{"numero_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_sha256": "9a19af0882f6ca5348ef8bebd62daad83b60d7bea28d58e196f076fd30104d50", "source_tei": "https://github.com/Princeton-CDH/bluemountain-transcriptions/blob/main/periodicals/bmtnabk/issues/1912/02_01/bmtnabk_1912-02_01.tei.xml", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabk/issues/1912/02_01/bmtnabk_1912-02_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c001", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.1", "titre_corps": "OBSAH", "titre_sommaire": "OBSAH", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.2", "debut_caractere": 49, "fin_caractere_exclue": 951, "texte": "OBSAH\nTEXT:\nFrant. Langer: Kantáta vybízející k oslavě Boha.\nVlast. Hofman: Duch moderní tvorby v archi-\ntektuře.\nKarel Čapek: Literární poznámky o lidskosti.\n(Dokonč.)\nKRONIKA:\nO. Gutfreund: Gotické kachle v Museu města\nPrahy. K vyobrazeným emailům. - Fr. Langer:\nJ. S. Machar: Barbaři, Pohanské plameny, Apošto-\nlově. (Dok.). Frant. Langer: Miloš Marten: Cor-\ntigiana. J. Čapek: J. Karáska ze Lvovic Posvátné\nohně. V. H. U příležitosti dostavby Obecního\ndomu. —■ Pavel Janák: Užitečnost uměleckého prů-\nmyslu. L. Síma: Výstava spolku Verein deutscher\nKúnstler in Bohmen. - Vilém Dvořák: Přednáška\nAlfonse Muchy.\nVYOBRAZENÍ:\nSv. Jiří. Kachel z XV. stol. - O. Gutfreund (2).\nEmailový reliquiář z XII. stol. Jidášův polibek.\nEmail z XV. stol. Čtyři apoštolově. Z Musea města\nPrahy (2). Notre-Dame v Paříži. Kachle (2).\nK článku (2). Pavel Janák: Keramika (3).\nVlast. Hofman: Keramika (3). - Kronika (2)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c002", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.2", "titre_corps": "SOMMAIRE", "titre_sommaire": "SOMMAIRE", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.2", "debut_caractere": 953, "fin_caractere_exclue": 1390, "texte": "SOMMAIRE\nTEXTE:\nFrant. Langer: CantateinvitantedeglorifierDieu.\nVlast. Hofman: L'esprit de l'architecture modeme.\nKarel Čapek: Remarques littéraires sur I'huma-\nniíé.\nCHRONIQUE.\nILLUSTRATIONS:\nSt. George: Carreau de XVe siěcle. - O. Gut-\nfreund (2). Émaux de Limoges XHe et XVe siěcle\n(2). Quatre Apótres (2). - Notre-Dame. - Car-\nreaux (2). Illustrations (2). - Pavel Janák: Céra-\nmique (3). Vlast. Hofman: Céramique (3).\nChronique (2)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c003", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.3", "titre_corps": "Sv. Jiří", "titre_sommaire": "Sv. Jiří", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 47, "texte": "Sv. Jiří\nKachel z XV. stol. Museum měsia Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c004", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.4", "titre_corps": "O. Gutfreund", "titre_sommaire": "O. Gutfreund", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 20, "texte": "O. Gutfreund\nÚzkost."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c005", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.5", "titre_corps": "Při toiletě.", "titre_sommaire": "Při toiletě.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 25, "texte": "Při toiletě.\nO. Gutfreund"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c006", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.6", "titre_corps": "Emailový reliquiář", "titre_sommaire": "Emailový reliquiář", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 47, "texte": "Emailový reliquiář\nLimoges, XII. až XIII. stol."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c007", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.7", "titre_corps": "Jidášův polibek. Email.", "titre_sommaire": "Jidášův polibek. Email.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 50, "texte": "Jidášův polibek. Email.\nLimoges, 2. pol. XV. stol."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c008", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.8", "titre_corps": "Čtyři apoštolové. XV. stol.", "titre_sommaire": "Čtyři apoštolové. XV. stol.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 59, "texte": "Čtyři apoštolové. XV. stol.\nPlzeň. Nyní Museum města Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c009", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[125]", "page_fin": "[125]", "image_debut": 9, "image_fin": 9, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.9", "titre_corps": "Čtyři apoštolové", "titre_sommaire": "Čtyři apoštolové", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 9, "page_imprimee": "[125]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.9", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 34, "texte": "Čtyři apoštolové\nPostranní pohled."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c010", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[126]", "page_fin": "[126]", "image_debut": 10, "image_fin": 10, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.10", "titre_corps": "Notre-Dame v Paříži", "titre_sommaire": "Notre-Dame v Paříži", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 10, "page_imprimee": "[126]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.10", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 67, "texte": "Notre-Dame v Paříži\nArchitektura gotická (12-15. stol.). Ku článku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c011", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "127", "page_fin": "127", "image_debut": 11, "image_fin": 11, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.11", "titre_corps": "Kantáta vybízející k oslavě Boha.", "titre_sommaire": "Kantáta vybízející k oslavě Boha.", "signature_source": "Frant. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 11, "page_imprimee": "127", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.11", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 836, "texte": "Kantáta vybízející k oslavě Boha.\nFrant. Langer:\nOslavme Boha velebíce Jeho\nza hudby loutny, cythar, harfy, flétny,\nza zpěvu houslí velmi jásavého!\nNástroje všechny, zdvihněte hlas vzletný,\nza viřte bubny, píšťala ať píská,\ni cimbálů sbor zazní bezpočetný,\na z ústí rohů slavný hlahol tryská!\nNechť všechna ústa chválou Boha znějí;\nať pastýř zpívá, vyjda na pastviska,\ni oráčové na polích ať pějí,\nna mořích rybář, lamač v klínu skály,\nnechť všichni hlasy k nebi povznášejí\na Boha každý svými ústy chválí!\nPro jeho slávu chvalte Hospodina,\nhledejte nová slova pro chorály\ni písně nové, z nichž jest každá jiná!\nZvěř všechna vyjdi z úkrytu svých doupat,\nopustiž ptactvo svoje křoví stinná,\nhmyz všechen vzlétni z květinových poupat!\nAť všecko tvorstvo svými zvuky množí\nhlas písně, která vzhůru bude stoupat\na velebiti věčnou slávu Boží!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c012", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "127", "page_fin": "135", "image_debut": 11, "image_fin": 19, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.12", "titre_corps": "Duch moderní tvorby v architektuře.", "titre_sommaire": "Duch moderní tvorby v architektuře.", "signature_source": "Vlast. Hofman", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 11, "page_imprimee": "127", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.11", "debut_caractere": 838, "fin_caractere_exclue": 2129, "texte": "Duch moderní tvorby v architektuře.\nVlast. Hofman:\n\nI.\nMluvíme-li o prostředí, ve kterém žijeme, rozumíme tím veškeré duševní milieu a hmotný\nokrslek, ve kterém žijí různé vrstvy lidí po svém zcela různém způsobu; tak dělí se pro-\nstředí sociálně, hmotně, kulturně atd. až po jedince. Ale vědomí správnosti života a proud\nkulturní vlny předpokládá určitý názor o moderním životě, jednoduše a pevně budovaný,\nspojující co možno nejvíce společenských vrstev. Největším takovým jednotitelem je sloh.\nProto také nejsilnější snahou a nadějí nové generace architektů, stojící v pozvolném vý-\nvoji, je předpoklad, že z jádra novodobého života musí vyrůsti architektura „moderní\",\ntypická, slohová. Veškeré svědomí a chtění moderního architekta odmítá tak dvojí ne-\nbezpečí, k němuž se architektura přiblížila ve svém posledním vývoji: prvním nebezpečím\nje neživotné mezinárodní či universální umění, které se aktuelně objevilo buď jako ne-\nživá čistě technická produkce nebo jako nečasová imitace všeevropských historických fo-\nrem; druhým nebezpečím pak je osobitá libovůle umělce-individualisty, manýra jedno-\ntlivců, slohová roztříštěnost a nespořádanost. Prostředí však, jež určuje ráz a základní char-\nakter životních projevů a veškeré tvorby, hlavně tvorby architektonické, jež je nejvíce od-"}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "128", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.12", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3803, "texte": "vožena ze života, podává či spíše přímo vnucuje možnost všeobecného výrazu a ztypiso-\nvání forem do všeobecnosti a samozřejmosti výrazové. Výtvarná mluva čerpaná takto\nz nitra života je typická, ale není všude stejná; vždy a všude bude se lišiti svým vlastním\nzabarvením, přízvukem a tempem a vlastní citovou i povahovou podobou, takže bude\nmožno mluvili o umění určité části lidstva, o umění jednoho určitého národa.\nVlastní pochod tvorby umělecké leží ovšem mimo vliv prostředí, jest volný; naproti\ntomu však veškeré změny, jimž je podrobena podoba země, rostoucí a sestrojovaná lid-\nským důmyslem, technikou a uměním, jako stavěním architektur, jsou pevně spojeny s pod-\nmínkami životními. Veškeré ty podmínky chtějí býti projeveny, všechny obecné ideje chtějí\nbýti vysloveny a nesou v sobě tlak po stělesnění představ. Takto umělec, jenž vy-\nslovujeprostředí, dostáváza toodněhoráza umístění ve světě. Talent\njednotlivce sám o sobě není slohotvorný a ztrácí se neúčelně v šířce a měnivosti života.\nSloh tvořiti dovede jen celková umělecká schopnost, kterou si můžeme představiti jako\nfluidum; toto fluidum se biologicky dědí, fluktuuje věčně a podmiňuje vzniky a trvání slo-\nhových dob. Duch prostředí dává teprve této schopnosti pohnutky a tvorbě ráz. Prostředí\nvyvolává tvorbu, a tvorba má tedy těžiti z prostředí.\nVe vývoji novodobé architektury se dvakrát zapomnělo na určující a povzbuzující smysl\nprostředí. Poprvé bylo to v éře pseudoklassicismu, jenž byl vlastně formovým romantismem\na přejímal eklekticky bez theoretického zdůvodnění a bez programové vůle slohové vý-\nsledky minulých období. Tak byly kopírovány staré slohové formy, jež napodobovaly\nstaré konstrukce falešným materiálem a maskovanými prostory, jen aby stůj co stůj byly\nznova a znova uplatňovány převzaté ozdobné formy bez praktické nutnosti a živého smyslu.\nPodruhé a mnohem schválněji bylo prostředí odstaveno od tvorby za výtvarné indivi-\ndualisace ke konci minulého století. Individualisace, jíž bývá mnohdy schválné odlišení\nod zákonů architektonické rhytmiky, zásadně popírala spojitost moderní architektury a\nstarých slohů, vyplýtvávala z neznalosti zákonů a logické střídmosti své výtvarné schop-\nnosti a nedovedla takto vysloviti nic všeobecně výrazového, neboť individualistické pro-\njevy i u silných talentů bývaly nahodilé a neměly pro stav slohovosti ani tolik významu,\njako třeba mnohé produkty čistě technické, jež vyrůstaly z jednotného, téměř mechani-\nckého postupu vědy. Vůbec osamocený individuelní talent, nepodává-li příkladná díla\npevné spoutanosti a jaksi malého zákona sama v sobě, nedovede-li si klidně uvědomiti\njednoduchou rhytmickou konstrukci architektonického díla, ztrácí svůj existenční význam\nve všeobecnu tvorby a rozrušuje naopak klidný postup vývoje. Takové tedy bylo období\nt. zv. secesse, docházející až k výstřednostem a originálnostem chtěným za každou cenu;\ntím ztratil se dokonce smysl pro slohovost architektur typických dob. Tento zhoubný vliv\npřenesl se i na umělecký průmysl a řemeslné výrobky, porušil vážnost k architekturám,\npřeměnil na př. ve stavbě měst hmoty domů nesourodou směsicí všemožných dekorativ-\nních prostředků v barbarský výraz, neúměrný a nevázaný. Proti této zvůli měly architek-\ntury o fasádách historicky kopírovaných aspoň to málo dobrého, že hleděly se říditi třeba\njen mechanicky dle proporcionelních předpisů z dobrých historických příkladů.\nJe nutno, aby úsilí po moderní architektuře se zbavilo těchto nezužitkovatelných pří-\nkladů a nastoupilo cestu od všeobecného vývoje zákonné tvorby architektonické, od plat-\nných zákonů stanovených ve starých dobách, aby navázalo ze svého prostředí a z potřeb\ndoby na abecedu výtvarné mluvy, jež zůstává vždy stejnou; konečně aby pojala v sebe\nvšechny činitele, jež spolupřispívají k utváření moderního života."}, {"page_pdf": 13, "page_imprimee": "129", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.13", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3735, "texte": "Už v 19, století uplatnila se jako zvláště silný činitel v intelektuálním životě věda, se kte-\nrou dnes je nutno počítali; neboť nelze odvolávati se jen na neznámou a nejasnou veli-\nčinu tvůrčí energie nápadové, jež mnohdy může býti v celkovém tempu vývoje falešna,\nnečasová a nepotřebná. Století 19. přineslo tím ovšem jednu nebezpečnou stránku ve for-\nmálním aktu slohovosti a živého uměleckého výrazu, totiž důsledky racionalismu, který\npřivedl k chybám ve dvojím směru.\nPředevším racionalism přehnaně zdůraznil výhradní účelovost a užitkovost v architek-\ntuře a předepsal jí takto místo zákonů pouhá schémata postrádající tvárných prvků a bu-\ndovaná jen na základě vědeckých formulek. Aspoň architektura vzniklá v období vyná-\nlezů nepodala svůj psychologický poměr k prostředí jasně vyjádřený a správný, jako jej\ndovedlo podati inženýrství svými technickými produkty jež nesou plně ráz nov e h o\nzrození a vznikají lak samozřejmě, že nepotřebují k svému odlišení názvu „moderní .\nNaproti tomu snaha po moderní architektuře nese s sebou hledání for mového vý-\nrazu neboť pojem „forma\" znamená vždy hodnotu odlišnou od pojmu účele. Forma\nje absolutní a nadřaděná účeli, jenž je veličinou měnnou podle formového chtění těch\nkterých období; spíše platí, že forma určuje účel, než naopak. Forma vychází přímo z ducha\ni ideí doby; proto období technické architektury, jež mělo tak málo tlaku k formě, ne-\nmohlo se státi plně a uspokojivě výrazem své doby a svého prostředí.\nZa druhé racionalistický individualism, vybudovaný z vědeckých převratů z konce 18. a\npočátku 19. století, znamenal ve své době uvolnění ducha oproti konvenčnosti společen-\nského řádu, myšlení a představ; do života z toho přenesl vědomí projevovací schopnosti\na odlišnosti jednotlivého člověka. Tak nastává rozbití a porušení kollekfivní Činnosti lid-\nského ducha na psychologický poměr jednotlivého člověka k sobě samu; osobní samo-\nstačitelnost jednotlivců počíná přiváděli do pevné tradiční linie umění přetrhání všech\nsvazků, jimiž kdysi jednotlivci byli vázáni k jednomu celkovému monumentálnímu uměni.\nOsamocování tvůrčích intensit nepoutaných společnou formální ideou znemožnilo době\ndostatečný slohový podklad. V charakteru tvorby objevily se neklidné prvky, jako je letmý\npohyb tvořivé chytrosti a náhodnosti obratné ruky umělcovy .Tak povstala osamocená, někdy\nsilná umělecká díla, vzájemný vztah veškeré celkové tvorby však byl ztracen a uměle nahra-\nžován přilnutím k realismu. Příroda, na niž malíř impressionista se přestává dívati s úmy-\nslem formální skladby, jest mu jen objektem, jejž zachycuje v okamžikovém optickém\ndojmu na plochu plátna. Applikujme tyto výtvory do architektury: nemají v ní formové\nsouvislosti, jsou osamělé. 1 _ .\nNaproti tomuto výrazu individualistickému, osobnímu a nevázanému uplatňuje se nyní\nv architektuře (i jiných uměních) snaha po formovém výrazu zákonném, všeobec-\nném a typickém. Architektura, jež je založena na formální skladbě, předpokládá\nformu sestrůjnou, na které pracuje kollektivní všeobecný důmysl pod záko-\nnem spolupráce; teprve z této činnosti může vzniknouti několik základních slohotvorných\nprvků moderní architektury, nikdy však z tvorby jednotlivce samotného. Nutně předpo-\nkládaná disciplina výrazová zjišťuje především rozumově slohotvorné částky a jich pod-\nstatu ve velkých architekturách minulých období. Jasné a soustavné vnímání zákonů ryth-\nmiky v architektuře všech věků může architektovi poskytnouti poznání podstaty umělecké\ntvorby. U nás, v zemi chtěného národního hnutí, se nesmí při tom zapomínali, že základní\nvzdělání je nutno čerpati ze všeobecného vývoje, tedy i z uměleckého výrazu jiných\nras. Toto vzdělání nesmí se ovšem zvrhnouti v eklektism, v přejímání forem, nýbrž jeho,"}, {"page_pdf": 14, "page_imprimee": "130", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.14", "debut_caractere": 47, "fin_caractere_exclue": 1613, "texte": "předpokladem jest součinnost v theorii, jíž zákonitost moderní doby je podmíněna a zkou-\nmána, a kterou duch moderní doby je řízen a sestrojován. Studium minulých architektur\ntakto může položití základ ku theoriím moderní architektury. Nutnost theoretického ovlá-\ndaní každého nového kroku ve vývoji je normou logické zodpovědnosti až k bodu klidu,\nkdy výtvarná forma nachází svou jistotu a neměnnost.\nNový důsledek vědeckého ducha 19. století, dějiny umění, mohou vnésti svými poznatky\no arc^ kritické poznávání slohotvorných prvků v historii umění. Tak\nL I J' umělecká tvorba přivedena ke stadiu, kde při získaných schopnostech slohotvor-\nných bude architektuře možno navázati na velká slohová období a přijmouti všeobecnou\nabstraktní tvárnou mluvu, jež by vyhovovala všem podmínkám umělecké jednotnosti a\nklidnému vývojovému toku. Postup ve snaze po formovém výrazu slohovém připoutává\nnas mimoděk k tomu, abychom jakkoliv znalí svých osobitých kvalit snažili se poznati\nsmysl architektury vůbec a jejích různých epoch, jež mohou podati nejjasněji pevnou abe-\nu if zákony architektury, které na příklad možno poznati na antice, na jejím\npohybu forem a jich možnostech. Je-li toto poznávání dobrým pochopením, pak nemůže\npřivesti k opakování forem, nýbrž v pohybu formy udává se nám jen proces rythmické\ntvorby a cesta k umělec k é m u výrazu. Z pohybu a rozvinu forem kteréhokoliv slohu\nmožno přijíti na normy, to jest typické vlastnosti forem, na jejich vzájemný vztah a ryth-\nmickou zákonitost. Typické vlastnosti slohových forem stojí tu ve svém psychologickém"}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "131", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.15", "debut_caractere": 52, "fin_caractere_exclue": 1643, "texte": "poměru k bývalému svému prostředí, kterýmžto rázem veden jest způsob konstruktivní,\njeho příčina, vznik a postup. V architektuře každého slohu leží jen jeden všeobecný zákon\narchitekturyvůbec, zákon prostorové rythmiky a úměrnosti, zákon rythmického vá-\nzání forem.\nDalším pramenem poznání a uvědomění moderního architekta je studium prostředí,\ntedy jakási činnost psychologická. Psychologická stránka slohových forem jednotlivých ob-\ndobí vyznačuje se svojí specifickou chutí, jež vznikla jen pro jednou a nedá se vrátiti. Ona\nchuť udává smysl celkového prostředí a života. Tak také moderní umění hledá svou c h u ř\nmodernosti, bez které sebe logičtější postup tvorby nemůže dojiti k uspokojivým vý-\nsledkům. Chuť modernosti projevila se již skutečně v jiných oborech lidského průmyslu,\nna př. v inženýrství, v jisté praktičnosti a rozumnosti, ve věcném a jednoduchém názoru\njdoucím na kostru tvorby vůbec, v jasném, téměř ostrém výrazu. Onen obávaný charakter\nsuchosti a střízlivosti, jímž se vyznačují některé dobré architektury moderní neb empirové,\nnás nezaráží na příklad na produktech technického strojnictví, kteréž matematicky stanoví\njednoduchý výraz silokřivek, to jest abstraktní formu síly. V pojímání architektury však\ntrvají v nás přežitky tradiční laické záliby pro luxus a ozdobnost historických budov, kte-\nrážto záliba svádí diváka k tomu, že přestává chápati jádro celkové architektonické formy,\ntotiž prostorový výraz budovy. Kvantum rozvinutí forem do ozdobnosti nemůže býti mě-\nřítkem rázu moderních staveb, jelikož přes vládnoucí tradiční vkus, jenž s upřímností umě-"}, {"page_pdf": 16, "page_imprimee": "132", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.16", "debut_caractere": 62, "fin_caractere_exclue": 2325, "texte": "leckého tvořeni nemá nic společného, archi-\ntektura může se čistě projevili výlučně jen v cel-\nkových prostorech stanovených jednoduchými\nformovými formulemi. Tyto jsou získávány\na zcelují se pomalým postupem, na základě\nnových a nových pokusů, čímž možno docí-\nlili několika základních prvků tvorby do bu-\ndoucna; ostatně každá slohová doba počínala\ntakto jednoduchými, nečetnými formami a\njednoduchým, početně vázaným a základním\nvztahem forem. Prostota pokusů moderní ar-\nchitektury kontrastuje ovšem nápadně oproti\npřeplněné parádě napodobujících hi-\nstorické formy, jež zdůraznilo minulé pseudo-\nklasické hnutí a zohavilo tak nově rostoucí\nměsta svým tak zvaným „renaissančním\" ne-\nbo „barokním\" slohem; ale právě tato nová\nprostota, střízlivost a hlavně věcnost pracu-\njící jen jednoduchými pojmy nese v sobě ob-\nsah oné chuti moderno st i. Ta věcnost\nchápání nabádá moderního architekta k vnitř-\nní technické i konstruktivní plnosti, k uzavře-\nnosti a projevení organismu stavěného na\nvenek; táž věcnost mu ukládá základní řešení\nprostoru a hmot jakožto počátek formového\nvývinu. Za vývojem formových ideí vyzna-\nčených moderní chutí postupují pak krok za\nkrokem nové technické vymoženosti k svému\nuplatnění, neboť každá nová idea projektu\npřináší s sebou potřebu nových způsobů kon-\nstrukce a užití nových materiálů.\nNení ovšem dosud odpovědi na otázku,\njakou podobu mají míti moderní formy;\nzatím jen spíše tušíme jejich ráz a specifickou\nchuť, ještě ztajenou v hloubi moderního ži-\nvota. Každá velká doba má svůj smysl pro\ndocela určité formy, pro jejich chuť a hudbu, a nejen to: každá doba produkuje své určité\nformy jako neuvědomělý a nepředpokládaný resultát svých životních schopností, jako svůj\nvnitřní nutný výraz. Tak také nemůžeme vyspekulovati moderní formy, nehledáme-li pří-\nčinu jich v životním obsahu své doby.\nZpůsob myšlení i způsob vyžívání vždy označují určitá období svým psychologickým\nrázem a tedy i zásadními slohovými odlišnostmi. Na příklad pohanská antika nebo re-\nnaissance představuje se nám jako k zemi přikloněný, lidsky spokojený názor člověka ur-\nčitých volných vášní, jenž zdržoval se v hranicích pozemského štěstí a nebyl znepokojo-\njován taji starých náboženství nebo nových věd, nýbrž uzavíral se na zemi. Tedy formový"}, {"page_pdf": 17, "page_imprimee": "133", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.17", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3683, "texte": "diagram antiky bychom si představili jako krychli nebo kouli, jako úplně uzavřený pro-\nstor samostačitelnosti v klidu, jenž se vyznačuje výrazovou monumentalitou, tíhou, plností\na obsažností. Tak stavěly se tehdy chrámy z těžkých, velkých kusů kamene, kladených přes\nsebe, a našemu pojmu statiky se zdá cizím nebo nedostatečně hlubokým tento princip, který\nse nedovede vymaniti ze jha materiálové hmoty. Antika, která se vyznačovala smyslem\nklidné rovnováhy, dospěla k nejtěžší monumentalitě; zároveň pak řadíc rhythmicky čtve-\nrec a oblouk (krychli a kouli, kupolovou klenbu), vytvářela prostor nejuzavřenější.\nNaproti tomu křesťanský středověký názor povznášel se mystikou víry a touhou po\nsebekázni do sféry náboženské abstrakce; celý směr myšlení byl veden od země k nebe-\nsům. Taková byla i gotická statika: hmoty materiálové se odhmoiňují a tíhnou vzhůru\njakoby ovládány ideou touhy a víry; toto odhmotnění děje se prostředkem přísné kon-\nstrukce, podobné kázni člověka. Gotický dóm cele konstruovaný tyčí se vzhůru jako prst\nukazující k nebi; tato forma je tak důrazná, že pojem světového názoru gotiky bychom\nmohli nahraditi pojmem prostoru kužele, jehož vrcholný bod znamená nejvyšší možnou\nabstrakci víry.\nPodobně tedy, ač nemůžeme určovati formové možnosti moderní doby, můžeme poně-\nkud blíže mluviti o některých jejích formových předpokladech. Vždyť v moderních schop-\nnostech rozumových, v kalkulační praktičnosti a chytrosti, jež využívá všech tajů a sil, ve\nvědeckém poznávání a sebepoznání leží jakási (od gotiky zcela odlišná) snaha k odhmot-\nnění, v praxi, totiž v architektuře, podporovaná matematikou, jež svými výpočty nabádá\nv architektuře k nové formové inspiraci. Příkladem stačí uvésti konstrukce betonové, jež\nsvou odvážností a tenkou hmotou jsou opravdu novým processem odhmotňovacím. Tak\nna příklad moderní vědecké poznání převedlo formu nosníku z plného antického kvádru\nse čtverečným průřezem na typickou formu, která je shodná s vedením nosných silokřivek.\nTakovéto vědecké odhmotnění je symbolem rozumové praktičnosti, hluboko vložené do\npovahy moderní doby. , L\nNa druhé straně musíme pokladati onu zákonnost, čistotu a jednoduchost strojových\nforem, k níž dochází činnost inženýrství, za charakteristický znak, jejž moderní doba na\nsebe přijala. Architektura v přirozené souvislosti všech projevů vyšlých z téhož prostředí\nsnaží se mimoděk přidružiti k ní své chápání a svůj formový smysl. Tento společný smysl\nvede moderní architekturu k úmyslné čistotě forem vždy logicky odůvodněných ze stylisace\nmyšlenky, v jichž skladbě nalézáme nový rhythmus a svět nových prostorových představ.\nTedy jen z moderních zásad a z celého úhrnu současného života může vyrůsti moderní\numění se specifickou chutí, to znamená moderní duchové umění; toto pak je tak označeno\nvlivem národního prostředí a typičnosti obyvatel, že odlišuje se již tím druhově od umění\njiných národů a stává se tedy uměním národním. Nejprve však je nutno přimknouti se\nsvým vzděláním k tradicinosné vlně formové mluvy, jež přenáší se vždy přímo přes rozdíly\nrabové nebo temperamentní. Vždyť národní odlišnosti neznamenají dynamický vývojový\nprvek v celku umění; nejenergičtějšími impulsy vývoje jsou všelidské a všeobecné idee, jež\ndávají obecný ráz epochám života i epochám slohové formy. Různé národy jsou v při-\nbližně téže době nabíjeny přibližně stejnou ideovou energií; tvoří-li pak z této plnosti,\nvzniká jejich národní umění, jako charakteristický, barvou a tempem odlišný výraz vše-\nlidského vnitřního obsahu.\nKdybychom na příklad stavěli ve starém národním slohu, nepřiblížili bychom se tím\nnikterak národnímu duchu. Lidové umění dnes již vlastně neexistuje, a co trvá, jsou jen"}, {"page_pdf": 18, "page_imprimee": "134", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.18", "debut_caractere": 76, "fin_caractere_exclue": 1910, "texte": "charakterní prvky, jimiž bývalý lidový sloh byl zabarven. Samo lidové umění vždy sledo-\nvalo z povzdálí všeobecný slohový vývoj, totiž obměňovalo a spracovávalo své samorostlé,\nhotové užitkové formy podle současných slohových vlivů. Tedy základní, typické, užitkové\nformy v lidovém umění trvají, jen dekorativní ráz se mění. Napodobujeme-li lidové umění,\npřebíráme z nich jen měnivý výraz dekorativní, kdežto formy užitkových objektů se obra-\ncejí v neužitečnost, jelikož společenský ráz lidu se v dnešní době docela přeměnil a tím\ni názor a prostředky životní. Proto umělé vskříšení a úsilně obnovovaný smysl lidového\numění nemá dohromady pro vývoj moderního slohu poučujícího významu.\nUvažujme takto o moderní architektuře ve všech jejích vztazích: nalezneme, že základ-\nním, vše podmiňujícím a vlastně jediným vztahem architektury je kladný poměr k životu,\npositivní a nenáladový, moderně založený názor světový. V poslední době, jmenovitě ke\nkonci 19. století, náramně se rozmohla jakási citlivost, utíkající z reality a současnosti, za-\nchycující se kultu minulých krás, vlastně jakási bázeň a nanejvýš negativní poměr k sou-\nčasné době. Takovéto separátní snahy esthétských individualit, jež se prudce vybíjejí svými\nosobitými přejemnými projevy, jejich záliba pro uzavřený, hotový vkus minulých slohů a\njejich formový eklektism jsou ve skutečnosti jen přežitkem; theoreticky je to negace sou-\nčasného života, prakticky je to snaha zakrýti nedostatek slohotvorné síly, ztracené koncem\nminulého století. Tato negativnost a netvořivost nese v sobě samospasitelný vkus a tím\ni neodbornost, diletantism a senlimenlalism. Vždyť vkus, ať osobní ať estheticky předpi-\nsovaný, nemůže býti měřítkem moderního umění, jež stojí přece ve stadiu vývoje. Správná\nkritika moderního umění může být jen programová, jest programovým zjišťováním a"}, {"page_pdf": 19, "page_imprimee": "135", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.19", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1065, "texte": "konstatováním docílených výsledků, jež zdají se třeba brutální a náhlé, nejsou-li pojímány\nse stanoviska vývojové platnosti a nutnosti, t. j. se stanoviska vývojové zákonnosti.\nTedy pravý umělec tvoří nová díla a nemá předem stanoveného pojmu vkusu; jeho\ntvořivost a vlastní tvůrčí proces jsou volné, nestísněné odjinud přenesenými vkusovými\npožadavky; dále pravý umělec kladně uznává hotové hodnoty, které již v dnešním životě\nexistují a mají svou odůvodněnost, byť třeba neodpovídaly běžnému vkusu a zvyklosti\nZe všech umění jest architektura uměním nejveřejnějším, je nejméně soukromou životní\nzáležitostí tvořitelovou: patří životu a světu. To musí zvyšovati v umělci vědomí zodpo-\nvědnosti, tedy též omezovati jeho osobitou zvůli a lehkomyslnou radost z originality, a\nurčovati mu úctu k zákonům, logice a prostotě; na druhé straně však moderní život u-\nmělce obohacuje, neboť podává mu nový zdroj forem, bohatost ideí, nové formové úkoly\na nový obsah citové poesie, jež žije uvnitř forem, a hlavně velikou možnost nového vše-\nobecného, vývojově mocného slohu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c013", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "130", "page_fin": "130", "image_debut": 14, "image_fin": 14, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.12.1", "titre_corps": "Klání. Kachel z XV. stol.", "titre_sommaire": "Klání. Kachel z XV. stol.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 14, "page_imprimee": "130", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.14", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 45, "texte": "Klání. Kachel z XV. stol.\nMuseum města Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c014", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "131", "page_fin": "131", "image_debut": 15, "image_fin": 15, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.12.2", "titre_corps": "Sv. Martin. Kachel z XV. stol.", "titre_sommaire": "Sv. Martin. Kachel z XV. stol.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 15, "page_imprimee": "131", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.15", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 50, "texte": "Sv. Martin. Kachel z XV. stol.\nMuseum města Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c015", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "132", "page_fin": "132", "image_debut": 16, "image_fin": 16, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.12.3", "titre_corps": "Domek v Cáchách. Empirová stavba z poč. 19. stol. Ku článku.", "titre_sommaire": "Domek v Cáchách. Empirová stavba z poč. 19. stol. Ku článku.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 16, "page_imprimee": "132", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.16", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 60, "texte": "Domek v Cáchách.\nEmpirová stavba z poč. 19. stol. Ku článku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c016", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "134", "page_fin": "134", "image_debut": 18, "image_fin": 18, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.12.4", "titre_corps": "Tak zv. Theseův chrám v Athénách.", "titre_sommaire": "Tak zv. Theseův chrám v Athénách.