{"numero_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_sha256": "c6ba277d5831579a0887a4142f60664bdfdaf3317217a7645a51053e2d63dbd6", "source_tei": "https://github.com/Princeton-CDH/bluemountain-transcriptions/blob/main/periodicals/bmtnabk/issues/1912/04_01/bmtnabk_1912-04_01.tei.xml", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabk/issues/1912/04_01/bmtnabk_1912-04_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c001", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.1", "titre_corps": "OBSAH", "titre_sommaire": "OBSAH", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.2", "debut_caractere": 51, "fin_caractere_exclue": 589, "texte": "OBSAH\nTEXT:\nZdeněk Kratochvíl: Stanovisko karikaturistovo.\nVáclav Štěpán: Prostředky hudební formy.\nV. V. Stech: Mikuláš Aleš.\nKRONIKA:\nFrantišek Langer: O tragické passivitě. Jan\nThon: Vilém Mrštík. - Emil Filla: Plastická výzdoba\nnové radnice. - Lad. Šíma: Výstava Miru Iskusstva.\n- Zdeněk Kratochvíl: O illustrační grafice.\nVYOBRAZENÍ:\nPerský akvarel (1). - Th. Th. Heine: Karikatury\n(5). Mitsunaga Fujiwara: Kresba (1). - Z. Kra-\ntochvíl: Karikatury a kresby (11 ).F. Kysela: Původní\ndřevoryty (2). Mik. Aleš: Kresby (2) a obálka (1)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c002", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.2", "titre_corps": "SOMMAIRE", "titre_sommaire": "SOMMAIRE", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.2", "debut_caractere": 591, "fin_caractere_exclue": 962, "texte": "SOMMAIRE\nTEXTE:\nZ. Kratochvíl: La vue du carricaturiste.\nV. Štěpán: Les éléments de la formě musical.\nV. V. Stech: Mikuláš Aleš.\nCHRONIQUE.\nILLUSTRATIONS:\nL'Aquarel perse (1). - Th. Th. Heine: Carrica-\ntures (5). - Mitsunaga Fujiwara: Dessin (1). - Zd.\nKratochvíl: Carricatures et dessins (11). Fr. Kysela:\nGravures sur bois (2). Mik. Aleš: Dessins (2) et\ncouverture (1)."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c003", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.3", "titre_corps": "Perský aquarel", "titre_sommaire": "Perský aquarel", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 36, "texte": "Perský aquarel\nObálka, XVI. století."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c004", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.4", "titre_corps": "Cäsar und Bittor Emanuel", "titre_sommaire": "Cäsar und Bittor Emanuel", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.4", "debut_caractere": 203, "fin_caractere_exclue": 227, "texte": "Cäsar und Bittor Emanuel"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c005", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.4.1", "titre_corps": "[illegible]", "titre_sommaire": "[illegible]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.4", "debut_caractere": 229, "fin_caractere_exclue": 408, "texte": "[illegible]\n„haben Gie denn damais in Uirita die Lorbeeren gebilüdt? Zdy [illegible]ude nur Raftu[illegible]flangen.“\nTh. Th. Heine\nKarikatura. Titulní strana ze „Simplicissimus“."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c006", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.5", "titre_corps": "Bilder aus dem Familienleben nr. 37 Der Bräutigam", "titre_sommaire": "Bilder aus dem Familienleben nr. 37 Der Bräutigam", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 49, "texte": "Bilder aus dem Familienleben\nnr. 37\nDer Bräutigam"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c007", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.5.1", "titre_corps": "„(Sr wirD tín guter CMj«mann fein, er ifi fcfjon etttmč fninHidj.\"", "titre_sommaire": "„(Sr wirD tín guter CMj«mann fein, er ifi fcfjon etttmč fninHidj.\"", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.5", "debut_caractere": 51, "fin_caractere_exclue": 159, "texte": "„(Sr wirD tín guter CMj«mann fein, er ifi fcfjon etttmč fninHidj.\"\nStrana ze „Simplicissimus“.\nTh. Th. Heine"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c008", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.6", "titre_corps": "Mitsunaga Fujiwara", "titre_sommaire": "Mitsunaga Fujiwara", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 59, "texte": "Mitsunaga Fujiwara\nFragment zYAMAI-ZOŠI. Kolorovaná kresba."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c009", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[185]", "page_fin": "[185]", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.7", "titre_corps": "Původní dřevoryt, titulní list z knihy „Mandragora“", "titre_sommaire": "Původní dřevoryt, titulní list z knihy „Mandragora“", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "[185]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 69, "texte": "Původní dřevoryt, titulní list z knihy „Mandragora“\nFrantišek Kysela."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c010", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[186]", "page_fin": "[186]", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.8", "titre_corps": "Původní dřevoryt z knihy „Mandragora“", "titre_sommaire": "Původní dřevoryt z knihy „Mandragora“", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "[186]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 55, "texte": "Původní dřevoryt z knihy „Mandragora“\nFrantišek Kysela."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c011", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "187", "page_fin": "192", "image_debut": 9, "image_fin": 14, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.9", "titre_corps": "Stanovisko karikaturistovo.", "titre_sommaire": "Stanovisko karikaturistovo.", "signature_source": "Zdeněk Kratochvíl", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 9, "page_imprimee": "187", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.9", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1257, "texte": "Stanovisko karikaturistovo.\nZdeněk Kratochvíl:\n„Wer die Schónheit angeschaut mit Augen,\níst dem Tode schon ariheimgegeben;\nfur keinen Dienst der Erde wird er taugen\nund er wird doch vor dem Tode beben,\nwer die Schónheit angeschaut mit Augen.\nAugust von Pláten.\n„Líbezné zvířátko uděláme z Vás ..\ntaffiť sass.\ntento\nSůssa SSWWSS sa -—druhé ■*\nvýtvarnou) synthesou bud osobního nebo doboveh prvnř pohied může býti\ncením platného tam pojmu věcnosti hn P _ • neliší; kresby osob\nnepatrný; na venek se také dobra terikfur . při.\ns nepřirozené velkými nosy, ušima, vyvalený ~ ' zce\\a všeobecně vzato, chá-\ncházeti, nejsou přes to karikaturami.) možno říci, že každý,\npati s dvojího stanoviska. Predne se st neHnnouštěiící iiž změn a dalšího zdoko-\ndokonale stylově a syntheticky uzavřeny výt , .P : možnvm změnám vkusu\nnalení, řadí se k výtvorům věcně trvajícím, nepodlehajic m jznym zm\na světového názoru. Jiný světový nazor muze sice vytvořit.\nale výtvoru prvého překonali čili zmařili nemu , nřekonán formovou dokoná-\nnými prostředky. Pojem zmaru Jesívjomo Prv dokonale uzavřená karikatura\nlostí; s tohoto stanoviska se ani výtvarné lze pojem věcnosti po-\nz věčně platných výtvoru individuum povznésti se nad krátký výměr\nSih\" v „ěkoneV a pokorným přijetím z,-"}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "188", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.10", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3718, "texte": "vota; smrt s tohoto stanoviska poznaná jest věčnou přehodnotilkou a obroditelkou\nlidstva i ostatní přírody. Karikatura neguje tento druhý pojem a staví individuum před\nneodvratný, af blízký či vzdálenější konec. Vede-li poznání věčnosti člověka k smírnému\na pokornému, altruistickému přijetí života a rozvití jeho citových možností a ovšem,\nžene-li v krajních případech také k absolutnímu splynutí s všehomírem, k stlačení vlastního\njá na pouhé nic vzhledem k ohromnosti kosmu, anebo alespoň k ztrátě smyslu pro aktivní,\nprakíický život lze dáti veršům, postaveným v čelo této stati, plně za pravdu; krása v nich\nmíněná jest, také vzhledem k době, kdy vznikly, identická s pojmem věčnosti, poznaným\nna základě krajního citového vypětí. Negace věčnosti činí naopak z člověka dravce; jeho\nzjitřený intellekt ničí jeho citové možnosti, a ovšem, v krajních případech zatvrzuje jej\nk absolutnímu sobectví. Kdo řekl krása, řekl smrt; kdo řekl země, řekl vražda. Říše karika-\ntury jest z tohoto světa. Pokud jest karikatura přechodným stavem mezi oběma zde vytče-\nnými krajnostmi, jest intellektuelní vraždou v oblasti citu. Není snad nutno podotýkati,\nže krajnosti zde vytčené jsou pouze theoreticky myslitelnými důsledky; v praxi jsou přiro-\nzeně dalekou cestou a marným voláním a naše úvaha není ničím, než snahou o vy-\nmezení této cesty. Ale přece snad by bylo možno namítnouti, že vylučujeme-li pojem\nvěčnosti z některého individuelního anebo dobového světového názoru, nemusíme ještě\ndojiti ku karikatuře, čili že definice tato jest neúplná, prostě z té příčiny, že většina malířů\nnebo sochařů pracuje také s vyloučením zmíněného pojmu, a tak dobře, že jich díla ne-\nmohou býti nazvána karikaturami. Nic není pravdivějšího, ale věc má se jinak. Žádné\numělecké dílo není myslitelno bez obou výše vytčených pojmů, jež se v něm prostupují\na doplňují, vyplývajíce téměř jeden z druhého; utíká-li tedy malíř z „všedního\", „níz-\nkého\", „praktického\"a „šeredného\" života, nedbá-li bolesti, ošklivosti a smrti a odchyluje-li\nse od tohoto života směrem ke kráse idealisací typů, musí již předem usilovati o náhradu\nživotu za tuto odchylku darem věčnosti nebo nekonečnosti. Nikoli nedbáním, necítěním,\nnýbrž překonáním ošklivosti, bolesti a smrti tvoří se umění.\nKarikatura neguje věčnost předem, čili odchylka od skutečnosti děje se hned od počátku\njiným směrem, směrem k tak zvané šerednosti. Literárně dal by se smysl této odchylky\nnaznačiti takto: Čím jsi ohyzdnější, tím jsi nám milejší, neboť ohyzdnost jest čestnou jizvou\nv životě tím bohatším, čím bojovnějším; v rozporu jest život, v harmonii a smíření smrt;\nkrása jest květem minulosti, šerednost kořenem budoucnosti atd. Theorie, již si každý\nmůže rozpřísti dle libosti, učící, že vyšší typ jest vlastně vyšší dravec. Náhrada, jíž jest ži-\nvotu za tuto deformaci přinésti, jest řád v šerednosti, synthesa skepse.\nBylo řečeno, že karikatura jest synthesou. Stanovití jest relace této synthesy k hlavním\nmocnostem života, jakož jsou:\nSmrt. Nejenom umělec, i karikaturisia musí přeplouti Leťne; pojem smrti nutno zde\novšem bráti relativně, jenž dle schopnosti a chuti té kieré individuality může býti prohlouben\na rozšířen. Umělec takto získaný pojem smrti překonává zároveň získanou věrou v ne-\nkonečno a novým kladem životním, ovšem o nějaký stupeň spirituálnějším; karikaíurista\nsmrt neneguje čili nepřekonává vůbec, dopřává jí ve své arabesce plné platnosti a po-\nukázkám na věčnost nevěří.\nNaše božství, předtucha vyšších a krásnějších možností, nikdy nepřestávající pokou-\nšeli lidstvo sliby a zárukami lepšího bytí jest provokováno obrazy naší bídy, hanby\na šerednosti, v nichž jest nám dobře býti, takže znechuceno ulétá. Z ideálu stává se tedy\nagent provokateur."}, {"page_pdf": 11, "page_imprimee": "189", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.11", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3559, "texte": "O věčnosti bylo již řečeno, že jest negována předem; někdy ovšem, ukáže-li karika-\nturisía typ anebo figuru v celé její hanbě a nahotě, otevře na ni okno, jimž se dívají hvězdy.\nČiní tak nejčastěji Daumier, ale ani zde není věčnost elementem smírným; nekonečno\nslouží jen za černé pozadí, zející jako hrob nad konečným individuem,\nsmrtí; linie a barvy vlají jako roztrhané záclony vyraženým oknem směrem k neviditel-\nným hvězdám. Čili: ani zde není věčnosti. ,\nNašemu srdci ponechána jest funkce výzkumná nebo výzvědná |v neprateiském tá-\nboře citovém), neboť intellekt proniká pouze ledví; z výtvarného resultátu, arabesky, jest\nvyloučeno úplně; ba, zdá se, jakoby karikatura v prvé řadě mířila proti tomuto prostřed-\nníku mezi zemí a nebem; a některá karikatura není než chechtotem pozůstalého intellektu\nnad mrtvým srdcem. .\nZumění, daru nebes, dluží si karikatura výtvarné zákony; ale je-li nutno povazovali\nkarikaturu na konec za činnost protiuměleckou, omlouvá se tato půjčka formulí, že učel\nsvětí prostředky. Obrazy visí mezi nebem a zemí; ale nechť si linie spějí v sebe ohnivěj-\nším tanci vzhůru, nechť si barvy zapalují se vzájemně k sebe nádhernějšímu záření: pravo-\nvěrný karikaturista uvidí vždycky skrze tento odhmotněný zázrak skobku, jíž jest to všecko\npojištěno proti pohybu dolů a těší se, že i la pověstná dematerialisace potrvá jen tak dlouho,\ndokud material, jímž jest pořízena, neshnije. Je-li umění stálým opojením životními klady,\njest karikatura systematickým střízlivěním pomocí životních záporů. Jelikož karikaturista\noperuje v podstatě prostředky uměleckými a slouží zároveň zemi a běžnému životu, do-\nmnívá se býti hoden pozornosti obou říší; té se mu také dostává: neboť nynější buržoa\nv něm vidí půl umělce, a umělec půl buržoy, kritika (ovšem dokonalých representantu\nobou stavů), nedopouštějící námitek.\nHumor, host oněch luhů, se nedovoluje. Humoriste (a tím jest na pr. Ad. OberlanderJ,\ndluží si zmíněnou již odchylku karikaturistovu, ale nad tímto světem au dessous roní pak\nslzy smíření sub specie aeterniiatis. Dovoleno jest povýšení smrti na výsměšný, nikdy na\nhumoristický element.\nIronie bývá často původcem karikatury, ale v konečných, rabových produktech se vy-\nskytovali nesmí. Neboť ironie a sentimentalita jsou jedno a totéž; správněji řečeno, jest\nironie stravující se sentimentalitou. .\nPojemdobraazlav karikatuře neexistuje; sympatii a antipatii karikaturista nema.\nAť jde o scénu politickou nebo rodinnou, nevězí vtip v útoku na jeden ze súčastněnych\ntáborů nýbrž v momentním osvětlení a vysvětlení situace jinak dosti komplikované.\nK soustrasti, i u diváka, nesmí býti zavdána příčina; přilévá se ukrutnosti, až to ne-\nbolí, čili až jest opět zjednána rovnováha. ,\nDle toho, co zde bylo výše řečeno dalo by se souditi, že v karikatuře není vývojových\nmožností; ve skutečnosti přes to existují; dovoleno-li na uměleckém thermometru srovnali\nneproduktivní, průměrný život s bodem nulovým a schopnost exaltace a imaginace stupňo-\nvali nad nulu, vzhůru, dány jsou vývojové možnosti karikatury směrem pod nulu, k střízli-\nvosti a ukrutnosti; s differenciací prostředků, jež zůstávají vždycky uměleckými a stylovými,\nnemá lo ovšem co činili. Možnosti variací na jednom zaujatém bodě jsou ovšem neko-\nnečné, jakož ukazuje Daunier stále novými druhy zvířat, cenících a sežírajicich se pod vy-\nhořelým nebem; Busch, provádějící stále nová tairmanství na půdě nejhlubsi skepse, Heme\nse stále novými, výtvarně uzákoněnými urážkami. ....\nTolik o světovém názoru, karikaturu podmiňujícím; o nutné schopnosti typisovati a"}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "190", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.12", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3841, "texte": "generalisovati atd. nebudeme se šířiti, za to nutno jest říci několik slov se stanoviska vý-\ntvarného. Dovede-li někdo několika silně podtrženými, vyjádřenými znaky vystihnouti\ncharakter osoby nebo i typu, jež sienografií, ekonomií prostředků a zveličením charakte-\nristických zvláštností působí třeba až komicky, není ještě karikaturistou. Dovedl-Ii by si\ntuto schopnost zachovati i pro štětec, mohl by malovati průměrně obstojné portréty. Do-\nvede-li někdo vymýšleli symbolická znázornění bídy, lakoty, války, hříchu, bigotnosti,\ncaesarismu atd., a třeba velice dovedně a vtipně je umí načrtávati, zajisté se uplatní jako\naranžér živých obrazů při národních nebo demokratických slavnostech, ale rozhodně ne\nv karikatuře. (Kupka.) Světový názor výše naznačený musí totiž vězeti netoliko ve zobra-\nzených osobách nebo symbolech, nýbrž také v arabesce, t. j. ve spádu a toku linií, ve\nvzájemných vztazích linií, v jich zakřivení, zahrocení, vazbě atd.; nejenom v dramatické akci\nsúčastněných figur, nýbrž i valeurú a kontrastů černých a bílých ploch, event. barev. Dobrá\nkarikatura musí mluviti stejně jasně, obrátíme-li ji vzhůru nohama. Schopnost poznati me-\nzi skizzami nebo kresbami karikaturu jest schopností výtvarnické grafologie, t. j. souditi\nz písma, a v druhé řadě z obsahu.\nNutno jest zmíniti se ještě o fysiologickém účinku karikatury. Smích jím není; smějeme\nse humoristům, a smíchem se osvobozujeme a usmiřujeme. Karikatura jest však, jak již\nřečeno, intellektuelní vraždou; zvířátko v nás cítí se tímto faktem, jehož skrytost a malé\ndimense nestraší nebo neurážejí, polehtáno, takže vycení zuby. Delší účinek, myslitelný jen\nu národů nesentimentálních, Angličanů, Američanů nebo snad moderních Němců, byl by\nchechtotem. Dokonalých representantů karikatury jest málo; všeobecně známi jsou z nej-\nstarších Goya a Daumier, z moderních W. Busch a Heine. Zmiňujeme-li se pouze o nich,\nděje se tak proto, že skutečně vedle tohoto sousedství ostatní mizí.\nWilhelm Busch, pessimista a skeptik, s rukou geniálního vzletu a šermířské paráfnosti.\njeho linie netrhá nebo neotravuje (jako na příkl. barva u Heineho), ale přímo láme vaz.\nArciť jeho sféra není široká a arabeska ve větších rozměrech byla by improvisací; ale právě\ntouto ekonomií sil a čistotou prostředků dosahuje v karikatuře klassičnosti. Celé Německo\nse chechtalo skorém po půl století jeho celkem nečetné produkci; ale když mu u příležitosti\njeho osmdesátých narozenin nabízeli místo mezi nejlepšími Karl Scheffler (jenž se stále\nještě bojí Boha) se opřel. „Wilhelm Busch mohl přeletět Daumiera a zamáčknout Th. Th.\nHeineho . . .\" žaloval. „Jeho vtip trhá bytí\" (zerreisst das Dasein) ... a „ ... v pravé\nmíře Busche snésti mohlo by jen velmi silné mužské pokolení\nTh. Th. Heine, dle M. Graefa „novoněmecký naturel, studený až do toho srdce\", v době\ntohoto výroku (Entwickelungsgeschichte) sentimentální buržoa (návrat ztraceného syna,\nsyčáka, o štědrém večeru, anebo vězeň, dostávající o témže dni hrozinku na chleba od\nsoucitného strážce, cikáni pekoucí mopslíka, jehož majitelka spíná ruce, anebo ironisující\nlinie na jeho kanapíčkách, biedermaierovských kostýmech atd. jsou doklady); tedy senti-\nmentální buržoa, jenž svého domácího mopsla (oblíbený symbol) ukrutnostmi na prole-\ntářských dětech vycepoval na buldogga, ukázav, v satirickém listě tímto jedině možným\nzpůsobem, sociální zvrácenosti své doby. Ukrutnosti na proletářských dětech jsou vlastně\nrány vedené do nejcitlivějšího místa jeho vlastního, z počátku silně sentimentálního srdce.\nOvšem, již i jeho mopsi měl zuby, a Heine byl, srovnán s ostatními, nejdříve hotov, ale trans-\nformace trvala přes zdánlivou nehybnost osm i deset let. Ostrý, vražedný element pitvá\njakoby břitvou v nahnívajícím organismu, jenž se po stranách řezu třepí; mnohá arabeska\njest rozervaným bojištěm sentimentality a ironie."}, {"page_pdf": 13, "page_imprimee": "191", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.13", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3731, "texte": "Jedním z nedokonalejších dokladů jest list zde reprodukovaný; černá, zmenšená repro-\ndukce ovšem nevystihuje pravého dojmu, v němž ostré, přes to ale vyvážené disharmonii\nbohaté stupnice ponecháno jest poslední slovo. Skutečně altruistické, v značné míře i senti-\nmentální chápání situace mistrně vyváženo jest objektivním názorem studeného intellektu.\nŘekli jsme, že kreslířovu srdci ponechána jest funkce výzvědná; tento list jest toho dokla-\ndem; v pozdějších kresbách kloní se vážka na stranu intellektu a z posledních karikatur,\nčisté jest vyloučena citová složka úplně. Již v prvních kresbách staví požadavek ploš-\nnosti illustrace, kdežto Menzel, v illustraci nejproslulejší předchůdce, užívá elementů plasti-\nckých a modeluje. Plošný princip, pro naprostý nedostatek moderní tradice, překotnost\nprodukce a nutnost zústati srozumitelným a jasným širšímu auditoriu, není vždycky\nu Heineho naplněn a někdy vypomáhá si způsobem illustrátora typu Menzlova; ale raději\nzůstane plochým (na rozdíl od plošnosti, jež jest prostorovou) než by udělal „díru\". Ale\npřese vše zůstává jeho reorganisace illusiračního uměni výtvarným činem, zejmena proto,\nže jeho výtvarný princip jest principem abstrakčním, jejž naplňuje přes konkrétnost motivů\na moderní životnost typů.\nM. Greafe praví, že jedině kreslířské kvality nebyly by učinily z něho velkeho umelce;\npřes to ale není dnes illustrace tak dobře dnešním požadavkům (na př. plošnosti) vyho-\nvující. Linie pohybuje se po ploše, čili zachovava stale plošné relace vzhledem k rámci\nkresby; není možno přes zdánlivou improvisovanost a ležernost vypustiti, anebo jen\nseslabiti, nebo zesíliti kteroukoli linii - aby nebyla porušena plošná rovnováha, (a v lep-\nších kresbách i prostorovost) celku. o .\nNa kapitolu o veliké dovednosti technické, jež tvoří při ekonomii prostředku (linie a plochy,\nnikdy valeuru, tří barev, z nichž jedna jest vždy tiskařskou černí atd.) stále nové nuance,\naniž se co opakuje, týden jak týden, není zde místa; za to o modernosti v uměleckém ná-\nzoru řekneme několik slov: Umění jest takřka zpravidla květem minulosti; více starosti\nměla by umělci činiti otázka, má-li minulost, než, bude-li míti budoucnost. Rhythmus,\nočištěný sen, abstraktnost vise, ba i životní zkušenost jsou dědictvím po skutečném živote\npředků, jehož se umělci dostává setrvačností; dá se proto říci, že umění není nikdy mo-\nderní; moderním jest život. Mimo mírný nádech empirový nebo biedermaierovský nevzal\nHeine od minulosti a tradice nic, jelikož i to brzy zmizelo, lze říci, že nevzal vůbec nic a\nprotloukl se moderním průměrným životem, jehož rhythmem tvoří a jejž v mezích kari-\nkatury povznáší ku stylu i abstrakci, jako pravý self-made man. A přes to nebyla jím po-\nrušena kontinuita cítění (jako u Busche), nýbrž změněna: analysujeme-li v jeho arabesce,\nnalezneme - dětinské srdce člověka z konce 19. století, roztrhané trošku Dostojevským,\ntrošku blagou, trošku altruismem a trošku „příkazem sociální solidarity ; rány ovšem po-\nstupem času vypáleny a dnes se nosí jako „Ehrenschmiss . Jeho skepse jest relativní,\nBuschova absolutní; možno, že budoucnost nezařadí Heinův odkaz do karikatury, nýbrž\nnikoli mezi nejvyšší ale jistě mezi nejčistší dokumenty dobové.\n*\nVšemu zde řečenému ponecháváme platnost v mezích nadpisem vytčených; objektivnější\nhledisko ponechává karikatuře platnost také uměleckou - předně jako nezávislého pro-\njevu individuality určitého, zde naznačeného světového názoru, jenž se nedá vazati ani\npředpisovati - pokud ovšem prostředky vyjadřovací zůstávají uměleckými; a za druhé\ni s hlediska čistě užitkového a praktického v uměleckém smyslu - ovšem v určitých ob-\ndobích. Sentimentální verše dekadentního básníka, položené v čelo článku, ukazují takové"}, {"page_pdf": 14, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.14", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3197, "texte": "období, kdy sentimentální element nabývá vrchu a hrozí rozvrátiti nejen stránku formální,\nale i jejího tvůrce. V těchto dobách objevuje se ironie jako protijed (příznačno, že u ně-\nkterých individualit se sentimentalitou současně, na př. u Heinr. Heineho, vrstevníka Aug.\nFrh. v. Pláten, jenž má se jmenovcem ze Simplicissimu mnoho společného) a vede přímo\nke karikatuře, jako očištěnému důsledku.\nOstatně, kritický, ve vlastním nitru ničící pohled, jemuž karikaturista dává výraz formální,\nzná každý tvořící se umělec; ví, že několikráte bylo mu se „zničiti\" a přeroditi nežli přijal\nod života nový, kladný názor světový a zformoval jej k novému výrazu krásy. Očistnou\ntuto práci koná někdy celá doba a karikatura stává se tohoto processu výrazem. Ovšem\njen karikatura dobová, budující na podkladu zprvu passivní pak aktivní skepse (Heine), a\nnikoli karikatura nečasová, neaktivní, „absolutní\" - a za tuto cenu ovšem klassická (Busch).\nŠestnáct let jest v Německu Simplicissimus při práci a důsledky jeho učení jistě jsme již ně-\nkde pocítili; u nás karikatury celkem vzato není, ačkoliv první předpoklad, vedoucí\nk výše vytčenému světovému názoru zde jest: nalézáme se ve stadiu, jež, právě proto, že\nnedovoluje si koketovati s „hvězdami\" a přináší velkou výhodu dokonalého sebepoznání,\nmůže vésti k vůli prosaditi se alespoň v říši „ztohoto světa\".\nAltruismus, sentimentalita, soustrast atd. jsou - lze říci - elementy trhající naše srdce,\ntakže získává na objemu; moderní karikatura jeho cáry vytahuje na venek, vypaluje je\nironií a zatvrzuje je opět k původnímu, normálnímu stavu ve studeném ovzduší intellektu.\nKu konci jest nám upozorniti ještě na velice častý omyl se vyskytující v pojednáváních\no karikatuře.\nNehledíme-li k otázce honoráře (v našem případě ovšem podružné) vede umělce ku\nkresbě karikatur potěšení ze současnosti a záliba v aktualitě. Doby politicky, nebo i jinak\nvzrušené lákají ovšem kreslíře větší měrou pro hojnost dramatických situací a konfliktů.\nJde-li ale o to, aby byly řízným způsobem komentovány na př. politické aktuality a otázky\ndne, odpadá stanovisko „sub specie aeternatis\" prostě z příčin logiky a vkusu, nehledíme-li\nani k praktické neproveditelnosti podobného požadavku. Všecky důsledky z tohoto popření\npojmu věčnosti (jak byl na počátku vyložen) snažili jsme se objasniti touto statí. Neděje\nse tedy odchylka od běžného způsobu vidění směrem k tak zvané šerednosti a akcento-\nvání pojmu „smrti\" (co pojmu nejhlubší skepse) z perversního potěšení, nýbrž z logické\nnutnosti, ostatně tak přirozené, že v satirickém listě nikterak nápadnou není. Tolik ke\nzmíněnému omylu.