{"numero_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_sha256": "1a2fb6b1efea6d1e02fd2ff6d5b5116d855375df0c930747539bc9d05a2c7134", "source_tei": "https://github.com/Princeton-CDH/bluemountain-transcriptions/blob/main/periodicals/bmtnabk/issues/1912/12_01/bmtnabk_1912-12_01.tei.xml", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabk/issues/1912/12_01/bmtnabk_1912-12_01.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c001", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c001", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.1", "titre_corps": "Obsah", "titre_sommaire": "Obsah", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.2", "debut_caractere": 67, "fin_caractere_exclue": 689, "texte": "Obsah\nText:\nJan Thon: Hořím. Báseň 50\nVincenc Beneš: Před dílem H. Rousseauovým.\nÚvaha 51\nKronika:\nA. Gleizes a S. Metzinger: O kubismu. Výňatek\nz knihy 60\nO. Fischer: H. v. Kleist a jeho dílo 62\nRecitace Th. Dáublera 63\nK.Coellen: Nové malířství 64\nBerlínské výstavy 66\nNový ústřední hřbitov v Praze 67\nVánoční výstava v Umělecko-průmyslovém museu\nv Praze 68\nVyobrazení:\nIndická miniatura 41\nv\nČínská malba 45\nPerská miniatura 51\nH. Rousseau 42, 43, 44\nP. Picasso, malby a lept 46, 47, 48\nA. Derain, lept 49\nLidová práce, obrázky na skle ..... 54, 55\nE. Filla, akvarel 58\nZ. Kratochvíl, gobelin 59\nH. Johnová, keramika 68"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c002", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c002", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.2", "titre_corps": "sommaire", "titre_sommaire": "sommaire", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.2", "debut_caractere": 691, "fin_caractere_exclue": 1415, "texte": "sommaire\nTexte:\nJ. Thon: Je brule. Poěme 50\nV. Beneš: Devant I'oeuvre de H. Rousseau. Ré-\nfléxion 51\nChronique:\nA. Gleizes et J. Metzinger: Du cubisme. Fragment\ndu livre 60\nO. Fischer: H. v. Kleist et son oeuvre ..... 62\nRecitacion de Th. Dáubler 63\nExpositions de Berlin 64\nK. Coellen: La peinture nouvelle 66\nLe nouveau cimetiěre centrál á Prague .... 67\nLexposition de No&l au Musée des arts décora-\ntifs á Prague 68\nlllustrations:\nMiniatuře hindone 41\nPeinture chinoise 45\nMiniatuře persienne 51\nH. Rousseau 42, 43, 44\nP. Picasso. Peintures et eau-forte .... 46, 47, 48\nA. Derain. Eau-íoríe 49\nL'art du payson. Peintures sur verre .... 54, 55\nE. Filla, Esquise 58\nZd. Kratochvíl. Gobelin .... 59\nH. Johnová. Céramique 68"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c003", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c003", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "41", "page_fin": "41", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.3", "titre_corps": "Indie, XVII. st. Djehangir, Haschim: Podobizny dvou šejků. Miniatura. Völkerkundemuseum v Berlíně.", "titre_sommaire": "Indie, XVII. st. Djehangir, Haschim: Podobizny dvou šejků. Miniatura. Völkerkundemuseum v Berlíně.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "41", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 98, "texte": "Indie, XVII. st. Djehangir, Haschim:\nPodobizny dvou šejků.\nMiniatura. Völkerkundemuseum v Berlíně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c004", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c004", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "42", "page_fin": "42", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.4", "titre_corps": "Henri Rousseau: Podobizna dítěte. — Zátiší.", "titre_sommaire": "Henri Rousseau: Podobizna dítěte. — Zátiší.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "42", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 43, "texte": "Henri Rousseau:\nPodobizna dítěte. — Zátiší."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c005", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c005", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "43", "page_fin": "43", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.5", "titre_corps": "Henri Rousseau: Podobizna ženy.", "titre_sommaire": "Henri Rousseau: Podobizna ženy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "43", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 31, "texte": "Henri Rousseau:\nPodobizna ženy."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c006", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c006", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "44", "page_fin": "44", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.6", "titre_corps": "Henri Rousseau: Krajina.", "titre_sommaire": "Henri Rousseau: Krajina.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "44", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 24, "texte": "Henri Rousseau:\nKrajina."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c007", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c007", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "45", "page_fin": "45", "image_debut": 9, "image_fin": 9, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.7", "titre_corps": "Čína. XI.—XII. st. Ma-lin: Shromáždění geniů nad mořem.", "titre_sommaire": "Čína. XI.