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 18, "page_imprimee": "134", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.18", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 74, "texte": "Tak zv. Theseův chrám v Athénách.\nPříklad architektury antické. Ku článku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c017", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "135", "page_fin": "140", "image_debut": 19, "image_fin": 24, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.13", "titre_corps": "Literární poznámky o lidskosti.", "titre_sommaire": "Literární poznámky o lidskosti.", "signature_source": "Karel Čapek", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 19, "page_imprimee": "135", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.19", "debut_caractere": 1067, "fin_caractere_exclue": 1111, "texte": "Literární poznámky o lidskosti.\nKarel Čapek:"}, {"page_pdf": 19, "page_imprimee": "135", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.19", "debut_caractere": 1127, "fin_caractere_exclue": 3468, "texte": "Po všech těch záporných příkladech je konečně zapotřebí viděti básně, jež pro nás platí\njako díla plná lidskosti, i můžeme je rozlišili na dvě skupiny; jednu tvoří Dostojevskij a\nruský román; druhá skupina prostírá se přes tisíce let, a můžeme z ní namátkou citovati\nantickou tragedii, hru alžbětinskou se Shakespearem, klassické drama francouzské, Schil-\nlera, Hebbela a mnoho jiných jmen, jež nám představují velmi různé stupně velikosti a\nchloubu nejrůznějších národů. Této druhé skupině dává se název klassicismu, který ne-\nznamená nic více než právě prázdné jméno.\nVše, co bylo řečeno proti literatuře realistické a subjektivní, časové i tendenční, lze\nopakovati proti Dostojevskému; lze nadarmo vypočítávali všechny jeho nedokonalosti,\nabychom pak nuceně přiznali, že přes ně, anebo snad v nich je veliký. Dílo toto uskuteč-\nňuje jakousi obludnou nemožnost: je to krajní abstractum in concreto; spojuje v sobě\nnevím jakou silou nejhrubší skutečnost s nejvyšším duchem, ale ne podřazením skuteč-\nnosti duchu; obé stojí vedle sebe nebo se prostupuje, nespojité, zlé a rozeklané. Ale při\ntom je to spojení, celek, systém v násilí.\nPodobně složitý jako toto dílo jsem já, jeho čtenář: jsem především subjektem pozo-\nrujícím nebo t. zv. objektivním divákem; jsem subjektem soucítícím čili subjektivním účast-\nníkem; za třetí jsem subjektem sebepozorujícím čili do jisté míry objektem pozorovaným.\nA to troje nacházíme jen u ruského románu. Jeho úsilovná popisná realisace tvoří mimo\nmne čtenáře svět lidí, jež reálně poznávám; současně poznávám je do hloubky, pronikám\nje a rozeznávám jejich duši; v jejich povaze vidím kusy své povahy a v\nzvláštnostech prožívám své vlastní zvláštnosti a kusy svého životního obsahu. Čím hlou-\nběji je poznávám, tím těsněji bych se měl na nich účastniti, až bych úplně splynul a sto-\ntožnil se s jejich zájmy, city a životem; avšak toto splynutí zůstává ve mně jen jako snaha\na vůbec se neprovádí, především proto, že je u mne vyvoláván moment souhlasu i od-\nporu (kdežto v každé jiné literatuře jen souhlasu a shody), a za druhé proto, že autor\npřetrhuje-mé vcítění náhlou zpětnou realisací, která mé subjektivní účastenství zvrací zase\nv objektivní diváctví. Tím vzniká první rozdvojení: já a hrdina, odděleni od sebe a\nstojící k sobě v určitém poměru; já mám snahu stotožniti se s ním, a protože nemohu,"}, {"page_pdf": 21, "page_imprimee": "137", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.21", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3670, "texte": "obraci se tato má snaha v citový vztah k němu: mám ho po lidsku rád, nebo s ním ne-\nsouhlasím. Dále prožívaje, jak řečeno, prudké sledy souhlasu nebo odporu a krise shody\ni neshody, mám příliš silně na vědomí své já odlišné od hrdiny, cítím je neustále a zabý-\nvám se jím; konečně, jak rovněž řečeno, prožívám v hrdinovi své vlastní životní zvlášt-\nnosti, své privátní vlastnosti nebo chyby; ale jakmile jsem z jeho sféry zpětnou realisací\nvytržen nebo od něj oddálen, zůstávají tyto mé zvláštnosti a chyby jako obnažené, jako\nprozrazené z nitra ven, jako mé a náležející mně. A toto je třetí moment, sebepozorování\ntak typické pro čtenáře ruského románu.\nNyní pointuji ještě jednou vše, z čeho pro mne ruský román pozůstává: reální, ode mne\noddělená, objektivní existence hrdiny nebo hrdinů a jejich života; krajně subjektivní sou-\ncítění v lidské lásce čili můj skutečný subjektivní život; konečně analytické sebepozoro-\nvání čili reální a objektivní bytí mého já. Vše toto jest - ne napodobeno podle života;\njsou to stavy skutečného života, životní fakta nebo žití samo. Kdyby bylo vůbec možno\nrozděliti svět na skutečný a fiktivní, na život a umění, patřilo by toto dílo spíše životu.\nZde nic mne nepovznese nad život, abych ve výsosti uviděl výsost a svobodu člověka;\nzde plně tkvím ve skutečnosti, nedokonalý, nevysvobozený a pachtící se, nevyproštěn ze\nsvých slabostí a starostí, neodpoután od svých chyb a nevybaven ze sebe sama.\nBudiž, život; ale vizme, jak je ten život pln lidskosti. V tomto konkrétním světě dlí láska\nuprostřed nesouladu a prostupuje jej mravnost, odpuštění a boží náboženství. Mezi vším\ntím velikým a svatým vidíme veliké lidské chápání. Život, který se nám zde otvírá, je život\nctnostného pochopení člověka a jeho vezdejšího osudu. Toto chápání nazývám ctnost-\nným, neboť žádná schopnost rozumu by na ně nestačila bez lásky a milosrdenství.\nSkutečnost, do které mne ruský autor uvádí, je líčena v bídnosti a nedokonalosti, v tram-\npotě a ponížení; a já, který se musím účastniti, nalézám totéž těžké a übohé v sobě sa-\nmotném; také já jsem nízký, ztrápený a plný neduhů. I trpím tím vším a toužím, abych\nse vysvobodil, abych se vykoupil ze své tísně a ošklivosti a povznesl se nad sebe sama a\nsvůj vlastní život; a toto vysvobození a vzejití nad sebe sama nalézám v soucitu se sebou,\ns ostatnímifčleny románu a se vším lidským.\nNyní chci říci, že takový altruismus je citem isolujícím, neboť vždy jasně odděluje mé\njá od ostatních lidí, jež já miluji a chápu; za druhé však jako pocit mého já je negativní,\nneboť mne nabádá, abych se zmenšoval, jsa nedokonalý a ponížený, a abych se rozplynul\nv lidstvu svým chápáním a svým soucitem. A tento souladný směr k člověčenstvu, který\nve mně je, znamená gravitaci k nejvyššímu možnému pomyslu umění: k člověkem zří-\nzené a z člověka vzešlé harmonii světa.\n*\nPo tomto příkladu ruského románu je nutno opakovati, že lidskost v literatuře nezna-\nmená nějakou dobrodějnou lidskost humanitní; její základní funkce lze rekapitulovati\ntakto: Velké básně vymaňují mne z kruhu osobního já, rozšiřují mne do výše a vyzdvi-\nhují mne nad můj životní stav, nad můj podmíněný život nebo nade mne sama. Za druhé\nvelké básně ruší mou individuálnost a osobní samotu, přibližují mne k všeobecnému lid-\nství a spojují mne s veškerým kollektivem lidí pod jednotícím pomyslem všelidské výsosti\na rovnosti .*Za třetí tímto připojením a přiřazením kteréhokoliv já k lidskému celku smě-\nřují věčně k tomu, aby zřídily a daly lidskou, z bytí člověka stvořenou harmonii světa.\nZde míním velké básně druhé skupiny, řekněme antickou tragedii.\nČlověk spoutaný ve starostech a tísni života, podmíněný náhodou, okolím i zvykem,"}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "138", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.22", "debut_caractere": 93, "fin_caractere_exclue": 959, "texte": "sklíčený svými chybami, nesvobodný a omezený, [prožívá jen to, co se mu k prožití na-\nskytne, a prožívá to tak, jak mu dovolují anebo káží dané okolnosti, jeho vlastní chyby\nnebo nedostatky jeho okolí; ale při tom jsou v něm stlačeny jiné možnosti a schopnosti\nnebo uzavřeny snahy a celé potenciální životy, jež mu skutečnost k prožití nedala. Proto\nvelké básně postavují před něj obraz člověka svobodného, vyňatého z tísně a nutkavosti\nživota, zbaveného chyb slabosti a ošklivosti, oslaveného a nepodmíněného; a člověk spou-\ntaný, poznávaje v něm svůj obraz, poznává a požívá v něm svou vlastní neprožitou ve-\nlikost, svobodu a nepodmíněnost i slávu. Anebo básník staví před nás člověka nebo hr-\ndinu nebo boha stvořeného k obrazu a podobenství lidskému; je to člověk integrovaný,\njehož vášně i snahy jsou pokud možno vysvobozeny z neúplnosti, nestálosti a podurče-"}, {"page_pdf": 23, "page_imprimee": "139", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.23", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3763, "texte": "nosti života; tím vším je učiněn velikým nad naše rozměry; v něm jeví se zvýšená po-\ntenciálnost člověka, ode vší náhodnosti a rmutu očištěné bytí lidské a absolutní směry lid-\nskosti vyzdvižené ze zmatku plného složek a relací. Veškeren tvor umění pak žádá na mně\npoživateli umění, abych s ním splynul a vložil se do něj se svým já, abych se s ním vni-\ntrně slotožnil. Když tedy se stotožňuji s tímto svobodným a velikým, oprošťuji se přede-\nvším a vykupuji se ze své osobní podmíněnosti, vztažnosti a tísně. Za druhé pak vkládaje\nse do větší lidské kvantity než jsem já sám, cítím tlak a touhu, abych svým nitrem zaujal\na naplnil veškeru jeho velikost a vyrovnal se do jeho rozměrů; tak já expansivně roštu a\nvětším se a vyvyšuji se nad sebe sama. Za třetí pak prožívám něco, co je krásnější,\núhrnnější a úplnější než má skutečnost; prožívám absolutní směry lidskosti čili integrální\nlidskou kvalitu; rozsah mého života se extensivně šíří o neosobní, čistě nesobecké snahy,\nna kterých se účastním v této básni. , .\nV pravdě však neexistuje nad životem vysněná oblast, do které by básnici vkládali sve\npomysly o dokonalosti člověka, a ani takové pomysly neexistují. Básníci nemohou znati\nžádného řádu mimo tento svět, kterýžto svět člověčenstvo od svého počátku celou svou\nčinností technickou i duchovní předělává, mění a chce zlepšiti. Tak také básníci po svem\nmění a zdokonalují tento svět, jakoby mu chtěli uložiti novou, lidskou harmonii; proto\ntaké vybavují člověka z těsného tkaní života, vyjímají ho z podmínek, relací a jiných\ntakových nutkavých momentů skutečnosti; ale je to právě vyjímání a vybavování, tedy\nsilné snažení a úsilovná tendence k velikému, a nikoliv pouhý povzlet fantasie a krasne\nsnění o nadpozemských končinách dokonalosti a velikosti. Literatura tohoto druhého\nzpůsobu nazývá se pathetická a postrádá vší velikosti, o které mluvíme.\nVelké básně, jež mne vyvyšují nade mne sama a přenášejí mne přes hranice osobního\nživota, uvádějí mne také v určitý poměr, ne k bližnímu nebo k druhým lidem, nebot ne-\nučí mne chápat a milovat je, nýbrž k celku lidí, k lidství samotnému. Má praktická exi-\nstence, mé sebezachování a jeho všechny prostředky oddělují mne od lidstva a pudí mne\nz jeho celistvosti; můj odlišný charakter a všechny zvláštnosti mého života způsobuji mou\nindividuální samotu. Avšak stávaje se účastníkem velkých básní, směřuji svým účasten-\nstvím k jakémusi pomyslu lidství. V tomto pomyslu spojují se snahy jakoby všech lidi po\nvýsosti a svobodě, slávě, kráse a dokonalosti člověka. Představme si ty snahy jako večne\na neukončitelné směřování k dalekému středu, v němž stojí ten dokonalý prvovzor člo-\nvěka vykoupeného ze zmaru a nedokonalosti života; v tomto tíhnutí pak a směřováni se\njá opět setkávám a spojuji s celkem, jemuž jsem se odcizil jako ztracený atom. A v tomto\nsouladném spojení je jakoby odlesk nebo podobenství té harmonie, k níž lidstvo směřuje\nod svého prvopočátku, ale k níž se nepřiblíží a nedojde až do svého konce, a nikdy dojit\nnemůže; neboř ve všem světovém i lidském řádu působí ne jedna síla, nýbrž dvojice sil.\nživot a smrt, gravitace k slunci a gravitace do nicoty, touha po dokonalosti a zmar\nŘekl jsem, že druhé skupině se dává jméno klassicismu. Klassicismus obyčejne zna-\nmená hladkost forem, úměrnost, pravidelnost a zevní dokonalost; podle toho tedy kazdy\nnový klassicismus by byl hnutím formalistním. Nejnovější literatuře, která nyní pomalu\nzačíná vystřídávati realismus a básnictví subjektivní, se říká často tento\nnázev však je falešný, neboť nevím a nevěřím, že by smysl této literatury byl obsažen jen\nve formalistních snahách; kdyby tomu tak bylo, pak by tato literatura nebyla vážnou\nsnahou, nýbrž jen kulturní reakcí a článkem v dlouhé řadě přešlých a přechodných reakci\njiných."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c019", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "136", "page_fin": "136", "image_debut": 20, "image_fin": 20, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.13.2", "titre_corps": "Pavel Janák", "titre_sommaire": "Pavel Janák", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 20, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.20", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 88, "texte": "Pavel Janák\nKeramikové dosy, vásy a kalamáře. Provedla firma Rydla Thon, Svijany-Podolí."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c021", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c021", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "138", "page_fin": "138", "image_debut": 22, "image_fin": 22, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.13.4", "titre_corps": "Vlast. Hofman", "titre_sommaire": "Vlast. Hofman", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 22, "page_imprimee": "138", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.22", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 91, "texte": "Vlast. Hofman\nKeramika. Kávové a čajové příbory. Provedla firma Rydla Thon, Svijany-Podolí."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c022", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c022", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "140", "page_fin": "140", "image_debut": 24, "image_fin": 24, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.13.5", "titre_corps": "Vlast, Hofman", "titre_sommaire": "Vlast, Hofman", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 24, "page_imprimee": "140", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.24", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 81, "texte": "Vlast, Hofman\nKávové a čajové příbory. Provedla firma Rydla Thon, Svijany-Podolí."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c023", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c023", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "140", "page_fin": "[151]", "image_debut": 24, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14", "titre_corps": "Kronika a poznámky", "titre_sommaire": "Kronika a poznámky", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 24, "page_imprimee": "140", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.24", "debut_caractere": 83, "fin_caractere_exclue": 1742, "texte": "Kronika a poznámky\n\nGotické kachle v Museu města Prahy.\n\nStanovisko, jaké zaujímáme dnes k lido-\nvému uměni, liší se podstatně od stanoviska,\ns kterého bývalo posuzováno od generaci\npředchozích. Nehájíme naprostou původ-\nnost lidového umění a jeho prvků, nýbrž\nhledáme spíše způsob, jakým chápal umělec\nformovou mluvu určitého slohu a co z ní\nstvořil; nacházíme velikost českého lidového\numění spíše v dokonalosti, k jaké po svém\npřivedl jednotlivá slohová období, a ještě více\nv hlubokém citu, který se projevuje i na trak-\ntování každého detailu. Je to cit jak pro zo-\nbrazený předmět, tak i pro dílo jako umě-\nleckou věc o sobě.\nPro stanovení ducha národa je důležito\nuvědomiti si, které slohy byly českému člo-\nvěku nejbližší; díváme-li se na historický sloh\njako na projev cítění a světového názoru\nepochy můžeme dobře vyvoditi z poměru,\njakým se náš člověk stavěl k určitým slohům\na slohovým obdobím, jeho založení a jeho\nmyšlenkový vývoj. A tu vidíme, jak nejprve\nsilně tíhnul celým svým názorem k cítění\ngotickému. Myšlenka gotická se svou ab-\nstraktní formou vycházející z výrazu a pod-\nporující dramatickou akci fabule dobře\nodpovídala přemítavému a nábožensky za-\nnícenému duchu českého člověka až do\nšestnáctého století. Vedle toho výrazové pro-\nstředky gotiky vyhovovaly vypravovací vášni\nprimitiva. Je to až stupeň jisté žvavosti, s ja-\nkou vypravuje s největší obrazotvorností nej-\nrůznější oblíbené příběhy. Renaissance u nás\njinak vykazuje sice prvky specificky české,\nale neznamená v umění lidovém, kde umě-\nlec byl opravdu představitelem lidového cí-\ntění, pro vzestupný vývoj celkové myšlenky\nrenaissanční vlastně ničeho. Byl to spíše zase"}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "141", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.25", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3559, "texte": "barok, který svým pathosem a vzrušenou\nposou alespoň předstíral náboženské zaní-\ncení a který proto byl chápán.\nKachle zde reprodukované pocházejí z Mu-\nsea města Prahy, kde je celá sbírka podob-\nných destiček s thematy náboženskými i pro-\nfánními, jako je Navštívení Panny Marie,\nZvěstování, postavy svatých, Herkules a Om-\nphala, Adam a Eva, tři Husité, klání atd.\nNa kachlíku pražském, zde vyobrazeném,\nlze sledovali, jak suverénně umělec ovládal\nvyjadřovací prostředky gotiky; je to důkazem\núplného vžití se do ducha slohu, když výraz\nplně odpovídá vyjadřovacím prostředkům a\ntvoří s nimi nerozlučitelný celek. Tak je to-\nmu i zde, ačkoliv čistě plastickou hodnotou\ntyto kachlíky nijak nevynikají, což lze omlu-\nvili způsobem rozmnožování, totiž formo-\nváním z primitivních hliněných kadlubů, tedy\nzpůsobem, který nepřipouští užívání velikých\nvýškových kontrastů.\nTvárným elementem je zde v první řadě\nlinie, plastika má úlohu spíše jen popisnou.\nPostavy nejsou myšleny v prostoru, přes to\nale prostorově, to jest, každá jednotlivá\nfigura představuje objem ne tedy plochu\nkterý ale není ničím vázán k ostatnímu\nprostoru. Tyto objemy nejsou vytvářeny\nplastikou, nýbrž obrysovou linií, která vzá-\njemným překrajováním a übíháním ze pře-\ndu do zadu naznačuje kulatost objektů.\nKomposice je držena v ploše reliefu, pohyb,\nkterý souvisí na konec přece jen s cítěním\nprostoru, je převeden do plochy rovnoběžné\ns plochou pozadí. Nejpatrnější je toto sve-\ndení pohybu z několika výškových vrstev\ndo jedné na reliefu svatého Jiří, kde rytíř\nzabodávající kopí do draka nenaklání se\nku předu, tedy ve směru pohybu, ale na\nstranu do plochy. Toto plošné řešení a\nzákony, jež z něho vyplývají, jsou dány tech-\nnikou vyrobení, a bylo by snad poněkud\nodvážné, mluvili zde o vyspělé vůli vytvořili\nze stylových formálních důvodů tvar abstra-\nhující od skutečnosti.\nSrovnáme-li ale tyto destičky s reliefy re-\nnaissančními (českými), vidíme, jakse později\nzákony formy uvolnily a umění reliefu kle-\nsalo dvěma směry. Buď se zachoval zákon\no udržení reliéfní plochy na úkor představy\nprostorovosti, nebo snaha o prostor a před-\nstavu skutečných objemů - zapomínajíc, že\nse zde jedná o prostor a plastiku zdánli-\nvou- zničila představu plochy, která je\npodstatou reliefu. O.Gutfreund.\n\nO. Gutfreund.\n\nK vyobrazeným emailům.\nDva emaily, jež dnes v přílohách repro-\ndukujeme, byly ve sbírkách barona Vojtěcha\nLanny a byly prodány dražbou roku 1909\nu Rud. Zepka v Berlíně za neobyčejné sumy.\nJsou dobově i technicky od sebe velmi vzdá-\nleny. Skříňka reliquiová jest ze XII. až XIII.\nstoletí a výrobek limogeský. Je zhotovena ze\ndřeva a obložena měděnými deskami, zdo-\nbenými barevným jamkovým emailem; tělo\nKristovo, hlavy P. Marie a Jana, hlavy an-\ndělů a postava světice na víčku jsou plně\nmodelovány a nasazeny. Barevná škála: po-\nzadí tmavomodré, oživené pestrými roset-\ntami, kruhy a rozvilinami v bledé modři,\nzeleni, červeni a žluti; na okrajích zelené vl-\nnovky s červenými body. Architektura a rou-\ncha postav jsou jemně ryty. Skříňka byla na-\nlezena v Praze (podle tradice na Betlém-\nském náměstí) a do sbírky Lannovy dostala\nse z pozůstalosti rytíře Neuberga. Skříňka je\n32 cm. vysoká a 16 cm. široká. Druhý email,\nJidášův polibek, je malba smaltová na mědi,\npůvodu též francouzského, z2. polovice XV.\nstoletí (rozměry 25*5X23*5 cm.) a je při-\npisována markýzem de Vasselot, jenž zpra-\ncoval zejména emaily v Louvru a ve sbírce\nDutuitově, neznámému jinak mistru Mon-\nvaerni. Barvy neobyčejně zářivé jsou: hlu-\nboká modř, purpurová, fialová, zelená a sytá\nokrová žluť."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "142", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.26", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 54, "texte": "J. S. Machar: Barbaři, Pohanské pla-\nmeny, Apoštolově."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "142", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.26", "debut_caractere": 70, "fin_caractere_exclue": 3751, "texte": "Obsahy Macharových básní jsou jakési\nkresby dějů a postav. Methoda, kterou se\npředvádějí, jest co možno nejexaktnější (jeví\nse zejména ve zmíněných již přídavných čá-\nstech, psychologiích, popisech atd.), zajisté\nvlastnost, která by měla velikou cenu v hi-\nstorické vědě, ne však v básni. Místo po ex-\naktnosti toužili bychom při básníkovi po\nobjektivnosti. Aby z dějů a existencí nečinil\nzáznamy pro chvíli, ale nalézal v nich vlast-\nnosti platné pro všechen čas a prostor, určené\nk nezahynutí a nezmizení, a z nich stvořil\nobjekt znovu, nadřazený, snad absolutní.\nAby tvořil heroické postavy a činy, mythy,\nbožstva a náboženství; aby tvořil trvalé po-\ncity daleké nálad, rozmarů a osobních stavů.\nBáseň jest přílišnou abstrakcí lidské mluvy,\nnež aby snesla zatížení pouhou syrovou\nhmotou. Machar působí jedině obsahem.\nJedině tím, že předvedený fakt začíná a končí,\nže roste nebo klesá jeho síla, také začíná,\nkončí, stoupá, svažuje se ale bez nejmenší\nsoučinnosti vyprávěče napětí básně. Autor\npřenechává svůj jazyk mluvě fakt, obsahů,\ndává se do jejich služeb, nevládne jimi. Jeho\nčinností jest jen, že je vybral a zveršoval.\nStejně tomu tak jest při tvoření nadřazených\ncelků: knih, cyklu. Jednotlivé básně jsou řa-\nzeny prostě vedle sebe. Octnou-li se udá-\nlosti k sobě v nějakých vztazích, octnou se\ntak svou podstatou, ne zásluhou zapiso-\nvatele. Vznikne-li pak jako konečný výsle-\ndek v mysli čtenářově vědomí prostičké hi-\nstorické kausality nebo nějaké tušení osudo-\nvosti, pak jest to opět zásluha historií, ne\nvšak autorova umění. Básníkova spolupráce\njest všude minimální. Tak se rozpadá celá\nmyšlenka velikého díla v jednotlivé neumě-\nlecké částečky. Nebof, nestvořil-li autor umě-\nlecká díla v jeho prvcích, o čemž jsme ihned\npronesli pochyby, nestvořil dílo ani zamý-\nšleným celkem. Neuvedl prvky, jedince, v pev-\nný dramatický poměr, nenechal je růsti ze\nsebe, rozvíjet se, klesat, nedal jim společného\nústředí ani vrcholu. Nestvořil oné kompo-\nsice, jež by je ovládla, spojila v jedno, pod-\nškrtla veliké, zatlačila malicherné, jež by\nnapiala všechny síly a to, co ve všech jed-\nnotlivostech zdálo se zbytečným, ukázala\nnutným, co zanikalo jako málo patrné, vy-\nzvedla monumentálností celku. Jediné po-\njítko těchto veršů, jak řečeno, jest obsah. Ale\njaký obsah by to musel býti, aby nahradil vše-\nchny umělecké nedostatky díla, nebo aby-\nchom na ně aspoň zapomněli! Jak by nás\nmusel zcela strhnouti, nadchnouti, naplniti.\nAvšak obsahem Macharových děl jest pouhý\númysl, vzdělávací tendence, upozorňování\nna jakási fakta, obrana jedněch, útočení na\ndruhé, vše, co nám jest nebo může býti od-\nlehlé, ba i cizí.\n• Plyne tedy z druhé části našeho soudu,\nže básně chtějí působiti jedině svými ob-\nsahy, že činnost umělcova jest v nich po-\ndružná. Dále, že neexistuje žádná kompo-\nsice celku, nějaká snaha o monumentalitu.\nDílo tedy může býti veliké pouze svým roz-\nsahem. Ale tímto, ať bude sebe větší, nebude\npřece dílem uměleckým.\nJest snad někomu podivno, že se neobí-\nrám obsahem Macharova díla. Mohlo by\nbýti namítnuto, že uměleckost jeho díla spo-\nčívá právě v tomto dějovém obsahu a vše-\ncko ostatní jsou maličkosti. Většina kritik\nse asi bude zabývati jen tímto obsahem. A-\nvšak: Tvůrčí činnost v slovesném umění spo-\nčívá v činnosli bájivé, v tom, že umělec vy-\nmýšlí a vytváří děj. Děj pak sám o sobě,\njakmile jest hotov, projeví se zároveň již jako\nforma vytvořená genetickými zákony. Není\nhranic ve zrození děje a formy. Ale u Ma-\nchara vidíme, že na dějích nepracoval, pouze\nje sbíral. Děj sám vždy existuje bez něho, má\ntaké již svůj zákonilý výraz, formu, byf ne-\nbyla literární (může na př. se jeviti jako a-\nnekdota, historický záznam, obraz a pod.)"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.27", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3632, "texte": "Děje takéfnikterak nejsou dílem Macharo-\nvým ani jeho majetkem, jsou nenové ao-\nbecně známé. Machar dodává jim pouze no-\nvou formu. A dokázati, že nikoli dobrou,\nbylo úkolem tohoto článku.\n\nFrant. Langer.\n\nMiloš Marten: Cortigiana.\n(Vydala Kamilla Neumannová.)\nFrant. Langer.\nMiloš Marien vydává po několika letech\nuplynulých od prvé knihy povídku zvanou\nCortigiana. Pokud nám dovoluje tato knížka\na vzpomínky na dřívější prosy, jakož i kri-\ntiky autorovy, učiníme si obraz o Martenovi\ntakovýto: Marten jest předně a jedině milov-\nníkem podivnůstek, ať již obsahových či slov-\nních. Přítomná povídka dokumentuje tuto\npodivínskou náklonnost vším, od vypravo-\nvaného příběhu až po ornamenty epithet.\nTato náklonnost hraničí pak již se sběratel-\nskou vášní kuriosních obratů, úsloví atd. (ner-\nvosní plastika boků, rudé svlačce rtů). Celá\npovídka jest napsána pro podivnou obrazo-\nvou situaci, i jednotlivé postavy a význam\njejich v povídce jsou určeny a vyměřeny\njejich zvláštností.\nProti takovéto literatuře - neboť p. Mar-\nten jest pouze částí celé družiny lze pro-\nnésti řadu námitek. Předně nebéře na sebe\nžádnou uměleckou zodpovědnost. Nemá pro\nsebe žádných vnitřních měřítek ani relativ-\nních ani absolutních, jakožto měřítko vnější\nklade pouze výlučnost, simulujíc tak ve vzta-\nhu k vnějšku každému soudu se vymykající\naristokratismus. Její působení děje se sug-\ngescí vzniklou sektářskými znameními a\nsymboly, ta jemností, kuriosností a obřad-\nností. Vše to děje se v kruhu mystiky ve smě-\nrech nahoru i dolů, opět na půdě, která po-\nstrádá vší kontroly nutnosti a oprávněnosti.\nAvšak tato literatura jest i po stránce mravní\núplně negativní. Nemiluje zdravé a silné, ne-\nmajíc zájmu pro jakýkoliv klad životní, na-\nlézá největší zálibu v tom, co jest ve stadiu\nničení, zničení i sebeničení a co se chýlí\nk rozpadu. Staví podivné místo přirozeného,\nnesrozumitelné místo harmonického. Nevy-\ntváří konečně nic, co by mohlo býti touhou,\nsnem, radostí člověka.\n\nJ. Karáska ze Lvovic Posvátné ohně.\n(Moderní bibliotéka, F. Adámek, Král. Vinohrady.)\n\nKdyž před lety u nás vystoupila tak zvaná\ndekadence, zdála se být proklamací hesla\nmodernosti, jakoby do sebe pojala všechnu\nhloubku a složitost moderní doby; našla se\nmoderní psyche, moderní pohlaví, zlo a pád\nlidstva, raffinement kultury, morální únava,\na vše to platilo za moderní obsah života.\nPozději přebyla z ní již jen zvýšená citlivost,\nútěk ze života, jen marnost, odříkání se svě-\nta, osamělost, výlučnost a nicota. Tvářnost\ntéto literatury se tedy během let pod vněj-\nšími vlivy příbuzné kulturní literatury častěji\nobměnila; ale i přes tyto modifikace my-\nstiky, magických elementů, hnusu z pohlaví\na p., zůstala její myšlenková povaha vzhle-\ndem k současnému životu stále negativní.\nVážné a pravé umění stojí vždy k životním\na myšlenkovým obsahům své doby v po-\nměru kladném, jsouc schopno je zmáhati a\npotencialisovati. Umění, jež před životem\nprchá a jež celým svým založením k němu\nstojí v negativním poměru, vyznačuje se tak\nsvou slabostí a naprostým nedostatkem slo-\nhotvorné síly; a právě v této základní ne-\ngativní složce dekadentní literatury leží pří-\nčina jejího dohledného zániku, její život\nmůže být jen uměle prodlužován injekcemi\ndráždivých výtažků, vytěžených z nánosu u-\nměleckých kultur, avšak tato omlazovací čin-\nnost je přece jen konečná. Pokud vychází\nz volného vkusového výběru, z estétského\nmanipulování s vhodnými obsahy minulých\nkultur, zdají se být její možnosti dosti široké;\njakmile však při tom narazí na požadavky\nslohového vytváření formy, stane se takový\nnáraz churavému organismu tohoto umění\nsmrtelným. Tak zrovna v nedávné době ho-"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "144", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.28", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3663, "texte": "velo si jedno období v dráždivé hře s mo-\nrálními pojmy; toto období však rychle pře-\nšlo a po něm zůstala jen literatura, jež se na-\npiala k jisté klassičnosti; a v tom okamžiku\nse dekadentní literatura, která před tím byla\nještě živým, dobově mravním symptomem,\nstala literaturou mrtvou.\nDobrým příkladem takového rozkladu je\ni kniha Karáskových novel. Není to už per-\nversní kvásek prvních básní, ani estétsky ne-\nplodný kult krásy, ani okázalá zrůdnost ma-\ngie a mystika pozdějších románů; vše se zde\nztrácí v nejistotách a bezúčelnosti: autor\nbloudí po mrtvé historii a chápe se starých\nlegend, poskvrní je zkaženou fantasií a opět\nje opouští nepřemyšlené, jalové a prázdné.\nTuto prázdnotu pocítíme tím silněji, když si\nuvědomíme methodu práce, jež je vlastně\nnedočkavým spěchem vzbuditi u čtenáře do-\njem formové síly. Děj je halen do luxusní\nsložité dekorace destruktivní nalíčené plasti-\nky vášní, magických elementů a předstírané\nmystiky. Takové veliké rozmachy jsou ale\nv nepoměru s bájnou a tvořivou hodnotou\ndocílených výsledků; tato je vzhledem k dneš-\nním předpokladům myšlenkového stavu\ndoby naprosto neživotná a bez vnitřní prav-\ndivosti. Osobní citový poměr autorův k ně-\nkterým úkazům minulých kultur zde nic ne-\nzachrání, tím méně když je zase zapřen ne-\ndobovou passionální psychologií. Tak i\nvšechny silné námahy neskromného pře-\npychu jazykové výpravy vyzní na prázdno\na falešně a nezakryjí základní nedostatek\ntěchto příběhů: našemu dnešnímu cítění\nvzdálenou libovůli, jež popírá vůli k upřím-\nnému obsahu a výrazu, který by nám byl\ntak blízký, že bychom se s ním mohli sto-\ntožniti a že bychom mu uvěřili.\nSnaha po zdání formové síly a plnosti ne-\nvychází z nijakých podnětů ideových, nýbrž\nčistě praktických a technických; dostavuje se\nvždy u případů takové literatury, jež je od-\nkloněna době z důvodů kulturně eklekti-\nckých. Takový odklon nastává tehdy, kdy\nnásledkem negativního poměru k životním\na myšlenkovým obsahům doby fabulační\nslohotvorná činnost je v stavu naprosté pas-\nsivity. Čistá fabulace nese v sobě vždy tvárné\nschopnosti a předpoklady jisté myšlenkové\nkonstrukce, jež je podstatnou složkou formy\na jež se projevuje v uměleckém díle jakožto\nprincip pohybový. V opačném případě\ntento pohybový princip schází aje z důvodů\nartistních technicky nahražován třeba styli-\nstikou a hlavně zevním pohybem děje au-\nmělou vášnivoslí.\n\nJosef Čapek.\n\nU příležitosti dostavby Obecního\ndomu.\n\nNovostavba tato vyrůstala po několik let\npřed očima mladší, školou se vzdělávající\ngenerace architektů, kteří pojali předsevzetí\nhledati příklady moderních staveb a dospěti\ntím nejen se stanoviska odborné techniky a\ndovednosti (či lépe řečeno zručnosti, jež vždy\nomamuje), ale též se stanoviska uměle-\nckého k jistému názoru. Toto umělecké\nstanovisko, zprvu trochu nezvyklý pojem\nu porovnání s odbornými a cechovními vý-\nrazy staré generace architektů, vyšlých z aka-\ndemické školy pseudoklassické, jejíž jedině\nmožným důsledkem mohla být nákaza plané\nzručnosti a překotné machinace s architekt-\nskými stále opakovanými formami, toto sta-\nnovisko tedy zdálo se vždy býti jen soukro-\nmou záležitostí jednotlivce, odlehlou částí\nvlastního způsobu provádění a navrhování,\ntedy methody. Pro dnešní mladou generaci\nleží však pojem uměleckého původu, tvoření\nve složkách naprosto jiných než t. zv. kom-\nbinačních, kde prostě sestavují se přejaté\narchitektonické formy jen proto, aby poslou-\nžily k výzdobě stavby, vyrostlé nad půdo-\nrysem jakkoliv vzniklým. Takové příklady\nneobsahují formové jednotné zásady jak\nv půdorysu tak ve vnějšku, i vyciťováli jsme\ntento nedostatek tím silněji, když byly již do-\nkonce pomíchány slohově, což se nám zdálo"}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "145", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.29", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3764, "texte": "být vždy největším hříchem. Tak když se po-\nmalu počala usazovali na stavbách pseudo-\nbarokních zásad nákaza secessních detailů\n(třeba mezi mnohými jinými stylisované\nlistí), divili jsme se, jak je možno, aby ně-\njaký velice zručný a obratný architekt stavěl\nbudovy, jež mají tolik architektonických chyb\na jež jsou při tom všem velice nákladné a\nbohatě ozdobné, což je ovšem předností pro\nprvní dojem laika pozorovatele, ve skuteč-\nnosti však jen t. zv. „chytákem\". Čím je to,\nže některá budova třeba nemoderní je do-\nbrým uměleckým dílem i přes to, že i tu bylo\nbráno v pochybnost, může-li dílo nemoder-\nních prostředků býti ještě v pravdě uměle-\nckým, a proč vedle toho zase jiná budova\ns modernistickými detaily přímo se hnusí?