad.\nv Bonnu.\n„ „ 1754 * Domenico Cimarosa, sklad. op. v Aversu\nv Neapolsku.\n„ y, 1815 *G. H. Roger, slov. tenorista v Chapelle\nSt. Denis (blíže Paříže).\n99 „ 1855 fJ. Helier, hud. sklad. v Praze.\n„ „ 18641.pr0v. Gluckovy zpěv. „Orfeus a Evridika\"\nna českém div. v Praze.\n18. „ 1786 *K. M. Weber, slov. sklad. v Eutinu.\n„ „ 1812* Viktor Kazynski, sklad, litevský —ve Vilně.\n„ „ 1870fL. M. Gottšalk, sklad, apian. v Rio Janeiro."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-12-12-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-12-12_01#c002", "volume": "bmtnabd_1874-12-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "393", "page_fin": "393", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.2.1.1", "titre_corps": "12. pros. 1836 † Giuseppe Farinelli, sklad. op. - jakožto", "titre_sommaire": "12. pros. 1836 † Giuseppe Farinelli, sklad. op. - jakožto", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "393", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.1", "debut_caractere": 22, "fin_caractere_exclue": 1561, "texte": "12. pros. 1836 † Giuseppe Farinelli, sklad. op. - jakožto\nkapelník hl. chrámu v Terstu.\n13. „ 1738* Jan Ant. Koželuh, sklad. ve Velvarech.\n„ „ 1834* Vilém. Klaussova-Szarvády ová, výborná\npianistka v Praze.\n„ „ 1861 Jindřich Maršner, sklad. op. v Drážďanech.\n14. ffl7BB f Kar. Fil.vEman. Bach, sklad. v Hamburku.\n„ „ 1828 I.prov. Fr. Škroupovy zpěv. „Oldřich a Božena.\"\nv Praze.\n„ „ 1837 * Hynek Pall a, vsklad. v Praze.\n„ „ 1855 f hrab. Eliška Sliková, horl. mecenáška hud.\numění v Praze.\n„ „ 18661.pr0v. Rossiniho zpěv. „Vilém Tell\" na českém\ndivadle v Praze.\n15. „ 18071. prov. S pontiniho zpěv. „Vestalka\" v Paříži.\n„ „ 18321. prov. Heroldovy zpěvohry „Pré aux clercsu\n(„Souboj\") v Paříži.\n„ „ 1846fJos. Blahák, sklad. jakožto ředitel kůru\nve Vídni.\n„ „ 1870 f Saverio Mercadante, op. sklad.— v Neapoli.\n16. „ 18351 prov. Halévy-ho zpěv. „Blesk\" v Paříži.\n„ „ 18411. prov. oratoria „Jan Hus\" K. Loeweho\nv Berlíně.\n„ „ 1842f Bedř. Rochlitz, hud. spis. v Lipsku.\n„ „ 1861 f Kar. Lip in ski, výt. housl. v Haliči.\n„ „ 1872 f Čeněk Vinař, řed. kůru a sklad. v Praze.\n17. „ 1770* Ludvík van Beethoven, slovútný sklad.\nv Bonnu.\n„ „ 1754 * Domenico Cimarosa, sklad. op. v Aversu\nv Neapolsku.\n„ y, 1815 *G. H. Roger, slov. tenorista v Chapelle\nSt. Denis (blíže Paříže).\n99 „ 1855 fJ. Helier, hud. sklad. v Praze.\n„ „ 18641.pr0v. Gluckovy zpěv. „Orfeus a Evridika\"\nna českém div. v Praze.\n18. „ 1786 *K. M. Weber, slov. sklad. v Eutinu.\n„ „ 1812* Viktor Kazynski, sklad, litevský —ve Vilně.\n„ „ 1870fL. M. Gottšalk, sklad, apian. v Rio Janeiro."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-12-12-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-12-12_01#c003", "volume": "bmtnabd_1874-12-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "393", "page_fin": "395", "image_debut": 1, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.2.2", "titre_corps": "O akordech alterovaných.", "titre_sommaire": "O akordech alterovaných.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "393", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.1", "debut_caractere": 1563, "fin_caractere_exclue": 3105, "texte": "O akordech alterovaných.\n(Pokračování.)\nPo předeslaném úvodu přistupujeme-nyní k před-\nmětu pravému a pojednáme nejprvé o alterovaných\ntroj zvucích. Zavoláme každý akord před svou sto-\nlici soudní, každý nechť přinese svou legitimaci a\nnějakého rukojmě. Soud přísně bude veden a pakli\nžádné viny na akordu předvedeném nebude nale-\nzeno, přijmeme jej cestou právní v slabikář hudební\nmládeže. Hle, tu již jeden přichází s hlavou še-\ndivou, jest to prvorozenec z celé té nešťastné rodiny.\n1.\nZákladní ton, velká terce, malá kvinta.\nPodoba jeho jest nám již známa, jest to týž,\no kterém se již Krůger r. 1630 zmiňuje. Pokřtěn\nbyl akord ten teprv v 18. století, neboť u So r g e-ho\nr. 1845 nazývá se „trias man ca, *)u my jsme jej\npokřtili „durový akord s malou kvintou,\" Tappert\nnalezl pro něj jméno „hartverm i ndert.w O jeho\npřevratu Sorge praví: „Tento posud velmi málo\nznámý sekstový akord (dis, f\\ h) povstal z „trias\nmanca\" a slouží k vyznačení zoufalství, muk a p.\nafektů asi tak:\nDeset let po Sorgeovi mluví Marpurg (1755)\no „trias deficiens major\" nechce se s ním nija-\nkým spůsobem smířiti. Řádný skladatel prý ho\nnikdy neužívá, avšak zminiti prý se o něm musi,\nprotože z něho mnoho dobrého vyvoditi se dá.\nMyslí tu Marpurg na septimový akord Ti,\nke kterému se vždy velmi milosrdným býti ukazuje.\nPozdější legislatorové hudební zmiňují se všichni velmi\npovržlivým spůsobem o tomto übožáku. Z nejno-\nvějších Marx vůbec se o něm nezmiňuje. Richter\n\n*) Blažek nazývá jej „tvrdě zmenšený trojzvuk.\" Zvonuř\n„menší trojzvuk s velkou tercií.\""}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "394", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2593, "texte": "mluví toliko o „útvarech, které notami průchodnými\npovstávají, avšak harmonické platnosti nemají.\"\nZ naších theoretiků mluví o něm Zvonař, „že zní\nnejlépe v rozdělené poloze, kde tony e a ges ne-\nvcházejí v poměr zmenšené tercie\" a Blažek praví,\nže jest málo užívaný akord a že se objevuje v dru-\nhém převratu a nejspíše v skladbě tříhlasé a že\nbude mnohem praktičtější, když se přibere k němu\nmalá septima.\nDosud nechali jsme jiné dosti dlouho mluviti, nuže\nnechť vystoupí nyní obžalovaný a poví, odkud pochází\nTrojzvuk se ospravedlnil, budiž přijat na milost.\nHle, tu již vystupuje druhá utrápená postava, která\nnejvyšším rozhodnutím z praxe kdysi vyloučená\nbyla. Prosím, jen předstupte, uhlídáme, co se dá dělati.\n2\nDvoj zmenšený trojzvuk (doppeltver-\nmindert): základní ton, zmenšená terce,\nmalá kvinta.\nWiedeburg míní v r. 1762: jak falešný a ohavný\nbyl by to akord, kdyby se ke gis quinta minor d\na tertia diminuta b přidala.\" Tiirk\nv r. 1791, že „v praxi se neobjevuje.\" Žádný\nz těchto pánů neměl ni tušení, že první převrat\nakordu toho získá velké rozšířenosti co zvětšený\nsekstový akord, však podivuhodným spůsobem málo\nkterý z nejnovějších theoretiků chce něco o původu\ntohoto sekstového akordu věděti. Richter ku př.\nupírá našemu akordu „harmonické platnosti.\" Naší\nharmonikové Zvonař i Blažek jej znají, ovšem že\nse o něm co nejužívanějším v podobě sekstového\nakordu zmiňují. Nyní rychle jeho genealogii:\na nastoupí ti může bucí bez přípravy:\naneb s přípravou:\na příklady ze skutečnosti:\nv\nŠubert; „Winterreise\" čís. 20. Šumann: op 66. čís. 1.\nSotva že tento trojzvuk odstupuje, již objevuje\nse jiný.\n3.\nProsím ctěné jméno? „Nemám žád-\nného.\" Snad se spokojíte s jménem „dvoj\nzvětšený\" trojzvuk fdoppeltúbermassierY\n|> I - 1 v» w *V v» ivr v/ J. H.JUI M. W l ©\nKdo ho beze všeho uslyší, raysleti bude, že jest\n•to kvartsekstový akord. Avšak nesmíme zapome-\nnouti, že ku př. také zvětšený kvintsekstový akord\nzní právě jako hlavní septimový a přece to nikomu\nnenapadlo jej s tímto stotožňovati. Ttirk r. 1771\nzmiňuje se o něm následujícím spůsobem : „Na zcela\nneobyčejném trojzvuku as, cis, e spočívá řídký\nsekstovy akord s dissonující sekstou, jejž bych\nostatně ani neodporučil.\" Podivno, že již 11 let před\ntím uvádí Fil. Em. Bach pokus se zmenšenou dissonu-\njící sekstou :\nZdá se, že theoretikové osvíceného století na\nakord ten úplně zapomněli. U Marxe r. 1858 jest\nnehodným členem trestního oddělení, které obsahuje\nz harmonické společnosti vyloučené smíšené akordy.\nZe i Zvonař i Blažek jej neznají, rozumí se samo\nsebou. Povstati může akord ten asi takto:\na užiti se ho může:"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "395", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 139, "texte": "V posavadní praxi jest sice akord ten velmi\nvzácným úkazem, však nalézá se již u Mozarta:\nv Jupiterové symfonii (v závěreční fuze):\nfagotti"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-12-12-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-12-12_01#c019", "volume": "bmtnabd_1874-12-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "395", "page_fin": "396", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.2.3", "titre_corps": "Z ciziny a Rakouska.", "titre_sommaire": "Z ciziny a Rakouska.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "395", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.3", "debut_caractere": 141, "fin_caractere_exclue": 4924, "texte": "Z ciziny a Rakouska.\n\nK. K.\n** Prof. A. Wilhelmi koncertoval také v Berlíně\na velmi se líbil, což ovšem v místě, kde Joachim\nvládne, mnoho znamená.\n** Národní divadlo v Budapešti, ačkoliv požívá\ntučné subvence ročních 197.000 zl., má již nyní vzdor\ntomu as 40.000 zl. deficitu!\n** Pianista J. V eň a v ski opustí Varšavu a\nusadí se trvale v Petrohradě.\n** Nová opera v Paříži otevřena bude následují-\ncími pieg.ami: Ouverturou k „Němé z Portici,\" dvěma\nakty Haíévyho „Židovky\", kostelní scénou Grounodova\n„Fausta\" a dvěma akty z „Hamleta\" od Thomase.\n** ZAugspurhu. (Pův. dop.) Nelze dosud\nmnoho Vám sděliti o zdejším ruchu hudebním, neb\nvystupují vážnější úkazy na počátku sézony, jako\nvšude jinde, tak i zde jen velmi poznenáhla. Ústředím\nhudebního živlu jest doposud divadlo, které zde ve-\nlikou péči vynakládá na zpěvohru. Ředitel Übricn,\nkterý sám dříve byl zpěvákem, zná sobě s vědomím\nznalce sestaviti výtečný ensemble, který jest statečně\npodporován zdejším stálým orkestrem. Bohaté město\nvydatnou subvencí hledí si zachovat zábavu umě-\nleckou a návštěva četná osvěžuje síly výkonné.\nV řadě sólových sil vynikají manželé Siechenovi,\non co „primo uomo,\" ona co koloraturní a lyrická\nzpěvačka. Na paní Siechenovou se zajisté dosud dobře\npamatuje i pražské obecenstvo, když ještě co slečna\nRúckaufova účinkovala při české zpěvohře. Jak\nlíbezným a sličným svým zjevem, tak i krásným\norgánem a uměleckým opanováním techniky věděla\nsi paní Siechenová sympathie zdejšího obecenstva\nvelmi rychle osvojiti a stala se takto miláčkem všech.\nManžel její se svým plným a mužným tenorem stojí\njí statně po boku a vyniká zvláště v partiích ryze\ndramatických, jakkoliv i jeho „Liborín\" v „Čaro-\nstřelci\" čítá se k velmi zdařilým výkonům. Zpěvohra\npohybuje se v rámci velmi kosmopolitického re-\npertoiru, jak to bývá při všech městských divadlech,\nkde jináče, než při dvorních divadlech spekulativní\ntheoremy zisku mají mocného vlivu. Režie hledí se\nvyznaraenati poměrně slušným spůsobem, tak že ve\nvětších zpěvohrách až přes 100 statistů se potlouká\npo jevišti k všeobecnému úžasu sil výkonných, které\nse často neví kam utéci před takovým davem kompar-\nserie. Obvyklým spůsobem rekrutují se zde statisté\nz posádky vojenské, a nad míru komické scény po-\nskytuje vojanské reglementarní komando pánů ka-\nprálů za kulisami. Mezi tím co „Valentina\" vyznává\n„Raulovi\" planoucí svou lásku, neb „Selika\" hledí\nuprosit žárlivého „Neluska,\" komanduje pan kaprál\nfrancouzské své kavalíry neb divoké své Indiány do\nšatny k převlékání, a ihned cupotají die předpisu\npáni kavalíři neb Indiáni k novým metamorfosám.\nCo novinka připravuje se zde Ve rdi ho „Aida\",\nkterá se doposud pouze v Kahýře, v Paříži, v Mi-\nláně a ve Vídní provozovala. Dle prvního pohledu\nna partituru dá se souditi, že Verdi v této zpěvohře\nopustil více než kde jinde obvyklý spůsob geniální\nmělkesti a že své v skutku vzácné dramatické na-\ndání podrobil úsudku vytříbenějšího vkusu než dříve.