\nA opět bylo by lze namítnouti, že velká většina karikaturistů pracuje také s vyloučením\nzmíněného pojmu, a přece, že nelze nazvati jich produkty uměleckou karikaturou. Nic\nnení pravdivějšího; ale přes to, že opravdu v těchto karikaturách pojmu věčnosti není,\nnení viděti, že by byl z nich zmíněný pojem kdy vyloučen, nechfsi i dříve, než\nkreslíř vzal tužku do ruky. Z této příčiny nelze na př. ani jinak velice dobrému Gulbraus-\nsonovi přiřknouti místo vedle Heineho a tím méně ovšem vedle Daumiera, u něhož jest\npro pathetičnost výrazu tato naposledy vytčená okolnost nejnápadnější."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c012", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "192", "page_fin": "203", "image_debut": 14, "image_fin": 25, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.10", "titre_corps": "Prostředky hudební formy.", "titre_sommaire": "Prostředky hudební formy.", "signature_source": "V. Štěpán", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 14, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.14", "debut_caractere": 3199, "fin_caractere_exclue": 3495, "texte": "Prostředky hudební formy.\nV. Štěpán:\nSlovo „forma\" má v hudební vědě dvojí určitý smysl. V esthetice užívá se ho pro ozna-\nčení všeho, co při hudebním díle vnímá sluchový orgán, tedy celé zvukové existence;\nv theorii je jeho význam užší, značí pouze stavbu díla, jeho členění, a způsob, jímž jsou"}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.15", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3902, "texte": "části semknuty v jednotu. Taková různost zavinuje mnoho nedorozumění; neboť lze často\nhaněti „formu\", vytknouti, že soudržnost dílů je nepatrná, úměrnost v časovém trvání není\nzachována, že jiné výrazové prostředky, jež mohou podporovali působení uvedených dvou\nhlavních, působí spíše proti nim, a přece esthetická forma, při níž souřadně vedle\narchitektury stojí melodická invence, pestrost a logika harmonických spojů i rozmanitost\nrhytmiky, může míti v těchto prvcích tak značná plus, že převáží jeden nedostatek. Pro\ntakové proměňování absolutních kriterií v relativní je nutno předem určiti pojem. Mlu-\nvím-li zde o formě, myslím vždy vnitřní rhytmus, ovládající skladbu, sled velikých thesí\ni arsí, hudební architekturu.\nSnaha, vyjádřiíi vnitřním spojením, nejenom časovou nepřetržitostí, souvislost nějakého\nhudebního celku, objevuje se, třeba v primitivní podobě, již v církevních hymnách a\nsekvencích z prvých století po Kr. Při těchto pokusech, stejně jako na nejvyšším stupni\nformové raffinovanosti, jsou jediné dva prostředky, které umožňují, aby postupující tónový\nproud nestal se jen libovolným zvukovým vyplněním určité doby: opakování a změna.\nTato dovoluje vzájemné spojování různých myšlenek, ono klade hráz vývinu, jenž by jinak\nmusil býti buď nekonečným nebo neukončeným. Mezi oběma jest množství odstínů; mo-\nderní komposiční technika zná motivické obměny tak vzdáleně odvozené, že zaujímají asi\narithmetický střed obou krajností; ale v ohromné většině případů lze redukovali schéma\nkaždého díla na střídavé působení odstředivé a dostředivé síly, na sledování zákonů kon-\ntrastu i návratu. Poněvadž melodie, rhytmus, harmonie, síla a barva zvuku jsou hlavní\npomůcky, jež skladateli dává fysikální povaha jeho materiálu (tónu), může být rozčlenění\ndocíleno pouze změnou nebo opakovaným užitím některého z vyjmenovaných prostředků.\nPři tom poznáme však brzy, že jejich tvárná síla je rozličné intensity, že vychází z jiných\npředpokladů, působí různým směrem, aže skladatelé také nestejně iv mnohosti ive\nzpůsobu užití jimi pracují. Na předním místě je melodie. Její moc ovládati seskupením\ntónů, častěji se vracejícím, nějaký celek, a vtisknouti mu určitý charakter, poznala se velmi\nčasně, a v prvých pokusech o polyfonii, o vytvoření složitějšího útvaru nežli bylo obvyklé\njednohlasé deklamování církevního textu, shledáváme se také s prvým pokusem o vy-\nzkoušení tvárné moci melodie, je to kanón, v němž melos jednoho hlasu, neukázněné a\nneznalé ještě své vnitřní logiky, se přenáší v určité vzdálenosti, půltaktu, celého taktu, i více,\nmechanicky do hlasu druhého, a třeba dále do třetího, čtvrtého atd. Soudržnost je tu mini-\nmální, nebof princip opakování jest užit jen v malých časových distancích, kdežto jinak je\nskladba ještě tvořena postupným přiřazováním nových myšlenek. Značně výše v kategorii\nkontrapunktických forem stojí fuga; v ní je jiný způsob, jímž lze užiti melodického prvku,\npřísnější a účinnější. Nekonečná linie melodického dění je tu omezena, její úsek je autorem\nurčen za osu, kolem níž se pak otáčí vše, co v průběhu práce vznikne. Charakteristická\nvlastnost motivu na tomto stupni je jeho pevnost, jež nedovoluje užiti ho jinak nežli\nv úplnosti. Pružnost jeho intervallů je při tom dosti značná, připouští obrat, stejně abso-\nlutní rhytmická hodnota jeho tónů, neboť je možno její zvětšení i zmenšení, ale vždy musí\nmotiv býti citován celý. Obměny, jimž může býti podroben, patří do oblasti variace, jež za-\nbírá vše, co leží mezi doslovnou repeticí a úplnou změnou. Teprve dnes se její hranice tak\nrozšířily. VlB. století je jimi určen hodně úzký prostor figurace, vybudované kolem daného\nschématu, nebo ony mechanické proměny, užité v polyfonní práci. Avšak charakteristická\nvariace a některé novější prostředky uvolnily přísnost a umožnily jiti v odvozování daleko\nza onu mez, kde sluch při prvém vnímání poznává ještě vzájemný vztah. Přesným citátem"}, {"page_pdf": 16, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.16", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3917, "texte": "thematu, jeho variací a neodvislými mezihrami buduje tedy fuga svou architekturu melo-\ndickou. Zatím co v ní dospívá polyfonie nejsoustředěnějšího splnění svých formových mož-\nností, tvoří si homofonní styl jiné útvary, jež jsou pak půdou, z níž vyrůstá hudba 19. stol.\nJe to předně periodicita, detailní stavba melodie, poznání souměrnosti, která řadí takty\nlehké a těžké, skládá z nich dvoutaktí a z těch opět dle obdoby předvětí a závětí čtyřtaktové\nkorrelativní úryvky, jež tvoří dohromady základ melodické symmetrie, a pro průměrného\ndnešního posluchače hlavní kriterion melodiky vůbec, osmitaktovou periodu. Postup k vyšší\njednotce formové mohl se pak diti jednak pouhým přidáním nové, rovněž zaokrouhlené\nmyšlenky (dvoudílná forma), nebo užitím obou známých principů, nejprve periodou novou,\npak opakováním prvé (třídílnost), nebo konečně seskupením několika neodvislých melodií,\npři čemž stále znovu se vracející prvá má úlohu pojítka (rondo). Mannheimská škola při-\nnesla v pol. 18. stol. poslední novum, thematickou práci. Základ její je variace, ne však\ncelého thematu, nýbrž pouze jeho částí, z nichž se vyvinují třebas i periodické útvary nové.\nSonátová forma, pro niž je střední díl, provedení, význačným, je v plném rozsahu usku-\ntečnitelnou teprve teď, když volba motivu není již omezena požadavkem krátkosti, jako\ntomu bylo u fugy, a zároveň delší themata nemusí býti těžkopádně citována v celku. Nej-\njednodušší způsob je, že některý zlomek přenáší se na rozličné harmonie a vytvoří se\nz něho sekvence; vývojem dospěli jsme však dnes již tak daleko, že stačí postřehnouti\nstejný směr melodického postupu, shodu charakteristického intervallu, abychom poznali\nmelodické odvození. Jen takovou složitostí je možná monofhematičnost některých moder-\nních skladeb, jež by jinak se nevyhnula jednotvárnosti. V dnešní hudbě vidíme na jedné\nstraně, jak tvárná síla melodie je vyhnána na nejvyšší vrchol, jak sled několika tónů je\ntmelem, držícím několikavětou skladbu, na druhé však úplnou negaci, přesvědčení, že\nmožnosti, jež na tomio poli byly, jsou vyčerpány minulými generacemi, a že nám ne-\nzbývá nežli hledati jiný materiál, jímž bychom vyjádřili soudržnost skladby.\nNejprve naskýtá se tu druhá pomůcka, již i všechno starší umění užívá, jakmile jeho\nprostředky jen poněkud se komplikují: harmonie. Ve starší polyfonní hudbě nevyvinula\nse harmonická logika ve formový princip, za to v homofonii je častý zjev, že nový díl na-\nstupuje též v nové tónině. Podkladem této praxe je poznání, že sluch má schopnost se-\nskupili si příbuzné harmonie kolem určitého centra, a akcentujeme-li na počátku skladby\ndosti důrazně existenci nějakého takového středu, tonality, vštípíme-li posluchači dojem,\nže určitý trojzvuk musí považovali za tonický, redukuje si pak sluch sám harmonie ostat-\nních stupňů na funkce onoho základního, pokud vůbec může. A když skladatel náhlou\nnebo pozvolnou modulací zruší ono centrum a vztyčí na jeho místě jiné, podporuje ta-\nková změna velmi silně dojem nového, jejž třebas máme z nástupu kontrastující melodie.\nSčílací poměr, v němž jsou v tomto případě harmonie a melodie, může však promě-\nnili v odečítací, dáme-li působili jen jediné z nich. Ve skladbách vybudovaných z jediného\nmotivu není možno docílili nutného kontrastu melodikou, alespoň ve starší době ne, kdy\nmelodické proměny jsou poměrně nepatrné. Tu harmonie sama vlastní silou určuje meze\njednotlivých dílů. Naopak zase hlavně v počátcích sonátové formy nedovede často skla-\ndatel z materiálu daného prvou frasí vytvořiti celý díl, jemuž ale přece chce dáli úměrné\ntrvání. Tu je obecný zjev, že k vstupnímu thematu se přidruží druhé, avšak stejné tonality,\ntakže různost v jednom oboru je tu částečně rušena stejností druhého. Vedle positivní\nstránky má však forma v harmonii k disposici i negativní; není vždy nutno určovati s na-\nprostou jistotou základ, jenž má být uznán prvým stupněm tóniny. Je možno bud rychlé"}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "203", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.25", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2215, "texte": "střídání ionality, jež sotva dovoluje, aby některý trojzvuk upevnil svou převahu, nebo ko-\nlísání, užití jen takových sledů harmonických, jež dovolují výklad několikerý. Prvého pro-\nstředku užívá hudba starší zvláště tam, kde chce zdůrazniti detailní práci na rozdíl od fre-\nskových ploch, jímž podkládá určitou tonalitu; tedy hlavně v provedení, středním díle so-\nnátové formy. Moderní hudba, jejíž harmonie se uvolněním dissonance tak komplikovala,\nže je někdy sotva možno applikovaii její složité výtvory na pouhé dur a moll, obrátila po-\nměr a spokojuje se při větším rozměru díla nelomenou barvou jedné tóniny pouze tam,\nkde vědomě chce vyjádřiti jednoduchost a naivitu. Zákon tonality není ještě theoreticky\nzrušen, jen nejsmělejší pozorovatelé (A. Schónberg) dovolují si to prorokovali; skladatelé\nvětšinou se jím řídí, ovšem v hodně uvolněné formulaci. Ale že nekonečné pásmo modu-\nlací Regerových nelze už často převésti na funkce jedné tóniny ani v detailu ani v nejširších\nmezích působnosti, je jisto. Mnohostrannost akkordů (současná příslušnost k více tóninám)\nzvětšila se nesmírně tvořením nových souzvuků, dříve neužívaných, a tím otřesena ještě\nvíce autorita jediné tóniny. I této negace harmonické jasnosti užívá se někdy tam, kde\nprávě neurčitý, kolísavý dojem má být vyvolán. V celku je dnes moc harmonie osla-\nbena snad nejvíce. Klesla jednak společně s umenšením autority melodické, jednak ji uči-\nnil illusorní výboj modernistů, kteří právě na tomto poli zašli nejdále. V tom má na příklad\nSchónberg jistě pravdu, že u mnohých komposicí je snaha po ukončení v počáteční tónině\nzbytečným přežitkem staré praxe, jež naprosto neodpovídá neustálenosti harmonické v prů-\nběhu skladby. Avšak princip melodický a harmonický jsou jediné dva, z nichž dosud\nforma je odvozována! V žádné komposiční nauce nenalezneme kromě nepatrných po-\nznámek vysvětlenu formu jinak, nežli prostřednictvím motivu a tonality. A přece někteří\nzříkají se více či méně obojího, aniž by se chtěli vyhnouti samozřejmému požadavku vnitřní\nsouvislosti! Tu nezbývá, nežli překročili hráz, stavěnou tradicí, a hledati, může-li hudební\ndílo dojiti k jasnému a přehlednému rozčlenění také jinými cestami, nežli dvěma dosud\nznámými."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c013", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "195", "page_fin": "195", "image_debut": 17, "image_fin": 17, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.11", "titre_corps": "Th. Th. Heine: Karikatury, „Simplicissimus“.", "titre_sommaire": "Th. Th. Heine: Karikatury, „Simplicissimus“.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 17, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.17", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 44, "texte": "Th. Th. Heine: Karikatury, „Simplicissimus“."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c014", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "196", "image_debut": 18, "image_fin": 18, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.12", "titre_corps": "„Tráva“", "titre_sommaire": "„Tráva“", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 18, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.18", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 25, "texte": "„Tráva“\n„Šibeničky“ 1906."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c015", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "196", "page_fin": "196", "image_debut": 18, "image_fin": 18, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.13", "titre_corps": "„Tyrolské elegie“", "titre_sommaire": "„Tyrolské elegie“", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 18, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.18", "debut_caractere": 27, "fin_caractere_exclue": 91, "texte": "„Tyrolské elegie“\n„Nová Edice“ 1910.\nZd. Kratochvíl: Illustrace."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c016", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "197", "page_fin": "197", "image_debut": 19, "image_fin": 19, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.14", "titre_corps": "„Tyrolské elegie“", "titre_sommaire": "„Tyrolské elegie“", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 19, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.19", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 36, "texte": "„Tyrolské elegie“\n„Nová Edice“ 1910."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c017", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "197", "page_fin": "197", "image_debut": 19, "image_fin": 19, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.15", "titre_corps": "Fragment kresby 1911.", "titre_sommaire": "Fragment kresby 1911.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 19, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.19", "debut_caractere": 38, "fin_caractere_exclue": 86, "texte": "Fragment kresby 1911.\nZd. Kratochvíl\nIllustrace."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c018", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "198", "page_fin": "198", "image_debut": 20, "image_fin": 20, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.16", "titre_corps": "Na zvráceném sloupu v krajině římské viděl jsem jednou seděti pasáčka a hráti na nějaký nástroj; a také dívku, která ležíc naslouchala té hudbě a zdála se býti jeho milenkou. – „Quale musica“!, zvolal jsem, abych s ní navázal rozhovor; avšak ona, stáhnuvši koutky úst, pravila, ta hudba sama v sobě že by nestála za to, odejiti z kuchyně, ale: „dnes Vittore zase připadl na novounuanci. A nová nuance v jeho hudbě znamená příchod nové nuance v jeho lásce. Zní-li jeho hra laškovně, dává mně rozpustilé hubičky; zní-li velebně, líbá mne na čele; zní-li jakoby neznala světa ni vlasti, obyčejně mne bije. Ale vždycky se mi zdá, že pravé libánky slavívá se svou Musou; to, co připadne na mne, bývá jakoby z druhé ruky. – Čert vezmi ten nástroj!\"", "titre_sommaire": "Na zvráceném sloupu v krajině římské viděl jsem jednou seděti pasáčka a hráti na nějaký nástroj; a také dívku, která ležíc naslouchala té hudbě a zdála se býti jeho milenkou. – „Quale musica“!, zvolal jsem, abych s ní navázal rozhovor; avšak ona, stáhnuvši koutky úst, pravila, ta hudba sama v sobě že by nestála za to, odejiti z kuchyně, ale: „dnes Vittore zase připadl na novounuanci. A nová nuance v jeho hudbě znamená příchod nové nuance v jeho lásce. Zní-li jeho hra laškovně, dává mně rozpustilé hubičky; zní-li velebně, líbá mne na čele; zní-li jakoby neznala světa ni vlasti, obyčejně mne bije. Ale vždycky se mi zdá, že pravé libánky slavívá se svou Musou; to, co připadne na mne, bývá jakoby z druhé ruky. – Čert vezmi ten nástroj!\"", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 20, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.20", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 784, "texte": "Na zvráceném sloupu v krajině římské viděl jsem jednou seděti pasáčka a hráti na\nnějaký nástroj; a také dívku, která ležíc naslouchala té hudbě a zdála se býti jeho mi-\nlenkou. - „Quale musica“!, zvolal jsem, abych s ní navázal rozhovor; avšak ona, stáh-\nnuvši koutky úst, pravila, ta hudba sama v sobě že by nestála za to, odejiti z kuchyně,\nale: „dnes Vittore zase připadl na novounuanci. A nová nuance v jeho hudbě zna-\nmená příchod nové nuance v jeho lásce. Zní-li jeho hra laškovně, dává mně rozpustilé\nhubičky; zní-li velebně, líbá mne na čele; zní-li jakoby neznala světa ni vlasti, obyčejně\nmne bije. Ale vždycky se mi zdá, že pravé libánky slavívá se svou Musou; to, co připadne\nna mne, bývá jakoby z druhé ruky. - Čert vezmi ten nástroj!\"\nZd. Kratochvíl\nIllusfrace s textem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c019", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "199", "page_fin": "199", "image_debut": 21, "image_fin": 21, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.17", "titre_corps": "„Žižkovy kosti“", "titre_sommaire": "„Žižkovy kosti“", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 21, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.21", "debut_caractere": 26, "fin_caractere_exclue": 41, "texte": "„Žižkovy kosti“"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c020", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c020", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "199", "page_fin": "199", "image_debut": 21, "image_fin": 21, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.18", "titre_corps": "Leták „Nové Edice“ 1911.", "titre_sommaire": "Leták „Nové Edice“ 1911.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 21, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.21", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 24, "texte": "Leták „Nové Edice“ 1911."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c021", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c021", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "199", "page_fin": "199", "image_debut": 21, "image_fin": 21, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.19", "titre_corps": "„Herrmann Bahr a Jaroslav Kvapil“", "titre_sommaire": "„Herrmann Bahr a Jaroslav Kvapil“", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 21, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.21", "debut_caractere": 69, "fin_caractere_exclue": 165, "texte": "„Herrmann Bahr a Jaroslav Kvapil“\nZd. Kratochvíl: Karikatury z Letáků, „Nová Edice“ 1910 a 1911."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c022", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c022", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "199", "page_fin": "199", "image_debut": 21, "image_fin": 21, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.20", "titre_corps": "Leták „Nové Edice“ 1910.", "titre_sommaire": "Leták „Nové Edice“ 1910.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 21, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.21", "debut_caractere": 43, "fin_caractere_exclue": 67, "texte": "Leták „Nové Edice“ 1910."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c023", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c023", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "200", "page_fin": "200", "image_debut": 22, "image_fin": 22, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.21", "titre_corps": "Mikuláš Aleš", "titre_sommaire": "Mikuláš Aleš", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 22, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.22", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 20, "texte": "Mikuláš Aleš\nKresba."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c024", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c024", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "201", "page_fin": "201", "image_debut": 23, "image_fin": 23, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.22", "titre_corps": "Mikuláš Aleš", "titre_sommaire": "Mikuláš Aleš", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 23, "page_imprimee": "201", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.23", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 20, "texte": "Mikuláš Aleš\nKresba."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c025", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c025", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "202", "page_fin": "202", "image_debut": 24, "image_fin": 24, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.23", "titre_corps": "Mikuláš Aleš", "titre_sommaire": "Mikuláš Aleš", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 24, "page_imprimee": "202", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.24", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 20, "texte": "Mikuláš Aleš\nObálka."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c026", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c026", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "203", "page_fin": "206", "image_debut": 25, "image_fin": 28, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.24", "titre_corps": "Mikuláš Aleš.", "titre_sommaire": "Mikuláš Aleš.", "signature_source": "V. V. Štech", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 25, "page_imprimee": "203", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.25", "debut_caractere": 2238, "fin_caractere_exclue": 3732, "texte": "Mikuláš Aleš.\nV. V. Štech:\njsme dnes tak obklopeni, ba proniknuti Alešovým uměním, že pro jeho stránku ná-\nrodní a kulturní jen stěží dovedeme vysvětlili a zařadili výtvarnou podstatu jeho formy.\nNeboť jeho nynější forma je, při vší své popularitě, jakýmsi anachronismem ostře odli-\nšeným od našeho dnešního umění, a teprve sledujeme-li ji k jejím počátkům, dovedeme\nzjistiti její příčinnou a vývojovou souvislost s tendencemi našeho výtvarnictví.\nSledujeme-li proud českého umění v devatenáctém století a hledáme jeho ideovou vý-\nslednici, vidíme ji v jeho postupujícím znacionalisování. Kolem roku 1800 je Praha umě-\nlecky úplně závislá na Vídni, ba je vnějšně skutečnou kulturní provincií německou. Národní\nvědomí projevuje se nejprve v empirové nazarénské formě jenom historickým nebo alego-\nrickým sujetem, a teprve v souladu se sílením politického uvědomování a soustavného\nznacionalisování našeho života pokouší se odlišené národní vědomí změniti také formální,\nz Německa přejaté, prostředky výrazové. Zápas, pronikání a střídání cizích vlivů tvoří\nzáklad naší výtvarné historie devatenáctého století, jak Vídeň je zaměněna Dússeldorfem,\nMnichovem, Brusselem, Paříží, Barbizonem a jak všechny tyto pravdy potkává v Praze\nstále živá touha stvořiti národní umění, typ, děj, krajinu, vyjádřiti jednolitou formou náš\nobsah. Pozorujeme-li tyto snahy, vidíme jejich nejplnější rozvití a úspěch v generaci Ná-\nrodního Divadla, ve jménech Nerudy, Smetany, Myslbeka a Aleše. Ti stvořili poprvé po"}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "204", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.26", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3847, "texte": "předcházejících geniálních rozbězích a osamělých pokusech celou českou vlnu, zkodifiko-\nvali umělecky životní tendence národa, dali naší chudé tradici první klassiky.\nTaké Mikuláš Aleš stojí formálně na cizím základu. Z jeho olejů mluví německá roman-\ntika a německé historické malířství, Pettenkoffen, Makart, Matějka, Brožík, z jeho starých\nkreseb nazarénská linie, ze které tvořil, zbarviv ji a prohloubiv, u nás již Josef Mánes. Ale\nv romantickém útoku a kypění ozývá se již osobní pud k velkosti, monumentalitě a po-\nhybu. Mluví se u Aleše vždy o ideové příbuznosti s Mánesem, ale tu nutno omeziti po-\nukazem, že Mánesovi se nedostávalo toho velikého rysu, že jeho umění je ve svých ko-\nřenech vždy příliš kultivovaně rokokové, intimní, ba městské a měšťanské, kdežto Aleš\npřinesl si do umění již z venkova silný vztah k půdě, přírodní venkovanství, jež zabarvuje\njeho formu čímsi pudovým a nepostižitelně lidovým. V tom pochopujeme umělce, zdůraz-\nňuje-li tolik a často vliv svého zvěčnělého bratra jakožto nejsilnější, neboť z jeho několika\nzachovaných kreseb mluví jasně onen ornamentální názor na přírodu vlastní umění Ale-\nšovu jako každému umění lidovému.