\nje to právě pocit, že jim schází cosi z umě-\nlecké povahy architektů pseudoklassické ško-\nly, jako byli třeba Zítek a Wiehl.\nNěkteří z těch, kteří patří do předchozí\ngenerace, jsou dnes officielní, neodolali špat-\nným stránkám secesse, staví nádherné bu-\ndovy (nádherné ovšem jen co do počtu\nozdobností), nestaví však nikdy díla v pravdě\narchitektonická, upřímného výrazu a samo-\nstatného původu. Generace starší, jež této\npředcházela, jest prosycena aspoň jakýmsi\npevným názorem eklektismu klassických\nslohů. Základní a zásadní příklady dobré\narchitektury, jež hledala v Itálii, stávají se\nvšak přece jenom v rukou těchto učitelů\nmrtvým a nevžitým materiálem. Pocit toho\nnevžití právě přiváděl mladou generaci k po-\nznání, že existuje cosi, co je nutno kontro-\nlovali: totiž poměr jednotlivce nebo\njedné generace k příkladům, jež se jí v mládí\npodávají, tedy umělecký vztah, vžití,\nz něhož postupně bylo by možno a je nutno\ndospěti k uměleckému názoru kontra\nnázoru kombinačnímu, kde umění má býti\njen opakující zručností a virtuositou, kde\nvšak naprosto postrádá tvůrčích předčinů.\nPříkladů, jež by měly na názor nové archi-\ntektské generace vliv a účinek, však v Praze\nnebylo; byly tu spíše příklady odstrašující\nve stavbách předchozí generace: Reprae-\nsentační dům, Novostavba radniční, domy\nv Mikulášské třídě (hlavně onen sousedící se\nSynagogou), Vinohradské divadlo, Strojovna\nna výstavišti atd. Jsou to budovy založené na\nnaučených zásadách třeba barokních dispo-\nsicí; neostýchají se bojovati proti moderně,\nale kde již přijímají vnější slupku moderny,\npřijímají většinou vše nepotřebné a nepá-\nteřné, co nespolupůsobí na kostře budovy a\njejí formy; kostra zůstává pseudobarokní,\nmoderna, vlastně secesse pochybného pů-\nvodu je neorganicky přilepena na povrch.\nBývá to hlavně baroková secesse Ohma-\nnova. Celkový dojem stavby pak je nedů-\nslednost a nevážnost.\nVětší důslednost ve svém eklektickém ná-\nzoru jeví generace této starší, ze které vyšlo\nNárodní Divadlo, Zemské Museum atd., zde\nbylo možno držeti se pevných svazků archi-\ntektonické vědy, jež učila přejímaných forem\naspoň správně a zákonně používati. Po roz-\nruchu českorenaissančním, kdy hraní si s ná-\nrodopisným materiálem zdálo se být něčím\nvelice důležitým a podstatným, nastává prá-\nvě vliv poloviční moderny. Avšak tento roz-\nruch panuje ještě skoro dnes; pěkným pří-\nkladem je Repraesentační dům, který byl\nv konkurenčním návrhu luštěn ve slohu če-\nskorenaissančním, jakožto národním, kte-\nrý však byl dokončen v Ohmanovské ba-\nrokní secessi.\nJe tu největší nejistota tvoření, protože na-\nprosto tu schází umělecký názor jednotící\nprvky počinů tvoření, schází logické vymý-\nšlení a citové ovládnutí nových forem. Tak\npovstává za prvé směs všeho možného for-\nmálně přejatého z příkladů starých i moder-\nních (ovšem jen relativně, jako třeba z umění\nOhmanova); za druhé neupřímnost samo-\nstatného projevu, jenž má vždy být podmí-\nněn uměleckým pojetím jednotné tvorby; za\ntřetí schází skromnost výrazu, jež se vždy\nv kladných příkladech projevuje formovou"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "146", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.30", "debut_caractere": 42, "fin_caractere_exclue": 1781, "texte": "ekonomií. Vzniká opak, přecpání, neurov-\nnané hromadění dekoračních detailů a bur-\nleskní, nevážná, nejednotná a nemonumen-\ntální architektura. Takovéto hromadění de-\ntailů povstává nejčastěji neorganickým ově-\nšováním jich na hlavní složky budovy; při-\nchází ponejvíce v řešení interieurů, kde se\npak stýkají různé materiály nečlánkované,\nformově nedořešené, jež začasto slouží jako\nzáplata několika motivy stylisované zeleně,\ndestiček atd.Bezkosfemé kupení detailů bývá\nvždy příznakem díla, jež nemá jednotícího\nnázoru, který by ovládl a nepřipustil náhod-\nnosti nápadů a vtipů zbylých z kreslířské\npraxe. Tento systém třpytnatého illusionismu\nodpovídá ovšem dobře úmyslu překvapovati\nmnožstvím, bombastickou bohatostí en gros,\nkterá nejsnáze může odvrátiti pozornost di-\nvákovu od celkové formy a umělecké idee\nbudovy, jíž jest onen v podstatě holý orga-\nnismus, jevící se na zevnějšek jednoduchou\njasností i při nejboiiatší členitosti, jak doka-\nzuje množství historických příkladů.\nMluvíme-li o pocitu, jakým na nás působí\nbudova Repraesentačního domu, je nutno\nnejprve zmíniti se o dojmu zvláštní neklid-\nnosti, který v nás vzniká, porovnáváme-li\ntuto stavbu s jejím okolím; překvapuje, jak\npřímo demonstruje svou lehkověrnou ná-\npadností a jak mnoho obsahuje vtipů a ná-\npadů kancelářské práce. Je to hotová kul-\nturní mýlka v prostředí dvou znamenitých\nbudov na Josefském náměstí, jež jsou samy\no sobě slohovými kontrasty, ale jež se plně\njednotí ve svém monumentálním výrazu.\nJednou z nich je gotická Prašná brána, pří-\nklad nákladně a bohatě zdobených ploch,\ndruhou je empirová Celnice, bývalý klášter\nHybernů, s naprosté jednoduchosti\nas ušlechtilou prostotou architektonického\nčlánkování.\nMladá generace, jež vyrůstala, když se"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "147", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.31", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3725, "texte": "u nás v Praze rozvinovala efemérnost sta-\nveb posledního desítiletí, po zkušenostech a\nprozkoumávání těchto prací, jež měly by vý-\nvojově vlastně býti příkladem, vrací se ku\nstadiu vůle poznávací zásadnosti, jež je spo-\nlečná a konstantní všem slohům a je po-\nkud možno zjistitelná a příbuzná tušenému\npocitu a názoru moderní architektury, jež\nzůstává ideálem.Takto je nucena samostatně\na bez domácích vlivů počíti s problémem ja-\nkéhosi očistného a korrigujícího poznávání,\njež by aspoň dočasně nahradilo onu theorii\nSemperovského klassicismu, vykládaného\nna technické škole. Poznatky Wagnerových\npředpokladů, jež kdysi nacházely dosti stou-\npenců, mladých českých žáků moderní ar-\nchitektury, kteří studovali ve Vídni, mají-li\njiž podružný význam, přece aspoň přinesly\nsklonnost k očistě od pseudoklassicistního a\nsecessního bezvládí. Umělecký názor a z ně-\nho vzniklé předpoklady smyslu moderní ar-\nchitektury jsou nutný tou měrou, jako jsou\nzbytečny příklady pražské officielní architek-\ntury. Nové generaci architektů moderních\nsnah může býti výhodou alespoň to, že měla\nv době a v prostředí modernistního hnutí\npříležitost ztráviti a zkontrolovati některé\nvýsledky, učiti se z bezvládnosti secessního\nobdobí skromnosti výrazu, ekonomii a po-\nměru dekorace k organismu architektury.\nJinak ale pseudoklassicistní skupina archi-\ntektů dotčených pseudosecessními vlivy roz-\nhodně nemá významu pro moderní archi-\ntekturu a nemá rovněž tak žádných žáků.\n\nV. H.\n\nUžitečnost uměleckého průmyslu.\n\nBylo zajisté pozorováno, že směr Umě-\nleckého Měsíčníku, který obrací se pronikavě\nk samotným a nejpřímějším důvodům umě-\nní, věnuje dosti sil i místa t. zv. uměleckému\nprůmyslu; protože pak umělecký průmysl\njest dle dosavadní jeho povahy jistým luxem,\nkterý si denní život z umění pořizuje a který\njest jakýmsi vedlejším zaměstnáním umění,\nzdálo by se, že mezi výbojnou cestou Mě-\nsíčníku a mezi zabýváním se drobnou kera-\nmikou zeje velká nesrovnatelná vzdálenost.\nSkutečně umělecký průmysl a umělecké ře-\nmeslo jest ve srovnání s druhými výtvar-\nnými uměními mnohem více zatížen svět-\nským a materielním podílem ze všedního ži-\nvota než malířství, sochařství i architektura;\narchitektura, která jest mu nejbližší, neboť jest\ns ní téhož rodu, vázána jest sice také k pod-\nnětům života, ale vychází z jeho větších, trva-\nlejších ai duchovnějších souhrnů (na př. z ná-\nboženského kultu, z bydlení jedinců a náro-\ndů, z oslavy činů), kdežto umělecký průmysl\nsouvisí s významem menšími a jaksi hmot-\nnějšími okamžiky života (nádoby, šperk,\nhračky).\nZ tohoto stanoviska pak jsou tedy umě-\nlecký průmysl a předcházející mu umělecké\nřemeslo vůbec kdykoli a kdekoli duchově\nméně svobodným a materiálně více zatíže-\nným uměním; proto trvale nebyl nikdy vlast-\nním polem a cestou pro myšlenkové pohyby\numění, ale spíše vždy žil z hotových zásob\numění. Novodobý a vlastní umělecký prů-\nmysl, který byl teprve v posledním století\nstvořen a vystřídal rozptýlené a zvláštní ce-\nchovní celek netvořící umělecké řemeslo\npředcházejících století, má ještě další pova-\nhový rys, který svobodnost jeho umění za-\ntěžuje. Jestliže dříve umělecké řemeslo žilo\njako nezávazné dobrovolné umělecké za-\nměstnávání se účelovými podněty, postavilo\n19. století současnému umění přímý kladný\npožadavek, že musí se drobnými potře-\nbami denního života, a sice všemi, nikoli\ndle vlastního výběru a záliby, zabývat a je\ntvořit. Mateční příčina, z níž umělecký prů-\nmysl 19. století se zrodil, není tedy vnitřní a\numělecká, že by umění se rozrůstalo v no-\nvou větev umění, ale spíše sociálně kulturní\npovahy, idea reformy bydlení, kterou demo-\nkratisace osvěty a humanita přinesla a\nk ostatním novodobým ochranným a lidu-\nmilným sociálním opatřením připojila; není"}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "148", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.32", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3858, "texte": "zde skutečně omylu: vkusné bydlení jest spí-\nše požadavkem, předpisem, radou, názorem\nkulturní hygieny než posunem umění 19. sto-\nletí, jest spíše žádaným konsumem života\nnež výsledkem umění. Umění však nevzniká,\ni kdyby bylo sebe více žádáno, není-li v něm\nsamém pudu a příčin k růstu, jako naopak\nroste v nové větve i proti vůli poměrů, má-li\njen obsahy, jež chtějí být vysloveny. Tyto\nzde pronesené výroky nechtějí nikterak smě-\nřovati proti dobrotě a sociální blahodárnosti,\no niž se myšlenka uměleckého průmyslu\nopírá; nechtějí brati také v pochybnost po-\nvzbuzující význam objednávky dávané vý-\ntvarnému umění; má jimi skutečně býti jen\ncharakterisována povaha a poloha uměle-\nckého průmyslu v uměních. Jsou tím dobře\nvysvětlitelný dosavadní výsledky uměleckého\nprůmyslu: poněvadž v jeho vzniku přede-\nvším byla úloha, a to ještě dříve než umění\npocítilo potřebu vyjádřili se na ní, kdežto\núvahy, jak vytvářeli, dostavovaly se teprve\nmezi započatou již prací. Proto hlavním\nrysem děl uměleckého průmyslu z dob jeho\npočátků (před 15 lety i později) jest deko-\nrování: nebylo tehdy ještě ani zásob forem\nani zkušeností o vytváření, t. j. slohu, který\nby byl dovedl dané úlohy rozřešili, a tak\numění nezmáhalo trojrozměrně hmotu ani\nfunkci předmětů, nýbrž rozvíjelo se namnoze\njen jako dvojrozměrné zdobení ornamen-\ntální na povrchu předmětů (přírodní slyli-\nsace, Olbrich, Christiansen); za to obíralo se\ntoto dekorující umění všemi úlohami se\nstejným zájmem a stejně snadně. Lze však\npozorovali, že toto rozšířené zaměstnání\numění již záhy přineslo jakési užitky: hro-\nmadily se zkušenosti a zásoba výrazových\nprostředků, rostl podíl umělecké činnosti,\nkterá ze své podřazenosti víc a více vyrůstala\nna činnost vlastních pohybů; možno mluvili\npak již (u vídeňské skupiny J. Hofmanovy)\no dekorativním slohu, ledy o jisté logice a\nzásadách třeba velmi skromných a nehlubo-\nkých, ale existujících již proti dřívějšímu pou-\nhému zdobení. Náš zájem k uměleckému\nprůmyslu jde ještě dále v tomto směru: vý-\ntvarná stránka předmětu má pro nás pře-\nvahu nad stránkou účelu a podnětu před-\nmětu. Aby bylo jasno: přesunutí zájmu k vý-\ntvarné stránce neznamená negaci účelu a\nneznamená snahu tvořili věci neúčelné,\nnýbrž značí, že umělecký zájem vyrosil o to-\nlik, že nechce již uměleckému průmyslu jen\nsloužiti a z povinnosti tvořili lampy, šperky,\nkalamáře, protože to chce potřeba života,\nale že z vlastní a vnitřní potřeby tvoření, ni-\nkoli jen pro sociální dobro a příkaz, roste\ndrobné umění v doplňku a souvislosti s ostat-\nním uměním. Dříve tedy používalo se umění\nk vytvoření polštáře, šperku ald., nyní tvořící\numění používá příležitosti koflíku, podnosu\nald., aby se vyjádřilo. Jest totiž třeba umění,\nkteré vedeno jest vědomě vůlí k tvaru, aby\nnové objevivší se pocity tvarů a poměrů co\nnejšíře uskutečnilo a vyzkoušelo v řadě sku-\ntečností a ve všech obměnách, aby byla\nzjištěna hodnota a pravdivost tvaru; také\nnestačí uskutečnění v jednom materiálu:\ntvar, má-li být podstatnou součástí pro slo-\nhovou skladbu, musí býti zčištěn až do ab-\nstrakce, t. j. až do poslední jeho podstaty,\nkterá platí ve všech materiálech (dřevě, skle,\nkameni ald.) a má schopnost odolávali a\nzdolali formově všecky tyto materiály bez\nvyjimky. Tak staví se tato výtvarná činnost\nv drobném umění na pomoc architektuře:\npředpracovává ji a doplňuje její zkušenosti;\njestliže architektura vyjadřuje plasticky jisté\nvelké celky a složitější setkání sil, poskytuje\nsvícen, mísa, konvice příležitosti jedno-\nduchých dramatických situací, akcí a obje-\nmů, na př. obsahování, objímání atd., jež\nvesměs podávají možnost uskutečnili náš\nkubický názor o hmotě a objemu hmoty.\nProto nebude se loto drobné umění, které\ntvoří drobné umění pro umění, obírali\nvším a zajímali se o všecky úlohy, jež dří-\nvější umělecký průmysl přijímal poslušně za\npovinnost rozřešili. Jeho tvoření obrací se"}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "149", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.33", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3425, "texte": "tam, kde uměni cítí potřebu tvořiti a kde\numělecký průmysl může býti jemu užiteč-\nným. Snad celá řada úkolů zůstane třeba\njen dočasně tímto drobným uměním ne-\npovšimnuta; naopak zvýšený interes obrátí\nse dočasně spíše vždy k určité oblasti, která\nmůže být pro poznání umění nejužitečnější.\nV tomto ohledu bude se řaditi k svobodě\npočínání malířství a sochařství: bude tvořiti\nsi tvary dle nových představ, nikoli dle po-\nptávky trhu, jak je založen umělecký prů-\nmysl, a bude přicházeti obchodem v majetek\nkupců především pro svoji výtvarnou stráň-\nku jako obrazy a sochy.\n\nPavel Janák.\n\nVýstava spolku Verein deutscher\nKünstler in Böhmen.\nL. Šíma.\nv\nPro německé umělce z Cech je velice pří-\nznačná jistá hravost, nevážnost, a hlavně\nbázeň, s jakou obcházejí a utíkají se přede\nvšemi naléhavými otázkami a vážnými ú-\nkoly, jež přineslo nové umění; také tato vý-\nstava nevykazuje mnoho kladného, kde by\nbylo možno zjistit aspoň nějaké, byť pro-\nzatím třeba jen nedokonalé, ale přece po-\nctivé resultáty hlubšího pochopení a oprav-\ndového přimknutí k těmto těžkým a pro\numělce tak důležitým a významným úkolům,\njež na ně, nechtějí-li již zůstat stranou od\nvšeho přirozeného vývoje, klade nové umění.\nJeden z deseti sálů této výstavy je věno-\nván třem znejpokrokovějších: A. Ascherovi,\nE. Adlerovi a V. Hablikovi; přihlédneme-li\nk nim blíže, shledáme, že i přes značné in-\ndividuelní rozdíly mají cosi společného; totiž\nopětně onu základní chybu společnou jejich\nostatním krajanům, súčastněným na této\nvýstavě. Je to zase nedostatečné pochopení\na uvědomění si úloh, které se podjali řešiti,\na z toho vyplývající nedůslednosti, vědomé\nokliky a naprostá komplexnost a nejasnost\nv nazírání i ve vytvořeném díle. Nejdále\nz nich je Ascher, který nejvíce těží z nových\nmalířských vymožeností a částečně i z Greca,\ncož se mu ale nedosti podařilo. Je to úkolem\nnad jiné těžkým, užiti nového uměleckého\núsilí po formě právě u portrétu, když je ještě,\njak je tomu u Aschera, neseno způsobem\nexperimentálním; proto není dobře možno,\nkdyžtě řeší hlavní části plochy tvarově a\ns jistou snahou po odhmotnění, dojiti lo-\ngicky k hmotné červeni rtů a k naturalisti-\nckému promodelování třeba očí nebo nosu.\njeho nemístná detailnost škodí také i vysta-\nvenému Zátiší. E. Adler není ucelen a dosti\nsoustředěn; do obrazu Susanny vkládá\nmnoho prvků Teschnerovských, jakýchsi lí-\nbivých sentimentalit, kdežto vlastní děj není\nnaprosto vyřešen, ani zdůrazněn v celkovém\nrozvrhu; výjevu schází drastičnost, kontra-\nstování a dramatický děj rozvinutý v pře-\nhlednou a jasnou komposici. Stejně tak je\ntomu iv obraze Ukřižování; u obrazu Blá-\nzen je nápadnou jistá německá sensuelnost\na sklon k symbolisování, která tento obraz\nzařazuje kamsi jinam než oba předešlé. Ja-\nkousi symbolickou náladu vykazují také\nobrazy V. Hablika; mají vyjadřovati cosi\njako zasnoubení a sblížení umělcovo s pří-\nrodou, ale dosud se mu naprosto nezdařilo\nnalézti pro jeho pocity, jako je nadšení, bá-\nzeň a zbožnění, také vhodnou formu.Tako-\nváto zdánlivá virtuosita širokých barevných\nskvrn, ve kterých je mnoho zbytečného a\nvše libovolné, prozrazuje hned, že mu do-\nstačuje dosud volná, nedomyšlená impro-\nvisace, první nadšení dilettanta.\nKars vystavuje kresby nejrůznějšího umě-\nleckého původu, jež dokumentují co nejsil-\nněji zmatenost a složitost jeho úmyslů, neboť\nse pohybují od Rodina k Dongenovi a zase\nke karrikatuře, takže nikdy nevíme, co jimi\nchtěl vyjádřiti."}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "149", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.33", "debut_caractere": 3442, "fin_caractere_exclue": 3618, "texte": "Přednáška Alfonse Muchy.\n\nRostoucí význam p. Muchův nutí nás zabývati se\nvedle jeho umění také blíže jeho názory, jež pode-\npřeny byly v tomto případě zvláště také autoritou U-"}, {"page_pdf": 34, "page_imprimee": "150", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.34", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5652, "texte": "mělecko-průmyslového musea, jež takto dělá k jeho\ncyklu přednášek cosi jako odborné pozadí. Již z první\nčásti tohoto cyklu, z přednášky „O harmonii v umě-\nních dekorativních\" můžeme dostatečně poznati theo-\nretické zásady p. Muchovy a přidružiti je k jeho umě-\nlecké praxi, a tu vidíme, že co do nebezpečnosti theo-\nretické zásady p. Muchovy důsledně odpovídají jeho\nvýtvarné tvorbě.\nObsah a smysl přednášky byl asi tento: Umění jest\nmohutnost sděliti s někým prostřednictvím vhodného\ngesta své pocity. Hodnota díla uměleckého závisí na\nhodnotě gesta a na hodnotě myšlenky, již umělec vy-\njádřil. Hodnota gesta tkví v jeho důkladnosti, hodnota\npocitu v trvanlivosti. Pocit optického orgánu divákova\nochabuje, ale pocit duševní zůstává a znovu a znovu\nse probouzí a působí. Jsou tedy dva druhy děl umě-\nleckých: v prvních snaží se umělec působiti na duši,\nv druhých touží rozechvěti jen smyslové orgány člo-\nvěka. V tendenčním malířství oko je nástrojem, jímž\numělec účinkuje na nitro; v malířství dekorativním pří-\njemné podráždění sítnice a zrakového nervu jest po-\nsledním cílem umělce. Umění není volné, nýbrž jest\nřízeno zákony, řadou harmonií, ale umělec necítí jich\ntíhu, stejně jako pták neuvědomuje si spletité zákony\nmechanické, jež podmiňují a určují jeho let. Umělec\nneučí se jim, příroda sama vychovává v duchu vníma-\nvém smysl pro harmonický poměr. Náš zrak přírodou\nvycvičený zvykl si na její proporci 2 : 3, adáme-li před-\nmětům jiný poměr, jsme znepokojeni. Každý umělec\npodléhá tomuto přirozenému zákonu. Harmonií v u-\nmění jest celá řada. Pro harmonii bodů jest důležito,\naby nebyly seřaděny v horizontále nebo ve vertikále:\nhorizontálu určuje poloha očí, vertikálu tížnice našeho\ntěla, momenty, jež zevšedňují každou analogickou ú-\npravu. Dekorační střed zdobeného obrazce neíkví ve\nstředu geometrickém, nýbrž ve středu optickém, jenž\nodchyluje se od prvního v poměru 2: 3. Proto též\nv harmonii hmot jest třeba říditi se zásadou, aby massy\nnebyly souměrné, nýbrž aby prostor vyvážen byl pro-\nporcí dvoutřetinovou. V umění dekorativním žádá se\nv první řadě zřetel k vlastnostem oka, k jeho nazíra-\ncímu systému a proto též ke všem optickým klamům.\nCíl umění dekorativního jest zdokonalovati, povýšiti\nmateriál přírody v jeho stupni, povznášeti kámen for-\nmou rostliny, rostlinu formou květu, květ formou ži-\nvota. Tolik asi pan Mucha. Jeho názory jsou jasné.\nJsou to zásady naturalismu, myšlenky 30 let již staré.\nNaturalismus bojoval proti každé skladbě a kompo-\nsici nazývaje je strojeností a akademismem, a žádal\nnávrat k přírodě, k její malebnosti a k půvabnému ze-\nvnějšku bytostí a věcí. Proto sousoším propůjčoval\ntvary rostlin, domům tvary zvířat atd. Vnímal přírodu\njen zrakem, chápal jen optickou stránku předmětů,\ndbal jen o sítnicový dojem a pomíjel práci ostatních\nsmyslů. V touze po vybřednutí z náhody a libovůle\npřejal zákony optické v theorii uměleckou a prohlásil\nje zákony výtvarnými. Pan Mucha nedospěl theore-\nticky ani ještě po tuto mez. Po jeho názoru umělec,\nod mládí obklíčený přírodou, ssaje do sebe nepozo-\nrovaně její zásady proporční i komposiční, ale všechny\ntyto axiomy zůstávají pod prahem vědomí každého\ntvůrce. Pracuje s poměrovým zákonem 2:3, aniž by\nsi ho uvědomil; bezvědomě podřizuje se mu, prostě\nproto, že nemůže jinak. Nemylme se, že snad pan\nMucha žádá konstruktivní zákonnost a jednotnost\nv díle uměleckém; jinak by nehlásal podvědomou tvor-\nbu. Pan Mucha hledá zajímavost. Jen čistě sub-\njektivní náladový rozmar může prohlásiti proporci\n2 : 3 za samospasitelný poměrový zákon. Pan Mucha\nnezná jiného poměru a pomíjí tak nejen celé dějiny\numění, ale i možnost zjistiti libovolný poměr v pří-\nrodě. Existuje spis jakéhosi Dra Goeringera o zlatém\nřezu, kterážto kniha skutečně znamenitě uvádí ad ab-\nsurdum každou takovou snahu omeziti celou přírodu\na umělecká díla do zákona jediné libovolně zvolené\nproporce. (Dr. Goeringer zjistil zlatý řez na lidském\ntěle, na zvířatech, v architektuře iv botanice, v mine-\nralogii iv hudbě, v barvách iv obrazech, v poesii\niv astronomii a dokonce iv lidské řeči: množství\nvody, jež vyteče z úst při vyslovení samohlásek, je prý\ntéž v poměru zlatého řezu). Podobným případem ne-\nsmyslné umíněnoSti je p. Muchův generální poměrový\nzákon 2 : 3. Názory páně Muchovy znamenají úplnou\ndestrukci všech pravých zásad dekorativních. Mucha\nliší dekorativnost spiatou s architekturou od dekora-\ntivnosti od ní neodvislé. Pro druhý způsob dekorace\nvylučuje veškeru souměrnost, centrální komposici a\nvšechna pravidla, jež od věků užita byla v dekorativ-\nních skladbách uměleckých děl. Pan Mucha příliš se\nopozdil za vývojem. Dnes chceme vytvořiti z umění\nt. zv. svobodných umění vázaná, snažíme se, aby tak\njako v dobách umělecky organisovaných malířství i\nsochařství vstoupilo zase pod jho architektury, aby od-\ndaně sloužilo odvěkým zásadám organické nutnosti.\nNeznáme jiné dekorativnosti.\nUmění i názory Muchovy jsou vyspělým kulturním\nnebezpečím, tím hůře, že theoretické i praktické hříč-\nky a skládanky Muchovy jsou českými oficielními kruhy\npovýšeny na umění prvního řádu. Bulletin městské\nrady pražské ze dne 10. listopadu m. r. oznamuje:\nMalíř Alf. Mucha, jenž pracuje na Slovanské epopeji,\nupozornil, že by se mělo pamatovati na budovu pro\nni při úpravě Malé Strany nebo Letné. Stavebnímu ú-\nřadu uloženo, aby společně s autorem nalezl vhodné\nmísto.\" Umění Muchovo rozhodněnezasluhuje po-\nzornosti jež odepřena jest uměleckým duchům mno-\nhem větším. Též Umělecko-průmyslové museum vy-\nšlo vstříc p. Muchovi a pořádá ve svém obvyklém zim-\nním cyklu jeho přednášky, čímž snížilo odborný ráz\nsvých podniků na úroveň podprůměrného diletan-\ntismu.\n\nVilém Dvořák."}, {"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[151]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.35", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 904, "texte": "Skupina Výtvarných Umělců pořádala dne\n28. ledna v Obecním domě města Prahy\npřednášku dra V. V. Štecha novém ná-\nzoru ve výtvarném umění\". Přednášku na-\nvštívilo 250 osob.\n\nNová Secesse\npořádá v březnu grafickou výstavu spojenou\ns výstavou sochařských prací. Práce mohou\nbýti zaslány nejdele do 18. února na zasí-\nlatele Nové Secesse Marzilliera] '&l Comp.,\nSchóneberg. Jednatelství Nové Secesse, Ber-\nlin-Steglitz, Miquelstrasse 7a. Telefonní úřad\nStegl. 2699.\nVyobrazená Keramika byla dle návrhu\nPavla Janáka a Vlastislava Hofmana pro-\nvedena firmou Rydla Thon, Svijany-Po-\ndolí.\n\nKnihy redakci zaslané.\nNákl. K. Neumannové: W. Pater,\nDojmy a myšlenky Maria Epikurejce. - G.\nFlaubert, Paměti bláznovy. F. Adámek,\nKr. Vinohrady: Jiří Karásek ze Lvovic,\nPosvátné ohně. H. Rebeli: Ďábel u ta-\nbule. Díl 11. Eherechts-Bibliothek,\nBudapest: Dr. Ernest Gero,FreieCivilehe\ngeschiedener Ósterreicher in Ungarn."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c024", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c024", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "140", "page_fin": "141", "image_debut": 24, "image_fin": 25, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.1", "titre_corps": "Gotické kachle v Museu města Prahy.", "titre_sommaire": "Gotické kachle v Museu města Prahy.", "signature_source": "O. Gutfreund", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 24, "page_imprimee": "140", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.24", "debut_caractere": 103, "fin_caractere_exclue": 1742, "texte": "Gotické kachle v Museu města Prahy.\n\nStanovisko, jaké zaujímáme dnes k lido-\nvému uměni, liší se podstatně od stanoviska,\ns kterého bývalo posuzováno od generaci\npředchozích. Nehájíme naprostou původ-\nnost lidového umění a jeho prvků, nýbrž\nhledáme spíše způsob, jakým chápal umělec\nformovou mluvu určitého slohu a co z ní\nstvořil; nacházíme velikost českého lidového\numění spíše v dokonalosti, k jaké po svém\npřivedl jednotlivá slohová období, a ještě více\nv hlubokém citu, který se projevuje i na trak-\ntování každého detailu. Je to cit jak pro zo-\nbrazený předmět, tak i pro dílo jako umě-\nleckou věc o sobě.\nPro stanovení ducha národa je důležito\nuvědomiti si, které slohy byly českému člo-\nvěku nejbližší; díváme-li se na historický sloh\njako na projev cítění a světového názoru\nepochy můžeme dobře vyvoditi z poměru,\njakým se náš člověk stavěl k určitým slohům\na slohovým obdobím, jeho založení a jeho\nmyšlenkový vývoj. A tu vidíme, jak nejprve\nsilně tíhnul celým svým názorem k cítění\ngotickému. Myšlenka gotická se svou ab-\nstraktní formou vycházející z výrazu a pod-\nporující dramatickou akci fabule dobře\nodpovídala přemítavému a nábožensky za-\nnícenému duchu českého člověka až do\nšestnáctého století. Vedle toho výrazové pro-\nstředky gotiky vyhovovaly vypravovací vášni\nprimitiva. Je to až stupeň jisté žvavosti, s ja-\nkou vypravuje s největší obrazotvorností nej-\nrůznější oblíbené příběhy. Renaissance u nás\njinak vykazuje sice prvky specificky české,\nale neznamená v umění lidovém, kde umě-\nlec byl opravdu představitelem lidového cí-\ntění, pro vzestupný vývoj celkové myšlenky\nrenaissanční vlastně ničeho. Byl to spíše zase"}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "141", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.25", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2283, "texte": "barok, který svým pathosem a vzrušenou\nposou alespoň předstíral náboženské zaní-\ncení a který proto byl chápán.\nKachle zde reprodukované pocházejí z Mu-\nsea města Prahy, kde je celá sbírka podob-\nných destiček s thematy náboženskými i pro-\nfánními, jako je Navštívení Panny Marie,\nZvěstování, postavy svatých, Herkules a Om-\nphala, Adam a Eva, tři Husité, klání atd.\nNa kachlíku pražském, zde vyobrazeném,\nlze sledovali, jak suverénně umělec ovládal\nvyjadřovací prostředky gotiky; je to důkazem\núplného vžití se do ducha slohu, když výraz\nplně odpovídá vyjadřovacím prostředkům a\ntvoří s nimi nerozlučitelný celek. Tak je to-\nmu i zde, ačkoliv čistě plastickou hodnotou\ntyto kachlíky nijak nevynikají, což lze omlu-\nvili způsobem rozmnožování, totiž formo-\nváním z primitivních hliněných kadlubů, tedy\nzpůsobem, který nepřipouští užívání velikých\nvýškových kontrastů.\nTvárným elementem je zde v první řadě\nlinie, plastika má úlohu spíše jen popisnou.\nPostavy nejsou myšleny v prostoru, přes to\nale prostorově, to jest, každá jednotlivá\nfigura představuje objem ne tedy plochu\nkterý ale není ničím vázán k ostatnímu\nprostoru. Tyto objemy nejsou vytvářeny\nplastikou, nýbrž obrysovou linií, která vzá-\njemným překrajováním a übíháním ze pře-\ndu do zadu naznačuje kulatost objektů.\nKomposice je držena v ploše reliefu, pohyb,\nkterý souvisí na konec přece jen s cítěním\nprostoru, je převeden do plochy rovnoběžné\ns plochou pozadí. Nejpatrnější je toto sve-\ndení pohybu z několika výškových vrstev\ndo jedné na reliefu svatého Jiří, kde rytíř\nzabodávající kopí do draka nenaklání se\nku předu, tedy ve směru pohybu, ale na\nstranu do plochy. Toto plošné řešení a\nzákony, jež z něho vyplývají, jsou dány tech-\nnikou vyrobení, a bylo by snad poněkud\nodvážné, mluvili zde o vyspělé vůli vytvořili\nze stylových formálních důvodů tvar abstra-\nhující od skutečnosti.\nSrovnáme-li ale tyto destičky s reliefy re-\nnaissančními (českými), vidíme, jakse později\nzákony formy uvolnily a umění reliefu kle-\nsalo dvěma směry. Buď se zachoval zákon\no udržení reliéfní plochy na úkor představy\nprostorovosti, nebo snaha o prostor a před-\nstavu skutečných objemů - zapomínajíc, že\nse zde jedná o prostor a plastiku zdánli-\nvou- zničila představu plochy, která je\npodstatou reliefu. O.Gutfreund.\n\nO. Gutfreund."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c025", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c025", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "141", "page_fin": "141", "image_debut": 25, "image_fin": 25, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.2", "titre_corps": "K vyobrazeným emailům.", "titre_sommaire": "K vyobrazeným emailům.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 25, "page_imprimee": "141", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.25", "debut_caractere": 2285, "fin_caractere_exclue": 3559, "texte": "K vyobrazeným emailům.\nDva emaily, jež dnes v přílohách repro-\ndukujeme, byly ve sbírkách barona Vojtěcha\nLanny a byly prodány dražbou roku 1909\nu Rud. Zepka v Berlíně za neobyčejné sumy.\nJsou dobově i technicky od sebe velmi vzdá-\nleny. Skříňka reliquiová jest ze XII. až XIII.\nstoletí a výrobek limogeský. Je zhotovena ze\ndřeva a obložena měděnými deskami, zdo-\nbenými barevným jamkovým emailem; tělo\nKristovo, hlavy P. Marie a Jana, hlavy an-\ndělů a postava světice na víčku jsou plně\nmodelovány a nasazeny. Barevná škála: po-\nzadí tmavomodré, oživené pestrými roset-\ntami, kruhy a rozvilinami v bledé modři,\nzeleni, červeni a žluti; na okrajích zelené vl-\nnovky s červenými body. Architektura a rou-\ncha postav jsou jemně ryty. Skříňka byla na-\nlezena v Praze (podle tradice na Betlém-\nském náměstí) a do sbírky Lannovy dostala\nse z pozůstalosti rytíře Neuberga. Skříňka je\n32 cm. vysoká a 16 cm. široká. Druhý email,\nJidášův polibek, je malba smaltová na mědi,\npůvodu též francouzského, z2. polovice XV.