{"numero_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_sha256": "87b4681716cb61e1e882129d3ece1330f05083d15f9047a531a1a8e2dc6b56d8", "source_tei": "https://github.com/Princeton-CDH/bluemountain-transcriptions/blob/main/periodicals/bmtnabk/issues/1912/11_01/bmtnabk_1912-11_01.tei.xml", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabk/issues/1912/11_01/bmtnabk_1912-11_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c001", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.1", "titre_corps": "OBSAH", "titre_sommaire": "OBSAH", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.2", "debut_caractere": 53, "fin_caractere_exclue": 731, "texte": "OBSAH\nTEXT:\nO. Fischer: Básně.\nFrant. Langer: Píseň o posledních dnech. No-\nvela.\nPavel Janák: O nábytku a jiném. Úvaha.\nKRONIKA:\nSpoleěnost Vrchlického. - F. X. Šalda: Život iro-\nnický. - Nový pokus Marinettiho. - Vědomá de-\nformace architektury. - Hanuš Schwaiger. -\nMechthilda z Magdeburku. Draperie. V. Ra-\ndimský. - Novodobé umění knižní a plakátové.\nDrobné zprávy.\nVYOBRAZENÍ:\nRembrandt van Rijn: Kresba (1). - Miniatura:\nKodex Vyšehradský (1). Gankou: Kresba na hed-\nvábí (1). Jos. Gočár: Architektury (7). O. Gut-\nfreund: Plastiky (2). - Obrázek na skle (1). -\n11. Výstava Skupiny V. U. (2). - Vědomá defor-\nmace architektury (2).\nHUDEBNÍ PŘÍLOHA:\nV. Štěpán: Ukolébavka."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c002", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.2", "titre_corps": "SOMMAIRE", "titre_sommaire": "SOMMAIRE", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.2", "debut_caractere": 733, "fin_caractere_exclue": 1467, "texte": "SOMMAIRE\nTEXTE:\nO. Fischer: Poěmes.\nFrant. Langer: Chanson de derniers jours.\n(Nouvelle.)\nPavel Janák: Du meuble et ďautres choses. (Ré-\nfléxion.)\n* i\nCHRONIQUE.\nSociéíé de Vrchlický. - F. X. Šalda: Život ironi-\ncký. - Le nouveau expériment de Marinetti. - La\ndéformation consciente de I'architecture. - Ha-\nnuš Schwaiger. - Mechthilda z Magdeburku. -\nDrapéries. - V. Radimský. - Lart modeme\nde livre et ďaffiche.\nILLUSTRATIONS:\nRembrandt van Rijn: Dessin (1). - Miniatuře\nXle siěcle (1) Gankou: Dessin sur soie (1).\nJos. Gočár: Architectures (7). - O. Gutfreund:\nPlastiques (2). - Tableau sur verre (1). - He Ex-\nposition de Skupina V.U. (2). - La déformation\nconsciente de l'architecture.\nSUPPLÉMENT DE MUSIQUE:\nV. Štěpán: Berceuse."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c003", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 9, "image_fin": 9, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.3", "titre_corps": "Rembrandt van Rijn: Učedníci v Emausích Kresba", "titre_sommaire": "Rembrandt van Rijn: Učedníci v Emausích Kresba", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 9, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.9", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 46, "texte": "Rembrandt van Rijn:\nUčedníci v Emausích\nKresba"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c004", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "1", "page_fin": "1", "image_debut": 10, "image_fin": 10, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.4", "titre_corps": "Miniatura, XI. století: T. ř. Kodex Vyšehradský Nanebevstoupení Páně", "titre_sommaire": "Miniatura, XI. století: T. ř. Kodex Vyšehradský Nanebevstoupení Páně", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 10, "page_imprimee": "1", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.10", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 68, "texte": "Miniatura, XI. století:\nT. ř. Kodex Vyšehradský\nNanebevstoupení Páně"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c005", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "2", "page_fin": "2", "image_debut": 11, "image_fin": 11, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.5", "titre_corps": "Gankou: Básník Tao-Yüan-Ming Malba na hedvábí", "titre_sommaire": "Gankou: Básník Tao-Yüan-Ming Malba na hedvábí", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 11, "page_imprimee": "2", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.11", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 45, "texte": "Gankou:\nBásník Tao-Yüan-Ming\nMalba na hedvábí"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c006", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "3", "page_fin": "3", "image_debut": 12, "image_fin": 12, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.6", "titre_corps": "Josef Gočár: Dům „U černé Matky Boži“ v Celetné ulici Průčelí", "titre_sommaire": "Josef Gočár: Dům „U černé Matky Boži“ v Celetné ulici Průčelí", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 12, "page_imprimee": "3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.12", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 61, "texte": "Josef Gočár:\nDům „U černé Matky Boži“ v Celetné ulici\nPrůčelí"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c007", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "4", "page_fin": "4", "image_debut": 13, "image_fin": 13, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.7", "titre_corps": "Josef Gočár: Dům „U černé Matky Boží“ v Celetné ulici Portál", "titre_sommaire": "Josef Gočár: Dům „U černé Matky Boží“ v Celetné ulici Portál", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 13, "page_imprimee": "4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.13", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 60, "texte": "Josef Gočár:\nDům „U černé Matky Boží“ v Celetné ulici\nPortál"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c008", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "5", "page_fin": "5", "image_debut": 14, "image_fin": 14, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.8", "titre_corps": "Josef Gočár: Dům „U černé Matky Boží“ v Celetné ulici Detail", "titre_sommaire": "Josef Gočár: Dům „U černé Matky Boží“ v Celetné ulici Detail", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 14, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.14", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 60, "texte": "Josef Gočár:\nDům „U černé Matky Boží“ v Celetné ulici\nDetail"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c009", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "6", "page_fin": "6", "image_debut": 15, "image_fin": 15, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.9", "titre_corps": "Josef Gočár: Dům „U černé Matky Boží“ Schodiště", "titre_sommaire": "Josef Gočár: Dům „U černé Matky Boží“ Schodiště", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 15, "page_imprimee": "6", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.15", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 47, "texte": "Josef Gočár:\nDům „U černé Matky Boží“\nSchodiště"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c010", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "7", "page_fin": "7", "image_debut": 16, "image_fin": 16, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.10", "titre_corps": "Jos. Gočár: Šatník z mořeného dubu Provedly P. U. D.", "titre_sommaire": "Jos. Gočár: Šatník z mořeného dubu Provedly P. U. D.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 16, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.16", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 52, "texte": "Jos. Gočár:\nŠatník z mořeného dubu\nProvedly P. U. D."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c011", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "8", "page_fin": "8", "image_debut": 17, "image_fin": 17, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.11", "titre_corps": "Josef Gočár: Příborník z mořeného dubu Provedly P. U. D.", "titre_sommaire": "Josef Gočár: Příborník z mořeného dubu Provedly P. U. D.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 17, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.17", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 56, "texte": "Josef Gočár:\nPříborník z mořeného dubu\nProvedly P. U. D."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c012", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "9", "page_fin": "9", "image_debut": 18, "image_fin": 18, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.12", "titre_corps": "Josef Gočár: Skleník z mořeného dubu Provedly P. U. D.", "titre_sommaire": "Josef Gočár: Skleník z mořeného dubu Provedly P. U. D.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 18, "page_imprimee": "9", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.18", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 54, "texte": "Josef Gočár:\nSkleník z mořeného dubu\nProvedly P. U. D."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c013", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "10", "page_fin": "10", "image_debut": 19, "image_fin": 19, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.13", "titre_corps": "O. Gutfreund: Souzvuk Sádra", "titre_sommaire": "O. Gutfreund: Souzvuk Sádra", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 19, "page_imprimee": "10", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.19", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 27, "texte": "O. Gutfreund:\nSouzvuk\nSádra"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c014", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "11", "page_fin": "11", "image_debut": 20, "image_fin": 20, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.14", "titre_corps": "O. Gutfreund: Portrait arch. Č. Gregora Medaillon pro Hlávkův most", "titre_sommaire": "O. Gutfreund: Portrait arch. Č. Gregora Medaillon pro Hlávkův most", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 20, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.20", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 66, "texte": "O. Gutfreund:\nPortrait arch. Č. Gregora\nMedaillon pro Hlávkův most"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c015", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "12", "page_fin": "12", "image_debut": 21, "image_fin": 21, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.15", "titre_corps": "Lidová práce, XVIII. st.: P. Maria Malba na skle", "titre_sommaire": "Lidová práce, XVIII. st.: P. Maria Malba na skle", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 21, "page_imprimee": "12", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.21", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 48, "texte": "Lidová práce, XVIII. st.:\nP. Maria\nMalba na skle"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c016", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "13", "page_fin": "13", "image_debut": 22, "image_fin": 22, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.16", "titre_corps": "A. Derain: Dřevoryt z knihy G. Apollinaira „L'enchanteur pourrissant“ (nákl. Kahnweilera, Paříž)", "titre_sommaire": "A. Derain: Dřevoryt z knihy G. Apollinaira „L'enchanteur pourrissant“ (nákl. Kahnweilera, Paříž)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 22, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.22", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 96, "texte": "A. Derain:\nDřevoryt z knihy G. Apollinaira „L'enchanteur pourrissant“\n(nákl. Kahnweilera, Paříž)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c017", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "14", "page_fin": "15", "image_debut": 23, "image_fin": 24, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.17", "titre_corps": "Básně.", "titre_sommaire": "Básně.", "signature_source": "Otokar Fischer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 23, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.23", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1073, "texte": "Básně.\nOtokar Fischer:\n\nLabyrint světa.\nJá cizí, nepoznán, jsem v města vkročil ruch,\ntak jako ze světa se vrací dobrodruh,\njenž zestár před časem a na nějž zapomněli.\nJá v masku domů zřel, já hleděl na kostely,\nkde dětskou řečí mou byl cizí slaven bůh.\nA na mne bratří mí jak na vetřelce zřeli.\nRyk světel do zraku a hukot bolel v sluch\na od čpících jak těl byl noční zvířen vzduch.\nTu z města vyšel jsem. Do srdce svého cely\njsem vkročil, pokorný, a zbožně jsem se celý\nsám v sebe pohroužil a v žaltář snů i tuch.\nA brány do světa se za mnou uzavřely.\n\nPsyche.\nErote, miláčku, na křídlech motýlích\nse vznesem pod slunce, pít radost etheru,\npojď, krokem bělostným vlančíme do světa,\npod zlatým jasanem zlíbám ti skráň\nErote, miláčku, za dne mě provázej,\nchci v nocích modravých se sklánět nad tebou,\nv kraj snů a k rozkoší tě proudu povedu\niv sluj, kde kladiv hřmí gigantský vzdor:\nkamkoli toužíš...\nJen do země bolesti,\nkde smrt a šílenství jak sester vládne dvé,\ndo země bolesti, kde pláče beze slz\nNiobe zhroucená nad tělem bez duše,\ndo země bolesti tě s sebou nevezmu."}, {"page_pdf": 24, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.24", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 657, "texte": "Okamžik věčnosti.\n'V\nSumí noc. Spí život a spí věci.\nZe spánku já řeku slyším téci:\nmimo mne a nitrem mým to věčno\nz neznáma se valí v nekonečno.\nZe spánku se duše rozpomíná:\nKterá byla moje domovina?\nVzeplula jsem z mořské tůně svaté?\nŽila jsem svůj den již tisíckráte?\nZradila jsem na hvězdách své tělo?\nZ bohů jsem, jimž zemříti se chtělo? ..\nJakoby se z okna nakláněla,\njakby dechla v mhu, jež zacláněla,\nv prozářené věčno duše hledí,\nv tisíc vln a v tisíc odpovědí;\nz okna, pod nímž v dál se valí řeka,\nna pozdrav své domoviny čeká,\nnaklání se, půlnoc před očima,\nčeká, nečeká, již sní a dřímá\nA jak usíná, jak ze sna dýše,\nsvětlé okno přivírá se tiše."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c018", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "14", "page_fin": "14", "image_debut": 23, "image_fin": 23, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.17.1", "titre_corps": "Labyrint světa.", "titre_sommaire": "Labyrint světa.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 23, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.23", "debut_caractere": 24, "fin_caractere_exclue": 553, "texte": "Labyrint světa.\nJá cizí, nepoznán, jsem v města vkročil ruch,\ntak jako ze světa se vrací dobrodruh,\njenž zestár před časem a na nějž zapomněli.\nJá v masku domů zřel, já hleděl na kostely,\nkde dětskou řečí mou byl cizí slaven bůh.\nA na mne bratří mí jak na vetřelce zřeli.\nRyk světel do zraku a hukot bolel v sluch\na od čpících jak těl byl noční zvířen vzduch.\nTu z města vyšel jsem. Do srdce svého cely\njsem vkročil, pokorný, a zbožně jsem se celý\nsám v sebe pohroužil a v žaltář snů i tuch.\nA brány do světa se za mnou uzavřely."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c019", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "14", "page_fin": "14", "image_debut": 23, "image_fin": 23, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.17.2", "titre_corps": "Psyche.", "titre_sommaire": "Psyche.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 23, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.23", "debut_caractere": 555, "fin_caractere_exclue": 1073, "texte": "Psyche.\nErote, miláčku, na křídlech motýlích\nse vznesem pod slunce, pít radost etheru,\npojď, krokem bělostným vlančíme do světa,\npod zlatým jasanem zlíbám ti skráň\nErote, miláčku, za dne mě provázej,\nchci v nocích modravých se sklánět nad tebou,\nv kraj snů a k rozkoší tě proudu povedu\niv sluj, kde kladiv hřmí gigantský vzdor:\nkamkoli toužíš...\nJen do země bolesti,\nkde smrt a šílenství jak sester vládne dvé,\ndo země bolesti, kde pláče beze slz\nNiobe zhroucená nad tělem bez duše,\ndo země bolesti tě s sebou nevezmu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c020", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c020", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "15", "page_fin": "15", "image_debut": 24, "image_fin": 24, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.17.3", "titre_corps": "Okamžik věčnosti.", "titre_sommaire": "Okamžik věčnosti.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 24, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.24", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 657, "texte": "Okamžik věčnosti.\n'V\nSumí noc. Spí život a spí věci.\nZe spánku já řeku slyším téci:\nmimo mne a nitrem mým to věčno\nz neznáma se valí v nekonečno.\nZe spánku se duše rozpomíná:\nKterá byla moje domovina?\nVzeplula jsem z mořské tůně svaté?\nŽila jsem svůj den již tisíckráte?\nZradila jsem na hvězdách své tělo?\nZ bohů jsem, jimž zemříti se chtělo? ..\nJakoby se z okna nakláněla,\njakby dechla v mhu, jež zacláněla,\nv prozářené věčno duše hledí,\nv tisíc vln a v tisíc odpovědí;\nz okna, pod nímž v dál se valí řeka,\nna pozdrav své domoviny čeká,\nnaklání se, půlnoc před očima,\nčeká, nečeká, již sní a dřímá\nA jak usíná, jak ze sna dýše,\nsvětlé okno přivírá se tiše."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c021", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c021", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "16", "page_fin": "16", "image_debut": 25, "image_fin": 25, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.18", "titre_corps": "Zdeněk Kratochvíl: Drahomíra Studie ke kresbě pro Fr. Langra „Sv. Václav“", "titre_sommaire": "Zdeněk Kratochvíl: Drahomíra Studie ke kresbě pro Fr. Langra „Sv. Václav“", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 25, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.25", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 73, "texte": "Zdeněk Kratochvíl:\nDrahomíra\nStudie ke kresbě pro Fr. Langra „Sv. Václav“"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c022", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c022", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "17", "page_fin": "21", "image_debut": 26, "image_fin": 30, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.19", "titre_corps": "Píseň o posledních dnech.", "titre_sommaire": "Píseň o posledních dnech.", "signature_source": "Frant. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 26, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.26", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3490, "texte": "Píseň o posledních dnech.\nFrant. Langer:\n\nJejí tváře, které byly* růžové, dokavad ji lékař prohlížel, bledly nyní po každém slově\njeho zákazů. Nesmí již/nyní hráti, pronésti zbytečného slova, vykonati nepotřebného\nkroku. A jízda na koni, tanec, víno, cigaretty? Nic, zcela nic. A paní Julie vzpomínala na\nvšechny jiné drobné požitky, které jí byly tak milé, ale jež všechny jí odepřel. A když\nviděla, že vše jest jí uzavřeno, hledala rychle v myšlenkách nějakou radost, větší než jaké\ndosud prožívala, ba největší, jakou by mohla prožiti, aby jí byla nasycena pro celý ži-\nvot, pro všechnu budoucnost, pro věčnost, a hledala a přemítala, až konečně se otázala\nnesměle: „A matkou nikdy bych nesměla být?\" Lékař řekl: „Za cenu života.\"\nTak poznala, že jejích dnův jest na mále, a tu začala se úzkostlivě báti, aby žádného\nz~nich nepozbyla. Odejela na svou villu, napsala řediteli divadla i svým známým dopisy\nna rozloučenou a pak se uzavřela se služkou do domku uprostřed zahrady. Nejprve si\nzaopatřila lékařské knihy a četla v nich, zajímajíc se jediné o dobu, která ještě byla vymě-\nřena jejímu životu. A dle nich smyslila si sama úhrn času, jenž jí zbýval, nevelký, ale zna-\nmenající přece jakousi možnost budoucna. Proto si stanovila pravidla šetrnosti, aby mohla\nžiti po celou lhůtu, kterou si ještě dávala dle úsudku knih: vypočetla si, kolik životních sil\nji bude státi každý krok, kolik slovo, kolik výkřik, smích, zvolání, spočítala si, kolikrát smí\ndenně přejiti zahradu i kolikrát promluvili, a jak jí bude nutno žiti, aby žila pozvolna a\ndlouho. Pak oddělena mřížovím zahrady od celého světa, řídila se tímto rozpočtem. Za-\nlévala jen květiny z malé zahradní konve, přivazovala růže k tyčkám, otrhávala svadlé\nlisty. Lehala na slunci v měkkých židlích a četla staré romány klidného běhu, nebo zvolna\npaličkovala krajky a ukolébávala se jednotvárností práce. Tak míjely dny, jimiž nebylo jí\nnutno šetřiti, aby dlouho byla živa, protože nevydávala se v těchto dnech z více, než kolik\nprávě pro ně zpotřebovala. Ba zdálo se jí, že takto by mohla žiti do nekonečna, protože\nsi ničeho od života nedluží a všechny dny, které jí zbývají, zůstávají jako nedotčená ji-\nstina, jež nese stálý přítok úroku, ale z níž ničeho neubývá.\nAvšak mrtvá podoba dne ke dni unavovala ji, takže zatoužila po změně, třebas jen\nna jediný den, třebas by musila zaplatiti zaň mnoha jinými. Odhodlala se tedy navštívili\nsvé přátele, od nichž se odloučila. Před cestou ještě spočetla si všechen čas svého života,\npřipomněla si, že se bude smáti, že bude pít víno, že bude mnoho hovořiti, i jízdu tam a\nzpět připočetla a pak odhadovala, jaký počet svých dnů utratí. Ale počet se jí nezdál tak\nvelký, aby jím jí bylo skrbliti, a tak jednoho večera ocitla se mezi bývalými druhy a druž-\nkami. Zúčastnila se společnosti, která byla stále stejně veselá jako za jejích dob, snad se\nobjevily některé nové osoby, staré zmizely, milenci milenky proměnili, ale život všech měl\nustavičně tutéž tvářnost, lehkomyslnou veselost a divoký spád jako za dřívějších dob. Paní\nJulie za okamžik se jim přizpůsobila, seděla s nimi, hovořila, prozpěvovala, popíjela, smála\nse a okouzlovala. Milenci opouštěli své milenky, aby se o ni pokusili, a ženy chtěly zá-\nvodili s ní, aby je přilákaly nazpět, takže paní Julie, radujíc se ze své krásy a ducha, jež po\ndlouhý čas spaly bezúčelně v samotě villy, byla nyní spokojena, že nevydala nadarmo\ntolik večerů z předurčeného života za tento jediný, radovala se ze svého vítězství a nad-"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.27", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3595, "texte": "vlády, byf tak draze vykoupené. Než přece jakoby již dosti nakoupila, opustila brzy spo-\nlečnost a vsedla do kočáru, aby jela domů. A když uvážila, jak večer byl krásný a zpo-\nčetla, o kolik dní zkrátila svůj život, nelitovala jich.\nNa zpáteční cestě jela mimo slavnostně osvětlený dům, kde byl toho večera veliký kar-\nnevalový ples. Paní Julie kázala na chvíli zastaviti a prohlížela si vstup do budovy. Vchod\njest bláznivě přeměněn, před ním stojí lidé v nejrozmanitějších oděvech, lvi po jeho stra-\nnách mají nasazeny šaškovské čapky, na jednom z nich sedí podkasaná ženská posta-\nvička a pudruje mu čenich. Tu paní Julie zatoužila ještě jednou v životě spatřiti veselí\ntance, vystoupila z kočáru, a zaplativši vstupné vešla do vnitř. Ale když šla po schodišti,\nopatrně si rozpočítávala, mnoho-li smí vydati za chvilku podívané: jakoby měla polo-\nprázdnou peněženku, tak úzkostlivě odpočítávala hodiny a dny. Vstoupila do sálu, ale\nsotvaže vstoupila, ihned vytvořily kolem ní masky divoký kruh a tančily okolo ní, hla-\nsitě se jí obdivujíce. Nenadále kdosi ji uchopil a zavířil s ní, opět jiné ruce ji vyrvaly prvému\ndále ji otáčely, zase jiné se jí chopily, opět jiné, podávaly si ji, rvaly se o ni netoužené cizí\nruce prudké a bezohledné. Chtěla křičeti, že nesmí tančit, vzpírati se, volati, že ji olupují\n0 kroky, které má spočítány, o dech, tepot srdce, o zásobu života, že ji okrádají o nej-\ndražší majetek, kterým musí šetřiti, chtěla prošiti: „Páni, slitujte se, jsem chuďačka životem,\numírající, nebeřte mi mých hodin, ponechte mně moje dny/' ale nedbali jejího vzpírání,\nvlekli ji, unavovali, utančili. A tu, když pozorovala, že podléhá jejich síle, řekla si: „Nuže\ntančím, hýřím, rozhazuji, nuže když, tedy ať ne nadarmo, ať prožiju, zač utrácím, ať vše\ndo dna dopiju!\" Přestala se brániti a začala tančit. Tančila, bože, jak! Tak, že z každého\n1 nejdrobnějšího kroku, z každého otočení i ze zavlnění těla, i z výdechu a vdechu sto-\nnásob vyčerpávala všechen život, kterým jej platila, vyčerpávala jejich krásu, rytmus, opo-\njení, nalézala v nich útěchu i naději, a tančila, ó, tančila pečlivá o každý i nejdrobnější\npůvab pohybu, jakoby pod každým dotknutím země dukát měl zůstati pod střevícem. Ale\nti, kteří s ní tančili, nechápali této vášně a šílenství jejího tance, necítili v něm vznešenosti\nceny, kterou byly vykupovány, nic z něho necítili, nadužívali ho, nemilovali ho, nezřeli\nv něm pláč a krev a smrt. Až přišel tanečník, s kterým vše se změnilo. Byl silný, pozvedal\npaní Julii skoro nad zemi, a byl pružný a vášnivý. Tančil s ní a nyní to byl skutečný tanec\ndvou. Tančil, proměňoval svoji pružnost v harmonii rytmu, sílu v rozkoš z pohybu, kaž-\ndým krokem plýtval vášní, radostí a silou a opět je z každého kroku vyssával, tančil aze\nvšech okamžiků vyčerpával jejich slavnostní krásu, tančil jakoby se modlil, zpíval, jásal,\ntančil... A paní Julie s ním tančila a zprvu zpíval její tanec a jásal; ale pak pak počala\nměřiti svůj tanec s jeho tancem a přestala jím jásati neměla proč zpívati, jako její ta-\nnečník; začala srovnávali, jak on plýtvá, hýří, ale z nadbytku a ustal i zpěv v krocích a\npohybech, protože rozhazovala pouze poslední groše, které měla uschovány pro zlé časy—\na zmlkla úplně a tanec stal se mlčením bezduše se pohybujících údů a počítala; tančila\na počítala; roztesknila se až ustala.\nPak usedli vedle sebe. Seděla nehybná, jakoby chtěla utěšiti své mdlé a choré tělo a\nnahraditi mu mrtvým klidem, oč je obrala. Leč její tanečník jen jakoby nabíral v sobě\nnové síly v okamžicích klidu, aby je mohl za chvíli opět rozplýtvati. A již počal ji opřá-"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.28", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3520, "texte": "dati útoky a dobýváním. Z jeho úst vycházela slova sytá štěstím a vášní již dávno ta-\nkových neslyšela od té doby, co poznala, že jest nemocna a zda kdy před tím či snad jen\nve snech a nadějích? - a slova měla různé barvy, lesky, mnohé ohně - byl v nich, žel,\npravý opak nynějšího života, vše, co v něm nesmí nikdy již vyrůst a nikdy již zahořet,\no čem se již nesní, več se nedoufá a jeho oči též mluvily a rty byly žíznivé, ale jejich úsměv\nbyl něžný a oddaný. Tak byla nejprve překvapena, pak dojata a konečně již na vše za-\npomínajíc jenom se chvěla obavou z blížícího se neštěstí, když jí líbal prst za prstem a\nopírala se odevzdaně o jeho paži, když ji doprovázel do kočáru a když spolu jeli a líbal\nji, plakala blahem pod jeho ústy. Pak dojeli před villu. Vedla jej za ruku po schodech a\nchodbě do svého pokoje, jako kdysi vodívala svoje milence. Ale nebyla tak prudká a ve-\nselá jako kdysi, ale zaleklá a chvějící se. Usadila jej vedle sebe, jakoby se chtěla ohřátí\no něho, takže host zněžněl dotýkaje se jí. A v této něze hovořil, ustavičně vyprávěl, jako by\nji chtěl ukonejšit ke spánku, stejně jako kdyby vypravoval pohádku usínajícímu dítěti.\nMluvil o zemích, horách, pouštích, mořích. O všem, co viděl a prožil, o lovech v pralese\ntěžkém utrpení a zoufalství, o bojovných výpravách, o tom, jak mu bylo, když zabil prvého\nčlověka, jak mnohem sladčeji, než když pomiloval první ženu; a pak mluvil o tom, co\nzamýšlí v budoucnu, kam jeti, co zakládali, jak žiti bez konce...\nAle paní Julie, místo aby byla ukolébána v mír (protože jeho hlas byl měkký a laskavý,\na jeho vyprávění probouzelo víru v život, v jeho sliby i dary) počínala pohlížeti zároveň\nna n!ho a na sebe, záviděti jemu, soucítili se sebou, vyptávali se sebe, mnoho-li život jí dal,\nmnoholi jí ještě daruje a rychle, šíleně hledala odpověď, hledala naděje, pozírala v budoucno:\nČím ji potěší a rozradostní? Co jí přinese? Leč hlavně mnoho-li jí budoucna ještě zbývá?\nMnoho? Málo? A nedočkává odpovědi na tyto otázky, vyděšeně uprchla od svého hosta,\naby tajně a o samotě mohla spočítali, mnoholi za dnešek vydala a kolik jí ještě zůstalo.\nSkryla se do koutka, počítala, označovala každý dnešní zážitek délkou života, kterým\njej měla zaplatili, vzpomínala, kolik stály dnešní její výkřiky, smích, zajásání, tanec, po-\nlibky: A když pak před ní letěly součty měsíců i let, zalekla se, že napočetla příliš, pře-\npočítávala znovu, snížila ceny na nejmenší míru a tu uvědomila si, že podceňuje, počítala\npřísně, ale tehdy byla zachvácena hrůzou před malým zbytkem, který jí vyplynul: Vše,\ntéměř vše, propila, prozpívala, prosmála, protančila, prolíbala. Tu znovu sčítala zbylé dny\na hodiny, hrabivě jako lakomec obracela peníz za penízem, ale její mince byly bez tíhy\na zvuku a rozlétaly se jí pod prsty a pouze slyšela, jak jí jejich křídla šumějí kolem hlavy,\nkdy hodiny, dny, měsíce, roky odlétají v bezedno času. Zaplakala nad nimi, nad sebou,\nnade vším.\nKdyž hlasitě vzlykala, host, kterého si přivedla, k ní přistoupil a těšil ji, ač nevěděl, proč\ntruchlí, a řekl jí, aby nebyla smutná, že jí něco zazpívá. Že nikdy nezpívá, jenom svým\nmilenkám, ale jí ano, ač není jeho milenkou. A paní Julie odpověděla, že by snad zemřela,\nkdyby se jí stala, neboř již promarnila všechen svůj život a sílu. Tu řekl, že tím více po\nní touží, třebas by nežádal splnění své touhy. Ale chtěl by míli milenku, která by si vytrhala\nnehty a sypala mu je na cestu, nebo milenku, která by si uťala prsy a přinesla mu je v bí-\nlém šátku. Jak teprve tu, která by umírala!"}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.29", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1592, "texte": "Pak otevřel klavír a začal zpívati píseň, která měla smutnou valčíkovou melodii a kterou\nnazval Písní o posledních dnech vězňových:\ni * ''\nMladého zločince v řetězy jali,\ntři dny mu života soucitně dali,\ntři dny jen, tři dny života,\nať si v nich vzpomíná,\nať se v nich těší,\nmá-li nač vzpomínat a nač se těšit má\nnež přijde před kata.\nA večer první když s nocí se spřádal,\nvězeň dne příštího lačně si žádal,\ntěšil se, že mu příští den\npřinese bolesti,\npřinese pláče,\nže k němu sestoupí nesmírné neštěstí,\nby zemřel usmířen.\nKdyž večer druhý pak z oněch tří míjel,\njinou zas nadějí vězeň se spí jel,\nsnad vzejdou zítra, v příštím dni\ntisíce radostí,\n!• > vi V\ntisíce stesti,\nv srdci se hudba a slunečno rozhostí,\njej k smrti uklidní.\nTu paní Julie jej přerušila: „Pro Boha, jediného Boha, nezpívejte. Nezpívejte tuto píseň,\nzabíjí mne, každé její slovo mne zabíjí, nezpívejte o mně!\" Přistoupila k němu a objala\njeho kolena: „Kdo jste, že jste přišel, abyste mi zazpíval tuto píseň, proč mi zpíváte, co\nmám čekati ještě od svého života? Nešťastná dnešní noc! Nešťastný můj život! Já ne-\nšťastná!\" Pak povstala opět a obrátila k němu svůj bezkrevný obličej a řekla mu: „A když\njste tedy již přišel ke mně a zpíváte mi moji písničku, řekněte tedjr, co mám čekati! Ra-\ndosti? Žal? Co mně vrátí vše, čeho každým dechem pozbývám? Čeho si mám ještě žá~\ndati?\" A tu se zpěvák usmál a pokračoval polohlasně:\nLeč když mu poslední předvečer zbýval,\ntu si již upřímnou písničku zpíval,\nže přijde den, již zítřejší,\nten všechna toužení,\nten všechnu naděj\ni snění o bolu, radosti vyplní\na všechno zkonejší."}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.30", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 836, "texte": "A paní Julie vztýčila se a celá zaplanula, jediným plamenem hořela a zvolala: „Nuže,\nvezměte si mne! Nač mám ještě čekati, proč mám šetřiti posledními zbytky? Proč mám\nještě očekávati smíru bolesti a radosti, dokud by nepřišel den, jenž všechno zkonejší?\nVezměte si mne, přivolá vám jej!\" A když ji objal, opětovala jeho polibky, neopětovala je,\ntisíckrát je rozmnožila, tisíckrát sesílila, oddala se mu, rozradostnila se, rozesmála, umí-\nrala. Pila poslední doušky svého života a ssála poslední krůpěje, až do dna vypila jeho\nzásobu. Když již cítila, že není již před ní ničeho, jen několik okamžiků, že zemře za\nchvíli, nyní, již, požádala svého posledního milence, aby odešel, ať ji neuvidí zemříti.\nSotva že odešel, přišla smrt.\nA umírajíc zdvihla paní Julie posledním zbytkem sil ještě ruce nad hlavu, jakoby smrt\nprosila o pardon."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c023", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c023", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "21", "page_fin": "21", "image_debut": 30, "image_fin": 30, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.19.1", "titre_corps": "Zdeněk Kratochvíl: Kresba", "titre_sommaire": "Zdeněk Kratochvíl: Kresba", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 30, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.30", "debut_caractere": 838, "fin_caractere_exclue": 863, "texte": "Zdeněk Kratochvíl:\nKresba"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c024", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c024", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "21", "page_fin": "29", "image_debut": 30, "image_fin": 38, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.20", "titre_corps": "O nábytku a jiném.", "titre_sommaire": "O nábytku a jiném.", "signature_source": "Pavel Janák", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 30, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.30", "debut_caractere": 865, "fin_caractere_exclue": 1594, "texte": "O nábytku a jiném.