\nV pracích mladého Aleše ustupuje na čas tato stránka romantickému titanství, kterým\nztéká vrcholná themata naší ikonografie. Touží po velkých cyklech, které by obsáhly ná-\nrodní minulost a allegorisovalv apotheosami její význačné chvíle. Cyklus Vlasti je vyvr-\ncholením, jednotným a plným, této ohnivé potřeby pohybu a děje, monumentálních úloh\na látek. Dnes jsou bohužel nepřístupny první náčrty Vlasti, jimiž Aleš soutěžil, proto ne-\nmůžeme přesně zjistiti rozsah vlivu, jakým působila naň italská cesta r. 1879, kde nejvíce\nobdivoval fresky Ghirlandajovy a Micnelangeíovy, snad i Rafaelovy, ale jistě nebylo ko-\nnečné provádění kartonů s modely bez vlivu na hotovější rozvinutí formy dosud\nnejisté a neklidné. Ukazuje to dobře vývoj komposice Žalova.\nV nejlepších listech Vlasti, v Boji se saní, Domažlicku, Otavě, Žalovu vypjal se umělec\nna vrchol vůbec dostupný tehdejšímu českému umění. Z vyrovnané klassicistické krásy\ntvarové, z ušlechtilé, trochu neosobní typisace soudobého malířství, vytvořil soustředěný a\nsesílený děj, pohnutý, však jednotný a plný v osobách i krajině, srostlý v celek monumen-\ntájní dekorace. Týž pathos linie a touž výraznost tvarů mají z pozdějších prací jen ještě\n„Živly\" ba druhdy (Požár praerie) jsou, snad proto, že menšího měřítka, ještě silnější\nv životnosti kresby kypící tvarem, prostorové a výmluvné. Zde vidíme soustředění a vze-\npnutí umělecké vůle k vytvoření děje z postav oproštěných, povýšených na výši typu.\nToť vlastnost, již nutno u Aleše vytknouti. První stvořil českému umění typ, zkodifikoval\nvýtvarně předešlé pokusy v národní představu bohatýra, venkova a jeho lidí, osob dějin-\nných. Porovnejme s „Vlastí\" nejzraiejší dílo Mánesovo „Orloj\" - při vší dokonalé stavbě\na kultivované formě je trochu genrem, idylou, nikoliv bezejmenným dějem, jímž jsou ně-\nkteré kartony Vlasti a některé listy Živlů, nad to pádnější a vášnivější ve výrazu.\njdeme-li dále Alešovým dílem, ukazuje v následujících letech jakýsi přelom nebo aspoň\nobrat cesty. Jakoby se z něho znenáhla vytrácela vůle vyjiti za sebe až k ideální monumen-\ntální dekoraci, překonati sebe vášnivým zápasem o živý děj v pohybu, neboť umělec stává\nse vypravovatelem, epickým líčitelem minulosti. Místo ideálních alegorií tvoří nyní vzpo-\nmínkové obrazy zidealisované minulosti. Je to glorifikace minulého venkova, zušlechtě-\nného a ztypisovaného, tak jej známe ze Smetanovy Prodané nevěsty nebo Erbenovy Ky-\ntice, glorifikace naší minulosti viděné skly historického románu a současných ideálů. Umělec\nuvolňuje komposici, zmenšuje měřítko postav, jež nyní více splývají se svojí přírodou,\nrozkládá děj na volný tok výjevů vypravovaných s humorem nebo smutkem, nikdy však"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "205", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.27", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3815, "texte": "lhostejně a bez zaujetí. Pomalu vyrůstá z Alešova pera celý uzavřený svět, v němž žijí\nvšechny postavy národního nebe, jeho světci a démoni, poutní místa a svatyně, všechny\nvýjevy drahé českému srdci.\nPři tom proměňuje Aleš povlovně svoji formu, činí ji přirozenější a lehčí. Na místo tva-\nrové modelace (z obrazů odvozené) čarou a stínem staví výhradně čáru, do níž převádí\nvšechny objemy. Během času jeho čára se jemní a ostří, prohýbá, stává plastičtější a ba-\nrevnější, lehčí a přirozenější, je už až čistým tvarovým písmem. Tato linie není nikdy\nprázdnou, chytí vždy sám životní nerv nebo konstruktivní podstata tvaru. Methodu uka-\nzují nejlépe náčrty vzniklé ve chvílích nejbezprostřednějších bez jakýchkoliv formálních\nrozmyslů. V letmých črtách Beduinů zachytil umělec večer vzpomínku produkce, kterou\nve dne viděl (as r. 1896). Jezdec a kůň nejsou rozlišeni, rostou ze zmatených uzlů čar, jež\njsou jakýmisi nabitými bateriemi síly, a odtud se rozvíjejí jednotlivé křivky do všech kon-\nčetin pohybujícího se tvora. Obličej, šat, ba tělo samo je mu lhostejné, místo nohy ujíždí\njenom klikatá linie jako vymrštěná kovová spirála pohybu. Z tohoto základního cítění\nživotního pohybu vyvinuje potom člověka, z něho vytvoří i kraj, zjednodušený a přece\ncelý ve zlomku a nápovědi. Proto má, jako nikdo v českém umění, takovou schopnost\novládnouti celý zástup, vzrušený dav, bitvu, proto kreslí tak dokonale koně.\nV umělcově zápisníku z italské cesty je několik tužkových poznámek dle Michelangela\na Ghirlandaja a pár genrů; pak mosaika v S. Clemente, cosmátský trůn v S. Lorenzo, ry-\ntíři Orcagnovi, šavle z Ambrasu a hojnost pozorování heraldických. Zaznamenává si znaky\na štíty, popisuje barvy gondolových kůlů v Benátkách, zajímá se vážně o pořadí barev,\npodrobnou správnost částí zbroje, popisu znaků. Má doma celou jím kreslenou knihu\nznaků, jak je z nejrůznějších pramenů nasbíral, a víme od AI. Jiráska, jak pátral v mládí\npo přesném lidovém ornamentu. Postavme tento živý zájem (stejně silný je také Alešův\ninteres přírodopisný) proti umělcově lhostejnosti k soudobému umění, a vidíme, jak v této\nheraldické zvědavosti a archeologické důkladnosti projevuje se hluboký základní niterný\nsklon. Pak zjistíme na mnohém umělcově akvarelu, dekorativní komposici, jak volba a\nkladení a celé podání barev vycházejí z tohoto heraldického smyslu. Pak vidíme lépe do\nkořenů jeho ornamentu odvozeného z prvků renaissančních a rokokových, jak živě a\nsmyslně v něm cítí, jak je mu skutečným organismem, nikoli dekorací, a jak se mu nyní,\nkdyž dosáhl formální dokonalosti a ryzosti, mění v ornament každý tvar, člověk či živo-\nčich, krajina nebo písmo, a jak nyní píše už čistým citem a ze vzpomínek a zkušeností\ncelého života listy písní, říkadel, výstřihy krajin, ornamenty. Ze nestala se při tomto sklonu\njeho práce pouhou plošnou dekorací, že jeho linie nikdy neodumřela, bránil onen tuhý\nzáklad a schopnost jímati život a pohyb v samých jejich střediskách.\nNyní ocitá se Aleš nejdále od současnosti a nejdále od umění z něhož vznikla Vlast, za\nto snad nejblíže svému dětství a svému venkovu (a celá jeho tvorba vyhlíží pak jako stálé\nvzpomínání na venkovskou mladost) je prostým a jen a jen životným. Je bez generace,\nprotože se stal přírodní silou a kulturní mocí, bez formálních tendencí. Protože jeho forma\nje uzavřená a dokonalá toutéž krásou, jakou má lidové umění. Nevíme, jaké mocnosti\nutlumily touhu mladých jeho let po monumentalitě a velikých dějích, co působilo vnitřně,\nže nevytvořil cyklů, o nichž snil, ale vidíme, jak všechen ten vzmach proměnil se v čistou\ntvůrčí hru, takovou, z jaké vznikala národní píseň nebo lidový ornament.\nJako jsou u lidového umění subjektivní bolesti, žaly a radosti skryty v anonymním vý-\ntvoru, tak i u Aleše mizí na konec umělec ve svém díle. Jeho prvky a kořeny jsou nám"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "206", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.28", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 344, "texte": "takřka nepochopitelný, a jistě nelze je analysovati přísně výtvarně, a mluvíte-li s umělcem,\nvidíte jej pracovali, zůstává jeho práce stále záhadou svou bezprostředností a upřímností.\nMluví zde genius lidu, nečasová národní síla, a jednou budeme s úžasem vzpomínati, že\nviděli jsme ji takto z blízka, že tak těsně mezi námi se projevoval národ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c027", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c027", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "206", "page_fin": "210", "image_debut": 28, "image_fin": 32, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.25", "titre_corps": "Kronika a poznámky", "titre_sommaire": "Kronika a poznámky", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 28, "page_imprimee": "206", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.28", "debut_caractere": 346, "fin_caractere_exclue": 3364, "texte": "Kronika a poznámky\n\nO tragické passivitě.\n(Ke Corneillovu Polyeuktovi.)\n\nPřekladatel Otokar Fischer dotýká se v ú-\nvoduk tomuto krásnému překladu zajímavé\notázky trpitelů jakožto tragických hrdin.\nTento problém jest příliš zajímavý, než aby-\nchom jej nechali přejiti bez několika pozná-\nmek, které v nás vyvolal.\nVšechny důvody, proč hrdina dramatu,\njenž jest postaven pro svou stránku trpnou,\nnezdává se zpravidla dosti tragickým, jest\nmožno shrnouti v jediný: tragika pádu hero-\nova jest totiž měřena intensitou odporu, který\nhrdina klade t. zv. dramatickým osudovým\nsilám konečně jej překonávajícím. Je-li však\nhrdina trpitelem, tedy povahou převážně\npassivní vůči všemu vnějšímu působení, jest\ntento odpor minimální nebo žádný, odpadá\ntedy nejhmatatelnější míra pro hrdinovu ži-\nvotní velikost a oprávněnost, jejíž podlehnutí\nvzbuzuje dojmy tragické. Ovšem tato míra\npro tragičnost jest jistě příliš vnější, scénická,\nnež aby snesla tíhu důvodů, které ji vyvra-\ncejí a mluví pro stejnoprávnost aktivity nebo\npassivity hrdin: Na př., že není žádný normál\npro passivitu a aktivitu. Ale jsou i vnitřní dů-\nvody, dotýkající se až filosofické podstaty\ndramatu: Passivita jest stejně proviněním\nproti osudovému řádu, jest stejně výšinem\nz rovnováhy a harmonie světové, který může\nbýti odčiněn jenompádem hrdiny jako který-\nkoliv aktivně tragický čin. Intensita trpění\nmůže býti stejně hodnotná jako intensita\njednání. Dramatické napietí mezi podléha-\njící a vzdávající se silou trpnou a silou osu-\ndovou může vzbuditi stejně velkou citovou\nintegraci, zmnoženi lidského v divákovi,\nkatharsi, jako vzbudí spor v případech aktivní\ntragiky. Dokonce vzdálenost obou těchto pů-\nsobících sil podmiňuje sice méně dynamické\nale za to rozlehlejší dramatické rozpietí než\nv tragice prvého druhu.\nOvšem na trpnou povahu jest nutno po-\nhhzeti jinak než jako na povahu pouze negu-\njící. Passivní charakter, trpitel, mučedník (na\npř. Polyeuktos) projevuje svou životní opráv-\nněnost tím, že se stává individualitou, výji-\nmečnou a vynikající postavou ve svém okolí,\nstavící se proti jeho řádům; tak projevuje\nsilně vystupňovaný moment vůle v celém\nsvém konání, a ztroskotává konečně, když\njeho vůle naráží na nepřekonatelné překážky,\nnebo nestačí již, aby překážky překonala. Od\ntohoto okamžiku projevuje se životní síla\npassivního hrdiny tím, jak snáší svoje utr-\npení. Místo akce na venek vystupuje zde akce\ndovnitř, ovládání a svládnutí všeho vnitř-\nního dění, citů, náklonností, pudů, vůbec ve-\nškerá akce ve sféře volní. (Hebbel: Ist das\nLeiden selbst nur ein nach innen gekehrtes\nHandeln!) Pád hrdinův pak vzniká jako ná-\nsledek jím vyvolané akce za účastenství jeho\nvlastní vůle. Tedy asi základní rozdíl mezi\noběma povahami jest ten, že aktivní hrdina\nčin vyvolá, ale působí pak proti katastrofě,\njemu hrozící, aby ji odvrátil nebo umenšil,\nkdežto passivní hrdina působí na sebe, aby\njej katastrofa zastihla silnějšího a odhodla-\nného. Obojí jest stejně dramatické a lidsky\ndůstojné.\nOtázka léto tragiky zasluhuje zvláště u nás"}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "207", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.29", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3705, "texte": "častějšího uvažování, protože, jak lze pozo-\nrovali, pokus o passivní charakter vyskytuje\nse v dramatické literatuře domácí často\n(Posel, Hus). Rovněž můžeme mluviti téměř\no jehopravidelnépřítomnosti ve slovanských\nliteraturách (Pisemskij, Čechov), zvláště tam,\nkde se zabývají náboženským problémem\n(Vláda tmy). Vysvětlení tohoto zjevu jest\novšem záležitostí sociologie, nám pouze šlo\no to, abychom zhruba naznačili jeho drama-\ntickou možnost nebo oprávněnost.\n\nFrant. Langer.\n\nVilém Mrštík.\n(Několik poznámek.)\n\nVýznam Viléma Mrštíka jest dnes jasnější,\nnež by bylo lze předpokládali u autora po-\nměrně tak záhy zemřelého a lak mnoho-\nstranného. Přes veškeru pestrost jeho zájmů\na rozmanitost jeho hesel můžeme dnes už\nzcela jasně přehlédnonti jeho dílo. Neboť\nMrštík byl v jádře jednoduchý, nesložený\nčlověk. Všechny otázky, které ho kdy zaujaly,\nvšechny úkoly, které kdy na se vzal, zdály se\nmu býti jen otázkou odvahy, osobního nad-\nšení a ráznosti, mnohem méně však metho-\ndy, logiky a obzíravosti. Znal jen subjektivní\nnesnáze. Na této cestě viděl tedy jen cíle do-\nhledné třeba daleké, cesta k nim dlouhá,\nale přece jen cesta. Jeho široký zájem sou-\nčasně obepínal literaturu, výtvarné umění,\njevy společenského a politického života, a\nvšude nalézal několik hesel, která zdálo\nse mu byla bezpečnými ukazateli cesty.\nPro4něho nebylo mučivých principielních\nproblémů, jeho skepse nikdy nezasahovala\nkořeny jevů. Co na tom, že čtenář poněkud\nnedůvěřivý a kritický často narážel na ne-\njasnosti a rozpory? Dva díly sebraných jeho\nstudií a propagačních článků (Moje sny. Pia\ndesideria) při soustavném pročtení názorně\nto ukazují. Mrštík na př. často as nadšením\npsal o výtvarném umění, ale těžko by bylo\nsestaviti jeho umělecké snahy v jasný systém.\nVedle Aleše propagoval Sochora, vedle Úprky\ni Bartoňka. Kdysi před lety vyslovil čtyři\nzákladní postuláty, jimž obraz má vyhovo-\nvali: síla, originalita, život a pravda. V tom\njest celý Mrštík! Neboť co jest síla, co origi-\nnalita, jaký život a jaká pravda? Po tom se\nMrštík neptal; súžil si celý problém na těchto\nčtvero hesel a jimi se plně uspokojil.\nStejně zmatky nacházíme iv ostatních\noborech jeho činnosti. Mrštík mnohé své\nsnahy založil na přesvědčení o povahové\na kulturní zachovalosti moravského života\nV\noproti Čechám marno však pátrati, jak\nv jeho theoretických úvahách, tak iv jeho\nbelletrii po bližší a přesvědčivé analyse tohoto\nnázoru. Dokonce tam, kde tuto thesi učinil\npramenem románové dynamiky (Santa Lu-\ncia), jest co nejchaotičtější a nejpovrchnější.\nJiří Jordán, iyp moravského studenta, živí\nv sobě svůj veliký sen o Praze a jejím životě.\nPraha ho zklame ne ve své podstatě, ale\ntím, že nenašla pro chudého, nesmělého stu-\ndenta hmotné podpory. Autorova methoda\nvšak připouští opět řadu námitek. Jest Jor-\ndánův mátožný, bezobsažný sen specificky\nmoravským znakem? A pak: jak kausálně\nsouvisí tíseň Jordánova s celou Prahou?\nTěmito příklady jest, myslím, jasně na-\nznačen charakter Mrštíkových ideí a hesel.\nLiterárně kromě činnosti překladatelské\nspočívá význam Mrštíkův jinde. Vyšed ze zo-\nlovského naturalismu, nepřevzal jeho útoč-\nnosti a kvasivědecké hloubavosti. Mrštíkův\nvrozený sensualismus a jeho často a často při-\npomínaný temperament směřovaly jinam.\nTéměř ve všech (a to v nejlepších) svých\ndrobných prosách i ve svých rozsáhlých ro-\nmánech zabývá se co nejméně člověkem\na lidskou společností. Několik málo postav,\nspíše schémat než charakterů, bez hloubky\na vývoje, zalidňují jeho práce. Oč autoru\nvždy především šlo, byla nálada. Nálada\nvnější, hmotná, přírodní. Zdá se, jakoby byl\nvymýšlel své chuďoučké děje jen proto, aby\nmohl uplatniti svoje pozorovací (a popisné)\nschopnosti. Optimisticky se tomu říkalo „vi-"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.30", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3683, "texte": "suelní talent\", ač se necítilo, že v tom jest\nliterárně naprostý odsudek. Psychologická\nanalysa (pochopitelná z daných předpo-\nkladů), nahražována mrtvým, statickým po-\npisem vnějšího okolí, přírody, jejích nejdrob-\nnějších detailů, atmosférických změn ap. Nic\nna věci neměnilo, že někdy přírodu lesů,\npolí a luk zaměnil na př. Prahou a její\npitoreskností. Ne nadarmo nazval ji kdesi\n„povltavskou přírodou\". Bylo-li u nás po-\ntřebí přivésti samoúčelnou, neorganickou\n„přírodní líceň\" ad absurdum, stalo se tak\ndílem Mrštíkovým.\nTrvalou zásluhou Mrštíkovou zůstane jeho\nsystematické uvádění a překládání ruské lite-\nratury; také jeho podnět na záchranu staro-\nbylého charakteru Prahy přináší v mladé\ngeneraci definitivní výsledky.\n\nJan Thon.\n\nPlastická výzdoba nové radnice.\n\nZ plastické výzdoby nové radnice mohou\nv seriosní umělecké kritice padati v úvahu\npouze plastiky Mařatkovy. Tento mladý, vy-\nsoce nadaný sochař, jehož zvláště malé skizzy\nnechaly nám změřiti hloubku, solidnost a či-\nstotu plastické schopnosti, neměl v dílech,\nzdobících novou radnici, dostatečného ště-\nstí a spolehlivé jistoty. Vinna je snad dosud\nMařatkovi nesvědčící rozměrnost, neintim-\nnost a nepřirozené umístění, zaviněné ovšem\narchitektem. K těmto zevnějším příčinám,\nzabraňujícím plnosti a volnosti projevu, druží\nse však jakási vnitřní přerodní krise, jež je\nna Mařatkovi v posledním období patrna.\nMařatka usiluje proti dřívějším bohatým, ruš-\nným a spíše intimnějším pracím, plným\nsvětelných a vibračních kontrastů, o vnitřní\nformové umírnění, celkové zjednodušení a\nztišení, o plošnější a mohutnější výraz plasti-\nckého povrchu. Tato nová tendence, tak proti-\nchůdná jeho dřívější snaze, nemůže se přiro-\nzeně vykázati konečným a bezomylným vý-\nsledkem ani v nynější sochařské výzdobě\nnové radnice. Podobná vnitřní krise, nutná\nv každém uměleckém vývoji, nepřipouští\ndefinitivního úsudku a jest nutno vyčkati,\nzda jest u Mařatky momentem nedokonče-\nného zraní a ujasňování, či zda jej svede\nk osudným omylům a záměnám. Neboť na\ntéto cestě není nic snazšího, zároveň však\nvražednějšího než zaměniti si požadavek po\nklidném, mírném a jednoduchém za bezfor-\nmový, mrtvý a fádní výraz, monumentální\npředpoklad za prázdné, nafouklé, těžké a\nhmotné vzezření.\nO ostatní plastické výzdobě nové radnice\nje nutno na tomto místě pomlčeti, poněvadž\ncelková její úroveň vymyká se jakémukoliv\nkritickému rozboru. Tato plastická výroba\nsvou zjevnou šablonovitostí, tupou a bez-\nútěšnou formou noří se sama pod hladinu\nsebe menšího uměleckého úmyslu a formové\njakosti. Jestliže však přes to dotkneme se zde\nSuchardovy plastické výzdoby, činíme tak je-\ndině z nutnosti protestovat a varovat.\nKdežto každá podobná plastika rázu a\nkvality Suchardovy ničím nezastírá a nemas-\nkuje svou vnitřní formovou chudobu a po-\ndává se i laikům ve své nemohoucnosti nahá,\nužívá Sucharda nejnemožnějších pozlátek,\nútočí na banální citovost divákovu a svou\nformovou omezenost hledí zaretušovat a za-\nlepit všelikou náhražkou. A v tom jest jeho\nnebezpečí. Suchardovo postorové cítění jest\ntak minimálně vyvinuto, že v malířství marně\nbychom hledali podobného zjevu; jedině\nHausler, známý svými naturalisticko-stilisti-\nckými nechutnostmi, mohl by slouti jeho ma-\nlířskou obdobou. V jeho plastice není sebe\nmenší stopy po jemnosti a poctivosti formo-\nvé; formová kvalita nahražena je svalovou\nnabubřelostí, zastřena blátivou rozbředlostí,\nsmíšenou s naturalistickým ornamentem;\nplastické součástky slepeny jsou s tak banál-\nním vkusem, že v tomto ohledu mohou\nrivalisovati pouze s Šalounovou výzdobou\nv Obecním domě. Materielní pojetí plastiky\nsochařů rázu Suchardova nejočividněji pro-\nnikne v reliefu. A tak vzorem neplastického"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.31", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3626, "texte": "a nepostorového pojetí zůstanou i nové re-\nliéfy po obou stranách vchodu do nové rad-\nnice. Bezradnost formová z nich ztrnule zírá\na uráží oko nechutností.\nJestliže přes všechny základní nedostatky\nSuchardovo dílo trpěno je v mezích umě-\nlecké produkce, třeba topřičítati ponejvíc jeho\nzneužívání sujetu národního charakteru;\nv nemenší pak míře zavinuje tento stav pu-\nblikum nedostatkem výtvarně usuzujícího\nsmyslu a neupřímnost a nesvědomitost\nkruhů odborných.\n\nEmil Filla.\n\nVýstava Sdružení „Mir Iskusstva“.\n(V pavillonu „Manesa“, březen-duben.)\n\nVěří se, že Rusko představuje pro nás,\nslovanského rodu, jistá největší kvanta a in-\ntensity v životních i duchových možnostech\nvlasiní zejména doufá se nalézti a na-\nlézati v něm maximum a čistotu slovanského\ncítění. Těmto v Rusko kladeným nadějím\njest právě otevřená výstava Sdružení „Mir\nIskusstva\" opětně vážnou zkušeností, že ony\nmožné ruské hodnoty skutečně snad existo-\nvaly by pro nás, až by se staly aktivními, až\nby se změnily v živé činy na př. umělecké\n(jak bylo a je tomu na př. v ruské literatuře);\nnevíme však o nich nic, pokud zůstávají uta-\njeny jen jako naděje a dohady. Jestliže evrop-\nský západ jest právě ve výtvarném umění\nnyní opět velmi živý a přináší hodnoty s ni-\nmiž třeba se ať jakkoli vypořádati, je ruské\nvýtvarné umění oficielní (ve svém průměru)\ntéměř nepodněcujícím. S tohoto hlediska ne-\nzmění na věci ničeho námitky a dohady, že\nvýběr přítomné výstavy není dosti zastu-\npující.\nTak lze upřímně říci, že celkový dojem\nz této výstavy jest velmi chabý; málo jest\ntěch obrazů a umělců, kteří zasluhují zmínky\na v nichž bychom něco positivního pro nás\nshledávali, a nacházíme naopak vyslovené\nprostřednosti a omyly. Jsou zde na př. N. K.\nRoerich a K. F. Bogajevskij, kteří\ndle našeho názoru a cítění uzavřeli se\ndnešku a žijí pouze jakési minulosti. Zvláště\nobrazy Roerich o vy jsou— dle nás —ana-\nchronismem, a ještě divně, nevnitřně sklá-\ndaným ze středověkého byzantinismu, ze\nsmyšlené doby předhistorické a jinak, a pů-\nsobí ještě více mělce svou povrchní úpravou.\nAnachronismus spočívá zde v samotných\njimi líčených předmětech; neboť jsou to děje\na historie pro náš cit neživé a ničeho více\nnepřinášející, takže nelze je nově citově říci\nna rozdíl od jiných rovněž starých dějů na\npř. biblických, mythologických, které jsou\npro nás vždy obsahově žijícími, pro to, co\ntrvale lidského obsahují. Roerich nezdá se\nnám víc než dovedným aranžérem scény a\npůsobí mnohdy jen divadelní machou a do-\nkonce jako kulisou, což jest přece trapné\nzmatení výrazových prostředků. Nemaluje\nani jednotně; ve Válečné výpravě zobra-\nzuje moře, lodi, prapor jaksi dle byzant-\nských předloh, avšak mraky a válečníky ma-\nluje zase naturalisticky. Ve Starém mo-\ntivu člověk zabíjí šípem oběť této však\nv obraze vůbec není nelze se tu nezbaviti\nnesouhlasu, když věříme v obraze na nut-\nnost jednoty a vnitřní uzavřenosti obrazu.\nNedostatek umělecké logiky jest znatelný\nzvláště v barevném podání Obětiště;\nbarvy nejsou zde věcí vnitřní nutnosti, ale\nvnější záležitostí. Bogajevského po-\nměrně nejlepší dílo ve velkém sále-Kuner-\ns k ý kraj jest lineárně a barevně alespoň\npřijatelný. Silným člověkem, ale nedokona-\nlým malířem jest N. P.Krym o v; zobrazuje\nnábožensky prožité pastoráty a má určitou\npřednost tam, kde maluje předměty vzpo-\nmínkově, tedy od reality uvolněněji. K. S.\nPetro v-V odkin má cit pro linii a má také\njiž úmysly vědomě vyplnit plochu dle urči-\ntého plánu; konečný výsledek jest dobrý\nv Předměstských^divadlech, ale ne-\ngativní pochybený v Čarodějce a vAiše.\nObrazy v zadním sále proti ostatním aspoň\ncelkově oko neurážejí a mají určitou barev."}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.32", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3132, "texte": "Nou harmonii.Jediný N. A.Ta r g hoff něco\nslibuje; učil se u Gauguina a Gogha, vytváří\nbarvou prostor i podává s porozuměním\ntormu; rušivě působí jen s obsahem obrazů\nnestejněcenná povrchní (mnichovská) virtuo-\nsita vedení štětce.\nShledává-li naše cítění a přesvědčení tolik\nvýtek a rozdílů nejen oproti tomuto souboru\nobrazů, ale i oproti samotným základům\ntohoto umění, kde může být dokazována\nhloubka a pravost? Citové možnosti, jež se\nv Rusku doufají, nejsou v žádném proudo-\nvém spojení s tímto uměním; toto patří\nk evropské střednosti, jaká kdekoli se vysky-\ntuje. Těm, kteří očekávali od průměru ru-\nského umění jakýsi korektiv a protiváhu\nk umění západnímu, přinese jistě výstava\nzklamání; jestliže bude přece ještě dále\nruský příklad doporučován a dokazován,\nnelze věru nemíti podezření, že se to děje\nvědomě s vlastním obelháváním těch, jichž\nnejisté svědomí má zapotřebí jistého uchlá-\ncholení.\n\nL. Šíma.\n\nO illustrační grafice.\nZd. Kratochvíl.\nv\nČíslo toto jest věnováno grafice a illustraci.\nPrvní čtyři listy zároveň ukazují illustraci\nv příkladně dobré souvislosti s písmem; ja-\nponské umění je vůbec převážně illustrační\niv malovaných objektech. Souvislost celko-\nvého, průřezného názoru světového a jeho\numění jest u Japonce nejdokonalejší; smě-\nřuje také k neustálému vyrovnávání kultur-\nního niveau, jež nevykazuje snad takových\nvrcholků jako staré umění evropské, ale také\nne našich nížin. Umění japonské není zpra-\nvidla konstruktivní, i fragmenty (jakým jest\ntaké naše reprodukce, která jest výstřihem\nz většího listu) obstojí o sobě zcela dobře.\nPerská obálka knihy jest ornamentálnější\niv illustraci, jež tuhne již v nehybnější ara-\nbesku, než tomu bývá u Japonců, ačkoliv\njakožto illustrace vychází rovněž z literár-\nního názoru a zachovává souvislost s pís-\nmem. Z nejdokonalejších moderních gra-\nfických titulů evropských (kromě anglických,\njež vyžadovaly by samy o sobě zvláštního,\nširokého výběru*) uvádíme Aleše a titulní list\nHeineův ze „Simplicissimu\". Kresbu od písma\ntěchto listů nelze trhati, tak se vzájemně do-\nplňují. Uvádíme také oba umělce pro jejich\nnejširší a nejpopulárnější světový názor pro-\njevující se v nekonečných variacích, i pro\njejich vyprávěcí schopnost kreslířskou, která\nz nich tvoří illustrátory, a jež u žádného ji-\nného není tolik vyvinuta. Zajímavo jest kon-\nfrontovali přítomný populární světový názor\nčeský a německý, jehož jsou oba výtečnými\nrepresentanty. Heine po vnější stránce kor-\nrektnější, studenější, nebojící se pod pláští-\nkem korrektnosti časem ani úmyslné urážky,\njaké by si český illustrátor neznající Hei-\nneovy sentimentality, ale také ne ukrutnosti,\nvlastností, které chodí ruku v ruce nedo-\nvolil ani na stránkách satirického listu; Aleš,\ntatíček náš dobrotivý (neboť nesklenul vyš-\nšího nebe, než dovede unésti země jím stvo-\nřená), čertovo kopejtko tančící na tvrdé půdě\n(neboř i kdyby se jeho nebe ztroskotalo,\nzbývá ještě jeho země), k níž lze vztahovali\nslova z„Kurenta\": „Země, zemičko, matko...