\nstoletí (rozměry 25*5X23*5 cm.) a je při-\npisována markýzem de Vasselot, jenž zpra-\ncoval zejména emaily v Louvru a ve sbírce\nDutuitově, neznámému jinak mistru Mon-\nvaerni. Barvy neobyčejně zářivé jsou: hlu-\nboká modř, purpurová, fialová, zelená a sytá\nokrová žluť."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c026", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c026", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "142", "page_fin": "143", "image_debut": 26, "image_fin": 27, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.3", "titre_corps": "J. S. Machar: Barbaři, Pohanské plameny, Apoštolově.", "titre_sommaire": "J. S. Machar: Barbaři, Pohanské plameny, Apoštolově.", "signature_source": "Frant. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 26, "page_imprimee": "142", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.26", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 54, "texte": "J. S. Machar: Barbaři, Pohanské pla-\nmeny, Apoštolově."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "142", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.26", "debut_caractere": 70, "fin_caractere_exclue": 3751, "texte": "Obsahy Macharových básní jsou jakési\nkresby dějů a postav. Methoda, kterou se\npředvádějí, jest co možno nejexaktnější (jeví\nse zejména ve zmíněných již přídavných čá-\nstech, psychologiích, popisech atd.), zajisté\nvlastnost, která by měla velikou cenu v hi-\nstorické vědě, ne však v básni. Místo po ex-\naktnosti toužili bychom při básníkovi po\nobjektivnosti. Aby z dějů a existencí nečinil\nzáznamy pro chvíli, ale nalézal v nich vlast-\nnosti platné pro všechen čas a prostor, určené\nk nezahynutí a nezmizení, a z nich stvořil\nobjekt znovu, nadřazený, snad absolutní.\nAby tvořil heroické postavy a činy, mythy,\nbožstva a náboženství; aby tvořil trvalé po-\ncity daleké nálad, rozmarů a osobních stavů.\nBáseň jest přílišnou abstrakcí lidské mluvy,\nnež aby snesla zatížení pouhou syrovou\nhmotou. Machar působí jedině obsahem.\nJedině tím, že předvedený fakt začíná a končí,\nže roste nebo klesá jeho síla, také začíná,\nkončí, stoupá, svažuje se ale bez nejmenší\nsoučinnosti vyprávěče napětí básně. Autor\npřenechává svůj jazyk mluvě fakt, obsahů,\ndává se do jejich služeb, nevládne jimi. Jeho\nčinností jest jen, že je vybral a zveršoval.\nStejně tomu tak jest při tvoření nadřazených\ncelků: knih, cyklu. Jednotlivé básně jsou řa-\nzeny prostě vedle sebe. Octnou-li se udá-\nlosti k sobě v nějakých vztazích, octnou se\ntak svou podstatou, ne zásluhou zapiso-\nvatele. Vznikne-li pak jako konečný výsle-\ndek v mysli čtenářově vědomí prostičké hi-\nstorické kausality nebo nějaké tušení osudo-\nvosti, pak jest to opět zásluha historií, ne\nvšak autorova umění. Básníkova spolupráce\njest všude minimální. Tak se rozpadá celá\nmyšlenka velikého díla v jednotlivé neumě-\nlecké částečky. Nebof, nestvořil-li autor umě-\nlecká díla v jeho prvcích, o čemž jsme ihned\npronesli pochyby, nestvořil dílo ani zamý-\nšleným celkem. Neuvedl prvky, jedince, v pev-\nný dramatický poměr, nenechal je růsti ze\nsebe, rozvíjet se, klesat, nedal jim společného\nústředí ani vrcholu. Nestvořil oné kompo-\nsice, jež by je ovládla, spojila v jedno, pod-\nškrtla veliké, zatlačila malicherné, jež by\nnapiala všechny síly a to, co ve všech jed-\nnotlivostech zdálo se zbytečným, ukázala\nnutným, co zanikalo jako málo patrné, vy-\nzvedla monumentálností celku. Jediné po-\njítko těchto veršů, jak řečeno, jest obsah. Ale\njaký obsah by to musel býti, aby nahradil vše-\nchny umělecké nedostatky díla, nebo aby-\nchom na ně aspoň zapomněli! Jak by nás\nmusel zcela strhnouti, nadchnouti, naplniti.\nAvšak obsahem Macharových děl jest pouhý\númysl, vzdělávací tendence, upozorňování\nna jakási fakta, obrana jedněch, útočení na\ndruhé, vše, co nám jest nebo může býti od-\nlehlé, ba i cizí.\n• Plyne tedy z druhé části našeho soudu,\nže básně chtějí působiti jedině svými ob-\nsahy, že činnost umělcova jest v nich po-\ndružná. Dále, že neexistuje žádná kompo-\nsice celku, nějaká snaha o monumentalitu.\nDílo tedy může býti veliké pouze svým roz-\nsahem. Ale tímto, ať bude sebe větší, nebude\npřece dílem uměleckým.\nJest snad někomu podivno, že se neobí-\nrám obsahem Macharova díla. Mohlo by\nbýti namítnuto, že uměleckost jeho díla spo-\nčívá právě v tomto dějovém obsahu a vše-\ncko ostatní jsou maličkosti. Většina kritik\nse asi bude zabývati jen tímto obsahem. A-\nvšak: Tvůrčí činnost v slovesném umění spo-\nčívá v činnosli bájivé, v tom, že umělec vy-\nmýšlí a vytváří děj. Děj pak sám o sobě,\njakmile jest hotov, projeví se zároveň již jako\nforma vytvořená genetickými zákony. Není\nhranic ve zrození děje a formy. Ale u Ma-\nchara vidíme, že na dějích nepracoval, pouze\nje sbíral. Děj sám vždy existuje bez něho, má\ntaké již svůj zákonilý výraz, formu, byf ne-\nbyla literární (může na př. se jeviti jako a-\nnekdota, historický záznam, obraz a pod.)"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.27", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 204, "texte": "Děje takéfnikterak nejsou dílem Macharo-\nvým ani jeho majetkem, jsou nenové ao-\nbecně známé. Machar dodává jim pouze no-\nvou formu. A dokázati, že nikoli dobrou,\nbylo úkolem tohoto článku.\n\nFrant. Langer."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c027", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c027", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "143", "page_fin": "143", "image_debut": 27, "image_fin": 27, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.4", "titre_corps": "Miloš Marten: Cortigiana.", "titre_sommaire": "Miloš Marten: Cortigiana.", "signature_source": "Frant. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 27, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.27", "debut_caractere": 206, "fin_caractere_exclue": 1962, "texte": "Miloš Marten: Cortigiana.\n(Vydala Kamilla Neumannová.)\nFrant. Langer.\nMiloš Marien vydává po několika letech\nuplynulých od prvé knihy povídku zvanou\nCortigiana. Pokud nám dovoluje tato knížka\na vzpomínky na dřívější prosy, jakož i kri-\ntiky autorovy, učiníme si obraz o Martenovi\ntakovýto: Marten jest předně a jedině milov-\nníkem podivnůstek, ať již obsahových či slov-\nních. Přítomná povídka dokumentuje tuto\npodivínskou náklonnost vším, od vypravo-\nvaného příběhu až po ornamenty epithet.\nTato náklonnost hraničí pak již se sběratel-\nskou vášní kuriosních obratů, úsloví atd. (ner-\nvosní plastika boků, rudé svlačce rtů). Celá\npovídka jest napsána pro podivnou obrazo-\nvou situaci, i jednotlivé postavy a význam\njejich v povídce jsou určeny a vyměřeny\njejich zvláštností.\nProti takovéto literatuře - neboť p. Mar-\nten jest pouze částí celé družiny lze pro-\nnésti řadu námitek. Předně nebéře na sebe\nžádnou uměleckou zodpovědnost. Nemá pro\nsebe žádných vnitřních měřítek ani relativ-\nních ani absolutních, jakožto měřítko vnější\nklade pouze výlučnost, simulujíc tak ve vzta-\nhu k vnějšku každému soudu se vymykající\naristokratismus. Její působení děje se sug-\ngescí vzniklou sektářskými znameními a\nsymboly, ta jemností, kuriosností a obřad-\nností. Vše to děje se v kruhu mystiky ve smě-\nrech nahoru i dolů, opět na půdě, která po-\nstrádá vší kontroly nutnosti a oprávněnosti.\nAvšak tato literatura jest i po stránce mravní\núplně negativní. Nemiluje zdravé a silné, ne-\nmajíc zájmu pro jakýkoliv klad životní, na-\nlézá největší zálibu v tom, co jest ve stadiu\nničení, zničení i sebeničení a co se chýlí\nk rozpadu. Staví podivné místo přirozeného,\nnesrozumitelné místo harmonického. Nevy-\ntváří konečně nic, co by mohlo býti touhou,\nsnem, radostí člověka."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c028", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c028", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "143", "page_fin": "144", "image_debut": 27, "image_fin": 28, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.5", "titre_corps": "J. Karáska ze Lvovic Posvátné ohně.", "titre_sommaire": "J. Karáska ze Lvovic Posvátné ohně.", "signature_source": "Josef Čapek", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 27, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.27", "debut_caractere": 1964, "fin_caractere_exclue": 3632, "texte": "J. Karáska ze Lvovic Posvátné ohně.\n(Moderní bibliotéka, F. Adámek, Král. Vinohrady.)\n\nKdyž před lety u nás vystoupila tak zvaná\ndekadence, zdála se být proklamací hesla\nmodernosti, jakoby do sebe pojala všechnu\nhloubku a složitost moderní doby; našla se\nmoderní psyche, moderní pohlaví, zlo a pád\nlidstva, raffinement kultury, morální únava,\na vše to platilo za moderní obsah života.\nPozději přebyla z ní již jen zvýšená citlivost,\nútěk ze života, jen marnost, odříkání se svě-\nta, osamělost, výlučnost a nicota. Tvářnost\ntéto literatury se tedy během let pod vněj-\nšími vlivy příbuzné kulturní literatury častěji\nobměnila; ale i přes tyto modifikace my-\nstiky, magických elementů, hnusu z pohlaví\na p., zůstala její myšlenková povaha vzhle-\ndem k současnému životu stále negativní.\nVážné a pravé umění stojí vždy k životním\na myšlenkovým obsahům své doby v po-\nměru kladném, jsouc schopno je zmáhati a\npotencialisovati. Umění, jež před životem\nprchá a jež celým svým založením k němu\nstojí v negativním poměru, vyznačuje se tak\nsvou slabostí a naprostým nedostatkem slo-\nhotvorné síly; a právě v této základní ne-\ngativní složce dekadentní literatury leží pří-\nčina jejího dohledného zániku, její život\nmůže být jen uměle prodlužován injekcemi\ndráždivých výtažků, vytěžených z nánosu u-\nměleckých kultur, avšak tato omlazovací čin-\nnost je přece jen konečná. Pokud vychází\nz volného vkusového výběru, z estétského\nmanipulování s vhodnými obsahy minulých\nkultur, zdají se být její možnosti dosti široké;\njakmile však při tom narazí na požadavky\nslohového vytváření formy, stane se takový\nnáraz churavému organismu tohoto umění\nsmrtelným. Tak zrovna v nedávné době ho-"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "144", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.28", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2380, "texte": "velo si jedno období v dráždivé hře s mo-\nrálními pojmy; toto období však rychle pře-\nšlo a po něm zůstala jen literatura, jež se na-\npiala k jisté klassičnosti; a v tom okamžiku\nse dekadentní literatura, která před tím byla\nještě živým, dobově mravním symptomem,\nstala literaturou mrtvou.\nDobrým příkladem takového rozkladu je\ni kniha Karáskových novel. Není to už per-\nversní kvásek prvních básní, ani estétsky ne-\nplodný kult krásy, ani okázalá zrůdnost ma-\ngie a mystika pozdějších románů; vše se zde\nztrácí v nejistotách a bezúčelnosti: autor\nbloudí po mrtvé historii a chápe se starých\nlegend, poskvrní je zkaženou fantasií a opět\nje opouští nepřemyšlené, jalové a prázdné.\nTuto prázdnotu pocítíme tím silněji, když si\nuvědomíme methodu práce, jež je vlastně\nnedočkavým spěchem vzbuditi u čtenáře do-\njem formové síly. Děj je halen do luxusní\nsložité dekorace destruktivní nalíčené plasti-\nky vášní, magických elementů a předstírané\nmystiky. Takové veliké rozmachy jsou ale\nv nepoměru s bájnou a tvořivou hodnotou\ndocílených výsledků; tato je vzhledem k dneš-\nním předpokladům myšlenkového stavu\ndoby naprosto neživotná a bez vnitřní prav-\ndivosti. Osobní citový poměr autorův k ně-\nkterým úkazům minulých kultur zde nic ne-\nzachrání, tím méně když je zase zapřen ne-\ndobovou passionální psychologií. Tak i\nvšechny silné námahy neskromného pře-\npychu jazykové výpravy vyzní na prázdno\na falešně a nezakryjí základní nedostatek\ntěchto příběhů: našemu dnešnímu cítění\nvzdálenou libovůli, jež popírá vůli k upřím-\nnému obsahu a výrazu, který by nám byl\ntak blízký, že bychom se s ním mohli sto-\ntožniti a že bychom mu uvěřili.\nSnaha po zdání formové síly a plnosti ne-\nvychází z nijakých podnětů ideových, nýbrž\nčistě praktických a technických; dostavuje se\nvždy u případů takové literatury, jež je od-\nkloněna době z důvodů kulturně eklekti-\nckých. Takový odklon nastává tehdy, kdy\nnásledkem negativního poměru k životním\na myšlenkovým obsahům doby fabulační\nslohotvorná činnost je v stavu naprosté pas-\nsivity. Čistá fabulace nese v sobě vždy tvárné\nschopnosti a předpoklady jisté myšlenkové\nkonstrukce, jež je podstatnou složkou formy\na jež se projevuje v uměleckém díle jakožto\nprincip pohybový. V opačném případě\ntento pohybový princip schází aje z důvodů\nartistních technicky nahražován třeba styli-\nstikou a hlavně zevním pohybem děje au-\nmělou vášnivoslí.\n\nJosef Čapek."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c029", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c029", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "144", "page_fin": "147", "image_debut": 28, "image_fin": 31, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.6", "titre_corps": "U příležitosti dostavby Obecního domu.", "titre_sommaire": "U příležitosti dostavby Obecního domu.", "signature_source": "V. H", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 28, "page_imprimee": "144", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.28", "debut_caractere": 2382, "fin_caractere_exclue": 3663, "texte": "U příležitosti dostavby Obecního\ndomu.\n\nNovostavba tato vyrůstala po několik let\npřed očima mladší, školou se vzdělávající\ngenerace architektů, kteří pojali předsevzetí\nhledati příklady moderních staveb a dospěti\ntím nejen se stanoviska odborné techniky a\ndovednosti (či lépe řečeno zručnosti, jež vždy\nomamuje), ale též se stanoviska uměle-\nckého k jistému názoru. Toto umělecké\nstanovisko, zprvu trochu nezvyklý pojem\nu porovnání s odbornými a cechovními vý-\nrazy staré generace architektů, vyšlých z aka-\ndemické školy pseudoklassické, jejíž jedině\nmožným důsledkem mohla být nákaza plané\nzručnosti a překotné machinace s architekt-\nskými stále opakovanými formami, toto sta-\nnovisko tedy zdálo se vždy býti jen soukro-\nmou záležitostí jednotlivce, odlehlou částí\nvlastního způsobu provádění a navrhování,\ntedy methody. Pro dnešní mladou generaci\nleží však pojem uměleckého původu, tvoření\nve složkách naprosto jiných než t. zv. kom-\nbinačních, kde prostě sestavují se přejaté\narchitektonické formy jen proto, aby poslou-\nžily k výzdobě stavby, vyrostlé nad půdo-\nrysem jakkoliv vzniklým. Takové příklady\nneobsahují formové jednotné zásady jak\nv půdorysu tak ve vnějšku, i vyciťováli jsme\ntento nedostatek tím silněji, když byly již do-\nkonce pomíchány slohově, což se nám zdálo"}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "145", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.29", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3764, "texte": "být vždy největším hříchem. Tak když se po-\nmalu počala usazovali na stavbách pseudo-\nbarokních zásad nákaza secessních detailů\n(třeba mezi mnohými jinými stylisované\nlistí), divili jsme se, jak je možno, aby ně-\njaký velice zručný a obratný architekt stavěl\nbudovy, jež mají tolik architektonických chyb\na jež jsou při tom všem velice nákladné a\nbohatě ozdobné, což je ovšem předností pro\nprvní dojem laika pozorovatele, ve skuteč-\nnosti však jen t. zv. „chytákem\". Čím je to,\nže některá budova třeba nemoderní je do-\nbrým uměleckým dílem i přes to, že i tu bylo\nbráno v pochybnost, může-li dílo nemoder-\nních prostředků býti ještě v pravdě uměle-\nckým, a proč vedle toho zase jiná budova\ns modernistickými detaily přímo se hnusí?\nje to právě pocit, že jim schází cosi z umě-\nlecké povahy architektů pseudoklassické ško-\nly, jako byli třeba Zítek a Wiehl.\nNěkteří z těch, kteří patří do předchozí\ngenerace, jsou dnes officielní, neodolali špat-\nným stránkám secesse, staví nádherné bu-\ndovy (nádherné ovšem jen co do počtu\nozdobností), nestaví však nikdy díla v pravdě\narchitektonická, upřímného výrazu a samo-\nstatného původu. Generace starší, jež této\npředcházela, jest prosycena aspoň jakýmsi\npevným názorem eklektismu klassických\nslohů. Základní a zásadní příklady dobré\narchitektury, jež hledala v Itálii, stávají se\nvšak přece jenom v rukou těchto učitelů\nmrtvým a nevžitým materiálem. Pocit toho\nnevžití právě přiváděl mladou generaci k po-\nznání, že existuje cosi, co je nutno kontro-\nlovali: totiž poměr jednotlivce nebo\njedné generace k příkladům, jež se jí v mládí\npodávají, tedy umělecký vztah, vžití,\nz něhož postupně bylo by možno a je nutno\ndospěti k uměleckému názoru kontra\nnázoru kombinačnímu, kde umění má býti\njen opakující zručností a virtuositou, kde\nvšak naprosto postrádá tvůrčích předčinů.\nPříkladů, jež by měly na názor nové archi-\ntektské generace vliv a účinek, však v Praze\nnebylo; byly tu spíše příklady odstrašující\nve stavbách předchozí generace: Reprae-\nsentační dům, Novostavba radniční, domy\nv Mikulášské třídě (hlavně onen sousedící se\nSynagogou), Vinohradské divadlo, Strojovna\nna výstavišti atd. Jsou to budovy založené na\nnaučených zásadách třeba barokních dispo-\nsicí; neostýchají se bojovati proti moderně,\nale kde již přijímají vnější slupku moderny,\npřijímají většinou vše nepotřebné a nepá-\nteřné, co nespolupůsobí na kostře budovy a\njejí formy; kostra zůstává pseudobarokní,\nmoderna, vlastně secesse pochybného pů-\nvodu je neorganicky přilepena na povrch.\nBývá to hlavně baroková secesse Ohma-\nnova. Celkový dojem stavby pak je nedů-\nslednost a nevážnost.\nVětší důslednost ve svém eklektickém ná-\nzoru jeví generace této starší, ze které vyšlo\nNárodní Divadlo, Zemské Museum atd., zde\nbylo možno držeti se pevných svazků archi-\ntektonické vědy, jež učila přejímaných forem\naspoň správně a zákonně používati. Po roz-\nruchu českorenaissančním, kdy hraní si s ná-\nrodopisným materiálem zdálo se být něčím\nvelice důležitým a podstatným, nastává prá-\nvě vliv poloviční moderny. Avšak tento roz-\nruch panuje ještě skoro dnes; pěkným pří-\nkladem je Repraesentační dům, který byl\nv konkurenčním návrhu luštěn ve slohu če-\nskorenaissančním, jakožto národním, kte-\nrý však byl dokončen v Ohmanovské ba-\nrokní secessi.\nJe tu největší nejistota tvoření, protože na-\nprosto tu schází umělecký názor jednotící\nprvky počinů tvoření, schází logické vymý-\nšlení a citové ovládnutí nových forem. Tak\npovstává za prvé směs všeho možného for-\nmálně přejatého z příkladů starých i moder-\nních (ovšem jen relativně, jako třeba z umění\nOhmanova); za druhé neupřímnost samo-\nstatného projevu, jenž má vždy být podmí-\nněn uměleckým pojetím jednotné tvorby; za\ntřetí schází skromnost výrazu, jež se vždy\nv kladných příkladech projevuje formovou"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "146", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.30", "debut_caractere": 42, "fin_caractere_exclue": 1781, "texte": "ekonomií. Vzniká opak, přecpání, neurov-\nnané hromadění dekoračních detailů a bur-\nleskní, nevážná, nejednotná a nemonumen-\ntální architektura. Takovéto hromadění de-\ntailů povstává nejčastěji neorganickým ově-\nšováním jich na hlavní složky budovy; při-\nchází ponejvíce v řešení interieurů, kde se\npak stýkají různé materiály nečlánkované,\nformově nedořešené, jež začasto slouží jako\nzáplata několika motivy stylisované zeleně,\ndestiček atd.Bezkosfemé kupení detailů bývá\nvždy příznakem díla, jež nemá jednotícího\nnázoru, který by ovládl a nepřipustil náhod-\nnosti nápadů a vtipů zbylých z kreslířské\npraxe. Tento systém třpytnatého illusionismu\nodpovídá ovšem dobře úmyslu překvapovati\nmnožstvím, bombastickou bohatostí en gros,\nkterá nejsnáze může odvrátiti pozornost di-\nvákovu od celkové formy a umělecké idee\nbudovy, jíž jest onen v podstatě holý orga-\nnismus, jevící se na zevnějšek jednoduchou\njasností i při nejboiiatší členitosti, jak doka-\nzuje množství historických příkladů.\nMluvíme-li o pocitu, jakým na nás působí\nbudova Repraesentačního domu, je nutno\nnejprve zmíniti se o dojmu zvláštní neklid-\nnosti, který v nás vzniká, porovnáváme-li\ntuto stavbu s jejím okolím; překvapuje, jak\npřímo demonstruje svou lehkověrnou ná-\npadností a jak mnoho obsahuje vtipů a ná-\npadů kancelářské práce. Je to hotová kul-\nturní mýlka v prostředí dvou znamenitých\nbudov na Josefském náměstí, jež jsou samy\no sobě slohovými kontrasty, ale jež se plně\njednotí ve svém monumentálním výrazu.\nJednou z nich je gotická Prašná brána, pří-\nklad nákladně a bohatě zdobených ploch,\ndruhou je empirová Celnice, bývalý klášter\nHybernů, s naprosté jednoduchosti\nas ušlechtilou prostotou architektonického\nčlánkování.\nMladá generace, jež vyrůstala, když se"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "147", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.31", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1460, "texte": "u nás v Praze rozvinovala efemérnost sta-\nveb posledního desítiletí, po zkušenostech a\nprozkoumávání těchto prací, jež měly by vý-\nvojově vlastně býti příkladem, vrací se ku\nstadiu vůle poznávací zásadnosti, jež je spo-\nlečná a konstantní všem slohům a je po-\nkud možno zjistitelná a příbuzná tušenému\npocitu a názoru moderní architektury, jež\nzůstává ideálem.Takto je nucena samostatně\na bez domácích vlivů počíti s problémem ja-\nkéhosi očistného a korrigujícího poznávání,\njež by aspoň dočasně nahradilo onu theorii\nSemperovského klassicismu, vykládaného\nna technické škole. Poznatky Wagnerových\npředpokladů, jež kdysi nacházely dosti stou-\npenců, mladých českých žáků moderní ar-\nchitektury, kteří studovali ve Vídni, mají-li\njiž podružný význam, přece aspoň přinesly\nsklonnost k očistě od pseudoklassicistního a\nsecessního bezvládí. Umělecký názor a z ně-\nho vzniklé předpoklady smyslu moderní ar-\nchitektury jsou nutný tou měrou, jako jsou\nzbytečny příklady pražské officielní architek-\ntury. Nové generaci architektů moderních\nsnah může býti výhodou alespoň to, že měla\nv době a v prostředí modernistního hnutí\npříležitost ztráviti a zkontrolovati některé\nvýsledky, učiti se z bezvládnosti secessního\nobdobí skromnosti výrazu, ekonomii a po-\nměru dekorace k organismu architektury.\nJinak ale pseudoklassicistní skupina archi-\ntektů dotčených pseudosecessními vlivy roz-\nhodně nemá významu pro moderní archi-\ntekturu a nemá rovněž tak žádných žáků.\n\nV. H."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c030", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c030", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "146", "page_fin": "146", "image_debut": 30, "image_fin": 30, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.6.1", "titre_corps": "Fronta Representačního domu města Prahy.", "titre_sommaire": "Fronta Representačního domu města Prahy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 30, "page_imprimee": "146", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.30", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 40, "texte": "Fronta Representačního domu města Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c031", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c031", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "146", "page_fin": "146", "image_debut": 30, "image_fin": 30, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.6.2", "titre_corps": "Stará Celnice (bývalý klášter Hybernů).", "titre_sommaire": "Stará Celnice (bývalý klášter Hybernů).", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 30, "page_imprimee": "146", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.30", "debut_caractere": 1783, "fin_caractere_exclue": 1822, "texte": "Stará Celnice (bývalý klášter Hybernů)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c032", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c032", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "147", "page_fin": "149", "image_debut": 31, "image_fin": 33, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.7", "titre_corps": "Užitečnost uměleckého průmyslu.", "titre_sommaire": "Užitečnost uměleckého průmyslu.", "signature_source": "Pavel Janák", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 31, "page_imprimee": "147", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.31", "debut_caractere": 1462, "fin_caractere_exclue": 3725, "texte": "Užitečnost uměleckého průmyslu.\n\nBylo zajisté pozorováno, že směr Umě-\nleckého Měsíčníku, který obrací se pronikavě\nk samotným a nejpřímějším důvodům umě-\nní, věnuje dosti sil i místa t. zv. uměleckému\nprůmyslu; protože pak umělecký průmysl\njest dle dosavadní jeho povahy jistým luxem,\nkterý si denní život z umění pořizuje a který\njest jakýmsi vedlejším zaměstnáním umění,\nzdálo by se, že mezi výbojnou cestou Mě-\nsíčníku a mezi zabýváním se drobnou kera-\nmikou zeje velká nesrovnatelná vzdálenost.\nSkutečně umělecký průmysl a umělecké ře-\nmeslo jest ve srovnání s druhými výtvar-\nnými uměními mnohem více zatížen svět-\nským a materielním podílem ze všedního ži-\nvota než malířství, sochařství i architektura;\narchitektura, která jest mu nejbližší, neboť jest\ns ní téhož rodu, vázána jest sice také k pod-\nnětům života, ale vychází z jeho větších, trva-\nlejších ai duchovnějších souhrnů (na př. z ná-\nboženského kultu, z bydlení jedinců a náro-\ndů, z oslavy činů), kdežto umělecký průmysl\nsouvisí s významem menšími a jaksi hmot-\nnějšími okamžiky života (nádoby, šperk,\nhračky).\nZ tohoto stanoviska pak jsou tedy umě-\nlecký průmysl a předcházející mu umělecké\nřemeslo vůbec kdykoli a kdekoli duchově\nméně svobodným a materiálně více zatíže-\nným uměním; proto trvale nebyl nikdy vlast-\nním polem a cestou pro myšlenkové pohyby\numění, ale spíše vždy žil z hotových zásob\numění. Novodobý a vlastní umělecký prů-\nmysl, který byl teprve v posledním století\nstvořen a vystřídal rozptýlené a zvláštní ce-\nchovní celek netvořící umělecké řemeslo\npředcházejících století, má ještě další pova-\nhový rys, který svobodnost jeho umění za-\ntěžuje. Jestliže dříve umělecké řemeslo žilo\njako nezávazné dobrovolné umělecké za-\nměstnávání se účelovými podněty, postavilo\n19. století současnému umění přímý kladný\npožadavek, že musí se drobnými potře-\nbami denního života, a sice všemi, nikoli\ndle vlastního výběru a záliby, zabývat a je\ntvořit. Mateční příčina, z níž umělecký prů-\nmysl 19. století se zrodil, není tedy vnitřní a\numělecká, že by umění se rozrůstalo v no-\nvou větev umění, ale spíše sociálně kulturní\npovahy, idea reformy bydlení, kterou demo-\nkratisace osvěty a humanita přinesla a\nk ostatním novodobým ochranným a lidu-\nmilným sociálním opatřením připojila; není"}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "148", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.32", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3858, "texte": "zde skutečně omylu: vkusné bydlení jest spí-\nše požadavkem, předpisem, radou, názorem\nkulturní hygieny než posunem umění 19. sto-\nletí, jest spíše žádaným konsumem života\nnež výsledkem umění. Umění však nevzniká,\ni kdyby bylo sebe více žádáno, není-li v něm\nsamém pudu a příčin k růstu, jako naopak\nroste v nové větve i proti vůli poměrů, má-li\njen obsahy, jež chtějí být vysloveny. Tyto\nzde pronesené výroky nechtějí nikterak smě-\nřovati proti dobrotě a sociální blahodárnosti,\no niž se myšlenka uměleckého průmyslu\nopírá; nechtějí brati také v pochybnost po-\nvzbuzující význam objednávky dávané vý-\ntvarnému umění; má jimi skutečně býti jen\ncharakterisována povaha a poloha uměle-\nckého průmyslu v uměních. Jsou tím dobře\nvysvětlitelný dosavadní výsledky uměleckého\nprůmyslu: poněvadž v jeho vzniku přede-\nvším byla úloha, a to ještě dříve než umění\npocítilo potřebu vyjádřili se na ní, kdežto\núvahy, jak vytvářeli, dostavovaly se teprve\nmezi započatou již prací. Proto hlavním\nrysem děl uměleckého průmyslu z dob jeho\npočátků (před 15 lety i později) jest deko-\nrování: nebylo tehdy ještě ani zásob forem\nani zkušeností o vytváření, t. j. slohu, který\nby byl dovedl dané úlohy rozřešili, a tak\numění nezmáhalo trojrozměrně hmotu ani\nfunkci předmětů, nýbrž rozvíjelo se namnoze\njen jako dvojrozměrné zdobení ornamen-\ntální na povrchu předmětů (přírodní slyli-\nsace, Olbrich, Christiansen); za to obíralo se\ntoto dekorující umění všemi úlohami se\nstejným zájmem a stejně snadně. Lze však\npozorovali, že toto rozšířené zaměstnání\numění již záhy přineslo jakési užitky: hro-\nmadily se zkušenosti a zásoba výrazových\nprostředků, rostl podíl umělecké činnosti,\nkterá ze své podřazenosti víc a více vyrůstala\nna činnost vlastních pohybů; možno mluvili\npak již (u vídeňské skupiny J. Hofmanovy)\no dekorativním slohu, ledy o jisté logice a\nzásadách třeba velmi skromných a nehlubo-\nkých, ale existujících již proti dřívějšímu pou-\nhému zdobení. Náš zájem k uměleckému\nprůmyslu jde ještě dále v tomto směru: vý-\ntvarná stránka předmětu má pro nás pře-\nvahu nad stránkou účelu a podnětu před-\nmětu. Aby bylo jasno: přesunutí zájmu k vý-\ntvarné stránce neznamená negaci účelu a\nneznamená snahu tvořili věci neúčelné,\nnýbrž značí, že umělecký zájem vyrosil o to-\nlik, že nechce již uměleckému průmyslu jen\nsloužiti a z povinnosti tvořili lampy, šperky,\nkalamáře, protože to chce potřeba života,\nale že z vlastní a vnitřní potřeby tvoření, ni-\nkoli jen pro sociální dobro a příkaz, roste\ndrobné umění v doplňku a souvislosti s ostat-\nním uměním. Dříve tedy používalo se umění\nk vytvoření polštáře, šperku ald., nyní tvořící\numění používá příležitosti koflíku, podnosu\nald., aby se vyjádřilo. Jest totiž třeba umění,\nkteré vedeno jest vědomě vůlí k tvaru, aby\nnové objevivší se pocity tvarů a poměrů co\nnejšíře uskutečnilo a vyzkoušelo v řadě sku-\ntečností a ve všech obměnách, aby byla\nzjištěna hodnota a pravdivost tvaru; také\nnestačí uskutečnění v jednom materiálu:\ntvar, má-li být podstatnou součástí pro slo-\nhovou skladbu, musí býti zčištěn až do ab-\nstrakce, t. j. až do poslední jeho podstaty,\nkterá platí ve všech materiálech (dřevě, skle,\nkameni ald.) a má schopnost odolávali a\nzdolali formově všecky tyto materiály bez\nvyjimky. Tak staví se tato výtvarná činnost\nv drobném umění na pomoc architektuře:\npředpracovává ji a doplňuje její zkušenosti;\njestliže architektura vyjadřuje plasticky jisté\nvelké celky a složitější setkání sil, poskytuje\nsvícen, mísa, konvice příležitosti jedno-\nduchých dramatických situací, akcí a obje-\nmů, na př. obsahování, objímání atd., jež\nvesměs podávají možnost uskutečnili náš\nkubický názor o hmotě a objemu hmoty.\nProto nebude se loto drobné umění, které\ntvoří drobné umění pro umění, obírali\nvším a zajímali se o všecky úlohy, jež dří-\nvější umělecký průmysl přijímal poslušně za\npovinnost rozřešili. Jeho tvoření obrací se"}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "149", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.33", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 586, "texte": "tam, kde uměni cítí potřebu tvořiti a kde\numělecký průmysl může býti jemu užiteč-\nným. Snad celá řada úkolů zůstane třeba\njen dočasně tímto drobným uměním ne-\npovšimnuta; naopak zvýšený interes obrátí\nse dočasně spíše vždy k určité oblasti, která\nmůže být pro poznání umění nejužitečnější.\nV tomto ohledu bude se řaditi k svobodě\npočínání malířství a sochařství: bude tvořiti\nsi tvary dle nových představ, nikoli dle po-\nptávky trhu, jak je založen umělecký prů-\nmysl, a bude přicházeti obchodem v majetek\nkupců především pro svoji výtvarnou stráň-\nku jako obrazy a sochy.\n\nPavel Janák."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c033", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c033", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "149", "page_fin": "149", "image_debut": 33, "image_fin": 33, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.8", "titre_corps": "Výstava spolku Verein deutscher Künstler in Böhmen.", "titre_sommaire": "Výstava spolku Verein deutscher Künstler in Böhmen.", "signature_source": "L. Šíma", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 33, "page_imprimee": "149", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.33", "debut_caractere": 588, "fin_caractere_exclue": 3425, "texte": "Výstava spolku Verein deutscher\nKünstler in Böhmen.