—XII. st. Ma-lin: Shromáždění geniů nad mořem.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 9, "page_imprimee": "45", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.9", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 55, "texte": "Čína. XI.—XII. st. Ma-lin:\nShromáždění geniů nad mořem."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c008", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c008", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "46", "page_fin": "46", "image_debut": 10, "image_fin": 10, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.8", "titre_corps": "Pablo Picasso: Váza s kyticí. (Fot. Kahnweiler, Paříž.)", "titre_sommaire": "Pablo Picasso: Váza s kyticí. (Fot. Kahnweiler, Paříž.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 10, "page_imprimee": "46", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.10", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 55, "texte": "Pablo Picasso:\nVáza s kyticí.\n(Fot. Kahnweiler, Paříž.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c009", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c009", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "47", "page_fin": "47", "image_debut": 11, "image_fin": 11, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.9", "titre_corps": "Pablo Picasso: Sklenice citrónové vody. (Fot. Kahnweiler, Paříž.)", "titre_sommaire": "Pablo Picasso: Sklenice citrónové vody. (Fot. Kahnweiler, Paříž.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 11, "page_imprimee": "47", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.11", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 65, "texte": "Pablo Picasso:\nSklenice citrónové vody.\n(Fot. Kahnweiler, Paříž.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c010", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c010", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "48", "page_fin": "48", "image_debut": 12, "image_fin": 12, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.10", "titre_corps": "Pablo Picasso: Zátiší. Lept. (Z nakladatelství Kahnweilerova, Paříž.)", "titre_sommaire": "Pablo Picasso: Zátiší. Lept. (Z nakladatelství Kahnweilerova, Paříž.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 12, "page_imprimee": "48", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.12", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 69, "texte": "Pablo Picasso:\nZátiší.\nLept.\n(Z nakladatelství Kahnweilerova, Paříž.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c011", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c011", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "49", "page_fin": "49", "image_debut": 13, "image_fin": 13, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.11", "titre_corps": "André Derain: Žena. Lepí. (Z nakladatelství Kahnweilerova, Paříž.)", "titre_sommaire": "André Derain: Žena. Lepí. (Z nakladatelství Kahnweilerova, Paříž.)", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 13, "page_imprimee": "49", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.13", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 66, "texte": "André Derain:\nŽena.\nLepí.\n(Z nakladatelství Kahnweilerova, Paříž.)"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c012", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c012", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "50", "page_fin": "50", "image_debut": 14, "image_fin": 14, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.12", "titre_corps": "Hořím.", "titre_sommaire": "Hořím.", "signature_source": "Jan Thon", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 14, "page_imprimee": "50", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.14", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1041, "texte": "Hořím.\nJan Thon:\nMá láska jest, jež celý život stoji:\nvytryskne jako vulkán do nehybné noci,\nkdy země spí a dřímá srdce v snech,\nkdy netušíš, že na dně kráter číhá\ns tisícem ohňů v propastech.\nA síly ty, jež od věků tam tlely,\njež nahromadil od věků můj rod,\npraotců dávné touhy, radosti i žely,\njež uzrály v mé horké vášně plod,\nkrev náhle divnou smrští vzruší,\nzapálí žárem srdce mého tiš,\npřelomí pouta, svazky přetrhají\na schvátí letem v nekonečnou výš.\nLet do výše, nad prostor, mez i čas,\nkde touha ztrácí pozemský svůj tvar,\nkdy neznáš smrt i žití svého hlas\na věčnost jest jen tvojí lásky žár.\nA letím výš a výš a výš\njak povětroň v tu hvězdnou říš,\nsám bludný tvor a láska celá,\nve víru létavic\njež oněměla\nv své touze nekonečnu vstříc.\nA srdce stále žhne a nové žáry dují\na nový vzmach a vzruch\nse krví zažehují.\nZas nový svět a nové hvězdy jdou,\nv dál prchají jak stíny,\na nových sluncí terč\nse řítí do hlubiny.\nVše mizí: svět a člověk, bůh;\nsám letím tu a sám\njsem už jen srdce snad,\njímž hořím, hořím, hořím\na vím, že hořím rád."