\nPavel Janák:\n\nProud, který vane nyní jako „novéumění\"a který společně podněcuje všecka umění\na nejvýrazněji a nejkrajněji projevuje se v malířství, jest patrně jiný a přichází z jiných\noblastí šířky lidského ducha, než onen proud, který v posledních dvou desítiletích jako\nmoderní umění budil a vzbudil zejména architekturu a dekorativní umění z jejich nej-\nvětšího úpadku, ba téměř zániku, k obživnutí a rozkvětu. Můžeme skutečně mluviti pro\nnás jen o těchto dvou hlavních proudech (neboť proud impressionismu, jinde tak životně\npodstatný, dotkl se nás, když již dožíval a nežili jsme jej) a především tedy tyto dva uvedly\nk nám jakési hodnoty; oba proudy jsou rozdílné od jiných zdrojů a jiným směrem jdoucí,"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.31", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3159, "texte": "takže hodnoty, prvějším z nich přinesené, jsou nyní přesahovány dalšími anebo i otřá-\nsány pravdami druhého proudu (ku libému uspokojení hloupých, kteříž z neschopnosti\ndříve nemohli se súčastnit a nyní vidí se moudrými, že zůstali zpět). Prvý proud spjat byl\núzce s vezdejším člověka, s jeho životem, bytem a potřebami a honosil se, že vychází\npřímo odtud; druhý proud povyšuje příčiny a zásady umění vysoko nad člověka, denní\nskutečnost a přírodu.\nMusí býti proto zajímavo, jaké místo náleží nyní těm oborům (bytu a umělecko-prů-\nmyslovému), jež dříve byly středem hnutí.\n*\nNábytek ve svém příčinném původu i ve svém nejpůvodnějším stavu jest pokračováním\npřírody, přírodou rukou člověka rozšířenou. Neboť první, přírodní člověk plnil potřeby\nsvého hmotného života (odpočinek, bydlení) přímo přírodou, používaje a využívaje prostě,\njak se mu tato nabízela a jak ji nacházel, zůstávaje na tomto stupni, tedy ještě v trpném\npoměru k ní, jaksi stotožňuje se s ní. Avšak i když přešel v dalším počínání k činovosti,\nkdyž vybíral a volil, když hledal a upravoval, když používal kamenů k sezení, upravoval\nsuchou trávu v lože anebo ukládal a zahražoval majetek v rozsedlině skály: vždy zůstával\ntím co do hodnoty výsledků ještě v mezích, možnostech přírody, jež ve šťastných pří-\npadech až tak upravená (v ráji) se sama bez jeho přičinění vyskytovala, jako vyrostlé ne-\ngativní otisky, jež jeho tělem vyplněny představují tutéž dokonalou uzavřenost mezi vý-\nběrem a vhodnosti, jako peří ptáka a vzduch. Činovost člověka není zde ještě rozdílná od\nčinovosti živočichů; je to táž technika rozvinování přírodních materiálů a sil, jež je vlastní\nvšem zvířatům a jeví se v prozíravosti při stavbě hnízd, dokonce pak u některých vyšších\nv používání jistých praktik, jež rovnají se téměř nástrojům. Konečně přihlédněme, že není\nodtud v t. zv. vývoji nábytku od tohoto nejprimitivnějšího k t. zv. nejdokonalejším po-\nsledním továrním výrobkům opět co do rodu žádného rozdílu v jeho podstatě; jestliže\nlože prvotní člověk z počátku si na př. vyrovnával z kamenů a vystýlal travou, stavěl\npozději z díeva a konečně z mosazi, drátěného pletiva a žíněnek, nebo jestliže špalky a\nkamenné stoly zaměněny byly deskami na kůlech a dnes duchaplnými rozkládacími stoly\ndo materiálu i co do sil, jež zde spolupracovaly, jest technikou přírody, snad\nnejvýše jakousi praktickou přírodou, a není v tom ještě ničeho z čistě svobodné du-\nchové činnosti člověkovy.\n*\nKdyž tedy takto je zjištěno, že byt a nábytek ve svém ryzím tvaru přísluší přírodě a pří-\nrodní oblasti života člověkova, namítá se otázka, jak utváří se k němu celek života, jenž\ns ládá se vedle přírodní části (hmotné, jaksi živočišné, jevící se pudem sebezáchovám') ještě\nz druhé, duchové části. Obě tyto oblasti života, přírodní a duchová, jsou však od sebe neod-\nvisle, přírodní je základnou, z níž avšak neodvisle od této vyvěrá duchový život se svým\ntřemi složkami rozumu, citu a vůle, samostatně vyvinutými a činnými bez přechodů. Tedy\nživot rozvíjí se jako společné dílo činnosti těchto svých součinitelů, jež jsou v každém člo-\nvě u dány, a účastní se na něm možno říci tkají jej rozděleně a nesplývajíce, nesmě-"}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.32", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3413, "texte": "sujíce se, asi tak jako ve tkáni zůstávají jasny a pozorovatelny prameny a vlákna, z nichž\nvznikla. Třeba si tu připamatovati, jak jasně složen byl život prvotního člověka: v něm\njsou všecky životní složky (přírodní i duchové) stejně aktivní v ideálně vyrovnaném množ-\nství, rovnocenné a čistě vystupující: prvotní člověk tak střídavě loví, vymýšlí, vyrábí, buduje,\nodpočívá, kreslí, bojí se, dobývá; zná jen čisté činnosti: chytrost, hlad, důmyslnost, únavu,\nstrach, vytváření.\nJe-li kdy hlásán v dobách obratů názorových návrat k přírodě, v naději, že bude to vy-\nvedením ze zmatku, necílí se tím nikdy k částečnému a vnějšímu poměru k přírodě (ku\nkrajinářství, opěvání praménků, pastýřství), ale je v tom vždy shledání, že je opět člověku\ntřeba té rovnováhy v životních složkách jeho, jak byl jí šťasten ve svém přírodním stavu.\nTaké všechen odklon od přírody, k němuž člověk občasně ve filosofii, náboženství a umění\ndospívá, je zpříčiněn právě rozdělením živoía přírodního a složek duchových; obě oblasti\nsvou autonomní činností utvářejí stále mezi sebou situace a usilují obrátiti k sobě (jsou-li\nokamžitě v převaze) těžiště celého života, což jeví se na př. jako: žal nad ztraceným, zou-\nfalství ze smrti, tragické srážky, radost, a značí to, že život béře se cestou dočasně silnější\nsložky, odkláněje se od druhých. Všeho toho by nebylo, kdyby život duchový, jenž je na\njedné straně k životu přírodnímu svým bytím připjat, neměl své vlastní činovosii a na\ndruhé straně nad meze přírodního života nevybočoval.\nNikdy se tyto složky nemísí, působí vždy čistě; zdá-li se kde, že jde o smíšené přechodní\nstavy, je to vždy již situace mezi dvěma složkami různé síly, ale každou z nich lze o sobě\nzjistiti. Prací z bytu, nástrojů a nábytku přírodního člověka, jež nás v této úvaze zajímají,\nmohlo by býti dovoláváno a děje se tak jako přechodních útvarů mezi činností prak-\ntickou a uměleckou, jakéhosi splynutí obou v novou třetí činnost obojetnou, která je dnes\njako t. zv. umělecký průmysl kodifikována jako cíl a osvobození oproti hodnotě pouhé\npraktické (na př. tovární) práce, poměry tolik v kvalitě snížené.\nUmělecko-průmyslové (nazývejme zde tak pro jednoduchost i práce přírodního člo-\nvěka na jeho bytu, jež jsou obdobný dnešním pracím tohoto názvu) jest vždycky na\njedné straně vymezeno čistě praktickou technickou prací, na druhé pak čistě uměleckým\nvytvářením, a pohybuje se mezi oběma těmito mezemi. Na př. vyřezávaná rukojeť nebo\nporýsovaný džbán mají vždy své sestry úplně nezdobené a z téže doby a ruky pocháze-\njící v úplně nahých, pouze nástrojových rukojetích a holých, nezdobených báních, jež\nsloužily buď všední, méně bohaté potřebě anebo na něž nedostalo se výrobci času, aby\nje doozdobil; anebo zase tytéž myšlenky výtvarné, tytéž výrazové prvky (vruby, závitnice)\nměl člověk i jinde při různých příležitostech, když zcela nezávisle umělecky myslil a se vy-\njadřoval na volných plochách. Oboje činnosti, protože je i odděleně od sebe jinde konal,\nposkytovaly mu patrně úplný okruh uspokojení jako dokončené, a konal je střídavě, dle\ntoho, musil-li býti okamžitě z nutnosti mechanikem nebo byl-li tak volný, že mohl být\numělcem.\nje zde důležitou okolnost, že přírodní člověk, jaký skutečně v historii byl a jaký jako\ntyp člověka mimo všechen čas musí býti uvažován, pracoval si tyto práce čistě nástro-\njové a zase umělecké současně, anebo že pracoval technicky a umělecky na téže věci po-"}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.33", "debut_caractere": 64, "fin_caractere_exclue": 1456, "texte": "stupně za sebou (tím, že hotový praktický nástroj později při ozdoboval); také v každé\npráci umělecko-průmyslové lze rozeznati vždy, kde část technické práce přestávala a kde\numělecká se započínala. Je tedy jasno: umělecko-průmyslové není žádnou samostatnou\nčinností, živlem, ale vzniká za součinnosti techniky a umění t. j. je společným polem\noblasti přírodní a duchové; čili; duch zná jen činnost praktickou (technickou) a uměle-\nckou (výtvarnou) a obě jsou (dle dřívějších vývodů) samostatné, v životě člověka souřadé,\naniž by ze sebe vyplývaly nebo se doprovázely, jako zjev, jako vlastnost, i když co do hod-\nnoty určité stanovisko činnost výtvarnou činnosti technické nadřazuje; poněvadž pak jsou\nto činnosti autonomní, rozdělených příčin a rozdělených úmyslů, mají patrně každá své\nzasady a svoje logické methody.\nKdyž tedy činnost umělecká a praktická byly zjištěny jako samostatné složky v životě\n(přírodního a ideálního) člověka, bylo by srovnati tento výsledek s poměry současnými\nktere činí tuto úvahu naléhavou. Přítomně totiž technika a umění jsou k sobě v jistém\nnapjetí, jež vyznívá stále v otevřenou otázku, komu z obou náleží převaha. Mluví zde\nzejmena dva názory populárně rozšířené, jež oba pokládají sebe za jedině spásné a tvrdí\nze - ma-li byt svět zachráněn - může se to stát dle nich.\nOba názory (sobě protichůdné) vidí a vycházejí od fakta, že svět se stává vždy více"}, {"page_pdf": 34, "page_imprimee": "25", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.34", "debut_caractere": 55, "fin_caractere_exclue": 1491, "texte": "technickým, že se mechanisuje; prvý názor pokládá tuto cestu za pravou a slibuje jen zde\nspásu (t. zv. pokroky techniky, přírodních věd, národohospodářství) a pokládá za samo-\nzřejmé, za určený osud, jestliže oblast' činnosti duchové ustupuje. Druhý názor, tomuto\nprvému oponující, shledává v technice, a to nejen v jejím převládání, ale vůbec již v její\npovaze, zkázu světa a hlásá, že svět možno a nutno zachránit uměním, které [by mělo\nvše tedy i techniku zušlechtit („Umění do lidu!\", „Umění ve škole\", „Církevní umění\"\natd.) Tento druhý názor jest také jednou z podstatných myšlenek, kterými nedávné obro-\nzení užitého umění bylo vedeno.\nNuže, pokud se týče mechanisace světa, neztratil život (průměrného člověka) ani nyní\nsvých duchovních složek a je co do obsahu stejně střídáním (a to i na př.v pathologickém\npřípadu dělníka) technické a svobodné duchovní činnosti, ať již tato je jakéhokoli rozsahu,\núrovně nebo morálky. Také technická činnost neztrácí ani nyní svého vymezení: jest jí\nkonáno jen tolik, kolik jest jí třeba k zachování života - tedy s tímtéž účelem, který vedl\npřírodního člověka, aby líčil na zvěř a hledal plody. Nikdy technická činnost (at sama,\nať její předbojné myšlenky) neuzavírá jako poslední cíl a uspokojení koloběh života, ale\njejí výsledky a výtěžky jsou (typicky) vždy proměněny za jiné, další nebo vyšší hodnoty.\nJiným důkazem, že těžiště života se neposunulo, jest podivuhodný zjev dělby lidstva"}, {"page_pdf": 35, "page_imprimee": "26", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.35", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3330, "texte": "o práci a na povolání. Zdánlivě svědčil by pro suggesci o mechanisaci světa, nebof jakoby\nukazoval, ze život člověka stává se jednostranným a může se vzdáti svých druhých slo-\nžek, jichž současná existence přece teprve podmiňuje rovnováhu; mimo to tento zjev\nvzbuzuje tím více dojem, že majorita sil obrací se k oblasti mechanické. Však přehlížíme-li\ncelek, shlédáváme, že dělba práce není ničím jiným než rozložením činností, jež přírodní\nčlověk konal střídavě osobně sám, po šíři současných vrstev, na řadu povolání, jež vzá-\njemně se doplňují a shrnuty dávají opět rovnováhu obou oblastí složek. Víme a usuzu-\njeme dokonce, že doba, která by této rovnováhy neměla, není úplná a stejně rozvinutá,\nvykazuje byt jen v některé své části úpadek sil. Dělba práce je naopak spíše důkazem,\nže zvláštní a jednotlivé činnosti a schopnosti nevymírají v člověku i když majorita tříd\nobrací se od nich, a že se zachovávají; je možno dokonce říci a pozorovali, že žádná doba\nnenechá nikdy vymříti ani ony složky, jež třeba se i celkovému jejímu duchu příčí, např.\nv určitých dobách jako vyjímky vyskytující se a žijící romantismus, exotismus atd.\nZvláště pak důrazným svědkem v této úvaze jest sekulární život lidstva, myslíme-li totiž\nna jeho pohyby a změny ve směru vzrůstu, významu a kultury. Lidstvo a národy jsou -\nve velkých rozměrech a ve zdloužených intervalech - opět střídavě bojovníky, kupci,\numělci, bytostmi umdlenými nebo zase dokonale vyrovnanými a všestrannými, dle toho,\njak poměry jejich nutí je starati se o zajištění hmotných podmínek nebo jak jim dovolují\nobraceti se k duchové činnosti.\nV\nČlověku tedy jako jedinci i jako lidstvu jedné doby vždy tedy je vlastní stálý živý po-\nhyb mezi hmotným a duchovým; tento nejeví se však jen jako střídání zaměstnání (jak\nk vůli zjednodušení bylo vytýkáno), ale jest jakýmsi vybíjením obou polů, při němž hod-\nnoty a povahy obou polů jsou součinný; na cestě pak od jednoho polu k druhému (od\njedné čisté mocnosti k druhé) děje se v člověku jakési přehodnocení materií: hmota, na\nkteré život člověkův jest připiat a která jest podmínkou jeho života, jest jakmile člověk\ndošel jí nasycení a obrací se k duchovému obrácena jím as ním k duchovému, t. j. je\nodhmotňována; nebo když člověk v životě duchovém (city, sny, utopie) jest vzpama-\ntován hmotným životem, usiluje o uskutečnění svých myšlenek alespoň materialisací.\nVše toto zdánlivě široké a rozbíhající se uvažovaní směřuje k ujasnění poměru člověka\nk hmotě, zvláště k jeho hmotnému bytu. Je tedy zajisté již patrno, že člověk nestojí v jedno-\nuchém, jediném a stále témž poměru k svému bytu, ale že se tento poměr mění ato\ndle toho, na které straně života člověk se nalézá, zda na straně složky hmotné či duchové.\nD e těchto dvou možných poloh člověk svou povahou zápasí s přírodou o svůj holý život\njakoosadník, anebo jako usedlík, se životem po hmotné stránce již zabezpečeným, po-\nčíná být duchovně živ. Povahy obou těchto stadií jsou zcela různé, tedy také příslušné činno-\nsti člověka. Osadník (v pravém slova smyslu i obrazně) jest zabrán především obranou\nvlastního života a dobýváním hmotné přírody pro sebe, užívá jen nástrojů, žije mezi bed-\nnami a kufry, užívá jakéhokoli přístřešku a jest mu lhostejno jeho uspořádání; význam\nvšeho jest především jen praktický, sestrojuje jen a zajímá se o účelnost, užitečnost a"}, {"page_pdf": 36, "page_imprimee": "27", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.36", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3336, "texte": "o vhodné materiály, zná jen nutnost a není zde jiného střídání. Usedlík, mající život za-\njištěný, liší se od osadníka zásadně tím, že vybývají mu mezi a vedle praktické činnosti\njiž chvíle pro svobodnou činnost duchovou; nastává u něho střídání činností, rytmus:\npřemýšlí ve volných chvílích, sní, uspořádává své prostředí dle úsudku a k libosti oka, jeho\nduchový život rozkládá se přes hmotný byt, rozšiřuje se, nemůže hmotu sice zničit, neboť\nje jí třeba k životu, ani změnit, ale má myšlenky o ní, kterými ji pro sebe zmáhá; nahé\nstěny a plochy bytu a nábytku jej tísní, neboť si chce uvědomiti a uvědomuje prostor a\nobjem a hledá a nalézá jej i kolem sebe, pokresluje, přetváří, je výtvarně činným. Těmto\ndvěma základním stavům a činnostem odpovídají dvě různé oblasti slohové. Osadnictví\na jeho výhradně praktická činnost vyvolává a obklopuje se v bytě pouhou praktičností a\nkonstruktivností nebo slohem na podkladě konstruktivním; je to sloh, počínající nej-\nprostším sbíjením bednovým a vrcholící, když zkušenostmi dosáhl úplného zdokonalení,\nve slohu vagonů, tramwayí a výtahů, běžného továrenského a železného nábytku, nedo-\nbytných pokladen, koupelen, ordinačních síní, hotelů a činžovních domů; třeba si tu po-\nvšimnouti, jak vše v těchto objektech odpovídá především rychlosti, úspornosti, všeobec-\nnosti, praktičnosti, čistotě, a jak je to vše jen pomocné, nástrojové. A vedle toho slohu,\njenž ovšem není slohem v pravém smyslu, vytváří si usedlictví jiný sloh a jiný způsob ži-\nvotní, ve kterém (vedle zachování praktických požadavků) vládnou duchové požadavky\núměrnosti, výrazu, formy a prostorových vztahů, a dle nichž nábytek a byt ze zařízení\nstává se výrazem duchového života a duchovou organisací: tento druhý sloh počíná se\nv bytu neodvisle přes přírodní podklad rozkládati jako samostatná činnost, která dle své\ndůraznosti a pronikavosti a zejména dle stupně svého názoru a poměru k hmotě buď\npomalovává a vyřezává nebo i mění a zúplna přetváří.\nMy všichni jako jednotlivci, jako vrstvy a jako doby jsme buď osadníky nebo usedlíky,\nstřídavě nebo současně, takže celý svět je stále jich směsí a zůstane jí. Byly a budou vždy\nvedle sebe kotle a poháry, gumové pláště a ornáty, židle a trůny, špýchary a sály.\nHlavní výtěžky těchto důkazů tedy jsou: Svět jest uspořádán tak, že v člověku jsou a\nvždy zůstávají dvě rozdělené oblasti: přírodní a duchová; v důsledku toho technika a\numění jsou dvě svobodné, rozdělené činnosti a jež jsou a zůstanou vždy a současně vedle\nsebe ve světě a nezávisle na sobě. Člověk je činný oběma. Architektura a umělecko-prů-\nmyslové není tedy žádným vyšším, pokročilejším stupněm technického. Technika neřídí\nse a nepodléhá umění.\nNemůže býti tedy dokonce hlásáno, že všecky činnosti člověka mají býti zušlechtěny\njednou z nich (uměním) a dokonce již nesmí být ve jménu jedné bojováno proti druhé\n(technikou [inženýrské stavby, tovární průmysl] proti umění nebo uměním proti technice).\nUmění zejména tedy nenáleží úloha zušlechťování, umírňování světa, ale je činností své-\nprávnou, jež nemá mimo sebe závazků. Nikoli tedy: zestetisování života, ale život a\numění.\nHlavní touhou, která byla by nejlepší reformou oproti všemu reformování prostřed-\nnictvím umění, tedy jest: návrat k původní čistotě a rozdělení praktického a uměleckého\na úsilí, aby obé bylo co nejsilnější a nejčistší.\n*"}, {"page_pdf": 37, "page_imprimee": "28", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.37", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3484, "texte": "Nábytek tedy, který býval, může být a bude vždy pro určité vrstvy úrovně zaopatřován\npro potřebu člověka pouhou praktickou, t. j. neuměleckou činností, stává se přece v jistých\nvyšších stadiích duchového života předmětem umění a sice proto, že jeví se tomuto stadiu\nbýti mrtvou hmotou, v níž duch požaduje si prostorově se orientovat i. Je to\node vždy trvající úsilí ducha zmocniti se hmoty se všech stran: zjistiti její míru, fysikálnost,\nchemii atd. vědou, vysvětliti si ji, její vznik, příčiny a místo ve vesmíru filosofií a zmocniti se\njí citem tím, že jí propůjčujeme tvar, jak jej chce naše srdce. Umění jest tedy v témž po-\nměru k nábytku jako k přírodě, jak odpovídá to též souřadosti těchto dvou; umění na-\nlézá v něm základnu, z níž sice vychází, ale kterou uspořádává, přetváří, rozvinuje, třeba-li\ni - jak je běžno říkat deformuje dle prostorových představ citu, jež jsou jiné a roz-\ndílné od vnímání rozumem. Všude, kde byl takto duch činným, je povrch přeměněný,\nhnutý, jakoby byl ve svých záhybech a vlnách směsí hmoty, jež jest uvnitř, a prostoru,\nkterý je zevně. Tu třeba si připomenout, jak vše bednové v bytu vzbuzuje v nás nyní pocit,\nže prostoru übírá vzduchu, že to prostor pohlcuje, kdežto práce umění i téže velikosti vy-\nvolávají uspokojení,i když zabírají stejně, neboť v náhradu za to, co zabírají,jakoby jejich\noživený povrch odrážel prostor.\nJistá povýšenost (v nejlepším slova smyslu), jíž úsilí nového umění oproti přírodě se\ncharakterisuje a která vede nad přírodu, k vztahům trvalejším a jistotám všeobecnějším\nnež v přírodě přicházejí, má za přirozený následek, že umění nevěnuje materiální růz-\nnosti přírody té pozornosti, jakou dříve jí věnovalo hnutí t.zv. užitého umění. Tehdy nevy-\ncházelo se z údivu nad barevností kamenů a dřev, lesku kovů a skla a nebylo lze se na-\nsytiti v jejich kombinacích, pokusech a objevech ještě nových dalších. Teď nový proud,\nveden svou hlavní snahou o tvar, nemá ku všemu tomu téměř pozornosti. Nevidíme\nmateriálů, vidíme ve všech jen hmotu. Ve světě tvarů možno říci: zatím jde vůbec\no myšlenky plastické aje lhostejno, v jakém materiálu ať drahém či nejběžnějším—jsou\nuskutečněny. Je vítána spíše jednobarevnost a barevná prostota a materiálům těchto\nvlastností je dávána přednost, neboťplastické vztahy v nich čistěji vzájemně působí.\nJiným znakem, kterým nový nábytek se vyznačuje, jest jednolitost; vyhlíží, jakoby by\nz jednoho lití. Dříve doba užitého umění zakládala si, že sleduje konstruktivnost, jak jest\nnábytek truhlářsky stavěn, a zdůrazňovala zevně ještě jednotlivé části, z nichž stavba se-\nstává. Nyní, kdy platným je stanovisko ducha k hmotě a kdy tato jest obracena kněmu\ndle jeho obrazů a představ, jest zcela vedlejší a podřadné, z jakých členů a součástí prak-\nticky stavba sestává: máme na mysli stále hmotný celek, v němž všecky dřívější samo-\nstatné členy i údy ztrácejí svoji individuálnost (na př. nohy, sloupky, příčky) a jsou jen\nartikulovanou hmotou v tomto místě. Je to přirozeno: myslíme-li na celek hmoty, jak se\nnašemu citu jeví, nemáme při tom účasti, co děje se v objektu hmoty: zda se tlačí, nese,\nrozpíná, o kteréž funkce se opíralo dřívější dělení celku v členy. Touto koncentrací hmoty,\njež dříve byla rozběhlá a rozdělená, dostavuje se přirozeně nábytku onen výraz individuí,\noproti dřívější neživosti.\nKonečně o výtvarné stránce nového nábytku. Užité umění přijímalo zúplna materiálnost\nhmoty a pro jeho názor měla hmota povrch, který neměl dalších plastických hodnot, jen"}, {"page_pdf": 38, "page_imprimee": "29", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.38", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 965, "texte": "hmotu končil. Nyní ve vzhledu nového nábytku přirozeně jeví se cela ona vzdálenost a\nrozdílnost mezi technikou a vytvářením a sice možno říci, že technika i vytváření jsou ria\nkaždém kuse současně, jaksi nad sebou; proto právě činí tyto práce tak nezvykle\nzhuštěný, napiatý dojem, kterého čistě konstruktivní věci nikdy nemají. V základě na\nkaždém kuse, jaksi vespod, pod povrchem, je především viditelná hmota tak veliká\na rozložená, jak to bylo dle účelu a potřeby nutno a v druhé řadě na povrchu jest\nviditelno, jak hmota celku a hmoty částí byly podle jakýchsi určení a tedy v jistých smě-\nrech posunuty (nikoli: pohnuly se!), takže dostane se jim nových a dalších vzá-\njemných vztahů, vazeb a kontrastů k sobě, kdežto dříve byly neutrálně vedle sebe.\nA tak nad hmotou kusu vystoupí myšlenková kostra kusu, vyjádřena (na příkl.)\njen v hranách za dřívější plnou hmotnost, a vnější plochy vůbec zůstávají na věci jako\ncesta, jíž od skutečnosti k obrazu se přešlo."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c025", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c025", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "24", "page_fin": "24", "image_debut": 33, "image_fin": 33, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.20.1", "titre_corps": "II. Výstava Skupiny V. U. v Obecním domě: Sál německých umělců", "titre_sommaire": "II. Výstava Skupiny V. U. v Obecním domě: Sál německých umělců", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 33, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.33", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 62, "texte": "II. Výstava Skupiny V. U. v Obecním domě:\nSál německých umělců"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c026", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c026", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "25", "page_fin": "25", "image_debut": 34, "image_fin": 34, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.20.2", "titre_corps": "II. Výstava Skupiny V. U. v Obecním domě: Sál Skupiny", "titre_sommaire": "II. Výstava Skupiny V. U. v Obecním domě: Sál Skupiny", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 34, "page_imprimee": "25", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.34", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 53, "texte": "II. Výstava Skupiny V. U. v Obecním domě:\nSál Skupiny"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c027", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c027", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "29", "page_fin": "40", "image_debut": 38, "image_fin": 49, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21", "titre_corps": "Kronika a poznámky", "titre_sommaire": "Kronika a poznámky", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 38, "page_imprimee": "29", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.38", "debut_caractere": 967, "fin_caractere_exclue": 2888, "texte": "Kronika a poznámky\n\nSpolečnost Jaroslava Vrchlického.\nStojíme u kolébky nové instituce, která\nse před krátkou dobou ustavila. Její úkol,\njak z předběžných referátů patrno, má býti\ndvojí: jednak „literárně-kritický\", jednak po-\npularisační. Jest zcela správné sloučení těchto\ndvou hledisek, ovšem v určitě vymezeném\nsmyslu. Úkolem „Společnosti\" bude přede-\nvším a hlavně důkladné prozkoumání bás-\nníkova díla. Ne jako samostatného, již od-\numřelého organismu, ale čehosi, co jest inte-\ngrující součástí dnešního literárního úsilí a\nproudění. Proto bude nutno, aby se díla sú-\nčastnili pracovníci různých oborů literár-\nních a vědních, kteří pak dle svých method\na svých zájmů budou postupovali. „Společ-\nnost\" může pak tuto práci jen organisovati,\ndávati podněty, starati se o subvencování\na publikaci.\nBylo by nesprávno, aby tato instituce u-\nvízla v samoúčelné a neplodné filologické\nodbornosti ačkoliv ovšem i filologické\nzkoumání řeči na př. může ve svých výsled-\ncích přinésti leckterý činorodý podnět pro\npoesii; a na druhé straně nutno se předem\nuvarovali nebezpečenství, které čas od času\nhrozilo právě se strany, kde se o Vrchlickém\nmluvilo nejhlučněji: jakési sousedské bonho-\nmii, která dovedla sice ze života mistrova vy-\npravovali spoustu nevýznamných intimností\na anekdot, ale o jeho díle říkala jen několik\nbezobsažných frasí a banálností. Může to\nbýti jistě nejkrásnějším životním úkolem\nhlavně mladých lidí: ponořili se do odkazu\nmistrova, přinésti mu nadání, erudici i nad-\nšení, a touto rytířskou službou přiblížili jeho\nbásnické dílo celému dnešku i celé budouc-\nnosti. Záleží jen na tom, jaký duch bude\nvládnouti v této nové korporaci a z jakého\nducha budou vycházeli podněty. Duch žije\nv lidech, lidé budou určovati jeho směr. Při-\nznáme se, že většina jmen, uvedených v pří-\npravném komitétu, nejsou nám bezpečnou\nzárukou dostatečné kompetence. Výbor ten\njest ovšem prozatímní a může se ještě leccos"}, {"page_pdf": 39, "page_imprimee": "30", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.39", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3438, "texte": "změniti. A jistě rádi uvítáme prvou příleži-\ntost, kdy budeme moci promluvili o posi-\ntivní práci této nové „Společnosti\".\n\nF. X. Šalda: Život ironický.\n\nDnešní generace umělecká zastihuje Saldu\nv období, kdy se jí jeví jako silná, ba nej-\nsi lnější osobnost kulturní a kulturotvorná\nze všech, kteří tuto generaci předcházejí v hle-\ndání duchových, respektive uměleckých cest\na úkolů: kulturní, to jest projevující se doko-\nnalým prolnutím přítomného stavu kultury\na kulturotvornou, tedy vším úsilím nevmě-\nšujme jeho osobní libosti a nelibosti pra-\ncující o dalším jejím vzestupu. Z těchto dvou\nzákladů passivního i aktivního účastenství\nna celkové kultuře vysvětlujeme si i Šaldovu\nknihu jakožto součást jeho vlastností a jeden\nz projevů jeho úsilí.\nNeboť, co v knize jest obsaženo, spočívá\njednak na silném kulturním vědomí, jednak\nna mužné lásce k tomu všemu, co z ma-\njetku člověka jest cenné a dokonalé aco má\nprávo na přízeň hlavy i srdce. Děje povídek\nv knize „Život ironický\" jsou vytvořeny vždy\ntak, aby jimi byly zápasy jen o něco nad-\nmíru velikého nebo pády pro nejtragičtější\nmotivy (zápas Varjanův, smrt plukovníka\nMúnze). Osoby těchto dějů jsou zušlechtě-\nnými typy, členy vypěstěné rasy, aristokracie\ntypů, k níž příslušenství vyčítáme z jejich vy-\nstupňovaných vlastností a dokonalosti du-\nševního organismu (Frau Land). Scenerie,\njíž jsou obklopeny, nese v sobě znaky dědic-\ntví po pracujících generacích apo dlouhém,\nvývoji: Stará pošta u silnice, pěstěná zahrada\nhraběcí, zámek plukovníkův. I jednotlivosti,\ni malé neživé předměty jsou téhož druhu:\nVarjan miluje svíce, krb, krásu jmen; jindy\ncelý podklad obsahový jest uzavřen v tako-\nvém motivu kulturního významu: „Umění\na mistr\". Ocenění a zdůraznění velikosti\ntoho, co se vyznačuje tradicí, rodokmenem,\nčistokrevností, dává knize úhrnný názor na\nvše. Hmoty i dění, předměty, životy a jejich\nprojevy jsou pod jeho světlem povýšeny nad\nstav a dění v obvyklé rovině života, dostá-\nvají tím stálé poměry a měřítka, jest to ne-li\njakési absolutno, tedy zajisté jakási říše hod-\nnot, dle nichž se +eprve měří a rovnají vztahy\njednotlivce jsoucího mimo tuto říši; čili kul-\ntura, či přesněji, vztah spisovatelův k ní stal\nse zde abstrahujícím činitelem, tím prostřed-\nkem, který dodává dílu nadosobní ceny,\nkterý přináší dar lidskému nitru, aby mohlo\naspoň v některých okamžicích žiti immateri-\nelním a očištěným životem. A kjeho úplno-\nsti jest v obsahu povídek vyzdvižena ona\nusmířená rovnováha a harmonický klid,\nkterý konečně vyplývá ze zápasů a bojů.\nVšemi ději jest zároveň odhalován cíl, vý-\nsledek, poslední význam života, smutku, ra-\ndosti, všeho, až konečně dojde svého odkrytí\na jest proň nalezena konečná životní mou-\ndrost. Jest cosi goetheovského v očištěné har-\nv\nmonii, jakou jest uzavřen „Život ironický\",\n„Frau Land\", „Perla Jetima\", a tato harmo-\nnie jest největší radostí této knihy.\nPři výstavbě celých příběhů působila vůle\nstvořiti jejich proudy tak, aby ničím nerušeny\nmohly tryskati k svému vrcholu i klesati\nk závěrečnému vyrovnání. Jednotlivé po-\nvídky jsou stále soustředěnější, až poslední,\n„Modloslužebník\" jest klasickým příkladem\nuzavřené literární formy. Tato vůle i její vý-\nsledky jsou praktickým dokladem kulturo-\nV\ntvorného úsilí Šaldova v oboru literatury,\njímž dlouhá léta zdůrazňuje cenu pevných\nslovesných tvarů, stylové čistoty a formální\njasnosti. V „Životě ironickém\" sice pozoru-\njeme, že místní nejvyšší intensita obsahu se"}, {"page_pdf": 40, "page_imprimee": "31", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.40", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3415, "texte": "leckde nekryje s vrcholem dějové vlny, na\nkterou byla vyzdvižena; lakové vrcholné mí-\nsto jest pak vyznačováno různými motivují-\ncími passážemi, osvětlováno tedy z vnějšku,\nvypínáno kupením a vrstvením. Než tyto\npřídatné části mají opět zcela jiné kouzlo,\nkteré z nich, jež rušily komposici, činí v jed-\nnotlivostech hotové básnické celky. Tyto čá-\nstice mají zpravidla za účel vysvětlili citové\nstavy. K tomuto cíli, k němuž u jiných autorů\nbylo a jest pracováno psychologickou me-\nthodou, tedy čímsi, co s básnickým uměním\nnemá pranic společného, jde Šalda cestou\nzcela jinou, opravdu básnickou: Člověk jeho\nrománu jest zařazen do úplného předmět-\nného světa, jenž jest s ním úplně rovno-\ncenný. Jejich duše i citlivost je stejná. V oka-\nmžiku, kdy duše chystá se ke změně, k dění,\nrozhovořují se s ní světla, temnota, vůně\nsvic (kap. I.), obloha, trávy, stromy (kap. VI.)\nvše se ponořuje v metaforu, z níž polom\nlidská duše vychází v překrásném stavu.\nDění toto jest totéž jako v kterémkoliv lyri-\nckém projevu básnickém. Tato místa (zvláště\nvýznačná jest chvíle, jež předchází napsání\nVarjanovy básně, která však již není schopna\nstupňovali ono dění) jsou z celé knihy nej-\nosobnější a nejplnější poesie.\n\nFr. Langer.\n\nG. Winter: Nový pokus Marinettiho.\n\nKdo znal poněkud blíže Marinettiho před-\nchozí činnost a abstrahoval si z ní jisté char-\nakteristické rysy básníkovy povahy, nebyl\npříliš překvapen jeho poslední novotou, kte-\nrou prohlašuje za samospasitelný lék sou-\nčasné stylové krise. Vybavila se mi mimoděk\nv mysli při čtení ukázek chystaného jeho\nnového díla fotografie Marinettiho. která\nzpůsobila před časem dosti hluku v italské\nveřejnosti: básník sedí na mramorové bustě\nAlessandra Manzoniho a čte s pathosem své\nfrancouzské verše udiveným sedlákům lom-\nbardským. Nebo, chcete-li, jiný obrázek: pat-\nnáctiletý hoch, vydávající v egyptské Ale-\nxandrii revui, „Le Papyrus\", již sice nikdo\nnechce brát vážně, ale již hltá dychtivě li-\nterární svět egyptské metropole. Hle, toť\nMarinetti. Ital, narozený v Egyptě, básnící\nfrancouzsky, zjev dosti bizarrní celkem,dvoj-\nnásobně déraciné podle slov Corradinio-\nvých. Z těchto nepřirozených faktů, jež při-\nnáší život Marinettiho, vysvětlíme si i nervosu\na přepínání každého jeho počinu. Nezbytné\nfanfaronství a bizarerii, jež provází jeho čin-\nnost, cítí Marinetti jako osobní tragiku. Svou\npřednášku v pařížském studentském spolku\nzahájil oslovením: „Moji drazí přátelé, kteří\nbudete brzy mými nepřáteli\" - bylo v tom\nmnoho pósy, ale byl v tom i smutek člo-\nvěka, jenž sám jest odsouzen ničiti v zárodku\nsvé dobré, podněty vrozeným horečným\ntemperamentem.\nTakový zdravý podnět tkví iv jeho po-\nsledním pokusu o reformu stylu. Vydav se\ndo boje pod praporem osvobození substan-\ntiva, neváhal obětovali své ideji všechny po-\nsavadní stylové možnosti, rozbil vazbu vět-\nnou, čímž učinil zbytečným sloveso, potlačil\nadjektivum a všechny jiné větné složky až\nna substantivum, takže jeho nový styl záleží\nv nakupení podstatných jmen, jichž nepojí\nani nerozlučuje interpunkce a z něhož při\ndobré vůli můžeme vyčisti jakýsi smysl,\novšem čistě subjektivní, protože každý druhý\nmůže vyčíst něco jiného.