\nStavba četných ensemblů je mistrná a některá místa\njeví takovou něžnost koncepce beze vší lživé vášni-\nvosti, jak asi málokdy Verdimu se podařila. Vedle\ntěchto míst arci nám zase sem tam nějaká hudební\nprostopášnost zasadí notnou ránu. V koncertní\nsíni těší se nejvétší oblibě koncerty, které pořádá\n„Oratorienverein,\" jehož ředitelem jest Schletterer.\nMuž ten, vážený znalec dějin hudebních, spolu pak\nzatvrzelý odpůrce každého novějšího směru (pouka-\nzuji pouze k jeho polemikám s R. Wagnerem) jest\nspolu ředitelem nově zde zařízené hudební školy,\nkteré se předpovídá dobrá budoucnost. Koncertní\nmistr Schwendemann ze Spýru jest výborná akvisice\npro hudební školu, jak dokázal v jednom koncertu\npřednesem Bruchova koncertu pro housle. V nejblíže\npříštím čase uslyšíme zde též našeho krajana Zajíce\n(bývalého žáka pražské konservatoře), který dříve\nnež se stal koncertním mistrem při dvorním divadle\nv Mannheimu, byl angažován při zdejším divadle.\n\n** Z Turčanského sv. Martina. (Pův. dop.) Dne 22.\nříjna b. r. uspořádal zdejší zpěvokol v matičně dvoraně\nbesedu, při kteréž příjemné se střídaly zpěvy s de-\nklamacemi. Provedeny byly slovenské národní písně:\n„Povedajú, že som ja taký, - Vyletel vták, —Ej\nzasial som žitko, Nitra, milá Nitra\" v čtyrhlas\nuvedené p. Janem Kadavým, a „Sobota nedela,\nZbojnická, Chodí richtár po dedine, a ta ma\nBože, ta ma\" pro čtyrhlas upravené St. Fajnorem.\nSúčastnivší se dámy účinkovaly na první své vy-\nstoupení velmi chvalitebně. Deklamovánky „Poma-\ntenec\" a „Nemám kedy,\" jakož i divadelní předsta-\nvení frašky: „Predo dveřmi\" od Jos. Jozefovice,\nkterouž vesele zakončena byla příjemná tato zábava,\ntěšily se hojnému zdaru. Veškerá čísla byla od obecen-\nstva s živou pochvalou přijata; oblíbená, hluboce\ndojemná píseň národní „Nitra\" musela býti opako-\nvána. Všechny tyto přednesené písně s svými pft-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "396", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 459, "texte": "vodními, pro slovanského hudebníka velevýzriamnými,\nposud ještě jen málo známými a oceněnými nápěvy ná-\nležejí k nejkrásnějšíra slovenským zpěvům národním,\na zasluhovaly by, aby se s nimi znatelé a pěstova\ntelé slovanského národního zpěvu důkladněji obezná-\nmili. Zdejší zpěvokol zasluhuje zajisté nejvřelejšího\nuznání, že si obral za hlavní úkol, pěstovati co nej-\nhorlivěji slovenský národní zpěv. Přejeme mu hoj-\nného zdaru i vytrvalosti na vytknuté dráze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-12-12-01-c020", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-12-12_01#c020", "volume": "bmtnabd_1874-12-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "395", "page_fin": "395", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.2.3.1", "titre_corps": "** Prof. A. Wilhelmi koncertoval také v Berlíně", "titre_sommaire": "** Prof. A. Wilhelmi koncertoval také v Berlíně", "signature_source": "K. K", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "395", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.3", "debut_caractere": 163, "fin_caractere_exclue": 4033, "texte": "K. K.\n** Prof. A. Wilhelmi koncertoval také v Berlíně\na velmi se líbil, což ovšem v místě, kde Joachim\nvládne, mnoho znamená.\n** Národní divadlo v Budapešti, ačkoliv požívá\ntučné subvence ročních 197.000 zl., má již nyní vzdor\ntomu as 40.000 zl. deficitu!\n** Pianista J. V eň a v ski opustí Varšavu a\nusadí se trvale v Petrohradě.\n** Nová opera v Paříži otevřena bude následují-\ncími pieg.ami: Ouverturou k „Němé z Portici,\" dvěma\nakty Haíévyho „Židovky\", kostelní scénou Grounodova\n„Fausta\" a dvěma akty z „Hamleta\" od Thomase.\n** ZAugspurhu. (Pův. dop.) Nelze dosud\nmnoho Vám sděliti o zdejším ruchu hudebním, neb\nvystupují vážnější úkazy na počátku sézony, jako\nvšude jinde, tak i zde jen velmi poznenáhla. Ústředím\nhudebního živlu jest doposud divadlo, které zde ve-\nlikou péči vynakládá na zpěvohru. Ředitel Übricn,\nkterý sám dříve byl zpěvákem, zná sobě s vědomím\nznalce sestaviti výtečný ensemble, který jest statečně\npodporován zdejším stálým orkestrem. Bohaté město\nvydatnou subvencí hledí si zachovat zábavu umě-\nleckou a návštěva četná osvěžuje síly výkonné.\nV řadě sólových sil vynikají manželé Siechenovi,\non co „primo uomo,\" ona co koloraturní a lyrická\nzpěvačka. Na paní Siechenovou se zajisté dosud dobře\npamatuje i pražské obecenstvo, když ještě co slečna\nRúckaufova účinkovala při české zpěvohře. Jak\nlíbezným a sličným svým zjevem, tak i krásným\norgánem a uměleckým opanováním techniky věděla\nsi paní Siechenová sympathie zdejšího obecenstva\nvelmi rychle osvojiti a stala se takto miláčkem všech.\nManžel její se svým plným a mužným tenorem stojí\njí statně po boku a vyniká zvláště v partiích ryze\ndramatických, jakkoliv i jeho „Liborín\" v „Čaro-\nstřelci\" čítá se k velmi zdařilým výkonům. Zpěvohra\npohybuje se v rámci velmi kosmopolitického re-\npertoiru, jak to bývá při všech městských divadlech,\nkde jináče, než při dvorních divadlech spekulativní\ntheoremy zisku mají mocného vlivu. Režie hledí se\nvyznaraenati poměrně slušným spůsobem, tak že ve\nvětších zpěvohrách až přes 100 statistů se potlouká\npo jevišti k všeobecnému úžasu sil výkonných, které\nse často neví kam utéci před takovým davem kompar-\nserie. Obvyklým spůsobem rekrutují se zde statisté\nz posádky vojenské, a nad míru komické scény po-\nskytuje vojanské reglementarní komando pánů ka-\nprálů za kulisami. Mezi tím co „Valentina\" vyznává\n„Raulovi\" planoucí svou lásku, neb „Selika\" hledí\nuprosit žárlivého „Neluska,\" komanduje pan kaprál\nfrancouzské své kavalíry neb divoké své Indiány do\nšatny k převlékání, a ihned cupotají die předpisu\npáni kavalíři neb Indiáni k novým metamorfosám.\nCo novinka připravuje se zde Ve rdi ho „Aida\",\nkterá se doposud pouze v Kahýře, v Paříži, v Mi-\nláně a ve Vídní provozovala. Dle prvního pohledu\nna partituru dá se souditi, že Verdi v této zpěvohře\nopustil více než kde jinde obvyklý spůsob geniální\nmělkesti a že své v skutku vzácné dramatické na-\ndání podrobil úsudku vytříbenějšího vkusu než dříve.\nStavba četných ensemblů je mistrná a některá místa\njeví takovou něžnost koncepce beze vší lživé vášni-\nvosti, jak asi málokdy Verdimu se podařila. Vedle\ntěchto míst arci nám zase sem tam nějaká hudební\nprostopášnost zasadí notnou ránu. V koncertní\nsíni těší se nejvétší oblibě koncerty, které pořádá\n„Oratorienverein,\" jehož ředitelem jest Schletterer.\nMuž ten, vážený znalec dějin hudebních, spolu pak\nzatvrzelý odpůrce každého novějšího směru (pouka-\nzuji pouze k jeho polemikám s R. Wagnerem) jest\nspolu ředitelem nově zde zařízené hudební školy,\nkteré se předpovídá dobrá budoucnost. Koncertní\nmistr Schwendemann ze Spýru jest výborná akvisice\npro hudební školu, jak dokázal v jednom koncertu\npřednesem Bruchova koncertu pro housle. V nejblíže\npříštím čase uslyšíme zde též našeho krajana Zajíce\n(bývalého žáka pražské konservatoře), který dříve\nnež se stal koncertním mistrem při dvorním divadle\nv Mannheimu, byl angažován při zdejším divadle."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-12-12-01-c021", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-12-12_01#c021", "volume": "bmtnabd_1874-12-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "395", "page_fin": "396", "image_debut": 3, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.2.3.2", "titre_corps": "** Z Turčanského sv. Martina. (Pův. dop.) Dne 22.", "titre_sommaire": "** Z Turčanského sv. Martina. (Pův. dop.) Dne 22.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "395", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.3", "debut_caractere": 4035, "fin_caractere_exclue": 4924, "texte": "** Z Turčanského sv. Martina. (Pův. dop.) Dne 22.\nříjna b. r. uspořádal zdejší zpěvokol v matičně dvoraně\nbesedu, při kteréž příjemné se střídaly zpěvy s de-\nklamacemi. Provedeny byly slovenské národní písně:\n„Povedajú, že som ja taký, - Vyletel vták, —Ej\nzasial som žitko, Nitra, milá Nitra\" v čtyrhlas\nuvedené p. Janem Kadavým, a „Sobota nedela,\nZbojnická, Chodí richtár po dedine, a ta ma\nBože, ta ma\" pro čtyrhlas upravené St. Fajnorem.\nSúčastnivší se dámy účinkovaly na první své vy-\nstoupení velmi chvalitebně. Deklamovánky „Poma-\ntenec\" a „Nemám kedy,\" jakož i divadelní předsta-\nvení frašky: „Predo dveřmi\" od Jos. Jozefovice,\nkterouž vesele zakončena byla příjemná tato zábava,\ntěšily se hojnému zdaru. Veškerá čísla byla od obecen-\nstva s živou pochvalou přijata; oblíbená, hluboce\ndojemná píseň národní „Nitra\" musela býti opako-\nvána. Všechny tyto přednesené písně s svými pft-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "396", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 459, "texte": "vodními, pro slovanského hudebníka velevýzriamnými,\nposud ještě jen málo známými a oceněnými nápěvy ná-\nležejí k nejkrásnějšíra slovenským zpěvům národním,\na zasluhovaly by, aby se s nimi znatelé a pěstova\ntelé slovanského národního zpěvu důkladněji obezná-\nmili. Zdejší zpěvokol zasluhuje zajisté nejvřelejšího\nuznání, že si obral za hlavní úkol, pěstovati co nej-\nhorlivěji slovenský národní zpěv. Přejeme mu hoj-\nného zdaru i vytrvalosti na vytknuté dráze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-12-12-01-c022", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-12-12_01#c022", "volume": "bmtnabd_1874-12-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "396", "page_fin": "397", "image_debut": 4, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.2.4", "titre_corps": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "titre_sommaire": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "396", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.4", "debut_caractere": 461, "fin_caractere_exclue": 5726, "texte": "Kronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\nZpěváčky spolek „Záboj\" v Rokycanech uspo-\nřádá dne 13. t. no. koncert za spoluúčinkování\np. V. Kopty a p. J. Neš ve r y. Program ustanoven\nnásledovně: 1. „Svorný zpěv\" (unisono), mužský\nsbor s průvodem klavíru od K. Bendla. 2. Koncert\npro housle, slož. F. Mendelssohn. a) Andante, b) Alle-\ngretto, c) Allegro. 3. Uherská rhapsodie číslo 2. od\nLiszta. 4. a) „Žnecká\", pro smíšený sbor od J. Nešvery.\nb) „Milenko drahá dobrou noc\" pro smíšeny sbor\nod K. Bendla. 5. Houslové solo „Morceau Briliant\"\nod Viextempsa. 6. Humoreska (Scherzo) pro klavír\nod J. Nešvery. 7. „Naše zpěvy\", mužský sbor od\nV. Horáka. 8. „Rej čarodějnic,\" houslové solo od\nPaganiniho. 9. „Na Moravu\", smíšený sbor od\ndra. Javůrka.\nPp. odběratelům „Dalibora\" oznamujeme, že\npremie určené za letošní ročník a sice: Směs ze\nzpěvohry „Lejla\" od K. Bendla, pak „Písně\" od\nZd. Fibicha, jakož i obě přílohy za měsíc listopad\na prosinec ku konci tohoto měsíce rozešleme.\nUpozorňujeme zvláště, že jen oni pp. odběratelé\n„Dalibora\" svrchu uvedené hudebniny obdrží, kteří\nza letošní ročník úplně zapravenó předplatné mají.\nVydavatelstvo „Dalibora/'\nPro nával materiálu odložili jsme museli referát\no koncertu filharmonickém a koncertu spolku výrob-\nního pro číslo příští. Redakce.