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c013", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c013", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "51", "page_fin": "58", "image_debut": 15, "image_fin": 22, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.13", "titre_corps": "Před dílem Rousseauovým.", "titre_sommaire": "Před dílem Rousseauovým.", "signature_source": "Vincenc Beneš", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 15, "page_imprimee": "51", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.15", "debut_caractere": 54, "fin_caractere_exclue": 798, "texte": "Před dílem Rousseauovým.\nVincenc Beneš:\n\nDílo Henri Rousseaua je z nejsilnějších podstatných složek, tvořících jakousi basi pro\nnově se utvářející výtvarnické období. Hledí-li laik na jeho obrazy, stává se mu, co se\ndálo současníkům Rousseauovým po celých třicet let jeho malířské činnosti: vidí jakési\nnejapné obrazy, na nichž jsou malovány stromy s nemotornými kmeny, rozbíhajícími\nse do nejtenčích větviček s detailně vyznačenými všemi lístky, portraity lidí v posicích ja-\nkoby od venkovského fotografa, nebo nahé dívčí tělo na pohovce uprostřed tropického pra-\nlesa, obklopené divokou zvěří a p., formy všude prosté a holé, nikde ani stopy po světle\na stínu, a výsledek pozorování končí vždy smíchem. Divák jest příliš zvyklý zásluhou rea-"}, {"page_pdf": 16, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.16", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3377, "texte": "lismu a impressionismu ciívati se pouze očima. Mysli, že zvláštnost zření spočívá v pozo-\nrování nejjemnějších odstínů barev v přírodě nebo v dívání se na dílo s přimhouřenýma\nočima. Nechápe dosti, že je možno míti k bytostem i věcem jiný vztah než pouze vnější\na optický. Jinak nazírá na tato díla umělec nebo duše silně esteticky založená. Vidí\nv nich plno vnitřní logiky a důslednosti, poznává, že projevuje se v nich bohatá lidskost\nzpůsobem prostým a samozřejmým, naivnost a prostota, že jsou tato díla plná rozkošných\na zajímavých detailů, prostá vší rafinovanosti. K této obrazivosti nejmenších detailů však\npojí se mohutné a jednoduché pojímání celku jako úplné jednoty. Rousseauovy obrazy\njsou krásným projevem románské duše. Všude je patrna prostota, jasnost, radost, vášeň\ni klid, hluboké a vnímavé zájmy a postřehy pro osoby i věci. Obrazy tyto jsou sladké\na jakoby vůní nasycené. Zření jeho nebylo optické ani náladové, neužíval světla ani stínu,\nobjekty chápal čistě jen s formového stanoviska a vyjadřoval se vždy linií a potom jed-\nnak barvou, jednak valeurem, při čemž zachovával co možno nejvíce plošnost, jak ještě\nmarkantněji vystupuje při pojímání prostoru.\nKritik jako laik přistupoval k tomuto dílu s konvenčními požadavky naturalistického\npojetí a zapomínal, že nemožno hodnotit všude stejným způsobem, srovnávat tam, kde\nnení podkladu pro porovnávání, kde byla při tvoření různá hlediska, zámysly a před-\npoklady. Kdo chtěl by na př. použít stejných kriterií při Giottovi, Rembrandtovi a Japoncích?\n*\nAby dnešní člověk, který stal se jednostranným pro stálé naturalistické nazírání na\nvšechnu skutečnost, mohl posoudit a vniknout v díla odlišné formy od přírody a odlišného\ncítění, jest třeba, aby si uvědomil všecky okolnosti a předpoklady, za nichž vzniká\numělecké dílo.\nDůvodem uměleckého vytváření je nitro umělcovo, jež touží projeviti na venek své city,\ndojmy a zážitky. To jsou prvotní popudy, rozechvívající nitro člověka, emoce, jakožto\nduchová látka dosud bez určité formy. Emoce má sice každý člověk, leč emoce umělcovy\njsou prudší a silnější, umělec vidí a cítí tragiku, kde jiný jde lhostejně mimo, vidí tajemné\nvztahy a množství nejrůznějších detailů, jež pro jiné oko jsou utajeny. Umělec liší se od\nlaika tím, že příroda obdařila jej většími schopnostmi citovými a dává se mu v osobách,\nvěcech a všech svých zjevech poznati a odkrývá mu roušku, jež ji zatajují očím všech\nostatních, kteří ulpívají jen na povrchu. Všichni mimo umělce mají poměr ku světu jen\ns jistého, jednostranného, obyčejně užitkového stanoviska. Rolníka na př. nezajímá krásná\nzlatá barva jeho úrody nebo sametová zeleň jeho luk jako pouhá barva, radost jeho\nz toho všeho je založena jen na příští úrodě a prospěchu. A tak každý na světě ve svém\noboru vidí jen jednostrannost osobního praktického zájmu, osoby a věci nahražuje si jen\njistými znaky rozlišovacími a tím stává se, že hlubší, pravá podstata věcí a celého světa\nmu uniká. Pravá, hluboká skutečnost je tedy přístupna jen člověku, nadanému hlubší cito-\nvostí a chápavostí. Kromě okolnosti, že umělcova citlivost jest pružnější a vnímavější,\npřichází hlavně na řadu umělecký talent. Míti talent znamená míti intuici, přesný názor,\npředstavu, t. j. uměleckou formu, výraz pro svoje emoce a vjemy, přesnou představu, jež\nvzniká v duši jakýmsi duchovým pochodem. Malíř je tedy malířem tím, že přesně již vidí,"}, {"page_pdf": 17, "page_imprimee": "53", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.17", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3487, "texte": "co jiný jen tuší nebo pasivně, beze vší vnitřní činnosti cítí. A podobně v ostatních oborech\numění. Představa ta musí býti vždy reelní a iluse musí nabýti reelní podoby. Snad i ne-\numělec může míti jakési představy, ale tyto jsou buď příliš neurčitý