\nV této podobě je pokus Marinettiho ab-\nsurdní a nevábí k následování. Je i nelogický,\njak lze se přesvědčili analysou účelu slohu,\na je nemožný, jak se brzy přesvědčí Mari-\nnetti sám. A přece, i tato poslední jeho eska-\npáda není bez správného a dobrého jádra,"}, {"page_pdf": 41, "page_imprimee": "32", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.41", "debut_caractere": 97, "fin_caractere_exclue": 1205, "texte": "a jestli kdy, tož tentokrát nejspíše platí o něm\nslova jistého francouzského kritika: „II exa-\ngěre trop souvent mais il faut le prendre en\nsérieux.\" Ano, přehání iv tomto případě,\nale i tentokrát je třeba bráti ho vážně a\nnezavrhovat jeho impulsu bez úvahy.\nOsvobození substantiva není skutečně věc\ntak malicherná. V prvé řadě jde ovšem o o-\nsvobození od adjektiva a nenávist Marinet-\ntiho k slovesu je zbytečná, neboť sloveso má\nve větě vlastní platnou funkci a umožňuje\nvlastně větný organismus. Ale v poměru\nsubstantiva k adjektivu v dnešním stylu je\nskutečně mnoho nezdravého. Substantivum\ntrpí a ztrácí na své výrazové mohoucnosti\npod návalem adjektiv. Funkce, kterou přiřkl\ndnešní sloh adjektivu, nijak neodpovídá pů-\nvodnímu jeho určení. Adjektivum, toť jeho\nvlastní účel, má determinovat substantivum,\nomezovati jeho širokou absolutní platnost\na dodávat mu tím reliéfní plastičnosti. Slovo\n„národ\", abych uvedl příklad, ztrácí se svou\nširokou platností v neurčitu a teprve ad-\njektivem „český\" ocitá se v mezích reálna.\nKromě tohoto významu funguje ovšem ad-\njektivum jako zmnožitel emoční síly sub-"}, {"page_pdf": 42, "page_imprimee": "33", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.42", "debut_caractere": 93, "fin_caractere_exclue": 1693, "texte": "stantiva; tu pak stojíme u delikátního pro-\nblému, zasahujícího v sám kořen tvoření;\no tuto funkci adjektiva také hlavně Mari-\nnettimu jde.\nJe jisto, že adjektivum, užije-li se ho taktně,\nmůže neobyčejně zvýšiti emoční koefficient,\njenž v každém slově tkví. Francouzský bás-\nník jedenáctého století, nepřetížen ještě bal-\nlastem literární tradice, projevil svůj hold\nvlasti jediným veršem: „Tere de France,\nmoult estesdulz pais!\" „Francouzská země,\njste velmi sladký kraj! V jediném adjektivu\n„dulz\" spočívá víc citové vřelosti než ve všech\nódách, jež vyzpívali k chvále Francie všichni\npozdější básníci. Z plastického užití kleslo\nvšak adjektivum na lineární dekoraci a od-\ntud není daleko k marottě; na tu také došlo a\nposud v ní bředeme. Místo aby substanti-\nvum bylo adjektivem potencováno, übírá\nmu adjektivum na expressivnosti. Z nejhor-\nších hříchů, které se tu dějí, je užívání ad-\njektiv, jimiž se přiděluje substantivu určitá\nkvalita, jež je už obsažena ve významu sub-\nstantiva samého. Tak na příklad mluví-li se\no „černých stínech\", jde o nejabsurdnější\nužití adjektiva, jaké jen lze si představit. Za\nnormálních poměrů světelných neexistují\nstíny bílé, ani zelené, ani červené, nýbrž\nprávě černé; černost jest již implicite obsa-\nžena v představě stínu. Věc jistě zcela lo-\ngická ale kolikrát se sejdeme s „černými\nstíny\" v české literatuře; všechny příklady\nnejsou tolik křiklavé, nicméně stačí nuance,\naby byla překročena mez užití vhodného\na nevhodného.\nJsou však ještě okolnosti, jež zdůrazňují\ntím více potřebu, zjednati substantivu více\n„místa na slunci\", jak zní denní fráze. Bás-"}, {"page_pdf": 43, "page_imprimee": "34", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.43", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3266, "texte": "nik cítí pod běžným významem slova jeho\nsmysl plnější a absolutnější, proniká až\nk samé citové podstatě každého pojmu.\nJeho cílem jest, aby čtenáře prosaika vedl\nna chvíli právě k tomuto zdroji, jehož ne-\npoznáme jinak než prismatem básníkovy\nintuice. Pod slovem slunce představí si uče-\nnec kus hmoty, charakterisovaný určitou\nváhou, délkou, teplotou atd., buržoa vzpo-\nmíná si při něm na pohodlí letní restaurace\na osvěžující pocit teplé koupele; zemědělský\nproletář vidí v něm tyrana, jenž mu brání\nv práci a žene ho pod ochranu stinného\nstromu. Ale básníku jest představa slunce\njistě čímsi tak silným, mohutným a nesmír-\nným, že přidat k slovu slunce jakékoli ad-\njektivum musí mu připadali stejně pošeti-\nlým, jakoby někdo chtěl zmnožiti výšku\nGaurisankaru zrnkem písku. Jak u nás\npoměry jsou, spojuje se kupení adjektiv, ať\njsou sebe méně přiléhavá, s pojmem skvělé\nbásnické řeči. Nic nepravdivějšího. Přijme-\nme-li už vůbec zásadně chybné lišení slohu\n„prostého\" od slohu „bohatého\", nemů-\nžeme nikdy podepsat mínění, že bohatost\nstylu spočívá v adjektivech. Vezměme si nej-\nlepší básně Vrchlického a Březiny a shle-\ndáme, jak ekonomický s adjektivy zachá-\nzejí. Všimněme si techniky Egdara Poea\na on je právě nejpoučnější vzor, protože\ntechniku básnické řeči pěstoval zcela vě-\ndomě bezmála jako mathematiku vidíme\nrovněž, jak adjektivy neplýtvá a nezbavuje\nse tím kladných hodnot, jež užívání adjek-\ntiva poskytuje. Nebo posléze věnujme chvíli\npozornosti technice řeči Marinettiho v jeho\nbásních a dramatech; principy, jež nyní\nprávě hlásá, uplatňoval již dávno as úspě-\nchem.\nTěchto několik poznámek nevyčerpává\novšem thematu a nebylo to mým úmyslem.\nChtěl jsem jen upozornili na vážnou otázku,\nkterá za hranicemi jest důkladně diskuto-\nvána. Za hranicemi, bohužel; u nás je na\nvše možné víc času než na studium jazyka,\njehož nedoceněnou krásu chválíme v žur-\nnálech, nedávajíce si jinak práce theoreticky\njej blíže pozorovat.\n\nVědomá deformace architektury.\n\nUsilovné studium antické architektury na\npočátku 19. stol, vyvolané spíše živou po-\ntřebou empirových architektů než historiků\numění, přineslo velmi přesné poznání kon-\nstruktivních dovedností řeckých stavitelů,\ntakže vedle eníase, známé již theoretikům\nrenaissačním, byla konstatována řada pří-\npadů, kde řecké chrámy jeví úmyslné kon-\nstruktivní rozdíly a odchylky od exaktní\nsymetrie a geometrické přesnosti a to ne\nsnad z nedostatku obratnosti svých budova-\ntelů, ale z určitých úmyslů a zásad esthe-\ntických pramenící. Dříve ještě, než obdobné\ntendence v míře daleko větší a v užití\nraffinovanější byly shledány na architek-\ntuře barokní a přímo neslučitelně spojeny\ns pojmem barokního komponování, nale-\nzeny i ve středověku spojovací články, jež\ndovedou vyplniti mezeru mezi antikou a ba-\nrokem, ne-li fakticky, tedy alespoň pravdě-\npodobně, již vletech 1849 a 1851 vystopoval\npodobné zjevy na stavbách v Benátkách a\na Pise J. Ruskin a uveřejnil svá pozorování\nzejména o zúmyslných odchylkách od pra-\nvidelnosti v rozměrech arkád a inierkolumií.\nOd té doby zaměstnává tato otázka zejména\nanglickou literaturu odbornou. Od r. 1874\nvěnuje se jí Američan Willi am Henry\nGoodyear s houževnatostí obdivuhodnou.\nV\nSlov první řadě o sebrání dostatečného\npočtu pádných dokladů a tento soupis pro-"}, {"page_pdf": 44, "page_imprimee": "35", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.44", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3382, "texte": "vedl autor zejména v letech 1874,1895,1901\na 1903, vycházeje od kontroly Ruskinových\npozorování v Pise a rozšiřuje pak postupně\nstudium na Francii, Německo i Orient. Vý-\nsledky své uložil v několika publikacích*, jež\nnejdou sice přes objektivní konstatování\nfaktů, ale dávají zejména svými ilustracemi\npopud k dalšímu rozvíjení důsledků. Výsled-\nky dají se uvésti na několik jen případů ver-\ntikální inklinace a deklinace ve fasádách a\ntriumfálních i jiných obloucích, na nepra-\nvidelnosti ve vzdálenostech sloupořadí a od-\nchylky v rozpětí arkád. Všechny snad ne-\njsou autor to připouští úmyslné, neboť\npohyb půdy přivodil snad, zejména menší,\nodchylky během století, ale většina je kon-\nstatována na konstrukcích bezvadných, kde\nje bezděčná deformace vyloučena. Autor\nneodvažuje se hledati hluboké důvody pro\ntyto odchylky, ale podle analogie s baro-\nkem je tu jistě tendence uzavírati křivkou\ntam, kde přímka svislá zdála by se rozbí-\nhavou, působiti postupným súžováním ar-\nkád do dálky na oko a podporovali nebo\nodstraňovati tak optické deformace, jimž\npodléhá právě symetrie a rovnováha.Otázka\nje stále otevřena a zejména výklad o čistě\numěleckých tendencích, v těchto deformacích\njistě tkvící, nebyl dosud podán.\n\nZd. Wirth.\n\nHanuš Schwaiger.\n\nHanuš Schwaiger je u nás nejdůsledněj-\nším a typickým představitelem německého\nrealismu let sedmdesátých a osmdesátých.\nNení-li při zběžném hodnocení tato přísluš-\nnost hned zjevná, je to proto, že k nám při-\nšel německý realismus teprve v letech de-\nvadesátých a už ve zbarvení specificky mni-\nchovském. Ale v celkovém obrazu něme-\nckého umění nevypadá Schwaiger nikterak\ntak odlišně, jak nutně se zdálo u nás a pro\njeho archaistické snahy, najdeme u Němců\nřadu obdob.\nProhlížím-li „Novokřtěnce\", vzpomínám\nbezděky na Menzlovu „Piazzu ďErbe ve Ve-\nroně\" (v drážďanské galerii) a řadu znaků\nspolečných oběma pestrým chumlům, jenž\nje podán u Menzla ovšem daleko malířštěji\na houfům figurek, z nichž každá je vidina\no sobě a také pro sebe hraje, a pramálo\nznamená v celku obrazu. Příbuznost jest\nvětší. Schwaiger kreslíř (a tím je po výtce)\nstýká se s Menzlem ve své takřka odborné,\nnemalířské, zvědavosti, ve svém zájmu o de-\ntail, a podobá se mu referentskou zevrub-\nností v pozorování zjevu, jako Menzel, který\nkreslí dvakráte šroub kukátka císaře Viléma,\npostřehoval a líčil také Schwaiger každou\nzáplatu, každou krabatinu svojí figury a\nspokojil se často detailem: zády selky, trsem\ntrávy, kostymní studií bez hlavy, a nedbal\nživého člověka, vězícího pod draperií. Jeho\npozorovací methoda je úplně realistická, je\nto vždy skutečnost popisovaná ostrým a\nbedlivým zrakem a vyjadřovaná velikou\nschopností zachycovati jev v markantní ty-\npičnosti, se skutečnou silou a smyslem cha-\nrakterisovati a sesilovati graficky zdůraz-\nněné motivy přírodní. V této kreslířské síle\ncharakteristiky nutno především hledati vy-\nsvětlení Schwaigerovy pitoresknosti, jeho\nhledání zajímavých typů, ježto zdály se mu\nplastičtější, rozsochatější v kontuře, výraz-\nnější nebo aspoň odlišnější od průměrného\nklidu občanské uniformity.\nOvšem nelze nikterak vylučovati z díla\n\n* Vyšly v Memoirs of Art and Archaeology, vydá-\nvaných museem brooklynským; r. 1874 vydána Pisa,\nr. 1904 Vertical Curves and oíher architectural Refi-\nnements in the Gothic Cathedrals and Churches. Mimo\nto samostatně vyšlo The Architectural Retinements of\nSt. Mark's at Venise."}, {"page_pdf": 45, "page_imprimee": "36", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.45", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3414, "texte": "Schwaigrova moment literární, stejně jako\nosobní lásky a záliby, neboť byla to často\ncesta, odkud byl k práci inspirován. Také\ntento sklon připojuje jej k současným sna-\nhám německého malířství, a zřetelně u něho\nrozeznáváme tendence tehdejšího usilování\n0 „altdeutsch\" sloh, jež jsou tak příkladně\ndokumentoványWilczkovým zámkem Kreu-\nzensteinem, Schwaigrem vymalovaným. Ve\nsvém ideovém podkladu je to stále ještě\nněmecké historické malířství, a sice v oné\nchvíli, kdy realismus vyplňuje starou roman-\ntickou komposici a dodává jí života de-\ntailem, rekvisitou, modelem, studovanou\nkrajinou nebo historicky přesným interi-\neurem. Tedy v základě totéž, co dělali v Bel-\ngii Leys a Brackeleer, ve Francii Meissonier,\nv Uhrách Munckaczy, v Německu Piloty,\nMenzel, Makart, Seitz, Dietz, Oberlánder\n(v obrazech), Gebhardt a kdy se chodilo ke\nstarým mistrům z antikvářské kuriosity, pro\npatinu staroby a pitoreskní zajímavost. Vi-\ndíme-li, jak organickým momentem vývoje\nstane se staré umění Manetovi, co znamená\npro jeho vzrůst vliv Goyův a Velasquezův,\nnebo u Courbeta Halsův, objevíme snadno\nvšechnu povrchnost tehdejšího zájmu pro\nstaré mistry v šerosvitu Lenbachově, jež\nvskutku není u něho ničím jiným než „hně-\ndou omáčkou\", nebo v interieurech, jimž\nnaučil se Klaus Meyer u Pietra de Hooch.\nPrincipem je stále realismus.\nTaké u Schwaigra je východiskem vší\npráce příroda jako model. Porovnáme-li\njeho kresby s kteroukoliv z kreseb Breughe-\nlových, Ostadových, Teniersových, je nám\njasno, že už v tom, co vidí, je rozdíl základ-\nního poměru k přírodě a že jeho linie (byť\n1 osobitá a výrazně pevná) jde vždy po for-\nmách předmětu, po všech jeho náhodno-\nstech, a že nemá pod nohama pevné půdy\nstarých, totiž živého slohového vědomí a\nnázoru. I tam, kde archaisuje úmyslně, jeho\nforma zůstává vždy jenom stylisac; a ne-\nstává se nikdy stylem. Z umění starých mi-\nstrů je na jeho obrazech jenom tón.\nOvšem u starých našel Schwaiger svoji\ntechnickou poctivost a lásku k malbě jako\nřemeslu. Technickým prohloubením odli-\nšoval se od školy Trenkwaldovy tam, kde\ns ní souvisel ještě ideově (zřetelné stopy jsou\nještě v Canterburských povídkách), a v tom\nlišil se také od většiny souběžných Němců.\nZ tohoto malířství, pojímaného jako ře-\nmeslo v nejkrásnějším slova smyslu, dostal\nse k volnějšímu názoru na přírodu a vyspěl\ndosti pozdě také v malbě tam, kde už dávno\nbyl jako kreslíř. Myslím tím některé studie\nze Slovácka, zvláště krajiny (Valašský mlýn\nz r. 1891, Selský dvůr v Radalovicích z roku\n1892) a Rybí trh v Bruggách z r. 1906.\nTady tvoří konečně volně bez literární\nnebo sujetové přítěže vyrovnané a svěží\nekvivalenty přírody, skutečné malby, vyjá-\ndřené výtvarně beze zbytků. Ovšem zde o-\ncitá se Schwaiger hned také u mezí, za něž\nnemohl. Na těchto nejplnějších a nejzvuč-\nnějších pracích poznáváme, že Schwaigrovu\nrealismu scházel vlastně hlubší cit pro pří-\nrodu, pro člověka jako výraz života, že ne-\ndostal se nikdy dále než ku viditelnému\ntvaru, k tváři, šatu, stromům, domům, li-\ndem, a že proto celé jeho umění zůstává\nvlastně vždy studií a nestává se nikdy dílem,\nzjevujícím silného člověka nebo silnou u-\nměleckou pravdu. Malířské přepsání reality\nbylo poslední metou jeho umění. Nestvořil\nnikdy obrazu, uzavřeného celku vyrovná-\nvajících se sil, jen sbírku volně seřazených\ntypů spojených atmosférou nebo tónem,\njakou je Rybí trh. Všem jeho lidem schází\nposlední oživení výrazem, řekl bych uměl-"}, {"page_pdf": 46, "page_imprimee": "37", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.46", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3242, "texte": "covým účastenstvím a zájmem na člověku,\nnebo vášnivou probíjející se silou, proto zů-\nstává] í vždy modely zajímavým povrchem,\njejž nutno svládnouti technicky, proto jsou\njeho krajiny obrázky sice dokonalými ře-\nmeslně, ale bezobsažnými. Stačí poukázati\nna Chittussiho, aby byl ihned jasný rozdíl,\na vidíme potom, že Schwaiger byl vlastně\nnejvětším naším formalistou.\nDokonalý řemeslník, jenž vynucoval úctu\nsummou své technické hotovosti, a životně\nzajímavý zjev, konečně nesouvisející a ne-\npřipojená výjimka našeho uměleckého usi-\nlování.\n\nV. V. Štech.\n\nMechthilda z Magdeburku.\nFr. Langer.\nVe 41. čísle „Večerů\" má St. K. Neumann\nbáseň „Mechthilda z Magdeburku\". Tato\nbáseň obsahuje v sobě tolik nyní vzácných\nvlastností, že pokládáme za svou povinnost\nněkolika slovy na ni upozorniti. Neboť již\ndlouho nečetli jsme nic tak šťastně básni-\nckého, jako jest tento výtvor. Většina naší\nmoderní lyriky jest dnes ve stadiu úsilí, změn\na obměn a v takových dobách se vzácnými\na opravdovými pracemi sveze se vždy celá\nserie schválných experimentů, někdy pro-\nmlouvá opravdový básnický duch a srdce,\nčastěji však jest slyšeti výsledky mechanické\nspekulace a kombinační schopnosti vzdá-\nlené všeho citového, nicméně je suggerující.\nAle i kdybychom předpokládali (ochotni\nkřivditi autorovi, činíce však tak pouze pro\nnejkrajnější hranici spravedlivosti), že bá-\nseň Neumannova vznikla jenom z tvořivé,\nči hravé činnosti, že děkuje za svůj vznik\nironii, nebo jen úsměvu, nikoliv básníkově\nvíře, jest přece ve svém výsledku krásnou\nbásní, plnou hluboké citovosti, naivního\nnadšení, sladkého, někdy až nebesky usmě-\nvavého bolu, a b ás ní jest proto, poněvadž\njest dokonalým stělesněním toho citového\nbohatství, jež z ní dýše. Jest totiž úplnou jeho\nobjektivisací, při níž dílo hovoří již samo a\nbásník i s důvody, prameny, pochodem své\ntvorby stává se anonymem. —Za druhé při\ntéto básni probudila se bezděky v nás otázka,\nco jest přímějším nástrojem pro rytmické\nsdělení, zda, jak se často tvrdí, volný verš,\njenž v poslední době právě z tohoto dů-\nvodu dochází značné obliby, či „klausura\"\npravidelného rytmického chodu, v jaké též\njest uzavřen Neumannův monolog básni-\ncký. A uviděli jsme, že tato stejnoměrná\nobdobí veršová ani v nejmenším nejsou na\npřekážku citovému proudu a nijak nematou\njeho bezprostředně působící a jednoduchou\nkrásu. Takže nutno opakovati s Duhamelem\na Vildracem to, co řekli na konci své Poe-\ntiky volného verše: „Mais ďabord il faut\nétre un poete.\" To jest v našem případě, že\nšpatný básník z volného verše báseň nevy-\ntvoří, kdežto skutečný básník stvoří ji jakým-\nkoliv prostředkem. —Po třetí jako na stejně\nhodnotnou stránku jest při této básni nutno\nupozorniti na její verš: jest to šestistopý tro-\nchej s poslední stopou úplnou nebo ne-\núplnou; trochej, který jest nejpřirozenějším\nčeským prvkem veršovým, jest dnes tak\nvzácný a snad i zanedbávaný v mladé po-\nesii, že jest pravým požitkem z Neuman-\nnovy básně si opět uvědomovati jeho ryt-\nmické schopnosti.\n\nDraperie.\n\nMnoho z toho, co nás nyní ve výtvarném\numění zajímá anebo co, když je přinášeno,\ntolik dráždí a popuzuje, připomíná v zevním\nvzhledu „nesrozumitelnou\" (jak se říká)\ndraperii*. Tato podobnost a toto vysmívavé\n\n* řeklo se dokonce: „zmačkaný papír\"."}, {"page_pdf": 47, "page_imprimee": "38", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.47", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3522, "texte": "přirovnání vyvstává proto, že oko zvyklo\nsi a přizpůsobilo se před tím ve výtvarném\numění obrazům, které měly hladkost a oproti\ntěmto novým jakousi pomalost, jež byla\nsnadno čitelná. Neboť všechny ony obrazy\na sochy uznávaného umění (na př. z ne-\ndávné doby, dobrého domácího průměru),\nať již jsou to ženy naslouchající u pramene\nnebo letící anděl s rozpřaženými rameny,\nmají vždy za základ přírodu, jak jeví se v je-\ndiném okamžiku (obecenstvo obdivuje\ntu obyčejně,jak je „moment zachycen\"); u-\nmělcem pak je k ní přidána obyčejně jen\nušlechtilost, tedy přídavek velice mírný, než\naby přírodnost v díle mohl přetvořiti a změ-\nnili. A tak z obou: z přírody a z umělcovy\nušlechtilosti rodí se umění milé a ušlechtilé,\nale téhož tvarového stupně, jako je sama\npříroda, a tedy stejně snadno jako tato po-\nchopitelné a přístupné. Není možno však\nneviděti, že tu jde všeobecně o pouhý\nsnímek přírody, o přírodu zbavenou času\na dění, jež jsou přece druhou polovinou\nživé, dějící přírody. Bylo by možno díla\ntohoto uměleckého zobrazování srovnati\ns rozprostřenou látkou (v pravém slova\nsmyslu, t. j. tkaninou), mrtvě ležící nebo vi-\nsící, s níž nic se nestalo. Jestliže s látkou něco\nse stane, jestliže se jí hne, shrne se, či ať je\núčastna jakéhokoli děje, na příklad, že je\nsoučinná v nějakém pohybu, nebo že jej\nsnáší, což vše jest již podílem času, stane se\nz ní draperie, cosi, co jest vyššího stupně,\nnež jest sama látka, neboť jest to již výtvor\nz látky. Tedy draperie je výtvarně (uži-\njeme-li toho slova s jistou výhradou) po-\nhybem, obecně dějem, přetvořenou látkou.\nMá novou, ne již přírodní formu, a čím se\nod svého původního stavu liší, jest živý děj\nkterý ji přetvořila který je v ní nyní akkumu-\nlován,obsažen a zapsán; neboť záhyby, v něž\nse její povrch složil, vypravují pohyb a život\nděje. Věc má velmi jasné důsledky: v draperii\nje obsažena táž a všecka látka, a sice i táž její\nplocha, ale pro nás jsou v draperii viditelný\njiž jen ty části (záhyby), které byly děje zvláště\núčastny a v nichž se jeho pohyby nejvýše vy-\npínaly, které tedy byly nositelem děje. Bylo by\nmožno usoudit ještě dále: v draperii je -\njestliže srovnáváme ji jen s rozprostřenou\nlátkou—dokonce již převaha na straně prá-\nvě druhého součinitele: totiž více na straně\nděje než na straně látky; naše pozornost\nobrací se skutečně totiž předem k záhybům,\nk jich formám, skladbě a hře, více než k suro-\nvině, z níž vznikly; čili draperie upozorňuje\nnás a zajímá již hlavně svou druhou částí,\nsvou duchovou stránkou. Draperie předsta-\nvuje dále uskutečnění pohybových a tvaro-\nvých možností látky, jichž látka jest nejvýše\nschopna, t. j. jak až mnoho života lze do\nlátky vložit. Při tom však přece vychází dra-\nperie a to ji váže k jejímu základu, k pří-\nrodě, a zařazuje ji do ni - jediné z mož-\nností, jichž materie látky jest svými vlast-\nnostmi schopna, zachovává tedy vždy ještě\nmez zákona látky, ale naplňuje jej až do\nkrajnosti. Draperie podává trvale jednu z po-\ndivunodností světa: jak dějové, živé se mění\nv opticky plastické a trvalé a jak je z tohoto\nčitelno. Konečně: draperie je oproti látce\nčímsi zhuštěným, obsahově na menší prostor\nsoustředěným, a vůbec hlubším.\nDraperie uvažována byla takto jako vý-\nsledek mechanického pohybu v látce. Za-\nměníme-li však látku tkaninu pojmem\nlátky, jak v umění přichází a jak je čerpána\nz přírody a víme-li, že i názor umělcův\nje sám živým dějem i každý přírodní zjev\nje živým děním, bude přece postup uvažo-\nvání týž a se stejně logickými závěry. Aby\nbylo však dobře rozuměno: tímto podo-"}, {"page_pdf": 48, "page_imprimee": "39", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.48", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3563, "texte": "benstvím nemá býti dokázáno, že zvlněním,\ndrapováním a obecně: deformací přírody\na přírodní látky vzniká umění, nýbrž že silný\nnázor umělecký, vstupuje-li do přírodní látky,\npřetváří ji a deformuje, neboť cit a ruka u-\nmělcova nečiní nic více, než že také shrnuje\nve zhuštěnější, zvlněná díla, která srovná-\nvána s přírodou jsou pohnutější a defor-\nmovaná a oku zvyklému přírodě tíže či-\ntelná, a tím více od přírody vzdálená, čím\n\nsilnější jest děj citu umělcova.\n\nPavel Janák.\n\nV. Radimský.\nV. Beneš.\nVýstava v Obecním domě v listopadu-prosinci 1912.\nJiž po několikáté vystavuje V. Radimský\nvždy celou kolekci svých obrazů, plenairových\nkrajin, však není znatelný žádný pokrok,\nspíše jakési kolísání a nejistota, což je zna-\ntelno iv různosti a nestejnosti právě vysta-\nvených obrazů, které se pohybují od svých\nmistrů Moneta, Sisleye až ku typickým t. zv.\n„náladám\" unimraných obrazů českého\nkrajinářského malování. V. Radimský byl\nprvní český impressionista, neboť přinesl\njiž celou řadu světelných, sluncem zalitých\nkrajin, malovaných skvrnitou technikou, jas-\nnými barvami v době, kdy u nás vše ještě\nplynulo v hnědém malování Mařákovské\ntradice. Bylo to v dobách počátků ,Manesa',\nkdy sám Slavíček maloval ještě jako všichni\nostatní a nevynikal nad své okolí. Ale zatím\nco tento pomalým vývojem a později ko-\nnečným vzmachem dospěl ku vytvoření 3-4\nčistě impressionistických obrazů (v Moderní\ngalerii), které zůstanou na vždy, u Radim-\nského je nejistota a kolísání. Příčiny těchto\nrozdíllů jsou asi povahy vnitřní. Slavíček\nbyl duchem silného založení, Radimského\npřednosti jsou zásluhou šťastných okolností.\nHned od svých počátků stýkal se osobně po\ndlouhá leta s mistry, původci impressio-\nnismu, Monetem, Pissarem a též Cézannem,\nod kterých osvojil si, pokud stačil, vše: mo-\ntivy, způsob dívání se (nikoli nazírání), tech-\nniku, barvy, tedy přibližně vše, co při nehlu-\nbokém impressionismu stačí ku vytvoření\nprůměrně dobrých obrazů. Ale při Radim-\nském jest vše dobré přijaté rázu tak čistě\nvnějšího, že sám ani nerozeznává své dobré\nod naprosto pochybeného a slabošského a\ntím projevuje se jako náhodný nástroj\ndobrého neproniknul však svým du-\nchem a nepochopil a odtud ta nejistota\na kolísání. Celé jeho dílo jeví se tedy jako\nvýsledek úžasně šťastných uměleckých okol-\nností a malé vnitřní individuality a mohouc-\nnosti, při čemž však zásluhou oné první pří-\nčiny vyniká ještě silně nad všecky ostatní\nnynější české impressionisty a krajináře, ne-\nboť těmto chybí i pouhé čisté malování ato\nnelze nahraditi a zastříti simulovanou pro-\ncítěností, t. zv. náladovostí. Představme si\nvšak, co na jeho šťastném místě byl by vy-\ntvořil Slavíček? Vzpomeňme si jen, jak hod-\nnotná díla vytvořil K. Purkyně ve styku\ns Courbetem, jaká Chittussi, třeba časově\nopožděně, ve styku s Fontainebleau a Bar-\nbizonem!\n\nNovodobé umění knižní a plakátové.\nVýstava v Rudolfinu, v listopadu 1912.\nObě tyto výstavy jsou patrně ovšem pod-\nnikem pouhé nahodilosti a nemají progra-\nmového zámyslu; avšak jsou zajímavý tím,\nže připomínají nám myšlenkový proud,který\nse v nedávné době k uměle ckému pla-\nkátu a knize připojoval a který předsta-\nvoval jeden z prudkých útoků za moderní\numění. Když totiž byl prohlášen požadavek\nsvobody pro umění a návrat umění do ži-\nvota, byl objeven plakát a jeho jistá smě-\nlost, dobývačnost a veřejnost jako vítané\npole proti uzavřenosti, těsnosti ateliérového\numění, jež se tolik znechutila a měla býti\npotřena. Umění si svobodu nyní již nejen\nvybojovalo, ale i více: jest jisto, že mu ji ne-\nlze nikdy vzít; zatím však naopak shledalo"}, {"page_pdf": 49, "page_imprimee": "40", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.49", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3899, "texte": "se, že umění musí mít a má zákony, třeba\nvlastní a že jen vnitřní jeho poctivost, nikoli\njen vnější svoboda je podmínkou jeho exi-\nstence. Proto musily se plakát i kniha roz-\nhodnouti mezi cestou nezávaznosti (a ne-\nvýtvarnou) a cestou výtvarné zákonitosti.\nKdekoli rozhodly pro tuto druhou a jedinou\ncestu, přineslo dobrovolné zúžení pole od-\nplatou práci a díla trvalých hodnot (tak je\ntomu např.u české tiskové grafiky); kde setr-\nvalo se při původní „svobodě\", dostavilo se\nzdivočení a bezradnost, jak ji dobře ukazuje\nprávě tato výstava. Toto zde vystavené pla-\nkátové umění nenáleží dle dnešního umění\ndo umění, ale do reklamy, přesněji: do re-\nkla my malova n é; jsou zde totiž malovány\ntytéž věci, jež jindy a jinde reklama vykři-\nkuje, promítá světly, aranžuje po-\nuličními triky a jakkoli vnucuje;\ntedy: neobyčejnost, zveličenost křičící barvy,\nvytržená slabiky, ale nikde přirozeně vnitřní\nvazba a výtvarné opodstatnění.\nStejně také knižní soubor (výhradně ně-\nmecký, ale i pak nesoustavně vybraný) uka-\nzuje, jak pouhé chtění reformy nestačí,\naby cos dobrého se zrodilo: heslo „umě-\nlecká kniha!\" nemůže samo ničeho dáti,\nsvádí nanejvýše, že nazdařbůh a bez hlub-\nšího vědomí vykořisťuje se sta r á kniha, je-\nstliže nejde se k vlastní základní příčině, proč\ntato je krásná: k výtvarnému. Proto celá\nkolekce je obrazem úplného zmatku: nejsou\nzde vůdčími výtvarné myšlenky, ale platí\nzde všecky i protichůdné zásady protichůd-\nných dob, všecko se opakuje, napodobuje a\nkombinuje současně, takže io značí jistý\nvkusný, ale nejnižší eklekticismus a\ncestu pouze ve prospěch a zájmu obchodu,\nnikoli za uměním. Jaká škoda, že tato ko-\nlekce nebyla doplněna českými pracemi,\njichž semknutost a seriosnost, možno říci\nsloh, by věru nejlépe tento úsudek ozma-\ntenosti německého knižního umění ukázala.\n\nDrobné zprávy.\nNová obálka „Um. Měsíčníku\" je prací Fr. Kysely.\n11. Výstavu Skupiny Výtvarných Umělců od 28. září\ndo 10. listopadu navštívilo 2180 platících osob.\n*\nOlivier Hourcade napsal, že pravou definicí kubismu\nse mu zdá býti „návrat ke stylu subjektivnější visí\npřírody\" (což děje se někdy uzavřenějším vyjádřením\nmass).\nV Paříži bude příštím rokem výstava divošského\numění. Bude obsahovati sošky, řezby ze slonoviny,\nbronzy z Dahomeje, Sudanu, Senegalu a z ostrovů\nVelikonočních, Sandwichských, Tahiti a N. Kaledonie.\n*\nNový ruch v umění vyvolal po řadě významných\numěleckých podniků v život i nové podniky uměle-\nckého obchodu. Tak J. B. Neumann v Berlíně, na-\nkladatel a majitel Grafického kabinetu (Kurfůrsten-\ndamm 33), otevřel v Charlottenburgu (Schillerstrasse 6)\nkoncem září nový výstavní salon pro malířství a pla-\nstiku a sice výhradně mladšímu směru věnovaný a vý-\nslovně ve smyslu programu kolínské výstavy Sonder-\nbundu.\nV Mnichově pak otevírá H. Goltz (Odeonsplatz 1)\nnový umělecký salon „Neue Kunst\" výstavou součas-\nného mladšího umění francouzského, německého a\nčeského a proponuje řadu zvláštních výstav téhož\numění. t\nV Barceloně počal vycházeti při listu „La Publicidad\"\nnový umělecko-kritický list „Correo de las letras y de\nlas artes\" za redakce J. M. Junoy. (Předplatné čtvrtletně\n1 peseta. Redakce a administrace: Barcelona, Balmes\n54). Je výhradně listem mladšího umění. Obsah jest\nvesměs v krátkých úryvcích, aforismech, rozptýlených\ncitátech (z G. Apollinaira, M. Raynala) a kritikách,\ntakže vše je jakousi těkavou směsí, a prvé číslo věno-\nje především výstavě „La section dor\", která\nprávě byla v Paříži a jež shromáždila řadu umělců\nkubismu. t\nLiteratura k mladému výtvarnému umění se živě\nmnoží. André Salmon vydal knihu: „La jeune peinture\nfran<:aise\", jejíž kapitoly k vůli zajímavosti uvádíme:\n„Divocí. Anekdotické dějiny kubismu. Živé umění.Re-\nnaissance francouzského kraje. Zženštilé malířštví ve\ndvacátém století\".\n*\nVýstavy „Sonderbundu\" v Kolíně n. R. súčastnili se\nz českých umělců: B. Kubišta a členové Skupiny: V.\nBeneš, E. Filla, A Procházka."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c028", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c028", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "29", "page_fin": "30", "image_debut": 38, "image_fin": 39, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.1", "titre_corps": "Společnost Jaroslava Vrchlického.", "titre_sommaire": "Společnost Jaroslava Vrchlického.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 38, "page_imprimee": "29", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.38", "debut_caractere": 987, "fin_caractere_exclue": 2888, "texte": "Společnost Jaroslava Vrchlického.\nStojíme u kolébky nové instituce, která\nse před krátkou dobou ustavila. Její úkol,\njak z předběžných referátů patrno, má býti\ndvojí: jednak „literárně-kritický\", jednak po-\npularisační. Jest zcela správné sloučení těchto\ndvou hledisek, ovšem v určitě vymezeném\nsmyslu. Úkolem „Společnosti\" bude přede-\nvším a hlavně důkladné prozkoumání bás-\nníkova díla. Ne jako samostatného, již od-\numřelého organismu, ale čehosi, co jest inte-\ngrující součástí dnešního literárního úsilí a\nproudění. Proto bude nutno, aby se díla sú-\nčastnili pracovníci různých oborů literár-\nních a vědních, kteří pak dle svých method\na svých zájmů budou postupovali. „Společ-\nnost\" může pak tuto práci jen organisovati,\ndávati podněty, starati se o subvencování\na publikaci.\nBylo by nesprávno, aby tato instituce u-\nvízla v samoúčelné a neplodné filologické\nodbornosti ačkoliv ovšem i filologické\nzkoumání řeči na př. může ve svých výsled-\ncích přinésti leckterý činorodý podnět pro\npoesii; a na druhé straně nutno se předem\nuvarovali nebezpečenství, které čas od času\nhrozilo právě se strany, kde se o Vrchlickém\nmluvilo nejhlučněji: jakési sousedské bonho-\nmii, která dovedla sice ze života mistrova vy-\npravovali spoustu nevýznamných intimností\na anekdot, ale o jeho díle říkala jen několik\nbezobsažných frasí a banálností. Může to\nbýti jistě nejkrásnějším životním úkolem\nhlavně mladých lidí: ponořili se do odkazu\nmistrova, přinésti mu nadání, erudici i nad-\nšení, a touto rytířskou službou přiblížili jeho\nbásnické dílo celému dnešku i celé budouc-\nnosti. Záleží jen na tom, jaký duch bude\nvládnouti v této nové korporaci a z jakého\nducha budou vycházeli podněty. Duch žije\nv lidech, lidé budou určovati jeho směr. Při-\nznáme se, že většina jmen, uvedených v pří-\npravném komitétu, nejsou nám bezpečnou\nzárukou dostatečné kompetence. Výbor ten\njest ovšem prozatímní a může se ještě leccos"}, {"page_pdf": 39, "page_imprimee": "30", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.39", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 122, "texte": "změniti. A jistě rádi uvítáme prvou příleži-\ntost, kdy budeme moci promluvili o posi-\ntivní práci této nové „Společnosti\"."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c029", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c029", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "30", "page_fin": "31", "image_debut": 39, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.2", "titre_corps": "F. X. Šalda: Život ironický.", "titre_sommaire": "F. X. Šalda: Život ironický.", "signature_source": "Fr. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 39, "page_imprimee": "30", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.39", "debut_caractere": 124, "fin_caractere_exclue": 3438, "texte": "F. X. Šalda: Život ironický.