\nnedáš-li chleba, dej kámen, i o kameni budu\nzpívat!\"\n* Anglická grafika má jiné osobité zásady a hlediska,\nz nichž dle možnosti přineseme ukázky jindy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c028", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c028", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "206", "page_fin": "207", "image_debut": 28, "image_fin": 29, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.25.1", "titre_corps": "O tragické passivitě.", "titre_sommaire": "O tragické passivitě.", "signature_source": "Frant. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 28, "page_imprimee": "206", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.28", "debut_caractere": 366, "fin_caractere_exclue": 3364, "texte": "O tragické passivitě.\n(Ke Corneillovu Polyeuktovi.)\n\nPřekladatel Otokar Fischer dotýká se v ú-\nvoduk tomuto krásnému překladu zajímavé\notázky trpitelů jakožto tragických hrdin.\nTento problém jest příliš zajímavý, než aby-\nchom jej nechali přejiti bez několika pozná-\nmek, které v nás vyvolal.\nVšechny důvody, proč hrdina dramatu,\njenž jest postaven pro svou stránku trpnou,\nnezdává se zpravidla dosti tragickým, jest\nmožno shrnouti v jediný: tragika pádu hero-\nova jest totiž měřena intensitou odporu, který\nhrdina klade t. zv. dramatickým osudovým\nsilám konečně jej překonávajícím. Je-li však\nhrdina trpitelem, tedy povahou převážně\npassivní vůči všemu vnějšímu působení, jest\ntento odpor minimální nebo žádný, odpadá\ntedy nejhmatatelnější míra pro hrdinovu ži-\nvotní velikost a oprávněnost, jejíž podlehnutí\nvzbuzuje dojmy tragické. Ovšem tato míra\npro tragičnost jest jistě příliš vnější, scénická,\nnež aby snesla tíhu důvodů, které ji vyvra-\ncejí a mluví pro stejnoprávnost aktivity nebo\npassivity hrdin: Na př., že není žádný normál\npro passivitu a aktivitu. Ale jsou i vnitřní dů-\nvody, dotýkající se až filosofické podstaty\ndramatu: Passivita jest stejně proviněním\nproti osudovému řádu, jest stejně výšinem\nz rovnováhy a harmonie světové, který může\nbýti odčiněn jenompádem hrdiny jako který-\nkoliv aktivně tragický čin. Intensita trpění\nmůže býti stejně hodnotná jako intensita\njednání. Dramatické napietí mezi podléha-\njící a vzdávající se silou trpnou a silou osu-\ndovou může vzbuditi stejně velkou citovou\nintegraci, zmnoženi lidského v divákovi,\nkatharsi, jako vzbudí spor v případech aktivní\ntragiky. Dokonce vzdálenost obou těchto pů-\nsobících sil podmiňuje sice méně dynamické\nale za to rozlehlejší dramatické rozpietí než\nv tragice prvého druhu.\nOvšem na trpnou povahu jest nutno po-\nhhzeti jinak než jako na povahu pouze negu-\njící. Passivní charakter, trpitel, mučedník (na\npř. Polyeuktos) projevuje svou životní opráv-\nněnost tím, že se stává individualitou, výji-\nmečnou a vynikající postavou ve svém okolí,\nstavící se proti jeho řádům; tak projevuje\nsilně vystupňovaný moment vůle v celém\nsvém konání, a ztroskotává konečně, když\njeho vůle naráží na nepřekonatelné překážky,\nnebo nestačí již, aby překážky překonala. Od\ntohoto okamžiku projevuje se životní síla\npassivního hrdiny tím, jak snáší svoje utr-\npení. Místo akce na venek vystupuje zde akce\ndovnitř, ovládání a svládnutí všeho vnitř-\nního dění, citů, náklonností, pudů, vůbec ve-\nškerá akce ve sféře volní. (Hebbel: Ist das\nLeiden selbst nur ein nach innen gekehrtes\nHandeln!) Pád hrdinův pak vzniká jako ná-\nsledek jím vyvolané akce za účastenství jeho\nvlastní vůle. Tedy asi základní rozdíl mezi\noběma povahami jest ten, že aktivní hrdina\nčin vyvolá, ale působí pak proti katastrofě,\njemu hrozící, aby ji odvrátil nebo umenšil,\nkdežto passivní hrdina působí na sebe, aby\njej katastrofa zastihla silnějšího a odhodla-\nného. Obojí jest stejně dramatické a lidsky\ndůstojné.\nOtázka léto tragiky zasluhuje zvláště u nás"}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "207", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.29", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 477, "texte": "častějšího uvažování, protože, jak lze pozo-\nrovali, pokus o passivní charakter vyskytuje\nse v dramatické literatuře domácí často\n(Posel, Hus). Rovněž můžeme mluviti téměř\no jehopravidelnépřítomnosti ve slovanských\nliteraturách (Pisemskij, Čechov), zvláště tam,\nkde se zabývají náboženským problémem\n(Vláda tmy). Vysvětlení tohoto zjevu jest\novšem záležitostí sociologie, nám pouze šlo\no to, abychom zhruba naznačili jeho drama-\ntickou možnost nebo oprávněnost.\n\nFrant. Langer."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c029", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c029", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "207", "page_fin": "208", "image_debut": 29, "image_fin": 30, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.25.2", "titre_corps": "Vilém Mrštík.", "titre_sommaire": "Vilém Mrštík.", "signature_source": "Jan Thon", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 29, "page_imprimee": "207", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.29", "debut_caractere": 479, "fin_caractere_exclue": 3705, "texte": "Vilém Mrštík.\n(Několik poznámek.)\n\nVýznam Viléma Mrštíka jest dnes jasnější,\nnež by bylo lze předpokládali u autora po-\nměrně tak záhy zemřelého a lak mnoho-\nstranného. Přes veškeru pestrost jeho zájmů\na rozmanitost jeho hesel můžeme dnes už\nzcela jasně přehlédnonti jeho dílo. Neboť\nMrštík byl v jádře jednoduchý, nesložený\nčlověk. Všechny otázky, které ho kdy zaujaly,\nvšechny úkoly, které kdy na se vzal, zdály se\nmu býti jen otázkou odvahy, osobního nad-\nšení a ráznosti, mnohem méně však metho-\ndy, logiky a obzíravosti. Znal jen subjektivní\nnesnáze. Na této cestě viděl tedy jen cíle do-\nhledné třeba daleké, cesta k nim dlouhá,\nale přece jen cesta. Jeho široký zájem sou-\nčasně obepínal literaturu, výtvarné umění,\njevy společenského a politického života, a\nvšude nalézal několik hesel, která zdálo\nse mu byla bezpečnými ukazateli cesty.\nPro4něho nebylo mučivých principielních\nproblémů, jeho skepse nikdy nezasahovala\nkořeny jevů. Co na tom, že čtenář poněkud\nnedůvěřivý a kritický často narážel na ne-\njasnosti a rozpory? Dva díly sebraných jeho\nstudií a propagačních článků (Moje sny. Pia\ndesideria) při soustavném pročtení názorně\nto ukazují. Mrštík na př. často as nadšením\npsal o výtvarném umění, ale těžko by bylo\nsestaviti jeho umělecké snahy v jasný systém.\nVedle Aleše propagoval Sochora, vedle Úprky\ni Bartoňka. Kdysi před lety vyslovil čtyři\nzákladní postuláty, jimž obraz má vyhovo-\nvali: síla, originalita, život a pravda. V tom\njest celý Mrštík! Neboť co jest síla, co origi-\nnalita, jaký život a jaká pravda? Po tom se\nMrštík neptal; súžil si celý problém na těchto\nčtvero hesel a jimi se plně uspokojil.\nStejně zmatky nacházíme iv ostatních\noborech jeho činnosti. Mrštík mnohé své\nsnahy založil na přesvědčení o povahové\na kulturní zachovalosti moravského života\nV\noproti Čechám marno však pátrati, jak\nv jeho theoretických úvahách, tak iv jeho\nbelletrii po bližší a přesvědčivé analyse tohoto\nnázoru. Dokonce tam, kde tuto thesi učinil\npramenem románové dynamiky (Santa Lu-\ncia), jest co nejchaotičtější a nejpovrchnější.\nJiří Jordán, iyp moravského studenta, živí\nv sobě svůj veliký sen o Praze a jejím životě.\nPraha ho zklame ne ve své podstatě, ale\ntím, že nenašla pro chudého, nesmělého stu-\ndenta hmotné podpory. Autorova methoda\nvšak připouští opět řadu námitek. Jest Jor-\ndánův mátožný, bezobsažný sen specificky\nmoravským znakem? A pak: jak kausálně\nsouvisí tíseň Jordánova s celou Prahou?\nTěmito příklady jest, myslím, jasně na-\nznačen charakter Mrštíkových ideí a hesel.\nLiterárně kromě činnosti překladatelské\nspočívá význam Mrštíkův jinde. Vyšed ze zo-\nlovského naturalismu, nepřevzal jeho útoč-\nnosti a kvasivědecké hloubavosti. Mrštíkův\nvrozený sensualismus a jeho často a často při-\npomínaný temperament směřovaly jinam.\nTéměř ve všech (a to v nejlepších) svých\ndrobných prosách i ve svých rozsáhlých ro-\nmánech zabývá se co nejméně člověkem\na lidskou společností. Několik málo postav,\nspíše schémat než charakterů, bez hloubky\na vývoje, zalidňují jeho práce. Oč autoru\nvždy především šlo, byla nálada. Nálada\nvnější, hmotná, přírodní. Zdá se, jakoby byl\nvymýšlel své chuďoučké děje jen proto, aby\nmohl uplatniti svoje pozorovací (a popisné)\nschopnosti. Optimisticky se tomu říkalo „vi-"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.30", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 740, "texte": "suelní talent\", ač se necítilo, že v tom jest\nliterárně naprostý odsudek. Psychologická\nanalysa (pochopitelná z daných předpo-\nkladů), nahražována mrtvým, statickým po-\npisem vnějšího okolí, přírody, jejích nejdrob-\nnějších detailů, atmosférických změn ap. Nic\nna věci neměnilo, že někdy přírodu lesů,\npolí a luk zaměnil na př. Prahou a její\npitoreskností. Ne nadarmo nazval ji kdesi\n„povltavskou přírodou\". Bylo-li u nás po-\ntřebí přivésti samoúčelnou, neorganickou\n„přírodní líceň\" ad absurdum, stalo se tak\ndílem Mrštíkovým.\nTrvalou zásluhou Mrštíkovou zůstane jeho\nsystematické uvádění a překládání ruské lite-\nratury; také jeho podnět na záchranu staro-\nbylého charakteru Prahy přináší v mladé\ngeneraci definitivní výsledky.\n\nJan Thon."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c030", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c030", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "208", "page_fin": "209", "image_debut": 30, "image_fin": 31, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.25.3", "titre_corps": "Plastická výzdoba nové radnice.", "titre_sommaire": "Plastická výzdoba nové radnice.", "signature_source": "Emil Filla", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 30, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.30", "debut_caractere": 742, "fin_caractere_exclue": 3683, "texte": "Plastická výzdoba nové radnice.\n\nZ plastické výzdoby nové radnice mohou\nv seriosní umělecké kritice padati v úvahu\npouze plastiky Mařatkovy. Tento mladý, vy-\nsoce nadaný sochař, jehož zvláště malé skizzy\nnechaly nám změřiti hloubku, solidnost a či-\nstotu plastické schopnosti, neměl v dílech,\nzdobících novou radnici, dostatečného ště-\nstí a spolehlivé jistoty. Vinna je snad dosud\nMařatkovi nesvědčící rozměrnost, neintim-\nnost a nepřirozené umístění, zaviněné ovšem\narchitektem. K těmto zevnějším příčinám,\nzabraňujícím plnosti a volnosti projevu, druží\nse však jakási vnitřní přerodní krise, jež je\nna Mařatkovi v posledním období patrna.\nMařatka usiluje proti dřívějším bohatým, ruš-\nným a spíše intimnějším pracím, plným\nsvětelných a vibračních kontrastů, o vnitřní\nformové umírnění, celkové zjednodušení a\nztišení, o plošnější a mohutnější výraz plasti-\nckého povrchu. Tato nová tendence, tak proti-\nchůdná jeho dřívější snaze, nemůže se přiro-\nzeně vykázati konečným a bezomylným vý-\nsledkem ani v nynější sochařské výzdobě\nnové radnice. Podobná vnitřní krise, nutná\nv každém uměleckém vývoji, nepřipouští\ndefinitivního úsudku a jest nutno vyčkati,\nzda jest u Mařatky momentem nedokonče-\nného zraní a ujasňování, či zda jej svede\nk osudným omylům a záměnám. Neboť na\ntéto cestě není nic snazšího, zároveň však\nvražednějšího než zaměniti si požadavek po\nklidném, mírném a jednoduchém za bezfor-\nmový, mrtvý a fádní výraz, monumentální\npředpoklad za prázdné, nafouklé, těžké a\nhmotné vzezření.\nO ostatní plastické výzdobě nové radnice\nje nutno na tomto místě pomlčeti, poněvadž\ncelková její úroveň vymyká se jakémukoliv\nkritickému rozboru. Tato plastická výroba\nsvou zjevnou šablonovitostí, tupou a bez-\nútěšnou formou noří se sama pod hladinu\nsebe menšího uměleckého úmyslu a formové\njakosti. Jestliže však přes to dotkneme se zde\nSuchardovy plastické výzdoby, činíme tak je-\ndině z nutnosti protestovat a varovat.\nKdežto každá podobná plastika rázu a\nkvality Suchardovy ničím nezastírá a nemas-\nkuje svou vnitřní formovou chudobu a po-\ndává se i laikům ve své nemohoucnosti nahá,\nužívá Sucharda nejnemožnějších pozlátek,\nútočí na banální citovost divákovu a svou\nformovou omezenost hledí zaretušovat a za-\nlepit všelikou náhražkou. A v tom jest jeho\nnebezpečí. Suchardovo postorové cítění jest\ntak minimálně vyvinuto, že v malířství marně\nbychom hledali podobného zjevu; jedině\nHausler, známý svými naturalisticko-stilisti-\nckými nechutnostmi, mohl by slouti jeho ma-\nlířskou obdobou. V jeho plastice není sebe\nmenší stopy po jemnosti a poctivosti formo-\nvé; formová kvalita nahražena je svalovou\nnabubřelostí, zastřena blátivou rozbředlostí,\nsmíšenou s naturalistickým ornamentem;\nplastické součástky slepeny jsou s tak banál-\nním vkusem, že v tomto ohledu mohou\nrivalisovati pouze s Šalounovou výzdobou\nv Obecním domě. Materielní pojetí plastiky\nsochařů rázu Suchardova nejočividněji pro-\nnikne v reliefu. A tak vzorem neplastického"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.31", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 475, "texte": "a nepostorového pojetí zůstanou i nové re-\nliéfy po obou stranách vchodu do nové rad-\nnice. Bezradnost formová z nich ztrnule zírá\na uráží oko nechutností.\nJestliže přes všechny základní nedostatky\nSuchardovo dílo trpěno je v mezích umě-\nlecké produkce, třeba topřičítati ponejvíc jeho\nzneužívání sujetu národního charakteru;\nv nemenší pak míře zavinuje tento stav pu-\nblikum nedostatkem výtvarně usuzujícího\nsmyslu a neupřímnost a nesvědomitost\nkruhů odborných.\n\nEmil Filla."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c031", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c031", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "209", "page_fin": "210", "image_debut": 31, "image_fin": 32, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.25.4", "titre_corps": "Výstava Sdružení „Mir Iskusstva“.", "titre_sommaire": "Výstava Sdružení „Mir Iskusstva“.", "signature_source": "L. Šíma", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 31, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.31", "debut_caractere": 477, "fin_caractere_exclue": 3626, "texte": "Výstava Sdružení „Mir Iskusstva“.\n(V pavillonu „Manesa“, březen-duben.)\n\nVěří se, že Rusko představuje pro nás,\nslovanského rodu, jistá největší kvanta a in-\ntensity v životních i duchových možnostech\nvlasiní zejména doufá se nalézti a na-\nlézati v něm maximum a čistotu slovanského\ncítění. Těmto v Rusko kladeným nadějím\njest právě otevřená výstava Sdružení „Mir\nIskusstva\" opětně vážnou zkušeností, že ony\nmožné ruské hodnoty skutečně snad existo-\nvaly by pro nás, až by se staly aktivními, až\nby se změnily v živé činy na př. umělecké\n(jak bylo a je tomu na př. v ruské literatuře);\nnevíme však o nich nic, pokud zůstávají uta-\njeny jen jako naděje a dohady. Jestliže evrop-\nský západ jest právě ve výtvarném umění\nnyní opět velmi živý a přináší hodnoty s ni-\nmiž třeba se ať jakkoli vypořádati, je ruské\nvýtvarné umění oficielní (ve svém průměru)\ntéměř nepodněcujícím. S tohoto hlediska ne-\nzmění na věci ničeho námitky a dohady, že\nvýběr přítomné výstavy není dosti zastu-\npující.\nTak lze upřímně říci, že celkový dojem\nz této výstavy jest velmi chabý; málo jest\ntěch obrazů a umělců, kteří zasluhují zmínky\na v nichž bychom něco positivního pro nás\nshledávali, a nacházíme naopak vyslovené\nprostřednosti a omyly. Jsou zde na př. N. K.\nRoerich a K. F. Bogajevskij, kteří\ndle našeho názoru a cítění uzavřeli se\ndnešku a žijí pouze jakési minulosti. Zvláště\nobrazy Roerich o vy jsou— dle nás —ana-\nchronismem, a ještě divně, nevnitřně sklá-\ndaným ze středověkého byzantinismu, ze\nsmyšlené doby předhistorické a jinak, a pů-\nsobí ještě více mělce svou povrchní úpravou.\nAnachronismus spočívá zde v samotných\njimi líčených předmětech; neboť jsou to děje\na historie pro náš cit neživé a ničeho více\nnepřinášející, takže nelze je nově citově říci\nna rozdíl od jiných rovněž starých dějů na\npř. biblických, mythologických, které jsou\npro nás vždy obsahově žijícími, pro to, co\ntrvale lidského obsahují. Roerich nezdá se\nnám víc než dovedným aranžérem scény a\npůsobí mnohdy jen divadelní machou a do-\nkonce jako kulisou, což jest přece trapné\nzmatení výrazových prostředků. Nemaluje\nani jednotně; ve Válečné výpravě zobra-\nzuje moře, lodi, prapor jaksi dle byzant-\nských předloh, avšak mraky a válečníky ma-\nluje zase naturalisticky. Ve Starém mo-\ntivu člověk zabíjí šípem oběť této však\nv obraze vůbec není nelze se tu nezbaviti\nnesouhlasu, když věříme v obraze na nut-\nnost jednoty a vnitřní uzavřenosti obrazu.\nNedostatek umělecké logiky jest znatelný\nzvláště v barevném podání Obětiště;\nbarvy nejsou zde věcí vnitřní nutnosti, ale\nvnější záležitostí. Bogajevského po-\nměrně nejlepší dílo ve velkém sále-Kuner-\ns k ý kraj jest lineárně a barevně alespoň\npřijatelný. Silným člověkem, ale nedokona-\nlým malířem jest N. P.Krym o v; zobrazuje\nnábožensky prožité pastoráty a má určitou\npřednost tam, kde maluje předměty vzpo-\nmínkově, tedy od reality uvolněněji. K. S.\nPetro v-V odkin má cit pro linii a má také\njiž úmysly vědomě vyplnit plochu dle urči-\ntého plánu; konečný výsledek jest dobrý\nv Předměstských^divadlech, ale ne-\ngativní pochybený v Čarodějce a vAiše.\nObrazy v zadním sále proti ostatním aspoň\ncelkově oko neurážejí a mají určitou barev."}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.32", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 915, "texte": "Nou harmonii.Jediný N. A.Ta r g hoff něco\nslibuje; učil se u Gauguina a Gogha, vytváří\nbarvou prostor i podává s porozuměním\ntormu; rušivě působí jen s obsahem obrazů\nnestejněcenná povrchní (mnichovská) virtuo-\nsita vedení štětce.\nShledává-li naše cítění a přesvědčení tolik\nvýtek a rozdílů nejen oproti tomuto souboru\nobrazů, ale i oproti samotným základům\ntohoto umění, kde může být dokazována\nhloubka a pravost? Citové možnosti, jež se\nv Rusku doufají, nejsou v žádném proudo-\nvém spojení s tímto uměním; toto patří\nk evropské střednosti, jaká kdekoli se vysky-\ntuje. Těm, kteří očekávali od průměru ru-\nského umění jakýsi korektiv a protiváhu\nk umění západnímu, přinese jistě výstava\nzklamání; jestliže bude přece ještě dále\nruský příklad doporučován a dokazován,\nnelze věru nemíti podezření, že se to děje\nvědomě s vlastním obelháváním těch, jichž\nnejisté svědomí má zapotřebí jistého uchlá-\ncholení.\n\nL. Šíma."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c032", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c032", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "210", "page_fin": "210", "image_debut": 32, "image_fin": 32, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.25.5", "titre_corps": "O illustrační grafice.", "titre_sommaire": "O illustrační grafice.", "signature_source": "Zd. Kratochvíl", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 32, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.32", "debut_caractere": 917, "fin_caractere_exclue": 3132, "texte": "O illustrační grafice.\nZd. Kratochvíl.\nv\nČíslo toto jest věnováno grafice a illustraci.\nPrvní čtyři listy zároveň ukazují illustraci\nv příkladně dobré souvislosti s písmem; ja-\nponské umění je vůbec převážně illustrační\niv malovaných objektech. Souvislost celko-\nvého, průřezného názoru světového a jeho\numění jest u Japonce nejdokonalejší; smě-\nřuje také k neustálému vyrovnávání kultur-\nního niveau, jež nevykazuje snad takových\nvrcholků jako staré umění evropské, ale také\nne našich nížin. Umění japonské není zpra-\nvidla konstruktivní, i fragmenty (jakým jest\ntaké naše reprodukce, která jest výstřihem\nz většího listu) obstojí o sobě zcela dobře.\nPerská obálka knihy jest ornamentálnější\niv illustraci, jež tuhne již v nehybnější ara-\nbesku, než tomu bývá u Japonců, ačkoliv\njakožto illustrace vychází rovněž z literár-\nního názoru a zachovává souvislost s pís-\nmem. Z nejdokonalejších moderních gra-\nfických titulů evropských (kromě anglických,\njež vyžadovaly by samy o sobě zvláštního,\nširokého výběru*) uvádíme Aleše a titulní list\nHeineův ze „Simplicissimu\". Kresbu od písma\ntěchto listů nelze trhati, tak se vzájemně do-\nplňují. Uvádíme také oba umělce pro jejich\nnejširší a nejpopulárnější světový názor pro-\njevující se v nekonečných variacích, i pro\njejich vyprávěcí schopnost kreslířskou, která\nz nich tvoří illustrátory, a jež u žádného ji-\nného není tolik vyvinuta. Zajímavo jest kon-\nfrontovali přítomný populární světový názor\nčeský a německý, jehož jsou oba výtečnými\nrepresentanty. Heine po vnější stránce kor-\nrektnější, studenější, nebojící se pod pláští-\nkem korrektnosti časem ani úmyslné urážky,\njaké by si český illustrátor neznající Hei-\nneovy sentimentality, ale také ne ukrutnosti,\nvlastností, které chodí ruku v ruce nedo-\nvolil ani na stránkách satirického listu; Aleš,\ntatíček náš dobrotivý (neboť nesklenul vyš-\nšího nebe, než dovede unésti země jím stvo-\nřená), čertovo kopejtko tančící na tvrdé půdě\n(neboř i kdyby se jeho nebe ztroskotalo,\nzbývá ještě jeho země), k níž lze vztahovali\nslova z„Kurenta\": „Země, zemičko, matko...\nnedáš-li chleba, dej kámen, i o kameni budu\nzpívat!\"\n* Anglická grafika má jiné osobité zásady a hlediska,\nz nichž dle možnosti přineseme ukázky jindy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c033", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c033", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "1", "page_fin": "7", "image_debut": 33, "image_fin": 39, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.26", "titre_corps": "Naivní rozhovor.", "titre_sommaire": "Naivní rozhovor.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 33, "page_imprimee": "1", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.33", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 176, "texte": "Naivní rozhovor.\n(A. Sova.)\nJaroslav Křička.\n( O lásce a smrti\" op. 15. č. 2.)\nSkupina výtvarných umělců v Praze.\nRyl a tiskl Em. Starý, Praha-Smíchov.\nVeškera práva vyhrazena."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c041", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c041", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[8]", "page_fin": "[8]", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.27", "titre_corps": "Z redakce.", "titre_sommaire": "Z redakce.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "[8]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.40", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 310, "texte": "Z redakce.\nV 3. čísle letošního ročníku Díla vyzván byl V. V.\nStech k diskussi. Nepokládáme za nutné této výzvě vy-\nhověli vzhledem k tomu, že stalo se tak v Díle. Do-\nsavadní redaktor Uměleckého Měsíčníku Karel Čapek\nnastoupí studijní cestu; proto tímto číslem převzali\nredakcí Pavel Janák a František Langer."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c042", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c042", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[8]", "page_fin": "[8]", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.28", "titre_corps": "Ze Skupiny V. U.", "titre_sommaire": "Ze Skupiny V. U.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "[8]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.40", "debut_caractere": 312, "fin_caractere_exclue": 1093, "texte": "Ze Skupiny V. U.\nv\nRádná valná hromada Skupiny V. U. konala se dne\n13. dubna za přítomnosti téměř všech činných členů.\nZprávy funkcionářů jakož i zpráva pokladní na zá-\npodrobné revise, provedené úředním revisorem\np. J. Šollem, byly schváleny. Návrh na změnu stanov,\naby rok spolkový počínal 1. října a končil 30. zářím,\ncož bylo by výhodným, aby účty mohly býti uzavírány\nvždy s ukončeným ročníkem „Uměleckého Měsíčníku\",\nbyl schválen a bude zadán. Při volbách zvolen před-\nsedou: J. Gočár, do výboru: V. Brunner, E. Filla, O.\nGutfreund, P. Janák, F. Kysela, Z. Kratochvíl, J. Thon.\n*\nVydání ohlášené knihy V. V. Štecha: „O projevu\nvýtvarnou formou\" zdrželo se návalem prací v tiskárně;\nmimo to získání některých illustrací vyžadovalo znač-\nného času. Kniha vyjde počátkem května."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c043", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c043", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[8]", "page_fin": "[8]", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.29", "titre_corps": "Drobné zprávy.", "titre_sommaire": "Drobné zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "[8]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.40", "debut_caractere": 1095, "fin_caractere_exclue": 2476, "texte": "Drobné zprávy.\nV Lipsku bude uspořádána r. 1914 Mezinárodní vý-\nstava knižního průmyslu a grafiky ve velikém rozsahu;\njiž nyní proponováno jesí 400.000 m2 výstavní plochy\na je upsáno a zaručeno 550.000 M.