nebo v nejlepším pří-\npadě dosahují představy plné skutečnosti přírody, tedy představy neumělecké. Představy\numělcovy liší se od těchto—a to je nejdůležitější—že jsou uspořádány, uzákoněny dle ji-\nstých logických nutností a vztahů. Rozdíl představy umělce a laika není tedy pouze kvan-\ntitativní, nýbrž kvalitativní. Čím liší se hudebník od laika? Především tím, že rozeznává\nzákladní tóny zvukové správně v jejich výškách (určitý, matematicky přesný řád), čili že\nmá hudební sluch a obdařen tímto základem je schopen dalším postupem a různými zá-\nkonitými kombinacemi dáti výraz svým vjemům. Neexistuje silnější nadání pro umělecké\nvyjadřování se nechci říci formu, která není sama o sobě, nýbrž vždy již výrazem ně-\nčeho aniž se skrývala za ním vnitřní síla, a zdá se, že tato síla si ono nadání, tedy jakýsi\nsvůj průchod, teprve ex post zjednává. Hudebník tedy slyší hudbu ve své duši, malíř vidí\njasně určitý obraz svým vnitřním zrakem a je možno i opticky, když čerpá přímo ze sku-\ntečnosti. Přistupuje-li potom k tomu ještě vůle a sice její praktická složka, oekonomie,\ndostává dílo konkrétní výraz, objektivuje se říkáme, že dostává svoji formu a jest\nzjevno světu. Je to vnější projev poznání intuitivního na rozdíl od rozumového poznání\nvědeckého, jež je poznáním čistého pojmu. V těchto všeobecných základních předpokladech\nmusí býti zahrnuto každé umělecké dílo a proto důvodem růzností uměleckých děl jsou\nrozdíly individualit produkujících umělců. Z těchto důvodů není proto možno posuzovati\ndílo odvoláváním se na reelní formy skutečnosti (při výlvarnictví), nýbrž je posuzovat dle\nvnitřního uzpůsobení individuality tvůrcovy. Kritická činnost může hodnotit tedy a zkou-\nmat dílo jen potud, pokud se umělci více nebo méně podařilo objektivovali své\nintuitivní poznání, pokud toto vůbec vzniklo, neboť mezi formou a příčinou její je úměr-\nnost, takže je-li forma nedokonalá a rozvrácená, jest možno vztažmo soudit na malou\nschopnost tvůrčí. To zřejmo jest třeba při hudbě, kde odvolávání se na realitu odpadá.\nSnadnost, se kterou se někdo vyjadřuje, či námaha jiného jest odlišné povahy a nepadá\nv tomto případě na váhu. Krátce tedy umělcova činnost spočivá v tom, že objektivuje\nsvoje životní dojmy tím způsobem, že jim dodává formy, jejíž řád je odvozen ze zákonů,\njež ovládají celý vesmír tedy cosi absolutního a tím stává se pánem povznáší a\nosvobozuje se od měnlivosti života.\nPři pozorování díla je třeba prožívati pochod opačný pochodu umělce. Vůle subjektivu\nmá mlčeti, aby divák mohl pasivně nazírati a poddati se úplně působení díla. Vychází od\nformy a dojde k jejím příčinám, totiž emocem, jež byly podnětem formy - neboť mezi emocí\na formou musí býti logický vztah příčiny a účinku. Umění dává nám poznati city, jichž\njsme dosud nezažili, které však přes to byly v nás utajeny, neboť naše nitro musilo býti\npřipraveno, aby se rozechvělo a tak umění dává nám sestupovati nejen ke přírodě, ke\nvšem zjevům a věcem, ale též a hlavně k nám samým, dává nám poznati naše nejušlech-\ntilejší utajené schopnosti a dokonalosti. V celku činí nás dokonalejšími a lepšími a v tom\nje důvod oněch krásných pocitů, kterými nás umění oblažuje.\nZdá se, jakoby dílo propůjčovalo pozorovateli jakási křídla, jimiž je unášen na výšiny"}, {"page_pdf": 20, "page_imprimee": "56", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.20", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3417, "texte": "tvůrčího ducha, kterých by jinak nikdy nedosáhnul. Odtud ona slast, povznesení, rozkoš\nze zvyšované dokonalosti, radost z propůjčené velikosti. Ovšem chápání uměleckého\ndíla předpokládá jistou estetickou kvalitu. Pro člověka platí jen to za krásné, co sám\njako krásu pociťuje. Kdo nemá dostatečné kvality, nenajde smyslu pro hodnoty umělecké\nvůbec ani pro živé ani pro historické. Sběratelské nadšení pro díla minulá vyplývá oby-\nčejně z estetické nedostatečnosti a má svůj důvod v konvenci a tradici, smysl zde byl\nvštípen, může však býti falešný.\nPod hlediskem všech těchto předpokladů jeví se nám umění jako forma vnitřního vý-\nrazu. Jsou však také t. zv. umělecká díla, jež nám zcela ničeho neříkají a přece se o nich\nříká, že jsou krásná. Tato díla jsou však odlišné povahy od uměleckých. Jsou dokumentem\npouhého dobrého vkusu.\nPozorujeme-li dílo Henri Rousseaua a soudíme-li z výrazových vlastností, které již\nv předu byly vytčeny, tedy hlavně z naivnosti, prostoty a jednoduchosti výrazu, můžeme\npostřehnouti jeho vlastní vnitřní svět, aniž bychom četli biografie. V životě byl zcela ta-\nkovým jako ve svých dílech. Byl muž prostý, dobrý, naivně nezkušený, který chápal lidi\ni věci z jakéhosi úžasně dětsky naivního stanoviska, ze kterého vyplynul důsledně také\nonen naivní vzhled jeho obrazů, pro který jej téměř všichni považovali za diletanta.\nNaivita je vlastnost individuality, prostý způsob nazírání, je soběstačná a jako každá pro-\nstota potřebuje co nejskromnějších prostředků. Proto Rousseauovy obrazy mají formy\njednoduché, kontrasty nejjednodušší, barvy buďto jen bílé a černé nebo několik barev\njasných, prostých, prostor a plastika redukovány co možno do plochy a vše vroubeno\nčistou linií. Tím vším podobají se lidovým obrázkům na skle a lidovým kresbám, jež\nv jádře svém jsou krásným výrazem lidového cítění a prostoty právě tak jako lidová píseň.