\nL. Šíma.\nv\nPro německé umělce z Cech je velice pří-\nznačná jistá hravost, nevážnost, a hlavně\nbázeň, s jakou obcházejí a utíkají se přede\nvšemi naléhavými otázkami a vážnými ú-\nkoly, jež přineslo nové umění; také tato vý-\nstava nevykazuje mnoho kladného, kde by\nbylo možno zjistit aspoň nějaké, byť pro-\nzatím třeba jen nedokonalé, ale přece po-\nctivé resultáty hlubšího pochopení a oprav-\ndového přimknutí k těmto těžkým a pro\numělce tak důležitým a významným úkolům,\njež na ně, nechtějí-li již zůstat stranou od\nvšeho přirozeného vývoje, klade nové umění.\nJeden z deseti sálů této výstavy je věno-\nván třem znejpokrokovějších: A. Ascherovi,\nE. Adlerovi a V. Hablikovi; přihlédneme-li\nk nim blíže, shledáme, že i přes značné in-\ndividuelní rozdíly mají cosi společného; totiž\nopětně onu základní chybu společnou jejich\nostatním krajanům, súčastněným na této\nvýstavě. Je to zase nedostatečné pochopení\na uvědomění si úloh, které se podjali řešiti,\na z toho vyplývající nedůslednosti, vědomé\nokliky a naprostá komplexnost a nejasnost\nv nazírání i ve vytvořeném díle. Nejdále\nz nich je Ascher, který nejvíce těží z nových\nmalířských vymožeností a částečně i z Greca,\ncož se mu ale nedosti podařilo. Je to úkolem\nnad jiné těžkým, užiti nového uměleckého\núsilí po formě právě u portrétu, když je ještě,\njak je tomu u Aschera, neseno způsobem\nexperimentálním; proto není dobře možno,\nkdyžtě řeší hlavní části plochy tvarově a\ns jistou snahou po odhmotnění, dojiti lo-\ngicky k hmotné červeni rtů a k naturalisti-\nckému promodelování třeba očí nebo nosu.\njeho nemístná detailnost škodí také i vysta-\nvenému Zátiší. E. Adler není ucelen a dosti\nsoustředěn; do obrazu Susanny vkládá\nmnoho prvků Teschnerovských, jakýchsi lí-\nbivých sentimentalit, kdežto vlastní děj není\nnaprosto vyřešen, ani zdůrazněn v celkovém\nrozvrhu; výjevu schází drastičnost, kontra-\nstování a dramatický děj rozvinutý v pře-\nhlednou a jasnou komposici. Stejně tak je\ntomu iv obraze Ukřižování; u obrazu Blá-\nzen je nápadnou jistá německá sensuelnost\na sklon k symbolisování, která tento obraz\nzařazuje kamsi jinam než oba předešlé. Ja-\nkousi symbolickou náladu vykazují také\nobrazy V. Hablika; mají vyjadřovati cosi\njako zasnoubení a sblížení umělcovo s pří-\nrodou, ale dosud se mu naprosto nezdařilo\nnalézti pro jeho pocity, jako je nadšení, bá-\nzeň a zbožnění, také vhodnou formu.Tako-\nváto zdánlivá virtuosita širokých barevných\nskvrn, ve kterých je mnoho zbytečného a\nvše libovolné, prozrazuje hned, že mu do-\nstačuje dosud volná, nedomyšlená impro-\nvisace, první nadšení dilettanta.\nKars vystavuje kresby nejrůznějšího umě-\nleckého původu, jež dokumentují co nejsil-\nněji zmatenost a složitost jeho úmyslů, neboť\nse pohybují od Rodina k Dongenovi a zase\nke karrikatuře, takže nikdy nevíme, co jimi\nchtěl vyjádřiti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c034", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c034", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "149", "page_fin": "150", "image_debut": 33, "image_fin": 34, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.9", "titre_corps": "Přednáška Alfonse Muchy.", "titre_sommaire": "Přednáška Alfonse Muchy.", "signature_source": "Vilém Dvořák", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 33, "page_imprimee": "149", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.33", "debut_caractere": 3442, "fin_caractere_exclue": 3618, "texte": "Přednáška Alfonse Muchy.\n\nRostoucí význam p. Muchův nutí nás zabývati se\nvedle jeho umění také blíže jeho názory, jež pode-\npřeny byly v tomto případě zvláště také autoritou U-"}, {"page_pdf": 34, "page_imprimee": "150", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.34", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 5652, "texte": "mělecko-průmyslového musea, jež takto dělá k jeho\ncyklu přednášek cosi jako odborné pozadí. Již z první\nčásti tohoto cyklu, z přednášky „O harmonii v umě-\nních dekorativních\" můžeme dostatečně poznati theo-\nretické zásady p. Muchovy a přidružiti je k jeho umě-\nlecké praxi, a tu vidíme, že co do nebezpečnosti theo-\nretické zásady p. Muchovy důsledně odpovídají jeho\nvýtvarné tvorbě.\nObsah a smysl přednášky byl asi tento: Umění jest\nmohutnost sděliti s někým prostřednictvím vhodného\ngesta své pocity. Hodnota díla uměleckého závisí na\nhodnotě gesta a na hodnotě myšlenky, již umělec vy-\njádřil. Hodnota gesta tkví v jeho důkladnosti, hodnota\npocitu v trvanlivosti. Pocit optického orgánu divákova\nochabuje, ale pocit duševní zůstává a znovu a znovu\nse probouzí a působí. Jsou tedy dva druhy děl umě-\nleckých: v prvních snaží se umělec působiti na duši,\nv druhých touží rozechvěti jen smyslové orgány člo-\nvěka. V tendenčním malířství oko je nástrojem, jímž\numělec účinkuje na nitro; v malířství dekorativním pří-\njemné podráždění sítnice a zrakového nervu jest po-\nsledním cílem umělce. Umění není volné, nýbrž jest\nřízeno zákony, řadou harmonií, ale umělec necítí jich\ntíhu, stejně jako pták neuvědomuje si spletité zákony\nmechanické, jež podmiňují a určují jeho let. Umělec\nneučí se jim, příroda sama vychovává v duchu vníma-\nvém smysl pro harmonický poměr. Náš zrak přírodou\nvycvičený zvykl si na její proporci 2 : 3, adáme-li před-\nmětům jiný poměr, jsme znepokojeni. Každý umělec\npodléhá tomuto přirozenému zákonu. Harmonií v u-\nmění jest celá řada. Pro harmonii bodů jest důležito,\naby nebyly seřaděny v horizontále nebo ve vertikále:\nhorizontálu určuje poloha očí, vertikálu tížnice našeho\ntěla, momenty, jež zevšedňují každou analogickou ú-\npravu. Dekorační střed zdobeného obrazce neíkví ve\nstředu geometrickém, nýbrž ve středu optickém, jenž\nodchyluje se od prvního v poměru 2: 3. Proto též\nv harmonii hmot jest třeba říditi se zásadou, aby massy\nnebyly souměrné, nýbrž aby prostor vyvážen byl pro-\nporcí dvoutřetinovou. V umění dekorativním žádá se\nv první řadě zřetel k vlastnostem oka, k jeho nazíra-\ncímu systému a proto též ke všem optickým klamům.\nCíl umění dekorativního jest zdokonalovati, povýšiti\nmateriál přírody v jeho stupni, povznášeti kámen for-\nmou rostliny, rostlinu formou květu, květ formou ži-\nvota. Tolik asi pan Mucha. Jeho názory jsou jasné.\nJsou to zásady naturalismu, myšlenky 30 let již staré.\nNaturalismus bojoval proti každé skladbě a kompo-\nsici nazývaje je strojeností a akademismem, a žádal\nnávrat k přírodě, k její malebnosti a k půvabnému ze-\nvnějšku bytostí a věcí. Proto sousoším propůjčoval\ntvary rostlin, domům tvary zvířat atd. Vnímal přírodu\njen zrakem, chápal jen optickou stránku předmětů,\ndbal jen o sítnicový dojem a pomíjel práci ostatních\nsmyslů. V touze po vybřednutí z náhody a libovůle\npřejal zákony optické v theorii uměleckou a prohlásil\nje zákony výtvarnými. Pan Mucha nedospěl theore-\nticky ani ještě po tuto mez. Po jeho názoru umělec,\nod mládí obklíčený přírodou, ssaje do sebe nepozo-\nrovaně její zásady proporční i komposiční, ale všechny\ntyto axiomy zůstávají pod prahem vědomí každého\ntvůrce. Pracuje s poměrovým zákonem 2:3, aniž by\nsi ho uvědomil; bezvědomě podřizuje se mu, prostě\nproto, že nemůže jinak. Nemylme se, že snad pan\nMucha žádá konstruktivní zákonnost a jednotnost\nv díle uměleckém; jinak by nehlásal podvědomou tvor-\nbu. Pan Mucha hledá zajímavost. Jen čistě sub-\njektivní náladový rozmar může prohlásiti proporci\n2 : 3 za samospasitelný poměrový zákon. Pan Mucha\nnezná jiného poměru a pomíjí tak nejen celé dějiny\numění, ale i možnost zjistiti libovolný poměr v pří-\nrodě. Existuje spis jakéhosi Dra Goeringera o zlatém\nřezu, kterážto kniha skutečně znamenitě uvádí ad ab-\nsurdum každou takovou snahu omeziti celou přírodu\na umělecká díla do zákona jediné libovolně zvolené\nproporce. (Dr. Goeringer zjistil zlatý řez na lidském\ntěle, na zvířatech, v architektuře iv botanice, v mine-\nralogii iv hudbě, v barvách iv obrazech, v poesii\niv astronomii a dokonce iv lidské řeči: množství\nvody, jež vyteče z úst při vyslovení samohlásek, je prý\ntéž v poměru zlatého řezu). Podobným případem ne-\nsmyslné umíněnoSti je p. Muchův generální poměrový\nzákon 2 : 3. Názory páně Muchovy znamenají úplnou\ndestrukci všech pravých zásad dekorativních. Mucha\nliší dekorativnost spiatou s architekturou od dekora-\ntivnosti od ní neodvislé. Pro druhý způsob dekorace\nvylučuje veškeru souměrnost, centrální komposici a\nvšechna pravidla, jež od věků užita byla v dekorativ-\nních skladbách uměleckých děl. Pan Mucha příliš se\nopozdil za vývojem. Dnes chceme vytvořiti z umění\nt. zv. svobodných umění vázaná, snažíme se, aby tak\njako v dobách umělecky organisovaných malířství i\nsochařství vstoupilo zase pod jho architektury, aby od-\ndaně sloužilo odvěkým zásadám organické nutnosti.\nNeznáme jiné dekorativnosti.\nUmění i názory Muchovy jsou vyspělým kulturním\nnebezpečím, tím hůře, že theoretické i praktické hříč-\nky a skládanky Muchovy jsou českými oficielními kruhy\npovýšeny na umění prvního řádu. Bulletin městské\nrady pražské ze dne 10. listopadu m. r. oznamuje:\nMalíř Alf. Mucha, jenž pracuje na Slovanské epopeji,\nupozornil, že by se mělo pamatovati na budovu pro\nni při úpravě Malé Strany nebo Letné. Stavebnímu ú-\nřadu uloženo, aby společně s autorem nalezl vhodné\nmísto.\" Umění Muchovo rozhodněnezasluhuje po-\nzornosti jež odepřena jest uměleckým duchům mno-\nhem větším. Též Umělecko-průmyslové museum vy-\nšlo vstříc p. Muchovi a pořádá ve svém obvyklém zim-\nním cyklu jeho přednášky, čímž snížilo odborný ráz\nsvých podniků na úroveň podprůměrného diletan-\ntismu.\n\nVilém Dvořák."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c035", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c035", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[151]", "page_fin": "[151]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.10", "titre_corps": "Skupina Výtvarných Umělců pořádala dne", "titre_sommaire": "Skupina Výtvarných Umělců pořádala dne", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[151]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.35", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 171, "texte": "Skupina Výtvarných Umělců pořádala dne\n28. ledna v Obecním domě města Prahy\npřednášku dra V. V. Štecha novém ná-\nzoru ve výtvarném umění\". Přednášku na-\nvštívilo 250 osob."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c036", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c036", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[151]", "page_fin": "[151]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.11", "titre_corps": "Nová Secesse", "titre_sommaire": "Nová Secesse", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[151]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.35", "debut_caractere": 173, "fin_caractere_exclue": 581, "texte": "Nová Secesse\npořádá v březnu grafickou výstavu spojenou\ns výstavou sochařských prací. Práce mohou\nbýti zaslány nejdele do 18. února na zasí-\nlatele Nové Secesse Marzilliera] '&l Comp.,\nSchóneberg. Jednatelství Nové Secesse, Ber-\nlin-Steglitz, Miquelstrasse 7a. Telefonní úřad\nStegl. 2699.\nVyobrazená Keramika byla dle návrhu\nPavla Janáka a Vlastislava Hofmana pro-\nvedena firmou Rydla Thon, Svijany-Po-\ndolí."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c037", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c037", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[151]", "page_fin": "[151]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.14.12", "titre_corps": "Knihy redakci zaslané.", "titre_sommaire": "Knihy redakci zaslané.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[151]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.35", "debut_caractere": 583, "fin_caractere_exclue": 904, "texte": "Knihy redakci zaslané.\nNákl. K. Neumannové: W. Pater,\nDojmy a myšlenky Maria Epikurejce. - G.\nFlaubert, Paměti bláznovy. F. Adámek,\nKr. Vinohrady: Jiří Karásek ze Lvovic,\nPosvátné ohně. H. Rebeli: Ďábel u ta-\nbule. Díl 11. Eherechts-Bibliothek,\nBudapest: Dr. Ernest Gero,FreieCivilehe\ngeschiedener Ósterreicher in Ungarn."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c038", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c038", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.15", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.1", "debut_caractere": 1291, "fin_caractere_exclue": 1573, "texte": "GRAFICKY ZAVOĎ REPRODUKČNÍ\nJAN ŠTENC\nPRAHA 1., SALVATORSKÁ 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FOTOGRAFIE\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um -prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA, TISK LEPTŮ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c039", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c039", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.16", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.2", "debut_caractere": 1392, "fin_caractere_exclue": 1511, "texte": "=!U\nli\nDELNICKÁTISKÁRNÁVPKAZE\nMYSLÍKOVÁ ULICE CIS. .112\nTELEFON zi34\nVZORNÁ ÚPRAVA TISKŮ. NE|NOVÉ]SÍ DRUHV PÍSEM.\nnl\nIĚ"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c040", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c040", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[151]", "page_fin": "[151]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.17", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[151]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.35", "debut_caractere": 906, "fin_caractere_exclue": 1041, "texte": "Továrny koberců a látek nábytkových\nFilip\nHaas a synové\nPRAHA, NA PŘÍKOPĚ ČÍSLO 4\nModerní koberce,\nnábytkové látky, čalouny, linkrusta."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c041", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c041", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[151]", "page_fin": "[151]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.18", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[151]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.35", "debut_caractere": 1043, "fin_caractere_exclue": 1207, "texte": "VÁCLAV FIŠNA\nPRAHA 11., PURKyŇOVA 5\nODBORNý ZÁVOD ČALOUNICKÝ.\nSPECIELNÍ VÝROBA KOŽENÉHO NÁ-\nBYTKU. ZAŘIZOVÁNÍ BVTU ZAVĚ-\nŠOVÁNÍ ZÁCLON, DEKOROVÁNÍ A\nOPRAVY NÁBYTKU."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c042", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c042", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[151]", "page_fin": "[151]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.19", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[151]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.35", "debut_caractere": 1209, "fin_caractere_exclue": 1459, "texte": "V J. 3CAVLÍČEK\nTOVÁRNA NA ZPRACOVÁNI DŘkVA\nPETROHRAD\nDodává pro veškerá odvě\nÍství: dvéře, okna, portály, lamberie, parkety, měkké\npodlahy atd. Výhradná licence pro Cechy: Maye-\nrova patentní okn3o'' 0\nPRAŽSKÁ KANCELÁŘ KARLÍN,\nKRÁLOVSKÁ TŘ. 88. 4310."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c043", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c043", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[151]", "page_fin": "[151]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.20", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[151]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.35", "debut_caractere": 1461, "fin_caractere_exclue": 1602, "texte": "Kancelář kamenn\nDžbán, Podbaba, Bulo\nblice. - Nejtvrdši materia\npro stavby betonové a štěrkování\nSchneiderová-Po Inerová,\nPraha VII, Bělského"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c044", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c044", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[151]", "page_fin": "[151]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.21", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[151]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.35", "debut_caractere": 1604, "fin_caractere_exclue": 1720, "texte": "_ „ n -„-„-jp,\nZbraslavské šamotárny - mimo kartel\nKancelář a sklady: Praha, Havlíčkovo nám. č. 6. - Telefon č. 5122"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c045", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c045", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[152]", "page_fin": "[152]", "image_debut": 36, "image_fin": 36, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.22", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 36, "page_imprimee": "[152]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.36", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1516, "texte": "Dne 22.ledna 1912. J.247-XIV. 12.\nVYHLÁŠKA\ni IMiaWBBBBBBaMMBMBnWBMWWWWWIBWWWIWIBIBWMBMWigW\nObec Pražská vypisuje\nveřejnou soutěž na podání návrhů pro\nzřízení nového obecního hřbitova\nv\nna pozemcích v katastru obcí Hostivaře, Malešic a Stěrbohol\nk cíli tomu zakoupených. Soutěže mohou se súčastniti pouze\npříslušníci národností slovanských. Podmínky soutěže, sta-\nvební program a další pomůcky vydány budou soutěžícím\nza mírný poplatek na požádání městským úřadem staveb-\nním, odb. I.v nové radniční budově na Linhartském náměstí,\nIV. poschodí, v Praze. Návrhy buďtež podány do hlavního\nprotokolu na radnici Staroměstské v Praze nejdéle do\n15. června 1912\ndo 12. hodiny dopolední, nebo nejdéle toho dne na poštu dá-\nny. Později došlé návrhy nebudou přijaty.\nK rozhodnutí v soutěži povolána jest porota, jejímiž členy\njsou pánové: inženýr Čížek Ludvík, městský stavební rada a\nprofesor na technice, inženýr Dvořák Vilém, městský stavební\nrada, Havlíček Ferdinand, c. k. místodržitelský stavební rada,\nHilbert Kamil, architekt a stavitel dómu, Hodek František, ar-\nchitekt a obecní starší, Jánský Josef, architekt a obecní starší,\nKotěra Jan, c. k. vrchní stavební rada a profesor na akademii\numění, MUDr. Procházka Ladislav, městský fysik, MUDr. a\nCHDr. Reinsberg Josef, c. k. dvorní rada a profesor university,\nStibral Jiří, c. k. vládní rada a řiditel umělecko - průmyslové\nškoly, Schulz Josef, c. k. dvorní rada a profesor na technice,\nVlček Karel, c. k. stavební rada a obecní starší.\nRada král. hlav. města Prahy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c046", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c046", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 37, "image_fin": 37, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.23", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 37, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.37", "debut_caractere": 657, "fin_caractere_exclue": 786, "texte": "PETR NEDVED\nPRAHA 11., SOKOLSKÁ TŘ. 36\nVLASTNÍ VÝROBA MEIDIN-\nGERSKÝCH KAMEN A REGU-\nLAČNÍCH, NÁSYPNÝCH,\nSTOLOVÝCH SPORÁKŮ.\n____J"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c047", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c047", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 37, "image_fin": 37, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.24", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 37, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.37", "debut_caractere": 788, "fin_caractere_exclue": 906, "texte": "JOSEF BOUČEK\nMISTR TESAŘSKý PRO-\nVÁDÍ VEŠKERÉ STA-\nVEBNÍ PRÁCE\nV PRAZE I. ČÍSLO 867\nTELEFON 561-11. POŠT. SPOŘ. 29.976"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c048", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c048", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 37, "image_fin": 37, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.25", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 37, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.37", "debut_caractere": 908, "fin_caractere_exclue": 1021, "texte": "ALOIS WEYROSTEK\nMISTR DLAŽDIČSKÝ\nPROVÁDÍ BEZVADNĚ\nVEŠKERÉ DRUHY DLAŽEB\nZA CENY VELMI MÍRNÉ.\nPRAHA 11., ČÍS. 1219."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c049", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c049", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 37, "image_fin": 37, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.26", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 37, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.37", "debut_caractere": 1023, "fin_caractere_exclue": 1230, "texte": "RYDL&THON\nSVIjAHY-PODOLI\nUMĚLECKÁ TOVÁRNA PRO VÝ-\nZDOBU ÍNTERIEURU, STAVEB,\nHŘBITOVU ATD. Z KAMENINY,\nZHOTOVUJE PRÁCE UMĚLCŮ PŘESNĚ\nDLE ORIGINÁLŮ A V BAREVNÝCH PO-\nLEVECH DLE PŘÁNÍ.\nROZPOČTY ZDARMA A FRANKO."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c050", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c050", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 38, "image_fin": 38, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.27", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 38, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.38", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 413, "texte": "NOVÁ EDICE\nSvazek XI:\nRODINNÉ LISTY\nKARLA SASINY.\n23 neznámé dopisy dceři a zeti. Vydal\nJanThon. Se čtyřmi reprodukcemi svě-\níiotiskem podle starých fotografií.\nUpraví F. Kysela.\nTištěno bude v Dělnické tiskárně.\nSvazek XII.:\nNICCOLO MACCHIAVELLI:\nMANDRAGORA.\n(V tisku.)\nPosledně vyšlo:\nDOPISY JOSEFA MANESA\nJINDŘIŠCE SLAVÍNSKÉ.\nProspekty knih vydaných i chystaných\nzašle\nNOVÁ EDICE\nPRAHA 11.,\nMYSLÍKOVA ULICE 15."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c051", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c051", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 38, "image_fin": 38, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.28", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 38, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.38", "debut_caractere": 415, "fin_caractere_exclue": 544, "texte": "jOSEP HLAVÁČEK\nDEKORATIVNÍ MALÍŘSTVÍ\nPRAHA-11., PORÍČ č. IO N.\nVYZNAMENÁN ČESTNÝM DIPLOMEM NA\nVÝSTAVĚ ARCHIT. A INŽENÝRSTVÍ 1897."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c052", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c052", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 38, "image_fin": 38, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.29", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 38, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.38", "debut_caractere": 546, "fin_caractere_exclue": 690, "texte": "Betonové a železobeto-\nnové práce všech druhů\ndle vlastních soustav\nprovádí strojním po-\nhonem specielní firma\nF. Faifar\nSI Spol.\nPraha ** Plzeň"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c053", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c053", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 38, "image_fin": 38, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.30", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 38, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.38", "debut_caractere": 692, "fin_caractere_exclue": 865, "texte": "PRAŽSKÉ NÁŘADÍ TĚLOCVI-\nČNÉ, POTŘEBY HASIČSKÉ A\nHADICE DODÁVÁ\nÚSTŘEDNÍ PRODEJNA\nSTŘÍKAČEK HASIČSKÝCH A TĚLOCVIČN.\nPOTŘEB (SPOLEČ. S RUČ. OBMEZENYM),\nSMÍCHOV, HUSOVA TŘ. 324."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c054", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c054", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 39, "image_fin": 39, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.31", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 39, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.39", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 154, "texte": "V. V. STECH:\nO PROJEVU\nVÝTVARNOU FORMOU\nKNIHOVNA UMĚLECKÉHO\nMĚSÍČNÍKU / VEDE A VYDÁVÁ\nSKUPINA VÝTVAR. UMĚLCŮ\nSVAZEK I.\nCENA 3 K\nVYJDE\nDNE 15. BŘEZNA\n19 12"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c055", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c055", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.32", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.40", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 145, "texte": "Arnošt Diepold\nzvonař v Praze-L,\nAnežská ul. č. 12 n.\nDoporučuje se k dodávce\nnových a k opravám zvo-\nnů starých v cenách nej-\nlevnějších.\nmílii!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c056", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c056", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.33", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.40", "debut_caractere": 147, "fin_caractere_exclue": 299, "texte": "PROVEDENO DLE NÁVRHU\nNÁBVTEK\nHOTOVý I CELÁ ZAŘÍZENÍ\nDLE NÁKRESŮ V DOKONA-\nLÉM ODBORN. PROVEDENÍ\nVyRÁBÍ A DOPORUČUJE SE\nF. GLAZAR\nK. VINOHRADY, BARÁKOVA3"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c057", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c057", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.34", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.40", "debut_caractere": 301, "fin_caractere_exclue": 519, "texte": "JOSEF CHROUST\nměstský mistr tesařský provádí veškeré\npráce stavební. Specialita: Zahradní per-\ngoly, altány, laťové zahradní stěny, la-\nvičky, stavby věží atd.\nPRAHA I. ČÍS. 885.\nTelefon č. 62. Plány a rozpočty zdarma."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c058", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c058", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.35", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.40", "debut_caractere": 521, "fin_caractere_exclue": 636, "texte": "ZÁVODY PRO UMĚLECKO-PRŮ\nMYSLOVÉ PRÁCE KOVOVÉ\nFRANTA ANÝŽ\nPRAHA-VIL\nU PRŮHONU.\n*\nVLASTNÍ NOVÉ MODER. ZAŘÍZ. TOVÁRNY."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c059", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c059", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.36", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.40", "debut_caractere": 638, "fin_caractere_exclue": 820, "texte": "ČESKÁ MVSL\nČASOPIS FILOSOFICKÝ. ORGÁN\nFILOSOFICKÉ JEDNOTy VPRAZE\nPŘEDPLATNÉ PRO TUZEMSKO 8 K ROČ.\nRedakční adresa: Prof. Dr.\nFr. Krejčí, Král.Vinohrady,\nKollárova ulice\nč. p. 1106.\n="}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c060", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c060", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.37", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.40", "debut_caractere": 822, "fin_caractere_exclue": 1147, "texte": "GRANOLIT\nPriv.7 celistvá, houbě a ohni vzdorující podlaha,\npodložka pod linoleum, podložka pod parkety na\nželezobeton místo asfaltu, neprozvučná isolace,\nterrazzo, beton, provádí\nSTANISLAV VAŠÁK, GRANOLIT\nPRAHA, MIKULÁŠSKÁ TŘÍDA\nČÍSLO 22. TELEFON 305/ IV.\niiiwi>íi«rit«^winffim-waw»- • w imura ■ «■ 1 HÍIIIM—BMMÍ—a—auMa—HKÍ—I"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c061", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c061", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.38", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.41", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 405, "texte": "M\nJedině patent. Pešoutova\npérová žíněnka\nčiní lůžko pohodlné, udrží\npostel v čistotě, uchrání\nložnici od prachu (vítaným\nto útočištěm hmyzu), jest\nmnohem í r válej ší, pěk-\nnější a při tom o polovic\nlevnější než jakékoli ma-\ntrace dosavadní. Vyrábí\njedině\n1. A. PEŠOUT,\numělecký závod\nv G. Jeníkově.\nPěkné pohovky v téže\núpravě pér.\nObrázkový cenník franko.\nVývoz do všech zemí.\nPadělání se stihá!\nm\ní*\nm"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c062", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c062", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.39", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.41", "debut_caractere": 407, "fin_caractere_exclue": 430, "texte": "STREJC\nPRAHA\nRYSO\nVADLA"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c063", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c063", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.40", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.41", "debut_caractere": 432, "fin_caractere_exclue": 538, "texte": "NÁBYTEK\nV PROVEDENÍ SOLIDNÍM\nZA CENy LEVNÉ NABÍZÍ\nJOSEF FUCHS\nTRUHLÁŘ\nPRAHA-1., UL. KAROLINy SVĚTLÉ Č. 15."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c064", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c064", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.41", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.41", "debut_caractere": 540, "fin_caractere_exclue": 663, "texte": "Práce malířské\npro skupinu výtvar-\nných umělců\nprovádí\nFRANTIŠEK\nZATOČIL,\nmalíř,\nPraha-Kr Vinohrady,\nKollarova ulice č. 15."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c065", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c065", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.42", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.41", "debut_caractere": 665, "fin_caractere_exclue": 2375, "texte": "KLUB ZA STAROU PRAHU\nsměřuje vší svou činností k ochraně domácích památek uměleckých, kulturních\ni přírodních. Usiluje, aby v době dobového přerodu a rozvoje moderního ži-\nvota, které vnášejí v dobu nové potřeby a požadavky o uplatnění, neutrpělo\nnaše prostředí, v němž žijeme, nenutných ztrát na svém zevnějšku. Povahou\nnových objevujících se kulturních, sociálních, hospodářských, zdravotních hodnot\nnení přece naprosto požadováno zničení starých, uměleckých památek; byly by,\nkdyby to požadovaly, úbytkem kulturního majetku. Lze najiti způsob, aby roz-\nvoj doby postupoval bez ztrát; ochranné snahy, které v Praze sleduje „Klub Za\nStarou Prahu\", nacházejí jinde již obecného a nejširšího uznání, neboť přiná-\nšejí způsoby a methody pro technické, vědecké a hospodářské zachování pa-\nmátek pro národní majetek. Tato ochrana vychází i ze širší potřeby, aby nově\nvznikající města a sídliště byla esteticky stejně cenná a byla novým obohacením\nve smyslu celkové krásy,\n:ZA STAROU PRAHU: VĚSTNÍK KLUBU ZA STAROU PRAHU\ninformuje podrobně a konkrétně o těchto snahách; uveřejňuje všecky akce a po-\nčiny k zachování památek směřující a Klubem podniknuté. Názorně na příkla-\ndech a protipříkladech, plánech a fotografiích, tedy v nejjasnějším illustrování,\npodává vyčerpávající přehled těchto snah v Praze a v království. Vychází mě-\nsíčně v rozsahu 8 stran bohatě illustrovaného textu. Členové Klubu za roční\npříspěvek (činní 6 K, přispívající 10 K) dostávají Věstník zdarma. Přihlášky do\nkanceláře Klubu (denně 3-6 hod. odpol.), Praha 1., „U Vejvodů\". Telefon 384-IV.\nKlub udržuje rozsáhlou čítárnu odborných časopisů, jedinou toho druhu v Praze,\npořádá každou neděli vycházky po Praze a památkách českého venkova."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c066", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c066", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.43", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.41", "debut_caractere": 2377, "fin_caractere_exclue": 2559, "texte": "Kreslicí papíry. Pausovací papíry a\nplátna. Světlotiskové papíry. Barvy\na veškeré malířské potřeby\ndoporučuje levně\nBělský & Jeschek\nv Praze, Václavské nám. 772.\nRačte žádat cenníky!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c067", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c067", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.44", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.41", "debut_caractere": 2561, "fin_caractere_exclue": 2749, "texte": "C. k. soudní znalec\nFRANTIŠEK\nKRATOCHVÍL.\nVlastní výroba hlině-\nných a šamotových\nkamen. - Sklad všech\ndruhů kamen a spo-\nráků. Opravy provádí\nsolidně a levně.\nPRAHA\nUl, Karoliny Světlé 5."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c068", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c068", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 42, "image_fin": 42, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.45", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 42, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.42", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 95, "texte": "ŽENSKÝ\nLÉKAŘ\nMUDr.