\n\nDnešní generace umělecká zastihuje Saldu\nv období, kdy se jí jeví jako silná, ba nej-\nsi lnější osobnost kulturní a kulturotvorná\nze všech, kteří tuto generaci předcházejí v hle-\ndání duchových, respektive uměleckých cest\na úkolů: kulturní, to jest projevující se doko-\nnalým prolnutím přítomného stavu kultury\na kulturotvornou, tedy vším úsilím nevmě-\nšujme jeho osobní libosti a nelibosti pra-\ncující o dalším jejím vzestupu. Z těchto dvou\nzákladů passivního i aktivního účastenství\nna celkové kultuře vysvětlujeme si i Šaldovu\nknihu jakožto součást jeho vlastností a jeden\nz projevů jeho úsilí.\nNeboť, co v knize jest obsaženo, spočívá\njednak na silném kulturním vědomí, jednak\nna mužné lásce k tomu všemu, co z ma-\njetku člověka jest cenné a dokonalé aco má\nprávo na přízeň hlavy i srdce. Děje povídek\nv knize „Život ironický\" jsou vytvořeny vždy\ntak, aby jimi byly zápasy jen o něco nad-\nmíru velikého nebo pády pro nejtragičtější\nmotivy (zápas Varjanův, smrt plukovníka\nMúnze). Osoby těchto dějů jsou zušlechtě-\nnými typy, členy vypěstěné rasy, aristokracie\ntypů, k níž příslušenství vyčítáme z jejich vy-\nstupňovaných vlastností a dokonalosti du-\nševního organismu (Frau Land). Scenerie,\njíž jsou obklopeny, nese v sobě znaky dědic-\ntví po pracujících generacích apo dlouhém,\nvývoji: Stará pošta u silnice, pěstěná zahrada\nhraběcí, zámek plukovníkův. I jednotlivosti,\ni malé neživé předměty jsou téhož druhu:\nVarjan miluje svíce, krb, krásu jmen; jindy\ncelý podklad obsahový jest uzavřen v tako-\nvém motivu kulturního významu: „Umění\na mistr\". Ocenění a zdůraznění velikosti\ntoho, co se vyznačuje tradicí, rodokmenem,\nčistokrevností, dává knize úhrnný názor na\nvše. Hmoty i dění, předměty, životy a jejich\nprojevy jsou pod jeho světlem povýšeny nad\nstav a dění v obvyklé rovině života, dostá-\nvají tím stálé poměry a měřítka, jest to ne-li\njakési absolutno, tedy zajisté jakási říše hod-\nnot, dle nichž se +eprve měří a rovnají vztahy\njednotlivce jsoucího mimo tuto říši; čili kul-\ntura, či přesněji, vztah spisovatelův k ní stal\nse zde abstrahujícím činitelem, tím prostřed-\nkem, který dodává dílu nadosobní ceny,\nkterý přináší dar lidskému nitru, aby mohlo\naspoň v některých okamžicích žiti immateri-\nelním a očištěným životem. A kjeho úplno-\nsti jest v obsahu povídek vyzdvižena ona\nusmířená rovnováha a harmonický klid,\nkterý konečně vyplývá ze zápasů a bojů.\nVšemi ději jest zároveň odhalován cíl, vý-\nsledek, poslední význam života, smutku, ra-\ndosti, všeho, až konečně dojde svého odkrytí\na jest proň nalezena konečná životní mou-\ndrost. Jest cosi goetheovského v očištěné har-\nv\nmonii, jakou jest uzavřen „Život ironický\",\n„Frau Land\", „Perla Jetima\", a tato harmo-\nnie jest největší radostí této knihy.\nPři výstavbě celých příběhů působila vůle\nstvořiti jejich proudy tak, aby ničím nerušeny\nmohly tryskati k svému vrcholu i klesati\nk závěrečnému vyrovnání. Jednotlivé po-\nvídky jsou stále soustředěnější, až poslední,\n„Modloslužebník\" jest klasickým příkladem\nuzavřené literární formy. Tato vůle i její vý-\nsledky jsou praktickým dokladem kulturo-\nV\ntvorného úsilí Šaldova v oboru literatury,\njímž dlouhá léta zdůrazňuje cenu pevných\nslovesných tvarů, stylové čistoty a formální\njasnosti. V „Životě ironickém\" sice pozoru-\njeme, že místní nejvyšší intensita obsahu se"}, {"page_pdf": 40, "page_imprimee": "31", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.40", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1221, "texte": "leckde nekryje s vrcholem dějové vlny, na\nkterou byla vyzdvižena; lakové vrcholné mí-\nsto jest pak vyznačováno různými motivují-\ncími passážemi, osvětlováno tedy z vnějšku,\nvypínáno kupením a vrstvením. Než tyto\npřídatné části mají opět zcela jiné kouzlo,\nkteré z nich, jež rušily komposici, činí v jed-\nnotlivostech hotové básnické celky. Tyto čá-\nstice mají zpravidla za účel vysvětlili citové\nstavy. K tomuto cíli, k němuž u jiných autorů\nbylo a jest pracováno psychologickou me-\nthodou, tedy čímsi, co s básnickým uměním\nnemá pranic společného, jde Šalda cestou\nzcela jinou, opravdu básnickou: Člověk jeho\nrománu jest zařazen do úplného předmět-\nného světa, jenž jest s ním úplně rovno-\ncenný. Jejich duše i citlivost je stejná. V oka-\nmžiku, kdy duše chystá se ke změně, k dění,\nrozhovořují se s ní světla, temnota, vůně\nsvic (kap. I.), obloha, trávy, stromy (kap. VI.)\nvše se ponořuje v metaforu, z níž polom\nlidská duše vychází v překrásném stavu.\nDění toto jest totéž jako v kterémkoliv lyri-\nckém projevu básnickém. Tato místa (zvláště\nvýznačná jest chvíle, jež předchází napsání\nVarjanovy básně, která však již není schopna\nstupňovali ono dění) jsou z celé knihy nej-\nosobnější a nejplnější poesie.\n\nFr. Langer."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c030", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c030", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "31", "page_fin": "34", "image_debut": 40, "image_fin": 43, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.3", "titre_corps": "G. Winter: Nový pokus Marinettiho.", "titre_sommaire": "G. Winter: Nový pokus Marinettiho.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "31", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.40", "debut_caractere": 1223, "fin_caractere_exclue": 3415, "texte": "G. Winter: Nový pokus Marinettiho.\n\nKdo znal poněkud blíže Marinettiho před-\nchozí činnost a abstrahoval si z ní jisté char-\nakteristické rysy básníkovy povahy, nebyl\npříliš překvapen jeho poslední novotou, kte-\nrou prohlašuje za samospasitelný lék sou-\nčasné stylové krise. Vybavila se mi mimoděk\nv mysli při čtení ukázek chystaného jeho\nnového díla fotografie Marinettiho. která\nzpůsobila před časem dosti hluku v italské\nveřejnosti: básník sedí na mramorové bustě\nAlessandra Manzoniho a čte s pathosem své\nfrancouzské verše udiveným sedlákům lom-\nbardským. Nebo, chcete-li, jiný obrázek: pat-\nnáctiletý hoch, vydávající v egyptské Ale-\nxandrii revui, „Le Papyrus\", již sice nikdo\nnechce brát vážně, ale již hltá dychtivě li-\nterární svět egyptské metropole. Hle, toť\nMarinetti. Ital, narozený v Egyptě, básnící\nfrancouzsky, zjev dosti bizarrní celkem,dvoj-\nnásobně déraciné podle slov Corradinio-\nvých. Z těchto nepřirozených faktů, jež při-\nnáší život Marinettiho, vysvětlíme si i nervosu\na přepínání každého jeho počinu. Nezbytné\nfanfaronství a bizarerii, jež provází jeho čin-\nnost, cítí Marinetti jako osobní tragiku. Svou\npřednášku v pařížském studentském spolku\nzahájil oslovením: „Moji drazí přátelé, kteří\nbudete brzy mými nepřáteli\" - bylo v tom\nmnoho pósy, ale byl v tom i smutek člo-\nvěka, jenž sám jest odsouzen ničiti v zárodku\nsvé dobré, podněty vrozeným horečným\ntemperamentem.\nTakový zdravý podnět tkví iv jeho po-\nsledním pokusu o reformu stylu. Vydav se\ndo boje pod praporem osvobození substan-\ntiva, neváhal obětovali své ideji všechny po-\nsavadní stylové možnosti, rozbil vazbu vět-\nnou, čímž učinil zbytečným sloveso, potlačil\nadjektivum a všechny jiné větné složky až\nna substantivum, takže jeho nový styl záleží\nv nakupení podstatných jmen, jichž nepojí\nani nerozlučuje interpunkce a z něhož při\ndobré vůli můžeme vyčisti jakýsi smysl,\novšem čistě subjektivní, protože každý druhý\nmůže vyčíst něco jiného.\nV této podobě je pokus Marinettiho ab-\nsurdní a nevábí k následování. Je i nelogický,\njak lze se přesvědčili analysou účelu slohu,\na je nemožný, jak se brzy přesvědčí Mari-\nnetti sám. A přece, i tato poslední jeho eska-\npáda není bez správného a dobrého jádra,"}, {"page_pdf": 41, "page_imprimee": "32", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.41", "debut_caractere": 97, "fin_caractere_exclue": 1205, "texte": "a jestli kdy, tož tentokrát nejspíše platí o něm\nslova jistého francouzského kritika: „II exa-\ngěre trop souvent mais il faut le prendre en\nsérieux.\" Ano, přehání iv tomto případě,\nale i tentokrát je třeba bráti ho vážně a\nnezavrhovat jeho impulsu bez úvahy.\nOsvobození substantiva není skutečně věc\ntak malicherná. V prvé řadě jde ovšem o o-\nsvobození od adjektiva a nenávist Marinet-\ntiho k slovesu je zbytečná, neboť sloveso má\nve větě vlastní platnou funkci a umožňuje\nvlastně větný organismus. Ale v poměru\nsubstantiva k adjektivu v dnešním stylu je\nskutečně mnoho nezdravého. Substantivum\ntrpí a ztrácí na své výrazové mohoucnosti\npod návalem adjektiv. Funkce, kterou přiřkl\ndnešní sloh adjektivu, nijak neodpovídá pů-\nvodnímu jeho určení. Adjektivum, toť jeho\nvlastní účel, má determinovat substantivum,\nomezovati jeho širokou absolutní platnost\na dodávat mu tím reliéfní plastičnosti. Slovo\n„národ\", abych uvedl příklad, ztrácí se svou\nširokou platností v neurčitu a teprve ad-\njektivem „český\" ocitá se v mezích reálna.\nKromě tohoto významu funguje ovšem ad-\njektivum jako zmnožitel emoční síly sub-"}, {"page_pdf": 42, "page_imprimee": "33", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.42", "debut_caractere": 93, "fin_caractere_exclue": 1693, "texte": "stantiva; tu pak stojíme u delikátního pro-\nblému, zasahujícího v sám kořen tvoření;\no tuto funkci adjektiva také hlavně Mari-\nnettimu jde.\nJe jisto, že adjektivum, užije-li se ho taktně,\nmůže neobyčejně zvýšiti emoční koefficient,\njenž v každém slově tkví. Francouzský bás-\nník jedenáctého století, nepřetížen ještě bal-\nlastem literární tradice, projevil svůj hold\nvlasti jediným veršem: „Tere de France,\nmoult estesdulz pais!\" „Francouzská země,\njste velmi sladký kraj! V jediném adjektivu\n„dulz\" spočívá víc citové vřelosti než ve všech\nódách, jež vyzpívali k chvále Francie všichni\npozdější básníci. Z plastického užití kleslo\nvšak adjektivum na lineární dekoraci a od-\ntud není daleko k marottě; na tu také došlo a\nposud v ní bředeme. Místo aby substanti-\nvum bylo adjektivem potencováno, übírá\nmu adjektivum na expressivnosti. Z nejhor-\nších hříchů, které se tu dějí, je užívání ad-\njektiv, jimiž se přiděluje substantivu určitá\nkvalita, jež je už obsažena ve významu sub-\nstantiva samého. Tak na příklad mluví-li se\no „černých stínech\", jde o nejabsurdnější\nužití adjektiva, jaké jen lze si představit. Za\nnormálních poměrů světelných neexistují\nstíny bílé, ani zelené, ani červené, nýbrž\nprávě černé; černost jest již implicite obsa-\nžena v představě stínu. Věc jistě zcela lo-\ngická ale kolikrát se sejdeme s „černými\nstíny\" v české literatuře; všechny příklady\nnejsou tolik křiklavé, nicméně stačí nuance,\naby byla překročena mez užití vhodného\na nevhodného.\nJsou však ještě okolnosti, jež zdůrazňují\ntím více potřebu, zjednati substantivu více\n„místa na slunci\", jak zní denní fráze. Bás-"}, {"page_pdf": 43, "page_imprimee": "34", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.43", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1937, "texte": "nik cítí pod běžným významem slova jeho\nsmysl plnější a absolutnější, proniká až\nk samé citové podstatě každého pojmu.\nJeho cílem jest, aby čtenáře prosaika vedl\nna chvíli právě k tomuto zdroji, jehož ne-\npoznáme jinak než prismatem básníkovy\nintuice. Pod slovem slunce představí si uče-\nnec kus hmoty, charakterisovaný určitou\nváhou, délkou, teplotou atd., buržoa vzpo-\nmíná si při něm na pohodlí letní restaurace\na osvěžující pocit teplé koupele; zemědělský\nproletář vidí v něm tyrana, jenž mu brání\nv práci a žene ho pod ochranu stinného\nstromu. Ale básníku jest představa slunce\njistě čímsi tak silným, mohutným a nesmír-\nným, že přidat k slovu slunce jakékoli ad-\njektivum musí mu připadali stejně pošeti-\nlým, jakoby někdo chtěl zmnožiti výšku\nGaurisankaru zrnkem písku. Jak u nás\npoměry jsou, spojuje se kupení adjektiv, ať\njsou sebe méně přiléhavá, s pojmem skvělé\nbásnické řeči. Nic nepravdivějšího. Přijme-\nme-li už vůbec zásadně chybné lišení slohu\n„prostého\" od slohu „bohatého\", nemů-\nžeme nikdy podepsat mínění, že bohatost\nstylu spočívá v adjektivech. Vezměme si nej-\nlepší básně Vrchlického a Březiny a shle-\ndáme, jak ekonomický s adjektivy zachá-\nzejí. Všimněme si techniky Egdara Poea\na on je právě nejpoučnější vzor, protože\ntechniku básnické řeči pěstoval zcela vě-\ndomě bezmála jako mathematiku vidíme\nrovněž, jak adjektivy neplýtvá a nezbavuje\nse tím kladných hodnot, jež užívání adjek-\ntiva poskytuje. Nebo posléze věnujme chvíli\npozornosti technice řeči Marinettiho v jeho\nbásních a dramatech; principy, jež nyní\nprávě hlásá, uplatňoval již dávno as úspě-\nchem.\nTěchto několik poznámek nevyčerpává\novšem thematu a nebylo to mým úmyslem.\nChtěl jsem jen upozornili na vážnou otázku,\nkterá za hranicemi jest důkladně diskuto-\nvána. Za hranicemi, bohužel; u nás je na\nvše možné víc času než na studium jazyka,\njehož nedoceněnou krásu chválíme v žur-\nnálech, nedávajíce si jinak práce theoreticky\njej blíže pozorovat."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c031", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c031", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "32", "page_fin": "32", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.3.1", "titre_corps": "Kathedrála St. Quentin Dovnitř vypnuté pilíře stř. lodi. K článku vědomá deformace architektury", "titre_sommaire": "Kathedrála St. Quentin Dovnitř vypnuté pilíře stř. lodi. K článku vědomá deformace architektury", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "32", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.41", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 95, "texte": "Kathedrála St. Quentin\nDovnitř vypnuté pilíře stř. lodi. K článku vědomá deformace architektury"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c032", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c032", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "33", "page_fin": "33", "image_debut": 42, "image_fin": 42, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.3.2", "titre_corps": "Notre Dame Schema deformací na severní straně lodi. K článku: Vědomá deformace architektury", "titre_sommaire": "Notre Dame Schema deformací na severní straně lodi. K článku: Vědomá deformace architektury", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 42, "page_imprimee": "33", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.42", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 91, "texte": "Notre Dame\nSchema deformací na severní straně lodi. K článku: Vědomá deformace architektury"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c033", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c033", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "34", "page_fin": "35", "image_debut": 43, "image_fin": 44, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.4", "titre_corps": "Vědomá deformace architektury.", "titre_sommaire": "Vědomá deformace architektury.", "signature_source": "Zd. Wirth", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 43, "page_imprimee": "34", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.43", "debut_caractere": 1939, "fin_caractere_exclue": 3266, "texte": "Vědomá deformace architektury.\n\nUsilovné studium antické architektury na\npočátku 19. stol, vyvolané spíše živou po-\ntřebou empirových architektů než historiků\numění, přineslo velmi přesné poznání kon-\nstruktivních dovedností řeckých stavitelů,\ntakže vedle eníase, známé již theoretikům\nrenaissačním, byla konstatována řada pří-\npadů, kde řecké chrámy jeví úmyslné kon-\nstruktivní rozdíly a odchylky od exaktní\nsymetrie a geometrické přesnosti a to ne\nsnad z nedostatku obratnosti svých budova-\ntelů, ale z určitých úmyslů a zásad esthe-\ntických pramenící. Dříve ještě, než obdobné\ntendence v míře daleko větší a v užití\nraffinovanější byly shledány na architek-\ntuře barokní a přímo neslučitelně spojeny\ns pojmem barokního komponování, nale-\nzeny i ve středověku spojovací články, jež\ndovedou vyplniti mezeru mezi antikou a ba-\nrokem, ne-li fakticky, tedy alespoň pravdě-\npodobně, již vletech 1849 a 1851 vystopoval\npodobné zjevy na stavbách v Benátkách a\na Pise J. Ruskin a uveřejnil svá pozorování\nzejména o zúmyslných odchylkách od pra-\nvidelnosti v rozměrech arkád a inierkolumií.\nOd té doby zaměstnává tato otázka zejména\nanglickou literaturu odbornou. Od r. 1874\nvěnuje se jí Američan Willi am Henry\nGoodyear s houževnatostí obdivuhodnou.\nV\nSlov první řadě o sebrání dostatečného\npočtu pádných dokladů a tento soupis pro-"}, {"page_pdf": 44, "page_imprimee": "35", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.44", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1231, "texte": "vedl autor zejména v letech 1874,1895,1901\na 1903, vycházeje od kontroly Ruskinových\npozorování v Pise a rozšiřuje pak postupně\nstudium na Francii, Německo i Orient. Vý-\nsledky své uložil v několika publikacích*, jež\nnejdou sice přes objektivní konstatování\nfaktů, ale dávají zejména svými ilustracemi\npopud k dalšímu rozvíjení důsledků. Výsled-\nky dají se uvésti na několik jen případů ver-\ntikální inklinace a deklinace ve fasádách a\ntriumfálních i jiných obloucích, na nepra-\nvidelnosti ve vzdálenostech sloupořadí a od-\nchylky v rozpětí arkád. Všechny snad ne-\njsou autor to připouští úmyslné, neboť\npohyb půdy přivodil snad, zejména menší,\nodchylky během století, ale většina je kon-\nstatována na konstrukcích bezvadných, kde\nje bezděčná deformace vyloučena. Autor\nneodvažuje se hledati hluboké důvody pro\ntyto odchylky, ale podle analogie s baro-\nkem je tu jistě tendence uzavírati křivkou\ntam, kde přímka svislá zdála by se rozbí-\nhavou, působiti postupným súžováním ar-\nkád do dálky na oko a podporovali nebo\nodstraňovati tak optické deformace, jimž\npodléhá právě symetrie a rovnováha.Otázka\nje stále otevřena a zejména výklad o čistě\numěleckých tendencích, v těchto deformacích\njistě tkvící, nebyl dosud podán.\n\nZd. Wirth."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c034", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c034", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "35", "page_fin": "37", "image_debut": 44, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.5", "titre_corps": "Hanuš Schwaiger.", "titre_sommaire": "Hanuš Schwaiger.", "signature_source": "V. V. Štech", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 44, "page_imprimee": "35", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.44", "debut_caractere": 1233, "fin_caractere_exclue": 3382, "texte": "Hanuš Schwaiger.\n\nHanuš Schwaiger je u nás nejdůsledněj-\nším a typickým představitelem německého\nrealismu let sedmdesátých a osmdesátých.\nNení-li při zběžném hodnocení tato přísluš-\nnost hned zjevná, je to proto, že k nám při-\nšel německý realismus teprve v letech de-\nvadesátých a už ve zbarvení specificky mni-\nchovském. Ale v celkovém obrazu něme-\nckého umění nevypadá Schwaiger nikterak\ntak odlišně, jak nutně se zdálo u nás a pro\njeho archaistické snahy, najdeme u Němců\nřadu obdob.\nProhlížím-li „Novokřtěnce\", vzpomínám\nbezděky na Menzlovu „Piazzu ďErbe ve Ve-\nroně\" (v drážďanské galerii) a řadu znaků\nspolečných oběma pestrým chumlům, jenž\nje podán u Menzla ovšem daleko malířštěji\na houfům figurek, z nichž každá je vidina\no sobě a také pro sebe hraje, a pramálo\nznamená v celku obrazu. Příbuznost jest\nvětší. Schwaiger kreslíř (a tím je po výtce)\nstýká se s Menzlem ve své takřka odborné,\nnemalířské, zvědavosti, ve svém zájmu o de-\ntail, a podobá se mu referentskou zevrub-\nností v pozorování zjevu, jako Menzel, který\nkreslí dvakráte šroub kukátka císaře Viléma,\npostřehoval a líčil také Schwaiger každou\nzáplatu, každou krabatinu svojí figury a\nspokojil se často detailem: zády selky, trsem\ntrávy, kostymní studií bez hlavy, a nedbal\nživého člověka, vězícího pod draperií. Jeho\npozorovací methoda je úplně realistická, je\nto vždy skutečnost popisovaná ostrým a\nbedlivým zrakem a vyjadřovaná velikou\nschopností zachycovati jev v markantní ty-\npičnosti, se skutečnou silou a smyslem cha-\nrakterisovati a sesilovati graficky zdůraz-\nněné motivy přírodní. V této kreslířské síle\ncharakteristiky nutno především hledati vy-\nsvětlení Schwaigerovy pitoresknosti, jeho\nhledání zajímavých typů, ježto zdály se mu\nplastičtější, rozsochatější v kontuře, výraz-\nnější nebo aspoň odlišnější od průměrného\nklidu občanské uniformity.\nOvšem nelze nikterak vylučovati z díla\n\n* Vyšly v Memoirs of Art and Archaeology, vydá-\nvaných museem brooklynským; r. 1874 vydána Pisa,\nr. 1904 Vertical Curves and oíher architectural Refi-\nnements in the Gothic Cathedrals and Churches. Mimo\nto samostatně vyšlo The Architectural Retinements of\nSt. Mark's at Venise."}, {"page_pdf": 45, "page_imprimee": "36", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.45", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3414, "texte": "Schwaigrova moment literární, stejně jako\nosobní lásky a záliby, neboť byla to často\ncesta, odkud byl k práci inspirován. Také\ntento sklon připojuje jej k současným sna-\nhám německého malířství, a zřetelně u něho\nrozeznáváme tendence tehdejšího usilování\n0 „altdeutsch\" sloh, jež jsou tak příkladně\ndokumentoványWilczkovým zámkem Kreu-\nzensteinem, Schwaigrem vymalovaným. Ve\nsvém ideovém podkladu je to stále ještě\nněmecké historické malířství, a sice v oné\nchvíli, kdy realismus vyplňuje starou roman-\ntickou komposici a dodává jí života de-\ntailem, rekvisitou, modelem, studovanou\nkrajinou nebo historicky přesným interi-\neurem. Tedy v základě totéž, co dělali v Bel-\ngii Leys a Brackeleer, ve Francii Meissonier,\nv Uhrách Munckaczy, v Německu Piloty,\nMenzel, Makart, Seitz, Dietz, Oberlánder\n(v obrazech), Gebhardt a kdy se chodilo ke\nstarým mistrům z antikvářské kuriosity, pro\npatinu staroby a pitoreskní zajímavost. Vi-\ndíme-li, jak organickým momentem vývoje\nstane se staré umění Manetovi, co znamená\npro jeho vzrůst vliv Goyův a Velasquezův,\nnebo u Courbeta Halsův, objevíme snadno\nvšechnu povrchnost tehdejšího zájmu pro\nstaré mistry v šerosvitu Lenbachově, jež\nvskutku není u něho ničím jiným než „hně-\ndou omáčkou\", nebo v interieurech, jimž\nnaučil se Klaus Meyer u Pietra de Hooch.\nPrincipem je stále realismus.\nTaké u Schwaigra je východiskem vší\npráce příroda jako model. Porovnáme-li\njeho kresby s kteroukoliv z kreseb Breughe-\nlových, Ostadových, Teniersových, je nám\njasno, že už v tom, co vidí, je rozdíl základ-\nního poměru k přírodě a že jeho linie (byť\n1 osobitá a výrazně pevná) jde vždy po for-\nmách předmětu, po všech jeho náhodno-\nstech, a že nemá pod nohama pevné půdy\nstarých, totiž živého slohového vědomí a\nnázoru. I tam, kde archaisuje úmyslně, jeho\nforma zůstává vždy jenom stylisac; a ne-\nstává se nikdy stylem. Z umění starých mi-\nstrů je na jeho obrazech jenom tón.\nOvšem u starých našel Schwaiger svoji\ntechnickou poctivost a lásku k malbě jako\nřemeslu. Technickým prohloubením odli-\nšoval se od školy Trenkwaldovy tam, kde\ns ní souvisel ještě ideově (zřetelné stopy jsou\nještě v Canterburských povídkách), a v tom\nlišil se také od většiny souběžných Němců.\nZ tohoto malířství, pojímaného jako ře-\nmeslo v nejkrásnějším slova smyslu, dostal\nse k volnějšímu názoru na přírodu a vyspěl\ndosti pozdě také v malbě tam, kde už dávno\nbyl jako kreslíř. Myslím tím některé studie\nze Slovácka, zvláště krajiny (Valašský mlýn\nz r. 1891, Selský dvůr v Radalovicích z roku\n1892) a Rybí trh v Bruggách z r. 1906.\nTady tvoří konečně volně bez literární\nnebo sujetové přítěže vyrovnané a svěží\nekvivalenty přírody, skutečné malby, vyjá-\ndřené výtvarně beze zbytků. Ovšem zde o-\ncitá se Schwaiger hned také u mezí, za něž\nnemohl. Na těchto nejplnějších a nejzvuč-\nnějších pracích poznáváme, že Schwaigrovu\nrealismu scházel vlastně hlubší cit pro pří-\nrodu, pro člověka jako výraz života, že ne-\ndostal se nikdy dále než ku viditelnému\ntvaru, k tváři, šatu, stromům, domům, li-\ndem, a že proto celé jeho umění zůstává\nvlastně vždy studií a nestává se nikdy dílem,\nzjevujícím silného člověka nebo silnou u-\nměleckou pravdu. Malířské přepsání reality\nbylo poslední metou jeho umění. Nestvořil\nnikdy obrazu, uzavřeného celku vyrovná-\nvajících se sil, jen sbírku volně seřazených\ntypů spojených atmosférou nebo tónem,\njakou je Rybí trh. Všem jeho lidem schází\nposlední oživení výrazem, řekl bych uměl-"}, {"page_pdf": 46, "page_imprimee": "37", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.46", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 555, "texte": "covým účastenstvím a zájmem na člověku,\nnebo vášnivou probíjející se silou, proto zů-\nstává] í vždy modely zajímavým povrchem,\njejž nutno svládnouti technicky, proto jsou\njeho krajiny obrázky sice dokonalými ře-\nmeslně, ale bezobsažnými. Stačí poukázati\nna Chittussiho, aby byl ihned jasný rozdíl,\na vidíme potom, že Schwaiger byl vlastně\nnejvětším naším formalistou.\nDokonalý řemeslník, jenž vynucoval úctu\nsummou své technické hotovosti, a životně\nzajímavý zjev, konečně nesouvisející a ne-\npřipojená výjimka našeho uměleckého usi-\nlování.\n\nV. V. Štech."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c035", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c035", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "37", "page_fin": "37", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.6", "titre_corps": "Mechthilda z Magdeburku.", "titre_sommaire": "Mechthilda z Magdeburku.", "signature_source": "Fr. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "37", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.46", "debut_caractere": 557, "fin_caractere_exclue": 2983, "texte": "Mechthilda z Magdeburku.\nFr. Langer.\nVe 41. čísle „Večerů\" má St. K. Neumann\nbáseň „Mechthilda z Magdeburku\". Tato\nbáseň obsahuje v sobě tolik nyní vzácných\nvlastností, že pokládáme za svou povinnost\nněkolika slovy na ni upozorniti. Neboť již\ndlouho nečetli jsme nic tak šťastně básni-\nckého, jako jest tento výtvor. Většina naší\nmoderní lyriky jest dnes ve stadiu úsilí, změn\na obměn a v takových dobách se vzácnými\na opravdovými pracemi sveze se vždy celá\nserie schválných experimentů, někdy pro-\nmlouvá opravdový básnický duch a srdce,\nčastěji však jest slyšeti výsledky mechanické\nspekulace a kombinační schopnosti vzdá-\nlené všeho citového, nicméně je suggerující.\nAle i kdybychom předpokládali (ochotni\nkřivditi autorovi, činíce však tak pouze pro\nnejkrajnější hranici spravedlivosti), že bá-\nseň Neumannova vznikla jenom z tvořivé,\nči hravé činnosti, že děkuje za svůj vznik\nironii, nebo jen úsměvu, nikoliv básníkově\nvíře, jest přece ve svém výsledku krásnou\nbásní, plnou hluboké citovosti, naivního\nnadšení, sladkého, někdy až nebesky usmě-\nvavého bolu, a b ás ní jest proto, poněvadž\njest dokonalým stělesněním toho citového\nbohatství, jež z ní dýše. Jest totiž úplnou jeho\nobjektivisací, při níž dílo hovoří již samo a\nbásník i s důvody, prameny, pochodem své\ntvorby stává se anonymem. —Za druhé při\ntéto básni probudila se bezděky v nás otázka,\nco jest přímějším nástrojem pro rytmické\nsdělení, zda, jak se často tvrdí, volný verš,\njenž v poslední době právě z tohoto dů-\nvodu dochází značné obliby, či „klausura\"\npravidelného rytmického chodu, v jaké též\njest uzavřen Neumannův monolog básni-\ncký. A uviděli jsme, že tato stejnoměrná\nobdobí veršová ani v nejmenším nejsou na\npřekážku citovému proudu a nijak nematou\njeho bezprostředně působící a jednoduchou\nkrásu. Takže nutno opakovati s Duhamelem\na Vildracem to, co řekli na konci své Poe-\ntiky volného verše: „Mais ďabord il faut\nétre un poete.\" To jest v našem případě, že\nšpatný básník z volného verše báseň nevy-\ntvoří, kdežto skutečný básník stvoří ji jakým-\nkoliv prostředkem. —Po třetí jako na stejně\nhodnotnou stránku jest při této básni nutno\nupozorniti na její verš: jest to šestistopý tro-\nchej s poslední stopou úplnou nebo ne-\núplnou; trochej, který jest nejpřirozenějším\nčeským prvkem veršovým, jest dnes tak\nvzácný a snad i zanedbávaný v mladé po-\nesii, že jest pravým požitkem z Neuman-\nnovy básně si opět uvědomovati jeho ryt-\nmické schopnosti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c036", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c036", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "37", "page_fin": "39", "image_debut": 46, "image_fin": 48, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.7", "titre_corps": "Draperie.", "titre_sommaire": "Draperie.", "signature_source": "Pavel Janák", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "37", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.46", "debut_caractere": 2985, "fin_caractere_exclue": 3242, "texte": "Draperie.\n\nMnoho z toho, co nás nyní ve výtvarném\numění zajímá anebo co, když je přinášeno,\ntolik dráždí a popuzuje, připomíná v zevním\nvzhledu „nesrozumitelnou\" (jak se říká)\ndraperii*. Tato podobnost a toto vysmívavé\n\n* řeklo se dokonce: „zmačkaný papír\"."}, {"page_pdf": 47, "page_imprimee": "38", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.47", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3522, "texte": "přirovnání vyvstává proto, že oko zvyklo\nsi a přizpůsobilo se před tím ve výtvarném\numění obrazům, které měly hladkost a oproti\ntěmto novým jakousi pomalost, jež byla\nsnadno čitelná. Neboť všechny ony obrazy\na sochy uznávaného umění (na př. z ne-\ndávné doby, dobrého domácího průměru),\nať již jsou to ženy naslouchající u pramene\nnebo letící anděl s rozpřaženými rameny,\nmají vždy za základ přírodu, jak jeví se v je-\ndiném okamžiku (obecenstvo obdivuje\ntu obyčejně,jak je „moment zachycen\"); u-\nmělcem pak je k ní přidána obyčejně jen\nušlechtilost, tedy přídavek velice mírný, než\naby přírodnost v díle mohl přetvořiti a změ-\nnili. A tak z obou: z přírody a z umělcovy\nušlechtilosti rodí se umění milé a ušlechtilé,\nale téhož tvarového stupně, jako je sama\npříroda, a tedy stejně snadno jako tato po-\nchopitelné a přístupné. Není možno však\nneviděti, že tu jde všeobecně o pouhý\nsnímek přírody, o přírodu zbavenou času\na dění, jež jsou přece druhou polovinou\nživé, dějící přírody. Bylo by možno díla\ntohoto uměleckého zobrazování srovnati\ns rozprostřenou látkou (v pravém slova\nsmyslu, t. j. tkaninou), mrtvě ležící nebo vi-\nsící, s níž nic se nestalo. Jestliže s látkou něco\nse stane, jestliže se jí hne, shrne se, či ať je\núčastna jakéhokoli děje, na příklad, že je\nsoučinná v nějakém pohybu, nebo že jej\nsnáší, což vše jest již podílem času, stane se\nz ní draperie, cosi, co jest vyššího stupně,\nnež jest sama látka, neboť jest to již výtvor\nz látky. Tedy draperie je výtvarně (uži-\njeme-li toho slova s jistou výhradou) po-\nhybem, obecně dějem, přetvořenou látkou.\nMá novou, ne již přírodní formu, a čím se\nod svého původního stavu liší, jest živý děj\nkterý ji přetvořila který je v ní nyní akkumu-\nlován,obsažen a zapsán; neboť záhyby, v něž\nse její povrch složil, vypravují pohyb a život\nděje. Věc má velmi jasné důsledky: v draperii\nje obsažena táž a všecka látka, a sice i táž její\nplocha, ale pro nás jsou v draperii viditelný\njiž jen ty části (záhyby), které byly děje zvláště\núčastny a v nichž se jeho pohyby nejvýše vy-\npínaly, které tedy byly nositelem děje. Bylo by\nmožno usoudit ještě dále: v draperii je -\njestliže srovnáváme ji jen s rozprostřenou\nlátkou—dokonce již převaha na straně prá-\nvě druhého součinitele: totiž více na straně\nděje než na straně látky; naše pozornost\nobrací se skutečně totiž předem k záhybům,\nk jich formám, skladbě a hře, více než k suro-\nvině, z níž vznikly; čili draperie upozorňuje\nnás a zajímá již hlavně svou druhou částí,\nsvou duchovou stránkou. Draperie předsta-\nvuje dále uskutečnění pohybových a tvaro-\nvých možností látky, jichž látka jest nejvýše\nschopna, t. j. jak až mnoho života lze do\nlátky vložit. Při tom však přece vychází dra-\nperie a to ji váže k jejímu základu, k pří-\nrodě, a zařazuje ji do ni - jediné z mož-\nností, jichž materie látky jest svými vlast-\nnostmi schopna, zachovává tedy vždy ještě\nmez zákona látky, ale naplňuje jej až do\nkrajnosti. Draperie podává trvale jednu z po-\ndivunodností světa: jak dějové, živé se mění\nv opticky plastické a trvalé a jak je z tohoto\nčitelno. Konečně: draperie je oproti látce\nčímsi zhuštěným, obsahově na menší prostor\nsoustředěným, a vůbec hlubším.\nDraperie uvažována byla takto jako vý-\nsledek mechanického pohybu v látce. Za-\nměníme-li však látku tkaninu pojmem\nlátky, jak v umění přichází a jak je čerpána\nz přírody a víme-li, že i názor umělcův\nje sám živým dějem i každý přírodní zjev\nje živým děním, bude přece postup uvažo-\nvání týž a se stejně logickými závěry. Aby\nbylo však dobře rozuměno: tímto podo-"}, {"page_pdf": 48, "page_imprimee": "39", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.48", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 478, "texte": "benstvím nemá býti dokázáno, že zvlněním,\ndrapováním a obecně: deformací přírody\na přírodní látky vzniká umění, nýbrž že silný\nnázor umělecký, vstupuje-li do přírodní látky,\npřetváří ji a deformuje, neboť cit a ruka u-\nmělcova nečiní nic více, než že také shrnuje\nve zhuštěnější, zvlněná díla, která srovná-\nvána s přírodou jsou pohnutější a defor-\nmovaná a oku zvyklému přírodě tíže či-\ntelná, a tím více od přírody vzdálená, čím\n\nsilnější jest děj citu umělcova.\n\nPavel Janák."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c037", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c037", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "39", "page_fin": "39", "image_debut": 48, "image_fin": 48, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.8", "titre_corps": "V. Radimský.", "titre_sommaire": "V. Radimský.", "signature_source": "V. Beneš", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 48, "page_imprimee": "39", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.48", "debut_caractere": 480, "fin_caractere_exclue": 2817, "texte": "V. Radimský.