\nZe Mšena.(Pův dop.) Zpěv. spolek zdejší\nodbýval dne 5. list. valnou hromadu. Jako mnohý\njiný spolek v Čechách i náš „Vyšehrad\" dřímal\npo celé léto. Každý člen přál si tudíž dověděti\nse, vzbudí-li jej valná hromada k nějaké činnosti;\nproto také bylo účastenství dosti četné. Po pře-\nčtení zprávy pokladníkovy ajeclnatelské byl zvolen\nnový výbor. Ze zprávy páně jednatelovy vysvítalo,\nže spolek minulého roku několikrát v zimě uspo-\nřádal zábavy, z nichž nejpříjemnější byla ona v Syl-\nvestru a ona v posledních dnech masopustních,\nnejzdařilejší pak koncert v měsíci březnu odbývaný.\nZpráva pokladničná byla s pochvalou přijata. Spolek\nvykazuje jmění v hotovosti, uložené v zdejší záložně.\nTo přimělo pana R., že učinil návrh na zakoupení\nhudebních nástrojů smyčcových pro spolek, kterýž\nvíce hudebních sil čítá, z nichž by utvořiti se dal\nodbor instrum. hudbu pěstující. Nejprvé pomyšleno na\nzakoupení basy; ta měla stvrdit muziku! Také hned\nse objednala. Při volbě výboru zvoleni následu-\njící páni: Fr. Matoušek za starostu, Pav. Řezný\nza řiditele sborů, Ed. Pfeifer za pokladníka, Jos.\nKal ita za jednatele, Ign. Nejedlý, Mat. Rus a\nFr. Živný za výbory. Zvolení přislíbili, seč budou\ns to, že starati se budou o trváni a rozkvět spolku\na žádali shromážděné členy, aby snahu jejich hoj-\nnou návštěvou schůzí, pilným cvičením sborů a zí-\nskáním nových členů podporovali. V den sv. Ce-\ncilie zapěl spolek v kostele při velké mši sv. co\ngraduale a offertorium „dvě modlitby\" od K. Bendla\na večer uspořádal zábavu pro členy, při níž mimo\nsbory přednešeny byly solové písně, skladby na\npiano a kvarteta smyčcová. Ze sborů dlužno nám\nchvalně zmíuiti se o nově nacvičených: „Vlasti,\"\n„Zvonky\" a „Kde děva má?\" Hudba se velmi líbila\na přednesy solových písní a piec na pianě byly\npřijaty s velikou pochvalou. Od té doby se pilně\nspolek cvičí zase ve schůzích svých, konaje pří-\npravy k Sylvestru, na který se nemálo těšíme!\n*%* Z Kladna. (Pův. dopis). Náš pěvecký spolek\n„Bu dis la v\" přispěl též k ulevení bídy pohořelých\nv H1 ins k u koncertem na den sv. Cecilie k tomu\núčelu uspořádaným, který se těšil návštěvě přečetné.\nZvláštní zajímavosti tudíž i lákavosti nabyl koncert\nlaskavým spoluúčinkováním sil z Prahy sem Zvláště\nk tomu účelu zavítavších. Vedlo by to příliš daleko,\nveškerá čísla pečlivě sestaveného programu zvláště\nvypočítávati, protož spokojím se tím, že plné uznání\nvysloviti musím jmenovanému spolku za zdařilé pro-\nvedení všech sborů, z nichž především „Pochod\ntemplářů\" od Šebora s průvodem velkého or-\nkestru, za pečlivého vedení sbormistra p. Kubáta\na p. Kin dl a, kapelníka brandýsské horní kapely,\nvzbudil v obecenstvu nemalé pohnutí. K osvěžení\nprogramu zvláště přispěli houslista p. Cantani\nz Prahy, který veliký všemožnými technickými ob-\ntížemi přetížený koncert od Paganiniho v d-ur,\njakož i balladu, apolonézuod Vieuxtempsa\na co přídavek „elegii\" od Ernsta s zřídkou\nvirtuositou přednesl, začež všeobecným uznáním od-\nměněn byl, taktéž jeho sestra sl. Marie Cantani-\nova, zavděčivši se obecenstvu brillantním přednesem\narie z Traviaty jakož i několika českých písní.\nRovný podíl patří též osvědčenému koncertistovi\np.Ka m. Švarcovi z Prahy, který se zvláštní ochoty\npřevzal průvod na klavíru k veškerým číslům. Na-\nučili jsme se též znáti mladistvou pianistku sl. M.\nPažouto vu, která k nejlepším nás nadějím oprávňuje.\nZe Slaného. (Pův. dop.) Zpěv sp. „D a1 i-\nbor\" odbýval dne 12. listop. b. r. výroční svou\nvalnou hromadu. Z jednatelské zprávy vyjímáme\nnásledující: Spolek čítal v právě minulém roce 123\nčlenů a sise: 7 čestných, 25 výkonných a 91 při-\nspívajících; uspořádal 3 zábavy, 1 výlet a 1 kon-\ncert za spoluúčinkování pp. Juppy, Novotného\na Šrámka z Prahy, účastnil se pak i jiných slav-\nností místních a národních. Shromážděni přijalo\nzprávu jednatelskou s-pochvalou, vzpomnělo vděčně\nzásluh neunaveného ředitele spolku p. Št. Ersta i vy-\nslovilo díky za ochotné a laskavé účinkování v zába-\nvách spolkových pí. K. Hem erko vé a sl. Háj kové,"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "397", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1767, "texte": "jakož i dámám sboru smíšeného a uložilo k návrhu\np. Jandy výboru, by dostalo se daru cburavému umělci\np. Arnoštu Forchtgottovi ze spolkové pokladny. Do\nvýboru byli zvoleni: Pp. Aug. Hem erka,vpředseda,\nSt. Erst, ředitel, Ig Janda, jednatel, D. S ťastný,\npokladník, E. Danda, archivář, Dr. Šma u s, A.\nŠilhán, V. Michl a V. Stejskal. Letos rozvi-\nnuje zp. sp. činnost utěšenou; dne 25. října zpíval\npři znovuposvéceni chrámu děkanského dva sbory\nod K. Bendla („Dvě modlitby\" ze sbírky\na dne 5. listopadu uspořádal rekviem za V. Hálka,\npři nichž zapěl krásné 11. rekviem V. Em. Horáka.\nProvedení bylo dokonalé. Kéž bychom častěji sly-\nšeli podobné skladby zaznívati v chrámu našem,\navšak dosud marné volání! Pan ředitel kůru\nzamiloval se do Schiedermeiera a toho se tak snadno\nnespustí. P. děkan je milovníkem dobré církevní\nhudby, proto se divíme, kterak může podobnou hudbu,\njaká se u nás provádí, tak klidně poslouchat. Mluví\nse u nás již dlouho o reformě církevní hudby, ale\nke skutku nějakému to dosud nepřišlo. A nebylo\nby žádné obtíže nepřemožitelné, mimo to má kůr\nnáš dosti slušnou nadaci. Hudební odbor obč.\nbesedy uspořádal dne 8. listopadu hudební zábavu,\npři níž členové zpěv. spolku zazpívali sbory „Zlatá\nPraha\" od Rozkošného a „Plavci na Vltavě\" s te-\nnorovým sólem. Sólo tenorové velmi pěkně přednesl\np. Ig. Janda, člen spolku. Z orkestrálních čísel\njmenujeme na prvním místě ouverturu ku zpěvohře\n„Zampa\" od Herolda, která byla velmi slušně pro-\nvedena. Cecilská zábava, jejížto program byl v těchto\nlistech uveřejněn, vydařila se úplně. Dvojzpěv „Po-\nslové\" musel být pro nepředvídané překážky vy-\nnechán. Sbory, jakož i sólový čtverozpěv „Slza\"\nbyly velmi slušně provedeny a přijaty s pochvalou.\nDalší činuosti zpěv. spolku voláme srdečné „Na\nzdar.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-12-12-01-c023", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-12-12_01#c023", "volume": "bmtnabd_1874-12-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "397", "page_fin": "399", "image_debut": 5, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.2.5", "titre_corps": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "titre_sommaire": "Zprávy z Prahy a z venkova.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "397", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.5", "debut_caractere": 1769, "fin_caractere_exclue": 5614, "texte": "Zprávy z Prahy a z venkova.\n\n—ř—\n* B. Smetana dokončil tyto dny opět symfonickou\nskladbu „Vltava\", a prikročiti nyní hodlá k nové\npráci orkestrální, v nížto vylíčiti chce, co zaznívá\nz české písně a českého tance. Nový to doklad,\njak pokračuje slovutný mistr náš vždy usilovněji\nsměrem ryze národním. Kéž nám podobných dél\nještě hojně ustředří plodný jeho genius!\n* Dne 26. a 27. t. m. uspořádá Pavlína\nLuccová ve spolku s některými umělci vídeňskými\nna Žofmě dva koncerty, které již nyní se ohlašují\nna rozích.\n* Ludv. JBreitner, pražskému obecenstvu již od\nloňska jakož i z 1. letošního koncertu koservatoře\nco nejchvalněji známý pianista, uspořádal den 5. t. m.\nv sále konviktském samostatný koncert, v němž\nopětně osvědčil se co dokonalý virtuos v nejlepším\nsmyslu slova. Technika jeho jest v každém ohledu\nv skutku oslňující, vřelost přednesu úchvatná a po-\njmutí samostatné, vždy ryze umělecké, ač ovsem někdy\nod běžné tradice poněkud se odchylující. Zejmena\npak volba přednesených skladeb i podobným pro-\ndukcím přiměřenější místnost sálu konviktského\nposkytly tentokrát ctěnému umělci příležitost k od-\nstiňování co nejjemnějšímu, jakkoliv i nejbouřlivější\nvýšleh bujaré 3Íly mladistvé nikdy u něho nepo-\nstrádal rázu ušlechtilého. Koncertista hrál společně\ns p. Cantanim (na místě ochuravělého p prof. Bene-\nvice) první tři věty z Goldmarkovy suity s dopro-\nvázením smyčcového kvarteta (v houslových hlasech\ndvojnásobně obsazeného), „Serenadu a Allegro\ngiocosou od Mendelssohna; sám pak Chopinovu\ns o nat udo b-mól, „Památní 1í stek\" od Kirchnera,\n„Praeiudium\" od Mendeissohna, „Gavottu\"od\nGlucka, „Am Springbrunnen\" od Sumanna, po-\nlonéz č. 3. od Chopina a z Lisztových Soirées\nde Viennne\" č. 4. Goldmarkova „suita\" jest\nskladba plná hlubokého důmyslu a na nejmoder-\nnějších základech co nejduchaplněji zosnovaná i zá-\nroveň nevšední vniterností výrazu bezprostředně\njímající. Nelze však schvalovati, že dílo podáno\nbylo jen kusé. Tohotéž želeti bylo při démonicky\nrozhárané sonátě Chopinově, kteráž v tiše dozní-\nvajícím smutečném pochodu zajisté nemůže nalézti\npřiměřeného zakončení. Mimo to zpívala pí. Fišerová\n(pražskému obecenstvu již od dřívějška známá slč.\nPeklova) mělkou romanci o dítěti hladem umírajícím\nod Donizettiho, romanci „II surtraffito\" od svého\nučitele p. de Grandi, a Ardittibo valčík „L?esíasi\"\\\nJak patrno volba to rozhodně nešťastná, kteráž na\núplném neúspěchu této části programu stejného po-\ndílu musela míti jako naprosto chybné vzdělání\nhlasu (jinak dosti zvučného i objemného to mez-\nzosopranu) i přehnaný přednes pěvkyně. Koncert\nbyl dosti četně navštíven a obecenstvo vyznamenávalo\npana koncertistu častou a hlučnou pochvalou.\n\n* Výtečný náš P. Pavel Křížkovský, prvni\nbuditel a obnovitel posvátného zpěvu na Moravě,\nkterý, jak známo, nejprve v Brně, nápotom v arci-\nbiskupském stoiičním chrámu Páně Olomouckém\nnedůstojnou moderní hudbu nástrojní odstranil a dů-\nstojnými pouze vokálními skladbami směru vážného\na čistě církevního nahradil, kromě toho pak i na\nVelehradě a po krajinácli venkovských při rozmani-\ntých slavnostech, kdekolivěk se jen příležitost na\nskytovala, se sborem svým výtečně nacvičeným cit\npro šlechtilou, pravou krásu budil a šířil, povolán\njsa za kapelníka stoličního chrámu Olomouckého\núřad nabídnutý nyní definitivně přijal. Skutkem\ntím důležitým velice posloužilo se reformě zpěvu\nkostelního, jelikož jednak v prvním chrámu arcidie-\ncése olomoucké, kde stolice arcibiskupská se nalézá,\noficielně po odstranění laškující hudby nástrojní\nvážný a důstojný zpěv církevní výhradně se zavedl\na tím již veškerým chrámům arcidiecése dáno po-\nkynutí, kterého směru hudby posvátné jim jest při-\ndrželi se; jednak svěřeno řízení prvního kůru\narcidiecése knězi hudebníku věhlasnému a energic-\nkému, který, jsa do nejtajnějších mystérií ryzého\nzpěvu církevního hluboce zasvěcen a myšlenkou"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "398", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5706, "texte": "vznešené opravy nadšen, dovede dílu reformačnímu\npo celé Moravě zjednati platnosti, jakož i valného\na rychlého rozšíření. Ctihodná muza posvátného\nzpěvu nelezla v osobě nejdůstojnějšího vrchního\npastýře, knížete arcibiskupa Bedřicha landhr. z Fiir-\nstenbergu, vznešeného mecenáše, přítele a zastánce.\nK důležitému a radostnému povolání přejeme Pavlu\nKřížkovskému štěstí, volajíce: Zdař Bůh! „Cec.\"\n* Z česJcého musea. V poslední schůzihudeb-\nního odboru dne 6. t. m. přednášel redaktor těchto\nlistů o zajímavém kodexu mší pocházejícím z r. 1544.