\nNaivita ve své soběstačnosti vylučuje každé školení a pěstění, je jen čistý instinkt sám\no sobě beze všech přídavků kultury a inteligence, bez velkých požadavků životních, cosi\nsamo v sobě uzavřeného. A proto nemá také vývoje a postupu. Skutečně, zkoumáme-li\nobrazy Rousseauovy ve sledu časovém, nenalézáme vývojových rozdílů nebo zdokona-\nlování. Je tomu právě tak jako u našeho Aleše, který již v prvních začátcích byl tak do-\nkonalý, ne-li lepší, než ke konci. Mohl bych se tázati, nač tedy všecko školení, učení,\nhledání v historii umění a odvolávání se na mistry, nač různé theorie o znalosti výtvarné\nlogiky, když možno prostě a svobodně, téměř nevědomě tvořit jen z nitra vlastního?\nTento případ nevylučuje možnosti jiné. Dílo umělce čistého instinktu, téměř neuvědo-\nmělého, jest prostě projevem jeho nadání, kdežto u rozvažujícího, vědomého tvůrce jest\nznakem jeho ideálu. Jsou tedy dvě kategorie, nazírání spontaní a idealisované. V druhém\npřípadě súčastní se na tvoření všecky duševní schopnosti umělcovy, tedy nejen estetické,\nale též intelektuelní rozum, logika. Tím není řečeno, že možno pouhým rozumem\na inteligencí vytvořit dílo, neboť schopnosti estetického výrazu jest nutno předpokládali.\nUmělec prostý spokojí se svou jednoduchostí, umělec však nadaný všemi ostatními\nschopnostmi ducha vytvoří si svůj nejvýše možný ideál uměleckého díla a použije vší\nsvé inteligence k docílení adequátní názorné představy svého snu. Tím není řečeno, že\numělec rafinovaný předpokládá naivního, aniž staví tohoto na nižší stupeň. Jsou to prostě"}, {"page_pdf": 21, "page_imprimee": "57", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.21", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3487, "texte": "dva rozdílné druhy. Tak jevil by se způsob onen u umělce kultivovaného theoreticky jako\nideál, k němuž jest zapotřebí vytvořit adequátní představu, jež by byla schopna konkrét-\nního projevu. Ve skutečnosti však to je věcí dlouhého a pomalého vývoje jako je vývoj\nna př. Rembrandtův, Grecův, Delacroixův, Cézannův, Goghův. Umělec takový se poučuje,\nusuzuje, zmocňuje se výtvarné logiky a používá jí vědomě k novým výbojům a křivka\njeho postupu bývá často prudce vzestupná až ke konečnému bodu, kdy fysicky hyne.\nUmělec naivní nemá tedy vývoje, protože je jen čistý instinkt a nemá postupu z před-\nchozího, není ničím zdržován a rušen a dává pravou, nezkalenou svoji podstatu hned od\nprvních počátků; proto může býti dobře ukazovatelem nových cest, význam to, ke kte-\nrému na druhé straně Cézanne dopracoval se teprve po dlouhém životním vývoji.\nRousseau zajímá nás nejen jako umělecká osobnost sama o sobě, ale také a především\njako mohutný příklad. Byl vlastně první velký reakcionář v době impressionismu, který\nzanechal v malování světla, stínu, skvrnité techniky a zavedl zase linii, pevné formy, plošné\nmalování, černou a bílou na místo barev slunce a atmosféry, co vše již svého času Gau-\nguin u něho obdivoval.\nV Rousseauovi byly obsaženy v hlavních rysech již povšechně základní vlastnosti no-\nvého malířského rozvoje, a tím stal se vedle Cézanna velkým inspirátorem nové malířské\ngenerace. Stýkal se s mladými umělci a svým příkladem přiměl je, že začali přemýšleti\nv jeho smyslu dále, což jemu, neschopnému každého vývoje, bylo odřeknuto, přemýšleti\no sobě samých, vraceti se ze začatých náběhů setrvačnosti a zvyklosti v minulém k vlastní\nupřímnosti, k sobě samým, a tím byl umožněn bezprostřední projev dobových disposic.\nNa základě Rousseauově začali si všímati ještě elementárnějších zjevů primitivního, di-\nvošského umění a zde seznali první, prosté a čisté prvky uměleckého chápání. To vše\nbylo nutno, až tam se muselo jiti pro očistu z dlouholeté, zkonvencionělé tradice natura-\nlismu. Rousseau jako umělec nebyl jen osobností, ale znamená cosi širšího, všeobecněj-\nšího, jakožto příslušník doby, která při konci jeho života začala vzcházeti a proto i jeho\nforma musela býti povahy dosti společné s formou nově nadcházejícího umění. Byly to\nznaky již z předu naznačené, znamenající odklon od impressionismu, hlavně ale prostá\nplošnost jeho obrazů. Rousseauovi byla faktická plošnost dána jeho naivitou. To patrno\nje rovněž při lidovém umění, při dětských kresbách, ve výtvorech všech primitivních epoch.\nJe to přímé, bezprostřední sáhnutí po abstrakci prostoru, totiž po prostoru, který rovná\nse nule. Tento způsob je příznačný všem prvotním začátkům, a v našem případě to bylo\nvelké ozdravění z barokních a realistických zmateností. Co se týče prostoru, je třeba do-\nsáhnouti v uměleckém výtvoru, jak již kdysi bylo řečeno, jedné nebo druhé z krajních\nmezí prostorových distancí, buďto nuly nebo nekonečna. To je myšleno theoreticky, filo-\nsoficky, efektivně však je to vždy nula, pouze smysl je dvojí, protichůdný a záleží jen na\ntom, jakými prostředky naplníme tyto předpoklady. Vše je jen systemem pojení do plochy.