\nV. Beneš.\nVýstava v Obecním domě v listopadu-prosinci 1912.\nJiž po několikáté vystavuje V. Radimský\nvždy celou kolekci svých obrazů, plenairových\nkrajin, však není znatelný žádný pokrok,\nspíše jakési kolísání a nejistota, což je zna-\ntelno iv různosti a nestejnosti právě vysta-\nvených obrazů, které se pohybují od svých\nmistrů Moneta, Sisleye až ku typickým t. zv.\n„náladám\" unimraných obrazů českého\nkrajinářského malování. V. Radimský byl\nprvní český impressionista, neboť přinesl\njiž celou řadu světelných, sluncem zalitých\nkrajin, malovaných skvrnitou technikou, jas-\nnými barvami v době, kdy u nás vše ještě\nplynulo v hnědém malování Mařákovské\ntradice. Bylo to v dobách počátků ,Manesa',\nkdy sám Slavíček maloval ještě jako všichni\nostatní a nevynikal nad své okolí. Ale zatím\nco tento pomalým vývojem a později ko-\nnečným vzmachem dospěl ku vytvoření 3-4\nčistě impressionistických obrazů (v Moderní\ngalerii), které zůstanou na vždy, u Radim-\nského je nejistota a kolísání. Příčiny těchto\nrozdíllů jsou asi povahy vnitřní. Slavíček\nbyl duchem silného založení, Radimského\npřednosti jsou zásluhou šťastných okolností.\nHned od svých počátků stýkal se osobně po\ndlouhá leta s mistry, původci impressio-\nnismu, Monetem, Pissarem a též Cézannem,\nod kterých osvojil si, pokud stačil, vše: mo-\ntivy, způsob dívání se (nikoli nazírání), tech-\nniku, barvy, tedy přibližně vše, co při nehlu-\nbokém impressionismu stačí ku vytvoření\nprůměrně dobrých obrazů. Ale při Radim-\nském jest vše dobré přijaté rázu tak čistě\nvnějšího, že sám ani nerozeznává své dobré\nod naprosto pochybeného a slabošského a\ntím projevuje se jako náhodný nástroj\ndobrého neproniknul však svým du-\nchem a nepochopil a odtud ta nejistota\na kolísání. Celé jeho dílo jeví se tedy jako\nvýsledek úžasně šťastných uměleckých okol-\nností a malé vnitřní individuality a mohouc-\nnosti, při čemž však zásluhou oné první pří-\nčiny vyniká ještě silně nad všecky ostatní\nnynější české impressionisty a krajináře, ne-\nboť těmto chybí i pouhé čisté malování ato\nnelze nahraditi a zastříti simulovanou pro-\ncítěností, t. zv. náladovostí. Představme si\nvšak, co na jeho šťastném místě byl by vy-\ntvořil Slavíček? Vzpomeňme si jen, jak hod-\nnotná díla vytvořil K. Purkyně ve styku\ns Courbetem, jaká Chittussi, třeba časově\nopožděně, ve styku s Fontainebleau a Bar-\nbizonem!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c038", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c038", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "39", "page_fin": "40", "image_debut": 48, "image_fin": 49, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.9", "titre_corps": "Novodobé umění knižní a plakátové.", "titre_sommaire": "Novodobé umění knižní a plakátové.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 48, "page_imprimee": "39", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.48", "debut_caractere": 2819, "fin_caractere_exclue": 3563, "texte": "Novodobé umění knižní a plakátové.\nVýstava v Rudolfinu, v listopadu 1912.\nObě tyto výstavy jsou patrně ovšem pod-\nnikem pouhé nahodilosti a nemají progra-\nmového zámyslu; avšak jsou zajímavý tím,\nže připomínají nám myšlenkový proud,který\nse v nedávné době k uměle ckému pla-\nkátu a knize připojoval a který předsta-\nvoval jeden z prudkých útoků za moderní\numění. Když totiž byl prohlášen požadavek\nsvobody pro umění a návrat umění do ži-\nvota, byl objeven plakát a jeho jistá smě-\nlost, dobývačnost a veřejnost jako vítané\npole proti uzavřenosti, těsnosti ateliérového\numění, jež se tolik znechutila a měla býti\npotřena. Umění si svobodu nyní již nejen\nvybojovalo, ale i více: jest jisto, že mu ji ne-\nlze nikdy vzít; zatím však naopak shledalo"}, {"page_pdf": 49, "page_imprimee": "40", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.49", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1804, "texte": "se, že umění musí mít a má zákony, třeba\nvlastní a že jen vnitřní jeho poctivost, nikoli\njen vnější svoboda je podmínkou jeho exi-\nstence. Proto musily se plakát i kniha roz-\nhodnouti mezi cestou nezávaznosti (a ne-\nvýtvarnou) a cestou výtvarné zákonitosti.\nKdekoli rozhodly pro tuto druhou a jedinou\ncestu, přineslo dobrovolné zúžení pole od-\nplatou práci a díla trvalých hodnot (tak je\ntomu např.u české tiskové grafiky); kde setr-\nvalo se při původní „svobodě\", dostavilo se\nzdivočení a bezradnost, jak ji dobře ukazuje\nprávě tato výstava. Toto zde vystavené pla-\nkátové umění nenáleží dle dnešního umění\ndo umění, ale do reklamy, přesněji: do re-\nkla my malova n é; jsou zde totiž malovány\ntytéž věci, jež jindy a jinde reklama vykři-\nkuje, promítá světly, aranžuje po-\nuličními triky a jakkoli vnucuje;\ntedy: neobyčejnost, zveličenost křičící barvy,\nvytržená slabiky, ale nikde přirozeně vnitřní\nvazba a výtvarné opodstatnění.\nStejně také knižní soubor (výhradně ně-\nmecký, ale i pak nesoustavně vybraný) uka-\nzuje, jak pouhé chtění reformy nestačí,\naby cos dobrého se zrodilo: heslo „umě-\nlecká kniha!\" nemůže samo ničeho dáti,\nsvádí nanejvýše, že nazdařbůh a bez hlub-\nšího vědomí vykořisťuje se sta r á kniha, je-\nstliže nejde se k vlastní základní příčině, proč\ntato je krásná: k výtvarnému. Proto celá\nkolekce je obrazem úplného zmatku: nejsou\nzde vůdčími výtvarné myšlenky, ale platí\nzde všecky i protichůdné zásady protichůd-\nných dob, všecko se opakuje, napodobuje a\nkombinuje současně, takže io značí jistý\nvkusný, ale nejnižší eklekticismus a\ncestu pouze ve prospěch a zájmu obchodu,\nnikoli za uměním. Jaká škoda, že tato ko-\nlekce nebyla doplněna českými pracemi,\njichž semknutost a seriosnost, možno říci\nsloh, by věru nejlépe tento úsudek ozma-\ntenosti německého knižního umění ukázala."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c039", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c039", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "40", "page_fin": "40", "image_debut": 49, "image_fin": 49, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.21.10", "titre_corps": "Drobné zprávy.", "titre_sommaire": "Drobné zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 49, "page_imprimee": "40", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.49", "debut_caractere": 1806, "fin_caractere_exclue": 3899, "texte": "Drobné zprávy.\nNová obálka „Um. Měsíčníku\" je prací Fr. Kysely.\n11. Výstavu Skupiny Výtvarných Umělců od 28. září\ndo 10. listopadu navštívilo 2180 platících osob.\n*\nOlivier Hourcade napsal, že pravou definicí kubismu\nse mu zdá býti „návrat ke stylu subjektivnější visí\npřírody\" (což děje se někdy uzavřenějším vyjádřením\nmass).\nV Paříži bude příštím rokem výstava divošského\numění. Bude obsahovati sošky, řezby ze slonoviny,\nbronzy z Dahomeje, Sudanu, Senegalu a z ostrovů\nVelikonočních, Sandwichských, Tahiti a N. Kaledonie.\n*\nNový ruch v umění vyvolal po řadě významných\numěleckých podniků v život i nové podniky uměle-\nckého obchodu. Tak J. B. Neumann v Berlíně, na-\nkladatel a majitel Grafického kabinetu (Kurfůrsten-\ndamm 33), otevřel v Charlottenburgu (Schillerstrasse 6)\nkoncem září nový výstavní salon pro malířství a pla-\nstiku a sice výhradně mladšímu směru věnovaný a vý-\nslovně ve smyslu programu kolínské výstavy Sonder-\nbundu.\nV Mnichově pak otevírá H. Goltz (Odeonsplatz 1)\nnový umělecký salon „Neue Kunst\" výstavou součas-\nného mladšího umění francouzského, německého a\nčeského a proponuje řadu zvláštních výstav téhož\numění. t\nV Barceloně počal vycházeti při listu „La Publicidad\"\nnový umělecko-kritický list „Correo de las letras y de\nlas artes\" za redakce J. M. Junoy. (Předplatné čtvrtletně\n1 peseta. Redakce a administrace: Barcelona, Balmes\n54). Je výhradně listem mladšího umění. Obsah jest\nvesměs v krátkých úryvcích, aforismech, rozptýlených\ncitátech (z G. Apollinaira, M. Raynala) a kritikách,\ntakže vše je jakousi těkavou směsí, a prvé číslo věno-\nje především výstavě „La section dor\", která\nprávě byla v Paříži a jež shromáždila řadu umělců\nkubismu. t\nLiteratura k mladému výtvarnému umění se živě\nmnoží. André Salmon vydal knihu: „La jeune peinture\nfran<:aise\", jejíž kapitoly k vůli zajímavosti uvádíme:\n„Divocí. Anekdotické dějiny kubismu. Živé umění.Re-\nnaissance francouzského kraje. Zženštilé malířštví ve\ndvacátém století\".\n*\nVýstavy „Sonderbundu\" v Kolíně n. R. súčastnili se\nz českých umělců: B. Kubišta a členové Skupiny: V.\nBeneš, E. Filla, A Procházka."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c040", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c040", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "1", "page_fin": "4", "image_debut": 54, "image_fin": 57, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.22", "titre_corps": "Ukolébavka.", "titre_sommaire": "Ukolébavka.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 54, "page_imprimee": "1", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.54", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 109, "texte": "Ukolébavka.\nSkupina výtvarných umelcu v Praze.\nRyl a tiskl Em. Starý, Praha-Smíchov.\nVeškera práva vyhrazena."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c045", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c045", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.23", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.1", "debut_caractere": 1343, "fin_caractere_exclue": 1628, "texte": "GRAFICKý ZÁVOD REPRODUKČNÍ\nPRAHA 1., SALVATORSKA 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FOT OO R AíH íI i\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um -prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA, TISK LEPTU.\nSTENC"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c046", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c046", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.24", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.2", "debut_caractere": 1469, "fin_caractere_exclue": 1713, "texte": "DĚLNICKÁ KNIHTISKÁRNA A NAKLADATELSTVÍ\nV PRAZE, DYSLÍKOVA ULICE 1959\nJ\nopopučuje se\nru provedení vešL\nprovedeni veškerých oDcnoanicn i spo\n'Rud\nLcliocJnícin\na v čase poßud možno nej\ntečenslýcli tiskopisů v úpravě vzorné\nRrat:\n:sim.\nTELEFON 2134"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c047", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c047", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.25", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.3", "debut_caractere": 245, "fin_caractere_exclue": 451, "texte": "úvodní desky na „Umělecký Měsíční\nceloplátěné, dle návrhu V. H. Brunnera\nprovedené v dílně L. Bradáče\nlze objednati v administraci „Uměleckého Měsíčníku\",\nFrantiškovo nábřeží, Bellevue, 11. patro,\nza K 2*—."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c048", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c048", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.26", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.3", "debut_caractere": 453, "fin_caractere_exclue": 633, "texte": "upina Výtvarných Umělců\na administrace\nUměleckého Měsíčníku\nnacházejí se od listopadu\ntémž domě, Františkovo nábř. 20, Bellevue,\navšak\nv 11. p at ř e.\nÚřední hodiny denně 9—l, 3—7."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c049", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c049", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.27", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.3", "debut_caractere": 635, "fin_caractere_exclue": 892, "texte": "První svazek knihovny\nVinice\nFrantišek Langer:\nVATÝ VÁCLA\ntragedie veršem ve třech aktech\ntřemi kresbami Zdeňka Kratochvíla, za K 2'40\nprávě vyšel\na lze jej obdržeti ve všech knihkupectvích\na v a dm. „Uměleckého Měsíčníku\",\nFrantiškovo nábřeží 20\n11. patro."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c050", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c050", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.28", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1345, "texte": "PŘEDPLAŤTE SI\nPŘEHLED\nTÝDENNÍK VĚNOVANÝ VEŘEJNÝM OTÁZKÁM\nv\nPŘEHLED jest nezbytný každému českému vzdělanci, který chce s vyš-\nšího stanoviska hledět na význačné události současné a v duchu tom se o nich\ninformovat.\nv\nPŘEHLED jest jed iná česká týdenní revue. Je časopis pokrokový a svo-\nbodomyslný a při tom úplně nezávislý na všecky strany. Neslouží zájmům\nosobním ani stranickým ani výdělečným, jde za jediným cílem: národním po-\nkrokem ve všech oborech. Okolo\nPŘEHLEDU seskupena je řada spisovatelů a odborníků, mezi nimiž se\nnalézají nejpřednější česká jména současná, proslulá i za hranicemi.\nPrvá čísla XI. ročníku přinášejí příspěvky z péra: Univ. prof. MUDra E. Babáka, univ.\nprof. MUDra F. Mareše, prof. Dra O. Kádnera, JUDra Alfr. Mayera, docenta Dra Arne\nNováka, paní Terezy Novákové, Dra E. Schonbauma, Dra Ant. Silhana, Dra V. V. Stecha,\nprof. MUDra j. Pelnáře, un. prof. JUDra V. Hory, Dra V. J. Haunera, un. prof. JUDra J.\nGrubra, prof. F. Chudoby, PhDra Věry Babákové, B. Kubišty, R. Kepla atd.\nZ jednotlivých rubrik uvádíme: Umění výtvarné, Divadlo, Techniku, Vědu, Národní ho-\nspodářství, Literaturu, Právo, Filosofii, Slovanstvo, Otázku ženskou, Politiku a j.\nVychází v pátek večer. Předplatné čtvrtletně K 3'20.\nStudentům sníženo na K 2'45.\nDvě čísla zasílá na ukázku zdarma\nADMINISTRACE „PŘEHLEDU\", PRAHA II ,\nJEČNÁ ULICE 5."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c051", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c051", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.29", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 230, "texte": "Ze 45 druhů, též leštěného\nUMĚLÉHO KAMENE\nfasády, hrobky, pomníky, práce sochařské,\nkostelní, provádějí ateliery uměl. průmysl.\nKRAUMAN, PICCARDT,\nŠIMONOVSKy\nPRAHA 111., ŘÍČNÍ 539\nPráce štukatérské, modely pro bronz, dřevo, kámen."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c052", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c052", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.30", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.5", "debut_caractere": 232, "fin_caractere_exclue": 428, "texte": "VÁCLAV HODEKI\núředně oprávněný mistr tesařský sta=\nvebních a vodních prací, majitel pily,\nstálý přísedící znalec c. k. soudu ve vě-\ncech civilních i trestních\nPRAHA-VyŠEHRAD\nVRATISLAVOVA TŘÍDA 68."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c053", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c053", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.31", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.5", "debut_caractere": 430, "fin_caractere_exclue": 640, "texte": "I CUKROVINKY NA VÁNOČNÍ STROMKY, VKUSNÉ BONBO-\nNIERY, BONBONY, ČOKOLÁDY A CACAO\nnabízí firma r\nBRATŘÍ KROUPOVÉ\n»STANDARD«\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 35, VEDLE HOTELU »ŠTĚPÁN«\nPoštovní zásilky se pečlivě vyřizují."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c054", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c054", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.32", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.5", "debut_caractere": 642, "fin_caractere_exclue": 809, "texte": "ANT.\nNAVRÁTÍ L\nTOVÁRNA UMĚLECKÉHO\nNÁBYTKU A VEŠKERÉHO\nVNITŘNÍHO ZAŘÍZENÍ\nBYTŮ.\nTELEFON 272\nPisárna a sklady:\nPRAHA 1., MIKULÁŠSKÁ 17\nTovárna:\nPRAHA-DEJVICE, POLSKÁ 270"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c055", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c055", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.33", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.5", "debut_caractere": 811, "fin_caractere_exclue": 1053, "texte": "FRANTIŠEK KRUKL\nPRAHA A SPOL. VÍDEŇ\nPRAHA V., Mikulášská tř. č. 3. • Tel. 2890\nSpecielní dílna na svařování.\nJemné bezpečné autogenní svařování a\nřezání kovu pomocí nevýbušného Di s-\nsousplynu. Autoplyn, jediný plyn ku\nosvětlování automobilů."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c056", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c056", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.34", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 123, "texte": "PETR NEDVED\nPRAHA 11., SOKOLSKÁ TŘ. 36\nVLASTNÍ VÝROBA MEIDIN-\nGERSKÝCH KAMEN A REGU-\nLAČNÍCH, NÁSYPNÝCH,\nSTOLOVÝCH SPORÁKŮ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c057", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c057", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.35", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.6", "debut_caractere": 125, "fin_caractere_exclue": 277, "texte": "PROVEDENO DLE NÁVRHU\nNÁByTEK\nHOTOVý I CELÁ ZAŘÍZENÍ\nDLE NÁKRESŮ V DOKONA-\nLÉM ODBORN. PROVEDENÍ\nVyRÁBÍ A DOPORUČUJE SE\nF. GLAZAR\nK. VINOHRADY, BARÁKOVA3"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c058", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c058", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.36", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.6", "debut_caractere": 279, "fin_caractere_exclue": 497, "texte": "JOSEF CHROUST\nměstský mistr tesařský provádí veškeré\npráce stavební. Specialita: Zahradní per-\ngoly, altány, laťové zahradní stěny, la-\nvičky, stavby věží atd.\nPRAHA I. ČÍS. 885.\nTelefon č. 62. Plány a rozpočty zdarma."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c059", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c059", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.37", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.6", "debut_caractere": 499, "fin_caractere_exclue": 574, "texte": "ZÁVODY PRO UMĚL.-PRŮ-\nMYSLOVÉ PRÁCE KOVOVÉ\nFRANTA ANÝŽ\nPRAHA VII.\nU PRŮHONU"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c060", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c060", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.38", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.6", "debut_caractere": 576, "fin_caractere_exclue": 889, "texte": "LAKýRNICTVÍ, MALÍŘSTVÍ\nPÍSMA, DŘEV ASTÍTŮ\nJAN\nSCHUBERT\nV PRAZE 1.,\nHUSOVA TŘÍDA ČÍSLO 242, 9 NOVÉ\nMALBy, NÁPIS v A ZLACENÍ NASKLE,\nDŘEVĚ, PLECHU, ZDI I PLÁTNĚ VE\nVZORNÉ SLOHOVÉ ÚPRAVĚ\nSTAVEBNÍ I NÁByTKOVÉ NÁTĚRy\nV NEJLEPŠÍM PROVEDENÍ\nMODERNÍ PLASTICKÁ PÍSMENA\nZLACENÁ I V EMAILU\nSKLENĚNÉ FIRMy\nTRANSPARENTNÍ FIRMy"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c061", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c061", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.39", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.6", "debut_caractere": 891, "fin_caractere_exclue": 1146, "texte": "GRANOLIT\nPriv., celistvá, houbě a ohni vzdorující podlaha,\npodložka pod linoleum, podložka pod parkety na\nželezobeton místo asfaltu, neprozvučná isolace7\nterrazzo, beton, provádí\nSTANISLAV VAŠÁK, GRANOLIT\nPRAHA, MIKULÁŠSKÁ TŘÍDA\nČÍSLO 22. TELEFON 505/ iv."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c062", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c062", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.40", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 125, "texte": "———— I ———l——————i——————\nStředisko umělců KAVÁRNA „ORIENT\" Praha 1., Celetná\nVečer koncert Orienlálská vinárna Zvláštní herny"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c063", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c063", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.41", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.7", "debut_caractere": 127, "fin_caractere_exclue": 341, "texte": "la pražské hydraulické, stavební jakož i bílé\nstavební vápno a portlantský cement\nnabízí do všech stanic\nČESKÁ PRŮMYSLOVÁ BANKA\nODDĚLENÍ PRO PRODEJ PRAŽSKÝCH VÁPEN\nTelefon 2805 PRAHA, PŘÍKOPY ČÍSLO 55. Telefon 2805"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c064", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c064", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.42", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.7", "debut_caractere": 343, "fin_caractere_exclue": 516, "texte": ">£S\nPRAŽSKÁ MĚSTSKÁ POJIŠŤOVNA\nV PRAZE, STAROMĚSTSKÉ NÁM.\nPOJIŠŤUJE PROTI: OHNI - SKLA ROZBITÍ - KRÁDEŽI - NÁSLEDKŮM ÚRAZU\n-NÁSLEDKŮM POVINNÉHO RUČENÍ - ŠKODÁM NA VODOVODU::"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c065", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c065", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.43", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.7", "debut_caractere": 518, "fin_caractere_exclue": 523, "texte": "i ,\n■"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c066", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c066", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.44", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.7", "debut_caractere": 525, "fin_caractere_exclue": 743, "texte": "Umělecké kováfství a zámečnictví\n). KOUBAR\nK.VIÚ KL AT\nPRAHA VII., JERONÝMOVA 1023\nSPECIÁLNÍ VÝROBA MODERNÍCH ŽELEZNÝCH A BRONZO-\nVÝCH VÝKLADCŮOKEN A CELÝCH FASÁD,VLASTNÍ TECH-\nNICKÁ KANCELÁŘ - ROZPOČTY A NÁVRHY ZDARMA"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c067", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c067", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.45", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 227, "texte": "Stavební a nábytkové\ntruhlářství, strojní vý-\nroba dveří a oken\nVÁCLAV\nHANUŠ\nPRAHA 11., Marián-\nská ul. č. 4 proti »Ná-\nrodním Listům«\nnabízí práce všeho druhu\ndo oboru toho spadající ve\nvkusném, důkladném a lev-\nném provedení."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c068", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c068", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.46", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.8", "debut_caractere": 229, "fin_caractere_exclue": 298, "texte": "ZALOŽENO 1865.\nOTAKAR SKŘIVAN,\nTOVÁRNA NA PARKETY\nPRAHA-KR. VINOHRADY"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c069", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c069", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.47", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.8", "debut_caractere": 300, "fin_caractere_exclue": 391, "texte": "Práce\nmalířské\nprovádí\nFRANTIŠEK\nZATOČIL,\nmalíř,\nPraha~Kr Vinohrady,\nKollárova ulice č. 15."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c070", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c070", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.48", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.8", "debut_caractere": 393, "fin_caractere_exclue": 560, "texte": "wsm\nv./ V /\nPARNÍ PRADELNA ZIN I\nROUBICZEK A\nFISCHER\n/ v /\nVyRABI PREDENE ZINE I. JAK. PRO SED-\nLÁŘE, ČALOUNÍKy, KOČÁRNÍKY ATD.\nVZORKy ZDARMA\nPRAHA 11., JUNGMANNOVA 41"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c071", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c071", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.49", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.8", "debut_caractere": 562, "fin_caractere_exclue": 896, "texte": "Založeno r. 1885. Telefon č. 1994.\nNejstarší česká továrna na železná kamna a stolové\nsporáky, jakož i ústřední topení a ventilace všech\nsoustav\nHorák Ullmann,\nV PRAZE V., MAISELOVA UL. 42.\njako specialitu vyrábí krby přesně dle slohu od jed-\nnoduchého do nejnádhernějšího provedení. Roz-\npočty a illustrované cenníky zdarma a franko."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c072", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c072", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.50", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.8", "debut_caractere": 898, "fin_caractere_exclue": 1281, "texte": "U2Z\nZCQ\nC£>H\nW <>U\n* .feg\nČ\ntí>oo Xfj?\n< o£ n\n2\ntí'ZO\n[jZ\nĎá\nCL.\nDZ-c\nNQOt\n-tj EJ-3 T\nÉjSok!\no£-->\n—s\n?ZO\nO H oí\n—i íjJ 112\nQ'U^\nHRŮZA A ROSENBERG\nPRAHA\nTELEFON 1732 OLOMOUC\nc.\n£:\n»\nv\niV!\n\"16\n:ol\n&\nťt\n<?■*\n'\n|M\nS?\n**»v?\nm\n\"**** „\nMNMMÍ\n*W>\nwir\nsww\nI\n11\nm\n<XSS'V'\nm\n;v,\nmm\nTJ >\nshO\no°§\nS<z\nŘí£*\np§>\nm H C/5\n2 > -3\nS- Z*\nisro\noi-S\n<O3\n»ig\n03 *\"V3<\nH O co\nO DO -i\nz >\nO p<\n< , in\nm-1 00"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c073", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c073", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 50, "image_fin": 50, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.51", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 50, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.50", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 92, "texte": "ZENSKy\nLÉKAŘ\nMUDr.\nAD. LUKL\nKrál. Vinohrady,\nroh Purkyňova n.\na Karlovy tř.\nOrd. 9=10., 2=3."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c074", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c074", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 50, "image_fin": 50, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.52", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 50, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.50", "debut_caractere": 94, "fin_caractere_exclue": 361, "texte": "V J. ŽHAVLÍČEK\nTOVÁRNA NA ZPRAC\nPETROHRAD\nDodává pro veškerá odvětví stavebního truhlář-\nství: dvéře, okna, portály, lamberie, parkety, měkké\npodlahy atd. Výhradná licence pro Cechy: Maye-\nrova patentní okna, 30° ''0 úspory.\nPRAŽSKÁ KANCELÁŘ KARLÍN,\nKRÁLOVSKÁ TŘ. 88."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c075", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c075", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 50, "image_fin": 50, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.53", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 50, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.50", "debut_caractere": 363, "fin_caractere_exclue": 432, "texte": "STREJC\nPRAHA\nRÝSO-\n\\VADLA\n■■■■■aMßaewgßSßgesßgg^sK.eaa^iaaasHCTßWHß^i"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c076", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c076", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 50, "image_fin": 50, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.54", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 50, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.50", "debut_caractere": 434, "fin_caractere_exclue": 569, "texte": "Továrny koberců a látek nábytkových\nFilip\nHaas a synové\nPRAHA, NA PŘÍKOPĚ ČÍSLO 4\nModerní koberce,\nnábytkové látky, čalouny, íinkrusta."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c077", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c077", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 50, "image_fin": 50, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.55", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 50, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.50", "debut_caractere": 571, "fin_caractere_exclue": 822, "texte": "pro celé i detaily těchže, práce sochařské a\nštukatérské provádí umělecko - průmyslové atelier\nJindřicha Čapka, Praha 1.,\nVeleslavínova 95 Telefon 5017.\nVzorky umělých kamenů stále k volnému prohléd-\nnutí. Práce figurální prov. ak. sochař M. Kocourek."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c078", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c078", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 50, "image_fin": 50, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.56", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 50, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.50", "debut_caractere": 824, "fin_caractere_exclue": 1438, "texte": "slaví A\n\\ , AA V I M/\nVZÁJEMNĚ POJIŠŤOVACÍ BANKA V PRAZE\nUZAVÍRÁ POJIŠTĚNÍ kapitálů pro případ úmrtí a dožití, věna, dítkám a důchodů, dále\nproti škodám z požáru, blesku a výbuchu,\n» způsobeným rozbitím nebo prasknu-\ntím zrcadlových a tabulových skel,\n» z krupobití,\n» z vloupání.\nPOSKYTUJE ZA VýHODNýCH PODMÍNEK: hypotekární zápůjčky, jakož i\npůjčky členům odboru životního se stálým ročním platem (veřejným úředníkům, profe-\nsorům, učitelům, důstojníkům, pensistům atd.).\nDosud vyplatila »Slavia« pojištěných kapitálů, důchodů a náhrad korun 115-000.000.\nReservní fondy K 60,000.000. Pište si o sazby a podmínky!"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c079", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c079", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 51, "image_fin": 51, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.57", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 51, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.51", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 291, "texte": "Kostelní\na salonní okna\nm\n111 \"W «l1\nlisvá\n<\". s'\nW<\nP\nw\nJ. Vlasák, Praha\nL, Malé Staroměstské n. č. 8\nStálý přísežný znalec c. k. zemsk. soudu.\nOdborný učitel Techn. průmysl, musea.\nVyznamenán pochvalou Jeho Veličenstva\ncísaře rakouského. Poslední vyznamená-\nní Praha 1908. „Hors concours\"."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c080", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c080", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 51, "image_fin": 51, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.58", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 51, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.51", "debut_caractere": 293, "fin_caractere_exclue": 496, "texte": "VRANA JOSEF\nLAKÝRNÍK A MALÍŘ PÍSMA\nPRAHA 11., JERUZALÉMSKÁ 6n.\nprovádí veškeré práce v obor tento\nspadající. / Zejména lakování top-\nných těles (radiátorů) k topení pa-\nrou a vodou, zaručeně bez zápachu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c081", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c081", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 51, "image_fin": 51, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.59", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 51, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.51", "debut_caractere": 498, "fin_caractere_exclue": 617, "texte": "JOSEF BOUČEK\nMISTR TESAŘSKý, PRO-\nVÁDÍ VEŠKERÉ STA-\nVEBNÍ PRÁCE\nV PRAZE I. ČÍSLO 867\nTELEFON 561-11. POŠT. SPOŘ. 29.976"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c082", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c082", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 51, "image_fin": 51, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.60", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 51, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.51", "debut_caractere": 619, "fin_caractere_exclue": 753, "texte": "v\nTRUHLARSKE\nVEŠKERÉ POTŘEBY NEJLÉPE A |\nNEJLEPŠI NAKOUPÍTE U FIRMY\nADOLF SCHÓN\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁM. 53\nŽÁDEJTE IL LUSTR OVÁNÝ CENNÍK"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c083", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c083", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 51, "image_fin": 51, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.61", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 51, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.51", "debut_caractere": 755, "fin_caractere_exclue": 868, "texte": "ALOIS WEYROSTEK\nMISTR DLAŽDIČSKÝ\nPROVÁDÍ BEZVADNĚ\nVEŠKERÉ DRUHY DLAŽEB\nZA CENY VELMI MÍRNÉ.\nPRAHA 11., ČÍS. 1219."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c084", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c084", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 52, "image_fin": 52, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.62", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 52, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.52", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 575, "texte": "TESAŘSKÁ DÍLNA j\nANT. KUBEŠE\nV PRAZE VII.,\nLIBEŇSKÁ TŘÍDA,\nZALOŽ. R. 1860,\ndoporučuje se kromě veškerých prací tesařských\npři stavbách pozemních a vodních, ku prová-\ndění architektonických konstrukcí dřevěných,\njako besídek zahradních, arkýřů, pergol, dře-\nvěných schodišť,kassetových stropů, obkládání\nstěn, výstavních interieurů a pavillonů a vůbec\npro veškeré jemnější práce tesařské.\nRozsáhlé a kryté dílny se strojním zařízením a\nsušírnami ve vlastním domě.Zaručuje bezvadné\na rychlé provedení.\nVyznamenán na lovecké výstavě 1910\nve Vídni za český pavillon.\nTelefon 866."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c085", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c085", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 52, "image_fin": 52, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.63", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 52, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.52", "debut_caractere": 577, "fin_caractere_exclue": 670, "texte": "KOBERCE\nZÁCLONY\nLINOLEUM\nPŘIKRÝVKY\nPLENTY\nUHLÁKY\nKOŽEŠINY\nPRAHA 11.,\nJINDŘIŠSKÁ UL. 1.