\nz péra francouzského skladatele Petra Colinia,\njenž býval členem král. sboru hudebního za krále\nFrantiška 1., později pak ředitelem církevní hudby\npři kathedrálním chrámu v Autunu. Zůstavujíce sobě\nsděliti trest přednášky řečené čtenářstvu našemu\nv jednom z nejbližších čísel, dodáváme pro tenkráte\njen tolik, že se vůbec zdá, že velezajímává tato pa-\nmátka hudební je vzácné unicum, nebot ani slovutný\nbelgický badatel hudební J. F. Fétis o tomto kodexu\nnemá známosti, neuváděje jej v seznamu jinak dosti\nčetných skladeb Petra Colinia. Jest dosud majetkem\nkůru děkanského chrámu v Labském Kostelci a byl\nnám laskovostí tamějšího ředitele kůru p. Nerudy\nk nahlédnutí zapůjčen. Bylo by velmi záslužné,\nkdyby památka tato pro dějiny umění hudebního\nveledůležitá stala se majetkem našeho musea, jemuž\nby dílem tím dostalo se vzácného příspěvku k sbírce\nstarých památek hudebních.\n* Jindřich Káan z Albéstu, jenž v zdejších\nkruzích hudebních stejně znám jest co nadaný skla-\ndatel i dokonalý virtuos na pianě, účinkovati bude\nv koncertě právníkův, jenž odbýván bude\nv únoru. Mimo to uspořádá umělec ten v nynější\nsaisoně samostatný koncert, na jehož programu\nskvějí se vedle Bethovena, Mendelssohna, Sumana\na Liszta, skladatele slovanští: Chopin, Smetana\na Fibich, k nimž pojí se koncertista skladbami\nvlastními.\n* „Hud. listyu pokračují v posledním svém\nčísle v čistém svém řemesle nejzúmyslnějšf provo-\nkace a sprostého utrhání na cti, pokud se týče\nsporu, vzniklého pro Smetanovu zpěvohru „Dvě\nvdovy\". Bylo by nás nehodno, kájiti se proti takovému\nbídáctví, které vymýká se již z oboru žurnalistické\ndiskuse a spadá přímo před fórum trestní.\n* Slovutné pěvecké kvarteto švédský.ch\ndám zavítá tyto dny do Prahy a uspořádá ve středu\ndne 16. t. m. koncert v sále Žofínském.\n* „Gecilie\", časopisu pro katolickou hudbu po-\nsvátnou, vyšlo číslo 12, jímžto vykonávala první\nsvou roční pouť. Redaktor, vel. p. F. Lehner, osvědčil\nse co horlivý a vytrvalý bojovník za ideu reformy\ncírkevní hudby, jejížto nutnosť uznává se přičiněním\njeho iv nejširších již kruzích po veškeré vlasti\nčeskoslovanské. Přejeme mu, by v šlechetné své\nsnaze nalézal každým rokem vždy větší podpory,\nvýsledek nemůže býti jinaký než dobrý. Chovají-li\nse iv hlavním našem městě někteří ředitelové kůru\ndosud netečně k zásadám „Cecilií\" hlásaným, tož\nlitovati toho jest, avšak proud časový více nezastaví\na hanba bude jen na jich straně, pakli budou po-\nsledními ! Pročež jen statečně a vytrvale ku předu !\n* Výbor „Matice hudební\" zvolil v poslední\nschůzi své za předsedu p. Jul. Bennevice, profesora\nna konservatoři pražské, a za místopředsedu p. prof.\ndra. Houdka. V téže schůzi ustanovena co nejbližší\npremie dra Norb. Javůrka skvostná sbírka\n„Moravských národních pis ní,\" obsahující 100\nkrásnějších národních nápěvů různých kmenů mo-\nravských v mistrné úpravě. Premie tato zajisté nalezne\niv nejširších kruzích národa českoslovanského vřelých\nsympatií. Po vydání této premie přikročí se pak\nihned k vydání 11. oddělení Bendlovy zpěvohry\n„Lejla\". Odporučujeme „Matici hudební\" opětně\npřízni všeobecné, zasluhujef jednota tato zajisté\nhorlivé podpory, aby mohla co nejvydatněji ve\nprospěch domácí naší literatury působiti.\n* Bibliotéky operních a operetních tekstův vyšel\nnákladem Fr. A. Urbánka svazek 58., jenž přináší\nlibreto k Mozartově zpěvohře „Kouzelná flétn a\",\nv nové úpravě Jindř. Bohma.\n'* K povšimnuti. Místo ředitele kůru a varha-\nníka jest pokud se z týdenníku „Nation\" doví-\ndáme při městském farním chrámu Volker-\nmarkt v Korutanech k zasedání. Příjem 600 zl.;\nvolný byt mimo značnější vedlejší příjmy vtamtiěj-\nším hudebním a zpěváckém spolku, jakož i privát-\nních hodinách. Služba záleží v obstarávání hudby\na zpěvu na kůru. Žádá se ovšem dokonalé theore-\ntické vzdělání hudební, jakož i obratnost ve hře\nna varhany, klavír a housle. Dokumenty o dosa-\nvádním zaměstnání, stáří atd. s žádostí buďtež za-\nslány bez porta kollegialní kapitole Volkermarkt\nnejdéle do 25. prosince 1874.\nČeská zpěvohra. „Král a uhlíř\" od Anto-\nnína Dvořáka. (Pokračování.)\nO skvělém úspěchu nové zpěvohry Dvořákovy\njakož i o provedení jejím a výkonech zaměstnaných\nv ní sil uměleckých jsme podali v čísle minulém ctě-\nnému čtenářstvu svému nástin podrobný. Že umělecká\ncena díla toho jest pro českoslovanskou literaturu\nhudební značná i že síla její životní jest s to, aby\nji udržela v stálém proudu na našem repertoiru\noperním, o tom též již zmínka učiněna. Zbývá nám\nještě doplniti náčrtek, o skladbě Dvořákově učiněný,\nv jasnější obraz podrobnějším rozborem jednotlivých\nscen. Po vyhrnutí opony zaujme skladatel mysl\nposluchače již prvním svým „loveckým sborem\",\njehož svěží melodie příjemně nás upomíná na živel\nnárodní písně českoslovanské zejmena živě rytmizo-\nvanou části svou. V druhé scéně seznamujeme\nse s Jindřichem, purkhrabětem křivoklátským,\njenž průvodčím jest královým na lovu. Zádumčivý\nhled svůj upírá v zem a v teskném žalu vzpo-\nmíná na krásný předmět vroucích citů svých. Ná-\nlada ta polo žalná polo roztoužená jest v hudeb-\nním ohledu mistrně provedena. Onen přechod z teskné\nzádumčivosti ve vroucnější rozproudění citové až\nku stupni ohnivého roztoužení lásky jest slovo za"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "399", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3404, "texte": "slovem tak zdařile naznačeno jak klesáním a stou-\npáním proudu melodického recte deklamačního, tak\nzvláště symfonickým průvodem orkestru, že dech se\ntají posluchači napnutím při těchto z duše vřelé se\nřinoucích tónech. Jest to jedna z nejkrásnějších\npartií celé opery. Přiblíží se nyní onen moment,\nkde družina lovem rozehřátá postrádá krále a pána\nsvého. Dává se zvukem rohu znamení, vše naslouchá\nnapjatě, zdali ozvěnou nezazní lovčí roh králův.\nZajímavou touto kombinací signálů rohových začíná,\nmimochodem řečeno, též předehra k opeře, jež for-\nmou svou ouverturní upomíná poněkud na stálý své-\nmrav francouzských skladatelův komických oper,\nzejmena na Aubera, ostatně v provedení motivickém\nsamostatnosti nikdy nepozbývajíc. Po marném\nčekání odchází celá družina vyhledat krále zbloudi-\nlého. Následující scény až ku konci jednání prvého\nodehrávají se v chýši křivoklátského uhlíře. Dvoj-\nzpěv mezi Lidunkou, dcerou uhlíře Matěje a Jeníkem,\njenž přišel, aby děvu drahou „o hubinku oloupil\",\njest velmi ladné pracován; konec jeho se nám zdá\nvšák příliš rozvedeným po spůsobu starších formál-\nních duetů. Objevením se starého Matěje a statné\njeho polovice manželské Anny přichází cukrující\npárek zamilovaných do ouzkých; hudební illustrace\ncelé té situace je velmi drastická, plná nejzajíma-\nvějších podrobností. Pouze kvinde, jež Matěj a Anna\ndávají statnému nápadníku dcery své, jest v hudební\nčásti lehčího zrna. Za to tím úchvatnější působí\ndojem závěreční čtverozpěv této scény. Základní\nmotiv, na němž kvartet jest zbudován, upomíná sice\nživěji na hlavní Valterův motiv z „Meistersingrů\",\nvšak dalším svým melodickým proudem, jakož i\nv krásné kombinaci všech hlasů bere se úplně sa-\nmostatnou cestou přebohaté invence skladatelovy.\nZbloudilého krále přivádějí uhlíři do chýše Ma-\ntějovy, jenž dle zevnějšku cizincova vidí v něm\npána vzácného a když dozví se od téhož, že mluví\ns lovcem královským, a nad to ještě se svým\njmenovcem (Matyášem), tu strojí mu hostinu dle\nstarého zvyku slovanského. Scéna ta, v níž sbor\nuhlířů a zvědavých uhlířek se střídá se sólisty do-\ntyčnými, jest v hudebním ohledu mistrným zjevem\nkonversacního slohu hudebního. Dobrodružný král\nvpraví se rychle do svého nového okolí a po spů-\nsobu „Dona Juana\" prohlíží sobě uhlířské všecky\nkrásky. Že oko jeho utkví déle než to žárlivost\nJeníkova snésti může, na stepilé postavě krásné\nLidunky, jest pochopitelno. Vystoupení takové se\nstrany královy ovšem pojednou celý dosavádní proud\nděje v jiný, z cela nový směr obrací. Nálada ta\njest velmi příznivá šírému proudu ensemblovému,\nkde každý jednotlivec současně s ostatními v pospo-\nlité polyfonii svým citům průchod dává. Umístěným\nzde ensemblem uhodil libretista na pravou věru\nstrunu: účinek místa toho, jejž skladatel uměl vy-\nužitkovati co nejplatněji, jest v pravdě úchvatný.\nProud ten přetrhne Matěj prosbou ku lovci zbloudi-\nlému, aby vypravoval, jakou příhodou se dostal až\nv tyto hlubiny lesa. Vypravování to jest provedeno\nve formě bál ad y, již počítáme k nejzdařilejším\nčíslům Dvořákovy partitury. Zvláštního rázu do-\ndává číslu tomu střídavý zpěv krále se\njenž svým refrainem krásnou folii tvoří ku sólovému\nzpěvu v tonu baládním.\nStarostlivá hospodyně Anna snáší pokrmy i ná-\npoje na uctění hosta vzácného. „Pane Matěj jako\ndoma\" pobízí bodrý uhlíř krále, jenž lovem i dlou-\nhým blouděním unaven chutě ku stolu přisedá a dík\nvzdává za pohoštění. (Dokončení.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-12-12-01-c024", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-12-12_01#c024", "volume": "bmtnabd_1874-12-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "397", "page_fin": "397", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.2.5.1", "titre_corps": "* B. Smetana dokončil tyto dny opět symfonickou", "titre_sommaire": "* B. Smetana dokončil tyto dny opět symfonickou", "signature_source": "—ř—", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "397", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.5", "debut_caractere": 1798, "fin_caractere_exclue": 4437, "texte": "—ř—\n* B. Smetana dokončil tyto dny opět symfonickou\nskladbu „Vltava\", a prikročiti nyní hodlá k nové\npráci orkestrální, v nížto vylíčiti chce, co zaznívá\nz české písně a českého tance. Nový to doklad,\njak pokračuje slovutný mistr náš vždy usilovněji\nsměrem ryze národním. Kéž nám podobných dél\nještě hojně ustředří plodný jeho genius!\n* Dne 26. a 27. t. m. uspořádá Pavlína\nLuccová ve spolku s některými umělci vídeňskými\nna Žofmě dva koncerty, které již nyní se ohlašují\nna rozích.\n* Ludv. JBreitner, pražskému obecenstvu již od\nloňska jakož i z 1. letošního koncertu koservatoře\nco nejchvalněji známý pianista, uspořádal den 5. t. m.\nv sále konviktském samostatný koncert, v němž\nopětně osvědčil se co dokonalý virtuos v nejlepším\nsmyslu slova. Technika jeho jest v každém ohledu\nv skutku oslňující, vřelost přednesu úchvatná a po-\njmutí samostatné, vždy ryze umělecké, ač ovsem někdy\nod běžné tradice poněkud se odchylující. Zejmena\npak volba přednesených skladeb i podobným pro-\ndukcím přiměřenější místnost sálu konviktského\nposkytly tentokrát ctěnému umělci příležitost k od-\nstiňování co nejjemnějšímu, jakkoliv i nejbouřlivější\nvýšleh bujaré 3Íly mladistvé nikdy u něho nepo-\nstrádal rázu ušlechtilého. Koncertista hrál společně\ns p. Cantanim (na místě ochuravělého p prof. Bene-\nvice) první tři věty z Goldmarkovy suity s dopro-\nvázením smyčcového kvarteta (v houslových hlasech\ndvojnásobně obsazeného), „Serenadu a Allegro\ngiocosou od Mendelssohna; sám pak Chopinovu\ns o nat udo b-mól, „Památní 1í stek\" od Kirchnera,\n„Praeiudium\" od Mendeissohna, „Gavottu\"od\nGlucka, „Am Springbrunnen\" od Sumanna, po-\nlonéz č. 3. od Chopina a z Lisztových Soirées\nde Viennne\" č. 4. Goldmarkova „suita\" jest\nskladba plná hlubokého důmyslu a na nejmoder-\nnějších základech co nejduchaplněji zosnovaná i zá-\nroveň nevšední vniterností výrazu bezprostředně\njímající. Nelze však schvalovati, že dílo podáno\nbylo jen kusé. Tohotéž želeti bylo při démonicky\nrozhárané sonátě Chopinově, kteráž v tiše dozní-\nvajícím smutečném pochodu zajisté nemůže nalézti\npřiměřeného zakončení. Mimo to zpívala pí. Fišerová\n(pražskému obecenstvu již od dřívějška známá slč.