\nAby však bylo dobře rozuměno: příklad Rousseauův a zvláštnost jeho zření, odlišného\nod optické reality, neučil umělce odklonu od realismu jakožto názoru, naopak všechno\njejich úsilí směřuje k pronikavějšímu vidění, jakési hlubší/zmocněnější reality, která není\nlaiku přístupna, skrývá se v hloubi, vlastní podstatě objektů a záleží na umělci, aby tuto"}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "58", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.22", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1352, "texte": "světu projevil. A k tomu bylo třeba oné cesty, onoho způsobu tak nových, výrazových\nprostředků. Typičtí představitelé nového umění Picasso a Braque jsou pouzí realisté hned\nod začátku a je omylem domnívati se toho o nich teprve dle poslední jejich periody, kdy\nvyskytují se v jejich dílech některé části, v nichž je přímo sama materie a látkovost dů-\nrazně akcentována.\nJednou z hlavních vlastností, kterými se Rousseau podstatně liší od nového nynějšího\numění, je jeho sladký klid a statika, jež zdá se býti románskému duchu jaksi blízká dě-\ndictvím přes Poussina, Ingra a j. z renaissance a antiky. Než i to je v postupu vývoje lo-\ngicky zdůvodněno, neboť pohyb a lehkost, jakožto překonání klidu a tíže, klid a tíhu\npředpokládají.\nTakovým způsobem dospělo se v dílech nejtypičtějších zástupců nového umění Picassa\na Braqua k obrazům, které svou hybností a úžasnou lehkostí velmi připomínají obrazy\norientu, Cíny a Japonu, při nichž se odehrál obdobný vývojový pochod, datující se z mo-\nnumentální těžkosti a zlrnulosli Egypta přes Indii a Siam. Tatáž vývojová obdoba děje\nse též v nové architektuře. Vychází od těžkých mass a přetížené stability, upomínající\njednak přímo, jednak přes empir na Egypt a dospívá namáhavě logickými pochody mimo\njiné k výrazu lehkosti a vznosu. Důvody tohoto výrazu jsou motivovány povšechným\nstavem a psychologií doby."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c014", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c014", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "51", "page_fin": "51", "image_debut": 15, "image_fin": 15, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.13.1", "titre_corps": "Persie, XVI. st.: Klečící mladík s listem Miniatura.", "titre_sommaire": "Persie, XVI. st.: Klečící mladík s listem Miniatura.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 15, "page_imprimee": "51", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.15", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 52, "texte": "Persie, XVI. st.:\nKlečící mladík s listem\nMiniatura."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c015", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c015", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "54", "page_fin": "54", "image_debut": 18, "image_fin": 18, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.13.2", "titre_corps": "Lidová práce, XVII. st.: Útěk do Egypta. Malba na skle. Národopisné museum v Praze.", "titre_sommaire": "Lidová práce, XVII. st.: Útěk do Egypta. Malba na skle. Národopisné museum v Praze.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 18, "page_imprimee": "54", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.18", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 83, "texte": "Lidová práce, XVII. st.:\nÚtěk do Egypta.\nMalba na skle. Národopisné museum v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c016", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c016", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "55", "page_fin": "55", "image_debut": 19, "image_fin": 19, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.13.3", "titre_corps": "Poc. XIX. st. Lidová práce: Pohřeb. Obrázek na skle. Národopisné museum v Praze.", "titre_sommaire": "Poc. XIX. st. Lidová práce: Pohřeb. Obrázek na skle. Národopisné museum v Praze.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 19, "page_imprimee": "55", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.19", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 80, "texte": "Poc. XIX. st. Lidová práce:\nPohřeb.\nObrázek na skle. Národopisné museum v Praze."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c017", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c017", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "58", "page_fin": "58", "image_debut": 22, "image_fin": 22, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.13.4", "titre_corps": "Emil Filla: Zena. Akvarel.", "titre_sommaire": "Emil Filla: Zena. Akvarel.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 22, "page_imprimee": "58", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.22", "debut_caractere": 1354, "fin_caractere_exclue": 1380, "texte": "Emil Filla:\nZena.\nAkvarel."