\nSTOUPA"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c086", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c086", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 52, "image_fin": 52, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.64", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 52, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.52", "debut_caractere": 672, "fin_caractere_exclue": 842, "texte": "Kancelář kamenn\nDžbán, Podbaba, Bulovka, Ládví a Ďá-\nblice. - Nejtvrdší materiál\npro stavby betonové\nSchneiderová-Polnerová,\nPraha VII, Bělského tř. čís. 696; 11. patro I"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c087", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c087", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 52, "image_fin": 52, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.65", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 52, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.52", "debut_caractere": 844, "fin_caractere_exclue": 1069, "texte": "B.T. SRPEK\nV BRANDÝSE NAD LABEM\nspecielní umělecká slévárna kovů, atelier pro odlévání\numěleckých děl všech velikostí, ze všech druhů cenných\nkovů a jich sloučenin.\n\\\nZ VE TŠ O VÁ NÍ ŽL Z MENS O VÁNÍ\nMODELŮ m UMĚLECKÁ RAŽEBNA"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c088", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c088", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 53, "image_fin": 53, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.66", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 53, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.53", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 187, "texte": "FILIP KAUFMANN\nTOVÁRNÍ SKLAD\nKOBERCŮ, ZÁCLON, LÁTEK NÁByTKOVýCH, CVILINKŮ NA ŽÍNĚNKy, VEŠKE-\nRýCH PŘEDMĚTŮ A POTŘEB PRO ČALOUNIKy A TOVARNy NAByTKU\nPRAHA 11., JINDŘIŠSKÁ 3, PALÁC GENERALI"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c089", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c089", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 53, "image_fin": 53, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.67", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 53, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.53", "debut_caractere": 189, "fin_caractere_exclue": 355, "texte": "VÁCLAV FIŠNA\nPRAHA 11., PURKVŇOVA 5\nI ODBORNý ZÁVOD ČALOUNICKÝ\nSPECIELNÍ VÝROBA KOŽENÉHO NÁ-\nBYTKU. ZAŘIZOVÁNÍ ByTŮ. ZAVĚ-\nŠOVÁNÍ ZÁCLON, DEKOROVÁNÍ A\nOPRAVy NÁByTKU."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c090", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c090", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 53, "image_fin": 53, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.68", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 53, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.53", "debut_caractere": 357, "fin_caractere_exclue": 553, "texte": "Ústřední topení\n'S\nm\n-\nV\na větrání všech soustav,\nperní kuchyně, parní\nprádelny, sušárny, vo-\ndovody, plynárny.\nFRAŽSKÝ\nINSTALAČNÍ\nZÁVOD\nC. Příbaň a inž. Žilka.\nPRAHA, Příkop čís. 12\nTelefon 2049."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c091", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c091", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 53, "image_fin": 53, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.69", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 53, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.53", "debut_caractere": 555, "fin_caractere_exclue": 899, "texte": "HOTEL\n„U ARCIVÉVODY ŠTĚPÁNA\"\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁMÉSTÍ\ndoporučuje nejmoderněji zařízené pokoje od 3 K\nvýše. / Útulné eleg. jídelní salony, jakož i zvláštní\nmístnosti pro bankety a svatební hostiny. / Uzna-\nIně vždy výborná kuchyně. Nejlepší káva, pravý\nplzeňský prazdroj, bavorské pivo a přírodní vína.\nj Menu a K I*4o. VIL.HAUNER,maj. hotelu. |"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c092", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c092", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 53, "image_fin": 53, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.70", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 53, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.53", "debut_caractere": 901, "fin_caractere_exclue": 1074, "texte": "PRAŽSKÉ NÁŘADÍ TĚLOCVI-\nČNÉ, POTŘEBY HASIČSKÉ A\nHADICE DODÁVÁ\nÚSTŘEDNÍ PRODEJNA\nSTŘÍKAČEK HASIČSKÝCH A TĚLOCVIČN.\nPOTŘEB (SPOLEČ. S RUČ. OBMEZENÝM),\nSMÍCHOV, HUSOVA TŘ. 324."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c093", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c093", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 53, "image_fin": 53, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.71", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 53, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.53", "debut_caractere": 1076, "fin_caractere_exclue": 1135, "texte": "F. ŠAJNA\nzávod lakýrnický a malířství písma\nPRA HA 11. 1172"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-11-01-c094", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-11_01#c094", "volume": "bmtnabk_1912-11_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 53, "image_fin": 53, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.2.72", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 53, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.53", "debut_caractere": 1137, "fin_caractere_exclue": 1238, "texte": "Zbraslavské šamotárny - mimo kartel\nKancelář a sklady: Praha, Havlíčkovo nám. č. 6. - Telefon č. 5122"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.1", "texte": "UMĚLECKÝ MĚSÍČNÍK\nČASOPIS SKUPINY VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ.\nVydáním a nákladem Tiskového družstva Skupiny\nVýtvarných Umělců v Praze.\nŘídí PAVEL JANÁK a FR. LANGER s redakčním\nkruhem: EMIL FILLA, FRANTIŠEK KYSELA,\nV. V. ŠTECH, V. ŠTĚPÁN.\nREVUE MENSUELLE DES ARTS, ORGÁNE DE\nSKUPINA VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ (GROUPE DES\nARTISTES), PRAGUE.\nRédaction et administration: Praguel., Františkovo\nnábřeží 20.\nDirecteurs en chef: PAVEL JANÁK et FRANTIŠEK\nLANGER. Rédacteurs: EMIL FILLA, FRANTIŠEK\nKYSELA, V. V. STECH, V. ŠTĚPÁN.\nREDAKCE a ADMINISTRACE Uměleckého Měsíčníku a KANCELÁŘ Skupiny Výtvarných Umělců v PRAZE I„\nFRANTIŠKOVO NÁBŘEŽÍ 20, 11. patro, denně od 9-1, 3-7 hod.\nRoční předplatné 12 K, do ciziny 15 K, jednotlivá čísla 1 K 70 h. Reklamace se nefrankují a přijímají\nse nejdéle do 14 dnů po vyjití čísla. Účet Záložního a Úvěrního Ústavu v Hradci Král., filiálka v Praze,\nRukopisy nevyžádané se nevracejí, není-li přiloženo zpáteční poštovné. Reprodukovali přílohy a otiskovali\nčlánky z Uměleckého Měsíčníku možno jen se svolením redakce, zprávy a poznámky jen s přesným udá-\nním pramene. Za práce podepsané odpovídají autoři.\nZa náklad a vydávání odpovídá zodpovědný redaktor Pavel Janák, Praha 51-1. Reprodukce grafického\nústavu Jana Štence, Praha 1., Salvatorská čís. 8. - Tiskem „Grafie\", dělnické knihtiskárny v Praze 11., Myslí-\nkova ulice 1959.\n\nGRAFICKý ZÁVOD REPRODUKČNÍ\nPRAHA 1., SALVATORSKA 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FOT OO R AíH íI i\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um -prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA, TISK LEPTU.\nSTENC"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.2", "texte": "ČÍS. 1. (LISTOPAD.) ROČNÍK I. 1913.\nNo 1. He ANNÉE.\n\nOBSAH\nTEXT:\nO. Fischer: Básně.\nFrant. Langer: Píseň o posledních dnech. No-\nvela.\nPavel Janák: O nábytku a jiném. Úvaha.\nKRONIKA:\nSpoleěnost Vrchlického. - F. X. Šalda: Život iro-\nnický. - Nový pokus Marinettiho. - Vědomá de-\nformace architektury. - Hanuš Schwaiger. -\nMechthilda z Magdeburku. Draperie. V. Ra-\ndimský. - Novodobé umění knižní a plakátové.\nDrobné zprávy.\nVYOBRAZENÍ:\nRembrandt van Rijn: Kresba (1). - Miniatura:\nKodex Vyšehradský (1). Gankou: Kresba na hed-\nvábí (1). Jos. Gočár: Architektury (7). O. Gut-\nfreund: Plastiky (2). - Obrázek na skle (1). -\n11. Výstava Skupiny V. U. (2). - Vědomá defor-\nmace architektury (2).\nHUDEBNÍ PŘÍLOHA:\nV. Štěpán: Ukolébavka.\n\nSOMMAIRE\nTEXTE:\nO. Fischer: Poěmes.\nFrant. Langer: Chanson de derniers jours.\n(Nouvelle.)\nPavel Janák: Du meuble et ďautres choses. (Ré-\nfléxion.)\n* i\nCHRONIQUE.\nSociéíé de Vrchlický. - F. X. Šalda: Život ironi-\ncký. - Le nouveau expériment de Marinetti. - La\ndéformation consciente de I'architecture. - Ha-\nnuš Schwaiger. - Mechthilda z Magdeburku. -\nDrapéries. - V. Radimský. - Lart modeme\nde livre et ďaffiche.\nILLUSTRATIONS:\nRembrandt van Rijn: Dessin (1). - Miniatuře\nXle siěcle (1) Gankou: Dessin sur soie (1).\nJos. Gočár: Architectures (7). - O. Gutfreund:\nPlastiques (2). - Tableau sur verre (1). - He Ex-\nposition de Skupina V.U. (2). - La déformation\nconsciente de l'architecture.\nSUPPLÉMENT DE MUSIQUE:\nV. Štěpán: Berceuse.\n\nDĚLNICKÁ KNIHTISKÁRNA A NAKLADATELSTVÍ\nV PRAZE, DYSLÍKOVA ULICE 1959\nJ\nopopučuje se\nru provedení vešL\nprovedeni veškerých oDcnoanicn i spo\n'Rud\nLcliocJnícin\na v čase poßud možno nej\ntečenslýcli tiskopisů v úpravě vzorné\nRrat:\n:sim.\nTELEFON 2134"}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.3", "texte": "Pojistěte se na život!\nOsoby od jiných ústavů pojišťovacích zamítnuté nebo s pojištěním odročeným pojištěny\nbudou za velmi příznivých podmínek u ústavu prvého řádu. Nab. od samotných ucha-\nzečů vyprošují se pod zn. „Risiko 99\" na kancelář 1.1.\n\núvodní desky na „Umělecký Měsíční\nceloplátěné, dle návrhu V. H. Brunnera\nprovedené v dílně L. Bradáče\nlze objednati v administraci „Uměleckého Měsíčníku\",\nFrantiškovo nábřeží, Bellevue, 11. patro,\nza K 2*—.\n\nupina Výtvarných Umělců\na administrace\nUměleckého Měsíčníku\nnacházejí se od listopadu\ntémž domě, Františkovo nábř. 20, Bellevue,\navšak\nv 11. p at ř e.\nÚřední hodiny denně 9—l, 3—7.\n\nPrvní svazek knihovny\nVinice\nFrantišek Langer:\nVATÝ VÁCLA\ntragedie veršem ve třech aktech\ntřemi kresbami Zdeňka Kratochvíla, za K 2'40\nprávě vyšel\na lze jej obdržeti ve všech knihkupectvích\na v a dm. „Uměleckého Měsíčníku\",\nFrantiškovo nábřeží 20\n11. patro."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.4", "texte": "PŘEDPLAŤTE SI\nPŘEHLED\nTÝDENNÍK VĚNOVANÝ VEŘEJNÝM OTÁZKÁM\nv\nPŘEHLED jest nezbytný každému českému vzdělanci, který chce s vyš-\nšího stanoviska hledět na význačné události současné a v duchu tom se o nich\ninformovat.\nv\nPŘEHLED jest jed iná česká týdenní revue. Je časopis pokrokový a svo-\nbodomyslný a při tom úplně nezávislý na všecky strany. Neslouží zájmům\nosobním ani stranickým ani výdělečným, jde za jediným cílem: národním po-\nkrokem ve všech oborech. Okolo\nPŘEHLEDU seskupena je řada spisovatelů a odborníků, mezi nimiž se\nnalézají nejpřednější česká jména současná, proslulá i za hranicemi.\nPrvá čísla XI. ročníku přinášejí příspěvky z péra: Univ. prof. MUDra E. Babáka, univ.\nprof. MUDra F. Mareše, prof. Dra O. Kádnera, JUDra Alfr. Mayera, docenta Dra Arne\nNováka, paní Terezy Novákové, Dra E. Schonbauma, Dra Ant. Silhana, Dra V. V. Stecha,\nprof. MUDra j. Pelnáře, un. prof. JUDra V. Hory, Dra V. J. Haunera, un. prof. JUDra J.\nGrubra, prof. F. Chudoby, PhDra Věry Babákové, B. Kubišty, R. Kepla atd.\nZ jednotlivých rubrik uvádíme: Umění výtvarné, Divadlo, Techniku, Vědu, Národní ho-\nspodářství, Literaturu, Právo, Filosofii, Slovanstvo, Otázku ženskou, Politiku a j.\nVychází v pátek večer. Předplatné čtvrtletně K 3'20.\nStudentům sníženo na K 2'45.\nDvě čísla zasílá na ukázku zdarma\nADMINISTRACE „PŘEHLEDU\", PRAHA II ,\nJEČNÁ ULICE 5."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.5", "texte": "Ze 45 druhů, též leštěného\nUMĚLÉHO KAMENE\nfasády, hrobky, pomníky, práce sochařské,\nkostelní, provádějí ateliery uměl. průmysl.\nKRAUMAN, PICCARDT,\nŠIMONOVSKy\nPRAHA 111., ŘÍČNÍ 539\nPráce štukatérské, modely pro bronz, dřevo, kámen.\n\nVÁCLAV HODEKI\núředně oprávněný mistr tesařský sta=\nvebních a vodních prací, majitel pily,\nstálý přísedící znalec c. k. soudu ve vě-\ncech civilních i trestních\nPRAHA-VyŠEHRAD\nVRATISLAVOVA TŘÍDA 68.\n\nI CUKROVINKY NA VÁNOČNÍ STROMKY, VKUSNÉ BONBO-\nNIERY, BONBONY, ČOKOLÁDY A CACAO\nnabízí firma r\nBRATŘÍ KROUPOVÉ\n»STANDARD«\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 35, VEDLE HOTELU »ŠTĚPÁN«\nPoštovní zásilky se pečlivě vyřizují.\n\nANT.\nNAVRÁTÍ L\nTOVÁRNA UMĚLECKÉHO\nNÁBYTKU A VEŠKERÉHO\nVNITŘNÍHO ZAŘÍZENÍ\nBYTŮ.\nTELEFON 272\nPisárna a sklady:\nPRAHA 1., MIKULÁŠSKÁ 17\nTovárna:\nPRAHA-DEJVICE, POLSKÁ 270\n\nFRANTIŠEK KRUKL\nPRAHA A SPOL. VÍDEŇ\nPRAHA V., Mikulášská tř. č. 3. • Tel. 2890\nSpecielní dílna na svařování.\nJemné bezpečné autogenní svařování a\nřezání kovu pomocí nevýbušného Di s-\nsousplynu. Autoplyn, jediný plyn ku\nosvětlování automobilů."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.6", "texte": "PETR NEDVED\nPRAHA 11., SOKOLSKÁ TŘ. 36\nVLASTNÍ VÝROBA MEIDIN-\nGERSKÝCH KAMEN A REGU-\nLAČNÍCH, NÁSYPNÝCH,\nSTOLOVÝCH SPORÁKŮ.\n\nPROVEDENO DLE NÁVRHU\nNÁByTEK\nHOTOVý I CELÁ ZAŘÍZENÍ\nDLE NÁKRESŮ V DOKONA-\nLÉM ODBORN. PROVEDENÍ\nVyRÁBÍ A DOPORUČUJE SE\nF. GLAZAR\nK. VINOHRADY, BARÁKOVA3\n\nJOSEF CHROUST\nměstský mistr tesařský provádí veškeré\npráce stavební. Specialita: Zahradní per-\ngoly, altány, laťové zahradní stěny, la-\nvičky, stavby věží atd.\nPRAHA I. ČÍS. 885.\nTelefon č. 62. Plány a rozpočty zdarma.\n\nZÁVODY PRO UMĚL.-PRŮ-\nMYSLOVÉ PRÁCE KOVOVÉ\nFRANTA ANÝŽ\nPRAHA VII.\nU PRŮHONU\n\nLAKýRNICTVÍ, MALÍŘSTVÍ\nPÍSMA, DŘEV ASTÍTŮ\nJAN\nSCHUBERT\nV PRAZE 1.,\nHUSOVA TŘÍDA ČÍSLO 242, 9 NOVÉ\nMALBy, NÁPIS v A ZLACENÍ NASKLE,\nDŘEVĚ, PLECHU, ZDI I PLÁTNĚ VE\nVZORNÉ SLOHOVÉ ÚPRAVĚ\nSTAVEBNÍ I NÁByTKOVÉ NÁTĚRy\nV NEJLEPŠÍM PROVEDENÍ\nMODERNÍ PLASTICKÁ PÍSMENA\nZLACENÁ I V EMAILU\nSKLENĚNÉ FIRMy\nTRANSPARENTNÍ FIRMy\n\nGRANOLIT\nPriv., celistvá, houbě a ohni vzdorující podlaha,\npodložka pod linoleum, podložka pod parkety na\nželezobeton místo asfaltu, neprozvučná isolace7\nterrazzo, beton, provádí\nSTANISLAV VAŠÁK, GRANOLIT\nPRAHA, MIKULÁŠSKÁ TŘÍDA\nČÍSLO 22. TELEFON 505/ iv."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.7", "texte": "———— I ———l——————i——————\nStředisko umělců KAVÁRNA „ORIENT\" Praha 1., Celetná\nVečer koncert Orienlálská vinárna Zvláštní herny\n\nla pražské hydraulické, stavební jakož i bílé\nstavební vápno a portlantský cement\nnabízí do všech stanic\nČESKÁ PRŮMYSLOVÁ BANKA\nODDĚLENÍ PRO PRODEJ PRAŽSKÝCH VÁPEN\nTelefon 2805 PRAHA, PŘÍKOPY ČÍSLO 55. Telefon 2805\n\n>£S\nPRAŽSKÁ MĚSTSKÁ POJIŠŤOVNA\nV PRAZE, STAROMĚSTSKÉ NÁM.\nPOJIŠŤUJE PROTI: OHNI - SKLA ROZBITÍ - KRÁDEŽI - NÁSLEDKŮM ÚRAZU\n-NÁSLEDKŮM POVINNÉHO RUČENÍ - ŠKODÁM NA VODOVODU::\n\ni ,\n■\n\nUmělecké kováfství a zámečnictví\n). KOUBAR\nK.VIÚ KL AT\nPRAHA VII., JERONÝMOVA 1023\nSPECIÁLNÍ VÝROBA MODERNÍCH ŽELEZNÝCH A BRONZO-\nVÝCH VÝKLADCŮOKEN A CELÝCH FASÁD,VLASTNÍ TECH-\nNICKÁ KANCELÁŘ - ROZPOČTY A NÁVRHY ZDARMA"}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.8", "texte": "Stavební a nábytkové\ntruhlářství, strojní vý-\nroba dveří a oken\nVÁCLAV\nHANUŠ\nPRAHA 11., Marián-\nská ul. č. 4 proti »Ná-\nrodním Listům«\nnabízí práce všeho druhu\ndo oboru toho spadající ve\nvkusném, důkladném a lev-\nném provedení.\n\nZALOŽENO 1865.\nOTAKAR SKŘIVAN,\nTOVÁRNA NA PARKETY\nPRAHA-KR. VINOHRADY\n\nPráce\nmalířské\nprovádí\nFRANTIŠEK\nZATOČIL,\nmalíř,\nPraha~Kr Vinohrady,\nKollárova ulice č. 15.\n\nwsm\nv./ V /\nPARNÍ PRADELNA ZIN I\nROUBICZEK A\nFISCHER\n/ v /\nVyRABI PREDENE ZINE I. JAK. PRO SED-\nLÁŘE, ČALOUNÍKy, KOČÁRNÍKY ATD.\nVZORKy ZDARMA\nPRAHA 11., JUNGMANNOVA 41\n\nZaloženo r. 1885. Telefon č. 1994.\nNejstarší česká továrna na železná kamna a stolové\nsporáky, jakož i ústřední topení a ventilace všech\nsoustav\nHorák Ullmann,\nV PRAZE V., MAISELOVA UL. 42.\njako specialitu vyrábí krby přesně dle slohu od jed-\nnoduchého do nejnádhernějšího provedení. Roz-\npočty a illustrované cenníky zdarma a franko.\n\nU2Z\nZCQ\nC£>H\nW <>U\n* .feg\nČ\ntí>oo Xfj?\n< o£ n\n2\ntí'ZO\n[jZ\nĎá\nCL.\nDZ-c\nNQOt\n-tj EJ-3 T\nÉjSok!\no£-->\n—s\n?ZO\nO H oí\n—i íjJ 112\nQ'U^\nHRŮZA A ROSENBERG\nPRAHA\nTELEFON 1732 OLOMOUC\nc.\n£:\n»\nv\niV!\n\"16\n:ol\n&\nťt\n<?■*\n'\n|M\nS?\n**»v?\nm\n\"**** „\nMNMMÍ\n*W>\nwir\nsww\nI\n11\nm\n<XSS'V'\nm\n;v,\nmm\nTJ >\nshO\no°§\nS<z\nŘí£*\np§>\nm H C/5\n2 > -3\nS- Z*\nisro\noi-S\n<O3\n»ig\n03 *\"V3<\nH O co\nO DO -i\nz >\nO p<\n< , in\nm-1 00"}, {"page_pdf": 9, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.9", "texte": "Rembrandt van Rijn:\nUčedníci v Emausích\nKresba"}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "1", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.10", "texte": "Miniatura, XI. století:\nT. ř. Kodex Vyšehradský\nNanebevstoupení Páně"}, {"page_pdf": 11, "page_imprimee": "2", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.11", "texte": "Gankou:\nBásník Tao-Yüan-Ming\nMalba na hedvábí"}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.12", "texte": "Josef Gočár:\nDům „U černé Matky Boži“ v Celetné ulici\nPrůčelí"}, {"page_pdf": 13, "page_imprimee": "4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.13", "texte": "Josef Gočár:\nDům „U černé Matky Boží“ v Celetné ulici\nPortál"}, {"page_pdf": 14, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.14", "texte": "Josef Gočár:\nDům „U černé Matky Boží“ v Celetné ulici\nDetail"}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "6", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.15", "texte": "Josef Gočár:\nDům „U černé Matky Boží“\nSchodiště"}, {"page_pdf": 16, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.16", "texte": "Jos. Gočár:\nŠatník z mořeného dubu\nProvedly P. U. D."}, {"page_pdf": 17, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.17", "texte": "Josef Gočár:\nPříborník z mořeného dubu\nProvedly P. U. D."}, {"page_pdf": 18, "page_imprimee": "9", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.18", "texte": "Josef Gočár:\nSkleník z mořeného dubu\nProvedly P. U. D."}, {"page_pdf": 19, "page_imprimee": "10", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.19", "texte": "O. Gutfreund:\nSouzvuk\nSádra"}, {"page_pdf": 20, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.20", "texte": "O. Gutfreund:\nPortrait arch. Č. Gregora\nMedaillon pro Hlávkův most"}, {"page_pdf": 21, "page_imprimee": "12", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.21", "texte": "Lidová práce, XVIII. st.:\nP. Maria\nMalba na skle"}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.22", "texte": "A. Derain:\nDřevoryt z knihy G. Apollinaira „L'enchanteur pourrissant“\n(nákl. Kahnweilera, Paříž)"}, {"page_pdf": 23, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.23", "texte": "Básně.\nOtokar Fischer:\n\nLabyrint světa.\nJá cizí, nepoznán, jsem v města vkročil ruch,\ntak jako ze světa se vrací dobrodruh,\njenž zestár před časem a na nějž zapomněli.\nJá v masku domů zřel, já hleděl na kostely,\nkde dětskou řečí mou byl cizí slaven bůh.\nA na mne bratří mí jak na vetřelce zřeli.\nRyk světel do zraku a hukot bolel v sluch\na od čpících jak těl byl noční zvířen vzduch.\nTu z města vyšel jsem. Do srdce svého cely\njsem vkročil, pokorný, a zbožně jsem se celý\nsám v sebe pohroužil a v žaltář snů i tuch.\nA brány do světa se za mnou uzavřely.\n\nPsyche.\nErote, miláčku, na křídlech motýlích\nse vznesem pod slunce, pít radost etheru,\npojď, krokem bělostným vlančíme do světa,\npod zlatým jasanem zlíbám ti skráň\nErote, miláčku, za dne mě provázej,\nchci v nocích modravých se sklánět nad tebou,\nv kraj snů a k rozkoší tě proudu povedu\niv sluj, kde kladiv hřmí gigantský vzdor:\nkamkoli toužíš...\nJen do země bolesti,\nkde smrt a šílenství jak sester vládne dvé,\ndo země bolesti, kde pláče beze slz\nNiobe zhroucená nad tělem bez duše,\ndo země bolesti tě s sebou nevezmu."}, {"page_pdf": 24, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.24", "texte": "Okamžik věčnosti.\n'V\nSumí noc. Spí život a spí věci.\nZe spánku já řeku slyším téci:\nmimo mne a nitrem mým to věčno\nz neznáma se valí v nekonečno.\nZe spánku se duše rozpomíná:\nKterá byla moje domovina?\nVzeplula jsem z mořské tůně svaté?\nŽila jsem svůj den již tisíckráte?\nZradila jsem na hvězdách své tělo?\nZ bohů jsem, jimž zemříti se chtělo? ..\nJakoby se z okna nakláněla,\njakby dechla v mhu, jež zacláněla,\nv prozářené věčno duše hledí,\nv tisíc vln a v tisíc odpovědí;\nz okna, pod nímž v dál se valí řeka,\nna pozdrav své domoviny čeká,\nnaklání se, půlnoc před očima,\nčeká, nečeká, již sní a dřímá\nA jak usíná, jak ze sna dýše,\nsvětlé okno přivírá se tiše."}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.25", "texte": "Zdeněk Kratochvíl:\nDrahomíra\nStudie ke kresbě pro Fr. Langra „Sv. Václav“"}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.26", "texte": "Píseň o posledních dnech.\nFrant. Langer:\n\nJejí tváře, které byly* růžové, dokavad ji lékař prohlížel, bledly nyní po každém slově\njeho zákazů. Nesmí již/nyní hráti, pronésti zbytečného slova, vykonati nepotřebného\nkroku. A jízda na koni, tanec, víno, cigaretty? Nic, zcela nic. A paní Julie vzpomínala na\nvšechny jiné drobné požitky, které jí byly tak milé, ale jež všechny jí odepřel. A když\nviděla, že vše jest jí uzavřeno, hledala rychle v myšlenkách nějakou radost, větší než jaké\ndosud prožívala, ba největší, jakou by mohla prožiti, aby jí byla nasycena pro celý ži-\nvot, pro všechnu budoucnost, pro věčnost, a hledala a přemítala, až konečně se otázala\nnesměle: „A matkou nikdy bych nesměla být?\" Lékař řekl: „Za cenu života.\"\nTak poznala, že jejích dnův jest na mále, a tu začala se úzkostlivě báti, aby žádného\nz~nich nepozbyla. Odejela na svou villu, napsala řediteli divadla i svým známým dopisy\nna rozloučenou a pak se uzavřela se služkou do domku uprostřed zahrady. Nejprve si\nzaopatřila lékařské knihy a četla v nich, zajímajíc se jediné o dobu, která ještě byla vymě-\nřena jejímu životu. A dle nich smyslila si sama úhrn času, jenž jí zbýval, nevelký, ale zna-\nmenající přece jakousi možnost budoucna. Proto si stanovila pravidla šetrnosti, aby mohla\nžiti po celou lhůtu, kterou si ještě dávala dle úsudku knih: vypočetla si, kolik životních sil\nji bude státi každý krok, kolik slovo, kolik výkřik, smích, zvolání, spočítala si, kolikrát smí\ndenně přejiti zahradu i kolikrát promluvili, a jak jí bude nutno žiti, aby žila pozvolna a\ndlouho. Pak oddělena mřížovím zahrady od celého světa, řídila se tímto rozpočtem. Za-\nlévala jen květiny z malé zahradní konve, přivazovala růže k tyčkám, otrhávala svadlé\nlisty. Lehala na slunci v měkkých židlích a četla staré romány klidného běhu, nebo zvolna\npaličkovala krajky a ukolébávala se jednotvárností práce. Tak míjely dny, jimiž nebylo jí\nnutno šetřiti, aby dlouho byla živa, protože nevydávala se v těchto dnech z více, než kolik\nprávě pro ně zpotřebovala. Ba zdálo se jí, že takto by mohla žiti do nekonečna, protože\nsi ničeho od života nedluží a všechny dny, které jí zbývají, zůstávají jako nedotčená ji-\nstina, jež nese stálý přítok úroku, ale z níž ničeho neubývá.\nAvšak mrtvá podoba dne ke dni unavovala ji, takže zatoužila po změně, třebas jen\nna jediný den, třebas by musila zaplatiti zaň mnoha jinými. Odhodlala se tedy navštívili\nsvé přátele, od nichž se odloučila. Před cestou ještě spočetla si všechen čas svého života,\npřipomněla si, že se bude smáti, že bude pít víno, že bude mnoho hovořiti, i jízdu tam a\nzpět připočetla a pak odhadovala, jaký počet svých dnů utratí. Ale počet se jí nezdál tak\nvelký, aby jím jí bylo skrbliti, a tak jednoho večera ocitla se mezi bývalými druhy a druž-\nkami. Zúčastnila se společnosti, která byla stále stejně veselá jako za jejích dob, snad se\nobjevily některé nové osoby, staré zmizely, milenci milenky proměnili, ale život všech měl\nustavičně tutéž tvářnost, lehkomyslnou veselost a divoký spád jako za dřívějších dob. Paní\nJulie za okamžik se jim přizpůsobila, seděla s nimi, hovořila, prozpěvovala, popíjela, smála\nse a okouzlovala. Milenci opouštěli své milenky, aby se o ni pokusili, a ženy chtěly zá-\nvodili s ní, aby je přilákaly nazpět, takže paní Julie, radujíc se ze své krásy a ducha, jež po\ndlouhý čas spaly bezúčelně v samotě villy, byla nyní spokojena, že nevydala nadarmo\ntolik večerů z předurčeného života za tento jediný, radovala se ze svého vítězství a nad-"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.27", "texte": "vlády, byf tak draze vykoupené. Než přece jakoby již dosti nakoupila, opustila brzy spo-\nlečnost a vsedla do kočáru, aby jela domů. A když uvážila, jak večer byl krásný a zpo-\nčetla, o kolik dní zkrátila svůj život, nelitovala jich.\nNa zpáteční cestě jela mimo slavnostně osvětlený dům, kde byl toho večera veliký kar-\nnevalový ples. Paní Julie kázala na chvíli zastaviti a prohlížela si vstup do budovy. Vchod\njest bláznivě přeměněn, před ním stojí lidé v nejrozmanitějších oděvech, lvi po jeho stra-\nnách mají nasazeny šaškovské čapky, na jednom z nich sedí podkasaná ženská posta-\nvička a pudruje mu čenich. Tu paní Julie zatoužila ještě jednou v životě spatřiti veselí\ntance, vystoupila z kočáru, a zaplativši vstupné vešla do vnitř. Ale když šla po schodišti,\nopatrně si rozpočítávala, mnoho-li smí vydati za chvilku podívané: jakoby měla polo-\nprázdnou peněženku, tak úzkostlivě odpočítávala hodiny a dny. Vstoupila do sálu, ale\nsotvaže vstoupila, ihned vytvořily kolem ní masky divoký kruh a tančily okolo ní, hla-\nsitě se jí obdivujíce. Nenadále kdosi ji uchopil a zavířil s ní, opět jiné ruce ji vyrvaly prvému\ndále ji otáčely, zase jiné se jí chopily, opět jiné, podávaly si ji, rvaly se o ni netoužené cizí\nruce prudké a bezohledné. Chtěla křičeti, že nesmí tančit, vzpírati se, volati, že ji olupují\n0 kroky, které má spočítány, o dech, tepot srdce, o zásobu života, že ji okrádají o nej-\ndražší majetek, kterým musí šetřiti, chtěla prošiti: „Páni, slitujte se, jsem chuďačka životem,\numírající, nebeřte mi mých hodin, ponechte mně moje dny/' ale nedbali jejího vzpírání,\nvlekli ji, unavovali, utančili. A tu, když pozorovala, že podléhá jejich síle, řekla si: „Nuže\ntančím, hýřím, rozhazuji, nuže když, tedy ať ne nadarmo, ať prožiju, zač utrácím, ať vše\ndo dna dopiju!\" Přestala se brániti a začala tančit. Tančila, bože, jak! Tak, že z každého\n1 nejdrobnějšího kroku, z každého otočení i ze zavlnění těla, i z výdechu a vdechu sto-\nnásob vyčerpávala všechen život, kterým jej platila, vyčerpávala jejich krásu, rytmus, opo-\njení, nalézala v nich útěchu i naději, a tančila, ó, tančila pečlivá o každý i nejdrobnější\npůvab pohybu, jakoby pod každým dotknutím země dukát měl zůstati pod střevícem. Ale\nti, kteří s ní tančili, nechápali této vášně a šílenství jejího tance, necítili v něm vznešenosti\nceny, kterou byly vykupovány, nic z něho necítili, nadužívali ho, nemilovali ho, nezřeli\nv něm pláč a krev a smrt. Až přišel tanečník, s kterým vše se změnilo. Byl silný, pozvedal\npaní Julii skoro nad zemi, a byl pružný a vášnivý. Tančil s ní a nyní to byl skutečný tanec\ndvou. Tančil, proměňoval svoji pružnost v harmonii rytmu, sílu v rozkoš z pohybu, kaž-\ndým krokem plýtval vášní, radostí a silou a opět je z každého kroku vyssával, tančil aze\nvšech okamžiků vyčerpával jejich slavnostní krásu, tančil jakoby se modlil, zpíval, jásal,\ntančil... A paní Julie s ním tančila a zprvu zpíval její tanec a jásal; ale pak pak počala\nměřiti svůj tanec s jeho tancem a přestala jím jásati neměla proč zpívati, jako její ta-\nnečník; začala srovnávali, jak on plýtvá, hýří, ale z nadbytku a ustal i zpěv v krocích a\npohybech, protože rozhazovala pouze poslední groše, které měla uschovány pro zlé časy—\na zmlkla úplně a tanec stal se mlčením bezduše se pohybujících údů a počítala; tančila\na počítala; roztesknila se až ustala.\nPak usedli vedle sebe. Seděla nehybná, jakoby chtěla utěšiti své mdlé a choré tělo a\nnahraditi mu mrtvým klidem, oč je obrala. Leč její tanečník jen jakoby nabíral v sobě\nnové síly v okamžicích klidu, aby je mohl za chvíli opět rozplýtvati. A již počal ji opřá-"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.28", "texte": "dati útoky a dobýváním. Z jeho úst vycházela slova sytá štěstím a vášní již dávno ta-\nkových neslyšela od té doby, co poznala, že jest nemocna a zda kdy před tím či snad jen\nve snech a nadějích? - a slova měla různé barvy, lesky, mnohé ohně - byl v nich, žel,\npravý opak nynějšího života, vše, co v něm nesmí nikdy již vyrůst a nikdy již zahořet,\no čem se již nesní, več se nedoufá a jeho oči též mluvily a rty byly žíznivé, ale jejich úsměv\nbyl něžný a oddaný. Tak byla nejprve překvapena, pak dojata a konečně již na vše za-\npomínajíc jenom se chvěla obavou z blížícího se neštěstí, když jí líbal prst za prstem a\nopírala se odevzdaně o jeho paži, když ji doprovázel do kočáru a když spolu jeli a líbal\nji, plakala blahem pod jeho ústy. Pak dojeli před villu. Vedla jej za ruku po schodech a\nchodbě do svého pokoje, jako kdysi vodívala svoje milence. Ale nebyla tak prudká a ve-\nselá jako kdysi, ale zaleklá a chvějící se. Usadila jej vedle sebe, jakoby se chtěla ohřátí\no něho, takže host zněžněl dotýkaje se jí. A v této něze hovořil, ustavičně vyprávěl, jako by\nji chtěl ukonejšit ke spánku, stejně jako kdyby vypravoval pohádku usínajícímu dítěti.\nMluvil o zemích, horách, pouštích, mořích. O všem, co viděl a prožil, o lovech v pralese\ntěžkém utrpení a zoufalství, o bojovných výpravách, o tom, jak mu bylo, když zabil prvého\nčlověka, jak mnohem sladčeji, než když pomiloval první ženu; a pak mluvil o tom, co\nzamýšlí v budoucnu, kam jeti, co zakládali, jak žiti bez konce...\nAle paní Julie, místo aby byla ukolébána v mír (protože jeho hlas byl měkký a laskavý,\na jeho vyprávění probouzelo víru v život, v jeho sliby i dary) počínala pohlížeti zároveň\nna n!ho a na sebe, záviděti jemu, soucítili se sebou, vyptávali se sebe, mnoho-li život jí dal,\nmnoholi jí ještě daruje a rychle, šíleně hledala odpověď, hledala naděje, pozírala v budoucno:\nČím ji potěší a rozradostní? Co jí přinese? Leč hlavně mnoho-li jí budoucna ještě zbývá?\nMnoho? Málo? A nedočkává odpovědi na tyto otázky, vyděšeně uprchla od svého hosta,\naby tajně a o samotě mohla spočítali, mnoholi za dnešek vydala a kolik jí ještě zůstalo.\nSkryla se do koutka, počítala, označovala každý dnešní zážitek délkou života, kterým\njej měla zaplatili, vzpomínala, kolik stály dnešní její výkřiky, smích, zajásání, tanec, po-\nlibky: A když pak před ní letěly součty měsíců i let, zalekla se, že napočetla příliš, pře-\npočítávala znovu, snížila ceny na nejmenší míru a tu uvědomila si, že podceňuje, počítala\npřísně, ale tehdy byla zachvácena hrůzou před malým zbytkem, který jí vyplynul: Vše,\ntéměř vše, propila, prozpívala, prosmála, protančila, prolíbala. Tu znovu sčítala zbylé dny\na hodiny, hrabivě jako lakomec obracela peníz za penízem, ale její mince byly bez tíhy\na zvuku a rozlétaly se jí pod prsty a pouze slyšela, jak jí jejich křídla šumějí kolem hlavy,\nkdy hodiny, dny, měsíce, roky odlétají v bezedno času. Zaplakala nad nimi, nad sebou,\nnade vším.\nKdyž hlasitě vzlykala, host, kterého si přivedla, k ní přistoupil a těšil ji, ač nevěděl, proč\ntruchlí, a řekl jí, aby nebyla smutná, že jí něco zazpívá. Že nikdy nezpívá, jenom svým\nmilenkám, ale jí ano, ač není jeho milenkou. A paní Julie odpověděla, že by snad zemřela,\nkdyby se jí stala, neboř již promarnila všechen svůj život a sílu. Tu řekl, že tím více po\nní touží, třebas by nežádal splnění své touhy. Ale chtěl by míli milenku, která by si vytrhala\nnehty a sypala mu je na cestu, nebo milenku, která by si uťala prsy a přinesla mu je v bí-\nlém šátku. Jak teprve tu, která by umírala!"}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.29", "texte": "Pak otevřel klavír a začal zpívati píseň, která měla smutnou valčíkovou melodii a kterou\nnazval Písní o posledních dnech vězňových:\ni * ''\nMladého zločince v řetězy jali,\ntři dny mu života soucitně dali,\ntři dny jen, tři dny života,\nať si v nich vzpomíná,\nať se v nich těší,\nmá-li nač vzpomínat a nač se těšit má\nnež přijde před kata.\nA večer první když s nocí se spřádal,\nvězeň dne příštího lačně si žádal,\ntěšil se, že mu příští den\npřinese bolesti,\npřinese pláče,\nže k němu sestoupí nesmírné neštěstí,\nby zemřel usmířen.\nKdyž večer druhý pak z oněch tří míjel,\njinou zas nadějí vězeň se spí jel,\nsnad vzejdou zítra, v příštím dni\ntisíce radostí,\n!• > vi V\ntisíce stesti,\nv srdci se hudba a slunečno rozhostí,\njej k smrti uklidní.\nTu paní Julie jej přerušila: „Pro Boha, jediného Boha, nezpívejte. Nezpívejte tuto píseň,\nzabíjí mne, každé její slovo mne zabíjí, nezpívejte o mně!\" Přistoupila k němu a objala\njeho kolena: „Kdo jste, že jste přišel, abyste mi zazpíval tuto píseň, proč mi zpíváte, co\nmám čekati ještě od svého života? Nešťastná dnešní noc! Nešťastný můj život! Já ne-\nšťastná!\" Pak povstala opět a obrátila k němu svůj bezkrevný obličej a řekla mu: „A když\njste tedy již přišel ke mně a zpíváte mi moji písničku, řekněte tedjr, co mám čekati! Ra-\ndosti? Žal? Co mně vrátí vše, čeho každým dechem pozbývám? Čeho si mám ještě žá~\ndati?\" A tu se zpěvák usmál a pokračoval polohlasně:\nLeč když mu poslední předvečer zbýval,\ntu si již upřímnou písničku zpíval,\nže přijde den, již zítřejší,\nten všechna toužení,\nten všechnu naděj\ni snění o bolu, radosti vyplní\na všechno zkonejší."}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.30", "texte": "A paní Julie vztýčila se a celá zaplanula, jediným plamenem hořela a zvolala: „Nuže,\nvezměte si mne! Nač mám ještě čekati, proč mám šetřiti posledními zbytky? Proč mám\nještě očekávati smíru bolesti a radosti, dokud by nepřišel den, jenž všechno zkonejší?