\nPeklova) mělkou romanci o dítěti hladem umírajícím\nod Donizettiho, romanci „II surtraffito\" od svého\nučitele p. de Grandi, a Ardittibo valčík „L?esíasi\"\\\nJak patrno volba to rozhodně nešťastná, kteráž na\núplném neúspěchu této části programu stejného po-\ndílu musela míti jako naprosto chybné vzdělání\nhlasu (jinak dosti zvučného i objemného to mez-\nzosopranu) i přehnaný přednes pěvkyně. Koncert\nbyl dosti četně navštíven a obecenstvo vyznamenávalo\npana koncertistu častou a hlučnou pochvalou."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabd-1874-12-12-01-c025", "article_bluemountain": "bmtnabd_1874-12-12_01#c025", "volume": "bmtnabd_1874-12-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "397", "page_fin": "399", "image_debut": 5, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.2.5.2", "titre_corps": "* Výtečný náš P. Pavel Křížkovský, prvni", "titre_sommaire": "* Výtečný náš P. Pavel Křížkovský, prvni", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "397", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.5", "debut_caractere": 4439, "fin_caractere_exclue": 5614, "texte": "* Výtečný náš P. Pavel Křížkovský, prvni\nbuditel a obnovitel posvátného zpěvu na Moravě,\nkterý, jak známo, nejprve v Brně, nápotom v arci-\nbiskupském stoiičním chrámu Páně Olomouckém\nnedůstojnou moderní hudbu nástrojní odstranil a dů-\nstojnými pouze vokálními skladbami směru vážného\na čistě církevního nahradil, kromě toho pak i na\nVelehradě a po krajinácli venkovských při rozmani-\ntých slavnostech, kdekolivěk se jen příležitost na\nskytovala, se sborem svým výtečně nacvičeným cit\npro šlechtilou, pravou krásu budil a šířil, povolán\njsa za kapelníka stoličního chrámu Olomouckého\núřad nabídnutý nyní definitivně přijal. Skutkem\ntím důležitým velice posloužilo se reformě zpěvu\nkostelního, jelikož jednak v prvním chrámu arcidie-\ncése olomoucké, kde stolice arcibiskupská se nalézá,\noficielně po odstranění laškující hudby nástrojní\nvážný a důstojný zpěv církevní výhradně se zavedl\na tím již veškerým chrámům arcidiecése dáno po-\nkynutí, kterého směru hudby posvátné jim jest při-\ndrželi se; jednak svěřeno řízení prvního kůru\narcidiecése knězi hudebníku věhlasnému a energic-\nkému, který, jsa do nejtajnějších mystérií ryzého\nzpěvu církevního hluboce zasvěcen a myšlenkou"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "398", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5706, "texte": "vznešené opravy nadšen, dovede dílu reformačnímu\npo celé Moravě zjednati platnosti, jakož i valného\na rychlého rozšíření. Ctihodná muza posvátného\nzpěvu nelezla v osobě nejdůstojnějšího vrchního\npastýře, knížete arcibiskupa Bedřicha landhr. z Fiir-\nstenbergu, vznešeného mecenáše, přítele a zastánce.\nK důležitému a radostnému povolání přejeme Pavlu\nKřížkovskému štěstí, volajíce: Zdař Bůh! „Cec.\"\n* Z česJcého musea. V poslední schůzihudeb-\nního odboru dne 6. t. m. přednášel redaktor těchto\nlistů o zajímavém kodexu mší pocházejícím z r. 1544.\nz péra francouzského skladatele Petra Colinia,\njenž býval členem král. sboru hudebního za krále\nFrantiška 1., později pak ředitelem církevní hudby\npři kathedrálním chrámu v Autunu. Zůstavujíce sobě\nsděliti trest přednášky řečené čtenářstvu našemu\nv jednom z nejbližších čísel, dodáváme pro tenkráte\njen tolik, že se vůbec zdá, že velezajímává tato pa-\nmátka hudební je vzácné unicum, nebot ani slovutný\nbelgický badatel hudební J. F. Fétis o tomto kodexu\nnemá známosti, neuváděje jej v seznamu jinak dosti\nčetných skladeb Petra Colinia. Jest dosud majetkem\nkůru děkanského chrámu v Labském Kostelci a byl\nnám laskovostí tamějšího ředitele kůru p. Nerudy\nk nahlédnutí zapůjčen. Bylo by velmi záslužné,\nkdyby památka tato pro dějiny umění hudebního\nveledůležitá stala se majetkem našeho musea, jemuž\nby dílem tím dostalo se vzácného příspěvku k sbírce\nstarých památek hudebních.\n* Jindřich Káan z Albéstu, jenž v zdejších\nkruzích hudebních stejně znám jest co nadaný skla-\ndatel i dokonalý virtuos na pianě, účinkovati bude\nv koncertě právníkův, jenž odbýván bude\nv únoru. Mimo to uspořádá umělec ten v nynější\nsaisoně samostatný koncert, na jehož programu\nskvějí se vedle Bethovena, Mendelssohna, Sumana\na Liszta, skladatele slovanští: Chopin, Smetana\na Fibich, k nimž pojí se koncertista skladbami\nvlastními.\n* „Hud. listyu pokračují v posledním svém\nčísle v čistém svém řemesle nejzúmyslnějšf provo-\nkace a sprostého utrhání na cti, pokud se týče\nsporu, vzniklého pro Smetanovu zpěvohru „Dvě\nvdovy\". Bylo by nás nehodno, kájiti se proti takovému\nbídáctví, které vymýká se již z oboru žurnalistické\ndiskuse a spadá přímo před fórum trestní.\n* Slovutné pěvecké kvarteto švédský.ch\ndám zavítá tyto dny do Prahy a uspořádá ve středu\ndne 16. t. m. koncert v sále Žofínském.\n* „Gecilie\", časopisu pro katolickou hudbu po-\nsvátnou, vyšlo číslo 12, jímžto vykonávala první\nsvou roční pouť. Redaktor, vel. p. F. Lehner, osvědčil\nse co horlivý a vytrvalý bojovník za ideu reformy\ncírkevní hudby, jejížto nutnosť uznává se přičiněním\njeho iv nejširších již kruzích po veškeré vlasti\nčeskoslovanské. Přejeme mu, by v šlechetné své\nsnaze nalézal každým rokem vždy větší podpory,\nvýsledek nemůže býti jinaký než dobrý. Chovají-li\nse iv hlavním našem městě někteří ředitelové kůru\ndosud netečně k zásadám „Cecilií\" hlásaným, tož\nlitovati toho jest, avšak proud časový více nezastaví\na hanba bude jen na jich straně, pakli budou po-\nsledními ! Pročež jen statečně a vytrvale ku předu !\n* Výbor „Matice hudební\" zvolil v poslední\nschůzi své za předsedu p. Jul. Bennevice, profesora\nna konservatoři pražské, a za místopředsedu p. prof.\ndra. Houdka. V téže schůzi ustanovena co nejbližší\npremie dra Norb. Javůrka skvostná sbírka\n„Moravských národních pis ní,\" obsahující 100\nkrásnějších národních nápěvů různých kmenů mo-\nravských v mistrné úpravě. Premie tato zajisté nalezne\niv nejširších kruzích národa českoslovanského vřelých\nsympatií. Po vydání této premie přikročí se pak\nihned k vydání 11. oddělení Bendlovy zpěvohry\n„Lejla\". Odporučujeme „Matici hudební\" opětně\npřízni všeobecné, zasluhujef jednota tato zajisté\nhorlivé podpory, aby mohla co nejvydatněji ve\nprospěch domácí naší literatury působiti.\n* Bibliotéky operních a operetních tekstův vyšel\nnákladem Fr. A. Urbánka svazek 58., jenž přináší\nlibreto k Mozartově zpěvohře „Kouzelná flétn a\",\nv nové úpravě Jindř. Bohma.\n'* K povšimnuti. Místo ředitele kůru a varha-\nníka jest pokud se z týdenníku „Nation\" doví-\ndáme při městském farním chrámu Volker-\nmarkt v Korutanech k zasedání. Příjem 600 zl.;\nvolný byt mimo značnější vedlejší příjmy vtamtiěj-\nším hudebním a zpěváckém spolku, jakož i privát-\nních hodinách. Služba záleží v obstarávání hudby\na zpěvu na kůru. Žádá se ovšem dokonalé theore-\ntické vzdělání hudební, jakož i obratnost ve hře\nna varhany, klavír a housle. Dokumenty o dosa-\nvádním zaměstnání, stáří atd. s žádostí buďtež za-\nslány bez porta kollegialní kapitole Volkermarkt\nnejdéle do 25. prosince 1874.\nČeská zpěvohra. „Král a uhlíř\" od Anto-\nnína Dvořáka. (Pokračování.)\nO skvělém úspěchu nové zpěvohry Dvořákovy\njakož i o provedení jejím a výkonech zaměstnaných\nv ní sil uměleckých jsme podali v čísle minulém ctě-\nnému čtenářstvu svému nástin podrobný. Že umělecká\ncena díla toho jest pro českoslovanskou literaturu\nhudební značná i že síla její životní jest s to, aby\nji udržela v stálém proudu na našem repertoiru\noperním, o tom též již zmínka učiněna. Zbývá nám\nještě doplniti náčrtek, o skladbě Dvořákově učiněný,\nv jasnější obraz podrobnějším rozborem jednotlivých\nscen. Po vyhrnutí opony zaujme skladatel mysl\nposluchače již prvním svým „loveckým sborem\",\njehož svěží melodie příjemně nás upomíná na živel\nnárodní písně českoslovanské zejmena živě rytmizo-\nvanou části svou. V druhé scéně seznamujeme\nse s Jindřichem, purkhrabětem křivoklátským,\njenž průvodčím jest královým na lovu. Zádumčivý\nhled svůj upírá v zem a v teskném žalu vzpo-\nmíná na krásný předmět vroucích citů svých. Ná-\nlada ta polo žalná polo roztoužená jest v hudeb-\nním ohledu mistrně provedena. Onen přechod z teskné\nzádumčivosti ve vroucnější rozproudění citové až\nku stupni ohnivého roztoužení lásky jest slovo za"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "399", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3404, "texte": "slovem tak zdařile naznačeno jak klesáním a stou-\npáním proudu melodického recte deklamačního, tak\nzvláště symfonickým průvodem orkestru, že dech se\ntají posluchači napnutím při těchto z duše vřelé se\nřinoucích tónech. Jest to jedna z nejkrásnějších\npartií celé opery. Přiblíží se nyní onen moment,\nkde družina lovem rozehřátá postrádá krále a pána\nsvého. Dává se zvukem rohu znamení, vše naslouchá\nnapjatě, zdali ozvěnou nezazní lovčí roh králův.\nZajímavou touto kombinací signálů rohových začíná,\nmimochodem řečeno, též předehra k opeře, jež for-\nmou svou ouverturní upomíná poněkud na stálý své-\nmrav francouzských skladatelův komických oper,\nzejmena na Aubera, ostatně v provedení motivickém\nsamostatnosti nikdy nepozbývajíc. Po marném\nčekání odchází celá družina vyhledat krále zbloudi-\nlého. Následující scény až ku konci jednání prvého\nodehrávají se v chýši křivoklátského uhlíře. Dvoj-\nzpěv mezi Lidunkou, dcerou uhlíře Matěje a Jeníkem,\njenž přišel, aby děvu drahou „o hubinku oloupil\",\njest velmi ladné pracován; konec jeho se nám zdá\nvšák příliš rozvedeným po spůsobu starších formál-\nních duetů. Objevením se starého Matěje a statné\njeho polovice manželské Anny přichází cukrující\npárek zamilovaných do ouzkých; hudební illustrace\ncelé té situace je velmi drastická, plná nejzajíma-\nvějších podrobností. Pouze kvinde, jež Matěj a Anna\ndávají statnému nápadníku dcery své, jest v hudební\nčásti lehčího zrna. Za to tím úchvatnější působí\ndojem závěreční čtverozpěv této scény. Základní\nmotiv, na němž kvartet jest zbudován, upomíná sice\nživěji na hlavní Valterův motiv z „Meistersingrů\",\nvšak dalším svým melodickým proudem, jakož i\nv krásné kombinaci všech hlasů bere se úplně sa-\nmostatnou cestou přebohaté invence skladatelovy.\nZbloudilého krále přivádějí uhlíři do chýše Ma-\ntějovy, jenž dle zevnějšku cizincova vidí v něm\npána vzácného a když dozví se od téhož, že mluví\ns lovcem královským, a nad to ještě se svým\njmenovcem (Matyášem), tu strojí mu hostinu dle\nstarého zvyku slovanského. Scéna ta, v níž sbor\nuhlířů a zvědavých uhlířek se střídá se sólisty do-\ntyčnými, jest v hudebním ohledu mistrným zjevem\nkonversacního slohu hudebního. Dobrodružný král\nvpraví se rychle do svého nového okolí a po spů-\nsobu „Dona Juana\" prohlíží sobě uhlířské všecky\nkrásky. Že oko jeho utkví déle než to žárlivost\nJeníkova snésti může, na stepilé postavě krásné\nLidunky, jest pochopitelno. Vystoupení takové se\nstrany královy ovšem pojednou celý dosavádní proud\nděje v jiný, z cela nový směr obrací. Nálada ta\njest velmi příznivá šírému proudu ensemblovému,\nkde každý jednotlivec současně s ostatními v pospo-\nlité polyfonii svým citům průchod dává. Umístěným\nzde ensemblem uhodil libretista na pravou věru\nstrunu: účinek místa toho, jejž skladatel uměl vy-\nužitkovati co nejplatněji, jest v pravdě úchvatný.