\nAD. LUKL\nKrál. Vinohrady,\nroh Půrky nova n.\na Karlovy tí\\\nOrd. 9.-10., 2.-3."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c069", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c069", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 42, "image_fin": 42, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.46", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 42, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.42", "debut_caractere": 97, "fin_caractere_exclue": 268, "texte": "ATELIERY\numěl. prům. a závod\nštukatérský\nKRAUMAN,\nPICCARDT,\nŠIMONOVSKÝ,\nPraha lil., Říční 559.\nVeškeré práce staveb.\nUmělý kámen 30 dru-\nhů. Veškeré práce\narchitektonické."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c070", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c070", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 42, "image_fin": 42, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.47", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 42, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.42", "debut_caractere": 270, "fin_caractere_exclue": 457, "texte": "Domovní kßnß.lisa.ce dle nejnovějších\npředpisů, jakož i veškeré opravy uvnitř\nbudov a facad provádí levně a řádně\nobecní kontrahent prkanalisačních\nVáclav Rábí,\nmistr zed\nPraha-1., Týnská"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c071", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c071", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 42, "image_fin": 42, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.48", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 42, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.42", "debut_caractere": 459, "fin_caractere_exclue": 1136, "texte": "00 CHCETE ZNOVUZŘÍDITIOO I\n1 112 NEB D OPL NITI BYTÍ í\nZhotovíme Vám\nNÁBYTEK\nv každém dřevě a slohu,\nKOBERCE\npřesně v každé barvě a velikosti, dle vlast-\nních Vašich návrhů, aneb Vám pošleme na po-\nžádání franko a bez závazku náš nejnovější illu-\nstrovaný cenník č. 72 s poučením „Jak zariditi\nbyt vkusně, účelně a levně\", jakož i návrhy,\nnákresy, fotografie a specielní rozpočty, sdělíte-li\nnám, jakou máte potřebu a v jaké výši. Srovnejte\njakost, provedení a cenu naši s jinými nabíd-\nkami. Chcete-li koupiti výhodně a z první ruky\nNÁBYTEK A KOBERCE, dopište si ještě dnes\ndo továrny\nAd. Novotný a spol. v Týništi n.Orl.\nVlastní výroba dětských kočárků a smyrenských koberců."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-02-01-c072", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-02_01#c072", "volume": "bmtnabk_1912-02_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 42, "image_fin": 42, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.2.49", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 42, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.42", "debut_caractere": 1138, "fin_caractere_exclue": 1647, "texte": "O Z z\nz ca\nW UJ ÍH\nOS > H\ntí <>o_.\nH O z\nC/2\n;so á o£\nw 2 K<\ns*£ «&\nUJ >W2 . v_\nZ H £z\n-. •< Sy\nh os\nco >w\n° ETá^\nz Z zo\n« r. .. oí\n>C/3 « •• CU\n3 Z,\nV UJ 2<\nnQQZ\nH\nU5\nJ\nO\n•UJ\n>\nO\n06\nDh\n§5\na!w\ntU,>C/5\nI><\n2 Z\nO p\nJ w\nO\nQS\nH\nIm w n\nDOw\nHRŮZA A ROSENBERG\nOLOMOUC\nPRAHA\nTELEFON 1732\nl\nr\n, «ST\n'*\nv.\n&\n!5\n•:•■• ••\n•'. >- --\n.......\nw/»w.\nHfe\n■\nift::\n.\n:\nv V\n- 'Í .0\niiiáifiÚMÉM\nT3 > *X3\n?3 O\n>'H O\nO O z\nw < ě\nn<>-5\nw *> S\nn H\nSsp\nN £\n2 H <\n§w3\no®§\n< £ Z\nm-oO\n> I <\nř-rt\nm <\nH CC\nO PO C/5\nz°í\nO w &\n< Spi\ntn> P 03"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.1", "texte": "UMÉLECKf MĚSÍČNÍK\nORGÁN SKUPINY VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ.\nVydáním a nákladem Tiskového družstva Skupiny\nVýivarných Umělců v Praze.\nŘídí JOSEF ČAPEK s redakčním kruhem (EMIL\nFILLA, VLAST. HOFMAN, PAVEL JANÁK, FR. KY-\nSELA, FR. LANGER, V. V. STECH, V. STEPÁN).\nREVUE MENSUELLE DES ARTS, ORGÁNE DU\nGROUPE DES ARTISTES DE PRAGUE.\nDirecteur en chef: JOSEF ČAPEK. Rédacteurs: EMIL\nFILLA, VLAST. HOFMAN, PAVEL JANÁK, FR. KY-\nSELA, FRANT. LANGER, V.V. STECH, V. ŠTĚPÁN.\nAdresse: Prague 1., Bellevue 20.\nREDAKCE PRAHA-111., ŘÍČNÍ UL. 11. Rukopisy nevyžádané se nevracejí, není-li přiloženo zpáteční po-\nštovné. Reprodukovali přílohy a otiskovali články z Uměleckého Měsíčníku možno jen se svolením re-\ndakce. zprávy a poznámky jen s přesným udáním pramene. Za práce podepsané odpovídají autoři.\nSpolková kancelář a administrace: PRAHA-1., FRANTIŠKOVO NÁBŘEŽÍ 20, BELLEVUE, od 9-1, 3-7.\nRoční předplatné 12 K, do ciziny 15 K, jednotlivá čísla 1 K 70 h. Reklamace se nefrankují a přijímají\nse nejdéle do 14 dnů po vyjití čísla. Účet Záložního a Úvěrního Ústavu v Hradci Král., filiálka v Praze.\nZodpovědný redaktor Josef Čapek. —Za náklad a vydání odpovídá Josef Chochol. Reprodukce grafického\nústavu Jana Štence, Praha 1., Salvatorská čís. 8. - Tiskem Dělnické knihtiskárny v Praze-11., Myslíkova ul. 1959.\n\nGRAFICKY ZAVOĎ REPRODUKČNÍ\nJAN ŠTENC\nPRAHA 1., SALVATORSKÁ 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FOTOGRAFIE\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um -prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA, TISK LEPTŮ."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.2", "texte": "ČÍS. 5. (ÚNOR.) ROČNÍK I. 1912.\nNo 5. Ire ANNÉE\n\nOBSAH\nTEXT:\nFrant. Langer: Kantáta vybízející k oslavě Boha.\nVlast. Hofman: Duch moderní tvorby v archi-\ntektuře.\nKarel Čapek: Literární poznámky o lidskosti.\n(Dokonč.)\nKRONIKA:\nO. Gutfreund: Gotické kachle v Museu města\nPrahy. K vyobrazeným emailům. - Fr. Langer:\nJ. S. Machar: Barbaři, Pohanské plameny, Apošto-\nlově. (Dok.). Frant. Langer: Miloš Marten: Cor-\ntigiana. J. Čapek: J. Karáska ze Lvovic Posvátné\nohně. V. H. U příležitosti dostavby Obecního\ndomu. —■ Pavel Janák: Užitečnost uměleckého prů-\nmyslu. L. Síma: Výstava spolku Verein deutscher\nKúnstler in Bohmen. - Vilém Dvořák: Přednáška\nAlfonse Muchy.\nVYOBRAZENÍ:\nSv. Jiří. Kachel z XV. stol. - O. Gutfreund (2).\nEmailový reliquiář z XII. stol. Jidášův polibek.\nEmail z XV. stol. Čtyři apoštolově. Z Musea města\nPrahy (2). Notre-Dame v Paříži. Kachle (2).\nK článku (2). Pavel Janák: Keramika (3).\nVlast. Hofman: Keramika (3). - Kronika (2).\n\nSOMMAIRE\nTEXTE:\nFrant. Langer: CantateinvitantedeglorifierDieu.\nVlast. Hofman: L'esprit de l'architecture modeme.\nKarel Čapek: Remarques littéraires sur I'huma-\nniíé.\nCHRONIQUE.\nILLUSTRATIONS:\nSt. George: Carreau de XVe siěcle. - O. Gut-\nfreund (2). Émaux de Limoges XHe et XVe siěcle\n(2). Quatre Apótres (2). - Notre-Dame. - Car-\nreaux (2). Illustrations (2). - Pavel Janák: Céra-\nmique (3). Vlast. Hofman: Céramique (3).\nChronique (2).\n\n=!U\nli\nDELNICKÁTISKÁRNÁVPKAZE\nMYSLÍKOVÁ ULICE CIS. .112\nTELEFON zi34\nVZORNÁ ÚPRAVA TISKŮ. NE|NOVÉ]SÍ DRUHV PÍSEM.\nnl\nIĚ"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.3", "texte": "Sv. Jiří\nKachel z XV. stol. Museum měsia Prahy."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.4", "texte": "O. Gutfreund\nÚzkost."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.5", "texte": "Při toiletě.\nO. Gutfreund"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.6", "texte": "Emailový reliquiář\nLimoges, XII. až XIII. stol."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.7", "texte": "Jidášův polibek. Email.\nLimoges, 2. pol. XV. stol."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.8", "texte": "Čtyři apoštolové. XV. stol.\nPlzeň. Nyní Museum města Prahy."}, {"page_pdf": 9, "page_imprimee": "[125]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.9", "texte": "Čtyři apoštolové\nPostranní pohled."}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "[126]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.10", "texte": "Notre-Dame v Paříži\nArchitektura gotická (12-15. stol.). Ku článku."}, {"page_pdf": 11, "page_imprimee": "127", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.11", "texte": "Kantáta vybízející k oslavě Boha.\nFrant. Langer:\nOslavme Boha velebíce Jeho\nza hudby loutny, cythar, harfy, flétny,\nza zpěvu houslí velmi jásavého!\nNástroje všechny, zdvihněte hlas vzletný,\nza viřte bubny, píšťala ať píská,\ni cimbálů sbor zazní bezpočetný,\na z ústí rohů slavný hlahol tryská!\nNechť všechna ústa chválou Boha znějí;\nať pastýř zpívá, vyjda na pastviska,\ni oráčové na polích ať pějí,\nna mořích rybář, lamač v klínu skály,\nnechť všichni hlasy k nebi povznášejí\na Boha každý svými ústy chválí!\nPro jeho slávu chvalte Hospodina,\nhledejte nová slova pro chorály\ni písně nové, z nichž jest každá jiná!\nZvěř všechna vyjdi z úkrytu svých doupat,\nopustiž ptactvo svoje křoví stinná,\nhmyz všechen vzlétni z květinových poupat!\nAť všecko tvorstvo svými zvuky množí\nhlas písně, která vzhůru bude stoupat\na velebiti věčnou slávu Boží!\n\nDuch moderní tvorby v architektuře.\nVlast. Hofman:\n\nI.\nMluvíme-li o prostředí, ve kterém žijeme, rozumíme tím veškeré duševní milieu a hmotný\nokrslek, ve kterém žijí různé vrstvy lidí po svém zcela různém způsobu; tak dělí se pro-\nstředí sociálně, hmotně, kulturně atd. až po jedince. Ale vědomí správnosti života a proud\nkulturní vlny předpokládá určitý názor o moderním životě, jednoduše a pevně budovaný,\nspojující co možno nejvíce společenských vrstev. Největším takovým jednotitelem je sloh.\nProto také nejsilnější snahou a nadějí nové generace architektů, stojící v pozvolném vý-\nvoji, je předpoklad, že z jádra novodobého života musí vyrůsti architektura „moderní\",\ntypická, slohová. Veškeré svědomí a chtění moderního architekta odmítá tak dvojí ne-\nbezpečí, k němuž se architektura přiblížila ve svém posledním vývoji: prvním nebezpečím\nje neživotné mezinárodní či universální umění, které se aktuelně objevilo buď jako ne-\nživá čistě technická produkce nebo jako nečasová imitace všeevropských historických fo-\nrem; druhým nebezpečím pak je osobitá libovůle umělce-individualisty, manýra jedno-\ntlivců, slohová roztříštěnost a nespořádanost. Prostředí však, jež určuje ráz a základní char-\nakter životních projevů a veškeré tvorby, hlavně tvorby architektonické, jež je nejvíce od-"}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "128", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.12", "texte": "vožena ze života, podává či spíše přímo vnucuje možnost všeobecného výrazu a ztypiso-\nvání forem do všeobecnosti a samozřejmosti výrazové. Výtvarná mluva čerpaná takto\nz nitra života je typická, ale není všude stejná; vždy a všude bude se lišiti svým vlastním\nzabarvením, přízvukem a tempem a vlastní citovou i povahovou podobou, takže bude\nmožno mluvili o umění určité části lidstva, o umění jednoho určitého národa.\nVlastní pochod tvorby umělecké leží ovšem mimo vliv prostředí, jest volný; naproti\ntomu však veškeré změny, jimž je podrobena podoba země, rostoucí a sestrojovaná lid-\nským důmyslem, technikou a uměním, jako stavěním architektur, jsou pevně spojeny s pod-\nmínkami životními. Veškeré ty podmínky chtějí býti projeveny, všechny obecné ideje chtějí\nbýti vysloveny a nesou v sobě tlak po stělesnění představ. Takto umělec, jenž vy-\nslovujeprostředí, dostáváza toodněhoráza umístění ve světě. Talent\njednotlivce sám o sobě není slohotvorný a ztrácí se neúčelně v šířce a měnivosti života.\nSloh tvořiti dovede jen celková umělecká schopnost, kterou si můžeme představiti jako\nfluidum; toto fluidum se biologicky dědí, fluktuuje věčně a podmiňuje vzniky a trvání slo-\nhových dob. Duch prostředí dává teprve této schopnosti pohnutky a tvorbě ráz. Prostředí\nvyvolává tvorbu, a tvorba má tedy těžiti z prostředí.\nVe vývoji novodobé architektury se dvakrát zapomnělo na určující a povzbuzující smysl\nprostředí. Poprvé bylo to v éře pseudoklassicismu, jenž byl vlastně formovým romantismem\na přejímal eklekticky bez theoretického zdůvodnění a bez programové vůle slohové vý-\nsledky minulých období. Tak byly kopírovány staré slohové formy, jež napodobovaly\nstaré konstrukce falešným materiálem a maskovanými prostory, jen aby stůj co stůj byly\nznova a znova uplatňovány převzaté ozdobné formy bez praktické nutnosti a živého smyslu.\nPodruhé a mnohem schválněji bylo prostředí odstaveno od tvorby za výtvarné indivi-\ndualisace ke konci minulého století. Individualisace, jíž bývá mnohdy schválné odlišení\nod zákonů architektonické rhytmiky, zásadně popírala spojitost moderní architektury a\nstarých slohů, vyplýtvávala z neznalosti zákonů a logické střídmosti své výtvarné schop-\nnosti a nedovedla takto vysloviti nic všeobecně výrazového, neboť individualistické pro-\njevy i u silných talentů bývaly nahodilé a neměly pro stav slohovosti ani tolik významu,\njako třeba mnohé produkty čistě technické, jež vyrůstaly z jednotného, téměř mechani-\nckého postupu vědy. Vůbec osamocený individuelní talent, nepodává-li příkladná díla\npevné spoutanosti a jaksi malého zákona sama v sobě, nedovede-li si klidně uvědomiti\njednoduchou rhytmickou konstrukci architektonického díla, ztrácí svůj existenční význam\nve všeobecnu tvorby a rozrušuje naopak klidný postup vývoje. Takové tedy bylo období\nt. zv. secesse, docházející až k výstřednostem a originálnostem chtěným za každou cenu;\ntím ztratil se dokonce smysl pro slohovost architektur typických dob. Tento zhoubný vliv\npřenesl se i na umělecký průmysl a řemeslné výrobky, porušil vážnost k architekturám,\npřeměnil na př. ve stavbě měst hmoty domů nesourodou směsicí všemožných dekorativ-\nních prostředků v barbarský výraz, neúměrný a nevázaný. Proti této zvůli měly architek-\ntury o fasádách historicky kopírovaných aspoň to málo dobrého, že hleděly se říditi třeba\njen mechanicky dle proporcionelních předpisů z dobrých historických příkladů.\nJe nutno, aby úsilí po moderní architektuře se zbavilo těchto nezužitkovatelných pří-\nkladů a nastoupilo cestu od všeobecného vývoje zákonné tvorby architektonické, od plat-\nných zákonů stanovených ve starých dobách, aby navázalo ze svého prostředí a z potřeb\ndoby na abecedu výtvarné mluvy, jež zůstává vždy stejnou; konečně aby pojala v sebe\nvšechny činitele, jež spolupřispívají k utváření moderního života."}, {"page_pdf": 13, "page_imprimee": "129", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.13", "texte": "Už v 19, století uplatnila se jako zvláště silný činitel v intelektuálním životě věda, se kte-\nrou dnes je nutno počítali; neboť nelze odvolávati se jen na neznámou a nejasnou veli-\nčinu tvůrčí energie nápadové, jež mnohdy může býti v celkovém tempu vývoje falešna,\nnečasová a nepotřebná. Století 19. přineslo tím ovšem jednu nebezpečnou stránku ve for-\nmálním aktu slohovosti a živého uměleckého výrazu, totiž důsledky racionalismu, který\npřivedl k chybám ve dvojím směru.\nPředevším racionalism přehnaně zdůraznil výhradní účelovost a užitkovost v architek-\ntuře a předepsal jí takto místo zákonů pouhá schémata postrádající tvárných prvků a bu-\ndovaná jen na základě vědeckých formulek. Aspoň architektura vzniklá v období vyná-\nlezů nepodala svůj psychologický poměr k prostředí jasně vyjádřený a správný, jako jej\ndovedlo podati inženýrství svými technickými produkty jež nesou plně ráz nov e h o\nzrození a vznikají lak samozřejmě, že nepotřebují k svému odlišení názvu „moderní .\nNaproti tomu snaha po moderní architektuře nese s sebou hledání for mového vý-\nrazu neboť pojem „forma\" znamená vždy hodnotu odlišnou od pojmu účele. Forma\nje absolutní a nadřaděná účeli, jenž je veličinou měnnou podle formového chtění těch\nkterých období; spíše platí, že forma určuje účel, než naopak. Forma vychází přímo z ducha\ni ideí doby; proto období technické architektury, jež mělo tak málo tlaku k formě, ne-\nmohlo se státi plně a uspokojivě výrazem své doby a svého prostředí.\nZa druhé racionalistický individualism, vybudovaný z vědeckých převratů z konce 18. a\npočátku 19. století, znamenal ve své době uvolnění ducha oproti konvenčnosti společen-\nského řádu, myšlení a představ; do života z toho přenesl vědomí projevovací schopnosti\na odlišnosti jednotlivého člověka. Tak nastává rozbití a porušení kollekfivní Činnosti lid-\nského ducha na psychologický poměr jednotlivého člověka k sobě samu; osobní samo-\nstačitelnost jednotlivců počíná přiváděli do pevné tradiční linie umění přetrhání všech\nsvazků, jimiž kdysi jednotlivci byli vázáni k jednomu celkovému monumentálnímu uměni.\nOsamocování tvůrčích intensit nepoutaných společnou formální ideou znemožnilo době\ndostatečný slohový podklad. V charakteru tvorby objevily se neklidné prvky, jako je letmý\npohyb tvořivé chytrosti a náhodnosti obratné ruky umělcovy .Tak povstala osamocená, někdy\nsilná umělecká díla, vzájemný vztah veškeré celkové tvorby však byl ztracen a uměle nahra-\nžován přilnutím k realismu. Příroda, na niž malíř impressionista se přestává dívati s úmy-\nslem formální skladby, jest mu jen objektem, jejž zachycuje v okamžikovém optickém\ndojmu na plochu plátna. Applikujme tyto výtvory do architektury: nemají v ní formové\nsouvislosti, jsou osamělé. 1 _ .\nNaproti tomuto výrazu individualistickému, osobnímu a nevázanému uplatňuje se nyní\nv architektuře (i jiných uměních) snaha po formovém výrazu zákonném, všeobec-\nném a typickém. Architektura, jež je založena na formální skladbě, předpokládá\nformu sestrůjnou, na které pracuje kollektivní všeobecný důmysl pod záko-\nnem spolupráce; teprve z této činnosti může vzniknouti několik základních slohotvorných\nprvků moderní architektury, nikdy však z tvorby jednotlivce samotného. Nutně předpo-\nkládaná disciplina výrazová zjišťuje především rozumově slohotvorné částky a jich pod-\nstatu ve velkých architekturách minulých období. Jasné a soustavné vnímání zákonů ryth-\nmiky v architektuře všech věků může architektovi poskytnouti poznání podstaty umělecké\ntvorby. U nás, v zemi chtěného národního hnutí, se nesmí při tom zapomínali, že základní\nvzdělání je nutno čerpati ze všeobecného vývoje, tedy i z uměleckého výrazu jiných\nras. Toto vzdělání nesmí se ovšem zvrhnouti v eklektism, v přejímání forem, nýbrž jeho,"}, {"page_pdf": 14, "page_imprimee": "130", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.14", "texte": "Klání. Kachel z XV. stol.\nMuseum města Prahy.\n\npředpokladem jest součinnost v theorii, jíž zákonitost moderní doby je podmíněna a zkou-\nmána, a kterou duch moderní doby je řízen a sestrojován. Studium minulých architektur\ntakto může položití základ ku theoriím moderní architektury. Nutnost theoretického ovlá-\ndaní každého nového kroku ve vývoji je normou logické zodpovědnosti až k bodu klidu,\nkdy výtvarná forma nachází svou jistotu a neměnnost.\nNový důsledek vědeckého ducha 19. století, dějiny umění, mohou vnésti svými poznatky\no arc^ kritické poznávání slohotvorných prvků v historii umění. Tak\nL I J' umělecká tvorba přivedena ke stadiu, kde při získaných schopnostech slohotvor-\nných bude architektuře možno navázati na velká slohová období a přijmouti všeobecnou\nabstraktní tvárnou mluvu, jež by vyhovovala všem podmínkám umělecké jednotnosti a\nklidnému vývojovému toku. Postup ve snaze po formovém výrazu slohovém připoutává\nnas mimoděk k tomu, abychom jakkoliv znalí svých osobitých kvalit snažili se poznati\nsmysl architektury vůbec a jejích různých epoch, jež mohou podati nejjasněji pevnou abe-\nu if zákony architektury, které na příklad možno poznati na antice, na jejím\npohybu forem a jich možnostech. Je-li toto poznávání dobrým pochopením, pak nemůže\npřivesti k opakování forem, nýbrž v pohybu formy udává se nám jen proces rythmické\ntvorby a cesta k umělec k é m u výrazu. Z pohybu a rozvinu forem kteréhokoliv slohu\nmožno přijíti na normy, to jest typické vlastnosti forem, na jejich vzájemný vztah a ryth-\nmickou zákonitost. Typické vlastnosti slohových forem stojí tu ve svém psychologickém"}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "131", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.15", "texte": "Sv. Martin. Kachel z XV. stol.\nMuseum města Prahy.\n\npoměru k bývalému svému prostředí, kterýmžto rázem veden jest způsob konstruktivní,\njeho příčina, vznik a postup. V architektuře každého slohu leží jen jeden všeobecný zákon\narchitekturyvůbec, zákon prostorové rythmiky a úměrnosti, zákon rythmického vá-\nzání forem.\nDalším pramenem poznání a uvědomění moderního architekta je studium prostředí,\ntedy jakási činnost psychologická. Psychologická stránka slohových forem jednotlivých ob-\ndobí vyznačuje se svojí specifickou chutí, jež vznikla jen pro jednou a nedá se vrátiti. Ona\nchuť udává smysl celkového prostředí a života. Tak také moderní umění hledá svou c h u ř\nmodernosti, bez které sebe logičtější postup tvorby nemůže dojiti k uspokojivým vý-\nsledkům. Chuť modernosti projevila se již skutečně v jiných oborech lidského průmyslu,\nna př. v inženýrství, v jisté praktičnosti a rozumnosti, ve věcném a jednoduchém názoru\njdoucím na kostru tvorby vůbec, v jasném, téměř ostrém výrazu. Onen obávaný charakter\nsuchosti a střízlivosti, jímž se vyznačují některé dobré architektury moderní neb empirové,\nnás nezaráží na příklad na produktech technického strojnictví, kteréž matematicky stanoví\njednoduchý výraz silokřivek, to jest abstraktní formu síly. V pojímání architektury však\ntrvají v nás přežitky tradiční laické záliby pro luxus a ozdobnost historických budov, kte-\nrážto záliba svádí diváka k tomu, že přestává chápati jádro celkové architektonické formy,\ntotiž prostorový výraz budovy. Kvantum rozvinutí forem do ozdobnosti nemůže býti mě-\nřítkem rázu moderních staveb, jelikož přes vládnoucí tradiční vkus, jenž s upřímností umě-"}, {"page_pdf": 16, "page_imprimee": "132", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.16", "texte": "Domek v Cáchách.\nEmpirová stavba z poč. 19. stol. Ku článku.\n\nleckého tvořeni nemá nic společného, archi-\ntektura může se čistě projevili výlučně jen v cel-\nkových prostorech stanovených jednoduchými\nformovými formulemi. Tyto jsou získávány\na zcelují se pomalým postupem, na základě\nnových a nových pokusů, čímž možno docí-\nlili několika základních prvků tvorby do bu-\ndoucna; ostatně každá slohová doba počínala\ntakto jednoduchými, nečetnými formami a\njednoduchým, početně vázaným a základním\nvztahem forem. Prostota pokusů moderní ar-\nchitektury kontrastuje ovšem nápadně oproti\npřeplněné parádě napodobujících hi-\nstorické formy, jež zdůraznilo minulé pseudo-\nklasické hnutí a zohavilo tak nově rostoucí\nměsta svým tak zvaným „renaissančním\" ne-\nbo „barokním\" slohem; ale právě tato nová\nprostota, střízlivost a hlavně věcnost pracu-\njící jen jednoduchými pojmy nese v sobě ob-\nsah oné chuti moderno st i. Ta věcnost\nchápání nabádá moderního architekta k vnitř-\nní technické i konstruktivní plnosti, k uzavře-\nnosti a projevení organismu stavěného na\nvenek; táž věcnost mu ukládá základní řešení\nprostoru a hmot jakožto počátek formového\nvývinu. Za vývojem formových ideí vyzna-\nčených moderní chutí postupují pak krok za\nkrokem nové technické vymoženosti k svému\nuplatnění, neboť každá nová idea projektu\npřináší s sebou potřebu nových způsobů kon-\nstrukce a užití nových materiálů.\nNení ovšem dosud odpovědi na otázku,\njakou podobu mají míti moderní formy;\nzatím jen spíše tušíme jejich ráz a specifickou\nchuť, ještě ztajenou v hloubi moderního ži-\nvota. Každá velká doba má svůj smysl pro\ndocela určité formy, pro jejich chuť a hudbu, a nejen to: každá doba produkuje své určité\nformy jako neuvědomělý a nepředpokládaný resultát svých životních schopností, jako svůj\nvnitřní nutný výraz. Tak také nemůžeme vyspekulovati moderní formy, nehledáme-li pří-\nčinu jich v životním obsahu své doby.\nZpůsob myšlení i způsob vyžívání vždy označují určitá období svým psychologickým\nrázem a tedy i zásadními slohovými odlišnostmi. Na příklad pohanská antika nebo re-\nnaissance představuje se nám jako k zemi přikloněný, lidsky spokojený názor člověka ur-\nčitých volných vášní, jenž zdržoval se v hranicích pozemského štěstí a nebyl znepokojo-\njován taji starých náboženství nebo nových věd, nýbrž uzavíral se na zemi. Tedy formový"}, {"page_pdf": 17, "page_imprimee": "133", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.17", "texte": "diagram antiky bychom si představili jako krychli nebo kouli, jako úplně uzavřený pro-\nstor samostačitelnosti v klidu, jenž se vyznačuje výrazovou monumentalitou, tíhou, plností\na obsažností. Tak stavěly se tehdy chrámy z těžkých, velkých kusů kamene, kladených přes\nsebe, a našemu pojmu statiky se zdá cizím nebo nedostatečně hlubokým tento princip, který\nse nedovede vymaniti ze jha materiálové hmoty. Antika, která se vyznačovala smyslem\nklidné rovnováhy, dospěla k nejtěžší monumentalitě; zároveň pak řadíc rhythmicky čtve-\nrec a oblouk (krychli a kouli, kupolovou klenbu), vytvářela prostor nejuzavřenější.\nNaproti tomu křesťanský středověký názor povznášel se mystikou víry a touhou po\nsebekázni do sféry náboženské abstrakce; celý směr myšlení byl veden od země k nebe-\nsům. Taková byla i gotická statika: hmoty materiálové se odhmoiňují a tíhnou vzhůru\njakoby ovládány ideou touhy a víry; toto odhmotnění děje se prostředkem přísné kon-\nstrukce, podobné kázni člověka. Gotický dóm cele konstruovaný tyčí se vzhůru jako prst\nukazující k nebi; tato forma je tak důrazná, že pojem světového názoru gotiky bychom\nmohli nahraditi pojmem prostoru kužele, jehož vrcholný bod znamená nejvyšší možnou\nabstrakci víry.\nPodobně tedy, ač nemůžeme určovati formové možnosti moderní doby, můžeme poně-\nkud blíže mluviti o některých jejích formových předpokladech. Vždyť v moderních schop-\nnostech rozumových, v kalkulační praktičnosti a chytrosti, jež využívá všech tajů a sil, ve\nvědeckém poznávání a sebepoznání leží jakási (od gotiky zcela odlišná) snaha k odhmot-\nnění, v praxi, totiž v architektuře, podporovaná matematikou, jež svými výpočty nabádá\nv architektuře k nové formové inspiraci. Příkladem stačí uvésti konstrukce betonové, jež\nsvou odvážností a tenkou hmotou jsou opravdu novým processem odhmotňovacím. Tak\nna příklad moderní vědecké poznání převedlo formu nosníku z plného antického kvádru\nse čtverečným průřezem na typickou formu, která je shodná s vedením nosných silokřivek.\nTakovéto vědecké odhmotnění je symbolem rozumové praktičnosti, hluboko vložené do\npovahy moderní doby. , L\nNa druhé straně musíme pokladati onu zákonnost, čistotu a jednoduchost strojových\nforem, k níž dochází činnost inženýrství, za charakteristický znak, jejž moderní doba na\nsebe přijala. Architektura v přirozené souvislosti všech projevů vyšlých z téhož prostředí\nsnaží se mimoděk přidružiti k ní své chápání a svůj formový smysl. Tento společný smysl\nvede moderní architekturu k úmyslné čistotě forem vždy logicky odůvodněných ze stylisace\nmyšlenky, v jichž skladbě nalézáme nový rhythmus a svět nových prostorových představ.\nTedy jen z moderních zásad a z celého úhrnu současného života může vyrůsti moderní\numění se specifickou chutí, to znamená moderní duchové umění; toto pak je tak označeno\nvlivem národního prostředí a typičnosti obyvatel, že odlišuje se již tím druhově od umění\njiných národů a stává se tedy uměním národním. Nejprve však je nutno přimknouti se\nsvým vzděláním k tradicinosné vlně formové mluvy, jež přenáší se vždy přímo přes rozdíly\nrabové nebo temperamentní. Vždyť národní odlišnosti neznamenají dynamický vývojový\nprvek v celku umění; nejenergičtějšími impulsy vývoje jsou všelidské a všeobecné idee, jež\ndávají obecný ráz epochám života i epochám slohové formy. Různé národy jsou v při-\nbližně téže době nabíjeny přibližně stejnou ideovou energií; tvoří-li pak z této plnosti,\nvzniká jejich národní umění, jako charakteristický, barvou a tempem odlišný výraz vše-\nlidského vnitřního obsahu.\nKdybychom na příklad stavěli ve starém národním slohu, nepřiblížili bychom se tím\nnikterak národnímu duchu. Lidové umění dnes již vlastně neexistuje, a co trvá, jsou jen"}, {"page_pdf": 18, "page_imprimee": "134", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.18", "texte": "Tak zv. Theseův chrám v Athénách.\nPříklad architektury antické. Ku článku.\n\ncharakterní prvky, jimiž bývalý lidový sloh byl zabarven. Samo lidové umění vždy sledo-\nvalo z povzdálí všeobecný slohový vývoj, totiž obměňovalo a spracovávalo své samorostlé,\nhotové užitkové formy podle současných slohových vlivů. Tedy základní, typické, užitkové\nformy v lidovém umění trvají, jen dekorativní ráz se mění. Napodobujeme-li lidové umění,\npřebíráme z nich jen měnivý výraz dekorativní, kdežto formy užitkových objektů se obra-\ncejí v neužitečnost, jelikož společenský ráz lidu se v dnešní době docela přeměnil a tím\ni názor a prostředky životní. Proto umělé vskříšení a úsilně obnovovaný smysl lidového\numění nemá dohromady pro vývoj moderního slohu poučujícího významu.\nUvažujme takto o moderní architektuře ve všech jejích vztazích: nalezneme, že základ-\nním, vše podmiňujícím a vlastně jediným vztahem architektury je kladný poměr k životu,\npositivní a nenáladový, moderně založený názor světový. V poslední době, jmenovitě ke\nkonci 19. století, náramně se rozmohla jakási citlivost, utíkající z reality a současnosti, za-\nchycující se kultu minulých krás, vlastně jakási bázeň a nanejvýš negativní poměr k sou-\nčasné době. Takovéto separátní snahy esthétských individualit, jež se prudce vybíjejí svými\nosobitými přejemnými projevy, jejich záliba pro uzavřený, hotový vkus minulých slohů a\njejich formový eklektism jsou ve skutečnosti jen přežitkem; theoreticky je to negace sou-\nčasného života, prakticky je to snaha zakrýti nedostatek slohotvorné síly, ztracené koncem\nminulého století. Tato negativnost a netvořivost nese v sobě samospasitelný vkus a tím\ni neodbornost, diletantism a senlimenlalism. Vždyť vkus, ať osobní ať estheticky předpi-\nsovaný, nemůže býti měřítkem moderního umění, jež stojí přece ve stadiu vývoje. Správná\nkritika moderního umění může být jen programová, jest programovým zjišťováním a"}, {"page_pdf": 19, "page_imprimee": "135", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.19", "texte": "konstatováním docílených výsledků, jež zdají se třeba brutální a náhlé, nejsou-li pojímány\nse stanoviska vývojové platnosti a nutnosti, t. j. se stanoviska vývojové zákonnosti.\nTedy pravý umělec tvoří nová díla a nemá předem stanoveného pojmu vkusu; jeho\ntvořivost a vlastní tvůrčí proces jsou volné, nestísněné odjinud přenesenými vkusovými\npožadavky; dále pravý umělec kladně uznává hotové hodnoty, které již v dnešním životě\nexistují a mají svou odůvodněnost, byť třeba neodpovídaly běžnému vkusu a zvyklosti\nZe všech umění jest architektura uměním nejveřejnějším, je nejméně soukromou životní\nzáležitostí tvořitelovou: patří životu a světu. To musí zvyšovati v umělci vědomí zodpo-\nvědnosti, tedy též omezovati jeho osobitou zvůli a lehkomyslnou radost z originality, a\nurčovati mu úctu k zákonům, logice a prostotě; na druhé straně však moderní život u-\nmělce obohacuje, neboť podává mu nový zdroj forem, bohatost ideí, nové formové úkoly\na nový obsah citové poesie, jež žije uvnitř forem, a hlavně velikou možnost nového vše-\nobecného, vývojově mocného slohu.\n\nLiterární poznámky o lidskosti.\nKarel Čapek:\n\n(Dokončení.)\n\nPo všech těch záporných příkladech je konečně zapotřebí viděti básně, jež pro nás platí\njako díla plná lidskosti, i můžeme je rozlišili na dvě skupiny; jednu tvoří Dostojevskij a\nruský román; druhá skupina prostírá se přes tisíce let, a můžeme z ní namátkou citovati\nantickou tragedii, hru alžbětinskou se Shakespearem, klassické drama francouzské, Schil-\nlera, Hebbela a mnoho jiných jmen, jež nám představují velmi různé stupně velikosti a\nchloubu nejrůznějších národů. Této druhé skupině dává se název klassicismu, který ne-\nznamená nic více než právě prázdné jméno.