\n*\nMladé umělecké snahy v Německu, jež rosily a rostou\nsouběžně, ač ne tak ujasněné a soustředěně, jako ob-\ndobné směry ve Francii, Rusku i u nás, byly dosud\nv celku bez publikační příležitosti. Většina uměleckých\nrevuí německých (Deutsche Kunst u.Dekoraíion, Kunst)\nsleduje a slouží úplné dekorativní prostřednosti v umění\nnejlepší pak revue Kunst u. Kunstler\" je osobně a\numělecky velmi podmínečně uzavřena. Nyní za redakce\nKandinského a Franz Marca (oba z nové Secesse ber-\nlínské) vydalo nakladatelství R. Pipera v Mnichově\nI. svazek ze řady zamyšlených almanachů „Der bíaue\nReiter\" a přisiibuje pokračování* Kniha literárně sesta-\nvena vesměs z příspěvků umělců a přispěli: Allard,\nMacke, Marc, v. Busse, Burljuk, Bríissov, v. Hartmann,\nSabanejefř, Schónberg a Kandinsky. Obrazově obsa-\nhuje: bavorské a ruské lidové umění; primitivní, řím-\nské, gotické, egyptské, dětské umění; ze současných\nautorů reprodukováni jsou: Burljuk, Cézanne, Delau-\nnay, Gauguin, Girieud, Kandinsky, Kokoška, Kubin,\nLe Fauconnier, Marc, Maíisse, Mťmíer, Picasso, Henri\nRousseau, Schónberg, van Gogh. Výběr tedy je značně\npestrý. Hudební přílohy jsou od A. Berga, A. Schon-\nberga a A.v. Webern."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c044", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c044", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 43, "image_fin": 43, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.30", "titre_corps": "6 LETÁKŮ", "titre_sommaire": "6 LETÁKŮ", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 43, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.43", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 98, "texte": "6 LETÁKŮ\n\nSATIRICKÝCH K VEŘEJNÝM AKTUALITÁM, VYDALA! NOVÁ EDICE,\nPRAHA 11., MYSLÍKOVA ULICE C. 15."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c045", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c045", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 43, "image_fin": 43, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.30.1", "titre_corps": "Zdeněk Kratochvíl: Z letáku na H. Bahra a J. Kvapila.", "titre_sommaire": "Zdeněk Kratochvíl: Z letáku na H. Bahra a J. Kvapila.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 43, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.43", "debut_caractere": 100, "fin_caractere_exclue": 153, "texte": "Zdeněk Kratochvíl: Z letáku na H. Bahra a J. Kvapila."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c046", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c046", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 43, "image_fin": 43, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.30.2", "titre_corps": "V. H. Brunner: Z letáku na argentinské maso.", "titre_sommaire": "V. H. Brunner: Z letáku na argentinské maso.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 43, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.43", "debut_caractere": 155, "fin_caractere_exclue": 199, "texte": "V. H. Brunner: Z letáku na argentinské maso."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c047", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c047", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.31", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.1", "debut_caractere": 1368, "fin_caractere_exclue": 1648, "texte": "GRAFICKY ZAVOĎ REPRODUKČNÍ\nJAN ŠTENC\nPRAHA I, SALVATPRSKÁ 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FOTOGRAFIE\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um-prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA, TISK LEPTŮ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c048", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c048", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.32", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.2", "debut_caractere": 964, "fin_caractere_exclue": 1078, "texte": "TISKOPISY\nDÉLNICKÁTISKÁRNAVPRAZ\nMVSKKOVA ULICE CIS. I,-.\nTELEFON 2154\nVZORNÁ ÚPRAVA TISKŮ. NEJNOVÉJSI DRUHY PÍSEM."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c049", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c049", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[8]", "page_fin": "[8]", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.33", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "[8]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.40", "debut_caractere": 2478, "fin_caractere_exclue": 2608, "texte": "VÝHODNÉ NAKOUPÍTE\nKOBERCE\nPŘIKRÝVKY\nCESTOVNÍ POTŘEBY\nSPORTOVNÍ VOZÍKY\nV OBCHODNÍM DOMĚ\nJAN STOUPA V PRAZE 11.\nJINDŘIŠSKÁ UL. Č. 1."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c050", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c050", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[8]", "page_fin": "[8]", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.34", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "[8]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.40", "debut_caractere": 2610, "fin_caractere_exclue": 2745, "texte": "JAN HLAVAČEK\nZÁVOD MALÍŘSKÝ\nPROVÁDÍ VEŠKERÉ\nPRÁCE SPADAJÍCÍ\nDO OBORU MALBY\nINTERIEURŮ\nPRAHA ČÍSLO 715-1.\nDLOUHÁ TŘÍDA\n(ROH RYBNÍ ULICE)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c051", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c051", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[8]", "page_fin": "[8]", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.35", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "[8]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.40", "debut_caractere": 2747, "fin_caractere_exclue": 3052, "texte": "Kancelář kamenných lomů\nvmmmmmĚĚnßĚOißĚamßmmmmm&mmmßĚKMaĚmßßmĚMmmmĚmMaamsmmaßímĚmußeßrxnmmnßnmKĚmmmKißmmßmĚmĚmmĚßiixwmammmmmimßnßĚMMmtßmm\nDžbán, Podbaha, Bulovka, Ladví a Ďá-\nblice. - Nejtvrdší materiál\npro stavby betonové a štěrkování\nSchneiderová-Polnerováy\nPraha VII, Bělského tř. čís. 696; 11. patro I"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c052", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c052", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[9]", "page_fin": "[9]", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.36", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "[9]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.41", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 337, "texte": "NÁHROBKY\nKAMENICKÉ PRÁCE\nSTAVEBNÍ, DE-\nKORAČNÍ ATD.\n' \\\nJTiTSi\nw\nCd\nc\n'O*l-—•••• -iVs\nKRItIEniCKÉ-ZnUDDy-R-LOmU i\nF'PnLDuS'PRHHR'VH;\nF. PALOUŠ\nV PRAZE VIL\nČÍSLO POP. 877-881.\nROZSÁHLÁ TOVÁRNA, VLASTNÍ\nLOMY, MODERNÍ STROJE, SKLAD\nVŠECH MATERIÁLŮ.\nTELEFON ČÍSLO 3219.\nZALOŽENO ROKU 1886.\nr O\nSKLAD POMNÍKU :NA FLOŘE:\nU OLŠANSKÝCH HŘBITOVŮ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c053", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c053", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[9]", "page_fin": "[9]", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.37", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "[9]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.41", "debut_caractere": 339, "fin_caractere_exclue": 566, "texte": "Stavební a nábytkové\ntruhíářství, strojní vý-\nroba dveří a oken\nVÁCLAV\nHANUŠ\nPRAHA-11., Marian-\nská uí. č. 4 proti »Ná-\nrodním Listům«\nnabízí práce všeho druhu\ndo oboru toho spadající ve\nvkusném, důkladném a lev-\nném provedení."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c054", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c054", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[9]", "page_fin": "[9]", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.38", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "[9]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.41", "debut_caractere": 568, "fin_caractere_exclue": 659, "texte": "Práce\nmalířské\nprovádí\nFRANTIŠEK\nZATOČIL,\nmalíř,\nPraha-Kr Vinohrady,\nKollárova ulice č. 15."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c055", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c055", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[9]", "page_fin": "[9]", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.39", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "[9]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.41", "debut_caractere": 661, "fin_caractere_exclue": 997, "texte": "Založeno r. 1885. Telefon č. 1994.\nNejstarší česká továrna na železná kamna a stolové\nsporáky, jakož i ústřední topení a ventilace všech\nsoustav\nHorák ® Ullmann,\nV PRAZE V., MAISELOVA UL. 42.\nJako specialitu vyrábí krby přesně dle slohu od jed-\nnoduchého do nejnádhernějšího provedení. Roz-\npočty a illustrované cenníky zdarma a franko."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c056", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c056", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[9]", "page_fin": "[9]", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.40", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "[9]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.41", "debut_caractere": 999, "fin_caractere_exclue": 1166, "texte": "Kreslicí papíry. Pausovací papíry a\nplátna. Světlotiskové papíry. Barvy\na veškeré malířské potřeby\ndoporučuje levně\nBělský & Jeschek\nv Praze, 772.\nRačte žádat cenníky!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c057", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c057", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[9]", "page_fin": "[9]", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.41", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "[9]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.41", "debut_caractere": 1168, "fin_caractere_exclue": 1205, "texte": "majitel povozů\nPRAHA 11.\nNa Slupi 451"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c058", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c058", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[9]", "page_fin": "[9]", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.42", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "[9]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.41", "debut_caractere": 1207, "fin_caractere_exclue": 1327, "texte": "ARCHITEKT\nJOSEF\nRABOCH\nSTAVITEL\nPRAHA-I.\nDUŠNÍ UL. 36.\nPROVÁDÍ PLÁNY,\nROZPOČTY, ODHADY,\nVYSOKÉ STAVBY, KA-\nNALISACE ATD."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c059", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c059", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 42, "image_fin": 42, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.43", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 42, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.42", "debut_caractere": 1022, "fin_caractere_exclue": 1240, "texte": "ss«\nR YDL & THOH\nSVIJAHY-PODOLÍ\nUMĚLECKÁ TOVÁRNA PRO VÝ-\nZDOBU INTERIEURU, STAVEB,\nHŘBITOVU ATD. Z KAMENINY,\nZHOTOVUJE PRÁCE UMĚLCŮ PŘESNĚ\nDLE ORIGINÁLŮ A V BAREVNÝCH PO-\nLEVECH DLE PŘÁNÍ.\nROZPOČTY ZDARMA A FRANKO.\num."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c060", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c060", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 42, "image_fin": 42, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.44", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 42, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.42", "debut_caractere": 1242, "fin_caractere_exclue": 1365, "texte": "PETR NEDVED\nPRAHA 11., SOKOLSKÁ TŘ. 36\nVLASTNÍ VÝROBA MEIDIN-\nGERSKÝCH KAMEN A REGU-\nLAČNÍCH, NÁSYPNÝCH,\nSTOLOVÝCH SPORÁKŮ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c061", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c061", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 42, "image_fin": 42, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.45", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 42, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.42", "debut_caractere": 1367, "fin_caractere_exclue": 1485, "texte": "JOSEF BOUČEK\nMISTR TESAŘSKý PRO-\nVÁDÍ VEŠKERÉ STA-\nVEBNÍ PRÁCE\nV PRAZE I. ČÍSLO 867\nTELEFON 561=11. POŠT. SPOŘ. 29.976"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c062", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c062", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 44, "image_fin": 44, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.46", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 44, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.44", "debut_caractere": 788, "fin_caractere_exclue": 944, "texte": "Obchodní dům Tržnice nábytku\nspolečenstva truhlářů v Praze\nz.d. s r. o.\nVeškerý nábytek\nv hojném výběru.\nPRAHA 1., Příkopy 27, Velký Bazar\nI.a 11. poschodí."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c063", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c063", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 44, "image_fin": 44, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.47", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 44, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.44", "debut_caractere": 946, "fin_caractere_exclue": 1059, "texte": "ALOIS WEYROSTEK\nMISTR DLAŽDIČSKÝ\nPROVÁDÍ BEZVADNĚ\nVEŠKERÉ DRUHY DLAŽEB\nZA CENY VELMI MÍRNÉ.\nPRAHA 11., ČÍS. 1219."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c064", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c064", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 44, "image_fin": 44, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.48", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 44, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.44", "debut_caractere": 1061, "fin_caractere_exclue": 1162, "texte": "Zbraslavské šamotárny - mimo kartel\nKancelář a sklady: Praha, Havlíčkovo nám. č. 6. - Telefon č. 5122"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c065", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c065", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 45, "image_fin": 45, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.49", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 45, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.45", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 258, "texte": "Kostelní\na salonní okna\nJ.Vlasák, Praha\n1., Malé Staroměstské n. č. 8\nStalý přísežný znalec c. k. zemsk. soudu.\nOdborný učitel Techn. průmysl, musea.\nVyznamenán pochvalou Jeho Veličenstva\ncísaře rakouského. Poslední vyznamená-\nní Praha 1908. ~Hors concours\"."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c066", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c066", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 45, "image_fin": 45, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.50", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 45, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.45", "debut_caractere": 260, "fin_caractere_exclue": 395, "texte": "FR. BOBEK\nA. ŠTĚTINA\nmalířství pokojů,\nlakýrnictví a\nnatěračství\nPRAHA V.,\nMIKULÁŠSKÁ TŘ.\nČ. 25 N.\nRohový dům uv mostu\nSvatopluka Čecha"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c067", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c067", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 45, "image_fin": 45, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.51", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 45, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.45", "debut_caractere": 397, "fin_caractere_exclue": 421, "texte": "STREJC\nPRAHA\nRÝSO-\nVADLA"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c068", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c068", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 45, "image_fin": 45, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.52", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 45, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.45", "debut_caractere": 423, "fin_caractere_exclue": 588, "texte": "VÁCLAV FIŠNA\nPRAHA 11., PURKyŇOVA 5\nODBORNÝ ZÁVOD ČALOUNICKý.\nSPECIELNÍ VýROBA KOŽENÉHO NÁ-\nByTKU. ZAŘIZOVÁNÍ BVTŮ. ZAVĚ-\nŠOVÁNÍ ZÁCLON, DEKOROVÁNÍ A\nOPRAVy NÁByTKU."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c069", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c069", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 45, "image_fin": 45, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.53", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 45, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.45", "debut_caractere": 590, "fin_caractere_exclue": 763, "texte": "PRAŽSKÉ NÁŘADÍ TĚLOCVI-\nČNÉ, POTŘEBY HASIČSKÉ A\nHADICE DODÁVÁ\nÚSTŘEDNÍ PRODEJNA\nSTŘÍKAČEK HASIČSKÝCH A TĚLOCVIČN.\nPOTŘEB (SPOLEČ. S RUČ. OBMEZENÝM),\nSMÍCHOV, HUSOVA TŘ. 324."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c070", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c070", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 45, "image_fin": 45, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.54", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 45, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.45", "debut_caractere": 765, "fin_caractere_exclue": 831, "texte": "Otakar\nSkřivan,\ntovárna na parkety\nPRAHA-\nVINOHRADY\nZaloženo 1865."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c071", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c071", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 45, "image_fin": 45, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.55", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 45, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.45", "debut_caractere": 833, "fin_caractere_exclue": 879, "texte": "J. POTZ\nTRUHLÁŘSTVÍ\nPRAHA 11.\nKLIMENTSKÁ\n1235."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c072", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c072", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.56", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.46", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 128, "texte": "lOSEF HLAVÁČEK\nDEKORATIVNÍ MALÍŘSTVÍ\nPRÁHÁ-IL, POŘÍC č. IO N.\nVYZNAMENÁN ČESTNÝM DIPLOMEM NA\nVÝSTAVĚ ARCHIT. A INŽENÝRSTVÍ 1897."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c073", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c073", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.57", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.46", "debut_caractere": 130, "fin_caractere_exclue": 282, "texte": "PROVEDENO DLE NÁVRHU\nNÁByTEK\nHOTOVý I CELÁ ZAŘÍZENÍ\nDLE NÁKRESŮ V DOKONA-\nLÉM ODBORN. PROVEDENÍ\nVyRÁBÍ A DOPORUČUJE SE\nF. GLAZAR\nK. VINOHRADY, BARÁKOVA3"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c074", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c074", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.58", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.46", "debut_caractere": 284, "fin_caractere_exclue": 502, "texte": "JOSEF CHROUST\nměstský mistr tesařský provádí veškeré\npráce stavební. Specialita: Zahradní per-\ngoly, altány, laťové zahradní stěny, la-\nvičky, stavby věží atd.\nPRAHA I. ČÍS. 885.\nTelefon č. 62. Plány a rozpočty zdarma."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c075", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c075", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.59", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.46", "debut_caractere": 504, "fin_caractere_exclue": 621, "texte": "ZÁVODYPROUMĚLECKO PRŮ-\nMYSLOVÉ PRÁCE KOVOVÉ\nFRANTA ANÝŽ\nPRAHA-VII.\nU PRŮHONU.\n*\nVLASTNÍ NOVÉ MODER. ZAŘÍZ. TOVÁRNY.\n<"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c076", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c076", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.60", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.46", "debut_caractere": 623, "fin_caractere_exclue": 804, "texte": "ČESKÁ MVSL\nČASOPIS FILOSOFICKÝ. ORGÁN\nFILOSOFICKÉ JEDNOTy V PRAZE\nPŘEDPLATNÉ PRO TUZEMSKO 8 K ROČ.\nRedakční adresa: Prof. Dr.\nFr. Krejčí, Král.Vinohrady,\nKollárova ulice\nč. p. 1106."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c077", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c077", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.61", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.46", "debut_caractere": 806, "fin_caractere_exclue": 1061, "texte": "GRANOLIT\nPriv., celistvá, houbě a ohni vzdorující podlaha,\npodložka pod linoleum, podložka pod parkety na\nželezobeton místo asfaltu, neprozvučná isolace,\nterrazzo, beton, provádí\nSTANISLAV VAŠÁK, GRANOLIT\nPRAHA, MIKULÁŠSKÁ TŘÍDA\nČÍSLO 22. TELEFON 305/ IV."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c078", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c078", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 47, "image_fin": 47, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.62", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.47", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 94, "texte": "ŽENSKý\nLÉKAŘ\nMUDr.\nAD. LUKL\nKrál. Vinohrady,\nroh Purkyňova n.\na Karlovy tř.\nOrd. 9.-10., 2.=3."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c079", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c079", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 47, "image_fin": 47, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.63", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.47", "debut_caractere": 96, "fin_caractere_exclue": 385, "texte": "V. J. 3ÍAVLÍČ\nTOVÁRNA NA ZPRAC\nPETROHRAD V ČECHÁCH.\nDodává pro veškerá odvětví stavebního truhlář-\nství: dvéře, okna, portály, lamberie, parkety, měkké\npodlahy atd. Výhradná licence pro Čechy: Maye-\nrova patentní okna, 30°/0 úspory.\nPRAŽSKÁ KANCELÁŘ KARLÍN,\nKRÁLOVSKÁ TŘ. 88. TELEFON 4310."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c080", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c080", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 47, "image_fin": 47, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.64", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.47", "debut_caractere": 387, "fin_caractere_exclue": 558, "texte": "ATELIERY\numěl. prům. a závod\nštukatérský\nKRAUMAN,\nPICCARDT,\nŠíMONOVSKý,\nPraha lil., Říční 539.\nVeškeré práce staveb.\nUmělý kámen 30 dru-\nhů. Veškeré práce\narchitektonické."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c081", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c081", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 47, "image_fin": 47, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.65", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.47", "debut_caractere": 560, "fin_caractere_exclue": 695, "texte": "Továrny koberců a látek nábytkových\nFilip\nHaas a synové\nPRAHA, NA PŘIKOPE ČÍSLO 4\nModerní koberce,\nnábytkové látky, čalouny, íinkrusia."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c082", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c082", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 47, "image_fin": 47, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.66", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.47", "debut_caractere": 697, "fin_caractere_exclue": 970, "texte": "Umělý kámen\npro celé fa<gady i detaily těchže, práce sochařské a\nšiukaiérské provádí umělecko - průmyslové atelier\nJindřicha Čapka, Praha 1.,\nVeleslavínova 95 Telefon 5017.\n*\nVzorky umělých kamenů stále k volnému prohléd-\nnutí. Práce figurální prov. ak. sochař M. Kocourek."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-04-01-c083", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-04_01#c083", "volume": "bmtnabk_1912-04_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 47, "image_fin": 47, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.2.67", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.47", "debut_caractere": 972, "fin_caractere_exclue": 1520, "texte": "HRŮZA A ROSENBERG\nOLOMOUC\n\"e > \"d\nG\no o z\nm <\nN< >'s\nm 50 ř\"\nu\n2\n2\nGQ\n>'\nti W\n>\nX\ntr*\nPRAHA\nTELEFON 1732\nuí\n<\n>u\nu.\nO\nH\nw\na,\npí pa >\nf-i « h\nm 3 ff\nco\nos\nN3\n= <\nW\nO\ncq\n>\nP1 KÍ E\nN\nPh\no\n<\nu\nQ\nH\nC/3\ny WH\nc/3\ntu\nsh<\n>•\nH\nZ\nZ\n3>\níw\n~ <\nMM\n> m\n2 W\n»Q\nB£\nH\nO\non\nf* w\ntn H\n<>\n2\nO\nř v\n,u\nosg\nc ? z\nz o\nz\n-\nz\nuu\n<\n>W3\n\"Cu\nO\nD\nZ\nm-Ó\nz<\nW w\n4.\"*.; S? * ' s?'í*« ~ i %\nH\n>s%\nO\nOS\nI\nN\n: ;Í\nUi 'H\nKS\nS < Q\n-\n>\no\ní—\no\n3\no\nU3\nX W\n. . ';: ;:\n£ -\\\n„J\n'1\nmr i '' ••\n'* ■ • 'W< •'* *\nO\no\ncu\n20H\no2Ž\n< 5 Pí\nZ\n* í i',-' V>7?\nE\n<\n3\nO\nZ\no\nH\nK\nnJ\nu\nÍT\nH\nCO\n03\nQ>o\nc/3\natOJI"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.1", "texte": "UMELECKÝ MĚSÍČNÍK\nČASOPIS SKUPINY VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ. REVUE MENSUELLE DES ARTS, ORGÁNE DE\nSKUPINA VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ (GROUPE DES\nVydáním a nákladem Tiskového družstva Skupiny ARTISTES), PRAGUE.\nVýtvarných Umělců v Praze. Rédaction et administration: PragueL, Františkovo\nnábřeží 20.\nŘídí PAVEL JANÁK a FR. LANGER s redakčním Directeurs en chef: PAVEL JANÁK et FRANT. LAN-\nkruhem: EMIL FILLA, VLAST. HOFMAN, FR. KY- GER. Rédacteurs: EMIL FILLA, VLAST. HOFMAN,\nSELA, V. V. STECH, V. ŠTĚPÁN. FR. KYSELA, V. V. STECH, V. ŠTĚPÁN.\nREDAKCE a ADMINISTRACE Uměleckého Měsíčníku a KANCELÁŘ Skupiny Výtvarných Umělců v PRAZE 1.,\nFRANTIŠKOVO NÁBŘEŽÍ 20, denně od 9-1, 3-7 hod.\nRoční předplatné 12 K, do ciziny 15 K, jednotlivá čísla 1 K 70 h. Reklamace se nefrankují a přijímají\nse nejdéle do 14 dnů po vyjití čísla. Účet Záložního a Úvěrního Ústavu v Hradci Král., filiálka v Praze.\nRukopisy nevyžádané se nevracejí, není-li přiloženo zpáteční poštovné. Reprodukovali přílohy a otiskovali\nčlánky z Uměleckého Měsíčníku možno jen se svolením redakce, zprávy a poznámky jen s přesným udá-\nním pramene. Za práce podepsané odpovídají autoři.\nZodpovědný redaktor Pav. Janák, Praha 51-I.- Za náklad a vydávání odpovídá Jos. Chochol, Praha IV.-240.