\nProud ten přetrhne Matěj prosbou ku lovci zbloudi-\nlému, aby vypravoval, jakou příhodou se dostal až\nv tyto hlubiny lesa. Vypravování to jest provedeno\nve formě bál ad y, již počítáme k nejzdařilejším\nčíslům Dvořákovy partitury. Zvláštního rázu do-\ndává číslu tomu střídavý zpěv krále se\njenž svým refrainem krásnou folii tvoří ku sólovému\nzpěvu v tonu baládním.\nStarostlivá hospodyně Anna snáší pokrmy i ná-\npoje na uctění hosta vzácného. „Pane Matěj jako\ndoma\" pobízí bodrý uhlíř krále, jenž lovem i dlou-\nhým blouděním unaven chutě ku stolu přisedá a dík\nvzdává za pohoštění. (Dokončení.)"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "393", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.1", "texte": "Památné dni hudební.\n\n12. pros. 1836 † Giuseppe Farinelli, sklad. op. - jakožto\nkapelník hl. chrámu v Terstu.\n13. „ 1738* Jan Ant. Koželuh, sklad. ve Velvarech.\n„ „ 1834* Vilém. Klaussova-Szarvády ová, výborná\npianistka v Praze.\n„ „ 1861 Jindřich Maršner, sklad. op. v Drážďanech.\n14. ffl7BB f Kar. Fil.vEman. Bach, sklad. v Hamburku.\n„ „ 1828 I.prov. Fr. Škroupovy zpěv. „Oldřich a Božena.\"\nv Praze.\n„ „ 1837 * Hynek Pall a, vsklad. v Praze.\n„ „ 1855 f hrab. Eliška Sliková, horl. mecenáška hud.\numění v Praze.\n„ „ 18661.pr0v. Rossiniho zpěv. „Vilém Tell\" na českém\ndivadle v Praze.\n15. „ 18071. prov. S pontiniho zpěv. „Vestalka\" v Paříži.\n„ „ 18321. prov. Heroldovy zpěvohry „Pré aux clercsu\n(„Souboj\") v Paříži.\n„ „ 1846fJos. Blahák, sklad. jakožto ředitel kůru\nve Vídni.\n„ „ 1870 f Saverio Mercadante, op. sklad.— v Neapoli.\n16. „ 18351 prov. Halévy-ho zpěv. „Blesk\" v Paříži.\n„ „ 18411. prov. oratoria „Jan Hus\" K. Loeweho\nv Berlíně.\n„ „ 1842f Bedř. Rochlitz, hud. spis. v Lipsku.\n„ „ 1861 f Kar. Lip in ski, výt. housl. v Haliči.\n„ „ 1872 f Čeněk Vinař, řed. kůru a sklad. v Praze.\n17. „ 1770* Ludvík van Beethoven, slovútný sklad.\nv Bonnu.\n„ „ 1754 * Domenico Cimarosa, sklad. op. v Aversu\nv Neapolsku.\n„ y, 1815 *G. H. Roger, slov. tenorista v Chapelle\nSt. Denis (blíže Paříže).\n99 „ 1855 fJ. Helier, hud. sklad. v Praze.\n„ „ 18641.pr0v. Gluckovy zpěv. „Orfeus a Evridika\"\nna českém div. v Praze.\n18. „ 1786 *K. M. Weber, slov. sklad. v Eutinu.\n„ „ 1812* Viktor Kazynski, sklad, litevský —ve Vilně.\n„ „ 1870fL. M. Gottšalk, sklad, apian. v Rio Janeiro.\n\nO akordech alterovaných.\n(Pokračování.)\nPo předeslaném úvodu přistupujeme-nyní k před-\nmětu pravému a pojednáme nejprvé o alterovaných\ntroj zvucích. Zavoláme každý akord před svou sto-\nlici soudní, každý nechť přinese svou legitimaci a\nnějakého rukojmě. Soud přísně bude veden a pakli\nžádné viny na akordu předvedeném nebude nale-\nzeno, přijmeme jej cestou právní v slabikář hudební\nmládeže. Hle, tu již jeden přichází s hlavou še-\ndivou, jest to prvorozenec z celé té nešťastné rodiny.\n1.\nZákladní ton, velká terce, malá kvinta.\nPodoba jeho jest nám již známa, jest to týž,\no kterém se již Krůger r. 1630 zmiňuje. Pokřtěn\nbyl akord ten teprv v 18. století, neboť u So r g e-ho\nr. 1845 nazývá se „trias man ca, *)u my jsme jej\npokřtili „durový akord s malou kvintou,\" Tappert\nnalezl pro něj jméno „hartverm i ndert.w O jeho\npřevratu Sorge praví: „Tento posud velmi málo\nznámý sekstový akord (dis, f\\ h) povstal z „trias\nmanca\" a slouží k vyznačení zoufalství, muk a p.\nafektů asi tak:\nDeset let po Sorgeovi mluví Marpurg (1755)\no „trias deficiens major\" nechce se s ním nija-\nkým spůsobem smířiti. Řádný skladatel prý ho\nnikdy neužívá, avšak zminiti prý se o něm musi,\nprotože z něho mnoho dobrého vyvoditi se dá.\nMyslí tu Marpurg na septimový akord Ti,\nke kterému se vždy velmi milosrdným býti ukazuje.\nPozdější legislatorové hudební zmiňují se všichni velmi\npovržlivým spůsobem o tomto übožáku. Z nejno-\nvějších Marx vůbec se o něm nezmiňuje. Richter\n\n*) Blažek nazývá jej „tvrdě zmenšený trojzvuk.\" Zvonuř\n„menší trojzvuk s velkou tercií.\""}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "394", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.2", "texte": "mluví toliko o „útvarech, které notami průchodnými\npovstávají, avšak harmonické platnosti nemají.\"\nZ naších theoretiků mluví o něm Zvonař, „že zní\nnejlépe v rozdělené poloze, kde tony e a ges ne-\nvcházejí v poměr zmenšené tercie\" a Blažek praví,\nže jest málo užívaný akord a že se objevuje v dru-\nhém převratu a nejspíše v skladbě tříhlasé a že\nbude mnohem praktičtější, když se přibere k němu\nmalá septima.\nDosud nechali jsme jiné dosti dlouho mluviti, nuže\nnechť vystoupí nyní obžalovaný a poví, odkud pochází\nTrojzvuk se ospravedlnil, budiž přijat na milost.\nHle, tu již vystupuje druhá utrápená postava, která\nnejvyšším rozhodnutím z praxe kdysi vyloučená\nbyla. Prosím, jen předstupte, uhlídáme, co se dá dělati.\n2\nDvoj zmenšený trojzvuk (doppeltver-\nmindert): základní ton, zmenšená terce,\nmalá kvinta.\nWiedeburg míní v r. 1762: jak falešný a ohavný\nbyl by to akord, kdyby se ke gis quinta minor d\na tertia diminuta b přidala.\" Tiirk\nv r. 1791, že „v praxi se neobjevuje.\" Žádný\nz těchto pánů neměl ni tušení, že první převrat\nakordu toho získá velké rozšířenosti co zvětšený\nsekstový akord, však podivuhodným spůsobem málo\nkterý z nejnovějších theoretiků chce něco o původu\ntohoto sekstového akordu věděti. Richter ku př.\nupírá našemu akordu „harmonické platnosti.\" Naší\nharmonikové Zvonař i Blažek jej znají, ovšem že\nse o něm co nejužívanějším v podobě sekstového\nakordu zmiňují. Nyní rychle jeho genealogii:\na nastoupí ti může bucí bez přípravy:\naneb s přípravou:\na příklady ze skutečnosti:\nv\nŠubert; „Winterreise\" čís. 20. Šumann: op 66. čís. 1.\nSotva že tento trojzvuk odstupuje, již objevuje\nse jiný.\n3.\nProsím ctěné jméno? „Nemám žád-\nného.\" Snad se spokojíte s jménem „dvoj\nzvětšený\" trojzvuk fdoppeltúbermassierY\n|> I - 1 v» w *V v» ivr v/ J. H.JUI M. W l ©\nKdo ho beze všeho uslyší, raysleti bude, že jest\n•to kvartsekstový akord. Avšak nesmíme zapome-\nnouti, že ku př. také zvětšený kvintsekstový akord\nzní právě jako hlavní septimový a přece to nikomu\nnenapadlo jej s tímto stotožňovati. Ttirk r. 1771\nzmiňuje se o něm následujícím spůsobem : „Na zcela\nneobyčejném trojzvuku as, cis, e spočívá řídký\nsekstovy akord s dissonující sekstou, jejž bych\nostatně ani neodporučil.\" Podivno, že již 11 let před\ntím uvádí Fil. Em. Bach pokus se zmenšenou dissonu-\njící sekstou :\nZdá se, že theoretikové osvíceného století na\nakord ten úplně zapomněli. U Marxe r. 1858 jest\nnehodným členem trestního oddělení, které obsahuje\nz harmonické společnosti vyloučené smíšené akordy.\nZe i Zvonař i Blažek jej neznají, rozumí se samo\nsebou. Povstati může akord ten asi takto:\na užiti se ho může:"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "395", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.3", "texte": "V posavadní praxi jest sice akord ten velmi\nvzácným úkazem, však nalézá se již u Mozarta:\nv Jupiterové symfonii (v závěreční fuze):\nfagotti\n\nZ ciziny a Rakouska.\n\nK. K.\n** Prof. A. Wilhelmi koncertoval také v Berlíně\na velmi se líbil, což ovšem v místě, kde Joachim\nvládne, mnoho znamená.\n** Národní divadlo v Budapešti, ačkoliv požívá\ntučné subvence ročních 197.000 zl., má již nyní vzdor\ntomu as 40.000 zl. deficitu!\n** Pianista J. V eň a v ski opustí Varšavu a\nusadí se trvale v Petrohradě.\n** Nová opera v Paříži otevřena bude následují-\ncími pieg.ami: Ouverturou k „Němé z Portici,\" dvěma\nakty Haíévyho „Židovky\", kostelní scénou Grounodova\n„Fausta\" a dvěma akty z „Hamleta\" od Thomase.\n** ZAugspurhu. (Pův. dop.) Nelze dosud\nmnoho Vám sděliti o zdejším ruchu hudebním, neb\nvystupují vážnější úkazy na počátku sézony, jako\nvšude jinde, tak i zde jen velmi poznenáhla. Ústředím\nhudebního živlu jest doposud divadlo, které zde ve-\nlikou péči vynakládá na zpěvohru. Ředitel Übricn,\nkterý sám dříve byl zpěvákem, zná sobě s vědomím\nznalce sestaviti výtečný ensemble, který jest statečně\npodporován zdejším stálým orkestrem. Bohaté město\nvydatnou subvencí hledí si zachovat zábavu umě-\nleckou a návštěva četná osvěžuje síly výkonné.\nV řadě sólových sil vynikají manželé Siechenovi,\non co „primo uomo,\" ona co koloraturní a lyrická\nzpěvačka. Na paní Siechenovou se zajisté dosud dobře\npamatuje i pražské obecenstvo, když ještě co slečna\nRúckaufova účinkovala při české zpěvohře. Jak\nlíbezným a sličným svým zjevem, tak i krásným\norgánem a uměleckým opanováním techniky věděla\nsi paní Siechenová sympathie zdejšího obecenstva\nvelmi rychle osvojiti a stala se takto miláčkem všech.\nManžel její se svým plným a mužným tenorem stojí\njí statně po boku a vyniká zvláště v partiích ryze\ndramatických, jakkoliv i jeho „Liborín\" v „Čaro-\nstřelci\" čítá se k velmi zdařilým výkonům. Zpěvohra\npohybuje se v rámci velmi kosmopolitického re-\npertoiru, jak to bývá při všech městských divadlech,\nkde jináče, než při dvorních divadlech spekulativní\ntheoremy zisku mají mocného vlivu. Režie hledí se\nvyznaraenati poměrně slušným spůsobem, tak že ve\nvětších zpěvohrách až přes 100 statistů se potlouká\npo jevišti k všeobecnému úžasu sil výkonných, které\nse často neví kam utéci před takovým davem kompar-\nserie. Obvyklým spůsobem rekrutují se zde statisté\nz posádky vojenské, a nad míru komické scény po-\nskytuje vojanské reglementarní komando pánů ka-\nprálů za kulisami. Mezi tím co „Valentina\" vyznává\n„Raulovi\" planoucí svou lásku, neb „Selika\" hledí\nuprosit žárlivého „Neluska,\" komanduje pan kaprál\nfrancouzské své kavalíry neb divoké své Indiány do\nšatny k převlékání, a ihned cupotají die předpisu\npáni kavalíři neb Indiáni k novým metamorfosám.\nCo novinka připravuje se zde Ve rdi ho „Aida\",\nkterá se doposud pouze v Kahýře, v Paříži, v Mi-\nláně a ve Vídní provozovala. Dle prvního pohledu\nna partituru dá se souditi, že Verdi v této zpěvohře\nopustil více než kde jinde obvyklý spůsob geniální\nmělkesti a že své v skutku vzácné dramatické na-\ndání podrobil úsudku vytříbenějšího vkusu než dříve.\nStavba četných ensemblů je mistrná a některá místa\njeví takovou něžnost koncepce beze vší lživé vášni-\nvosti, jak asi málokdy Verdimu se podařila. Vedle\ntěchto míst arci nám zase sem tam nějaká hudební\nprostopášnost zasadí notnou ránu. V koncertní\nsíni těší se nejvétší oblibě koncerty, které pořádá\n„Oratorienverein,\" jehož ředitelem jest Schletterer.\nMuž ten, vážený znalec dějin hudebních, spolu pak\nzatvrzelý odpůrce každého novějšího směru (pouka-\nzuji pouze k jeho polemikám s R. Wagnerem) jest\nspolu ředitelem nově zde zařízené hudební školy,\nkteré se předpovídá dobrá budoucnost. Koncertní\nmistr Schwendemann ze Spýru jest výborná akvisice\npro hudební školu, jak dokázal v jednom koncertu\npřednesem Bruchova koncertu pro housle. V nejblíže\npříštím čase uslyšíme zde též našeho krajana Zajíce\n(bývalého žáka pražské konservatoře), který dříve\nnež se stal koncertním mistrem při dvorním divadle\nv Mannheimu, byl angažován při zdejším divadle.