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c018", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c018", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "59", "page_fin": "59", "image_debut": 23, "image_fin": 23, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.14", "titre_corps": "Zdeněk Kratochvíl: Sv. Jiří. Gobelín. Provedla M. Teinitzerová. Z vánoční výstavy v Um. prům. museu,", "titre_sommaire": "Zdeněk Kratochvíl: Sv. Jiří. Gobelín. Provedla M. Teinitzerová. Z vánoční výstavy v Um. prům. museu,", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 23, "page_imprimee": "59", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.23", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 100, "texte": "Zdeněk Kratochvíl:\nSv. Jiří.\nGobelín. Provedla M. Teinitzerová.\nZ vánoční výstavy v Um. prům. museu,"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c019", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c019", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "60", "page_fin": "[70]", "image_debut": 24, "image_fin": 34, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.15", "titre_corps": "Kronika a poznámky", "titre_sommaire": "Kronika a poznámky", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 24, "page_imprimee": "60", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.24", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2773, "texte": "Kronika a poznámky\n\nAlbert Gleizes a Jean Metzinger: O kubismu.\nDruhá kapitola.\n\n*\nRoztrhujíce pro pohodli to, o čem víme, že je nerozlučně zceleno, zkoumejme prostřed-\nkem formy a barvy integraci tvárného vědomí. Rozlišení formy zahrnuje v sobě kromě\núkonu zrakového a hybné schopnosti určitý duševní vývoj; zevnější svět jeví se očím vět-\nšiny beztvárným. Rozeznali formu znamená ověřili ji nějakou představou, jež již dříve\nbyla existovala; tof úkon, jehož nikdo (leda člověk, jemuž říkáme umělec) neprovádí bez\ncizí pomoci.\nDítě před přírodním divadlem utíká se ke svojí obrázkové knize, aby uspořádalo své\nvjemy a aby je uvedlo ve shodu se směrem myšlení; člověk dospělý, jemuž přispívá na\npomoc kultura, spoléhá se na umělecká díla.\nKdyž byl umělec vyluštil formu, jež ukazuje určitý stupeň obdoby s dřívější představou,\ndá jí přednost před jinými formami a v důsledku usiluje o to, aby uzavřel kvalitu této\nformy (neměřitelný úhrn předvídaných příbuzností mezi viditelným zjevem a snahou jeho\nducha) hotovým tvarem, způsobilým k tomu, aby působila na jiného člověka. Zdaří-li se\nmu to, donutí dav, aby stoje před jeho integrovaným tvarovým vědomím, byl ve stejném\nvztahu k němu, jako on sám byl před přírodou.\nAvšak kdežto malíř, snaže se o vytváření, odhazuje ihned přírodní obraz, jakmile ho\nbyl použil, dav dlouho setrvává v otroctví obrazu namalovaného a vytrvale pohlíží na\nsvět přijatým hotovým tvarem. Proto každá nová forma zdá se obludnou a lidé se obdi-\nvují kopiím nejotročtějším.\nUmělec prohlubuje spíše svoje poslání, než by je rozšiřoval. Ať formy, jež rozpoznává,\na hotový tvar, v nějž vtěluje jich kvalitu, jsou dosti vzdáleny obrazivosti davu, aby pravda,\njiž přinášejí, nepřijala na se všeobecného charakteru. Opravdu nastává zmatek, stane-li\nse dílo jakousi jednotkou míry, které lze bez rozdílu užiti v několika kategoriích jak pří\nrodních tak uměleckých. Nepovolujeme v ničem minulosti; proč bychom dařili přízní bu-\ndoucnost, usnadňujíce rozšiřovatelům jich práci? Není slušno příliš mnoho jasnosti, va-\nrujme se arciděl! Slušnost vyžaduje jakési temnoty, slušnost jest z přívlastků umění.\nZvláště ať nikoho nezvábí zdánlivá objektivnost, jíž mnohý nemoudrý daří své obrazy.\nNemáme přímého prostředku, abychom mohli odhadnouti procesy, jimiž stala se nám\nvnímatelna pouta svazující svět s myšlenkou člověka. Nic nedokazuje fakt, na nějž se\n\n* Přinášíme překlad 11. kapitoly z knihy „O kubismu\", společné práce malířů A. Gleizese a J. Metzingere,\nkteří ještě s jinými představují směr t. zv. kubismu. Poněvadž kubismus je jedním ze zjevů v proudu nového\numění, věnujeme mu těž svoji pozornost a pokládáme za časově nutné o něm informovati nejlépe přímo\njeho ukázkou, z níž patrna jeho planá kvalita, podobná futurismu. Posudek o knize přineseme."}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "61", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.25", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3086, "texte": "všeobecně poukazuje, že se totiž v malbě shledáváme se známými předměty, jež jí byly\npodnětem.\nPředstavme si krajinu! Šířka řeky, tloušťka listí, výška strání, rozměry každého před-\nmětu a vztah mezi těmito rozměry, toť jsou určité záruky. Nuže, kdybychom se s nimi\nbeze změny shledali na plátně, nezvíme ničeho o talentu nebo genialitě malířově. Řeka,\nlistí, stráně, přes svědomité uvedení v menší měřítko, neplatí již jako šířka, tloušťka, výška,\nani jako vztah těchto rozměrů. Vytrženy z prostoru přirozeného, vstoupily do zcela jiného\nprostoru, který nezpodobuje v sobě pozorovaný poměr. Ten zůstává zevnějším. Má důle-\nžitost stejnou s číslem katalogu, s podpisem dole na rámu. Neuznati toho jest totéž, jako\npopříti malířský prostor, popříti vůbec malbu.\nMalíř, má možnost učiniti ohromným, co považujeme za drobné, bezvýznamným, co\nse nám zdá znamenité: mění kvantitu v kvalitu.\nTeprve až s přispěním staletí a tisíce věků vědomí vzájemně se posílilo, až nesčetní\nplagiátoři vysvětlováním osvětlili vznešenou záhadu, jíž jest obraz, teprve pak bylo možno\nmluviti beze směšnosti o objektivní kritice.