\n- Reprodukce grafického ústavu Jana Štence, Praha 1., Salvatorská čís. 8. - Tiskem Dělnické knihtiskárny\nv Praze-11., Myslíkova ul. 1959.\n\nGRAFICKY ZAVOĎ REPRODUKČNÍ\nJAN ŠTENC\nPRAHA I, SALVATPRSKÁ 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FOTOGRAFIE\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um-prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA, TISK LEPTŮ."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.2", "texte": "ČÍS. 7. (DUBEN.) ROČNÍK I. 1912.\nNo 7. Ire ANNÉE.\n\nOBSAH\nTEXT:\nZdeněk Kratochvíl: Stanovisko karikaturistovo.\nVáclav Štěpán: Prostředky hudební formy.\nV. V. Stech: Mikuláš Aleš.\nKRONIKA:\nFrantišek Langer: O tragické passivitě. Jan\nThon: Vilém Mrštík. - Emil Filla: Plastická výzdoba\nnové radnice. - Lad. Šíma: Výstava Miru Iskusstva.\n- Zdeněk Kratochvíl: O illustrační grafice.\nVYOBRAZENÍ:\nPerský akvarel (1). - Th. Th. Heine: Karikatury\n(5). Mitsunaga Fujiwara: Kresba (1). - Z. Kra-\ntochvíl: Karikatury a kresby (11 ).F. Kysela: Původní\ndřevoryty (2). Mik. Aleš: Kresby (2) a obálka (1).\n\nSOMMAIRE\nTEXTE:\nZ. Kratochvíl: La vue du carricaturiste.\nV. Štěpán: Les éléments de la formě musical.\nV. V. Stech: Mikuláš Aleš.\nCHRONIQUE.\nILLUSTRATIONS:\nL'Aquarel perse (1). - Th. Th. Heine: Carrica-\ntures (5). - Mitsunaga Fujiwara: Dessin (1). - Zd.\nKratochvíl: Carricatures et dessins (11). Fr. Kysela:\nGravures sur bois (2). Mik. Aleš: Dessins (2) et\ncouverture (1).\n\nTISKOPISY\nDÉLNICKÁTISKÁRNAVPRAZ\nMVSKKOVA ULICE CIS. I,-.\nTELEFON 2154\nVZORNÁ ÚPRAVA TISKŮ. NEJNOVÉJSI DRUHY PÍSEM."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.3", "texte": "Perský aquarel\nObálka, XVI. století."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.4", "texte": "SWfindíen, 16. Oři ober 1911\nSa&rgattg sír. 29\nSiMPLiCiSSi/vyjS\n-,, r)f\\ <-*yr\\ 3n oefřerreic& • ilngarn t>iertelia&rli<s K 4.40\n3 3M. 60 T>h- Oon Ultb C<.p>riřbt mi bj Simp]iC4MÍmui -Verlaf Gmb H, U^.\n\nCäsar und Bittor Emanuel\n\n[illegible]\n„haben Gie denn damais in Uirita die Lorbeeren gebilüdt? Zdy [illegible]ude nur Raftu[illegible]flangen.“\nTh. Th. Heine\nKarikatura. Titulní strana ze „Simplicissimus“."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.5", "texte": "Bilder aus dem Familienleben\nnr. 37\nDer Bräutigam\n\n„(Sr wirD tín guter CMj«mann fein, er ifi fcfjon etttmč fninHidj.\"\nStrana ze „Simplicissimus“.\nTh. Th. Heine"}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.6", "texte": "Mitsunaga Fujiwara\nFragment zYAMAI-ZOŠI. Kolorovaná kresba."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "[185]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.7", "texte": "Původní dřevoryt, titulní list z knihy „Mandragora“\nFrantišek Kysela."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "[186]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.8", "texte": "Původní dřevoryt z knihy „Mandragora“\nFrantišek Kysela."}, {"page_pdf": 9, "page_imprimee": "187", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.9", "texte": "Stanovisko karikaturistovo.\nZdeněk Kratochvíl:\n„Wer die Schónheit angeschaut mit Augen,\níst dem Tode schon ariheimgegeben;\nfur keinen Dienst der Erde wird er taugen\nund er wird doch vor dem Tode beben,\nwer die Schónheit angeschaut mit Augen.\nAugust von Pláten.\n„Líbezné zvířátko uděláme z Vás ..\ntaffiť sass.\ntento\nSůssa SSWWSS sa -—druhé ■*\nvýtvarnou) synthesou bud osobního nebo doboveh prvnř pohied může býti\ncením platného tam pojmu věcnosti hn P _ • neliší; kresby osob\nnepatrný; na venek se také dobra terikfur . při.\ns nepřirozené velkými nosy, ušima, vyvalený ~ ' zce\\a všeobecně vzato, chá-\ncházeti, nejsou přes to karikaturami.) možno říci, že každý,\npati s dvojího stanoviska. Predne se st neHnnouštěiící iiž změn a dalšího zdoko-\ndokonale stylově a syntheticky uzavřeny výt , .P : možnvm změnám vkusu\nnalení, řadí se k výtvorům věcně trvajícím, nepodlehajic m jznym zm\na světového názoru. Jiný světový nazor muze sice vytvořit.\nale výtvoru prvého překonali čili zmařili nemu , nřekonán formovou dokoná-\nnými prostředky. Pojem zmaru Jesívjomo Prv dokonale uzavřená karikatura\nlostí; s tohoto stanoviska se ani výtvarné lze pojem věcnosti po-\nz věčně platných výtvoru individuum povznésti se nad krátký výměr\nSih\" v „ěkoneV a pokorným přijetím z,-"}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "188", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.10", "texte": "vota; smrt s tohoto stanoviska poznaná jest věčnou přehodnotilkou a obroditelkou\nlidstva i ostatní přírody. Karikatura neguje tento druhý pojem a staví individuum před\nneodvratný, af blízký či vzdálenější konec. Vede-li poznání věčnosti člověka k smírnému\na pokornému, altruistickému přijetí života a rozvití jeho citových možností a ovšem,\nžene-li v krajních případech také k absolutnímu splynutí s všehomírem, k stlačení vlastního\njá na pouhé nic vzhledem k ohromnosti kosmu, anebo alespoň k ztrátě smyslu pro aktivní,\nprakíický život lze dáti veršům, postaveným v čelo této stati, plně za pravdu; krása v nich\nmíněná jest, také vzhledem k době, kdy vznikly, identická s pojmem věčnosti, poznaným\nna základě krajního citového vypětí. Negace věčnosti činí naopak z člověka dravce; jeho\nzjitřený intellekt ničí jeho citové možnosti, a ovšem, v krajních případech zatvrzuje jej\nk absolutnímu sobectví. Kdo řekl krása, řekl smrt; kdo řekl země, řekl vražda. Říše karika-\ntury jest z tohoto světa. Pokud jest karikatura přechodným stavem mezi oběma zde vytče-\nnými krajnostmi, jest intellektuelní vraždou v oblasti citu. Není snad nutno podotýkati,\nže krajnosti zde vytčené jsou pouze theoreticky myslitelnými důsledky; v praxi jsou přiro-\nzeně dalekou cestou a marným voláním a naše úvaha není ničím, než snahou o vy-\nmezení této cesty. Ale přece snad by bylo možno namítnouti, že vylučujeme-li pojem\nvěčnosti z některého individuelního anebo dobového světového názoru, nemusíme ještě\ndojiti ku karikatuře, čili že definice tato jest neúplná, prostě z té příčiny, že většina malířů\nnebo sochařů pracuje také s vyloučením zmíněného pojmu, a tak dobře, že jich díla ne-\nmohou býti nazvána karikaturami. Nic není pravdivějšího, ale věc má se jinak. Žádné\numělecké dílo není myslitelno bez obou výše vytčených pojmů, jež se v něm prostupují\na doplňují, vyplývajíce téměř jeden z druhého; utíká-li tedy malíř z „všedního\", „níz-\nkého\", „praktického\"a „šeredného\" života, nedbá-li bolesti, ošklivosti a smrti a odchyluje-li\nse od tohoto života směrem ke kráse idealisací typů, musí již předem usilovati o náhradu\nživotu za tuto odchylku darem věčnosti nebo nekonečnosti. Nikoli nedbáním, necítěním,\nnýbrž překonáním ošklivosti, bolesti a smrti tvoří se umění.\nKarikatura neguje věčnost předem, čili odchylka od skutečnosti děje se hned od počátku\njiným směrem, směrem k tak zvané šerednosti. Literárně dal by se smysl této odchylky\nnaznačiti takto: Čím jsi ohyzdnější, tím jsi nám milejší, neboť ohyzdnost jest čestnou jizvou\nv životě tím bohatším, čím bojovnějším; v rozporu jest život, v harmonii a smíření smrt;\nkrása jest květem minulosti, šerednost kořenem budoucnosti atd. Theorie, již si každý\nmůže rozpřísti dle libosti, učící, že vyšší typ jest vlastně vyšší dravec. Náhrada, jíž jest ži-\nvotu za tuto deformaci přinésti, jest řád v šerednosti, synthesa skepse.\nBylo řečeno, že karikatura jest synthesou. Stanovití jest relace této synthesy k hlavním\nmocnostem života, jakož jsou:\nSmrt. Nejenom umělec, i karikaturisia musí přeplouti Leťne; pojem smrti nutno zde\novšem bráti relativně, jenž dle schopnosti a chuti té kieré individuality může býti prohlouben\na rozšířen. Umělec takto získaný pojem smrti překonává zároveň získanou věrou v ne-\nkonečno a novým kladem životním, ovšem o nějaký stupeň spirituálnějším; karikaíurista\nsmrt neneguje čili nepřekonává vůbec, dopřává jí ve své arabesce plné platnosti a po-\nukázkám na věčnost nevěří.\nNaše božství, předtucha vyšších a krásnějších možností, nikdy nepřestávající pokou-\nšeli lidstvo sliby a zárukami lepšího bytí jest provokováno obrazy naší bídy, hanby\na šerednosti, v nichž jest nám dobře býti, takže znechuceno ulétá. Z ideálu stává se tedy\nagent provokateur."}, {"page_pdf": 11, "page_imprimee": "189", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.11", "texte": "O věčnosti bylo již řečeno, že jest negována předem; někdy ovšem, ukáže-li karika-\nturisía typ anebo figuru v celé její hanbě a nahotě, otevře na ni okno, jimž se dívají hvězdy.\nČiní tak nejčastěji Daumier, ale ani zde není věčnost elementem smírným; nekonečno\nslouží jen za černé pozadí, zející jako hrob nad konečným individuem,\nsmrtí; linie a barvy vlají jako roztrhané záclony vyraženým oknem směrem k neviditel-\nným hvězdám. Čili: ani zde není věčnosti. ,\nNašemu srdci ponechána jest funkce výzkumná nebo výzvědná |v neprateiském tá-\nboře citovém), neboť intellekt proniká pouze ledví; z výtvarného resultátu, arabesky, jest\nvyloučeno úplně; ba, zdá se, jakoby karikatura v prvé řadě mířila proti tomuto prostřed-\nníku mezi zemí a nebem; a některá karikatura není než chechtotem pozůstalého intellektu\nnad mrtvým srdcem. .\nZumění, daru nebes, dluží si karikatura výtvarné zákony; ale je-li nutno povazovali\nkarikaturu na konec za činnost protiuměleckou, omlouvá se tato půjčka formulí, že učel\nsvětí prostředky. Obrazy visí mezi nebem a zemí; ale nechť si linie spějí v sebe ohnivěj-\nším tanci vzhůru, nechť si barvy zapalují se vzájemně k sebe nádhernějšímu záření: pravo-\nvěrný karikaturista uvidí vždycky skrze tento odhmotněný zázrak skobku, jíž jest to všecko\npojištěno proti pohybu dolů a těší se, že i la pověstná dematerialisace potrvá jen tak dlouho,\ndokud material, jímž jest pořízena, neshnije. Je-li umění stálým opojením životními klady,\njest karikatura systematickým střízlivěním pomocí životních záporů. Jelikož karikaturista\noperuje v podstatě prostředky uměleckými a slouží zároveň zemi a běžnému životu, do-\nmnívá se býti hoden pozornosti obou říší; té se mu také dostává: neboť nynější buržoa\nv něm vidí půl umělce, a umělec půl buržoy, kritika (ovšem dokonalých representantu\nobou stavů), nedopouštějící námitek.\nHumor, host oněch luhů, se nedovoluje. Humoriste (a tím jest na pr. Ad. OberlanderJ,\ndluží si zmíněnou již odchylku karikaturistovu, ale nad tímto světem au dessous roní pak\nslzy smíření sub specie aeterniiatis. Dovoleno jest povýšení smrti na výsměšný, nikdy na\nhumoristický element.\nIronie bývá často původcem karikatury, ale v konečných, rabových produktech se vy-\nskytovali nesmí. Neboť ironie a sentimentalita jsou jedno a totéž; správněji řečeno, jest\nironie stravující se sentimentalitou. .\nPojemdobraazlav karikatuře neexistuje; sympatii a antipatii karikaturista nema.\nAť jde o scénu politickou nebo rodinnou, nevězí vtip v útoku na jeden ze súčastněnych\ntáborů nýbrž v momentním osvětlení a vysvětlení situace jinak dosti komplikované.\nK soustrasti, i u diváka, nesmí býti zavdána příčina; přilévá se ukrutnosti, až to ne-\nbolí, čili až jest opět zjednána rovnováha. ,\nDle toho, co zde bylo výše řečeno dalo by se souditi, že v karikatuře není vývojových\nmožností; ve skutečnosti přes to existují; dovoleno-li na uměleckém thermometru srovnali\nneproduktivní, průměrný život s bodem nulovým a schopnost exaltace a imaginace stupňo-\nvali nad nulu, vzhůru, dány jsou vývojové možnosti karikatury směrem pod nulu, k střízli-\nvosti a ukrutnosti; s differenciací prostředků, jež zůstávají vždycky uměleckými a stylovými,\nnemá lo ovšem co činili. Možnosti variací na jednom zaujatém bodě jsou ovšem neko-\nnečné, jakož ukazuje Daunier stále novými druhy zvířat, cenících a sežírajicich se pod vy-\nhořelým nebem; Busch, provádějící stále nová tairmanství na půdě nejhlubsi skepse, Heme\nse stále novými, výtvarně uzákoněnými urážkami. ....\nTolik o světovém názoru, karikaturu podmiňujícím; o nutné schopnosti typisovati a"}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "190", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.12", "texte": "generalisovati atd. nebudeme se šířiti, za to nutno jest říci několik slov se stanoviska vý-\ntvarného. Dovede-li někdo několika silně podtrženými, vyjádřenými znaky vystihnouti\ncharakter osoby nebo i typu, jež sienografií, ekonomií prostředků a zveličením charakte-\nristických zvláštností působí třeba až komicky, není ještě karikaturistou. Dovedl-Ii by si\ntuto schopnost zachovati i pro štětec, mohl by malovati průměrně obstojné portréty. Do-\nvede-li někdo vymýšleli symbolická znázornění bídy, lakoty, války, hříchu, bigotnosti,\ncaesarismu atd., a třeba velice dovedně a vtipně je umí načrtávati, zajisté se uplatní jako\naranžér živých obrazů při národních nebo demokratických slavnostech, ale rozhodně ne\nv karikatuře. (Kupka.) Světový názor výše naznačený musí totiž vězeti netoliko ve zobra-\nzených osobách nebo symbolech, nýbrž také v arabesce, t. j. ve spádu a toku linií, ve\nvzájemných vztazích linií, v jich zakřivení, zahrocení, vazbě atd.; nejenom v dramatické akci\nsúčastněných figur, nýbrž i valeurú a kontrastů černých a bílých ploch, event. barev. Dobrá\nkarikatura musí mluviti stejně jasně, obrátíme-li ji vzhůru nohama. Schopnost poznati me-\nzi skizzami nebo kresbami karikaturu jest schopností výtvarnické grafologie, t. j. souditi\nz písma, a v druhé řadě z obsahu.\nNutno jest zmíniti se ještě o fysiologickém účinku karikatury. Smích jím není; smějeme\nse humoristům, a smíchem se osvobozujeme a usmiřujeme. Karikatura jest však, jak již\nřečeno, intellektuelní vraždou; zvířátko v nás cítí se tímto faktem, jehož skrytost a malé\ndimense nestraší nebo neurážejí, polehtáno, takže vycení zuby. Delší účinek, myslitelný jen\nu národů nesentimentálních, Angličanů, Američanů nebo snad moderních Němců, byl by\nchechtotem. Dokonalých representantů karikatury jest málo; všeobecně známi jsou z nej-\nstarších Goya a Daumier, z moderních W. Busch a Heine. Zmiňujeme-li se pouze o nich,\nděje se tak proto, že skutečně vedle tohoto sousedství ostatní mizí.\nWilhelm Busch, pessimista a skeptik, s rukou geniálního vzletu a šermířské paráfnosti.\njeho linie netrhá nebo neotravuje (jako na příkl. barva u Heineho), ale přímo láme vaz.\nArciť jeho sféra není široká a arabeska ve větších rozměrech byla by improvisací; ale právě\ntouto ekonomií sil a čistotou prostředků dosahuje v karikatuře klassičnosti. Celé Německo\nse chechtalo skorém po půl století jeho celkem nečetné produkci; ale když mu u příležitosti\njeho osmdesátých narozenin nabízeli místo mezi nejlepšími Karl Scheffler (jenž se stále\nještě bojí Boha) se opřel. „Wilhelm Busch mohl přeletět Daumiera a zamáčknout Th. Th.\nHeineho . . .\" žaloval. „Jeho vtip trhá bytí\" (zerreisst das Dasein) ... a „ ... v pravé\nmíře Busche snésti mohlo by jen velmi silné mužské pokolení\nTh. Th. Heine, dle M. Graefa „novoněmecký naturel, studený až do toho srdce\", v době\ntohoto výroku (Entwickelungsgeschichte) sentimentální buržoa (návrat ztraceného syna,\nsyčáka, o štědrém večeru, anebo vězeň, dostávající o témže dni hrozinku na chleba od\nsoucitného strážce, cikáni pekoucí mopslíka, jehož majitelka spíná ruce, anebo ironisující\nlinie na jeho kanapíčkách, biedermaierovských kostýmech atd. jsou doklady); tedy senti-\nmentální buržoa, jenž svého domácího mopsla (oblíbený symbol) ukrutnostmi na prole-\ntářských dětech vycepoval na buldogga, ukázav, v satirickém listě tímto jedině možným\nzpůsobem, sociální zvrácenosti své doby. Ukrutnosti na proletářských dětech jsou vlastně\nrány vedené do nejcitlivějšího místa jeho vlastního, z počátku silně sentimentálního srdce.\nOvšem, již i jeho mopsi měl zuby, a Heine byl, srovnán s ostatními, nejdříve hotov, ale trans-\nformace trvala přes zdánlivou nehybnost osm i deset let. Ostrý, vražedný element pitvá\njakoby břitvou v nahnívajícím organismu, jenž se po stranách řezu třepí; mnohá arabeska\njest rozervaným bojištěm sentimentality a ironie."}, {"page_pdf": 13, "page_imprimee": "191", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.13", "texte": "Jedním z nedokonalejších dokladů jest list zde reprodukovaný; černá, zmenšená repro-\ndukce ovšem nevystihuje pravého dojmu, v němž ostré, přes to ale vyvážené disharmonii\nbohaté stupnice ponecháno jest poslední slovo. Skutečně altruistické, v značné míře i senti-\nmentální chápání situace mistrně vyváženo jest objektivním názorem studeného intellektu.\nŘekli jsme, že kreslířovu srdci ponechána jest funkce výzvědná; tento list jest toho dokla-\ndem; v pozdějších kresbách kloní se vážka na stranu intellektu a z posledních karikatur,\nčisté jest vyloučena citová složka úplně. Již v prvních kresbách staví požadavek ploš-\nnosti illustrace, kdežto Menzel, v illustraci nejproslulejší předchůdce, užívá elementů plasti-\nckých a modeluje. Plošný princip, pro naprostý nedostatek moderní tradice, překotnost\nprodukce a nutnost zústati srozumitelným a jasným širšímu auditoriu, není vždycky\nu Heineho naplněn a někdy vypomáhá si způsobem illustrátora typu Menzlova; ale raději\nzůstane plochým (na rozdíl od plošnosti, jež jest prostorovou) než by udělal „díru\". Ale\npřese vše zůstává jeho reorganisace illusiračního uměni výtvarným činem, zejmena proto,\nže jeho výtvarný princip jest principem abstrakčním, jejž naplňuje přes konkrétnost motivů\na moderní životnost typů.\nM. Greafe praví, že jedině kreslířské kvality nebyly by učinily z něho velkeho umelce;\npřes to ale není dnes illustrace tak dobře dnešním požadavkům (na př. plošnosti) vyho-\nvující. Linie pohybuje se po ploše, čili zachovava stale plošné relace vzhledem k rámci\nkresby; není možno přes zdánlivou improvisovanost a ležernost vypustiti, anebo jen\nseslabiti, nebo zesíliti kteroukoli linii - aby nebyla porušena plošná rovnováha, (a v lep-\nších kresbách i prostorovost) celku. o .\nNa kapitolu o veliké dovednosti technické, jež tvoří při ekonomii prostředku (linie a plochy,\nnikdy valeuru, tří barev, z nichž jedna jest vždy tiskařskou černí atd.) stále nové nuance,\naniž se co opakuje, týden jak týden, není zde místa; za to o modernosti v uměleckém ná-\nzoru řekneme několik slov: Umění jest takřka zpravidla květem minulosti; více starosti\nměla by umělci činiti otázka, má-li minulost, než, bude-li míti budoucnost. Rhythmus,\nočištěný sen, abstraktnost vise, ba i životní zkušenost jsou dědictvím po skutečném živote\npředků, jehož se umělci dostává setrvačností; dá se proto říci, že umění není nikdy mo-\nderní; moderním jest život. Mimo mírný nádech empirový nebo biedermaierovský nevzal\nHeine od minulosti a tradice nic, jelikož i to brzy zmizelo, lze říci, že nevzal vůbec nic a\nprotloukl se moderním průměrným životem, jehož rhythmem tvoří a jejž v mezích kari-\nkatury povznáší ku stylu i abstrakci, jako pravý self-made man. A přes to nebyla jím po-\nrušena kontinuita cítění (jako u Busche), nýbrž změněna: analysujeme-li v jeho arabesce,\nnalezneme - dětinské srdce člověka z konce 19. století, roztrhané trošku Dostojevským,\ntrošku blagou, trošku altruismem a trošku „příkazem sociální solidarity ; rány ovšem po-\nstupem času vypáleny a dnes se nosí jako „Ehrenschmiss . Jeho skepse jest relativní,\nBuschova absolutní; možno, že budoucnost nezařadí Heinův odkaz do karikatury, nýbrž\nnikoli mezi nejvyšší ale jistě mezi nejčistší dokumenty dobové.\n*\nVšemu zde řečenému ponecháváme platnost v mezích nadpisem vytčených; objektivnější\nhledisko ponechává karikatuře platnost také uměleckou - předně jako nezávislého pro-\njevu individuality určitého, zde naznačeného světového názoru, jenž se nedá vazati ani\npředpisovati - pokud ovšem prostředky vyjadřovací zůstávají uměleckými; a za druhé\ni s hlediska čistě užitkového a praktického v uměleckém smyslu - ovšem v určitých ob-\ndobích. Sentimentální verše dekadentního básníka, položené v čelo článku, ukazují takové"}, {"page_pdf": 14, "page_imprimee": "192", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.14", "texte": "období, kdy sentimentální element nabývá vrchu a hrozí rozvrátiti nejen stránku formální,\nale i jejího tvůrce. V těchto dobách objevuje se ironie jako protijed (příznačno, že u ně-\nkterých individualit se sentimentalitou současně, na př. u Heinr. Heineho, vrstevníka Aug.\nFrh. v. Pláten, jenž má se jmenovcem ze Simplicissimu mnoho společného) a vede přímo\nke karikatuře, jako očištěnému důsledku.\nOstatně, kritický, ve vlastním nitru ničící pohled, jemuž karikaturista dává výraz formální,\nzná každý tvořící se umělec; ví, že několikráte bylo mu se „zničiti\" a přeroditi nežli přijal\nod života nový, kladný názor světový a zformoval jej k novému výrazu krásy. Očistnou\ntuto práci koná někdy celá doba a karikatura stává se tohoto processu výrazem. Ovšem\njen karikatura dobová, budující na podkladu zprvu passivní pak aktivní skepse (Heine), a\nnikoli karikatura nečasová, neaktivní, „absolutní\" - a za tuto cenu ovšem klassická (Busch).\nŠestnáct let jest v Německu Simplicissimus při práci a důsledky jeho učení jistě jsme již ně-\nkde pocítili; u nás karikatury celkem vzato není, ačkoliv první předpoklad, vedoucí\nk výše vytčenému světovému názoru zde jest: nalézáme se ve stadiu, jež, právě proto, že\nnedovoluje si koketovati s „hvězdami\" a přináší velkou výhodu dokonalého sebepoznání,\nmůže vésti k vůli prosaditi se alespoň v říši „ztohoto světa\".\nAltruismus, sentimentalita, soustrast atd. jsou - lze říci - elementy trhající naše srdce,\ntakže získává na objemu; moderní karikatura jeho cáry vytahuje na venek, vypaluje je\nironií a zatvrzuje je opět k původnímu, normálnímu stavu ve studeném ovzduší intellektu.\nKu konci jest nám upozorniti ještě na velice častý omyl se vyskytující v pojednáváních\no karikatuře.\nNehledíme-li k otázce honoráře (v našem případě ovšem podružné) vede umělce ku\nkresbě karikatur potěšení ze současnosti a záliba v aktualitě. Doby politicky, nebo i jinak\nvzrušené lákají ovšem kreslíře větší měrou pro hojnost dramatických situací a konfliktů.\nJde-li ale o to, aby byly řízným způsobem komentovány na př. politické aktuality a otázky\ndne, odpadá stanovisko „sub specie aeternatis\" prostě z příčin logiky a vkusu, nehledíme-li\nani k praktické neproveditelnosti podobného požadavku. Všecky důsledky z tohoto popření\npojmu věčnosti (jak byl na počátku vyložen) snažili jsme se objasniti touto statí. Neděje\nse tedy odchylka od běžného způsobu vidění směrem k tak zvané šerednosti a akcento-\nvání pojmu „smrti\" (co pojmu nejhlubší skepse) z perversního potěšení, nýbrž z logické\nnutnosti, ostatně tak přirozené, že v satirickém listě nikterak nápadnou není. Tolik ke\nzmíněnému omylu.\nA opět bylo by lze namítnouti, že velká většina karikaturistů pracuje také s vyloučením\nzmíněného pojmu, a přece, že nelze nazvati jich produkty uměleckou karikaturou. Nic\nnení pravdivějšího; ale přes to, že opravdu v těchto karikaturách pojmu věčnosti není,\nnení viděti, že by byl z nich zmíněný pojem kdy vyloučen, nechfsi i dříve, než\nkreslíř vzal tužku do ruky. Z této příčiny nelze na př. ani jinak velice dobrému Gulbraus-\nsonovi přiřknouti místo vedle Heineho a tím méně ovšem vedle Daumiera, u něhož jest\npro pathetičnost výrazu tato naposledy vytčená okolnost nejnápadnější.\n\nProstředky hudební formy.\nV. Štěpán:\nSlovo „forma\" má v hudební vědě dvojí určitý smysl. V esthetice užívá se ho pro ozna-\nčení všeho, co při hudebním díle vnímá sluchový orgán, tedy celé zvukové existence;\nv theorii je jeho význam užší, značí pouze stavbu díla, jeho členění, a způsob, jímž jsou"}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "193", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.15", "texte": "části semknuty v jednotu. Taková různost zavinuje mnoho nedorozumění; neboť lze často\nhaněti „formu\", vytknouti, že soudržnost dílů je nepatrná, úměrnost v časovém trvání není\nzachována, že jiné výrazové prostředky, jež mohou podporovali působení uvedených dvou\nhlavních, působí spíše proti nim, a přece esthetická forma, při níž souřadně vedle\narchitektury stojí melodická invence, pestrost a logika harmonických spojů i rozmanitost\nrhytmiky, může míti v těchto prvcích tak značná plus, že převáží jeden nedostatek. Pro\ntakové proměňování absolutních kriterií v relativní je nutno předem určiti pojem. Mlu-\nvím-li zde o formě, myslím vždy vnitřní rhytmus, ovládající skladbu, sled velikých thesí\ni arsí, hudební architekturu.\nSnaha, vyjádřiíi vnitřním spojením, nejenom časovou nepřetržitostí, souvislost nějakého\nhudebního celku, objevuje se, třeba v primitivní podobě, již v církevních hymnách a\nsekvencích z prvých století po Kr. Při těchto pokusech, stejně jako na nejvyšším stupni\nformové raffinovanosti, jsou jediné dva prostředky, které umožňují, aby postupující tónový\nproud nestal se jen libovolným zvukovým vyplněním určité doby: opakování a změna.\nTato dovoluje vzájemné spojování různých myšlenek, ono klade hráz vývinu, jenž by jinak\nmusil býti buď nekonečným nebo neukončeným. Mezi oběma jest množství odstínů; mo-\nderní komposiční technika zná motivické obměny tak vzdáleně odvozené, že zaujímají asi\narithmetický střed obou krajností; ale v ohromné většině případů lze redukovali schéma\nkaždého díla na střídavé působení odstředivé a dostředivé síly, na sledování zákonů kon-\ntrastu i návratu. Poněvadž melodie, rhytmus, harmonie, síla a barva zvuku jsou hlavní\npomůcky, jež skladateli dává fysikální povaha jeho materiálu (tónu), může být rozčlenění\ndocíleno pouze změnou nebo opakovaným užitím některého z vyjmenovaných prostředků.