\nVezměte si mne, přivolá vám jej!\" A když ji objal, opětovala jeho polibky, neopětovala je,\ntisíckrát je rozmnožila, tisíckrát sesílila, oddala se mu, rozradostnila se, rozesmála, umí-\nrala. Pila poslední doušky svého života a ssála poslední krůpěje, až do dna vypila jeho\nzásobu. Když již cítila, že není již před ní ničeho, jen několik okamžiků, že zemře za\nchvíli, nyní, již, požádala svého posledního milence, aby odešel, ať ji neuvidí zemříti.\nSotva že odešel, přišla smrt.\nA umírajíc zdvihla paní Julie posledním zbytkem sil ještě ruce nad hlavu, jakoby smrt\nprosila o pardon.\n\nZdeněk Kratochvíl:\nKresba\n\nO nábytku a jiném.\nPavel Janák:\n\nProud, který vane nyní jako „novéumění\"a který společně podněcuje všecka umění\na nejvýrazněji a nejkrajněji projevuje se v malířství, jest patrně jiný a přichází z jiných\noblastí šířky lidského ducha, než onen proud, který v posledních dvou desítiletích jako\nmoderní umění budil a vzbudil zejména architekturu a dekorativní umění z jejich nej-\nvětšího úpadku, ba téměř zániku, k obživnutí a rozkvětu. Můžeme skutečně mluviti pro\nnás jen o těchto dvou hlavních proudech (neboť proud impressionismu, jinde tak životně\npodstatný, dotkl se nás, když již dožíval a nežili jsme jej) a především tedy tyto dva uvedly\nk nám jakési hodnoty; oba proudy jsou rozdílné od jiných zdrojů a jiným směrem jdoucí,"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.31", "texte": "takže hodnoty, prvějším z nich přinesené, jsou nyní přesahovány dalšími anebo i otřá-\nsány pravdami druhého proudu (ku libému uspokojení hloupých, kteříž z neschopnosti\ndříve nemohli se súčastnit a nyní vidí se moudrými, že zůstali zpět). Prvý proud spjat byl\núzce s vezdejším člověka, s jeho životem, bytem a potřebami a honosil se, že vychází\npřímo odtud; druhý proud povyšuje příčiny a zásady umění vysoko nad člověka, denní\nskutečnost a přírodu.\nMusí býti proto zajímavo, jaké místo náleží nyní těm oborům (bytu a umělecko-prů-\nmyslovému), jež dříve byly středem hnutí.\n*\nNábytek ve svém příčinném původu i ve svém nejpůvodnějším stavu jest pokračováním\npřírody, přírodou rukou člověka rozšířenou. Neboť první, přírodní člověk plnil potřeby\nsvého hmotného života (odpočinek, bydlení) přímo přírodou, používaje a využívaje prostě,\njak se mu tato nabízela a jak ji nacházel, zůstávaje na tomto stupni, tedy ještě v trpném\npoměru k ní, jaksi stotožňuje se s ní. Avšak i když přešel v dalším počínání k činovosti,\nkdyž vybíral a volil, když hledal a upravoval, když používal kamenů k sezení, upravoval\nsuchou trávu v lože anebo ukládal a zahražoval majetek v rozsedlině skály: vždy zůstával\ntím co do hodnoty výsledků ještě v mezích, možnostech přírody, jež ve šťastných pří-\npadech až tak upravená (v ráji) se sama bez jeho přičinění vyskytovala, jako vyrostlé ne-\ngativní otisky, jež jeho tělem vyplněny představují tutéž dokonalou uzavřenost mezi vý-\nběrem a vhodnosti, jako peří ptáka a vzduch. Činovost člověka není zde ještě rozdílná od\nčinovosti živočichů; je to táž technika rozvinování přírodních materiálů a sil, jež je vlastní\nvšem zvířatům a jeví se v prozíravosti při stavbě hnízd, dokonce pak u některých vyšších\nv používání jistých praktik, jež rovnají se téměř nástrojům. Konečně přihlédněme, že není\nodtud v t. zv. vývoji nábytku od tohoto nejprimitivnějšího k t. zv. nejdokonalejším po-\nsledním továrním výrobkům opět co do rodu žádného rozdílu v jeho podstatě; jestliže\nlože prvotní člověk z počátku si na př. vyrovnával z kamenů a vystýlal travou, stavěl\npozději z díeva a konečně z mosazi, drátěného pletiva a žíněnek, nebo jestliže špalky a\nkamenné stoly zaměněny byly deskami na kůlech a dnes duchaplnými rozkládacími stoly\ndo materiálu i co do sil, jež zde spolupracovaly, jest technikou přírody, snad\nnejvýše jakousi praktickou přírodou, a není v tom ještě ničeho z čistě svobodné du-\nchové činnosti člověkovy.\n*\nKdyž tedy takto je zjištěno, že byt a nábytek ve svém ryzím tvaru přísluší přírodě a pří-\nrodní oblasti života člověkova, namítá se otázka, jak utváří se k němu celek života, jenž\ns ládá se vedle přírodní části (hmotné, jaksi živočišné, jevící se pudem sebezáchovám') ještě\nz druhé, duchové části. Obě tyto oblasti života, přírodní a duchová, jsou však od sebe neod-\nvisle, přírodní je základnou, z níž avšak neodvisle od této vyvěrá duchový život se svým\ntřemi složkami rozumu, citu a vůle, samostatně vyvinutými a činnými bez přechodů. Tedy\nživot rozvíjí se jako společné dílo činnosti těchto svých součinitelů, jež jsou v každém člo-\nvě u dány, a účastní se na něm možno říci tkají jej rozděleně a nesplývajíce, nesmě-"}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.32", "texte": "sujíce se, asi tak jako ve tkáni zůstávají jasny a pozorovatelny prameny a vlákna, z nichž\nvznikla. Třeba si tu připamatovati, jak jasně složen byl život prvotního člověka: v něm\njsou všecky životní složky (přírodní i duchové) stejně aktivní v ideálně vyrovnaném množ-\nství, rovnocenné a čistě vystupující: prvotní člověk tak střídavě loví, vymýšlí, vyrábí, buduje,\nodpočívá, kreslí, bojí se, dobývá; zná jen čisté činnosti: chytrost, hlad, důmyslnost, únavu,\nstrach, vytváření.\nJe-li kdy hlásán v dobách obratů názorových návrat k přírodě, v naději, že bude to vy-\nvedením ze zmatku, necílí se tím nikdy k částečnému a vnějšímu poměru k přírodě (ku\nkrajinářství, opěvání praménků, pastýřství), ale je v tom vždy shledání, že je opět člověku\ntřeba té rovnováhy v životních složkách jeho, jak byl jí šťasten ve svém přírodním stavu.\nTaké všechen odklon od přírody, k němuž člověk občasně ve filosofii, náboženství a umění\ndospívá, je zpříčiněn právě rozdělením živoía přírodního a složek duchových; obě oblasti\nsvou autonomní činností utvářejí stále mezi sebou situace a usilují obrátiti k sobě (jsou-li\nokamžitě v převaze) těžiště celého života, což jeví se na př. jako: žal nad ztraceným, zou-\nfalství ze smrti, tragické srážky, radost, a značí to, že život béře se cestou dočasně silnější\nsložky, odkláněje se od druhých. Všeho toho by nebylo, kdyby život duchový, jenž je na\njedné straně k životu přírodnímu svým bytím připjat, neměl své vlastní činovosii a na\ndruhé straně nad meze přírodního života nevybočoval.\nNikdy se tyto složky nemísí, působí vždy čistě; zdá-li se kde, že jde o smíšené přechodní\nstavy, je to vždy již situace mezi dvěma složkami různé síly, ale každou z nich lze o sobě\nzjistiti. Prací z bytu, nástrojů a nábytku přírodního člověka, jež nás v této úvaze zajímají,\nmohlo by býti dovoláváno a děje se tak jako přechodních útvarů mezi činností prak-\ntickou a uměleckou, jakéhosi splynutí obou v novou třetí činnost obojetnou, která je dnes\njako t. zv. umělecký průmysl kodifikována jako cíl a osvobození oproti hodnotě pouhé\npraktické (na př. tovární) práce, poměry tolik v kvalitě snížené.\nUmělecko-průmyslové (nazývejme zde tak pro jednoduchost i práce přírodního člo-\nvěka na jeho bytu, jež jsou obdobný dnešním pracím tohoto názvu) jest vždycky na\njedné straně vymezeno čistě praktickou technickou prací, na druhé pak čistě uměleckým\nvytvářením, a pohybuje se mezi oběma těmito mezemi. Na př. vyřezávaná rukojeť nebo\nporýsovaný džbán mají vždy své sestry úplně nezdobené a z téže doby a ruky pocháze-\njící v úplně nahých, pouze nástrojových rukojetích a holých, nezdobených báních, jež\nsloužily buď všední, méně bohaté potřebě anebo na něž nedostalo se výrobci času, aby\nje doozdobil; anebo zase tytéž myšlenky výtvarné, tytéž výrazové prvky (vruby, závitnice)\nměl člověk i jinde při různých příležitostech, když zcela nezávisle umělecky myslil a se vy-\njadřoval na volných plochách. Oboje činnosti, protože je i odděleně od sebe jinde konal,\nposkytovaly mu patrně úplný okruh uspokojení jako dokončené, a konal je střídavě, dle\ntoho, musil-li býti okamžitě z nutnosti mechanikem nebo byl-li tak volný, že mohl být\numělcem.\nje zde důležitou okolnost, že přírodní člověk, jaký skutečně v historii byl a jaký jako\ntyp člověka mimo všechen čas musí býti uvažován, pracoval si tyto práce čistě nástro-\njové a zase umělecké současně, anebo že pracoval technicky a umělecky na téže věci po-"}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.33", "texte": "II. Výstava Skupiny V. U. v Obecním domě:\nSál německých umělců\n\nstupně za sebou (tím, že hotový praktický nástroj později při ozdoboval); také v každé\npráci umělecko-průmyslové lze rozeznati vždy, kde část technické práce přestávala a kde\numělecká se započínala. Je tedy jasno: umělecko-průmyslové není žádnou samostatnou\nčinností, živlem, ale vzniká za součinnosti techniky a umění t. j. je společným polem\noblasti přírodní a duchové; čili; duch zná jen činnost praktickou (technickou) a uměle-\nckou (výtvarnou) a obě jsou (dle dřívějších vývodů) samostatné, v životě člověka souřadé,\naniž by ze sebe vyplývaly nebo se doprovázely, jako zjev, jako vlastnost, i když co do hod-\nnoty určité stanovisko činnost výtvarnou činnosti technické nadřazuje; poněvadž pak jsou\nto činnosti autonomní, rozdělených příčin a rozdělených úmyslů, mají patrně každá své\nzasady a svoje logické methody.\nKdyž tedy činnost umělecká a praktická byly zjištěny jako samostatné složky v životě\n(přírodního a ideálního) člověka, bylo by srovnati tento výsledek s poměry současnými\nktere činí tuto úvahu naléhavou. Přítomně totiž technika a umění jsou k sobě v jistém\nnapjetí, jež vyznívá stále v otevřenou otázku, komu z obou náleží převaha. Mluví zde\nzejmena dva názory populárně rozšířené, jež oba pokládají sebe za jedině spásné a tvrdí\nze - ma-li byt svět zachráněn - může se to stát dle nich.\nOba názory (sobě protichůdné) vidí a vycházejí od fakta, že svět se stává vždy více"}, {"page_pdf": 34, "page_imprimee": "25", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.34", "texte": "II. Výstava Skupiny V. U. v Obecním domě:\nSál Skupiny\n\ntechnickým, že se mechanisuje; prvý názor pokládá tuto cestu za pravou a slibuje jen zde\nspásu (t. zv. pokroky techniky, přírodních věd, národohospodářství) a pokládá za samo-\nzřejmé, za určený osud, jestliže oblast' činnosti duchové ustupuje. Druhý názor, tomuto\nprvému oponující, shledává v technice, a to nejen v jejím převládání, ale vůbec již v její\npovaze, zkázu světa a hlásá, že svět možno a nutno zachránit uměním, které [by mělo\nvše tedy i techniku zušlechtit („Umění do lidu!\", „Umění ve škole\", „Církevní umění\"\natd.) Tento druhý názor jest také jednou z podstatných myšlenek, kterými nedávné obro-\nzení užitého umění bylo vedeno.\nNuže, pokud se týče mechanisace světa, neztratil život (průměrného člověka) ani nyní\nsvých duchovních složek a je co do obsahu stejně střídáním (a to i na př.v pathologickém\npřípadu dělníka) technické a svobodné duchovní činnosti, ať již tato je jakéhokoli rozsahu,\núrovně nebo morálky. Také technická činnost neztrácí ani nyní svého vymezení: jest jí\nkonáno jen tolik, kolik jest jí třeba k zachování života - tedy s tímtéž účelem, který vedl\npřírodního člověka, aby líčil na zvěř a hledal plody. Nikdy technická činnost (at sama,\nať její předbojné myšlenky) neuzavírá jako poslední cíl a uspokojení koloběh života, ale\njejí výsledky a výtěžky jsou (typicky) vždy proměněny za jiné, další nebo vyšší hodnoty.\nJiným důkazem, že těžiště života se neposunulo, jest podivuhodný zjev dělby lidstva"}, {"page_pdf": 35, "page_imprimee": "26", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.35", "texte": "o práci a na povolání. Zdánlivě svědčil by pro suggesci o mechanisaci světa, nebof jakoby\nukazoval, ze život člověka stává se jednostranným a může se vzdáti svých druhých slo-\nžek, jichž současná existence přece teprve podmiňuje rovnováhu; mimo to tento zjev\nvzbuzuje tím více dojem, že majorita sil obrací se k oblasti mechanické. Však přehlížíme-li\ncelek, shlédáváme, že dělba práce není ničím jiným než rozložením činností, jež přírodní\nčlověk konal střídavě osobně sám, po šíři současných vrstev, na řadu povolání, jež vzá-\njemně se doplňují a shrnuty dávají opět rovnováhu obou oblastí složek. Víme a usuzu-\njeme dokonce, že doba, která by této rovnováhy neměla, není úplná a stejně rozvinutá,\nvykazuje byt jen v některé své části úpadek sil. Dělba práce je naopak spíše důkazem,\nže zvláštní a jednotlivé činnosti a schopnosti nevymírají v člověku i když majorita tříd\nobrací se od nich, a že se zachovávají; je možno dokonce říci a pozorovali, že žádná doba\nnenechá nikdy vymříti ani ony složky, jež třeba se i celkovému jejímu duchu příčí, např.\nv určitých dobách jako vyjímky vyskytující se a žijící romantismus, exotismus atd.\nZvláště pak důrazným svědkem v této úvaze jest sekulární život lidstva, myslíme-li totiž\nna jeho pohyby a změny ve směru vzrůstu, významu a kultury. Lidstvo a národy jsou -\nve velkých rozměrech a ve zdloužených intervalech - opět střídavě bojovníky, kupci,\numělci, bytostmi umdlenými nebo zase dokonale vyrovnanými a všestrannými, dle toho,\njak poměry jejich nutí je starati se o zajištění hmotných podmínek nebo jak jim dovolují\nobraceti se k duchové činnosti.\nV\nČlověku tedy jako jedinci i jako lidstvu jedné doby vždy tedy je vlastní stálý živý po-\nhyb mezi hmotným a duchovým; tento nejeví se však jen jako střídání zaměstnání (jak\nk vůli zjednodušení bylo vytýkáno), ale jest jakýmsi vybíjením obou polů, při němž hod-\nnoty a povahy obou polů jsou součinný; na cestě pak od jednoho polu k druhému (od\njedné čisté mocnosti k druhé) děje se v člověku jakési přehodnocení materií: hmota, na\nkteré život člověkův jest připiat a která jest podmínkou jeho života, jest jakmile člověk\ndošel jí nasycení a obrací se k duchovému obrácena jím as ním k duchovému, t. j. je\nodhmotňována; nebo když člověk v životě duchovém (city, sny, utopie) jest vzpama-\ntován hmotným životem, usiluje o uskutečnění svých myšlenek alespoň materialisací.\nVše toto zdánlivě široké a rozbíhající se uvažovaní směřuje k ujasnění poměru člověka\nk hmotě, zvláště k jeho hmotnému bytu. Je tedy zajisté již patrno, že člověk nestojí v jedno-\nuchém, jediném a stále témž poměru k svému bytu, ale že se tento poměr mění ato\ndle toho, na které straně života člověk se nalézá, zda na straně složky hmotné či duchové.\nD e těchto dvou možných poloh člověk svou povahou zápasí s přírodou o svůj holý život\njakoosadník, anebo jako usedlík, se životem po hmotné stránce již zabezpečeným, po-\nčíná být duchovně živ. Povahy obou těchto stadií jsou zcela různé, tedy také příslušné činno-\nsti člověka. Osadník (v pravém slova smyslu i obrazně) jest zabrán především obranou\nvlastního života a dobýváním hmotné přírody pro sebe, užívá jen nástrojů, žije mezi bed-\nnami a kufry, užívá jakéhokoli přístřešku a jest mu lhostejno jeho uspořádání; význam\nvšeho jest především jen praktický, sestrojuje jen a zajímá se o účelnost, užitečnost a"}, {"page_pdf": 36, "page_imprimee": "27", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.36", "texte": "o vhodné materiály, zná jen nutnost a není zde jiného střídání. Usedlík, mající život za-\njištěný, liší se od osadníka zásadně tím, že vybývají mu mezi a vedle praktické činnosti\njiž chvíle pro svobodnou činnost duchovou; nastává u něho střídání činností, rytmus:\npřemýšlí ve volných chvílích, sní, uspořádává své prostředí dle úsudku a k libosti oka, jeho\nduchový život rozkládá se přes hmotný byt, rozšiřuje se, nemůže hmotu sice zničit, neboť\nje jí třeba k životu, ani změnit, ale má myšlenky o ní, kterými ji pro sebe zmáhá; nahé\nstěny a plochy bytu a nábytku jej tísní, neboť si chce uvědomiti a uvědomuje prostor a\nobjem a hledá a nalézá jej i kolem sebe, pokresluje, přetváří, je výtvarně činným. Těmto\ndvěma základním stavům a činnostem odpovídají dvě různé oblasti slohové. Osadnictví\na jeho výhradně praktická činnost vyvolává a obklopuje se v bytě pouhou praktičností a\nkonstruktivností nebo slohem na podkladě konstruktivním; je to sloh, počínající nej-\nprostším sbíjením bednovým a vrcholící, když zkušenostmi dosáhl úplného zdokonalení,\nve slohu vagonů, tramwayí a výtahů, běžného továrenského a železného nábytku, nedo-\nbytných pokladen, koupelen, ordinačních síní, hotelů a činžovních domů; třeba si tu po-\nvšimnouti, jak vše v těchto objektech odpovídá především rychlosti, úspornosti, všeobec-\nnosti, praktičnosti, čistotě, a jak je to vše jen pomocné, nástrojové. A vedle toho slohu,\njenž ovšem není slohem v pravém smyslu, vytváří si usedlictví jiný sloh a jiný způsob ži-\nvotní, ve kterém (vedle zachování praktických požadavků) vládnou duchové požadavky\núměrnosti, výrazu, formy a prostorových vztahů, a dle nichž nábytek a byt ze zařízení\nstává se výrazem duchového života a duchovou organisací: tento druhý sloh počíná se\nv bytu neodvisle přes přírodní podklad rozkládati jako samostatná činnost, která dle své\ndůraznosti a pronikavosti a zejména dle stupně svého názoru a poměru k hmotě buď\npomalovává a vyřezává nebo i mění a zúplna přetváří.\nMy všichni jako jednotlivci, jako vrstvy a jako doby jsme buď osadníky nebo usedlíky,\nstřídavě nebo současně, takže celý svět je stále jich směsí a zůstane jí. Byly a budou vždy\nvedle sebe kotle a poháry, gumové pláště a ornáty, židle a trůny, špýchary a sály.\nHlavní výtěžky těchto důkazů tedy jsou: Svět jest uspořádán tak, že v člověku jsou a\nvždy zůstávají dvě rozdělené oblasti: přírodní a duchová; v důsledku toho technika a\numění jsou dvě svobodné, rozdělené činnosti a jež jsou a zůstanou vždy a současně vedle\nsebe ve světě a nezávisle na sobě. Člověk je činný oběma. Architektura a umělecko-prů-\nmyslové není tedy žádným vyšším, pokročilejším stupněm technického. Technika neřídí\nse a nepodléhá umění.\nNemůže býti tedy dokonce hlásáno, že všecky činnosti člověka mají býti zušlechtěny\njednou z nich (uměním) a dokonce již nesmí být ve jménu jedné bojováno proti druhé\n(technikou [inženýrské stavby, tovární průmysl] proti umění nebo uměním proti technice).\nUmění zejména tedy nenáleží úloha zušlechťování, umírňování světa, ale je činností své-\nprávnou, jež nemá mimo sebe závazků. Nikoli tedy: zestetisování života, ale život a\numění.\nHlavní touhou, která byla by nejlepší reformou oproti všemu reformování prostřed-\nnictvím umění, tedy jest: návrat k původní čistotě a rozdělení praktického a uměleckého\na úsilí, aby obé bylo co nejsilnější a nejčistší.\n*"}, {"page_pdf": 37, "page_imprimee": "28", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.37", "texte": "Nábytek tedy, který býval, může být a bude vždy pro určité vrstvy úrovně zaopatřován\npro potřebu člověka pouhou praktickou, t. j. neuměleckou činností, stává se přece v jistých\nvyšších stadiích duchového života předmětem umění a sice proto, že jeví se tomuto stadiu\nbýti mrtvou hmotou, v níž duch požaduje si prostorově se orientovat i. Je to\node vždy trvající úsilí ducha zmocniti se hmoty se všech stran: zjistiti její míru, fysikálnost,\nchemii atd. vědou, vysvětliti si ji, její vznik, příčiny a místo ve vesmíru filosofií a zmocniti se\njí citem tím, že jí propůjčujeme tvar, jak jej chce naše srdce. Umění jest tedy v témž po-\nměru k nábytku jako k přírodě, jak odpovídá to též souřadosti těchto dvou; umění na-\nlézá v něm základnu, z níž sice vychází, ale kterou uspořádává, přetváří, rozvinuje, třeba-li\ni - jak je běžno říkat deformuje dle prostorových představ citu, jež jsou jiné a roz-\ndílné od vnímání rozumem. Všude, kde byl takto duch činným, je povrch přeměněný,\nhnutý, jakoby byl ve svých záhybech a vlnách směsí hmoty, jež jest uvnitř, a prostoru,\nkterý je zevně. Tu třeba si připomenout, jak vše bednové v bytu vzbuzuje v nás nyní pocit,\nže prostoru übírá vzduchu, že to prostor pohlcuje, kdežto práce umění i téže velikosti vy-\nvolávají uspokojení,i když zabírají stejně, neboť v náhradu za to, co zabírají,jakoby jejich\noživený povrch odrážel prostor.\nJistá povýšenost (v nejlepším slova smyslu), jíž úsilí nového umění oproti přírodě se\ncharakterisuje a která vede nad přírodu, k vztahům trvalejším a jistotám všeobecnějším\nnež v přírodě přicházejí, má za přirozený následek, že umění nevěnuje materiální růz-\nnosti přírody té pozornosti, jakou dříve jí věnovalo hnutí t.zv. užitého umění. Tehdy nevy-\ncházelo se z údivu nad barevností kamenů a dřev, lesku kovů a skla a nebylo lze se na-\nsytiti v jejich kombinacích, pokusech a objevech ještě nových dalších. Teď nový proud,\nveden svou hlavní snahou o tvar, nemá ku všemu tomu téměř pozornosti. Nevidíme\nmateriálů, vidíme ve všech jen hmotu. Ve světě tvarů možno říci: zatím jde vůbec\no myšlenky plastické aje lhostejno, v jakém materiálu ať drahém či nejběžnějším—jsou\nuskutečněny. Je vítána spíše jednobarevnost a barevná prostota a materiálům těchto\nvlastností je dávána přednost, neboťplastické vztahy v nich čistěji vzájemně působí.\nJiným znakem, kterým nový nábytek se vyznačuje, jest jednolitost; vyhlíží, jakoby by\nz jednoho lití. Dříve doba užitého umění zakládala si, že sleduje konstruktivnost, jak jest\nnábytek truhlářsky stavěn, a zdůrazňovala zevně ještě jednotlivé části, z nichž stavba se-\nstává. Nyní, kdy platným je stanovisko ducha k hmotě a kdy tato jest obracena kněmu\ndle jeho obrazů a představ, jest zcela vedlejší a podřadné, z jakých členů a součástí prak-\nticky stavba sestává: máme na mysli stále hmotný celek, v němž všecky dřívější samo-\nstatné členy i údy ztrácejí svoji individuálnost (na př. nohy, sloupky, příčky) a jsou jen\nartikulovanou hmotou v tomto místě. Je to přirozeno: myslíme-li na celek hmoty, jak se\nnašemu citu jeví, nemáme při tom účasti, co děje se v objektu hmoty: zda se tlačí, nese,\nrozpíná, o kteréž funkce se opíralo dřívější dělení celku v členy. Touto koncentrací hmoty,\njež dříve byla rozběhlá a rozdělená, dostavuje se přirozeně nábytku onen výraz individuí,\noproti dřívější neživosti.\nKonečně o výtvarné stránce nového nábytku. Užité umění přijímalo zúplna materiálnost\nhmoty a pro jeho názor měla hmota povrch, který neměl dalších plastických hodnot, jen"}, {"page_pdf": 38, "page_imprimee": "29", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.38", "texte": "hmotu končil. Nyní ve vzhledu nového nábytku přirozeně jeví se cela ona vzdálenost a\nrozdílnost mezi technikou a vytvářením a sice možno říci, že technika i vytváření jsou ria\nkaždém kuse současně, jaksi nad sebou; proto právě činí tyto práce tak nezvykle\nzhuštěný, napiatý dojem, kterého čistě konstruktivní věci nikdy nemají. V základě na\nkaždém kuse, jaksi vespod, pod povrchem, je především viditelná hmota tak veliká\na rozložená, jak to bylo dle účelu a potřeby nutno a v druhé řadě na povrchu jest\nviditelno, jak hmota celku a hmoty částí byly podle jakýchsi určení a tedy v jistých smě-\nrech posunuty (nikoli: pohnuly se!), takže dostane se jim nových a dalších vzá-\njemných vztahů, vazeb a kontrastů k sobě, kdežto dříve byly neutrálně vedle sebe.\nA tak nad hmotou kusu vystoupí myšlenková kostra kusu, vyjádřena (na příkl.)\njen v hranách za dřívější plnou hmotnost, a vnější plochy vůbec zůstávají na věci jako\ncesta, jíž od skutečnosti k obrazu se přešlo.\n\nKronika a poznámky\n\nSpolečnost Jaroslava Vrchlického.\nStojíme u kolébky nové instituce, která\nse před krátkou dobou ustavila. Její úkol,\njak z předběžných referátů patrno, má býti\ndvojí: jednak „literárně-kritický\", jednak po-\npularisační. Jest zcela správné sloučení těchto\ndvou hledisek, ovšem v určitě vymezeném\nsmyslu. Úkolem „Společnosti\" bude přede-\nvším a hlavně důkladné prozkoumání bás-\nníkova díla. Ne jako samostatného, již od-\numřelého organismu, ale čehosi, co jest inte-\ngrující součástí dnešního literárního úsilí a\nproudění. Proto bude nutno, aby se díla sú-\nčastnili pracovníci různých oborů literár-\nních a vědních, kteří pak dle svých method\na svých zájmů budou postupovali. „Společ-\nnost\" může pak tuto práci jen organisovati,\ndávati podněty, starati se o subvencování\na publikaci.\nBylo by nesprávno, aby tato instituce u-\nvízla v samoúčelné a neplodné filologické\nodbornosti ačkoliv ovšem i filologické\nzkoumání řeči na př. může ve svých výsled-\ncích přinésti leckterý činorodý podnět pro\npoesii; a na druhé straně nutno se předem\nuvarovali nebezpečenství, které čas od času\nhrozilo právě se strany, kde se o Vrchlickém\nmluvilo nejhlučněji: jakési sousedské bonho-\nmii, která dovedla sice ze života mistrova vy-\npravovali spoustu nevýznamných intimností\na anekdot, ale o jeho díle říkala jen několik\nbezobsažných frasí a banálností. Může to\nbýti jistě nejkrásnějším životním úkolem\nhlavně mladých lidí: ponořili se do odkazu\nmistrova, přinésti mu nadání, erudici i nad-\nšení, a touto rytířskou službou přiblížili jeho\nbásnické dílo celému dnešku i celé budouc-\nnosti. Záleží jen na tom, jaký duch bude\nvládnouti v této nové korporaci a z jakého\nducha budou vycházeli podněty. Duch žije\nv lidech, lidé budou určovati jeho směr. Při-\nznáme se, že většina jmen, uvedených v pří-\npravném komitétu, nejsou nám bezpečnou\nzárukou dostatečné kompetence. Výbor ten\njest ovšem prozatímní a může se ještě leccos"}, {"page_pdf": 39, "page_imprimee": "30", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.39", "texte": "změniti. A jistě rádi uvítáme prvou příleži-\ntost, kdy budeme moci promluvili o posi-\ntivní práci této nové „Společnosti\".\n\nF. X. Šalda: Život ironický.\n\nDnešní generace umělecká zastihuje Saldu\nv období, kdy se jí jeví jako silná, ba nej-\nsi lnější osobnost kulturní a kulturotvorná\nze všech, kteří tuto generaci předcházejí v hle-\ndání duchových, respektive uměleckých cest\na úkolů: kulturní, to jest projevující se doko-\nnalým prolnutím přítomného stavu kultury\na kulturotvornou, tedy vším úsilím nevmě-\nšujme jeho osobní libosti a nelibosti pra-\ncující o dalším jejím vzestupu. Z těchto dvou\nzákladů passivního i aktivního účastenství\nna celkové kultuře vysvětlujeme si i Šaldovu\nknihu jakožto součást jeho vlastností a jeden\nz projevů jeho úsilí.\nNeboť, co v knize jest obsaženo, spočívá\njednak na silném kulturním vědomí, jednak\nna mužné lásce k tomu všemu, co z ma-\njetku člověka jest cenné a dokonalé aco má\nprávo na přízeň hlavy i srdce. Děje povídek\nv knize „Život ironický\" jsou vytvořeny vždy\ntak, aby jimi byly zápasy jen o něco nad-\nmíru velikého nebo pády pro nejtragičtější\nmotivy (zápas Varjanův, smrt plukovníka\nMúnze). Osoby těchto dějů jsou zušlechtě-\nnými typy, členy vypěstěné rasy, aristokracie\ntypů, k níž příslušenství vyčítáme z jejich vy-\nstupňovaných vlastností a dokonalosti du-\nševního organismu (Frau Land). Scenerie,\njíž jsou obklopeny, nese v sobě znaky dědic-\ntví po pracujících generacích apo dlouhém,\nvývoji: Stará pošta u silnice, pěstěná zahrada\nhraběcí, zámek plukovníkův. I jednotlivosti,\ni malé neživé předměty jsou téhož druhu:\nVarjan miluje svíce, krb, krásu jmen; jindy\ncelý podklad obsahový jest uzavřen v tako-\nvém motivu kulturního významu: „Umění\na mistr\". Ocenění a zdůraznění velikosti\ntoho, co se vyznačuje tradicí, rodokmenem,\nčistokrevností, dává knize úhrnný názor na\nvše. Hmoty i dění, předměty, životy a jejich\nprojevy jsou pod jeho světlem povýšeny nad\nstav a dění v obvyklé rovině života, dostá-\nvají tím stálé poměry a měřítka, jest to ne-li\njakési absolutno, tedy zajisté jakási říše hod-\nnot, dle nichž se +eprve měří a rovnají vztahy\njednotlivce jsoucího mimo tuto říši; čili kul-\ntura, či přesněji, vztah spisovatelův k ní stal\nse zde abstrahujícím činitelem, tím prostřed-\nkem, který dodává dílu nadosobní ceny,\nkterý přináší dar lidskému nitru, aby mohlo\naspoň v některých okamžicích žiti immateri-\nelním a očištěným životem. A kjeho úplno-\nsti jest v obsahu povídek vyzdvižena ona\nusmířená rovnováha a harmonický klid,\nkterý konečně vyplývá ze zápasů a bojů.\nVšemi ději jest zároveň odhalován cíl, vý-\nsledek, poslední význam života, smutku, ra-\ndosti, všeho, až konečně dojde svého odkrytí\na jest proň nalezena konečná životní mou-\ndrost. Jest cosi goetheovského v očištěné har-\nv\nmonii, jakou jest uzavřen „Život ironický\",\n„Frau Land\", „Perla Jetima\", a tato harmo-\nnie jest největší radostí této knihy.\nPři výstavbě celých příběhů působila vůle\nstvořiti jejich proudy tak, aby ničím nerušeny\nmohly tryskati k svému vrcholu i klesati\nk závěrečnému vyrovnání. Jednotlivé po-\nvídky jsou stále soustředěnější, až poslední,\n„Modloslužebník\" jest klasickým příkladem\nuzavřené literární formy. Tato vůle i její vý-\nsledky jsou praktickým dokladem kulturo-\nV\ntvorného úsilí Šaldova v oboru literatury,\njímž dlouhá léta zdůrazňuje cenu pevných\nslovesných tvarů, stylové čistoty a formální\njasnosti. V „Životě ironickém\" sice pozoru-\njeme, že místní nejvyšší intensita obsahu se"}, {"page_pdf": 40, "page_imprimee": "31", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.40", "texte": "leckde nekryje s vrcholem dějové vlny, na\nkterou byla vyzdvižena; lakové vrcholné mí-\nsto jest pak vyznačováno různými motivují-\ncími passážemi, osvětlováno tedy z vnějšku,\nvypínáno kupením a vrstvením. Než tyto\npřídatné části mají opět zcela jiné kouzlo,\nkteré z nich, jež rušily komposici, činí v jed-\nnotlivostech hotové básnické celky. Tyto čá-\nstice mají zpravidla za účel vysvětlili citové\nstavy. K tomuto cíli, k němuž u jiných autorů\nbylo a jest pracováno psychologickou me-\nthodou, tedy čímsi, co s básnickým uměním\nnemá pranic společného, jde Šalda cestou\nzcela jinou, opravdu básnickou: Člověk jeho\nrománu jest zařazen do úplného předmět-\nného světa, jenž jest s ním úplně rovno-\ncenný. Jejich duše i citlivost je stejná. V oka-\nmžiku, kdy duše chystá se ke změně, k dění,\nrozhovořují se s ní světla, temnota, vůně\nsvic (kap. I.), obloha, trávy, stromy (kap. VI.)\nvše se ponořuje v metaforu, z níž polom\nlidská duše vychází v překrásném stavu.\nDění toto jest totéž jako v kterémkoliv lyri-\nckém projevu básnickém. Tato místa (zvláště\nvýznačná jest chvíle, jež předchází napsání\nVarjanovy básně, která však již není schopna\nstupňovali ono dění) jsou z celé knihy nej-\nosobnější a nejplnější poesie.\n\nFr. Langer.\n\nG. Winter: Nový pokus Marinettiho.\n\nKdo znal poněkud blíže Marinettiho před-\nchozí činnost a abstrahoval si z ní jisté char-\nakteristické rysy básníkovy povahy, nebyl\npříliš překvapen jeho poslední novotou, kte-\nrou prohlašuje za samospasitelný lék sou-\nčasné stylové krise. Vybavila se mi mimoděk\nv mysli při čtení ukázek chystaného jeho\nnového díla fotografie Marinettiho. která\nzpůsobila před časem dosti hluku v italské\nveřejnosti: básník sedí na mramorové bustě\nAlessandra Manzoniho a čte s pathosem své\nfrancouzské verše udiveným sedlákům lom-\nbardským. Nebo, chcete-li, jiný obrázek: pat-\nnáctiletý hoch, vydávající v egyptské Ale-\nxandrii revui, „Le Papyrus\", již sice nikdo\nnechce brát vážně, ale již hltá dychtivě li-\nterární svět egyptské metropole. Hle, toť\nMarinetti. Ital, narozený v Egyptě, básnící\nfrancouzsky, zjev dosti bizarrní celkem,dvoj-\nnásobně déraciné podle slov Corradinio-\nvých. Z těchto nepřirozených faktů, jež při-\nnáší život Marinettiho, vysvětlíme si i nervosu\na přepínání každého jeho počinu. Nezbytné\nfanfaronství a bizarerii, jež provází jeho čin-\nnost, cítí Marinetti jako osobní tragiku. Svou\npřednášku v pařížském studentském spolku\nzahájil oslovením: „Moji drazí přátelé, kteří\nbudete brzy mými nepřáteli\" - bylo v tom\nmnoho pósy, ale byl v tom i smutek člo-\nvěka, jenž sám jest odsouzen ničiti v zárodku\nsvé dobré, podněty vrozeným horečným\ntemperamentem.\nTakový zdravý podnět tkví iv jeho po-\nsledním pokusu o reformu stylu. Vydav se\ndo boje pod praporem osvobození substan-\ntiva, neváhal obětovali své ideji všechny po-\nsavadní stylové možnosti, rozbil vazbu vět-\nnou, čímž učinil zbytečným sloveso, potlačil\nadjektivum a všechny jiné větné složky až\nna substantivum, takže jeho nový styl záleží\nv nakupení podstatných jmen, jichž nepojí\nani nerozlučuje interpunkce a z něhož při\ndobré vůli můžeme vyčisti jakýsi smysl,\novšem čistě subjektivní, protože každý druhý\nmůže vyčíst něco jiného.\nV této podobě je pokus Marinettiho ab-\nsurdní a nevábí k následování. Je i nelogický,\njak lze se přesvědčili analysou účelu slohu,\na je nemožný, jak se brzy přesvědčí Mari-\nnetti sám. A přece, i tato poslední jeho eska-\npáda není bez správného a dobrého jádra,"}, {"page_pdf": 41, "page_imprimee": "32", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.41", "texte": "Kathedrála St. Quentin\nDovnitř vypnuté pilíře stř. lodi. K článku vědomá deformace architektury\n\na jestli kdy, tož tentokrát nejspíše platí o něm\nslova jistého francouzského kritika: „II exa-\ngěre trop souvent mais il faut le prendre en\nsérieux.\" Ano, přehání iv tomto případě,\nale i tentokrát je třeba bráti ho vážně a\nnezavrhovat jeho impulsu bez úvahy.\nOsvobození substantiva není skutečně věc\ntak malicherná. V prvé řadě jde ovšem o o-\nsvobození od adjektiva a nenávist Marinet-\ntiho k slovesu je zbytečná, neboť sloveso má\nve větě vlastní platnou funkci a umožňuje\nvlastně větný organismus. Ale v poměru\nsubstantiva k adjektivu v dnešním stylu je\nskutečně mnoho nezdravého. Substantivum\ntrpí a ztrácí na své výrazové mohoucnosti\npod návalem adjektiv. Funkce, kterou přiřkl\ndnešní sloh adjektivu, nijak neodpovídá pů-\nvodnímu jeho určení. Adjektivum, toť jeho\nvlastní účel, má determinovat substantivum,\nomezovati jeho širokou absolutní platnost\na dodávat mu tím reliéfní plastičnosti. Slovo\n„národ\", abych uvedl příklad, ztrácí se svou\nširokou platností v neurčitu a teprve ad-\njektivem „český\" ocitá se v mezích reálna.