\nVše, co bylo řečeno proti literatuře realistické a subjektivní, časové i tendenční, lze\nopakovati proti Dostojevskému; lze nadarmo vypočítávali všechny jeho nedokonalosti,\nabychom pak nuceně přiznali, že přes ně, anebo snad v nich je veliký. Dílo toto uskuteč-\nňuje jakousi obludnou nemožnost: je to krajní abstractum in concreto; spojuje v sobě\nnevím jakou silou nejhrubší skutečnost s nejvyšším duchem, ale ne podřazením skuteč-\nnosti duchu; obé stojí vedle sebe nebo se prostupuje, nespojité, zlé a rozeklané. Ale při\ntom je to spojení, celek, systém v násilí.\nPodobně složitý jako toto dílo jsem já, jeho čtenář: jsem především subjektem pozo-\nrujícím nebo t. zv. objektivním divákem; jsem subjektem soucítícím čili subjektivním účast-\nníkem; za třetí jsem subjektem sebepozorujícím čili do jisté míry objektem pozorovaným.\nA to troje nacházíme jen u ruského románu. Jeho úsilovná popisná realisace tvoří mimo\nmne čtenáře svět lidí, jež reálně poznávám; současně poznávám je do hloubky, pronikám\nje a rozeznávám jejich duši; v jejich povaze vidím kusy své povahy a v\nzvláštnostech prožívám své vlastní zvláštnosti a kusy svého životního obsahu. Čím hlou-\nběji je poznávám, tím těsněji bych se měl na nich účastniti, až bych úplně splynul a sto-\ntožnil se s jejich zájmy, city a životem; avšak toto splynutí zůstává ve mně jen jako snaha\na vůbec se neprovádí, především proto, že je u mne vyvoláván moment souhlasu i od-\nporu (kdežto v každé jiné literatuře jen souhlasu a shody), a za druhé proto, že autor\npřetrhuje-mé vcítění náhlou zpětnou realisací, která mé subjektivní účastenství zvrací zase\nv objektivní diváctví. Tím vzniká první rozdvojení: já a hrdina, odděleni od sebe a\nstojící k sobě v určitém poměru; já mám snahu stotožniti se s ním, a protože nemohu,"}, {"page_pdf": 20, "page_imprimee": "136", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.20", "texte": "Pavel Janák\nKeramikové dosy, vásy a kalamáře. Provedla firma Rydla Thon, Svijany-Podolí."}, {"page_pdf": 21, "page_imprimee": "137", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.21", "texte": "obraci se tato má snaha v citový vztah k němu: mám ho po lidsku rád, nebo s ním ne-\nsouhlasím. Dále prožívaje, jak řečeno, prudké sledy souhlasu nebo odporu a krise shody\ni neshody, mám příliš silně na vědomí své já odlišné od hrdiny, cítím je neustále a zabý-\nvám se jím; konečně, jak rovněž řečeno, prožívám v hrdinovi své vlastní životní zvlášt-\nnosti, své privátní vlastnosti nebo chyby; ale jakmile jsem z jeho sféry zpětnou realisací\nvytržen nebo od něj oddálen, zůstávají tyto mé zvláštnosti a chyby jako obnažené, jako\nprozrazené z nitra ven, jako mé a náležející mně. A toto je třetí moment, sebepozorování\ntak typické pro čtenáře ruského románu.\nNyní pointuji ještě jednou vše, z čeho pro mne ruský román pozůstává: reální, ode mne\noddělená, objektivní existence hrdiny nebo hrdinů a jejich života; krajně subjektivní sou-\ncítění v lidské lásce čili můj skutečný subjektivní život; konečně analytické sebepozoro-\nvání čili reální a objektivní bytí mého já. Vše toto jest - ne napodobeno podle života;\njsou to stavy skutečného života, životní fakta nebo žití samo. Kdyby bylo vůbec možno\nrozděliti svět na skutečný a fiktivní, na život a umění, patřilo by toto dílo spíše životu.\nZde nic mne nepovznese nad život, abych ve výsosti uviděl výsost a svobodu člověka;\nzde plně tkvím ve skutečnosti, nedokonalý, nevysvobozený a pachtící se, nevyproštěn ze\nsvých slabostí a starostí, neodpoután od svých chyb a nevybaven ze sebe sama.\nBudiž, život; ale vizme, jak je ten život pln lidskosti. V tomto konkrétním světě dlí láska\nuprostřed nesouladu a prostupuje jej mravnost, odpuštění a boží náboženství. Mezi vším\ntím velikým a svatým vidíme veliké lidské chápání. Život, který se nám zde otvírá, je život\nctnostného pochopení člověka a jeho vezdejšího osudu. Toto chápání nazývám ctnost-\nným, neboť žádná schopnost rozumu by na ně nestačila bez lásky a milosrdenství.\nSkutečnost, do které mne ruský autor uvádí, je líčena v bídnosti a nedokonalosti, v tram-\npotě a ponížení; a já, který se musím účastniti, nalézám totéž těžké a übohé v sobě sa-\nmotném; také já jsem nízký, ztrápený a plný neduhů. I trpím tím vším a toužím, abych\nse vysvobodil, abych se vykoupil ze své tísně a ošklivosti a povznesl se nad sebe sama a\nsvůj vlastní život; a toto vysvobození a vzejití nad sebe sama nalézám v soucitu se sebou,\ns ostatnímifčleny románu a se vším lidským.\nNyní chci říci, že takový altruismus je citem isolujícím, neboť vždy jasně odděluje mé\njá od ostatních lidí, jež já miluji a chápu; za druhé však jako pocit mého já je negativní,\nneboť mne nabádá, abych se zmenšoval, jsa nedokonalý a ponížený, a abych se rozplynul\nv lidstvu svým chápáním a svým soucitem. A tento souladný směr k člověčenstvu, který\nve mně je, znamená gravitaci k nejvyššímu možnému pomyslu umění: k člověkem zří-\nzené a z člověka vzešlé harmonii světa.\n*\nPo tomto příkladu ruského románu je nutno opakovati, že lidskost v literatuře nezna-\nmená nějakou dobrodějnou lidskost humanitní; její základní funkce lze rekapitulovati\ntakto: Velké básně vymaňují mne z kruhu osobního já, rozšiřují mne do výše a vyzdvi-\nhují mne nad můj životní stav, nad můj podmíněný život nebo nade mne sama. Za druhé\nvelké básně ruší mou individuálnost a osobní samotu, přibližují mne k všeobecnému lid-\nství a spojují mne s veškerým kollektivem lidí pod jednotícím pomyslem všelidské výsosti\na rovnosti .*Za třetí tímto připojením a přiřazením kteréhokoliv já k lidskému celku smě-\nřují věčně k tomu, aby zřídily a daly lidskou, z bytí člověka stvořenou harmonii světa.\nZde míním velké básně druhé skupiny, řekněme antickou tragedii.\nČlověk spoutaný ve starostech a tísni života, podmíněný náhodou, okolím i zvykem,"}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "138", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.22", "texte": "Vlast. Hofman\nKeramika. Kávové a čajové příbory. Provedla firma Rydla Thon, Svijany-Podolí.\n\nsklíčený svými chybami, nesvobodný a omezený, [prožívá jen to, co se mu k prožití na-\nskytne, a prožívá to tak, jak mu dovolují anebo káží dané okolnosti, jeho vlastní chyby\nnebo nedostatky jeho okolí; ale při tom jsou v něm stlačeny jiné možnosti a schopnosti\nnebo uzavřeny snahy a celé potenciální životy, jež mu skutečnost k prožití nedala. Proto\nvelké básně postavují před něj obraz člověka svobodného, vyňatého z tísně a nutkavosti\nživota, zbaveného chyb slabosti a ošklivosti, oslaveného a nepodmíněného; a člověk spou-\ntaný, poznávaje v něm svůj obraz, poznává a požívá v něm svou vlastní neprožitou ve-\nlikost, svobodu a nepodmíněnost i slávu. Anebo básník staví před nás člověka nebo hr-\ndinu nebo boha stvořeného k obrazu a podobenství lidskému; je to člověk integrovaný,\njehož vášně i snahy jsou pokud možno vysvobozeny z neúplnosti, nestálosti a podurče-"}, {"page_pdf": 23, "page_imprimee": "139", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.23", "texte": "nosti života; tím vším je učiněn velikým nad naše rozměry; v něm jeví se zvýšená po-\ntenciálnost člověka, ode vší náhodnosti a rmutu očištěné bytí lidské a absolutní směry lid-\nskosti vyzdvižené ze zmatku plného složek a relací. Veškeren tvor umění pak žádá na mně\npoživateli umění, abych s ním splynul a vložil se do něj se svým já, abych se s ním vni-\ntrně slotožnil. Když tedy se stotožňuji s tímto svobodným a velikým, oprošťuji se přede-\nvším a vykupuji se ze své osobní podmíněnosti, vztažnosti a tísně. Za druhé pak vkládaje\nse do větší lidské kvantity než jsem já sám, cítím tlak a touhu, abych svým nitrem zaujal\na naplnil veškeru jeho velikost a vyrovnal se do jeho rozměrů; tak já expansivně roštu a\nvětším se a vyvyšuji se nad sebe sama. Za třetí pak prožívám něco, co je krásnější,\núhrnnější a úplnější než má skutečnost; prožívám absolutní směry lidskosti čili integrální\nlidskou kvalitu; rozsah mého života se extensivně šíří o neosobní, čistě nesobecké snahy,\nna kterých se účastním v této básni. , .\nV pravdě však neexistuje nad životem vysněná oblast, do které by básnici vkládali sve\npomysly o dokonalosti člověka, a ani takové pomysly neexistují. Básníci nemohou znati\nžádného řádu mimo tento svět, kterýžto svět člověčenstvo od svého počátku celou svou\nčinností technickou i duchovní předělává, mění a chce zlepšiti. Tak také básníci po svem\nmění a zdokonalují tento svět, jakoby mu chtěli uložiti novou, lidskou harmonii; proto\ntaké vybavují člověka z těsného tkaní života, vyjímají ho z podmínek, relací a jiných\ntakových nutkavých momentů skutečnosti; ale je to právě vyjímání a vybavování, tedy\nsilné snažení a úsilovná tendence k velikému, a nikoliv pouhý povzlet fantasie a krasne\nsnění o nadpozemských končinách dokonalosti a velikosti. Literatura tohoto druhého\nzpůsobu nazývá se pathetická a postrádá vší velikosti, o které mluvíme.\nVelké básně, jež mne vyvyšují nade mne sama a přenášejí mne přes hranice osobního\nživota, uvádějí mne také v určitý poměr, ne k bližnímu nebo k druhým lidem, nebot ne-\nučí mne chápat a milovat je, nýbrž k celku lidí, k lidství samotnému. Má praktická exi-\nstence, mé sebezachování a jeho všechny prostředky oddělují mne od lidstva a pudí mne\nz jeho celistvosti; můj odlišný charakter a všechny zvláštnosti mého života způsobuji mou\nindividuální samotu. Avšak stávaje se účastníkem velkých básní, směřuji svým účasten-\nstvím k jakémusi pomyslu lidství. V tomto pomyslu spojují se snahy jakoby všech lidi po\nvýsosti a svobodě, slávě, kráse a dokonalosti člověka. Představme si ty snahy jako večne\na neukončitelné směřování k dalekému středu, v němž stojí ten dokonalý prvovzor člo-\nvěka vykoupeného ze zmaru a nedokonalosti života; v tomto tíhnutí pak a směřováni se\njá opět setkávám a spojuji s celkem, jemuž jsem se odcizil jako ztracený atom. A v tomto\nsouladném spojení je jakoby odlesk nebo podobenství té harmonie, k níž lidstvo směřuje\nod svého prvopočátku, ale k níž se nepřiblíží a nedojde až do svého konce, a nikdy dojit\nnemůže; neboř ve všem světovém i lidském řádu působí ne jedna síla, nýbrž dvojice sil.\nživot a smrt, gravitace k slunci a gravitace do nicoty, touha po dokonalosti a zmar\nŘekl jsem, že druhé skupině se dává jméno klassicismu. Klassicismus obyčejne zna-\nmená hladkost forem, úměrnost, pravidelnost a zevní dokonalost; podle toho tedy kazdy\nnový klassicismus by byl hnutím formalistním. Nejnovější literatuře, která nyní pomalu\nzačíná vystřídávati realismus a básnictví subjektivní, se říká často tento\nnázev však je falešný, neboť nevím a nevěřím, že by smysl této literatury byl obsažen jen\nve formalistních snahách; kdyby tomu tak bylo, pak by tato literatura nebyla vážnou\nsnahou, nýbrž jen kulturní reakcí a článkem v dlouhé řadě přešlých a přechodných reakci\njiných."}, {"page_pdf": 24, "page_imprimee": "140", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.24", "texte": "Vlast, Hofman\nKávové a čajové příbory. Provedla firma Rydla Thon, Svijany-Podolí.\n\nKronika a poznámky\n\nGotické kachle v Museu města Prahy.\n\nStanovisko, jaké zaujímáme dnes k lido-\nvému uměni, liší se podstatně od stanoviska,\ns kterého bývalo posuzováno od generaci\npředchozích. Nehájíme naprostou původ-\nnost lidového umění a jeho prvků, nýbrž\nhledáme spíše způsob, jakým chápal umělec\nformovou mluvu určitého slohu a co z ní\nstvořil; nacházíme velikost českého lidového\numění spíše v dokonalosti, k jaké po svém\npřivedl jednotlivá slohová období, a ještě více\nv hlubokém citu, který se projevuje i na trak-\ntování každého detailu. Je to cit jak pro zo-\nbrazený předmět, tak i pro dílo jako umě-\nleckou věc o sobě.\nPro stanovení ducha národa je důležito\nuvědomiti si, které slohy byly českému člo-\nvěku nejbližší; díváme-li se na historický sloh\njako na projev cítění a světového názoru\nepochy můžeme dobře vyvoditi z poměru,\njakým se náš člověk stavěl k určitým slohům\na slohovým obdobím, jeho založení a jeho\nmyšlenkový vývoj. A tu vidíme, jak nejprve\nsilně tíhnul celým svým názorem k cítění\ngotickému. Myšlenka gotická se svou ab-\nstraktní formou vycházející z výrazu a pod-\nporující dramatickou akci fabule dobře\nodpovídala přemítavému a nábožensky za-\nnícenému duchu českého člověka až do\nšestnáctého století. Vedle toho výrazové pro-\nstředky gotiky vyhovovaly vypravovací vášni\nprimitiva. Je to až stupeň jisté žvavosti, s ja-\nkou vypravuje s největší obrazotvorností nej-\nrůznější oblíbené příběhy. Renaissance u nás\njinak vykazuje sice prvky specificky české,\nale neznamená v umění lidovém, kde umě-\nlec byl opravdu představitelem lidového cí-\ntění, pro vzestupný vývoj celkové myšlenky\nrenaissanční vlastně ničeho. Byl to spíše zase"}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "141", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.25", "texte": "barok, který svým pathosem a vzrušenou\nposou alespoň předstíral náboženské zaní-\ncení a který proto byl chápán.\nKachle zde reprodukované pocházejí z Mu-\nsea města Prahy, kde je celá sbírka podob-\nných destiček s thematy náboženskými i pro-\nfánními, jako je Navštívení Panny Marie,\nZvěstování, postavy svatých, Herkules a Om-\nphala, Adam a Eva, tři Husité, klání atd.\nNa kachlíku pražském, zde vyobrazeném,\nlze sledovali, jak suverénně umělec ovládal\nvyjadřovací prostředky gotiky; je to důkazem\núplného vžití se do ducha slohu, když výraz\nplně odpovídá vyjadřovacím prostředkům a\ntvoří s nimi nerozlučitelný celek. Tak je to-\nmu i zde, ačkoliv čistě plastickou hodnotou\ntyto kachlíky nijak nevynikají, což lze omlu-\nvili způsobem rozmnožování, totiž formo-\nváním z primitivních hliněných kadlubů, tedy\nzpůsobem, který nepřipouští užívání velikých\nvýškových kontrastů.\nTvárným elementem je zde v první řadě\nlinie, plastika má úlohu spíše jen popisnou.\nPostavy nejsou myšleny v prostoru, přes to\nale prostorově, to jest, každá jednotlivá\nfigura představuje objem ne tedy plochu\nkterý ale není ničím vázán k ostatnímu\nprostoru. Tyto objemy nejsou vytvářeny\nplastikou, nýbrž obrysovou linií, která vzá-\njemným překrajováním a übíháním ze pře-\ndu do zadu naznačuje kulatost objektů.\nKomposice je držena v ploše reliefu, pohyb,\nkterý souvisí na konec přece jen s cítěním\nprostoru, je převeden do plochy rovnoběžné\ns plochou pozadí. Nejpatrnější je toto sve-\ndení pohybu z několika výškových vrstev\ndo jedné na reliefu svatého Jiří, kde rytíř\nzabodávající kopí do draka nenaklání se\nku předu, tedy ve směru pohybu, ale na\nstranu do plochy. Toto plošné řešení a\nzákony, jež z něho vyplývají, jsou dány tech-\nnikou vyrobení, a bylo by snad poněkud\nodvážné, mluvili zde o vyspělé vůli vytvořili\nze stylových formálních důvodů tvar abstra-\nhující od skutečnosti.\nSrovnáme-li ale tyto destičky s reliefy re-\nnaissančními (českými), vidíme, jakse později\nzákony formy uvolnily a umění reliefu kle-\nsalo dvěma směry. Buď se zachoval zákon\no udržení reliéfní plochy na úkor představy\nprostorovosti, nebo snaha o prostor a před-\nstavu skutečných objemů - zapomínajíc, že\nse zde jedná o prostor a plastiku zdánli-\nvou- zničila představu plochy, která je\npodstatou reliefu. O.Gutfreund.\n\nO. Gutfreund.\n\nK vyobrazeným emailům.\nDva emaily, jež dnes v přílohách repro-\ndukujeme, byly ve sbírkách barona Vojtěcha\nLanny a byly prodány dražbou roku 1909\nu Rud. Zepka v Berlíně za neobyčejné sumy.\nJsou dobově i technicky od sebe velmi vzdá-\nleny. Skříňka reliquiová jest ze XII. až XIII.\nstoletí a výrobek limogeský. Je zhotovena ze\ndřeva a obložena měděnými deskami, zdo-\nbenými barevným jamkovým emailem; tělo\nKristovo, hlavy P. Marie a Jana, hlavy an-\ndělů a postava světice na víčku jsou plně\nmodelovány a nasazeny. Barevná škála: po-\nzadí tmavomodré, oživené pestrými roset-\ntami, kruhy a rozvilinami v bledé modři,\nzeleni, červeni a žluti; na okrajích zelené vl-\nnovky s červenými body. Architektura a rou-\ncha postav jsou jemně ryty. Skříňka byla na-\nlezena v Praze (podle tradice na Betlém-\nském náměstí) a do sbírky Lannovy dostala\nse z pozůstalosti rytíře Neuberga. Skříňka je\n32 cm. vysoká a 16 cm. široká. Druhý email,\nJidášův polibek, je malba smaltová na mědi,\npůvodu též francouzského, z2. polovice XV.\nstoletí (rozměry 25*5X23*5 cm.) a je při-\npisována markýzem de Vasselot, jenž zpra-\ncoval zejména emaily v Louvru a ve sbírce\nDutuitově, neznámému jinak mistru Mon-\nvaerni. Barvy neobyčejně zářivé jsou: hlu-\nboká modř, purpurová, fialová, zelená a sytá\nokrová žluť."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "142", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.26", "texte": "J. S. Machar: Barbaři, Pohanské pla-\nmeny, Apoštolově.\n\n(Dokončení.)\n\nObsahy Macharových básní jsou jakési\nkresby dějů a postav. Methoda, kterou se\npředvádějí, jest co možno nejexaktnější (jeví\nse zejména ve zmíněných již přídavných čá-\nstech, psychologiích, popisech atd.), zajisté\nvlastnost, která by měla velikou cenu v hi-\nstorické vědě, ne však v básni. Místo po ex-\naktnosti toužili bychom při básníkovi po\nobjektivnosti. Aby z dějů a existencí nečinil\nzáznamy pro chvíli, ale nalézal v nich vlast-\nnosti platné pro všechen čas a prostor, určené\nk nezahynutí a nezmizení, a z nich stvořil\nobjekt znovu, nadřazený, snad absolutní.\nAby tvořil heroické postavy a činy, mythy,\nbožstva a náboženství; aby tvořil trvalé po-\ncity daleké nálad, rozmarů a osobních stavů.\nBáseň jest přílišnou abstrakcí lidské mluvy,\nnež aby snesla zatížení pouhou syrovou\nhmotou. Machar působí jedině obsahem.\nJedině tím, že předvedený fakt začíná a končí,\nže roste nebo klesá jeho síla, také začíná,\nkončí, stoupá, svažuje se ale bez nejmenší\nsoučinnosti vyprávěče napětí básně. Autor\npřenechává svůj jazyk mluvě fakt, obsahů,\ndává se do jejich služeb, nevládne jimi. Jeho\nčinností jest jen, že je vybral a zveršoval.\nStejně tomu tak jest při tvoření nadřazených\ncelků: knih, cyklu. Jednotlivé básně jsou řa-\nzeny prostě vedle sebe. Octnou-li se udá-\nlosti k sobě v nějakých vztazích, octnou se\ntak svou podstatou, ne zásluhou zapiso-\nvatele. Vznikne-li pak jako konečný výsle-\ndek v mysli čtenářově vědomí prostičké hi-\nstorické kausality nebo nějaké tušení osudo-\nvosti, pak jest to opět zásluha historií, ne\nvšak autorova umění. Básníkova spolupráce\njest všude minimální. Tak se rozpadá celá\nmyšlenka velikého díla v jednotlivé neumě-\nlecké částečky. Nebof, nestvořil-li autor umě-\nlecká díla v jeho prvcích, o čemž jsme ihned\npronesli pochyby, nestvořil dílo ani zamý-\nšleným celkem. Neuvedl prvky, jedince, v pev-\nný dramatický poměr, nenechal je růsti ze\nsebe, rozvíjet se, klesat, nedal jim společného\nústředí ani vrcholu. Nestvořil oné kompo-\nsice, jež by je ovládla, spojila v jedno, pod-\nškrtla veliké, zatlačila malicherné, jež by\nnapiala všechny síly a to, co ve všech jed-\nnotlivostech zdálo se zbytečným, ukázala\nnutným, co zanikalo jako málo patrné, vy-\nzvedla monumentálností celku. Jediné po-\njítko těchto veršů, jak řečeno, jest obsah. Ale\njaký obsah by to musel býti, aby nahradil vše-\nchny umělecké nedostatky díla, nebo aby-\nchom na ně aspoň zapomněli! Jak by nás\nmusel zcela strhnouti, nadchnouti, naplniti.\nAvšak obsahem Macharových děl jest pouhý\númysl, vzdělávací tendence, upozorňování\nna jakási fakta, obrana jedněch, útočení na\ndruhé, vše, co nám jest nebo může býti od-\nlehlé, ba i cizí.\n• Plyne tedy z druhé části našeho soudu,\nže básně chtějí působiti jedině svými ob-\nsahy, že činnost umělcova jest v nich po-\ndružná. Dále, že neexistuje žádná kompo-\nsice celku, nějaká snaha o monumentalitu.\nDílo tedy může býti veliké pouze svým roz-\nsahem. Ale tímto, ať bude sebe větší, nebude\npřece dílem uměleckým.\nJest snad někomu podivno, že se neobí-\nrám obsahem Macharova díla. Mohlo by\nbýti namítnuto, že uměleckost jeho díla spo-\nčívá právě v tomto dějovém obsahu a vše-\ncko ostatní jsou maličkosti. Většina kritik\nse asi bude zabývati jen tímto obsahem. A-\nvšak: Tvůrčí činnost v slovesném umění spo-\nčívá v činnosli bájivé, v tom, že umělec vy-\nmýšlí a vytváří děj. Děj pak sám o sobě,\njakmile jest hotov, projeví se zároveň již jako\nforma vytvořená genetickými zákony. Není\nhranic ve zrození děje a formy. Ale u Ma-\nchara vidíme, že na dějích nepracoval, pouze\nje sbíral. Děj sám vždy existuje bez něho, má\ntaké již svůj zákonilý výraz, formu, byf ne-\nbyla literární (může na př. se jeviti jako a-\nnekdota, historický záznam, obraz a pod.)"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "143", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.27", "texte": "Děje takéfnikterak nejsou dílem Macharo-\nvým ani jeho majetkem, jsou nenové ao-\nbecně známé. Machar dodává jim pouze no-\nvou formu. A dokázati, že nikoli dobrou,\nbylo úkolem tohoto článku.\n\nFrant. Langer.\n\nMiloš Marten: Cortigiana.\n(Vydala Kamilla Neumannová.)\nFrant. Langer.\nMiloš Marien vydává po několika letech\nuplynulých od prvé knihy povídku zvanou\nCortigiana. Pokud nám dovoluje tato knížka\na vzpomínky na dřívější prosy, jakož i kri-\ntiky autorovy, učiníme si obraz o Martenovi\ntakovýto: Marten jest předně a jedině milov-\nníkem podivnůstek, ať již obsahových či slov-\nních. Přítomná povídka dokumentuje tuto\npodivínskou náklonnost vším, od vypravo-\nvaného příběhu až po ornamenty epithet.\nTato náklonnost hraničí pak již se sběratel-\nskou vášní kuriosních obratů, úsloví atd. (ner-\nvosní plastika boků, rudé svlačce rtů). Celá\npovídka jest napsána pro podivnou obrazo-\nvou situaci, i jednotlivé postavy a význam\njejich v povídce jsou určeny a vyměřeny\njejich zvláštností.\nProti takovéto literatuře - neboť p. Mar-\nten jest pouze částí celé družiny lze pro-\nnésti řadu námitek. Předně nebéře na sebe\nžádnou uměleckou zodpovědnost. Nemá pro\nsebe žádných vnitřních měřítek ani relativ-\nních ani absolutních, jakožto měřítko vnější\nklade pouze výlučnost, simulujíc tak ve vzta-\nhu k vnějšku každému soudu se vymykající\naristokratismus. Její působení děje se sug-\ngescí vzniklou sektářskými znameními a\nsymboly, ta jemností, kuriosností a obřad-\nností. Vše to děje se v kruhu mystiky ve smě-\nrech nahoru i dolů, opět na půdě, která po-\nstrádá vší kontroly nutnosti a oprávněnosti.\nAvšak tato literatura jest i po stránce mravní\núplně negativní. Nemiluje zdravé a silné, ne-\nmajíc zájmu pro jakýkoliv klad životní, na-\nlézá největší zálibu v tom, co jest ve stadiu\nničení, zničení i sebeničení a co se chýlí\nk rozpadu. Staví podivné místo přirozeného,\nnesrozumitelné místo harmonického. Nevy-\ntváří konečně nic, co by mohlo býti touhou,\nsnem, radostí člověka.\n\nJ. Karáska ze Lvovic Posvátné ohně.\n(Moderní bibliotéka, F. Adámek, Král. Vinohrady.)\n\nKdyž před lety u nás vystoupila tak zvaná\ndekadence, zdála se být proklamací hesla\nmodernosti, jakoby do sebe pojala všechnu\nhloubku a složitost moderní doby; našla se\nmoderní psyche, moderní pohlaví, zlo a pád\nlidstva, raffinement kultury, morální únava,\na vše to platilo za moderní obsah života.\nPozději přebyla z ní již jen zvýšená citlivost,\nútěk ze života, jen marnost, odříkání se svě-\nta, osamělost, výlučnost a nicota. Tvářnost\ntéto literatury se tedy během let pod vněj-\nšími vlivy příbuzné kulturní literatury častěji\nobměnila; ale i přes tyto modifikace my-\nstiky, magických elementů, hnusu z pohlaví\na p., zůstala její myšlenková povaha vzhle-\ndem k současnému životu stále negativní.\nVážné a pravé umění stojí vždy k životním\na myšlenkovým obsahům své doby v po-\nměru kladném, jsouc schopno je zmáhati a\npotencialisovati. Umění, jež před životem\nprchá a jež celým svým založením k němu\nstojí v negativním poměru, vyznačuje se tak\nsvou slabostí a naprostým nedostatkem slo-\nhotvorné síly; a právě v této základní ne-\ngativní složce dekadentní literatury leží pří-\nčina jejího dohledného zániku, její život\nmůže být jen uměle prodlužován injekcemi\ndráždivých výtažků, vytěžených z nánosu u-\nměleckých kultur, avšak tato omlazovací čin-\nnost je přece jen konečná. Pokud vychází\nz volného vkusového výběru, z estétského\nmanipulování s vhodnými obsahy minulých\nkultur, zdají se být její možnosti dosti široké;\njakmile však při tom narazí na požadavky\nslohového vytváření formy, stane se takový\nnáraz churavému organismu tohoto umění\nsmrtelným. Tak zrovna v nedávné době ho-"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "144", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.28", "texte": "velo si jedno období v dráždivé hře s mo-\nrálními pojmy; toto období však rychle pře-\nšlo a po něm zůstala jen literatura, jež se na-\npiala k jisté klassičnosti; a v tom okamžiku\nse dekadentní literatura, která před tím byla\nještě živým, dobově mravním symptomem,\nstala literaturou mrtvou.\nDobrým příkladem takového rozkladu je\ni kniha Karáskových novel. Není to už per-\nversní kvásek prvních básní, ani estétsky ne-\nplodný kult krásy, ani okázalá zrůdnost ma-\ngie a mystika pozdějších románů; vše se zde\nztrácí v nejistotách a bezúčelnosti: autor\nbloudí po mrtvé historii a chápe se starých\nlegend, poskvrní je zkaženou fantasií a opět\nje opouští nepřemyšlené, jalové a prázdné.\nTuto prázdnotu pocítíme tím silněji, když si\nuvědomíme methodu práce, jež je vlastně\nnedočkavým spěchem vzbuditi u čtenáře do-\njem formové síly. Děj je halen do luxusní\nsložité dekorace destruktivní nalíčené plasti-\nky vášní, magických elementů a předstírané\nmystiky. Takové veliké rozmachy jsou ale\nv nepoměru s bájnou a tvořivou hodnotou\ndocílených výsledků; tato je vzhledem k dneš-\nním předpokladům myšlenkového stavu\ndoby naprosto neživotná a bez vnitřní prav-\ndivosti. Osobní citový poměr autorův k ně-\nkterým úkazům minulých kultur zde nic ne-\nzachrání, tím méně když je zase zapřen ne-\ndobovou passionální psychologií. Tak i\nvšechny silné námahy neskromného pře-\npychu jazykové výpravy vyzní na prázdno\na falešně a nezakryjí základní nedostatek\ntěchto příběhů: našemu dnešnímu cítění\nvzdálenou libovůli, jež popírá vůli k upřím-\nnému obsahu a výrazu, který by nám byl\ntak blízký, že bychom se s ním mohli sto-\ntožniti a že bychom mu uvěřili.\nSnaha po zdání formové síly a plnosti ne-\nvychází z nijakých podnětů ideových, nýbrž\nčistě praktických a technických; dostavuje se\nvždy u případů takové literatury, jež je od-\nkloněna době z důvodů kulturně eklekti-\nckých. Takový odklon nastává tehdy, kdy\nnásledkem negativního poměru k životním\na myšlenkovým obsahům doby fabulační\nslohotvorná činnost je v stavu naprosté pas-\nsivity. Čistá fabulace nese v sobě vždy tvárné\nschopnosti a předpoklady jisté myšlenkové\nkonstrukce, jež je podstatnou složkou formy\na jež se projevuje v uměleckém díle jakožto\nprincip pohybový. V opačném případě\ntento pohybový princip schází aje z důvodů\nartistních technicky nahražován třeba styli-\nstikou a hlavně zevním pohybem děje au-\nmělou vášnivoslí.\n\nJosef Čapek.\n\nU příležitosti dostavby Obecního\ndomu.\n\nNovostavba tato vyrůstala po několik let\npřed očima mladší, školou se vzdělávající\ngenerace architektů, kteří pojali předsevzetí\nhledati příklady moderních staveb a dospěti\ntím nejen se stanoviska odborné techniky a\ndovednosti (či lépe řečeno zručnosti, jež vždy\nomamuje), ale též se stanoviska uměle-\nckého k jistému názoru. Toto umělecké\nstanovisko, zprvu trochu nezvyklý pojem\nu porovnání s odbornými a cechovními vý-\nrazy staré generace architektů, vyšlých z aka-\ndemické školy pseudoklassické, jejíž jedině\nmožným důsledkem mohla být nákaza plané\nzručnosti a překotné machinace s architekt-\nskými stále opakovanými formami, toto sta-\nnovisko tedy zdálo se vždy býti jen soukro-\nmou záležitostí jednotlivce, odlehlou částí\nvlastního způsobu provádění a navrhování,\ntedy methody. Pro dnešní mladou generaci\nleží však pojem uměleckého původu, tvoření\nve složkách naprosto jiných než t. zv. kom-\nbinačních, kde prostě sestavují se přejaté\narchitektonické formy jen proto, aby poslou-\nžily k výzdobě stavby, vyrostlé nad půdo-\nrysem jakkoliv vzniklým. Takové příklady\nneobsahují formové jednotné zásady jak\nv půdorysu tak ve vnějšku, i vyciťováli jsme\ntento nedostatek tím silněji, když byly již do-\nkonce pomíchány slohově, což se nám zdálo"}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "145", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.29", "texte": "být vždy největším hříchem. Tak když se po-\nmalu počala usazovali na stavbách pseudo-\nbarokních zásad nákaza secessních detailů\n(třeba mezi mnohými jinými stylisované\nlistí), divili jsme se, jak je možno, aby ně-\njaký velice zručný a obratný architekt stavěl\nbudovy, jež mají tolik architektonických chyb\na jež jsou při tom všem velice nákladné a\nbohatě ozdobné, což je ovšem předností pro\nprvní dojem laika pozorovatele, ve skuteč-\nnosti však jen t. zv. „chytákem\". Čím je to,\nže některá budova třeba nemoderní je do-\nbrým uměleckým dílem i přes to, že i tu bylo\nbráno v pochybnost, může-li dílo nemoder-\nních prostředků býti ještě v pravdě uměle-\nckým, a proč vedle toho zase jiná budova\ns modernistickými detaily přímo se hnusí?\nje to právě pocit, že jim schází cosi z umě-\nlecké povahy architektů pseudoklassické ško-\nly, jako byli třeba Zítek a Wiehl.\nNěkteří z těch, kteří patří do předchozí\ngenerace, jsou dnes officielní, neodolali špat-\nným stránkám secesse, staví nádherné bu-\ndovy (nádherné ovšem jen co do počtu\nozdobností), nestaví však nikdy díla v pravdě\narchitektonická, upřímného výrazu a samo-\nstatného původu. Generace starší, jež této\npředcházela, jest prosycena aspoň jakýmsi\npevným názorem eklektismu klassických\nslohů. Základní a zásadní příklady dobré\narchitektury, jež hledala v Itálii, stávají se\nvšak přece jenom v rukou těchto učitelů\nmrtvým a nevžitým materiálem. Pocit toho\nnevžití právě přiváděl mladou generaci k po-\nznání, že existuje cosi, co je nutno kontro-\nlovali: totiž poměr jednotlivce nebo\njedné generace k příkladům, jež se jí v mládí\npodávají, tedy umělecký vztah, vžití,\nz něhož postupně bylo by možno a je nutno\ndospěti k uměleckému názoru kontra\nnázoru kombinačnímu, kde umění má býti\njen opakující zručností a virtuositou, kde\nvšak naprosto postrádá tvůrčích předčinů.\nPříkladů, jež by měly na názor nové archi-\ntektské generace vliv a účinek, však v Praze\nnebylo; byly tu spíše příklady odstrašující\nve stavbách předchozí generace: Reprae-\nsentační dům, Novostavba radniční, domy\nv Mikulášské třídě (hlavně onen sousedící se\nSynagogou), Vinohradské divadlo, Strojovna\nna výstavišti atd. Jsou to budovy založené na\nnaučených zásadách třeba barokních dispo-\nsicí; neostýchají se bojovati proti moderně,\nale kde již přijímají vnější slupku moderny,\npřijímají většinou vše nepotřebné a nepá-\nteřné, co nespolupůsobí na kostře budovy a\njejí formy; kostra zůstává pseudobarokní,\nmoderna, vlastně secesse pochybného pů-\nvodu je neorganicky přilepena na povrch.\nBývá to hlavně baroková secesse Ohma-\nnova. Celkový dojem stavby pak je nedů-\nslednost a nevážnost.\nVětší důslednost ve svém eklektickém ná-\nzoru jeví generace této starší, ze které vyšlo\nNárodní Divadlo, Zemské Museum atd., zde\nbylo možno držeti se pevných svazků archi-\ntektonické vědy, jež učila přejímaných forem\naspoň správně a zákonně používati. Po roz-\nruchu českorenaissančním, kdy hraní si s ná-\nrodopisným materiálem zdálo se být něčím\nvelice důležitým a podstatným, nastává prá-\nvě vliv poloviční moderny. Avšak tento roz-\nruch panuje ještě skoro dnes; pěkným pří-\nkladem je Repraesentační dům, který byl\nv konkurenčním návrhu luštěn ve slohu če-\nskorenaissančním, jakožto národním, kte-\nrý však byl dokončen v Ohmanovské ba-\nrokní secessi.\nJe tu největší nejistota tvoření, protože na-\nprosto tu schází umělecký názor jednotící\nprvky počinů tvoření, schází logické vymý-\nšlení a citové ovládnutí nových forem. Tak\npovstává za prvé směs všeho možného for-\nmálně přejatého z příkladů starých i moder-\nních (ovšem jen relativně, jako třeba z umění\nOhmanova); za druhé neupřímnost samo-\nstatného projevu, jenž má vždy být podmí-\nněn uměleckým pojetím jednotné tvorby; za\ntřetí schází skromnost výrazu, jež se vždy\nv kladných příkladech projevuje formovou"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "146", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.30", "texte": "Fronta Representačního domu města Prahy.