\n\n** Z Turčanského sv. Martina. (Pův. dop.) Dne 22.\nříjna b. r. uspořádal zdejší zpěvokol v matičně dvoraně\nbesedu, při kteréž příjemné se střídaly zpěvy s de-\nklamacemi. Provedeny byly slovenské národní písně:\n„Povedajú, že som ja taký, - Vyletel vták, —Ej\nzasial som žitko, Nitra, milá Nitra\" v čtyrhlas\nuvedené p. Janem Kadavým, a „Sobota nedela,\nZbojnická, Chodí richtár po dedine, a ta ma\nBože, ta ma\" pro čtyrhlas upravené St. Fajnorem.\nSúčastnivší se dámy účinkovaly na první své vy-\nstoupení velmi chvalitebně. Deklamovánky „Poma-\ntenec\" a „Nemám kedy,\" jakož i divadelní předsta-\nvení frašky: „Predo dveřmi\" od Jos. Jozefovice,\nkterouž vesele zakončena byla příjemná tato zábava,\ntěšily se hojnému zdaru. Veškerá čísla byla od obecen-\nstva s živou pochvalou přijata; oblíbená, hluboce\ndojemná píseň národní „Nitra\" musela býti opako-\nvána. Všechny tyto přednesené písně s svými pft-"}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "396", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.4", "texte": "vodními, pro slovanského hudebníka velevýzriamnými,\nposud ještě jen málo známými a oceněnými nápěvy ná-\nležejí k nejkrásnějšíra slovenským zpěvům národním,\na zasluhovaly by, aby se s nimi znatelé a pěstova\ntelé slovanského národního zpěvu důkladněji obezná-\nmili. Zdejší zpěvokol zasluhuje zajisté nejvřelejšího\nuznání, že si obral za hlavní úkol, pěstovati co nej-\nhorlivěji slovenský národní zpěv. Přejeme mu hoj-\nného zdaru i vytrvalosti na vytknuté dráze.\n\nKronika zpěváckých spolků a hudebních jednot.\nZpěváčky spolek „Záboj\" v Rokycanech uspo-\nřádá dne 13. t. no. koncert za spoluúčinkování\np. V. Kopty a p. J. Neš ve r y. Program ustanoven\nnásledovně: 1. „Svorný zpěv\" (unisono), mužský\nsbor s průvodem klavíru od K. Bendla. 2. Koncert\npro housle, slož. F. Mendelssohn. a) Andante, b) Alle-\ngretto, c) Allegro. 3. Uherská rhapsodie číslo 2. od\nLiszta. 4. a) „Žnecká\", pro smíšený sbor od J. Nešvery.\nb) „Milenko drahá dobrou noc\" pro smíšeny sbor\nod K. Bendla. 5. Houslové solo „Morceau Briliant\"\nod Viextempsa. 6. Humoreska (Scherzo) pro klavír\nod J. Nešvery. 7. „Naše zpěvy\", mužský sbor od\nV. Horáka. 8. „Rej čarodějnic,\" houslové solo od\nPaganiniho. 9. „Na Moravu\", smíšený sbor od\ndra. Javůrka.\nPp. odběratelům „Dalibora\" oznamujeme, že\npremie určené za letošní ročník a sice: Směs ze\nzpěvohry „Lejla\" od K. Bendla, pak „Písně\" od\nZd. Fibicha, jakož i obě přílohy za měsíc listopad\na prosinec ku konci tohoto měsíce rozešleme.\nUpozorňujeme zvláště, že jen oni pp. odběratelé\n„Dalibora\" svrchu uvedené hudebniny obdrží, kteří\nza letošní ročník úplně zapravenó předplatné mají.\nVydavatelstvo „Dalibora/'\nPro nával materiálu odložili jsme museli referát\no koncertu filharmonickém a koncertu spolku výrob-\nního pro číslo příští. Redakce.\nZe Mšena.(Pův dop.) Zpěv. spolek zdejší\nodbýval dne 5. list. valnou hromadu. Jako mnohý\njiný spolek v Čechách i náš „Vyšehrad\" dřímal\npo celé léto. Každý člen přál si tudíž dověděti\nse, vzbudí-li jej valná hromada k nějaké činnosti;\nproto také bylo účastenství dosti četné. Po pře-\nčtení zprávy pokladníkovy ajeclnatelské byl zvolen\nnový výbor. Ze zprávy páně jednatelovy vysvítalo,\nže spolek minulého roku několikrát v zimě uspo-\nřádal zábavy, z nichž nejpříjemnější byla ona v Syl-\nvestru a ona v posledních dnech masopustních,\nnejzdařilejší pak koncert v měsíci březnu odbývaný.\nZpráva pokladničná byla s pochvalou přijata. Spolek\nvykazuje jmění v hotovosti, uložené v zdejší záložně.\nTo přimělo pana R., že učinil návrh na zakoupení\nhudebních nástrojů smyčcových pro spolek, kterýž\nvíce hudebních sil čítá, z nichž by utvořiti se dal\nodbor instrum. hudbu pěstující. Nejprvé pomyšleno na\nzakoupení basy; ta měla stvrdit muziku! Také hned\nse objednala. Při volbě výboru zvoleni následu-\njící páni: Fr. Matoušek za starostu, Pav. Řezný\nza řiditele sborů, Ed. Pfeifer za pokladníka, Jos.\nKal ita za jednatele, Ign. Nejedlý, Mat. Rus a\nFr. Živný za výbory. Zvolení přislíbili, seč budou\ns to, že starati se budou o trváni a rozkvět spolku\na žádali shromážděné členy, aby snahu jejich hoj-\nnou návštěvou schůzí, pilným cvičením sborů a zí-\nskáním nových členů podporovali. V den sv. Ce-\ncilie zapěl spolek v kostele při velké mši sv. co\ngraduale a offertorium „dvě modlitby\" od K. Bendla\na večer uspořádal zábavu pro členy, při níž mimo\nsbory přednešeny byly solové písně, skladby na\npiano a kvarteta smyčcová. Ze sborů dlužno nám\nchvalně zmíuiti se o nově nacvičených: „Vlasti,\"\n„Zvonky\" a „Kde děva má?\" Hudba se velmi líbila\na přednesy solových písní a piec na pianě byly\npřijaty s velikou pochvalou. Od té doby se pilně\nspolek cvičí zase ve schůzích svých, konaje pří-\npravy k Sylvestru, na který se nemálo těšíme!\n*%* Z Kladna. (Pův. dopis). Náš pěvecký spolek\n„Bu dis la v\" přispěl též k ulevení bídy pohořelých\nv H1 ins k u koncertem na den sv. Cecilie k tomu\núčelu uspořádaným, který se těšil návštěvě přečetné.\nZvláštní zajímavosti tudíž i lákavosti nabyl koncert\nlaskavým spoluúčinkováním sil z Prahy sem Zvláště\nk tomu účelu zavítavších. Vedlo by to příliš daleko,\nveškerá čísla pečlivě sestaveného programu zvláště\nvypočítávati, protož spokojím se tím, že plné uznání\nvysloviti musím jmenovanému spolku za zdařilé pro-\nvedení všech sborů, z nichž především „Pochod\ntemplářů\" od Šebora s průvodem velkého or-\nkestru, za pečlivého vedení sbormistra p. Kubáta\na p. Kin dl a, kapelníka brandýsské horní kapely,\nvzbudil v obecenstvu nemalé pohnutí. K osvěžení\nprogramu zvláště přispěli houslista p. Cantani\nz Prahy, který veliký všemožnými technickými ob-\ntížemi přetížený koncert od Paganiniho v d-ur,\njakož i balladu, apolonézuod Vieuxtempsa\na co přídavek „elegii\" od Ernsta s zřídkou\nvirtuositou přednesl, začež všeobecným uznáním od-\nměněn byl, taktéž jeho sestra sl. Marie Cantani-\nova, zavděčivši se obecenstvu brillantním přednesem\narie z Traviaty jakož i několika českých písní.\nRovný podíl patří též osvědčenému koncertistovi\np.Ka m. Švarcovi z Prahy, který se zvláštní ochoty\npřevzal průvod na klavíru k veškerým číslům. Na-\nučili jsme se též znáti mladistvou pianistku sl. M.\nPažouto vu, která k nejlepším nás nadějím oprávňuje.\nZe Slaného. (Pův. dop.) Zpěv sp. „D a1 i-\nbor\" odbýval dne 12. listop. b. r. výroční svou\nvalnou hromadu. Z jednatelské zprávy vyjímáme\nnásledující: Spolek čítal v právě minulém roce 123\nčlenů a sise: 7 čestných, 25 výkonných a 91 při-\nspívajících; uspořádal 3 zábavy, 1 výlet a 1 kon-\ncert za spoluúčinkování pp. Juppy, Novotného\na Šrámka z Prahy, účastnil se pak i jiných slav-\nností místních a národních. Shromážděni přijalo\nzprávu jednatelskou s-pochvalou, vzpomnělo vděčně\nzásluh neunaveného ředitele spolku p. Št. Ersta i vy-\nslovilo díky za ochotné a laskavé účinkování v zába-\nvách spolkových pí. K. Hem erko vé a sl. Háj kové,"}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "397", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.5", "texte": "jakož i dámám sboru smíšeného a uložilo k návrhu\np. Jandy výboru, by dostalo se daru cburavému umělci\np. Arnoštu Forchtgottovi ze spolkové pokladny. Do\nvýboru byli zvoleni: Pp. Aug. Hem erka,vpředseda,\nSt. Erst, ředitel, Ig Janda, jednatel, D. S ťastný,\npokladník, E. Danda, archivář, Dr. Šma u s, A.\nŠilhán, V. Michl a V. Stejskal. Letos rozvi-\nnuje zp. sp. činnost utěšenou; dne 25. října zpíval\npři znovuposvéceni chrámu děkanského dva sbory\nod K. Bendla („Dvě modlitby\" ze sbírky\na dne 5. listopadu uspořádal rekviem za V. Hálka,\npři nichž zapěl krásné 11. rekviem V. Em. Horáka.\nProvedení bylo dokonalé. Kéž bychom častěji sly-\nšeli podobné skladby zaznívati v chrámu našem,\navšak dosud marné volání! Pan ředitel kůru\nzamiloval se do Schiedermeiera a toho se tak snadno\nnespustí. P. děkan je milovníkem dobré církevní\nhudby, proto se divíme, kterak může podobnou hudbu,\njaká se u nás provádí, tak klidně poslouchat. Mluví\nse u nás již dlouho o reformě církevní hudby, ale\nke skutku nějakému to dosud nepřišlo. A nebylo\nby žádné obtíže nepřemožitelné, mimo to má kůr\nnáš dosti slušnou nadaci. Hudební odbor obč.\nbesedy uspořádal dne 8. listopadu hudební zábavu,\npři níž členové zpěv. spolku zazpívali sbory „Zlatá\nPraha\" od Rozkošného a „Plavci na Vltavě\" s te-\nnorovým sólem. Sólo tenorové velmi pěkně přednesl\np. Ig. Janda, člen spolku. Z orkestrálních čísel\njmenujeme na prvním místě ouverturu ku zpěvohře\n„Zampa\" od Herolda, která byla velmi slušně pro-\nvedena. Cecilská zábava, jejížto program byl v těchto\nlistech uveřejněn, vydařila se úplně. Dvojzpěv „Po-\nslové\" musel být pro nepředvídané překážky vy-\nnechán. Sbory, jakož i sólový čtverozpěv „Slza\"\nbyly velmi slušně provedeny a přijaty s pochvalou.\nDalší činuosti zpěv. spolku voláme srdečné „Na\nzdar.\"\n\nZprávy z Prahy a z venkova.\n\n—ř—\n* B. Smetana dokončil tyto dny opět symfonickou\nskladbu „Vltava\", a prikročiti nyní hodlá k nové\npráci orkestrální, v nížto vylíčiti chce, co zaznívá\nz české písně a českého tance. Nový to doklad,\njak pokračuje slovutný mistr náš vždy usilovněji\nsměrem ryze národním. Kéž nám podobných dél\nještě hojně ustředří plodný jeho genius!\n* Dne 26. a 27. t. m. uspořádá Pavlína\nLuccová ve spolku s některými umělci vídeňskými\nna Žofmě dva koncerty, které již nyní se ohlašují\nna rozích.\n* Ludv. JBreitner, pražskému obecenstvu již od\nloňska jakož i z 1. letošního koncertu koservatoře\nco nejchvalněji známý pianista, uspořádal den 5. t. m.\nv sále konviktském samostatný koncert, v němž\nopětně osvědčil se co dokonalý virtuos v nejlepším\nsmyslu slova. Technika jeho jest v každém ohledu\nv skutku oslňující, vřelost přednesu úchvatná a po-\njmutí samostatné, vždy ryze umělecké, ač ovsem někdy\nod běžné tradice poněkud se odchylující. Zejmena\npak volba přednesených skladeb i podobným pro-\ndukcím přiměřenější místnost sálu konviktského\nposkytly tentokrát ctěnému umělci příležitost k od-\nstiňování co nejjemnějšímu, jakkoliv i nejbouřlivější\nvýšleh bujaré 3Íly mladistvé nikdy u něho nepo-\nstrádal rázu ušlechtilého. Koncertista hrál společně\ns p. Cantanim (na místě ochuravělého p prof. Bene-\nvice) první tři věty z Goldmarkovy suity s dopro-\nvázením smyčcového kvarteta (v houslových hlasech\ndvojnásobně obsazeného), „Serenadu a Allegro\ngiocosou od Mendelssohna; sám pak Chopinovu\ns o nat udo b-mól, „Památní 1í stek\" od Kirchnera,\n„Praeiudium\" od Mendeissohna, „Gavottu\"od\nGlucka, „Am Springbrunnen\" od Sumanna, po-\nlonéz č. 3. od Chopina a z Lisztových Soirées\nde Viennne\" č. 4. Goldmarkova „suita\" jest\nskladba plná hlubokého důmyslu a na nejmoder-\nnějších základech co nejduchaplněji zosnovaná i zá-\nroveň nevšední vniterností výrazu bezprostředně\njímající. Nelze však schvalovati, že dílo podáno\nbylo jen kusé. Tohotéž želeti bylo při démonicky\nrozhárané sonátě Chopinově, kteráž v tiše dozní-\nvajícím smutečném pochodu zajisté nemůže nalézti\npřiměřeného zakončení. Mimo to zpívala pí. Fišerová\n(pražskému obecenstvu již od dřívějška známá slč.