\nKromě tohoto významu funguje ovšem ad-\njektivum jako zmnožitel emoční síly sub-"}, {"page_pdf": 42, "page_imprimee": "33", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.42", "texte": "Notre Dame\nSchema deformací na severní straně lodi. K článku: Vědomá deformace architektury\n\nstantiva; tu pak stojíme u delikátního pro-\nblému, zasahujícího v sám kořen tvoření;\no tuto funkci adjektiva také hlavně Mari-\nnettimu jde.\nJe jisto, že adjektivum, užije-li se ho taktně,\nmůže neobyčejně zvýšiti emoční koefficient,\njenž v každém slově tkví. Francouzský bás-\nník jedenáctého století, nepřetížen ještě bal-\nlastem literární tradice, projevil svůj hold\nvlasti jediným veršem: „Tere de France,\nmoult estesdulz pais!\" „Francouzská země,\njste velmi sladký kraj! V jediném adjektivu\n„dulz\" spočívá víc citové vřelosti než ve všech\nódách, jež vyzpívali k chvále Francie všichni\npozdější básníci. Z plastického užití kleslo\nvšak adjektivum na lineární dekoraci a od-\ntud není daleko k marottě; na tu také došlo a\nposud v ní bředeme. Místo aby substanti-\nvum bylo adjektivem potencováno, übírá\nmu adjektivum na expressivnosti. Z nejhor-\nších hříchů, které se tu dějí, je užívání ad-\njektiv, jimiž se přiděluje substantivu určitá\nkvalita, jež je už obsažena ve významu sub-\nstantiva samého. Tak na příklad mluví-li se\no „černých stínech\", jde o nejabsurdnější\nužití adjektiva, jaké jen lze si představit. Za\nnormálních poměrů světelných neexistují\nstíny bílé, ani zelené, ani červené, nýbrž\nprávě černé; černost jest již implicite obsa-\nžena v představě stínu. Věc jistě zcela lo-\ngická ale kolikrát se sejdeme s „černými\nstíny\" v české literatuře; všechny příklady\nnejsou tolik křiklavé, nicméně stačí nuance,\naby byla překročena mez užití vhodného\na nevhodného.\nJsou však ještě okolnosti, jež zdůrazňují\ntím více potřebu, zjednati substantivu více\n„místa na slunci\", jak zní denní fráze. Bás-"}, {"page_pdf": 43, "page_imprimee": "34", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.43", "texte": "nik cítí pod běžným významem slova jeho\nsmysl plnější a absolutnější, proniká až\nk samé citové podstatě každého pojmu.\nJeho cílem jest, aby čtenáře prosaika vedl\nna chvíli právě k tomuto zdroji, jehož ne-\npoznáme jinak než prismatem básníkovy\nintuice. Pod slovem slunce představí si uče-\nnec kus hmoty, charakterisovaný určitou\nváhou, délkou, teplotou atd., buržoa vzpo-\nmíná si při něm na pohodlí letní restaurace\na osvěžující pocit teplé koupele; zemědělský\nproletář vidí v něm tyrana, jenž mu brání\nv práci a žene ho pod ochranu stinného\nstromu. Ale básníku jest představa slunce\njistě čímsi tak silným, mohutným a nesmír-\nným, že přidat k slovu slunce jakékoli ad-\njektivum musí mu připadali stejně pošeti-\nlým, jakoby někdo chtěl zmnožiti výšku\nGaurisankaru zrnkem písku. Jak u nás\npoměry jsou, spojuje se kupení adjektiv, ať\njsou sebe méně přiléhavá, s pojmem skvělé\nbásnické řeči. Nic nepravdivějšího. Přijme-\nme-li už vůbec zásadně chybné lišení slohu\n„prostého\" od slohu „bohatého\", nemů-\nžeme nikdy podepsat mínění, že bohatost\nstylu spočívá v adjektivech. Vezměme si nej-\nlepší básně Vrchlického a Březiny a shle-\ndáme, jak ekonomický s adjektivy zachá-\nzejí. Všimněme si techniky Egdara Poea\na on je právě nejpoučnější vzor, protože\ntechniku básnické řeči pěstoval zcela vě-\ndomě bezmála jako mathematiku vidíme\nrovněž, jak adjektivy neplýtvá a nezbavuje\nse tím kladných hodnot, jež užívání adjek-\ntiva poskytuje. Nebo posléze věnujme chvíli\npozornosti technice řeči Marinettiho v jeho\nbásních a dramatech; principy, jež nyní\nprávě hlásá, uplatňoval již dávno as úspě-\nchem.\nTěchto několik poznámek nevyčerpává\novšem thematu a nebylo to mým úmyslem.\nChtěl jsem jen upozornili na vážnou otázku,\nkterá za hranicemi jest důkladně diskuto-\nvána. Za hranicemi, bohužel; u nás je na\nvše možné víc času než na studium jazyka,\njehož nedoceněnou krásu chválíme v žur-\nnálech, nedávajíce si jinak práce theoreticky\njej blíže pozorovat.\n\nVědomá deformace architektury.\n\nUsilovné studium antické architektury na\npočátku 19. stol, vyvolané spíše živou po-\ntřebou empirových architektů než historiků\numění, přineslo velmi přesné poznání kon-\nstruktivních dovedností řeckých stavitelů,\ntakže vedle eníase, známé již theoretikům\nrenaissačním, byla konstatována řada pří-\npadů, kde řecké chrámy jeví úmyslné kon-\nstruktivní rozdíly a odchylky od exaktní\nsymetrie a geometrické přesnosti a to ne\nsnad z nedostatku obratnosti svých budova-\ntelů, ale z určitých úmyslů a zásad esthe-\ntických pramenící. Dříve ještě, než obdobné\ntendence v míře daleko větší a v užití\nraffinovanější byly shledány na architek-\ntuře barokní a přímo neslučitelně spojeny\ns pojmem barokního komponování, nale-\nzeny i ve středověku spojovací články, jež\ndovedou vyplniti mezeru mezi antikou a ba-\nrokem, ne-li fakticky, tedy alespoň pravdě-\npodobně, již vletech 1849 a 1851 vystopoval\npodobné zjevy na stavbách v Benátkách a\na Pise J. Ruskin a uveřejnil svá pozorování\nzejména o zúmyslných odchylkách od pra-\nvidelnosti v rozměrech arkád a inierkolumií.\nOd té doby zaměstnává tato otázka zejména\nanglickou literaturu odbornou. Od r. 1874\nvěnuje se jí Američan Willi am Henry\nGoodyear s houževnatostí obdivuhodnou.\nV\nSlov první řadě o sebrání dostatečného\npočtu pádných dokladů a tento soupis pro-"}, {"page_pdf": 44, "page_imprimee": "35", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.44", "texte": "vedl autor zejména v letech 1874,1895,1901\na 1903, vycházeje od kontroly Ruskinových\npozorování v Pise a rozšiřuje pak postupně\nstudium na Francii, Německo i Orient. Vý-\nsledky své uložil v několika publikacích*, jež\nnejdou sice přes objektivní konstatování\nfaktů, ale dávají zejména svými ilustracemi\npopud k dalšímu rozvíjení důsledků. Výsled-\nky dají se uvésti na několik jen případů ver-\ntikální inklinace a deklinace ve fasádách a\ntriumfálních i jiných obloucích, na nepra-\nvidelnosti ve vzdálenostech sloupořadí a od-\nchylky v rozpětí arkád. Všechny snad ne-\njsou autor to připouští úmyslné, neboť\npohyb půdy přivodil snad, zejména menší,\nodchylky během století, ale většina je kon-\nstatována na konstrukcích bezvadných, kde\nje bezděčná deformace vyloučena. Autor\nneodvažuje se hledati hluboké důvody pro\ntyto odchylky, ale podle analogie s baro-\nkem je tu jistě tendence uzavírati křivkou\ntam, kde přímka svislá zdála by se rozbí-\nhavou, působiti postupným súžováním ar-\nkád do dálky na oko a podporovali nebo\nodstraňovati tak optické deformace, jimž\npodléhá právě symetrie a rovnováha.Otázka\nje stále otevřena a zejména výklad o čistě\numěleckých tendencích, v těchto deformacích\njistě tkvící, nebyl dosud podán.\n\nZd. Wirth.\n\nHanuš Schwaiger.\n\nHanuš Schwaiger je u nás nejdůsledněj-\nším a typickým představitelem německého\nrealismu let sedmdesátých a osmdesátých.\nNení-li při zběžném hodnocení tato přísluš-\nnost hned zjevná, je to proto, že k nám při-\nšel německý realismus teprve v letech de-\nvadesátých a už ve zbarvení specificky mni-\nchovském. Ale v celkovém obrazu něme-\nckého umění nevypadá Schwaiger nikterak\ntak odlišně, jak nutně se zdálo u nás a pro\njeho archaistické snahy, najdeme u Němců\nřadu obdob.\nProhlížím-li „Novokřtěnce\", vzpomínám\nbezděky na Menzlovu „Piazzu ďErbe ve Ve-\nroně\" (v drážďanské galerii) a řadu znaků\nspolečných oběma pestrým chumlům, jenž\nje podán u Menzla ovšem daleko malířštěji\na houfům figurek, z nichž každá je vidina\no sobě a také pro sebe hraje, a pramálo\nznamená v celku obrazu. Příbuznost jest\nvětší. Schwaiger kreslíř (a tím je po výtce)\nstýká se s Menzlem ve své takřka odborné,\nnemalířské, zvědavosti, ve svém zájmu o de-\ntail, a podobá se mu referentskou zevrub-\nností v pozorování zjevu, jako Menzel, který\nkreslí dvakráte šroub kukátka císaře Viléma,\npostřehoval a líčil také Schwaiger každou\nzáplatu, každou krabatinu svojí figury a\nspokojil se často detailem: zády selky, trsem\ntrávy, kostymní studií bez hlavy, a nedbal\nživého člověka, vězícího pod draperií. Jeho\npozorovací methoda je úplně realistická, je\nto vždy skutečnost popisovaná ostrým a\nbedlivým zrakem a vyjadřovaná velikou\nschopností zachycovati jev v markantní ty-\npičnosti, se skutečnou silou a smyslem cha-\nrakterisovati a sesilovati graficky zdůraz-\nněné motivy přírodní. V této kreslířské síle\ncharakteristiky nutno především hledati vy-\nsvětlení Schwaigerovy pitoresknosti, jeho\nhledání zajímavých typů, ježto zdály se mu\nplastičtější, rozsochatější v kontuře, výraz-\nnější nebo aspoň odlišnější od průměrného\nklidu občanské uniformity.\nOvšem nelze nikterak vylučovati z díla\n\n* Vyšly v Memoirs of Art and Archaeology, vydá-\nvaných museem brooklynským; r. 1874 vydána Pisa,\nr. 1904 Vertical Curves and oíher architectural Refi-\nnements in the Gothic Cathedrals and Churches. Mimo\nto samostatně vyšlo The Architectural Retinements of\nSt. Mark's at Venise."}, {"page_pdf": 45, "page_imprimee": "36", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.45", "texte": "Schwaigrova moment literární, stejně jako\nosobní lásky a záliby, neboť byla to často\ncesta, odkud byl k práci inspirován. Také\ntento sklon připojuje jej k současným sna-\nhám německého malířství, a zřetelně u něho\nrozeznáváme tendence tehdejšího usilování\n0 „altdeutsch\" sloh, jež jsou tak příkladně\ndokumentoványWilczkovým zámkem Kreu-\nzensteinem, Schwaigrem vymalovaným. Ve\nsvém ideovém podkladu je to stále ještě\nněmecké historické malířství, a sice v oné\nchvíli, kdy realismus vyplňuje starou roman-\ntickou komposici a dodává jí života de-\ntailem, rekvisitou, modelem, studovanou\nkrajinou nebo historicky přesným interi-\neurem. Tedy v základě totéž, co dělali v Bel-\ngii Leys a Brackeleer, ve Francii Meissonier,\nv Uhrách Munckaczy, v Německu Piloty,\nMenzel, Makart, Seitz, Dietz, Oberlánder\n(v obrazech), Gebhardt a kdy se chodilo ke\nstarým mistrům z antikvářské kuriosity, pro\npatinu staroby a pitoreskní zajímavost. Vi-\ndíme-li, jak organickým momentem vývoje\nstane se staré umění Manetovi, co znamená\npro jeho vzrůst vliv Goyův a Velasquezův,\nnebo u Courbeta Halsův, objevíme snadno\nvšechnu povrchnost tehdejšího zájmu pro\nstaré mistry v šerosvitu Lenbachově, jež\nvskutku není u něho ničím jiným než „hně-\ndou omáčkou\", nebo v interieurech, jimž\nnaučil se Klaus Meyer u Pietra de Hooch.\nPrincipem je stále realismus.\nTaké u Schwaigra je východiskem vší\npráce příroda jako model. Porovnáme-li\njeho kresby s kteroukoliv z kreseb Breughe-\nlových, Ostadových, Teniersových, je nám\njasno, že už v tom, co vidí, je rozdíl základ-\nního poměru k přírodě a že jeho linie (byť\n1 osobitá a výrazně pevná) jde vždy po for-\nmách předmětu, po všech jeho náhodno-\nstech, a že nemá pod nohama pevné půdy\nstarých, totiž živého slohového vědomí a\nnázoru. I tam, kde archaisuje úmyslně, jeho\nforma zůstává vždy jenom stylisac; a ne-\nstává se nikdy stylem. Z umění starých mi-\nstrů je na jeho obrazech jenom tón.\nOvšem u starých našel Schwaiger svoji\ntechnickou poctivost a lásku k malbě jako\nřemeslu. Technickým prohloubením odli-\nšoval se od školy Trenkwaldovy tam, kde\ns ní souvisel ještě ideově (zřetelné stopy jsou\nještě v Canterburských povídkách), a v tom\nlišil se také od většiny souběžných Němců.\nZ tohoto malířství, pojímaného jako ře-\nmeslo v nejkrásnějším slova smyslu, dostal\nse k volnějšímu názoru na přírodu a vyspěl\ndosti pozdě také v malbě tam, kde už dávno\nbyl jako kreslíř. Myslím tím některé studie\nze Slovácka, zvláště krajiny (Valašský mlýn\nz r. 1891, Selský dvůr v Radalovicích z roku\n1892) a Rybí trh v Bruggách z r. 1906.\nTady tvoří konečně volně bez literární\nnebo sujetové přítěže vyrovnané a svěží\nekvivalenty přírody, skutečné malby, vyjá-\ndřené výtvarně beze zbytků. Ovšem zde o-\ncitá se Schwaiger hned také u mezí, za něž\nnemohl. Na těchto nejplnějších a nejzvuč-\nnějších pracích poznáváme, že Schwaigrovu\nrealismu scházel vlastně hlubší cit pro pří-\nrodu, pro člověka jako výraz života, že ne-\ndostal se nikdy dále než ku viditelnému\ntvaru, k tváři, šatu, stromům, domům, li-\ndem, a že proto celé jeho umění zůstává\nvlastně vždy studií a nestává se nikdy dílem,\nzjevujícím silného člověka nebo silnou u-\nměleckou pravdu. Malířské přepsání reality\nbylo poslední metou jeho umění. Nestvořil\nnikdy obrazu, uzavřeného celku vyrovná-\nvajících se sil, jen sbírku volně seřazených\ntypů spojených atmosférou nebo tónem,\njakou je Rybí trh. Všem jeho lidem schází\nposlední oživení výrazem, řekl bych uměl-"}, {"page_pdf": 46, "page_imprimee": "37", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.46", "texte": "covým účastenstvím a zájmem na člověku,\nnebo vášnivou probíjející se silou, proto zů-\nstává] í vždy modely zajímavým povrchem,\njejž nutno svládnouti technicky, proto jsou\njeho krajiny obrázky sice dokonalými ře-\nmeslně, ale bezobsažnými. Stačí poukázati\nna Chittussiho, aby byl ihned jasný rozdíl,\na vidíme potom, že Schwaiger byl vlastně\nnejvětším naším formalistou.\nDokonalý řemeslník, jenž vynucoval úctu\nsummou své technické hotovosti, a životně\nzajímavý zjev, konečně nesouvisející a ne-\npřipojená výjimka našeho uměleckého usi-\nlování.\n\nV. V. Štech.\n\nMechthilda z Magdeburku.\nFr. Langer.\nVe 41. čísle „Večerů\" má St. K. Neumann\nbáseň „Mechthilda z Magdeburku\". Tato\nbáseň obsahuje v sobě tolik nyní vzácných\nvlastností, že pokládáme za svou povinnost\nněkolika slovy na ni upozorniti. Neboť již\ndlouho nečetli jsme nic tak šťastně básni-\nckého, jako jest tento výtvor. Většina naší\nmoderní lyriky jest dnes ve stadiu úsilí, změn\na obměn a v takových dobách se vzácnými\na opravdovými pracemi sveze se vždy celá\nserie schválných experimentů, někdy pro-\nmlouvá opravdový básnický duch a srdce,\nčastěji však jest slyšeti výsledky mechanické\nspekulace a kombinační schopnosti vzdá-\nlené všeho citového, nicméně je suggerující.\nAle i kdybychom předpokládali (ochotni\nkřivditi autorovi, činíce však tak pouze pro\nnejkrajnější hranici spravedlivosti), že bá-\nseň Neumannova vznikla jenom z tvořivé,\nči hravé činnosti, že děkuje za svůj vznik\nironii, nebo jen úsměvu, nikoliv básníkově\nvíře, jest přece ve svém výsledku krásnou\nbásní, plnou hluboké citovosti, naivního\nnadšení, sladkého, někdy až nebesky usmě-\nvavého bolu, a b ás ní jest proto, poněvadž\njest dokonalým stělesněním toho citového\nbohatství, jež z ní dýše. Jest totiž úplnou jeho\nobjektivisací, při níž dílo hovoří již samo a\nbásník i s důvody, prameny, pochodem své\ntvorby stává se anonymem. —Za druhé při\ntéto básni probudila se bezděky v nás otázka,\nco jest přímějším nástrojem pro rytmické\nsdělení, zda, jak se často tvrdí, volný verš,\njenž v poslední době právě z tohoto dů-\nvodu dochází značné obliby, či „klausura\"\npravidelného rytmického chodu, v jaké též\njest uzavřen Neumannův monolog básni-\ncký. A uviděli jsme, že tato stejnoměrná\nobdobí veršová ani v nejmenším nejsou na\npřekážku citovému proudu a nijak nematou\njeho bezprostředně působící a jednoduchou\nkrásu. Takže nutno opakovati s Duhamelem\na Vildracem to, co řekli na konci své Poe-\ntiky volného verše: „Mais ďabord il faut\nétre un poete.\" To jest v našem případě, že\nšpatný básník z volného verše báseň nevy-\ntvoří, kdežto skutečný básník stvoří ji jakým-\nkoliv prostředkem. —Po třetí jako na stejně\nhodnotnou stránku jest při této básni nutno\nupozorniti na její verš: jest to šestistopý tro-\nchej s poslední stopou úplnou nebo ne-\núplnou; trochej, který jest nejpřirozenějším\nčeským prvkem veršovým, jest dnes tak\nvzácný a snad i zanedbávaný v mladé po-\nesii, že jest pravým požitkem z Neuman-\nnovy básně si opět uvědomovati jeho ryt-\nmické schopnosti.\n\nDraperie.\n\nMnoho z toho, co nás nyní ve výtvarném\numění zajímá anebo co, když je přinášeno,\ntolik dráždí a popuzuje, připomíná v zevním\nvzhledu „nesrozumitelnou\" (jak se říká)\ndraperii*. Tato podobnost a toto vysmívavé\n\n* řeklo se dokonce: „zmačkaný papír\"."}, {"page_pdf": 47, "page_imprimee": "38", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.47", "texte": "přirovnání vyvstává proto, že oko zvyklo\nsi a přizpůsobilo se před tím ve výtvarném\numění obrazům, které měly hladkost a oproti\ntěmto novým jakousi pomalost, jež byla\nsnadno čitelná. Neboť všechny ony obrazy\na sochy uznávaného umění (na př. z ne-\ndávné doby, dobrého domácího průměru),\nať již jsou to ženy naslouchající u pramene\nnebo letící anděl s rozpřaženými rameny,\nmají vždy za základ přírodu, jak jeví se v je-\ndiném okamžiku (obecenstvo obdivuje\ntu obyčejně,jak je „moment zachycen\"); u-\nmělcem pak je k ní přidána obyčejně jen\nušlechtilost, tedy přídavek velice mírný, než\naby přírodnost v díle mohl přetvořiti a změ-\nnili. A tak z obou: z přírody a z umělcovy\nušlechtilosti rodí se umění milé a ušlechtilé,\nale téhož tvarového stupně, jako je sama\npříroda, a tedy stejně snadno jako tato po-\nchopitelné a přístupné. Není možno však\nneviděti, že tu jde všeobecně o pouhý\nsnímek přírody, o přírodu zbavenou času\na dění, jež jsou přece druhou polovinou\nživé, dějící přírody. Bylo by možno díla\ntohoto uměleckého zobrazování srovnati\ns rozprostřenou látkou (v pravém slova\nsmyslu, t. j. tkaninou), mrtvě ležící nebo vi-\nsící, s níž nic se nestalo. Jestliže s látkou něco\nse stane, jestliže se jí hne, shrne se, či ať je\núčastna jakéhokoli děje, na příklad, že je\nsoučinná v nějakém pohybu, nebo že jej\nsnáší, což vše jest již podílem času, stane se\nz ní draperie, cosi, co jest vyššího stupně,\nnež jest sama látka, neboť jest to již výtvor\nz látky. Tedy draperie je výtvarně (uži-\njeme-li toho slova s jistou výhradou) po-\nhybem, obecně dějem, přetvořenou látkou.\nMá novou, ne již přírodní formu, a čím se\nod svého původního stavu liší, jest živý děj\nkterý ji přetvořila který je v ní nyní akkumu-\nlován,obsažen a zapsán; neboť záhyby, v něž\nse její povrch složil, vypravují pohyb a život\nděje. Věc má velmi jasné důsledky: v draperii\nje obsažena táž a všecka látka, a sice i táž její\nplocha, ale pro nás jsou v draperii viditelný\njiž jen ty části (záhyby), které byly děje zvláště\núčastny a v nichž se jeho pohyby nejvýše vy-\npínaly, které tedy byly nositelem děje. Bylo by\nmožno usoudit ještě dále: v draperii je -\njestliže srovnáváme ji jen s rozprostřenou\nlátkou—dokonce již převaha na straně prá-\nvě druhého součinitele: totiž více na straně\nděje než na straně látky; naše pozornost\nobrací se skutečně totiž předem k záhybům,\nk jich formám, skladbě a hře, více než k suro-\nvině, z níž vznikly; čili draperie upozorňuje\nnás a zajímá již hlavně svou druhou částí,\nsvou duchovou stránkou. Draperie předsta-\nvuje dále uskutečnění pohybových a tvaro-\nvých možností látky, jichž látka jest nejvýše\nschopna, t. j. jak až mnoho života lze do\nlátky vložit. Při tom však přece vychází dra-\nperie a to ji váže k jejímu základu, k pří-\nrodě, a zařazuje ji do ni - jediné z mož-\nností, jichž materie látky jest svými vlast-\nnostmi schopna, zachovává tedy vždy ještě\nmez zákona látky, ale naplňuje jej až do\nkrajnosti. Draperie podává trvale jednu z po-\ndivunodností světa: jak dějové, živé se mění\nv opticky plastické a trvalé a jak je z tohoto\nčitelno. Konečně: draperie je oproti látce\nčímsi zhuštěným, obsahově na menší prostor\nsoustředěným, a vůbec hlubším.\nDraperie uvažována byla takto jako vý-\nsledek mechanického pohybu v látce. Za-\nměníme-li však látku tkaninu pojmem\nlátky, jak v umění přichází a jak je čerpána\nz přírody a víme-li, že i názor umělcův\nje sám živým dějem i každý přírodní zjev\nje živým děním, bude přece postup uvažo-\nvání týž a se stejně logickými závěry. Aby\nbylo však dobře rozuměno: tímto podo-"}, {"page_pdf": 48, "page_imprimee": "39", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.48", "texte": "benstvím nemá býti dokázáno, že zvlněním,\ndrapováním a obecně: deformací přírody\na přírodní látky vzniká umění, nýbrž že silný\nnázor umělecký, vstupuje-li do přírodní látky,\npřetváří ji a deformuje, neboť cit a ruka u-\nmělcova nečiní nic více, než že také shrnuje\nve zhuštěnější, zvlněná díla, která srovná-\nvána s přírodou jsou pohnutější a defor-\nmovaná a oku zvyklému přírodě tíže či-\ntelná, a tím více od přírody vzdálená, čím\n\nsilnější jest děj citu umělcova.\n\nPavel Janák.\n\nV. Radimský.\nV. Beneš.\nVýstava v Obecním domě v listopadu-prosinci 1912.\nJiž po několikáté vystavuje V. Radimský\nvždy celou kolekci svých obrazů, plenairových\nkrajin, však není znatelný žádný pokrok,\nspíše jakési kolísání a nejistota, což je zna-\ntelno iv různosti a nestejnosti právě vysta-\nvených obrazů, které se pohybují od svých\nmistrů Moneta, Sisleye až ku typickým t. zv.\n„náladám\" unimraných obrazů českého\nkrajinářského malování. V. Radimský byl\nprvní český impressionista, neboť přinesl\njiž celou řadu světelných, sluncem zalitých\nkrajin, malovaných skvrnitou technikou, jas-\nnými barvami v době, kdy u nás vše ještě\nplynulo v hnědém malování Mařákovské\ntradice. Bylo to v dobách počátků ,Manesa',\nkdy sám Slavíček maloval ještě jako všichni\nostatní a nevynikal nad své okolí. Ale zatím\nco tento pomalým vývojem a později ko-\nnečným vzmachem dospěl ku vytvoření 3-4\nčistě impressionistických obrazů (v Moderní\ngalerii), které zůstanou na vždy, u Radim-\nského je nejistota a kolísání. Příčiny těchto\nrozdíllů jsou asi povahy vnitřní. Slavíček\nbyl duchem silného založení, Radimského\npřednosti jsou zásluhou šťastných okolností.\nHned od svých počátků stýkal se osobně po\ndlouhá leta s mistry, původci impressio-\nnismu, Monetem, Pissarem a též Cézannem,\nod kterých osvojil si, pokud stačil, vše: mo-\ntivy, způsob dívání se (nikoli nazírání), tech-\nniku, barvy, tedy přibližně vše, co při nehlu-\nbokém impressionismu stačí ku vytvoření\nprůměrně dobrých obrazů. Ale při Radim-\nském jest vše dobré přijaté rázu tak čistě\nvnějšího, že sám ani nerozeznává své dobré\nod naprosto pochybeného a slabošského a\ntím projevuje se jako náhodný nástroj\ndobrého neproniknul však svým du-\nchem a nepochopil a odtud ta nejistota\na kolísání. Celé jeho dílo jeví se tedy jako\nvýsledek úžasně šťastných uměleckých okol-\nností a malé vnitřní individuality a mohouc-\nnosti, při čemž však zásluhou oné první pří-\nčiny vyniká ještě silně nad všecky ostatní\nnynější české impressionisty a krajináře, ne-\nboť těmto chybí i pouhé čisté malování ato\nnelze nahraditi a zastříti simulovanou pro-\ncítěností, t. zv. náladovostí. Představme si\nvšak, co na jeho šťastném místě byl by vy-\ntvořil Slavíček? Vzpomeňme si jen, jak hod-\nnotná díla vytvořil K. Purkyně ve styku\ns Courbetem, jaká Chittussi, třeba časově\nopožděně, ve styku s Fontainebleau a Bar-\nbizonem!\n\nNovodobé umění knižní a plakátové.\nVýstava v Rudolfinu, v listopadu 1912.\nObě tyto výstavy jsou patrně ovšem pod-\nnikem pouhé nahodilosti a nemají progra-\nmového zámyslu; avšak jsou zajímavý tím,\nže připomínají nám myšlenkový proud,který\nse v nedávné době k uměle ckému pla-\nkátu a knize připojoval a který předsta-\nvoval jeden z prudkých útoků za moderní\numění. Když totiž byl prohlášen požadavek\nsvobody pro umění a návrat umění do ži-\nvota, byl objeven plakát a jeho jistá smě-\nlost, dobývačnost a veřejnost jako vítané\npole proti uzavřenosti, těsnosti ateliérového\numění, jež se tolik znechutila a měla býti\npotřena. Umění si svobodu nyní již nejen\nvybojovalo, ale i více: jest jisto, že mu ji ne-\nlze nikdy vzít; zatím však naopak shledalo"}, {"page_pdf": 49, "page_imprimee": "40", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.49", "texte": "se, že umění musí mít a má zákony, třeba\nvlastní a že jen vnitřní jeho poctivost, nikoli\njen vnější svoboda je podmínkou jeho exi-\nstence. Proto musily se plakát i kniha roz-\nhodnouti mezi cestou nezávaznosti (a ne-\nvýtvarnou) a cestou výtvarné zákonitosti.\nKdekoli rozhodly pro tuto druhou a jedinou\ncestu, přineslo dobrovolné zúžení pole od-\nplatou práci a díla trvalých hodnot (tak je\ntomu např.u české tiskové grafiky); kde setr-\nvalo se při původní „svobodě\", dostavilo se\nzdivočení a bezradnost, jak ji dobře ukazuje\nprávě tato výstava. Toto zde vystavené pla-\nkátové umění nenáleží dle dnešního umění\ndo umění, ale do reklamy, přesněji: do re-\nkla my malova n é; jsou zde totiž malovány\ntytéž věci, jež jindy a jinde reklama vykři-\nkuje, promítá světly, aranžuje po-\nuličními triky a jakkoli vnucuje;\ntedy: neobyčejnost, zveličenost křičící barvy,\nvytržená slabiky, ale nikde přirozeně vnitřní\nvazba a výtvarné opodstatnění.\nStejně také knižní soubor (výhradně ně-\nmecký, ale i pak nesoustavně vybraný) uka-\nzuje, jak pouhé chtění reformy nestačí,\naby cos dobrého se zrodilo: heslo „umě-\nlecká kniha!\" nemůže samo ničeho dáti,\nsvádí nanejvýše, že nazdařbůh a bez hlub-\nšího vědomí vykořisťuje se sta r á kniha, je-\nstliže nejde se k vlastní základní příčině, proč\ntato je krásná: k výtvarnému. Proto celá\nkolekce je obrazem úplného zmatku: nejsou\nzde vůdčími výtvarné myšlenky, ale platí\nzde všecky i protichůdné zásady protichůd-\nných dob, všecko se opakuje, napodobuje a\nkombinuje současně, takže io značí jistý\nvkusný, ale nejnižší eklekticismus a\ncestu pouze ve prospěch a zájmu obchodu,\nnikoli za uměním. Jaká škoda, že tato ko-\nlekce nebyla doplněna českými pracemi,\njichž semknutost a seriosnost, možno říci\nsloh, by věru nejlépe tento úsudek ozma-\ntenosti německého knižního umění ukázala.\n\nDrobné zprávy.\nNová obálka „Um. Měsíčníku\" je prací Fr. Kysely.\n11. Výstavu Skupiny Výtvarných Umělců od 28. září\ndo 10. listopadu navštívilo 2180 platících osob.\n*\nOlivier Hourcade napsal, že pravou definicí kubismu\nse mu zdá býti „návrat ke stylu subjektivnější visí\npřírody\" (což děje se někdy uzavřenějším vyjádřením\nmass).\nV Paříži bude příštím rokem výstava divošského\numění. Bude obsahovati sošky, řezby ze slonoviny,\nbronzy z Dahomeje, Sudanu, Senegalu a z ostrovů\nVelikonočních, Sandwichských, Tahiti a N. Kaledonie.\n*\nNový ruch v umění vyvolal po řadě významných\numěleckých podniků v život i nové podniky uměle-\nckého obchodu. Tak J. B. Neumann v Berlíně, na-\nkladatel a majitel Grafického kabinetu (Kurfůrsten-\ndamm 33), otevřel v Charlottenburgu (Schillerstrasse 6)\nkoncem září nový výstavní salon pro malířství a pla-\nstiku a sice výhradně mladšímu směru věnovaný a vý-\nslovně ve smyslu programu kolínské výstavy Sonder-\nbundu.\nV Mnichově pak otevírá H. Goltz (Odeonsplatz 1)\nnový umělecký salon „Neue Kunst\" výstavou součas-\nného mladšího umění francouzského, německého a\nčeského a proponuje řadu zvláštních výstav téhož\numění. t\nV Barceloně počal vycházeti při listu „La Publicidad\"\nnový umělecko-kritický list „Correo de las letras y de\nlas artes\" za redakce J. M. Junoy. (Předplatné čtvrtletně\n1 peseta. Redakce a administrace: Barcelona, Balmes\n54). Je výhradně listem mladšího umění. Obsah jest\nvesměs v krátkých úryvcích, aforismech, rozptýlených\ncitátech (z G. Apollinaira, M. Raynala) a kritikách,\ntakže vše je jakousi těkavou směsí, a prvé číslo věno-\nje především výstavě „La section dor\", která\nprávě byla v Paříži a jež shromáždila řadu umělců\nkubismu. t\nLiteratura k mladému výtvarnému umění se živě\nmnoží. André Salmon vydal knihu: „La jeune peinture\nfran<:aise\", jejíž kapitoly k vůli zajímavosti uvádíme:\n„Divocí. Anekdotické dějiny kubismu. Živé umění.Re-\nnaissance francouzského kraje. Zženštilé malířštví ve\ndvacátém století\".\n*\nVýstavy „Sonderbundu\" v Kolíně n. R. súčastnili se\nz českých umělců: B. Kubišta a členové Skupiny: V.\nBeneš, E. Filla, A Procházka."}, {"page_pdf": 50, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.50", "texte": "ZENSKy\nLÉKAŘ\nMUDr.\nAD. LUKL\nKrál. Vinohrady,\nroh Purkyňova n.\na Karlovy tř.\nOrd. 9=10., 2=3.\n\nV J. ŽHAVLÍČEK\nTOVÁRNA NA ZPRAC\nPETROHRAD\nDodává pro veškerá odvětví stavebního truhlář-\nství: dvéře, okna, portály, lamberie, parkety, měkké\npodlahy atd. Výhradná licence pro Cechy: Maye-\nrova patentní okna, 30° ''0 úspory.\nPRAŽSKÁ KANCELÁŘ KARLÍN,\nKRÁLOVSKÁ TŘ. 88.\n\nSTREJC\nPRAHA\nRÝSO-\n\\VADLA\n■■■■■aMßaewgßSßgesßgg^sK.eaa^iaaasHCTßWHß^i\n\nTovárny koberců a látek nábytkových\nFilip\nHaas a synové\nPRAHA, NA PŘÍKOPĚ ČÍSLO 4\nModerní koberce,\nnábytkové látky, čalouny, íinkrusta.\n\npro celé i detaily těchže, práce sochařské a\nštukatérské provádí umělecko - průmyslové atelier\nJindřicha Čapka, Praha 1.,\nVeleslavínova 95 Telefon 5017.\nVzorky umělých kamenů stále k volnému prohléd-\nnutí. Práce figurální prov. ak. sochař M. Kocourek.\n\nslaví A\n\\ , AA V I M/\nVZÁJEMNĚ POJIŠŤOVACÍ BANKA V PRAZE\nUZAVÍRÁ POJIŠTĚNÍ kapitálů pro případ úmrtí a dožití, věna, dítkám a důchodů, dále\nproti škodám z požáru, blesku a výbuchu,\n» způsobeným rozbitím nebo prasknu-\ntím zrcadlových a tabulových skel,\n» z krupobití,\n» z vloupání.\nPOSKYTUJE ZA VýHODNýCH PODMÍNEK: hypotekární zápůjčky, jakož i\npůjčky členům odboru životního se stálým ročním platem (veřejným úředníkům, profe-\nsorům, učitelům, důstojníkům, pensistům atd.).\nDosud vyplatila »Slavia« pojištěných kapitálů, důchodů a náhrad korun 115-000.000.\nReservní fondy K 60,000.000. Pište si o sazby a podmínky!"}, {"page_pdf": 51, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.51", "texte": "Kostelní\na salonní okna\nm\n111 \"W «l1\nlisvá\n<\". s'\nW<\nP\nw\nJ. Vlasák, Praha\nL, Malé Staroměstské n. č. 8\nStálý přísežný znalec c. k. zemsk. soudu.\nOdborný učitel Techn. průmysl, musea.\nVyznamenán pochvalou Jeho Veličenstva\ncísaře rakouského. Poslední vyznamená-\nní Praha 1908. „Hors concours\".\n\nVRANA JOSEF\nLAKÝRNÍK A MALÍŘ PÍSMA\nPRAHA 11., JERUZALÉMSKÁ 6n.\nprovádí veškeré práce v obor tento\nspadající. / Zejména lakování top-\nných těles (radiátorů) k topení pa-\nrou a vodou, zaručeně bez zápachu.\n\nJOSEF BOUČEK\nMISTR TESAŘSKý, PRO-\nVÁDÍ VEŠKERÉ STA-\nVEBNÍ PRÁCE\nV PRAZE I. ČÍSLO 867\nTELEFON 561-11. POŠT. SPOŘ. 29.976\n\nv\nTRUHLARSKE\nVEŠKERÉ POTŘEBY NEJLÉPE A |\nNEJLEPŠI NAKOUPÍTE U FIRMY\nADOLF SCHÓN\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁM. 53\nŽÁDEJTE IL LUSTR OVÁNÝ CENNÍK\n\nALOIS WEYROSTEK\nMISTR DLAŽDIČSKÝ\nPROVÁDÍ BEZVADNĚ\nVEŠKERÉ DRUHY DLAŽEB\nZA CENY VELMI MÍRNÉ.\nPRAHA 11., ČÍS. 1219."}, {"page_pdf": 52, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.52", "texte": "TESAŘSKÁ DÍLNA j\nANT. KUBEŠE\nV PRAZE VII.,\nLIBEŇSKÁ TŘÍDA,\nZALOŽ. R. 1860,\ndoporučuje se kromě veškerých prací tesařských\npři stavbách pozemních a vodních, ku prová-\ndění architektonických konstrukcí dřevěných,\njako besídek zahradních, arkýřů, pergol, dře-\nvěných schodišť,kassetových stropů, obkládání\nstěn, výstavních interieurů a pavillonů a vůbec\npro veškeré jemnější práce tesařské.\nRozsáhlé a kryté dílny se strojním zařízením a\nsušírnami ve vlastním domě.Zaručuje bezvadné\na rychlé provedení.\nVyznamenán na lovecké výstavě 1910\nve Vídni za český pavillon.\nTelefon 866.\n\nKOBERCE\nZÁCLONY\nLINOLEUM\nPŘIKRÝVKY\nPLENTY\nUHLÁKY\nKOŽEŠINY\nPRAHA 11.,\nJINDŘIŠSKÁ UL. 1.\nSTOUPA\n\nKancelář kamenn\nDžbán, Podbaba, Bulovka, Ládví a Ďá-\nblice. - Nejtvrdší materiál\npro stavby betonové\nSchneiderová-Polnerová,\nPraha VII, Bělského tř. čís. 696; 11. patro I\n\nB.T. SRPEK\nV BRANDÝSE NAD LABEM\nspecielní umělecká slévárna kovů, atelier pro odlévání\numěleckých děl všech velikostí, ze všech druhů cenných\nkovů a jich sloučenin.\n\\\nZ VE TŠ O VÁ NÍ ŽL Z MENS O VÁNÍ\nMODELŮ m UMĚLECKÁ RAŽEBNA"}, {"page_pdf": 53, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.53", "texte": "FILIP KAUFMANN\nTOVÁRNÍ SKLAD\nKOBERCŮ, ZÁCLON, LÁTEK NÁByTKOVýCH, CVILINKŮ NA ŽÍNĚNKy, VEŠKE-\nRýCH PŘEDMĚTŮ A POTŘEB PRO ČALOUNIKy A TOVARNy NAByTKU\nPRAHA 11., JINDŘIŠSKÁ 3, PALÁC GENERALI\n\nVÁCLAV FIŠNA\nPRAHA 11., PURKVŇOVA 5\nI ODBORNý ZÁVOD ČALOUNICKÝ\nSPECIELNÍ VÝROBA KOŽENÉHO NÁ-\nBYTKU. ZAŘIZOVÁNÍ ByTŮ. ZAVĚ-\nŠOVÁNÍ ZÁCLON, DEKOROVÁNÍ A\nOPRAVy NÁByTKU.\n\nÚstřední topení\n'S\nm\n-\nV\na větrání všech soustav,\nperní kuchyně, parní\nprádelny, sušárny, vo-\ndovody, plynárny.\nFRAŽSKÝ\nINSTALAČNÍ\nZÁVOD\nC. Příbaň a inž. Žilka.\nPRAHA, Příkop čís. 12\nTelefon 2049.\n\nHOTEL\n„U ARCIVÉVODY ŠTĚPÁNA\"\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁMÉSTÍ\ndoporučuje nejmoderněji zařízené pokoje od 3 K\nvýše. / Útulné eleg. jídelní salony, jakož i zvláštní\nmístnosti pro bankety a svatební hostiny. / Uzna-\nIně vždy výborná kuchyně. Nejlepší káva, pravý\nplzeňský prazdroj, bavorské pivo a přírodní vína.\nj Menu a K I*4o. VIL.HAUNER,maj. hotelu. |\n\nPRAŽSKÉ NÁŘADÍ TĚLOCVI-\nČNÉ, POTŘEBY HASIČSKÉ A\nHADICE DODÁVÁ\nÚSTŘEDNÍ PRODEJNA\nSTŘÍKAČEK HASIČSKÝCH A TĚLOCVIČN.\nPOTŘEB (SPOLEČ. S RUČ. OBMEZENÝM),\nSMÍCHOV, HUSOVA TŘ. 324.\n\nF. ŠAJNA\nzávod lakýrnický a malířství písma\nPRA HA 11. 1172\n\nZbraslavské šamotárny - mimo kartel\nKancelář a sklady: Praha, Havlíčkovo nám. č. 6. - Telefon č. 5122"}, {"page_pdf": 54, "page_imprimee": "1", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191211-01.1.54", "texte": "Ukolébavka.\nSkupina výtvarných umelcu v Praze.\nRyl a tiskl Em. Starý, Praha-Smíchov.\nVeškera práva vyhrazena."}]}