\nPři tom poznáme však brzy, že jejich tvárná síla je rozličné intensity, že vychází z jiných\npředpokladů, působí různým směrem, aže skladatelé také nestejně iv mnohosti ive\nzpůsobu užití jimi pracují. Na předním místě je melodie. Její moc ovládati seskupením\ntónů, častěji se vracejícím, nějaký celek, a vtisknouti mu určitý charakter, poznala se velmi\nčasně, a v prvých pokusech o polyfonii, o vytvoření složitějšího útvaru nežli bylo obvyklé\njednohlasé deklamování církevního textu, shledáváme se také s prvým pokusem o vy-\nzkoušení tvárné moci melodie, je to kanón, v němž melos jednoho hlasu, neukázněné a\nneznalé ještě své vnitřní logiky, se přenáší v určité vzdálenosti, půltaktu, celého taktu, i více,\nmechanicky do hlasu druhého, a třeba dále do třetího, čtvrtého atd. Soudržnost je tu mini-\nmální, nebof princip opakování jest užit jen v malých časových distancích, kdežto jinak je\nskladba ještě tvořena postupným přiřazováním nových myšlenek. Značně výše v kategorii\nkontrapunktických forem stojí fuga; v ní je jiný způsob, jímž lze užiti melodického prvku,\npřísnější a účinnější. Nekonečná linie melodického dění je tu omezena, její úsek je autorem\nurčen za osu, kolem níž se pak otáčí vše, co v průběhu práce vznikne. Charakteristická\nvlastnost motivu na tomto stupni je jeho pevnost, jež nedovoluje užiti ho jinak nežli\nv úplnosti. Pružnost jeho intervallů je při tom dosti značná, připouští obrat, stejně abso-\nlutní rhytmická hodnota jeho tónů, neboť je možno její zvětšení i zmenšení, ale vždy musí\nmotiv býti citován celý. Obměny, jimž může býti podroben, patří do oblasti variace, jež za-\nbírá vše, co leží mezi doslovnou repeticí a úplnou změnou. Teprve dnes se její hranice tak\nrozšířily. VlB. století je jimi určen hodně úzký prostor figurace, vybudované kolem daného\nschématu, nebo ony mechanické proměny, užité v polyfonní práci. Avšak charakteristická\nvariace a některé novější prostředky uvolnily přísnost a umožnily jiti v odvozování daleko\nza onu mez, kde sluch při prvém vnímání poznává ještě vzájemný vztah. Přesným citátem"}, {"page_pdf": 16, "page_imprimee": "194", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.16", "texte": "thematu, jeho variací a neodvislými mezihrami buduje tedy fuga svou architekturu melo-\ndickou. Zatím co v ní dospívá polyfonie nejsoustředěnějšího splnění svých formových mož-\nností, tvoří si homofonní styl jiné útvary, jež jsou pak půdou, z níž vyrůstá hudba 19. stol.\nJe to předně periodicita, detailní stavba melodie, poznání souměrnosti, která řadí takty\nlehké a těžké, skládá z nich dvoutaktí a z těch opět dle obdoby předvětí a závětí čtyřtaktové\nkorrelativní úryvky, jež tvoří dohromady základ melodické symmetrie, a pro průměrného\ndnešního posluchače hlavní kriterion melodiky vůbec, osmitaktovou periodu. Postup k vyšší\njednotce formové mohl se pak diti jednak pouhým přidáním nové, rovněž zaokrouhlené\nmyšlenky (dvoudílná forma), nebo užitím obou známých principů, nejprve periodou novou,\npak opakováním prvé (třídílnost), nebo konečně seskupením několika neodvislých melodií,\npři čemž stále znovu se vracející prvá má úlohu pojítka (rondo). Mannheimská škola při-\nnesla v pol. 18. stol. poslední novum, thematickou práci. Základ její je variace, ne však\ncelého thematu, nýbrž pouze jeho částí, z nichž se vyvinují třebas i periodické útvary nové.\nSonátová forma, pro niž je střední díl, provedení, význačným, je v plném rozsahu usku-\ntečnitelnou teprve teď, když volba motivu není již omezena požadavkem krátkosti, jako\ntomu bylo u fugy, a zároveň delší themata nemusí býti těžkopádně citována v celku. Nej-\njednodušší způsob je, že některý zlomek přenáší se na rozličné harmonie a vytvoří se\nz něho sekvence; vývojem dospěli jsme však dnes již tak daleko, že stačí postřehnouti\nstejný směr melodického postupu, shodu charakteristického intervallu, abychom poznali\nmelodické odvození. Jen takovou složitostí je možná monofhematičnost některých moder-\nních skladeb, jež by jinak se nevyhnula jednotvárnosti. V dnešní hudbě vidíme na jedné\nstraně, jak tvárná síla melodie je vyhnána na nejvyšší vrchol, jak sled několika tónů je\ntmelem, držícím několikavětou skladbu, na druhé však úplnou negaci, přesvědčení, že\nmožnosti, jež na tomio poli byly, jsou vyčerpány minulými generacemi, a že nám ne-\nzbývá nežli hledati jiný materiál, jímž bychom vyjádřili soudržnost skladby.\nNejprve naskýtá se tu druhá pomůcka, již i všechno starší umění užívá, jakmile jeho\nprostředky jen poněkud se komplikují: harmonie. Ve starší polyfonní hudbě nevyvinula\nse harmonická logika ve formový princip, za to v homofonii je častý zjev, že nový díl na-\nstupuje též v nové tónině. Podkladem této praxe je poznání, že sluch má schopnost se-\nskupili si příbuzné harmonie kolem určitého centra, a akcentujeme-li na počátku skladby\ndosti důrazně existenci nějakého takového středu, tonality, vštípíme-li posluchači dojem,\nže určitý trojzvuk musí považovali za tonický, redukuje si pak sluch sám harmonie ostat-\nních stupňů na funkce onoho základního, pokud vůbec může. A když skladatel náhlou\nnebo pozvolnou modulací zruší ono centrum a vztyčí na jeho místě jiné, podporuje ta-\nková změna velmi silně dojem nového, jejž třebas máme z nástupu kontrastující melodie.\nSčílací poměr, v němž jsou v tomto případě harmonie a melodie, může však promě-\nnili v odečítací, dáme-li působili jen jediné z nich. Ve skladbách vybudovaných z jediného\nmotivu není možno docílili nutného kontrastu melodikou, alespoň ve starší době ne, kdy\nmelodické proměny jsou poměrně nepatrné. Tu harmonie sama vlastní silou určuje meze\njednotlivých dílů. Naopak zase hlavně v počátcích sonátové formy nedovede často skla-\ndatel z materiálu daného prvou frasí vytvořiti celý díl, jemuž ale přece chce dáli úměrné\ntrvání. Tu je obecný zjev, že k vstupnímu thematu se přidruží druhé, avšak stejné tonality,\ntakže různost v jednom oboru je tu částečně rušena stejností druhého. Vedle positivní\nstránky má však forma v harmonii k disposici i negativní; není vždy nutno určovati s na-\nprostou jistotou základ, jenž má být uznán prvým stupněm tóniny. Je možno bud rychlé"}, {"page_pdf": 17, "page_imprimee": "195", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.17", "texte": "Th. Th. Heine: Karikatury, „Simplicissimus“."}, {"page_pdf": 18, "page_imprimee": "196", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.18", "texte": "„Tráva“\n„Šibeničky“ 1906.\n\n„Tyrolské elegie“\n„Nová Edice“ 1910.\nZd. Kratochvíl: Illustrace."}, {"page_pdf": 19, "page_imprimee": "197", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.19", "texte": "„Tyrolské elegie“\n„Nová Edice“ 1910.\n\nFragment kresby 1911.\nZd. Kratochvíl\nIllustrace."}, {"page_pdf": 20, "page_imprimee": "198", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.20", "texte": "Na zvráceném sloupu v krajině římské viděl jsem jednou seděti pasáčka a hráti na\nnějaký nástroj; a také dívku, která ležíc naslouchala té hudbě a zdála se býti jeho mi-\nlenkou. - „Quale musica“!, zvolal jsem, abych s ní navázal rozhovor; avšak ona, stáh-\nnuvši koutky úst, pravila, ta hudba sama v sobě že by nestála za to, odejiti z kuchyně,\nale: „dnes Vittore zase připadl na novounuanci. A nová nuance v jeho hudbě zna-\nmená příchod nové nuance v jeho lásce. Zní-li jeho hra laškovně, dává mně rozpustilé\nhubičky; zní-li velebně, líbá mne na čele; zní-li jakoby neznala světa ni vlasti, obyčejně\nmne bije. Ale vždycky se mi zdá, že pravé libánky slavívá se svou Musou; to, co připadne\nna mne, bývá jakoby z druhé ruky. - Čert vezmi ten nástroj!\"\nZd. Kratochvíl\nIllusfrace s textem."}, {"page_pdf": 21, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.21", "texte": "Leták „Nové Edice“ 1911.\n\n„Žižkovy kosti“\n\nLeták „Nové Edice“ 1910.\n\n„Herrmann Bahr a Jaroslav Kvapil“\nZd. Kratochvíl: Karikatury z Letáků, „Nová Edice“ 1910 a 1911."}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.22", "texte": "Mikuláš Aleš\nKresba."}, {"page_pdf": 23, "page_imprimee": "201", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.23", "texte": "Mikuláš Aleš\nKresba."}, {"page_pdf": 24, "page_imprimee": "202", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.24", "texte": "Mikuláš Aleš\nObálka."}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "203", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.25", "texte": "střídání ionality, jež sotva dovoluje, aby některý trojzvuk upevnil svou převahu, nebo ko-\nlísání, užití jen takových sledů harmonických, jež dovolují výklad několikerý. Prvého pro-\nstředku užívá hudba starší zvláště tam, kde chce zdůrazniti detailní práci na rozdíl od fre-\nskových ploch, jímž podkládá určitou tonalitu; tedy hlavně v provedení, středním díle so-\nnátové formy. Moderní hudba, jejíž harmonie se uvolněním dissonance tak komplikovala,\nže je někdy sotva možno applikovaii její složité výtvory na pouhé dur a moll, obrátila po-\nměr a spokojuje se při větším rozměru díla nelomenou barvou jedné tóniny pouze tam,\nkde vědomě chce vyjádřiti jednoduchost a naivitu. Zákon tonality není ještě theoreticky\nzrušen, jen nejsmělejší pozorovatelé (A. Schónberg) dovolují si to prorokovali; skladatelé\nvětšinou se jím řídí, ovšem v hodně uvolněné formulaci. Ale že nekonečné pásmo modu-\nlací Regerových nelze už často převésti na funkce jedné tóniny ani v detailu ani v nejširších\nmezích působnosti, je jisto. Mnohostrannost akkordů (současná příslušnost k více tóninám)\nzvětšila se nesmírně tvořením nových souzvuků, dříve neužívaných, a tím otřesena ještě\nvíce autorita jediné tóniny. I této negace harmonické jasnosti užívá se někdy tam, kde\nprávě neurčitý, kolísavý dojem má být vyvolán. V celku je dnes moc harmonie osla-\nbena snad nejvíce. Klesla jednak společně s umenšením autority melodické, jednak ji uči-\nnil illusorní výboj modernistů, kteří právě na tomto poli zašli nejdále. V tom má na příklad\nSchónberg jistě pravdu, že u mnohých komposicí je snaha po ukončení v počáteční tónině\nzbytečným přežitkem staré praxe, jež naprosto neodpovídá neustálenosti harmonické v prů-\nběhu skladby. Avšak princip melodický a harmonický jsou jediné dva, z nichž dosud\nforma je odvozována! V žádné komposiční nauce nenalezneme kromě nepatrných po-\nznámek vysvětlenu formu jinak, nežli prostřednictvím motivu a tonality. A přece někteří\nzříkají se více či méně obojího, aniž by se chtěli vyhnouti samozřejmému požadavku vnitřní\nsouvislosti! Tu nezbývá, nežli překročili hráz, stavěnou tradicí, a hledati, může-li hudební\ndílo dojiti k jasnému a přehlednému rozčlenění také jinými cestami, nežli dvěma dosud\nznámými.\n\n(Dokončení příště.)\n\nMikuláš Aleš.\nV. V. Štech:\njsme dnes tak obklopeni, ba proniknuti Alešovým uměním, že pro jeho stránku ná-\nrodní a kulturní jen stěží dovedeme vysvětlili a zařadili výtvarnou podstatu jeho formy.\nNeboť jeho nynější forma je, při vší své popularitě, jakýmsi anachronismem ostře odli-\nšeným od našeho dnešního umění, a teprve sledujeme-li ji k jejím počátkům, dovedeme\nzjistiti její příčinnou a vývojovou souvislost s tendencemi našeho výtvarnictví.\nSledujeme-li proud českého umění v devatenáctém století a hledáme jeho ideovou vý-\nslednici, vidíme ji v jeho postupujícím znacionalisování. Kolem roku 1800 je Praha umě-\nlecky úplně závislá na Vídni, ba je vnějšně skutečnou kulturní provincií německou. Národní\nvědomí projevuje se nejprve v empirové nazarénské formě jenom historickým nebo alego-\nrickým sujetem, a teprve v souladu se sílením politického uvědomování a soustavného\nznacionalisování našeho života pokouší se odlišené národní vědomí změniti také formální,\nz Německa přejaté, prostředky výrazové. Zápas, pronikání a střídání cizích vlivů tvoří\nzáklad naší výtvarné historie devatenáctého století, jak Vídeň je zaměněna Dússeldorfem,\nMnichovem, Brusselem, Paříží, Barbizonem a jak všechny tyto pravdy potkává v Praze\nstále živá touha stvořiti národní umění, typ, děj, krajinu, vyjádřiti jednolitou formou náš\nobsah. Pozorujeme-li tyto snahy, vidíme jejich nejplnější rozvití a úspěch v generaci Ná-\nrodního Divadla, ve jménech Nerudy, Smetany, Myslbeka a Aleše. Ti stvořili poprvé po"}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "204", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.26", "texte": "předcházejících geniálních rozbězích a osamělých pokusech celou českou vlnu, zkodifiko-\nvali umělecky životní tendence národa, dali naší chudé tradici první klassiky.\nTaké Mikuláš Aleš stojí formálně na cizím základu. Z jeho olejů mluví německá roman-\ntika a německé historické malířství, Pettenkoffen, Makart, Matějka, Brožík, z jeho starých\nkreseb nazarénská linie, ze které tvořil, zbarviv ji a prohloubiv, u nás již Josef Mánes. Ale\nv romantickém útoku a kypění ozývá se již osobní pud k velkosti, monumentalitě a po-\nhybu. Mluví se u Aleše vždy o ideové příbuznosti s Mánesem, ale tu nutno omeziti po-\nukazem, že Mánesovi se nedostávalo toho velikého rysu, že jeho umění je ve svých ko-\nřenech vždy příliš kultivovaně rokokové, intimní, ba městské a měšťanské, kdežto Aleš\npřinesl si do umění již z venkova silný vztah k půdě, přírodní venkovanství, jež zabarvuje\njeho formu čímsi pudovým a nepostižitelně lidovým. V tom pochopujeme umělce, zdůraz-\nňuje-li tolik a často vliv svého zvěčnělého bratra jakožto nejsilnější, neboť z jeho několika\nzachovaných kreseb mluví jasně onen ornamentální názor na přírodu vlastní umění Ale-\nšovu jako každému umění lidovému.\nV pracích mladého Aleše ustupuje na čas tato stránka romantickému titanství, kterým\nztéká vrcholná themata naší ikonografie. Touží po velkých cyklech, které by obsáhly ná-\nrodní minulost a allegorisovalv apotheosami její význačné chvíle. Cyklus Vlasti je vyvr-\ncholením, jednotným a plným, této ohnivé potřeby pohybu a děje, monumentálních úloh\na látek. Dnes jsou bohužel nepřístupny první náčrty Vlasti, jimiž Aleš soutěžil, proto ne-\nmůžeme přesně zjistiti rozsah vlivu, jakým působila naň italská cesta r. 1879, kde nejvíce\nobdivoval fresky Ghirlandajovy a Micnelangeíovy, snad i Rafaelovy, ale jistě nebylo ko-\nnečné provádění kartonů s modely bez vlivu na hotovější rozvinutí formy dosud\nnejisté a neklidné. Ukazuje to dobře vývoj komposice Žalova.\nV nejlepších listech Vlasti, v Boji se saní, Domažlicku, Otavě, Žalovu vypjal se umělec\nna vrchol vůbec dostupný tehdejšímu českému umění. Z vyrovnané klassicistické krásy\ntvarové, z ušlechtilé, trochu neosobní typisace soudobého malířství, vytvořil soustředěný a\nsesílený děj, pohnutý, však jednotný a plný v osobách i krajině, srostlý v celek monumen-\ntájní dekorace. Týž pathos linie a touž výraznost tvarů mají z pozdějších prací jen ještě\n„Živly\" ba druhdy (Požár praerie) jsou, snad proto, že menšího měřítka, ještě silnější\nv životnosti kresby kypící tvarem, prostorové a výmluvné. Zde vidíme soustředění a vze-\npnutí umělecké vůle k vytvoření děje z postav oproštěných, povýšených na výši typu.\nToť vlastnost, již nutno u Aleše vytknouti. První stvořil českému umění typ, zkodifikoval\nvýtvarně předešlé pokusy v národní představu bohatýra, venkova a jeho lidí, osob dějin-\nných. Porovnejme s „Vlastí\" nejzraiejší dílo Mánesovo „Orloj\" - při vší dokonalé stavbě\na kultivované formě je trochu genrem, idylou, nikoliv bezejmenným dějem, jímž jsou ně-\nkteré kartony Vlasti a některé listy Živlů, nad to pádnější a vášnivější ve výrazu.\njdeme-li dále Alešovým dílem, ukazuje v následujících letech jakýsi přelom nebo aspoň\nobrat cesty. Jakoby se z něho znenáhla vytrácela vůle vyjiti za sebe až k ideální monumen-\ntální dekoraci, překonati sebe vášnivým zápasem o živý děj v pohybu, neboť umělec stává\nse vypravovatelem, epickým líčitelem minulosti. Místo ideálních alegorií tvoří nyní vzpo-\nmínkové obrazy zidealisované minulosti. Je to glorifikace minulého venkova, zušlechtě-\nného a ztypisovaného, tak jej známe ze Smetanovy Prodané nevěsty nebo Erbenovy Ky-\ntice, glorifikace naší minulosti viděné skly historického románu a současných ideálů. Umělec\nuvolňuje komposici, zmenšuje měřítko postav, jež nyní více splývají se svojí přírodou,\nrozkládá děj na volný tok výjevů vypravovaných s humorem nebo smutkem, nikdy však"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "205", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.27", "texte": "lhostejně a bez zaujetí. Pomalu vyrůstá z Alešova pera celý uzavřený svět, v němž žijí\nvšechny postavy národního nebe, jeho světci a démoni, poutní místa a svatyně, všechny\nvýjevy drahé českému srdci.\nPři tom proměňuje Aleš povlovně svoji formu, činí ji přirozenější a lehčí. Na místo tva-\nrové modelace (z obrazů odvozené) čarou a stínem staví výhradně čáru, do níž převádí\nvšechny objemy. Během času jeho čára se jemní a ostří, prohýbá, stává plastičtější a ba-\nrevnější, lehčí a přirozenější, je už až čistým tvarovým písmem. Tato linie není nikdy\nprázdnou, chytí vždy sám životní nerv nebo konstruktivní podstata tvaru. Methodu uka-\nzují nejlépe náčrty vzniklé ve chvílích nejbezprostřednějších bez jakýchkoliv formálních\nrozmyslů. V letmých črtách Beduinů zachytil umělec večer vzpomínku produkce, kterou\nve dne viděl (as r. 1896). Jezdec a kůň nejsou rozlišeni, rostou ze zmatených uzlů čar, jež\njsou jakýmisi nabitými bateriemi síly, a odtud se rozvíjejí jednotlivé křivky do všech kon-\nčetin pohybujícího se tvora. Obličej, šat, ba tělo samo je mu lhostejné, místo nohy ujíždí\njenom klikatá linie jako vymrštěná kovová spirála pohybu. Z tohoto základního cítění\nživotního pohybu vyvinuje potom člověka, z něho vytvoří i kraj, zjednodušený a přece\ncelý ve zlomku a nápovědi. Proto má, jako nikdo v českém umění, takovou schopnost\novládnouti celý zástup, vzrušený dav, bitvu, proto kreslí tak dokonale koně.\nV umělcově zápisníku z italské cesty je několik tužkových poznámek dle Michelangela\na Ghirlandaja a pár genrů; pak mosaika v S. Clemente, cosmátský trůn v S. Lorenzo, ry-\ntíři Orcagnovi, šavle z Ambrasu a hojnost pozorování heraldických. Zaznamenává si znaky\na štíty, popisuje barvy gondolových kůlů v Benátkách, zajímá se vážně o pořadí barev,\npodrobnou správnost částí zbroje, popisu znaků. Má doma celou jím kreslenou knihu\nznaků, jak je z nejrůznějších pramenů nasbíral, a víme od AI. Jiráska, jak pátral v mládí\npo přesném lidovém ornamentu. Postavme tento živý zájem (stejně silný je také Alešův\ninteres přírodopisný) proti umělcově lhostejnosti k soudobému umění, a vidíme, jak v této\nheraldické zvědavosti a archeologické důkladnosti projevuje se hluboký základní niterný\nsklon. Pak zjistíme na mnohém umělcově akvarelu, dekorativní komposici, jak volba a\nkladení a celé podání barev vycházejí z tohoto heraldického smyslu. Pak vidíme lépe do\nkořenů jeho ornamentu odvozeného z prvků renaissančních a rokokových, jak živě a\nsmyslně v něm cítí, jak je mu skutečným organismem, nikoli dekorací, a jak se mu nyní,\nkdyž dosáhl formální dokonalosti a ryzosti, mění v ornament každý tvar, člověk či živo-\nčich, krajina nebo písmo, a jak nyní píše už čistým citem a ze vzpomínek a zkušeností\ncelého života listy písní, říkadel, výstřihy krajin, ornamenty. Ze nestala se při tomto sklonu\njeho práce pouhou plošnou dekorací, že jeho linie nikdy neodumřela, bránil onen tuhý\nzáklad a schopnost jímati život a pohyb v samých jejich střediskách.\nNyní ocitá se Aleš nejdále od současnosti a nejdále od umění z něhož vznikla Vlast, za\nto snad nejblíže svému dětství a svému venkovu (a celá jeho tvorba vyhlíží pak jako stálé\nvzpomínání na venkovskou mladost) je prostým a jen a jen životným. Je bez generace,\nprotože se stal přírodní silou a kulturní mocí, bez formálních tendencí. Protože jeho forma\nje uzavřená a dokonalá toutéž krásou, jakou má lidové umění. Nevíme, jaké mocnosti\nutlumily touhu mladých jeho let po monumentalitě a velikých dějích, co působilo vnitřně,\nže nevytvořil cyklů, o nichž snil, ale vidíme, jak všechen ten vzmach proměnil se v čistou\ntvůrčí hru, takovou, z jaké vznikala národní píseň nebo lidový ornament.\nJako jsou u lidového umění subjektivní bolesti, žaly a radosti skryty v anonymním vý-\ntvoru, tak i u Aleše mizí na konec umělec ve svém díle. Jeho prvky a kořeny jsou nám"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "206", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.28", "texte": "takřka nepochopitelný, a jistě nelze je analysovati přísně výtvarně, a mluvíte-li s umělcem,\nvidíte jej pracovali, zůstává jeho práce stále záhadou svou bezprostředností a upřímností.\nMluví zde genius lidu, nečasová národní síla, a jednou budeme s úžasem vzpomínati, že\nviděli jsme ji takto z blízka, že tak těsně mezi námi se projevoval národ.\n\nKronika a poznámky\n\nO tragické passivitě.\n(Ke Corneillovu Polyeuktovi.)\n\nPřekladatel Otokar Fischer dotýká se v ú-\nvoduk tomuto krásnému překladu zajímavé\notázky trpitelů jakožto tragických hrdin.\nTento problém jest příliš zajímavý, než aby-\nchom jej nechali přejiti bez několika pozná-\nmek, které v nás vyvolal.\nVšechny důvody, proč hrdina dramatu,\njenž jest postaven pro svou stránku trpnou,\nnezdává se zpravidla dosti tragickým, jest\nmožno shrnouti v jediný: tragika pádu hero-\nova jest totiž měřena intensitou odporu, který\nhrdina klade t. zv. dramatickým osudovým\nsilám konečně jej překonávajícím. Je-li však\nhrdina trpitelem, tedy povahou převážně\npassivní vůči všemu vnějšímu působení, jest\ntento odpor minimální nebo žádný, odpadá\ntedy nejhmatatelnější míra pro hrdinovu ži-\nvotní velikost a oprávněnost, jejíž podlehnutí\nvzbuzuje dojmy tragické. Ovšem tato míra\npro tragičnost jest jistě příliš vnější, scénická,\nnež aby snesla tíhu důvodů, které ji vyvra-\ncejí a mluví pro stejnoprávnost aktivity nebo\npassivity hrdin: Na př., že není žádný normál\npro passivitu a aktivitu. Ale jsou i vnitřní dů-\nvody, dotýkající se až filosofické podstaty\ndramatu: Passivita jest stejně proviněním\nproti osudovému řádu, jest stejně výšinem\nz rovnováhy a harmonie světové, který může\nbýti odčiněn jenompádem hrdiny jako který-\nkoliv aktivně tragický čin. Intensita trpění\nmůže býti stejně hodnotná jako intensita\njednání. Dramatické napietí mezi podléha-\njící a vzdávající se silou trpnou a silou osu-\ndovou může vzbuditi stejně velkou citovou\nintegraci, zmnoženi lidského v divákovi,\nkatharsi, jako vzbudí spor v případech aktivní\ntragiky. Dokonce vzdálenost obou těchto pů-\nsobících sil podmiňuje sice méně dynamické\nale za to rozlehlejší dramatické rozpietí než\nv tragice prvého druhu.\nOvšem na trpnou povahu jest nutno po-\nhhzeti jinak než jako na povahu pouze negu-\njící. Passivní charakter, trpitel, mučedník (na\npř. Polyeuktos) projevuje svou životní opráv-\nněnost tím, že se stává individualitou, výji-\nmečnou a vynikající postavou ve svém okolí,\nstavící se proti jeho řádům; tak projevuje\nsilně vystupňovaný moment vůle v celém\nsvém konání, a ztroskotává konečně, když\njeho vůle naráží na nepřekonatelné překážky,\nnebo nestačí již, aby překážky překonala. Od\ntohoto okamžiku projevuje se životní síla\npassivního hrdiny tím, jak snáší svoje utr-\npení. Místo akce na venek vystupuje zde akce\ndovnitř, ovládání a svládnutí všeho vnitř-\nního dění, citů, náklonností, pudů, vůbec ve-\nškerá akce ve sféře volní. (Hebbel: Ist das\nLeiden selbst nur ein nach innen gekehrtes\nHandeln!) Pád hrdinův pak vzniká jako ná-\nsledek jím vyvolané akce za účastenství jeho\nvlastní vůle. Tedy asi základní rozdíl mezi\noběma povahami jest ten, že aktivní hrdina\nčin vyvolá, ale působí pak proti katastrofě,\njemu hrozící, aby ji odvrátil nebo umenšil,\nkdežto passivní hrdina působí na sebe, aby\njej katastrofa zastihla silnějšího a odhodla-\nného. Obojí jest stejně dramatické a lidsky\ndůstojné.\nOtázka léto tragiky zasluhuje zvláště u nás"}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "207", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.29", "texte": "častějšího uvažování, protože, jak lze pozo-\nrovali, pokus o passivní charakter vyskytuje\nse v dramatické literatuře domácí často\n(Posel, Hus). Rovněž můžeme mluviti téměř\no jehopravidelnépřítomnosti ve slovanských\nliteraturách (Pisemskij, Čechov), zvláště tam,\nkde se zabývají náboženským problémem\n(Vláda tmy). Vysvětlení tohoto zjevu jest\novšem záležitostí sociologie, nám pouze šlo\no to, abychom zhruba naznačili jeho drama-\ntickou možnost nebo oprávněnost.\n\nFrant. Langer.\n\nVilém Mrštík.\n(Několik poznámek.)\n\nVýznam Viléma Mrštíka jest dnes jasnější,\nnež by bylo lze předpokládali u autora po-\nměrně tak záhy zemřelého a lak mnoho-\nstranného. Přes veškeru pestrost jeho zájmů\na rozmanitost jeho hesel můžeme dnes už\nzcela jasně přehlédnonti jeho dílo. Neboť\nMrštík byl v jádře jednoduchý, nesložený\nčlověk. Všechny otázky, které ho kdy zaujaly,\nvšechny úkoly, které kdy na se vzal, zdály se\nmu býti jen otázkou odvahy, osobního nad-\nšení a ráznosti, mnohem méně však metho-\ndy, logiky a obzíravosti. Znal jen subjektivní\nnesnáze. Na této cestě viděl tedy jen cíle do-\nhledné třeba daleké, cesta k nim dlouhá,\nale přece jen cesta. Jeho široký zájem sou-\nčasně obepínal literaturu, výtvarné umění,\njevy společenského a politického života, a\nvšude nalézal několik hesel, která zdálo\nse mu byla bezpečnými ukazateli cesty.\nPro4něho nebylo mučivých principielních\nproblémů, jeho skepse nikdy nezasahovala\nkořeny jevů. Co na tom, že čtenář poněkud\nnedůvěřivý a kritický často narážel na ne-\njasnosti a rozpory? Dva díly sebraných jeho\nstudií a propagačních článků (Moje sny. Pia\ndesideria) při soustavném pročtení názorně\nto ukazují. Mrštík na př. často as nadšením\npsal o výtvarném umění, ale těžko by bylo\nsestaviti jeho umělecké snahy v jasný systém.