\nPeklova) mělkou romanci o dítěti hladem umírajícím\nod Donizettiho, romanci „II surtraffito\" od svého\nučitele p. de Grandi, a Ardittibo valčík „L?esíasi\"\\\nJak patrno volba to rozhodně nešťastná, kteráž na\núplném neúspěchu této části programu stejného po-\ndílu musela míti jako naprosto chybné vzdělání\nhlasu (jinak dosti zvučného i objemného to mez-\nzosopranu) i přehnaný přednes pěvkyně. Koncert\nbyl dosti četně navštíven a obecenstvo vyznamenávalo\npana koncertistu častou a hlučnou pochvalou.\n\n* Výtečný náš P. Pavel Křížkovský, prvni\nbuditel a obnovitel posvátného zpěvu na Moravě,\nkterý, jak známo, nejprve v Brně, nápotom v arci-\nbiskupském stoiičním chrámu Páně Olomouckém\nnedůstojnou moderní hudbu nástrojní odstranil a dů-\nstojnými pouze vokálními skladbami směru vážného\na čistě církevního nahradil, kromě toho pak i na\nVelehradě a po krajinácli venkovských při rozmani-\ntých slavnostech, kdekolivěk se jen příležitost na\nskytovala, se sborem svým výtečně nacvičeným cit\npro šlechtilou, pravou krásu budil a šířil, povolán\njsa za kapelníka stoličního chrámu Olomouckého\núřad nabídnutý nyní definitivně přijal. Skutkem\ntím důležitým velice posloužilo se reformě zpěvu\nkostelního, jelikož jednak v prvním chrámu arcidie-\ncése olomoucké, kde stolice arcibiskupská se nalézá,\noficielně po odstranění laškující hudby nástrojní\nvážný a důstojný zpěv církevní výhradně se zavedl\na tím již veškerým chrámům arcidiecése dáno po-\nkynutí, kterého směru hudby posvátné jim jest při-\ndrželi se; jednak svěřeno řízení prvního kůru\narcidiecése knězi hudebníku věhlasnému a energic-\nkému, který, jsa do nejtajnějších mystérií ryzého\nzpěvu církevního hluboce zasvěcen a myšlenkou"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "398", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.6", "texte": "vznešené opravy nadšen, dovede dílu reformačnímu\npo celé Moravě zjednati platnosti, jakož i valného\na rychlého rozšíření. Ctihodná muza posvátného\nzpěvu nelezla v osobě nejdůstojnějšího vrchního\npastýře, knížete arcibiskupa Bedřicha landhr. z Fiir-\nstenbergu, vznešeného mecenáše, přítele a zastánce.\nK důležitému a radostnému povolání přejeme Pavlu\nKřížkovskému štěstí, volajíce: Zdař Bůh! „Cec.\"\n* Z česJcého musea. V poslední schůzihudeb-\nního odboru dne 6. t. m. přednášel redaktor těchto\nlistů o zajímavém kodexu mší pocházejícím z r. 1544.\nz péra francouzského skladatele Petra Colinia,\njenž býval členem král. sboru hudebního za krále\nFrantiška 1., později pak ředitelem církevní hudby\npři kathedrálním chrámu v Autunu. Zůstavujíce sobě\nsděliti trest přednášky řečené čtenářstvu našemu\nv jednom z nejbližších čísel, dodáváme pro tenkráte\njen tolik, že se vůbec zdá, že velezajímává tato pa-\nmátka hudební je vzácné unicum, nebot ani slovutný\nbelgický badatel hudební J. F. Fétis o tomto kodexu\nnemá známosti, neuváděje jej v seznamu jinak dosti\nčetných skladeb Petra Colinia. Jest dosud majetkem\nkůru děkanského chrámu v Labském Kostelci a byl\nnám laskovostí tamějšího ředitele kůru p. Nerudy\nk nahlédnutí zapůjčen. Bylo by velmi záslužné,\nkdyby památka tato pro dějiny umění hudebního\nveledůležitá stala se majetkem našeho musea, jemuž\nby dílem tím dostalo se vzácného příspěvku k sbírce\nstarých památek hudebních.\n* Jindřich Káan z Albéstu, jenž v zdejších\nkruzích hudebních stejně znám jest co nadaný skla-\ndatel i dokonalý virtuos na pianě, účinkovati bude\nv koncertě právníkův, jenž odbýván bude\nv únoru. Mimo to uspořádá umělec ten v nynější\nsaisoně samostatný koncert, na jehož programu\nskvějí se vedle Bethovena, Mendelssohna, Sumana\na Liszta, skladatele slovanští: Chopin, Smetana\na Fibich, k nimž pojí se koncertista skladbami\nvlastními.\n* „Hud. listyu pokračují v posledním svém\nčísle v čistém svém řemesle nejzúmyslnějšf provo-\nkace a sprostého utrhání na cti, pokud se týče\nsporu, vzniklého pro Smetanovu zpěvohru „Dvě\nvdovy\". Bylo by nás nehodno, kájiti se proti takovému\nbídáctví, které vymýká se již z oboru žurnalistické\ndiskuse a spadá přímo před fórum trestní.\n* Slovutné pěvecké kvarteto švédský.ch\ndám zavítá tyto dny do Prahy a uspořádá ve středu\ndne 16. t. m. koncert v sále Žofínském.\n* „Gecilie\", časopisu pro katolickou hudbu po-\nsvátnou, vyšlo číslo 12, jímžto vykonávala první\nsvou roční pouť. Redaktor, vel. p. F. Lehner, osvědčil\nse co horlivý a vytrvalý bojovník za ideu reformy\ncírkevní hudby, jejížto nutnosť uznává se přičiněním\njeho iv nejširších již kruzích po veškeré vlasti\nčeskoslovanské. Přejeme mu, by v šlechetné své\nsnaze nalézal každým rokem vždy větší podpory,\nvýsledek nemůže býti jinaký než dobrý. Chovají-li\nse iv hlavním našem městě někteří ředitelové kůru\ndosud netečně k zásadám „Cecilií\" hlásaným, tož\nlitovati toho jest, avšak proud časový více nezastaví\na hanba bude jen na jich straně, pakli budou po-\nsledními ! Pročež jen statečně a vytrvale ku předu !\n* Výbor „Matice hudební\" zvolil v poslední\nschůzi své za předsedu p. Jul. Bennevice, profesora\nna konservatoři pražské, a za místopředsedu p. prof.\ndra. Houdka. V téže schůzi ustanovena co nejbližší\npremie dra Norb. Javůrka skvostná sbírka\n„Moravských národních pis ní,\" obsahující 100\nkrásnějších národních nápěvů různých kmenů mo-\nravských v mistrné úpravě. Premie tato zajisté nalezne\niv nejširších kruzích národa českoslovanského vřelých\nsympatií. Po vydání této premie přikročí se pak\nihned k vydání 11. oddělení Bendlovy zpěvohry\n„Lejla\". Odporučujeme „Matici hudební\" opětně\npřízni všeobecné, zasluhujef jednota tato zajisté\nhorlivé podpory, aby mohla co nejvydatněji ve\nprospěch domácí naší literatury působiti.\n* Bibliotéky operních a operetních tekstův vyšel\nnákladem Fr. A. Urbánka svazek 58., jenž přináší\nlibreto k Mozartově zpěvohře „Kouzelná flétn a\",\nv nové úpravě Jindř. Bohma.\n'* K povšimnuti. Místo ředitele kůru a varha-\nníka jest pokud se z týdenníku „Nation\" doví-\ndáme při městském farním chrámu Volker-\nmarkt v Korutanech k zasedání. Příjem 600 zl.;\nvolný byt mimo značnější vedlejší příjmy vtamtiěj-\nším hudebním a zpěváckém spolku, jakož i privát-\nních hodinách. Služba záleží v obstarávání hudby\na zpěvu na kůru. Žádá se ovšem dokonalé theore-\ntické vzdělání hudební, jakož i obratnost ve hře\nna varhany, klavír a housle. Dokumenty o dosa-\nvádním zaměstnání, stáří atd. s žádostí buďtež za-\nslány bez porta kollegialní kapitole Volkermarkt\nnejdéle do 25. prosince 1874.\nČeská zpěvohra. „Král a uhlíř\" od Anto-\nnína Dvořáka. (Pokračování.)\nO skvělém úspěchu nové zpěvohry Dvořákovy\njakož i o provedení jejím a výkonech zaměstnaných\nv ní sil uměleckých jsme podali v čísle minulém ctě-\nnému čtenářstvu svému nástin podrobný. Že umělecká\ncena díla toho jest pro českoslovanskou literaturu\nhudební značná i že síla její životní jest s to, aby\nji udržela v stálém proudu na našem repertoiru\noperním, o tom též již zmínka učiněna. Zbývá nám\nještě doplniti náčrtek, o skladbě Dvořákově učiněný,\nv jasnější obraz podrobnějším rozborem jednotlivých\nscen. Po vyhrnutí opony zaujme skladatel mysl\nposluchače již prvním svým „loveckým sborem\",\njehož svěží melodie příjemně nás upomíná na živel\nnárodní písně českoslovanské zejmena živě rytmizo-\nvanou části svou. V druhé scéně seznamujeme\nse s Jindřichem, purkhrabětem křivoklátským,\njenž průvodčím jest královým na lovu. Zádumčivý\nhled svůj upírá v zem a v teskném žalu vzpo-\nmíná na krásný předmět vroucích citů svých. Ná-\nlada ta polo žalná polo roztoužená jest v hudeb-\nním ohledu mistrně provedena. Onen přechod z teskné\nzádumčivosti ve vroucnější rozproudění citové až\nku stupni ohnivého roztoužení lásky jest slovo za"}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "399", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabd18741212-01.1.7", "texte": "slovem tak zdařile naznačeno jak klesáním a stou-\npáním proudu melodického recte deklamačního, tak\nzvláště symfonickým průvodem orkestru, že dech se\ntají posluchači napnutím při těchto z duše vřelé se\nřinoucích tónech. Jest to jedna z nejkrásnějších\npartií celé opery. Přiblíží se nyní onen moment,\nkde družina lovem rozehřátá postrádá krále a pána\nsvého. Dává se zvukem rohu znamení, vše naslouchá\nnapjatě, zdali ozvěnou nezazní lovčí roh králův.\nZajímavou touto kombinací signálů rohových začíná,\nmimochodem řečeno, též předehra k opeře, jež for-\nmou svou ouverturní upomíná poněkud na stálý své-\nmrav francouzských skladatelův komických oper,\nzejmena na Aubera, ostatně v provedení motivickém\nsamostatnosti nikdy nepozbývajíc. Po marném\nčekání odchází celá družina vyhledat krále zbloudi-\nlého. Následující scény až ku konci jednání prvého\nodehrávají se v chýši křivoklátského uhlíře. Dvoj-\nzpěv mezi Lidunkou, dcerou uhlíře Matěje a Jeníkem,\njenž přišel, aby děvu drahou „o hubinku oloupil\",\njest velmi ladné pracován; konec jeho se nám zdá\nvšák příliš rozvedeným po spůsobu starších formál-\nních duetů. Objevením se starého Matěje a statné\njeho polovice manželské Anny přichází cukrující\npárek zamilovaných do ouzkých; hudební illustrace\ncelé té situace je velmi drastická, plná nejzajíma-\nvějších podrobností. Pouze kvinde, jež Matěj a Anna\ndávají statnému nápadníku dcery své, jest v hudební\nčásti lehčího zrna. Za to tím úchvatnější působí\ndojem závěreční čtverozpěv této scény. Základní\nmotiv, na němž kvartet jest zbudován, upomíná sice\nživěji na hlavní Valterův motiv z „Meistersingrů\",\nvšak dalším svým melodickým proudem, jakož i\nv krásné kombinaci všech hlasů bere se úplně sa-\nmostatnou cestou přebohaté invence skladatelovy.\nZbloudilého krále přivádějí uhlíři do chýše Ma-\ntějovy, jenž dle zevnějšku cizincova vidí v něm\npána vzácného a když dozví se od téhož, že mluví\ns lovcem královským, a nad to ještě se svým\njmenovcem (Matyášem), tu strojí mu hostinu dle\nstarého zvyku slovanského. Scéna ta, v níž sbor\nuhlířů a zvědavých uhlířek se střídá se sólisty do-\ntyčnými, jest v hudebním ohledu mistrným zjevem\nkonversacního slohu hudebního. Dobrodružný král\nvpraví se rychle do svého nového okolí a po spů-\nsobu „Dona Juana\" prohlíží sobě uhlířské všecky\nkrásky. Že oko jeho utkví déle než to žárlivost\nJeníkova snésti může, na stepilé postavě krásné\nLidunky, jest pochopitelno. Vystoupení takové se\nstrany královy ovšem pojednou celý dosavádní proud\nděje v jiný, z cela nový směr obrací. Nálada ta\njest velmi příznivá šírému proudu ensemblovému,\nkde každý jednotlivec současně s ostatními v pospo-\nlité polyfonii svým citům průchod dává. Umístěným\nzde ensemblem uhodil libretista na pravou věru\nstrunu: účinek místa toho, jejž skladatel uměl vy-\nužitkovati co nejplatněji, jest v pravdě úchvatný.\nProud ten přetrhne Matěj prosbou ku lovci zbloudi-\nlému, aby vypravoval, jakou příhodou se dostal až\nv tyto hlubiny lesa. Vypravování to jest provedeno\nve formě bál ad y, již počítáme k nejzdařilejším\nčíslům Dvořákovy partitury. Zvláštního rázu do-\ndává číslu tomu střídavý zpěv krále se\njenž svým refrainem krásnou folii tvoří ku sólovému\nzpěvu v tonu baládním.\nStarostlivá hospodyně Anna snáší pokrmy i ná-\npoje na uctění hosta vzácného. „Pane Matěj jako\ndoma\" pobízí bodrý uhlíř krále, jenž lovem i dlou-\nhým blouděním unaven chutě ku stolu přisedá a dík\nvzdává za pohoštění. (Dokončení.)"}]}