\n\nekonomií. Vzniká opak, přecpání, neurov-\nnané hromadění dekoračních detailů a bur-\nleskní, nevážná, nejednotná a nemonumen-\ntální architektura. Takovéto hromadění de-\ntailů povstává nejčastěji neorganickým ově-\nšováním jich na hlavní složky budovy; při-\nchází ponejvíce v řešení interieurů, kde se\npak stýkají různé materiály nečlánkované,\nformově nedořešené, jež začasto slouží jako\nzáplata několika motivy stylisované zeleně,\ndestiček atd.Bezkosfemé kupení detailů bývá\nvždy příznakem díla, jež nemá jednotícího\nnázoru, který by ovládl a nepřipustil náhod-\nnosti nápadů a vtipů zbylých z kreslířské\npraxe. Tento systém třpytnatého illusionismu\nodpovídá ovšem dobře úmyslu překvapovati\nmnožstvím, bombastickou bohatostí en gros,\nkterá nejsnáze může odvrátiti pozornost di-\nvákovu od celkové formy a umělecké idee\nbudovy, jíž jest onen v podstatě holý orga-\nnismus, jevící se na zevnějšek jednoduchou\njasností i při nejboiiatší členitosti, jak doka-\nzuje množství historických příkladů.\nMluvíme-li o pocitu, jakým na nás působí\nbudova Repraesentačního domu, je nutno\nnejprve zmíniti se o dojmu zvláštní neklid-\nnosti, který v nás vzniká, porovnáváme-li\ntuto stavbu s jejím okolím; překvapuje, jak\npřímo demonstruje svou lehkověrnou ná-\npadností a jak mnoho obsahuje vtipů a ná-\npadů kancelářské práce. Je to hotová kul-\nturní mýlka v prostředí dvou znamenitých\nbudov na Josefském náměstí, jež jsou samy\no sobě slohovými kontrasty, ale jež se plně\njednotí ve svém monumentálním výrazu.\nJednou z nich je gotická Prašná brána, pří-\nklad nákladně a bohatě zdobených ploch,\ndruhou je empirová Celnice, bývalý klášter\nHybernů, s naprosté jednoduchosti\nas ušlechtilou prostotou architektonického\nčlánkování.\nMladá generace, jež vyrůstala, když se\n\nStará Celnice (bývalý klášter Hybernů)."}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "147", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.31", "texte": "u nás v Praze rozvinovala efemérnost sta-\nveb posledního desítiletí, po zkušenostech a\nprozkoumávání těchto prací, jež měly by vý-\nvojově vlastně býti příkladem, vrací se ku\nstadiu vůle poznávací zásadnosti, jež je spo-\nlečná a konstantní všem slohům a je po-\nkud možno zjistitelná a příbuzná tušenému\npocitu a názoru moderní architektury, jež\nzůstává ideálem.Takto je nucena samostatně\na bez domácích vlivů počíti s problémem ja-\nkéhosi očistného a korrigujícího poznávání,\njež by aspoň dočasně nahradilo onu theorii\nSemperovského klassicismu, vykládaného\nna technické škole. Poznatky Wagnerových\npředpokladů, jež kdysi nacházely dosti stou-\npenců, mladých českých žáků moderní ar-\nchitektury, kteří studovali ve Vídni, mají-li\njiž podružný význam, přece aspoň přinesly\nsklonnost k očistě od pseudoklassicistního a\nsecessního bezvládí. Umělecký názor a z ně-\nho vzniklé předpoklady smyslu moderní ar-\nchitektury jsou nutný tou měrou, jako jsou\nzbytečny příklady pražské officielní architek-\ntury. Nové generaci architektů moderních\nsnah může býti výhodou alespoň to, že měla\nv době a v prostředí modernistního hnutí\npříležitost ztráviti a zkontrolovati některé\nvýsledky, učiti se z bezvládnosti secessního\nobdobí skromnosti výrazu, ekonomii a po-\nměru dekorace k organismu architektury.\nJinak ale pseudoklassicistní skupina archi-\ntektů dotčených pseudosecessními vlivy roz-\nhodně nemá významu pro moderní archi-\ntekturu a nemá rovněž tak žádných žáků.\n\nV. H.\n\nUžitečnost uměleckého průmyslu.\n\nBylo zajisté pozorováno, že směr Umě-\nleckého Měsíčníku, který obrací se pronikavě\nk samotným a nejpřímějším důvodům umě-\nní, věnuje dosti sil i místa t. zv. uměleckému\nprůmyslu; protože pak umělecký průmysl\njest dle dosavadní jeho povahy jistým luxem,\nkterý si denní život z umění pořizuje a který\njest jakýmsi vedlejším zaměstnáním umění,\nzdálo by se, že mezi výbojnou cestou Mě-\nsíčníku a mezi zabýváním se drobnou kera-\nmikou zeje velká nesrovnatelná vzdálenost.\nSkutečně umělecký průmysl a umělecké ře-\nmeslo jest ve srovnání s druhými výtvar-\nnými uměními mnohem více zatížen svět-\nským a materielním podílem ze všedního ži-\nvota než malířství, sochařství i architektura;\narchitektura, která jest mu nejbližší, neboť jest\ns ní téhož rodu, vázána jest sice také k pod-\nnětům života, ale vychází z jeho větších, trva-\nlejších ai duchovnějších souhrnů (na př. z ná-\nboženského kultu, z bydlení jedinců a náro-\ndů, z oslavy činů), kdežto umělecký průmysl\nsouvisí s významem menšími a jaksi hmot-\nnějšími okamžiky života (nádoby, šperk,\nhračky).\nZ tohoto stanoviska pak jsou tedy umě-\nlecký průmysl a předcházející mu umělecké\nřemeslo vůbec kdykoli a kdekoli duchově\nméně svobodným a materiálně více zatíže-\nným uměním; proto trvale nebyl nikdy vlast-\nním polem a cestou pro myšlenkové pohyby\numění, ale spíše vždy žil z hotových zásob\numění. Novodobý a vlastní umělecký prů-\nmysl, který byl teprve v posledním století\nstvořen a vystřídal rozptýlené a zvláštní ce-\nchovní celek netvořící umělecké řemeslo\npředcházejících století, má ještě další pova-\nhový rys, který svobodnost jeho umění za-\ntěžuje. Jestliže dříve umělecké řemeslo žilo\njako nezávazné dobrovolné umělecké za-\nměstnávání se účelovými podněty, postavilo\n19. století současnému umění přímý kladný\npožadavek, že musí se drobnými potře-\nbami denního života, a sice všemi, nikoli\ndle vlastního výběru a záliby, zabývat a je\ntvořit. Mateční příčina, z níž umělecký prů-\nmysl 19. století se zrodil, není tedy vnitřní a\numělecká, že by umění se rozrůstalo v no-\nvou větev umění, ale spíše sociálně kulturní\npovahy, idea reformy bydlení, kterou demo-\nkratisace osvěty a humanita přinesla a\nk ostatním novodobým ochranným a lidu-\nmilným sociálním opatřením připojila; není"}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "148", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.32", "texte": "zde skutečně omylu: vkusné bydlení jest spí-\nše požadavkem, předpisem, radou, názorem\nkulturní hygieny než posunem umění 19. sto-\nletí, jest spíše žádaným konsumem života\nnež výsledkem umění. Umění však nevzniká,\ni kdyby bylo sebe více žádáno, není-li v něm\nsamém pudu a příčin k růstu, jako naopak\nroste v nové větve i proti vůli poměrů, má-li\njen obsahy, jež chtějí být vysloveny. Tyto\nzde pronesené výroky nechtějí nikterak smě-\nřovati proti dobrotě a sociální blahodárnosti,\no niž se myšlenka uměleckého průmyslu\nopírá; nechtějí brati také v pochybnost po-\nvzbuzující význam objednávky dávané vý-\ntvarnému umění; má jimi skutečně býti jen\ncharakterisována povaha a poloha uměle-\nckého průmyslu v uměních. Jsou tím dobře\nvysvětlitelný dosavadní výsledky uměleckého\nprůmyslu: poněvadž v jeho vzniku přede-\nvším byla úloha, a to ještě dříve než umění\npocítilo potřebu vyjádřili se na ní, kdežto\núvahy, jak vytvářeli, dostavovaly se teprve\nmezi započatou již prací. Proto hlavním\nrysem děl uměleckého průmyslu z dob jeho\npočátků (před 15 lety i později) jest deko-\nrování: nebylo tehdy ještě ani zásob forem\nani zkušeností o vytváření, t. j. slohu, který\nby byl dovedl dané úlohy rozřešili, a tak\numění nezmáhalo trojrozměrně hmotu ani\nfunkci předmětů, nýbrž rozvíjelo se namnoze\njen jako dvojrozměrné zdobení ornamen-\ntální na povrchu předmětů (přírodní slyli-\nsace, Olbrich, Christiansen); za to obíralo se\ntoto dekorující umění všemi úlohami se\nstejným zájmem a stejně snadně. Lze však\npozorovali, že toto rozšířené zaměstnání\numění již záhy přineslo jakési užitky: hro-\nmadily se zkušenosti a zásoba výrazových\nprostředků, rostl podíl umělecké činnosti,\nkterá ze své podřazenosti víc a více vyrůstala\nna činnost vlastních pohybů; možno mluvili\npak již (u vídeňské skupiny J. Hofmanovy)\no dekorativním slohu, ledy o jisté logice a\nzásadách třeba velmi skromných a nehlubo-\nkých, ale existujících již proti dřívějšímu pou-\nhému zdobení. Náš zájem k uměleckému\nprůmyslu jde ještě dále v tomto směru: vý-\ntvarná stránka předmětu má pro nás pře-\nvahu nad stránkou účelu a podnětu před-\nmětu. Aby bylo jasno: přesunutí zájmu k vý-\ntvarné stránce neznamená negaci účelu a\nneznamená snahu tvořili věci neúčelné,\nnýbrž značí, že umělecký zájem vyrosil o to-\nlik, že nechce již uměleckému průmyslu jen\nsloužiti a z povinnosti tvořili lampy, šperky,\nkalamáře, protože to chce potřeba života,\nale že z vlastní a vnitřní potřeby tvoření, ni-\nkoli jen pro sociální dobro a příkaz, roste\ndrobné umění v doplňku a souvislosti s ostat-\nním uměním. Dříve tedy používalo se umění\nk vytvoření polštáře, šperku ald., nyní tvořící\numění používá příležitosti koflíku, podnosu\nald., aby se vyjádřilo. Jest totiž třeba umění,\nkteré vedeno jest vědomě vůlí k tvaru, aby\nnové objevivší se pocity tvarů a poměrů co\nnejšíře uskutečnilo a vyzkoušelo v řadě sku-\ntečností a ve všech obměnách, aby byla\nzjištěna hodnota a pravdivost tvaru; také\nnestačí uskutečnění v jednom materiálu:\ntvar, má-li být podstatnou součástí pro slo-\nhovou skladbu, musí býti zčištěn až do ab-\nstrakce, t. j. až do poslední jeho podstaty,\nkterá platí ve všech materiálech (dřevě, skle,\nkameni ald.) a má schopnost odolávali a\nzdolali formově všecky tyto materiály bez\nvyjimky. Tak staví se tato výtvarná činnost\nv drobném umění na pomoc architektuře:\npředpracovává ji a doplňuje její zkušenosti;\njestliže architektura vyjadřuje plasticky jisté\nvelké celky a složitější setkání sil, poskytuje\nsvícen, mísa, konvice příležitosti jedno-\nduchých dramatických situací, akcí a obje-\nmů, na př. obsahování, objímání atd., jež\nvesměs podávají možnost uskutečnili náš\nkubický názor o hmotě a objemu hmoty.\nProto nebude se loto drobné umění, které\ntvoří drobné umění pro umění, obírali\nvším a zajímali se o všecky úlohy, jež dří-\nvější umělecký průmysl přijímal poslušně za\npovinnost rozřešili. Jeho tvoření obrací se"}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "149", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.33", "texte": "tam, kde uměni cítí potřebu tvořiti a kde\numělecký průmysl může býti jemu užiteč-\nným. Snad celá řada úkolů zůstane třeba\njen dočasně tímto drobným uměním ne-\npovšimnuta; naopak zvýšený interes obrátí\nse dočasně spíše vždy k určité oblasti, která\nmůže být pro poznání umění nejužitečnější.\nV tomto ohledu bude se řaditi k svobodě\npočínání malířství a sochařství: bude tvořiti\nsi tvary dle nových představ, nikoli dle po-\nptávky trhu, jak je založen umělecký prů-\nmysl, a bude přicházeti obchodem v majetek\nkupců především pro svoji výtvarnou stráň-\nku jako obrazy a sochy.\n\nPavel Janák.\n\nVýstava spolku Verein deutscher\nKünstler in Böhmen.\nL. Šíma.\nv\nPro německé umělce z Cech je velice pří-\nznačná jistá hravost, nevážnost, a hlavně\nbázeň, s jakou obcházejí a utíkají se přede\nvšemi naléhavými otázkami a vážnými ú-\nkoly, jež přineslo nové umění; také tato vý-\nstava nevykazuje mnoho kladného, kde by\nbylo možno zjistit aspoň nějaké, byť pro-\nzatím třeba jen nedokonalé, ale přece po-\nctivé resultáty hlubšího pochopení a oprav-\ndového přimknutí k těmto těžkým a pro\numělce tak důležitým a významným úkolům,\njež na ně, nechtějí-li již zůstat stranou od\nvšeho přirozeného vývoje, klade nové umění.\nJeden z deseti sálů této výstavy je věno-\nván třem znejpokrokovějších: A. Ascherovi,\nE. Adlerovi a V. Hablikovi; přihlédneme-li\nk nim blíže, shledáme, že i přes značné in-\ndividuelní rozdíly mají cosi společného; totiž\nopětně onu základní chybu společnou jejich\nostatním krajanům, súčastněným na této\nvýstavě. Je to zase nedostatečné pochopení\na uvědomění si úloh, které se podjali řešiti,\na z toho vyplývající nedůslednosti, vědomé\nokliky a naprostá komplexnost a nejasnost\nv nazírání i ve vytvořeném díle. Nejdále\nz nich je Ascher, který nejvíce těží z nových\nmalířských vymožeností a částečně i z Greca,\ncož se mu ale nedosti podařilo. Je to úkolem\nnad jiné těžkým, užiti nového uměleckého\núsilí po formě právě u portrétu, když je ještě,\njak je tomu u Aschera, neseno způsobem\nexperimentálním; proto není dobře možno,\nkdyžtě řeší hlavní části plochy tvarově a\ns jistou snahou po odhmotnění, dojiti lo-\ngicky k hmotné červeni rtů a k naturalisti-\nckému promodelování třeba očí nebo nosu.\njeho nemístná detailnost škodí také i vysta-\nvenému Zátiší. E. Adler není ucelen a dosti\nsoustředěn; do obrazu Susanny vkládá\nmnoho prvků Teschnerovských, jakýchsi lí-\nbivých sentimentalit, kdežto vlastní děj není\nnaprosto vyřešen, ani zdůrazněn v celkovém\nrozvrhu; výjevu schází drastičnost, kontra-\nstování a dramatický děj rozvinutý v pře-\nhlednou a jasnou komposici. Stejně tak je\ntomu iv obraze Ukřižování; u obrazu Blá-\nzen je nápadnou jistá německá sensuelnost\na sklon k symbolisování, která tento obraz\nzařazuje kamsi jinam než oba předešlé. Ja-\nkousi symbolickou náladu vykazují také\nobrazy V. Hablika; mají vyjadřovati cosi\njako zasnoubení a sblížení umělcovo s pří-\nrodou, ale dosud se mu naprosto nezdařilo\nnalézti pro jeho pocity, jako je nadšení, bá-\nzeň a zbožnění, také vhodnou formu.Tako-\nváto zdánlivá virtuosita širokých barevných\nskvrn, ve kterých je mnoho zbytečného a\nvše libovolné, prozrazuje hned, že mu do-\nstačuje dosud volná, nedomyšlená impro-\nvisace, první nadšení dilettanta.\nKars vystavuje kresby nejrůznějšího umě-\nleckého původu, jež dokumentují co nejsil-\nněji zmatenost a složitost jeho úmyslů, neboť\nse pohybují od Rodina k Dongenovi a zase\nke karrikatuře, takže nikdy nevíme, co jimi\nchtěl vyjádřiti.\n\n(Rudolfinum.)\n\nPřednáška Alfonse Muchy.\n\nRostoucí význam p. Muchův nutí nás zabývati se\nvedle jeho umění také blíže jeho názory, jež pode-\npřeny byly v tomto případě zvláště také autoritou U-"}, {"page_pdf": 34, "page_imprimee": "150", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.34", "texte": "mělecko-průmyslového musea, jež takto dělá k jeho\ncyklu přednášek cosi jako odborné pozadí. Již z první\nčásti tohoto cyklu, z přednášky „O harmonii v umě-\nních dekorativních\" můžeme dostatečně poznati theo-\nretické zásady p. Muchovy a přidružiti je k jeho umě-\nlecké praxi, a tu vidíme, že co do nebezpečnosti theo-\nretické zásady p. Muchovy důsledně odpovídají jeho\nvýtvarné tvorbě.\nObsah a smysl přednášky byl asi tento: Umění jest\nmohutnost sděliti s někým prostřednictvím vhodného\ngesta své pocity. Hodnota díla uměleckého závisí na\nhodnotě gesta a na hodnotě myšlenky, již umělec vy-\njádřil. Hodnota gesta tkví v jeho důkladnosti, hodnota\npocitu v trvanlivosti. Pocit optického orgánu divákova\nochabuje, ale pocit duševní zůstává a znovu a znovu\nse probouzí a působí. Jsou tedy dva druhy děl umě-\nleckých: v prvních snaží se umělec působiti na duši,\nv druhých touží rozechvěti jen smyslové orgány člo-\nvěka. V tendenčním malířství oko je nástrojem, jímž\numělec účinkuje na nitro; v malířství dekorativním pří-\njemné podráždění sítnice a zrakového nervu jest po-\nsledním cílem umělce. Umění není volné, nýbrž jest\nřízeno zákony, řadou harmonií, ale umělec necítí jich\ntíhu, stejně jako pták neuvědomuje si spletité zákony\nmechanické, jež podmiňují a určují jeho let. Umělec\nneučí se jim, příroda sama vychovává v duchu vníma-\nvém smysl pro harmonický poměr. Náš zrak přírodou\nvycvičený zvykl si na její proporci 2 : 3, adáme-li před-\nmětům jiný poměr, jsme znepokojeni. Každý umělec\npodléhá tomuto přirozenému zákonu. Harmonií v u-\nmění jest celá řada. Pro harmonii bodů jest důležito,\naby nebyly seřaděny v horizontále nebo ve vertikále:\nhorizontálu určuje poloha očí, vertikálu tížnice našeho\ntěla, momenty, jež zevšedňují každou analogickou ú-\npravu. Dekorační střed zdobeného obrazce neíkví ve\nstředu geometrickém, nýbrž ve středu optickém, jenž\nodchyluje se od prvního v poměru 2: 3. Proto též\nv harmonii hmot jest třeba říditi se zásadou, aby massy\nnebyly souměrné, nýbrž aby prostor vyvážen byl pro-\nporcí dvoutřetinovou. V umění dekorativním žádá se\nv první řadě zřetel k vlastnostem oka, k jeho nazíra-\ncímu systému a proto též ke všem optickým klamům.\nCíl umění dekorativního jest zdokonalovati, povýšiti\nmateriál přírody v jeho stupni, povznášeti kámen for-\nmou rostliny, rostlinu formou květu, květ formou ži-\nvota. Tolik asi pan Mucha. Jeho názory jsou jasné.\nJsou to zásady naturalismu, myšlenky 30 let již staré.\nNaturalismus bojoval proti každé skladbě a kompo-\nsici nazývaje je strojeností a akademismem, a žádal\nnávrat k přírodě, k její malebnosti a k půvabnému ze-\nvnějšku bytostí a věcí. Proto sousoším propůjčoval\ntvary rostlin, domům tvary zvířat atd. Vnímal přírodu\njen zrakem, chápal jen optickou stránku předmětů,\ndbal jen o sítnicový dojem a pomíjel práci ostatních\nsmyslů. V touze po vybřednutí z náhody a libovůle\npřejal zákony optické v theorii uměleckou a prohlásil\nje zákony výtvarnými. Pan Mucha nedospěl theore-\nticky ani ještě po tuto mez. Po jeho názoru umělec,\nod mládí obklíčený přírodou, ssaje do sebe nepozo-\nrovaně její zásady proporční i komposiční, ale všechny\ntyto axiomy zůstávají pod prahem vědomí každého\ntvůrce. Pracuje s poměrovým zákonem 2:3, aniž by\nsi ho uvědomil; bezvědomě podřizuje se mu, prostě\nproto, že nemůže jinak. Nemylme se, že snad pan\nMucha žádá konstruktivní zákonnost a jednotnost\nv díle uměleckém; jinak by nehlásal podvědomou tvor-\nbu. Pan Mucha hledá zajímavost. Jen čistě sub-\njektivní náladový rozmar může prohlásiti proporci\n2 : 3 za samospasitelný poměrový zákon. Pan Mucha\nnezná jiného poměru a pomíjí tak nejen celé dějiny\numění, ale i možnost zjistiti libovolný poměr v pří-\nrodě. Existuje spis jakéhosi Dra Goeringera o zlatém\nřezu, kterážto kniha skutečně znamenitě uvádí ad ab-\nsurdum každou takovou snahu omeziti celou přírodu\na umělecká díla do zákona jediné libovolně zvolené\nproporce. (Dr. Goeringer zjistil zlatý řez na lidském\ntěle, na zvířatech, v architektuře iv botanice, v mine-\nralogii iv hudbě, v barvách iv obrazech, v poesii\niv astronomii a dokonce iv lidské řeči: množství\nvody, jež vyteče z úst při vyslovení samohlásek, je prý\ntéž v poměru zlatého řezu). Podobným případem ne-\nsmyslné umíněnoSti je p. Muchův generální poměrový\nzákon 2 : 3. Názory páně Muchovy znamenají úplnou\ndestrukci všech pravých zásad dekorativních. Mucha\nliší dekorativnost spiatou s architekturou od dekora-\ntivnosti od ní neodvislé. Pro druhý způsob dekorace\nvylučuje veškeru souměrnost, centrální komposici a\nvšechna pravidla, jež od věků užita byla v dekorativ-\nních skladbách uměleckých děl. Pan Mucha příliš se\nopozdil za vývojem. Dnes chceme vytvořiti z umění\nt. zv. svobodných umění vázaná, snažíme se, aby tak\njako v dobách umělecky organisovaných malířství i\nsochařství vstoupilo zase pod jho architektury, aby od-\ndaně sloužilo odvěkým zásadám organické nutnosti.\nNeznáme jiné dekorativnosti.\nUmění i názory Muchovy jsou vyspělým kulturním\nnebezpečím, tím hůře, že theoretické i praktické hříč-\nky a skládanky Muchovy jsou českými oficielními kruhy\npovýšeny na umění prvního řádu. Bulletin městské\nrady pražské ze dne 10. listopadu m. r. oznamuje:\nMalíř Alf. Mucha, jenž pracuje na Slovanské epopeji,\nupozornil, že by se mělo pamatovati na budovu pro\nni při úpravě Malé Strany nebo Letné. Stavebnímu ú-\nřadu uloženo, aby společně s autorem nalezl vhodné\nmísto.\" Umění Muchovo rozhodněnezasluhuje po-\nzornosti jež odepřena jest uměleckým duchům mno-\nhem větším. Též Umělecko-průmyslové museum vy-\nšlo vstříc p. Muchovi a pořádá ve svém obvyklém zim-\nním cyklu jeho přednášky, čímž snížilo odborný ráz\nsvých podniků na úroveň podprůměrného diletan-\ntismu.\n\nVilém Dvořák."}, {"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[151]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.35", "texte": "Skupina Výtvarných Umělců pořádala dne\n28. ledna v Obecním domě města Prahy\npřednášku dra V. V. Štecha novém ná-\nzoru ve výtvarném umění\". Přednášku na-\nvštívilo 250 osob.\n\nNová Secesse\npořádá v březnu grafickou výstavu spojenou\ns výstavou sochařských prací. Práce mohou\nbýti zaslány nejdele do 18. února na zasí-\nlatele Nové Secesse Marzilliera] '&l Comp.,\nSchóneberg. Jednatelství Nové Secesse, Ber-\nlin-Steglitz, Miquelstrasse 7a. Telefonní úřad\nStegl. 2699.\nVyobrazená Keramika byla dle návrhu\nPavla Janáka a Vlastislava Hofmana pro-\nvedena firmou Rydla Thon, Svijany-Po-\ndolí.\n\nKnihy redakci zaslané.\nNákl. K. Neumannové: W. Pater,\nDojmy a myšlenky Maria Epikurejce. - G.\nFlaubert, Paměti bláznovy. F. Adámek,\nKr. Vinohrady: Jiří Karásek ze Lvovic,\nPosvátné ohně. H. Rebeli: Ďábel u ta-\nbule. Díl 11. Eherechts-Bibliothek,\nBudapest: Dr. Ernest Gero,FreieCivilehe\ngeschiedener Ósterreicher in Ungarn.\n\nTovárny koberců a látek nábytkových\nFilip\nHaas a synové\nPRAHA, NA PŘÍKOPĚ ČÍSLO 4\nModerní koberce,\nnábytkové látky, čalouny, linkrusta.\n\nVÁCLAV FIŠNA\nPRAHA 11., PURKyŇOVA 5\nODBORNý ZÁVOD ČALOUNICKÝ.\nSPECIELNÍ VÝROBA KOŽENÉHO NÁ-\nBYTKU. ZAŘIZOVÁNÍ BVTU ZAVĚ-\nŠOVÁNÍ ZÁCLON, DEKOROVÁNÍ A\nOPRAVY NÁBYTKU.\n\nV J. 3CAVLÍČEK\nTOVÁRNA NA ZPRACOVÁNI DŘkVA\nPETROHRAD\nDodává pro veškerá odvě\nÍství: dvéře, okna, portály, lamberie, parkety, měkké\npodlahy atd. Výhradná licence pro Cechy: Maye-\nrova patentní okn3o'' 0\nPRAŽSKÁ KANCELÁŘ KARLÍN,\nKRÁLOVSKÁ TŘ. 88. 4310.\n\nKancelář kamenn\nDžbán, Podbaba, Bulo\nblice. - Nejtvrdši materia\npro stavby betonové a štěrkování\nSchneiderová-Po Inerová,\nPraha VII, Bělského\n\n_ „ n -„-„-jp,\nZbraslavské šamotárny - mimo kartel\nKancelář a sklady: Praha, Havlíčkovo nám. č. 6. - Telefon č. 5122"}, {"page_pdf": 36, "page_imprimee": "[152]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.36", "texte": "Dne 22.ledna 1912. J.247-XIV. 12.\nVYHLÁŠKA\ni IMiaWBBBBBBaMMBMBnWBMWWWWWIBWWWIWIBIBWMBMWigW\nObec Pražská vypisuje\nveřejnou soutěž na podání návrhů pro\nzřízení nového obecního hřbitova\nv\nna pozemcích v katastru obcí Hostivaře, Malešic a Stěrbohol\nk cíli tomu zakoupených. Soutěže mohou se súčastniti pouze\npříslušníci národností slovanských. Podmínky soutěže, sta-\nvební program a další pomůcky vydány budou soutěžícím\nza mírný poplatek na požádání městským úřadem staveb-\nním, odb. I.v nové radniční budově na Linhartském náměstí,\nIV. poschodí, v Praze. Návrhy buďtež podány do hlavního\nprotokolu na radnici Staroměstské v Praze nejdéle do\n15. června 1912\ndo 12. hodiny dopolední, nebo nejdéle toho dne na poštu dá-\nny. Později došlé návrhy nebudou přijaty.\nK rozhodnutí v soutěži povolána jest porota, jejímiž členy\njsou pánové: inženýr Čížek Ludvík, městský stavební rada a\nprofesor na technice, inženýr Dvořák Vilém, městský stavební\nrada, Havlíček Ferdinand, c. k. místodržitelský stavební rada,\nHilbert Kamil, architekt a stavitel dómu, Hodek František, ar-\nchitekt a obecní starší, Jánský Josef, architekt a obecní starší,\nKotěra Jan, c. k. vrchní stavební rada a profesor na akademii\numění, MUDr. Procházka Ladislav, městský fysik, MUDr. a\nCHDr. Reinsberg Josef, c. k. dvorní rada a profesor university,\nStibral Jiří, c. k. vládní rada a řiditel umělecko - průmyslové\nškoly, Schulz Josef, c. k. dvorní rada a profesor na technice,\nVlček Karel, c. k. stavební rada a obecní starší.\nRada král. hlav. města Prahy."}, {"page_pdf": 37, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.37", "texte": "ČINNÝMI ČLENY SKUPINY VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ\njsou: V. Beneš, Dr. J. Borovička, V. H. Brunner, Josef\nČapek, Karel Čapek, Vilém Dvořák, Emil Filla, Jóža\nGočár, O. Gutfreund, Vlastimil Hofman, Josef Cho-\nchol, Pavel Janák, Zdeněk Kratochvíl, František Ky-\nsela, Frant. Langer, A. Procházka, Josef Rosípal, Stan.\nSochor, Lad. Šíma, Václav Spála, Dr. V. V. Stech, Jan\nThon, Max Urban.\nČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY Skupiny Výtvarných Umělců:\nČlenové zakládající platí příspěvek 100 K najednou,\nnebo ve čtyřech ročních splátkách, korporace nejméně\n200 K jednou pro vždy. Členové platí ročně: přispí-\nvající nejméně 10 K, členové činní 10 K a zápisné,\nstanovené výborem na 100 K.\n\nPETR NEDVED\nPRAHA 11., SOKOLSKÁ TŘ. 36\nVLASTNÍ VÝROBA MEIDIN-\nGERSKÝCH KAMEN A REGU-\nLAČNÍCH, NÁSYPNÝCH,\nSTOLOVÝCH SPORÁKŮ.\n____J\n\nJOSEF BOUČEK\nMISTR TESAŘSKý PRO-\nVÁDÍ VEŠKERÉ STA-\nVEBNÍ PRÁCE\nV PRAZE I. ČÍSLO 867\nTELEFON 561-11. POŠT. SPOŘ. 29.976\n\nALOIS WEYROSTEK\nMISTR DLAŽDIČSKÝ\nPROVÁDÍ BEZVADNĚ\nVEŠKERÉ DRUHY DLAŽEB\nZA CENY VELMI MÍRNÉ.\nPRAHA 11., ČÍS. 1219.\n\nRYDL&THON\nSVIjAHY-PODOLI\nUMĚLECKÁ TOVÁRNA PRO VÝ-\nZDOBU ÍNTERIEURU, STAVEB,\nHŘBITOVU ATD. Z KAMENINY,\nZHOTOVUJE PRÁCE UMĚLCŮ PŘESNĚ\nDLE ORIGINÁLŮ A V BAREVNÝCH PO-\nLEVECH DLE PŘÁNÍ.\nROZPOČTY ZDARMA A FRANKO."}, {"page_pdf": 38, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.38", "texte": "NOVÁ EDICE\nSvazek XI:\nRODINNÉ LISTY\nKARLA SASINY.\n23 neznámé dopisy dceři a zeti. Vydal\nJanThon. Se čtyřmi reprodukcemi svě-\níiotiskem podle starých fotografií.\nUpraví F. Kysela.\nTištěno bude v Dělnické tiskárně.\nSvazek XII.:\nNICCOLO MACCHIAVELLI:\nMANDRAGORA.\n(V tisku.)\nPosledně vyšlo:\nDOPISY JOSEFA MANESA\nJINDŘIŠCE SLAVÍNSKÉ.\nProspekty knih vydaných i chystaných\nzašle\nNOVÁ EDICE\nPRAHA 11.,\nMYSLÍKOVA ULICE 15.\n\njOSEP HLAVÁČEK\nDEKORATIVNÍ MALÍŘSTVÍ\nPRAHA-11., PORÍČ č. IO N.\nVYZNAMENÁN ČESTNÝM DIPLOMEM NA\nVÝSTAVĚ ARCHIT. A INŽENÝRSTVÍ 1897.\n\nBetonové a železobeto-\nnové práce všech druhů\ndle vlastních soustav\nprovádí strojním po-\nhonem specielní firma\nF. Faifar\nSI Spol.\nPraha ** Plzeň\n\nPRAŽSKÉ NÁŘADÍ TĚLOCVI-\nČNÉ, POTŘEBY HASIČSKÉ A\nHADICE DODÁVÁ\nÚSTŘEDNÍ PRODEJNA\nSTŘÍKAČEK HASIČSKÝCH A TĚLOCVIČN.\nPOTŘEB (SPOLEČ. S RUČ. OBMEZENYM),\nSMÍCHOV, HUSOVA TŘ. 324."}, {"page_pdf": 39, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.39", "texte": "V. V. STECH:\nO PROJEVU\nVÝTVARNOU FORMOU\nKNIHOVNA UMĚLECKÉHO\nMĚSÍČNÍKU / VEDE A VYDÁVÁ\nSKUPINA VÝTVAR. UMĚLCŮ\nSVAZEK I.\nCENA 3 K\nVYJDE\nDNE 15. BŘEZNA\n19 12"}, {"page_pdf": 40, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.40", "texte": "Arnošt Diepold\nzvonař v Praze-L,\nAnežská ul. č. 12 n.\nDoporučuje se k dodávce\nnových a k opravám zvo-\nnů starých v cenách nej-\nlevnějších.\nmílii!\n\nPROVEDENO DLE NÁVRHU\nNÁBVTEK\nHOTOVý I CELÁ ZAŘÍZENÍ\nDLE NÁKRESŮ V DOKONA-\nLÉM ODBORN. PROVEDENÍ\nVyRÁBÍ A DOPORUČUJE SE\nF. GLAZAR\nK. VINOHRADY, BARÁKOVA3\n\nJOSEF CHROUST\nměstský mistr tesařský provádí veškeré\npráce stavební. Specialita: Zahradní per-\ngoly, altány, laťové zahradní stěny, la-\nvičky, stavby věží atd.\nPRAHA I. ČÍS. 885.\nTelefon č. 62. Plány a rozpočty zdarma.\n\nZÁVODY PRO UMĚLECKO-PRŮ\nMYSLOVÉ PRÁCE KOVOVÉ\nFRANTA ANÝŽ\nPRAHA-VIL\nU PRŮHONU.\n*\nVLASTNÍ NOVÉ MODER. ZAŘÍZ. TOVÁRNY.\n\nČESKÁ MVSL\nČASOPIS FILOSOFICKÝ. ORGÁN\nFILOSOFICKÉ JEDNOTy VPRAZE\nPŘEDPLATNÉ PRO TUZEMSKO 8 K ROČ.\nRedakční adresa: Prof. Dr.\nFr. Krejčí, Král.Vinohrady,\nKollárova ulice\nč. p. 1106.\n=\n\nGRANOLIT\nPriv.7 celistvá, houbě a ohni vzdorující podlaha,\npodložka pod linoleum, podložka pod parkety na\nželezobeton místo asfaltu, neprozvučná isolace,\nterrazzo, beton, provádí\nSTANISLAV VAŠÁK, GRANOLIT\nPRAHA, MIKULÁŠSKÁ TŘÍDA\nČÍSLO 22. TELEFON 305/ IV.\niiiwi>íi«rit«^winffim-waw»- • w imura ■ «■ 1 HÍIIIM—BMMÍ—a—auMa—HKÍ—I"}, {"page_pdf": 41, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.41", "texte": "M\nJedině patent. Pešoutova\npérová žíněnka\nčiní lůžko pohodlné, udrží\npostel v čistotě, uchrání\nložnici od prachu (vítaným\nto útočištěm hmyzu), jest\nmnohem í r válej ší, pěk-\nnější a při tom o polovic\nlevnější než jakékoli ma-\ntrace dosavadní. Vyrábí\njedině\n1. A. PEŠOUT,\numělecký závod\nv G. Jeníkově.\nPěkné pohovky v téže\núpravě pér.\nObrázkový cenník franko.\nVývoz do všech zemí.\nPadělání se stihá!\nm\ní*\nm\n\nSTREJC\nPRAHA\nRYSO\nVADLA\n\nNÁBYTEK\nV PROVEDENÍ SOLIDNÍM\nZA CENy LEVNÉ NABÍZÍ\nJOSEF FUCHS\nTRUHLÁŘ\nPRAHA-1., UL. KAROLINy SVĚTLÉ Č. 15.\n\nPráce malířské\npro skupinu výtvar-\nných umělců\nprovádí\nFRANTIŠEK\nZATOČIL,\nmalíř,\nPraha-Kr Vinohrady,\nKollarova ulice č. 15.\n\nKLUB ZA STAROU PRAHU\nsměřuje vší svou činností k ochraně domácích památek uměleckých, kulturních\ni přírodních. Usiluje, aby v době dobového přerodu a rozvoje moderního ži-\nvota, které vnášejí v dobu nové potřeby a požadavky o uplatnění, neutrpělo\nnaše prostředí, v němž žijeme, nenutných ztrát na svém zevnějšku. Povahou\nnových objevujících se kulturních, sociálních, hospodářských, zdravotních hodnot\nnení přece naprosto požadováno zničení starých, uměleckých památek; byly by,\nkdyby to požadovaly, úbytkem kulturního majetku. Lze najiti způsob, aby roz-\nvoj doby postupoval bez ztrát; ochranné snahy, které v Praze sleduje „Klub Za\nStarou Prahu\", nacházejí jinde již obecného a nejširšího uznání, neboť přiná-\nšejí způsoby a methody pro technické, vědecké a hospodářské zachování pa-\nmátek pro národní majetek. Tato ochrana vychází i ze širší potřeby, aby nově\nvznikající města a sídliště byla esteticky stejně cenná a byla novým obohacením\nve smyslu celkové krásy,\n:ZA STAROU PRAHU: VĚSTNÍK KLUBU ZA STAROU PRAHU\ninformuje podrobně a konkrétně o těchto snahách; uveřejňuje všecky akce a po-\nčiny k zachování památek směřující a Klubem podniknuté. Názorně na příkla-\ndech a protipříkladech, plánech a fotografiích, tedy v nejjasnějším illustrování,\npodává vyčerpávající přehled těchto snah v Praze a v království. Vychází mě-\nsíčně v rozsahu 8 stran bohatě illustrovaného textu. Členové Klubu za roční\npříspěvek (činní 6 K, přispívající 10 K) dostávají Věstník zdarma. Přihlášky do\nkanceláře Klubu (denně 3-6 hod. odpol.), Praha 1., „U Vejvodů\". Telefon 384-IV.\nKlub udržuje rozsáhlou čítárnu odborných časopisů, jedinou toho druhu v Praze,\npořádá každou neděli vycházky po Praze a památkách českého venkova.\n\nKreslicí papíry. Pausovací papíry a\nplátna. Světlotiskové papíry. Barvy\na veškeré malířské potřeby\ndoporučuje levně\nBělský & Jeschek\nv Praze, Václavské nám. 772.\nRačte žádat cenníky!\n\nC. k. soudní znalec\nFRANTIŠEK\nKRATOCHVÍL.\nVlastní výroba hlině-\nných a šamotových\nkamen. - Sklad všech\ndruhů kamen a spo-\nráků. Opravy provádí\nsolidně a levně.\nPRAHA\nUl, Karoliny Světlé 5."}, {"page_pdf": 42, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191202-01.1.42", "texte": "ŽENSKÝ\nLÉKAŘ\nMUDr.\nAD. LUKL\nKrál. Vinohrady,\nroh Půrky nova n.\na Karlovy tí\\\nOrd. 9.-10., 2.-3.\n\nATELIERY\numěl. prům. a závod\nštukatérský\nKRAUMAN,\nPICCARDT,\nŠIMONOVSKÝ,\nPraha lil., Říční 559.\nVeškeré práce staveb.\nUmělý kámen 30 dru-\nhů. Veškeré práce\narchitektonické.\n\nDomovní kßnß.lisa.ce dle nejnovějších\npředpisů, jakož i veškeré opravy uvnitř\nbudov a facad provádí levně a řádně\nobecní kontrahent prkanalisačních\nVáclav Rábí,\nmistr zed\nPraha-1., Týnská\n\n00 CHCETE ZNOVUZŘÍDITIOO I\n1 112 NEB D OPL NITI BYTÍ í\nZhotovíme Vám\nNÁBYTEK\nv každém dřevě a slohu,\nKOBERCE\npřesně v každé barvě a velikosti, dle vlast-\nních Vašich návrhů, aneb Vám pošleme na po-\nžádání franko a bez závazku náš nejnovější illu-\nstrovaný cenník č. 72 s poučením „Jak zariditi\nbyt vkusně, účelně a levně\", jakož i návrhy,\nnákresy, fotografie a specielní rozpočty, sdělíte-li\nnám, jakou máte potřebu a v jaké výši. Srovnejte\njakost, provedení a cenu naši s jinými nabíd-\nkami. Chcete-li koupiti výhodně a z první ruky\nNÁBYTEK A KOBERCE, dopište si ještě dnes\ndo továrny\nAd. Novotný a spol. v Týništi n.Orl.\nVlastní výroba dětských kočárků a smyrenských koberců.\n\nO Z z\nz ca\nW UJ ÍH\nOS > H\ntí <>o_.\nH O z\nC/2\n;so á o£\nw 2 K<\ns*£ «&\nUJ >W2 . v_\nZ H £z\n-. •< Sy\nh os\nco >w\n° ETá^\nz Z zo\n« r. .. oí\n>C/3 « •• CU\n3 Z,\nV UJ 2<\nnQQZ\nH\nU5\nJ\nO\n•UJ\n>\nO\n06\nDh\n§5\na!w\ntU,>C/5\nI><\n2 Z\nO p\nJ w\nO\nQS\nH\nIm w n\nDOw\nHRŮZA A ROSENBERG\nOLOMOUC\nPRAHA\nTELEFON 1732\nl\nr\n, «ST\n'*\nv.\n&\n!5\n•:•■• ••\n•'. >- --\n.......\nw/»w.\nHfe\n■\nift::\n.\n:\nv V\n- 'Í .0\niiiáifiÚMÉM\nT3 > *X3\n?3 O\n>'H O\nO O z\nw < ě\nn<>-5\nw *> S\nn H\nSsp\nN £\n2 H <\n§w3\no®§\n< £ Z\nm-oO\n> I <\nř-rt\nm <\nH CC\nO PO C/5\nz°í\nO w &\n< Spi\ntn> P 03"}]}