\nVedle Aleše propagoval Sochora, vedle Úprky\ni Bartoňka. Kdysi před lety vyslovil čtyři\nzákladní postuláty, jimž obraz má vyhovo-\nvali: síla, originalita, život a pravda. V tom\njest celý Mrštík! Neboť co jest síla, co origi-\nnalita, jaký život a jaká pravda? Po tom se\nMrštík neptal; súžil si celý problém na těchto\nčtvero hesel a jimi se plně uspokojil.\nStejně zmatky nacházíme iv ostatních\noborech jeho činnosti. Mrštík mnohé své\nsnahy založil na přesvědčení o povahové\na kulturní zachovalosti moravského života\nV\noproti Čechám marno však pátrati, jak\nv jeho theoretických úvahách, tak iv jeho\nbelletrii po bližší a přesvědčivé analyse tohoto\nnázoru. Dokonce tam, kde tuto thesi učinil\npramenem románové dynamiky (Santa Lu-\ncia), jest co nejchaotičtější a nejpovrchnější.\nJiří Jordán, iyp moravského studenta, živí\nv sobě svůj veliký sen o Praze a jejím životě.\nPraha ho zklame ne ve své podstatě, ale\ntím, že nenašla pro chudého, nesmělého stu-\ndenta hmotné podpory. Autorova methoda\nvšak připouští opět řadu námitek. Jest Jor-\ndánův mátožný, bezobsažný sen specificky\nmoravským znakem? A pak: jak kausálně\nsouvisí tíseň Jordánova s celou Prahou?\nTěmito příklady jest, myslím, jasně na-\nznačen charakter Mrštíkových ideí a hesel.\nLiterárně kromě činnosti překladatelské\nspočívá význam Mrštíkův jinde. Vyšed ze zo-\nlovského naturalismu, nepřevzal jeho útoč-\nnosti a kvasivědecké hloubavosti. Mrštíkův\nvrozený sensualismus a jeho často a často při-\npomínaný temperament směřovaly jinam.\nTéměř ve všech (a to v nejlepších) svých\ndrobných prosách i ve svých rozsáhlých ro-\nmánech zabývá se co nejméně člověkem\na lidskou společností. Několik málo postav,\nspíše schémat než charakterů, bez hloubky\na vývoje, zalidňují jeho práce. Oč autoru\nvždy především šlo, byla nálada. Nálada\nvnější, hmotná, přírodní. Zdá se, jakoby byl\nvymýšlel své chuďoučké děje jen proto, aby\nmohl uplatniti svoje pozorovací (a popisné)\nschopnosti. Optimisticky se tomu říkalo „vi-"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.30", "texte": "suelní talent\", ač se necítilo, že v tom jest\nliterárně naprostý odsudek. Psychologická\nanalysa (pochopitelná z daných předpo-\nkladů), nahražována mrtvým, statickým po-\npisem vnějšího okolí, přírody, jejích nejdrob-\nnějších detailů, atmosférických změn ap. Nic\nna věci neměnilo, že někdy přírodu lesů,\npolí a luk zaměnil na př. Prahou a její\npitoreskností. Ne nadarmo nazval ji kdesi\n„povltavskou přírodou\". Bylo-li u nás po-\ntřebí přivésti samoúčelnou, neorganickou\n„přírodní líceň\" ad absurdum, stalo se tak\ndílem Mrštíkovým.\nTrvalou zásluhou Mrštíkovou zůstane jeho\nsystematické uvádění a překládání ruské lite-\nratury; také jeho podnět na záchranu staro-\nbylého charakteru Prahy přináší v mladé\ngeneraci definitivní výsledky.\n\nJan Thon.\n\nPlastická výzdoba nové radnice.\n\nZ plastické výzdoby nové radnice mohou\nv seriosní umělecké kritice padati v úvahu\npouze plastiky Mařatkovy. Tento mladý, vy-\nsoce nadaný sochař, jehož zvláště malé skizzy\nnechaly nám změřiti hloubku, solidnost a či-\nstotu plastické schopnosti, neměl v dílech,\nzdobících novou radnici, dostatečného ště-\nstí a spolehlivé jistoty. Vinna je snad dosud\nMařatkovi nesvědčící rozměrnost, neintim-\nnost a nepřirozené umístění, zaviněné ovšem\narchitektem. K těmto zevnějším příčinám,\nzabraňujícím plnosti a volnosti projevu, druží\nse však jakási vnitřní přerodní krise, jež je\nna Mařatkovi v posledním období patrna.\nMařatka usiluje proti dřívějším bohatým, ruš-\nným a spíše intimnějším pracím, plným\nsvětelných a vibračních kontrastů, o vnitřní\nformové umírnění, celkové zjednodušení a\nztišení, o plošnější a mohutnější výraz plasti-\nckého povrchu. Tato nová tendence, tak proti-\nchůdná jeho dřívější snaze, nemůže se přiro-\nzeně vykázati konečným a bezomylným vý-\nsledkem ani v nynější sochařské výzdobě\nnové radnice. Podobná vnitřní krise, nutná\nv každém uměleckém vývoji, nepřipouští\ndefinitivního úsudku a jest nutno vyčkati,\nzda jest u Mařatky momentem nedokonče-\nného zraní a ujasňování, či zda jej svede\nk osudným omylům a záměnám. Neboť na\ntéto cestě není nic snazšího, zároveň však\nvražednějšího než zaměniti si požadavek po\nklidném, mírném a jednoduchém za bezfor-\nmový, mrtvý a fádní výraz, monumentální\npředpoklad za prázdné, nafouklé, těžké a\nhmotné vzezření.\nO ostatní plastické výzdobě nové radnice\nje nutno na tomto místě pomlčeti, poněvadž\ncelková její úroveň vymyká se jakémukoliv\nkritickému rozboru. Tato plastická výroba\nsvou zjevnou šablonovitostí, tupou a bez-\nútěšnou formou noří se sama pod hladinu\nsebe menšího uměleckého úmyslu a formové\njakosti. Jestliže však přes to dotkneme se zde\nSuchardovy plastické výzdoby, činíme tak je-\ndině z nutnosti protestovat a varovat.\nKdežto každá podobná plastika rázu a\nkvality Suchardovy ničím nezastírá a nemas-\nkuje svou vnitřní formovou chudobu a po-\ndává se i laikům ve své nemohoucnosti nahá,\nužívá Sucharda nejnemožnějších pozlátek,\nútočí na banální citovost divákovu a svou\nformovou omezenost hledí zaretušovat a za-\nlepit všelikou náhražkou. A v tom jest jeho\nnebezpečí. Suchardovo postorové cítění jest\ntak minimálně vyvinuto, že v malířství marně\nbychom hledali podobného zjevu; jedině\nHausler, známý svými naturalisticko-stilisti-\nckými nechutnostmi, mohl by slouti jeho ma-\nlířskou obdobou. V jeho plastice není sebe\nmenší stopy po jemnosti a poctivosti formo-\nvé; formová kvalita nahražena je svalovou\nnabubřelostí, zastřena blátivou rozbředlostí,\nsmíšenou s naturalistickým ornamentem;\nplastické součástky slepeny jsou s tak banál-\nním vkusem, že v tomto ohledu mohou\nrivalisovati pouze s Šalounovou výzdobou\nv Obecním domě. Materielní pojetí plastiky\nsochařů rázu Suchardova nejočividněji pro-\nnikne v reliefu. A tak vzorem neplastického"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.31", "texte": "a nepostorového pojetí zůstanou i nové re-\nliéfy po obou stranách vchodu do nové rad-\nnice. Bezradnost formová z nich ztrnule zírá\na uráží oko nechutností.\nJestliže přes všechny základní nedostatky\nSuchardovo dílo trpěno je v mezích umě-\nlecké produkce, třeba topřičítati ponejvíc jeho\nzneužívání sujetu národního charakteru;\nv nemenší pak míře zavinuje tento stav pu-\nblikum nedostatkem výtvarně usuzujícího\nsmyslu a neupřímnost a nesvědomitost\nkruhů odborných.\n\nEmil Filla.\n\nVýstava Sdružení „Mir Iskusstva“.\n(V pavillonu „Manesa“, březen-duben.)\n\nVěří se, že Rusko představuje pro nás,\nslovanského rodu, jistá největší kvanta a in-\ntensity v životních i duchových možnostech\nvlasiní zejména doufá se nalézti a na-\nlézati v něm maximum a čistotu slovanského\ncítění. Těmto v Rusko kladeným nadějím\njest právě otevřená výstava Sdružení „Mir\nIskusstva\" opětně vážnou zkušeností, že ony\nmožné ruské hodnoty skutečně snad existo-\nvaly by pro nás, až by se staly aktivními, až\nby se změnily v živé činy na př. umělecké\n(jak bylo a je tomu na př. v ruské literatuře);\nnevíme však o nich nic, pokud zůstávají uta-\njeny jen jako naděje a dohady. Jestliže evrop-\nský západ jest právě ve výtvarném umění\nnyní opět velmi živý a přináší hodnoty s ni-\nmiž třeba se ať jakkoli vypořádati, je ruské\nvýtvarné umění oficielní (ve svém průměru)\ntéměř nepodněcujícím. S tohoto hlediska ne-\nzmění na věci ničeho námitky a dohady, že\nvýběr přítomné výstavy není dosti zastu-\npující.\nTak lze upřímně říci, že celkový dojem\nz této výstavy jest velmi chabý; málo jest\ntěch obrazů a umělců, kteří zasluhují zmínky\na v nichž bychom něco positivního pro nás\nshledávali, a nacházíme naopak vyslovené\nprostřednosti a omyly. Jsou zde na př. N. K.\nRoerich a K. F. Bogajevskij, kteří\ndle našeho názoru a cítění uzavřeli se\ndnešku a žijí pouze jakési minulosti. Zvláště\nobrazy Roerich o vy jsou— dle nás —ana-\nchronismem, a ještě divně, nevnitřně sklá-\ndaným ze středověkého byzantinismu, ze\nsmyšlené doby předhistorické a jinak, a pů-\nsobí ještě více mělce svou povrchní úpravou.\nAnachronismus spočívá zde v samotných\njimi líčených předmětech; neboť jsou to děje\na historie pro náš cit neživé a ničeho více\nnepřinášející, takže nelze je nově citově říci\nna rozdíl od jiných rovněž starých dějů na\npř. biblických, mythologických, které jsou\npro nás vždy obsahově žijícími, pro to, co\ntrvale lidského obsahují. Roerich nezdá se\nnám víc než dovedným aranžérem scény a\npůsobí mnohdy jen divadelní machou a do-\nkonce jako kulisou, což jest přece trapné\nzmatení výrazových prostředků. Nemaluje\nani jednotně; ve Válečné výpravě zobra-\nzuje moře, lodi, prapor jaksi dle byzant-\nských předloh, avšak mraky a válečníky ma-\nluje zase naturalisticky. Ve Starém mo-\ntivu člověk zabíjí šípem oběť této však\nv obraze vůbec není nelze se tu nezbaviti\nnesouhlasu, když věříme v obraze na nut-\nnost jednoty a vnitřní uzavřenosti obrazu.\nNedostatek umělecké logiky jest znatelný\nzvláště v barevném podání Obětiště;\nbarvy nejsou zde věcí vnitřní nutnosti, ale\nvnější záležitostí. Bogajevského po-\nměrně nejlepší dílo ve velkém sále-Kuner-\ns k ý kraj jest lineárně a barevně alespoň\npřijatelný. Silným člověkem, ale nedokona-\nlým malířem jest N. P.Krym o v; zobrazuje\nnábožensky prožité pastoráty a má určitou\npřednost tam, kde maluje předměty vzpo-\nmínkově, tedy od reality uvolněněji. K. S.\nPetro v-V odkin má cit pro linii a má také\njiž úmysly vědomě vyplnit plochu dle urči-\ntého plánu; konečný výsledek jest dobrý\nv Předměstských^divadlech, ale ne-\ngativní pochybený v Čarodějce a vAiše.\nObrazy v zadním sále proti ostatním aspoň\ncelkově oko neurážejí a mají určitou barev."}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.32", "texte": "Nou harmonii.Jediný N. A.Ta r g hoff něco\nslibuje; učil se u Gauguina a Gogha, vytváří\nbarvou prostor i podává s porozuměním\ntormu; rušivě působí jen s obsahem obrazů\nnestejněcenná povrchní (mnichovská) virtuo-\nsita vedení štětce.\nShledává-li naše cítění a přesvědčení tolik\nvýtek a rozdílů nejen oproti tomuto souboru\nobrazů, ale i oproti samotným základům\ntohoto umění, kde může být dokazována\nhloubka a pravost? Citové možnosti, jež se\nv Rusku doufají, nejsou v žádném proudo-\nvém spojení s tímto uměním; toto patří\nk evropské střednosti, jaká kdekoli se vysky-\ntuje. Těm, kteří očekávali od průměru ru-\nského umění jakýsi korektiv a protiváhu\nk umění západnímu, přinese jistě výstava\nzklamání; jestliže bude přece ještě dále\nruský příklad doporučován a dokazován,\nnelze věru nemíti podezření, že se to děje\nvědomě s vlastním obelháváním těch, jichž\nnejisté svědomí má zapotřebí jistého uchlá-\ncholení.\n\nL. Šíma.\n\nO illustrační grafice.\nZd. Kratochvíl.\nv\nČíslo toto jest věnováno grafice a illustraci.\nPrvní čtyři listy zároveň ukazují illustraci\nv příkladně dobré souvislosti s písmem; ja-\nponské umění je vůbec převážně illustrační\niv malovaných objektech. Souvislost celko-\nvého, průřezného názoru světového a jeho\numění jest u Japonce nejdokonalejší; smě-\nřuje také k neustálému vyrovnávání kultur-\nního niveau, jež nevykazuje snad takových\nvrcholků jako staré umění evropské, ale také\nne našich nížin. Umění japonské není zpra-\nvidla konstruktivní, i fragmenty (jakým jest\ntaké naše reprodukce, která jest výstřihem\nz většího listu) obstojí o sobě zcela dobře.\nPerská obálka knihy jest ornamentálnější\niv illustraci, jež tuhne již v nehybnější ara-\nbesku, než tomu bývá u Japonců, ačkoliv\njakožto illustrace vychází rovněž z literár-\nního názoru a zachovává souvislost s pís-\nmem. Z nejdokonalejších moderních gra-\nfických titulů evropských (kromě anglických,\njež vyžadovaly by samy o sobě zvláštního,\nširokého výběru*) uvádíme Aleše a titulní list\nHeineův ze „Simplicissimu\". Kresbu od písma\ntěchto listů nelze trhati, tak se vzájemně do-\nplňují. Uvádíme také oba umělce pro jejich\nnejširší a nejpopulárnější světový názor pro-\njevující se v nekonečných variacích, i pro\njejich vyprávěcí schopnost kreslířskou, která\nz nich tvoří illustrátory, a jež u žádného ji-\nného není tolik vyvinuta. Zajímavo jest kon-\nfrontovali přítomný populární světový názor\nčeský a německý, jehož jsou oba výtečnými\nrepresentanty. Heine po vnější stránce kor-\nrektnější, studenější, nebojící se pod pláští-\nkem korrektnosti časem ani úmyslné urážky,\njaké by si český illustrátor neznající Hei-\nneovy sentimentality, ale také ne ukrutnosti,\nvlastností, které chodí ruku v ruce nedo-\nvolil ani na stránkách satirického listu; Aleš,\ntatíček náš dobrotivý (neboť nesklenul vyš-\nšího nebe, než dovede unésti země jím stvo-\nřená), čertovo kopejtko tančící na tvrdé půdě\n(neboř i kdyby se jeho nebe ztroskotalo,\nzbývá ještě jeho země), k níž lze vztahovali\nslova z„Kurenta\": „Země, zemičko, matko...\nnedáš-li chleba, dej kámen, i o kameni budu\nzpívat!\"\n* Anglická grafika má jiné osobité zásady a hlediska,\nz nichž dle možnosti přineseme ukázky jindy."}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "1", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.33", "texte": "Naivní rozhovor.\n(A. Sova.)\nJaroslav Křička.\n( O lásce a smrti\" op. 15. č. 2.)\nSkupina výtvarných umělců v Praze.\nRyl a tiskl Em. Starý, Praha-Smíchov.\nVeškera práva vyhrazena."}, {"page_pdf": 40, "page_imprimee": "[8]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.40", "texte": "Z redakce.\nV 3. čísle letošního ročníku Díla vyzván byl V. V.\nStech k diskussi. Nepokládáme za nutné této výzvě vy-\nhověli vzhledem k tomu, že stalo se tak v Díle. Do-\nsavadní redaktor Uměleckého Měsíčníku Karel Čapek\nnastoupí studijní cestu; proto tímto číslem převzali\nredakcí Pavel Janák a František Langer.\n\nZe Skupiny V. U.\nv\nRádná valná hromada Skupiny V. U. konala se dne\n13. dubna za přítomnosti téměř všech činných členů.\nZprávy funkcionářů jakož i zpráva pokladní na zá-\npodrobné revise, provedené úředním revisorem\np. J. Šollem, byly schváleny. Návrh na změnu stanov,\naby rok spolkový počínal 1. října a končil 30. zářím,\ncož bylo by výhodným, aby účty mohly býti uzavírány\nvždy s ukončeným ročníkem „Uměleckého Měsíčníku\",\nbyl schválen a bude zadán. Při volbách zvolen před-\nsedou: J. Gočár, do výboru: V. Brunner, E. Filla, O.\nGutfreund, P. Janák, F. Kysela, Z. Kratochvíl, J. Thon.\n*\nVydání ohlášené knihy V. V. Štecha: „O projevu\nvýtvarnou formou\" zdrželo se návalem prací v tiskárně;\nmimo to získání některých illustrací vyžadovalo znač-\nného času. Kniha vyjde počátkem května.\n\nDrobné zprávy.\nV Lipsku bude uspořádána r. 1914 Mezinárodní vý-\nstava knižního průmyslu a grafiky ve velikém rozsahu;\njiž nyní proponováno jesí 400.000 m2 výstavní plochy\na je upsáno a zaručeno 550.000 M.\n*\nMladé umělecké snahy v Německu, jež rosily a rostou\nsouběžně, ač ne tak ujasněné a soustředěně, jako ob-\ndobné směry ve Francii, Rusku i u nás, byly dosud\nv celku bez publikační příležitosti. Většina uměleckých\nrevuí německých (Deutsche Kunst u.Dekoraíion, Kunst)\nsleduje a slouží úplné dekorativní prostřednosti v umění\nnejlepší pak revue Kunst u. Kunstler\" je osobně a\numělecky velmi podmínečně uzavřena. Nyní za redakce\nKandinského a Franz Marca (oba z nové Secesse ber-\nlínské) vydalo nakladatelství R. Pipera v Mnichově\nI. svazek ze řady zamyšlených almanachů „Der bíaue\nReiter\" a přisiibuje pokračování* Kniha literárně sesta-\nvena vesměs z příspěvků umělců a přispěli: Allard,\nMacke, Marc, v. Busse, Burljuk, Bríissov, v. Hartmann,\nSabanejefř, Schónberg a Kandinsky. Obrazově obsa-\nhuje: bavorské a ruské lidové umění; primitivní, řím-\nské, gotické, egyptské, dětské umění; ze současných\nautorů reprodukováni jsou: Burljuk, Cézanne, Delau-\nnay, Gauguin, Girieud, Kandinsky, Kokoška, Kubin,\nLe Fauconnier, Marc, Maíisse, Mťmíer, Picasso, Henri\nRousseau, Schónberg, van Gogh. Výběr tedy je značně\npestrý. Hudební přílohy jsou od A. Berga, A. Schon-\nberga a A.v. Webern.\n\nVÝHODNÉ NAKOUPÍTE\nKOBERCE\nPŘIKRÝVKY\nCESTOVNÍ POTŘEBY\nSPORTOVNÍ VOZÍKY\nV OBCHODNÍM DOMĚ\nJAN STOUPA V PRAZE 11.\nJINDŘIŠSKÁ UL. Č. 1.\n\nJAN HLAVAČEK\nZÁVOD MALÍŘSKÝ\nPROVÁDÍ VEŠKERÉ\nPRÁCE SPADAJÍCÍ\nDO OBORU MALBY\nINTERIEURŮ\nPRAHA ČÍSLO 715-1.\nDLOUHÁ TŘÍDA\n(ROH RYBNÍ ULICE)\n\nKancelář kamenných lomů\nvmmmmmĚĚnßĚOißĚamßmmmmm&mmmßĚKMaĚmßßmĚMmmmĚmMaamsmmaßímĚmußeßrxnmmnßnmKĚmmmKißmmßmĚmĚmmĚßiixwmammmmmimßnßĚMMmtßmm\nDžbán, Podbaha, Bulovka, Ladví a Ďá-\nblice. - Nejtvrdší materiál\npro stavby betonové a štěrkování\nSchneiderová-Polnerováy\nPraha VII, Bělského tř. čís. 696; 11. patro I"}, {"page_pdf": 41, "page_imprimee": "[9]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.41", "texte": "NÁHROBKY\nKAMENICKÉ PRÁCE\nSTAVEBNÍ, DE-\nKORAČNÍ ATD.\n' \\\nJTiTSi\nw\nCd\nc\n'O*l-—•••• -iVs\nKRItIEniCKÉ-ZnUDDy-R-LOmU i\nF'PnLDuS'PRHHR'VH;\nF. PALOUŠ\nV PRAZE VIL\nČÍSLO POP. 877-881.\nROZSÁHLÁ TOVÁRNA, VLASTNÍ\nLOMY, MODERNÍ STROJE, SKLAD\nVŠECH MATERIÁLŮ.\nTELEFON ČÍSLO 3219.\nZALOŽENO ROKU 1886.\nr O\nSKLAD POMNÍKU :NA FLOŘE:\nU OLŠANSKÝCH HŘBITOVŮ.\n\nStavební a nábytkové\ntruhíářství, strojní vý-\nroba dveří a oken\nVÁCLAV\nHANUŠ\nPRAHA-11., Marian-\nská uí. č. 4 proti »Ná-\nrodním Listům«\nnabízí práce všeho druhu\ndo oboru toho spadající ve\nvkusném, důkladném a lev-\nném provedení.\n\nPráce\nmalířské\nprovádí\nFRANTIŠEK\nZATOČIL,\nmalíř,\nPraha-Kr Vinohrady,\nKollárova ulice č. 15.\n\nZaloženo r. 1885. Telefon č. 1994.\nNejstarší česká továrna na železná kamna a stolové\nsporáky, jakož i ústřední topení a ventilace všech\nsoustav\nHorák ® Ullmann,\nV PRAZE V., MAISELOVA UL. 42.\nJako specialitu vyrábí krby přesně dle slohu od jed-\nnoduchého do nejnádhernějšího provedení. Roz-\npočty a illustrované cenníky zdarma a franko.\n\nKreslicí papíry. Pausovací papíry a\nplátna. Světlotiskové papíry. Barvy\na veškeré malířské potřeby\ndoporučuje levně\nBělský & Jeschek\nv Praze, 772.\nRačte žádat cenníky!\n\nmajitel povozů\nPRAHA 11.\nNa Slupi 451\n\nARCHITEKT\nJOSEF\nRABOCH\nSTAVITEL\nPRAHA-I.\nDUŠNÍ UL. 36.\nPROVÁDÍ PLÁNY,\nROZPOČTY, ODHADY,\nVYSOKÉ STAVBY, KA-\nNALISACE ATD."}, {"page_pdf": 42, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.42", "texte": "Bibliografie.\nMichelangelo-Mappen: Die Bilder derSixtina-\ndecke (19 tab.), v obálce M 5 -; Die Propheten und\nSibyllen (20 tab.) v obálce M 4'-; Das jííngste Gericht\n(16 íab.) M 4*—; Calwey v Mnichově. - F. C Willis:\nNiederlándische Marinemalerei, Klinckharl\na Biermann, Leipzig 1912. — F. R. Blau: Holz-\ns c h n i t t-T e c h n i k, Heitz, Sírassburg 1912.\n*\nČINNÝMI ČLENY SKUPINY VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ\njsou: V. Beneš, Dr. ]. Borovička, V. H. Brunner, Josef\nČapek, Karel Čapek, Vilém Dvořák, Emil Filla, Jóža\nGočár, O. Gutfreund, Vlastimil Hofman, Josef Cho-\nchol, Pavel Janák, Zdeněk Kratochvíl, František Ky-\nsela, Frant. Langer, A. Procházka, Josef Rosípal, Stan.\nSochor, Lad. Šíma, Václav Spála, Dr. V. V. Stech, Dr. Jan\nThon, Max Urban.\n*\nČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY Skupiny Výtvarných Umělců:\nČlenové zakládající platí příspěvek 100 K najednou,\nnebo ve čtyřech ročních splátkách, korporace nejméně\n200 K jednou pro vždy. Členové platí ročně: přispí-\nvající nejméně 10 K, členové činní 10 K a zápisné,\nstanovené výborem na 100 K.\n\nss«\nR YDL & THOH\nSVIJAHY-PODOLÍ\nUMĚLECKÁ TOVÁRNA PRO VÝ-\nZDOBU INTERIEURU, STAVEB,\nHŘBITOVU ATD. Z KAMENINY,\nZHOTOVUJE PRÁCE UMĚLCŮ PŘESNĚ\nDLE ORIGINÁLŮ A V BAREVNÝCH PO-\nLEVECH DLE PŘÁNÍ.\nROZPOČTY ZDARMA A FRANKO.\num.\n\nPETR NEDVED\nPRAHA 11., SOKOLSKÁ TŘ. 36\nVLASTNÍ VÝROBA MEIDIN-\nGERSKÝCH KAMEN A REGU-\nLAČNÍCH, NÁSYPNÝCH,\nSTOLOVÝCH SPORÁKŮ.\n\nJOSEF BOUČEK\nMISTR TESAŘSKý PRO-\nVÁDÍ VEŠKERÉ STA-\nVEBNÍ PRÁCE\nV PRAZE I. ČÍSLO 867\nTELEFON 561=11. POŠT. SPOŘ. 29.976"}, {"page_pdf": 43, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.43", "texte": "6 LETÁKŮ\n\nSATIRICKÝCH K VEŘEJNÝM AKTUALITÁM, VYDALA! NOVÁ EDICE,\nPRAHA 11., MYSLÍKOVA ULICE C. 15.\n\nZdeněk Kratochvíl: Z letáku na H. Bahra a J. Kvapila.\n\nV. H. Brunner: Z letáku na argentinské maso."}, {"page_pdf": 44, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.44", "texte": "6 L E TÁ K Ů\nč. 1. vydáno na oslavu 50tých narozenin poslance pana JUDra Karla\nKramáře. Kreslil Zd. Kratochvíl, text od Ed. Bassa.\nč. 2. vydáno na oslavu věrného přátelství Amise a Amila (t. j. H.Bahra\na j. Kvapila). Karikatury a úprava textu Zd. Kratochvíla.\nč. 3. vydáno na oslavu jmenování J. E. hr. Fr. Thuna místodržitelem\nkrál. českého. Karikatury Zd. Kratochvíla.\nč. 4. vydáno na oslavu převezení argentinského masa do král. hl. m.\nPrahy. Karikatury V. H. Brunnera, text od Jos. Macha.\nč. 5. vydáno na oslavu nálezu Zižkových kostí v Čáslavi. Karikatury\na text Zd. Kratochvíla.\nč. 6. vydáno na oslavu volebního kompromisu r. 1911. Karikatury Zd.\nKratochvíla, text od E. Bassa.\nLetáky jednotlivě stojí 10 hal., všech 6 čísel K —*so.\nNOVÁ EDICE, PRAHA 11., MYSLÍKOVA ULICE ČÍSLO 15\n\nObchodní dům Tržnice nábytku\nspolečenstva truhlářů v Praze\nz.d. s r. o.\nVeškerý nábytek\nv hojném výběru.\nPRAHA 1., Příkopy 27, Velký Bazar\nI.a 11. poschodí.\n\nALOIS WEYROSTEK\nMISTR DLAŽDIČSKÝ\nPROVÁDÍ BEZVADNĚ\nVEŠKERÉ DRUHY DLAŽEB\nZA CENY VELMI MÍRNÉ.\nPRAHA 11., ČÍS. 1219.\n\nZbraslavské šamotárny - mimo kartel\nKancelář a sklady: Praha, Havlíčkovo nám. č. 6. - Telefon č. 5122"}, {"page_pdf": 45, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.45", "texte": "Kostelní\na salonní okna\nJ.Vlasák, Praha\n1., Malé Staroměstské n. č. 8\nStalý přísežný znalec c. k. zemsk. soudu.\nOdborný učitel Techn. průmysl, musea.\nVyznamenán pochvalou Jeho Veličenstva\ncísaře rakouského. Poslední vyznamená-\nní Praha 1908. ~Hors concours\".\n\nFR. BOBEK\nA. ŠTĚTINA\nmalířství pokojů,\nlakýrnictví a\nnatěračství\nPRAHA V.,\nMIKULÁŠSKÁ TŘ.\nČ. 25 N.\nRohový dům uv mostu\nSvatopluka Čecha\n\nSTREJC\nPRAHA\nRÝSO-\nVADLA\n\nVÁCLAV FIŠNA\nPRAHA 11., PURKyŇOVA 5\nODBORNÝ ZÁVOD ČALOUNICKý.\nSPECIELNÍ VýROBA KOŽENÉHO NÁ-\nByTKU. ZAŘIZOVÁNÍ BVTŮ. ZAVĚ-\nŠOVÁNÍ ZÁCLON, DEKOROVÁNÍ A\nOPRAVy NÁByTKU.\n\nPRAŽSKÉ NÁŘADÍ TĚLOCVI-\nČNÉ, POTŘEBY HASIČSKÉ A\nHADICE DODÁVÁ\nÚSTŘEDNÍ PRODEJNA\nSTŘÍKAČEK HASIČSKÝCH A TĚLOCVIČN.\nPOTŘEB (SPOLEČ. S RUČ. OBMEZENÝM),\nSMÍCHOV, HUSOVA TŘ. 324.\n\nOtakar\nSkřivan,\ntovárna na parkety\nPRAHA-\nVINOHRADY\nZaloženo 1865.\n\nJ. POTZ\nTRUHLÁŘSTVÍ\nPRAHA 11.\nKLIMENTSKÁ\n1235."}, {"page_pdf": 46, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.46", "texte": "lOSEF HLAVÁČEK\nDEKORATIVNÍ MALÍŘSTVÍ\nPRÁHÁ-IL, POŘÍC č. IO N.\nVYZNAMENÁN ČESTNÝM DIPLOMEM NA\nVÝSTAVĚ ARCHIT. A INŽENÝRSTVÍ 1897.\n\nPROVEDENO DLE NÁVRHU\nNÁByTEK\nHOTOVý I CELÁ ZAŘÍZENÍ\nDLE NÁKRESŮ V DOKONA-\nLÉM ODBORN. PROVEDENÍ\nVyRÁBÍ A DOPORUČUJE SE\nF. GLAZAR\nK. VINOHRADY, BARÁKOVA3\n\nJOSEF CHROUST\nměstský mistr tesařský provádí veškeré\npráce stavební. Specialita: Zahradní per-\ngoly, altány, laťové zahradní stěny, la-\nvičky, stavby věží atd.\nPRAHA I. ČÍS. 885.\nTelefon č. 62. Plány a rozpočty zdarma.\n\nZÁVODYPROUMĚLECKO PRŮ-\nMYSLOVÉ PRÁCE KOVOVÉ\nFRANTA ANÝŽ\nPRAHA-VII.\nU PRŮHONU.\n*\nVLASTNÍ NOVÉ MODER. ZAŘÍZ. TOVÁRNY.\n<\n\nČESKÁ MVSL\nČASOPIS FILOSOFICKÝ. ORGÁN\nFILOSOFICKÉ JEDNOTy V PRAZE\nPŘEDPLATNÉ PRO TUZEMSKO 8 K ROČ.\nRedakční adresa: Prof. Dr.\nFr. Krejčí, Král.Vinohrady,\nKollárova ulice\nč. p. 1106.\n\nGRANOLIT\nPriv., celistvá, houbě a ohni vzdorující podlaha,\npodložka pod linoleum, podložka pod parkety na\nželezobeton místo asfaltu, neprozvučná isolace,\nterrazzo, beton, provádí\nSTANISLAV VAŠÁK, GRANOLIT\nPRAHA, MIKULÁŠSKÁ TŘÍDA\nČÍSLO 22. TELEFON 305/ IV."}, {"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191204-01.1.47", "texte": "ŽENSKý\nLÉKAŘ\nMUDr.\nAD. LUKL\nKrál. Vinohrady,\nroh Purkyňova n.\na Karlovy tř.\nOrd. 9.-10., 2.=3.\n\nV. J. 3ÍAVLÍČ\nTOVÁRNA NA ZPRAC\nPETROHRAD V ČECHÁCH.\nDodává pro veškerá odvětví stavebního truhlář-\nství: dvéře, okna, portály, lamberie, parkety, měkké\npodlahy atd. Výhradná licence pro Čechy: Maye-\nrova patentní okna, 30°/0 úspory.\nPRAŽSKÁ KANCELÁŘ KARLÍN,\nKRÁLOVSKÁ TŘ. 88. TELEFON 4310.\n\nATELIERY\numěl. prům. a závod\nštukatérský\nKRAUMAN,\nPICCARDT,\nŠíMONOVSKý,\nPraha lil., Říční 539.\nVeškeré práce staveb.\nUmělý kámen 30 dru-\nhů. Veškeré práce\narchitektonické.\n\nTovárny koberců a látek nábytkových\nFilip\nHaas a synové\nPRAHA, NA PŘIKOPE ČÍSLO 4\nModerní koberce,\nnábytkové látky, čalouny, íinkrusia.\n\nUmělý kámen\npro celé fa<gady i detaily těchže, práce sochařské a\nšiukaiérské provádí umělecko - průmyslové atelier\nJindřicha Čapka, Praha 1.,\nVeleslavínova 95 Telefon 5017.\n*\nVzorky umělých kamenů stále k volnému prohléd-\nnutí. Práce figurální prov. ak. sochař M. Kocourek.\n\nHRŮZA A ROSENBERG\nOLOMOUC\n\"e > \"d\nG\no o z\nm <\nN< >'s\nm 50 ř\"\nu\n2\n2\nGQ\n>'\nti W\n>\nX\ntr*\nPRAHA\nTELEFON 1732\nuí\n<\n>u\nu.\nO\nH\nw\na,\npí pa >\nf-i « h\nm 3 ff\nco\nos\nN3\n= <\nW\nO\ncq\n>\nP1 KÍ E\nN\nPh\no\n<\nu\nQ\nH\nC/3\ny WH\nc/3\ntu\nsh<\n>•\nH\nZ\nZ\n3>\níw\n~ <\nMM\n> m\n2 W\n»Q\nB£\nH\nO\non\nf* w\ntn H\n<>\n2\nO\nř v\n,u\nosg\nc ? z\nz o\nz\n-\nz\nuu\n<\n>W3\n\"Cu\nO\nD\nZ\nm-Ó\nz<\nW w\n4.\"*.; S? * ' s?'í*« ~ i %\nH\n>s%\nO\nOS\nI\nN\n: ;Í\nUi 'H\nKS\nS < Q\n-\n>\no\ní—\no\n3\no\nU3\nX W\n. . ';: ;:\n£ -\\\n„J\n'1\nmr i '' ••\n'* ■ • 'W< •'* *\nO\no\ncu\n20H\no2Ž\n< 5 Pí\nZ\n* í i',-' V>7?\nE\n<\n3\nO\nZ\no\nH\nK\nnJ\nu\nÍT\nH\nCO\n03\nQ>o\nc/3\natOJI"}]}