\nNež koho obviniti z omylu? Malíře, kteří neznají svých práv. Když vyloučili z pohledu\nlinie, jež jej v sobě zahrnují, domnívají se, že jsou zavázáni k přesnosti opravdu zbytečné.\nPřipomeňme jim, že jdeme na výstavu, abychom dívali se na malby a z nich se těšili, ne\nvšak, abychom na odiv stavěli své vědomosti zeměpisné, anatomické atd.\nNechť obraz nenapodobuje ničeho, ať podává nepokrytě důvod, proč existuje; neslu-\nšelo by nám želeti, že nepodává nám květů, venkova, nebo obličeje, všeho toho, čeho by\nnemohl býti než odleskem. Přes to však přiznejme, že nelze vyhostiti zcela vzpomínku\nna přírodní tvary, aspoň ne na ten čas. Žádné umění nezdvihá se rázem k úplnému\nrozpětí.\nTo vědí malíři kubisté a studují neúmorně malířskou formu i prostor, jejž ona zplozuje.\nLidé zvykli si z nedbalosti zaměňovali tento prostor buď s čistým prostorem zrakovým,\nbud' s prostorem Euklidovým.\nEuklid v jedné ze svých thesí předpokládá neměnitelnost tvaru obrazců v pohybu; to\nnám uspořuje, abychom se dále jím obírali.\nKdybychom si přáli uvésli malířský prostor ve spojení s některou geometrií, bylo by\ntřeba obrátiti se k učencům neeuklidovským, rozjímati dlouze o poučkách Riemannových.\nPokud jde o prostor zrakový, jest známo, že povstává shodou vjemů konvergence a ako-\nmodace. Avšak obrazu rovinného povrchu akomodace odporuje. Konvergence, kterou per-\nspektiva učí nás předstírati, nedovede tedy vzbudili dojem hloubky. Naproti tomu víme\ndobře, že ani nejtěžší porušení pravidel perspektivy nevydávají v šanc prostorovost ma-\nlovaného díla. Zdaž nebudí čínské malby představy prostoru, třebaže silně osvědčují roz-\nhodné stanovisko divergence. K sestrojení malířského prostoru jest třeba uchýlili se k po-\nžitkům hmatovým a pohybovým a ke všem našim schopnostem. Celá naše osobnost,\nrozšiřujíc se či stahujíc, přetváří rovinu obrazu. Když reakcí svou tato rovina ji obráží\nv chápavosti divákově, malířský prostor se definuje jako vnímatelný přechod mezi dvěma\nprostory subjektivními."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "62", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.26", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2932, "texte": "Tvary tam umísťované vyplývají z dynamismu, jejž pokoušíme se ovládnouti. Aby se\nstal majetkem naší inteligence, cvičme nejprve svoji vnímavost. Nejsou než odstíny. Forma\njeví se nadána stejnými vlastnostmi jako barva. Mírní se nebo oživuje dotykem s jinou\nformou, láme se nebo se rozvíjí, násobí se nebo mizí. Elipsa změní se v obvodě, vepí-\nšeme-li ji do mnohoúhelníka. Forma více zdůrazněná než ostatní, jež ji obklopují, řídí\ncelý obraz, vtiskuje v něm všem věcem svoji vlastní ráž. Vyrabitelé krajin napodobujíce\ndo podrobností jeden lístek nebo dva, aby všechny listy stromu zdály se vymalovanými\nukazují hrubě, že jej měli v podezření. Huse budiž, sluší se míti k ní ohled. Oko velmi\nbrzo vzbudí zájem ducha o své bloudění. Tyto obdoby, tyto protivy dovedou způsobiti\nveškeré zlo i každé dobro; pocítili to mistři, kteří si usmyslili komponovati v jehlanu,\nv kříži, v kruhu, v polokruhu atd.\nKomponovati, stavětí, kresliti, to vše lze uvésti na větu: upraviti dynamism formy podle\nnaší vlastní účinnosti. Někteří, a ne právě nejméně chápaví, kladou konce naší techniky\ndo výlučného studia objemů. Kdyby dodali, že stačí, jsou-li plochy omezením objemů\na čáry hranicemi ploch, napodobiti obrys k naznačení objemu, mohli bychom jim dáti\nza pravdu; ale oni se spokojújí snažením po dojmu reliéfním, což považujeme za nedo-\nstatečné. Nejsme ani zeměměřiči, ani sochaři; pro nás čáry, plochy, objemy jsou pouze od-\nstíny pojmu plnosti. Napodobiti pouze objemy, byle by popřením odstínů ve prospěch\njednotvárné intensity. Což je tolik, jako zříci se ihned svého slibu rozličností.\nMezi reliefy sochařsky zdůrazněné rozhoďme drobné tahy, jež neurčují, ale napovídají.\nJest třeba, aby některé tvary zůstaly domyslitelny, takže duch divákův je místem vyvo-\nleným pro jejich konkrétní zrození.\nPrávě tak přeřízněme širokými plochami oddechu každé pásmo, v němž aktivita vy-\nbíjí se příliš nahromaděnou souvislostí.\nV celku znalost kresebná záleží ve stanovení vztahů mezi křivkami a přímkami. Obraz,\nv němž by nebylo než přímek a křivek, nevyjadřoval by skutečnost. Stejně bylo by tomu\ni na obraze, kde by se křivky a přímky přísně vyrovnávaly, neboť naprostá rovnocennost\nse ruší.\nJest třeba, aby různost vztahů mezi čarami byla neurčená; pod touto podmínkou vtělí\nse v ni qualita, neuvěřitelný úhrn příbuzností, počatých mezi tím, co rozpoznáváme, a tím\nco v nás již existuje; pod touto podmínkou dílo vzbudí dojem.\nČím jest křivka v poměru k přímce, tím jest studený tón k teplému v oblasti barvy.\n\nPřeložil St. Wirth\n\nOtakar Fischer: H. v. Kleist a jeho\ndílo.\n(Nákladem Fr. Řivnáče v Praze.)\n\nTato kniha o Kleistovi v české literatuře\nnení pouze výsledkem snad libovolné práce\ngermanologovy, ale vřazuje se přesně a dů-\nvodně v obecné \"snažení, plynoucí z potřeb\npřítomné doby; neboť jednou z největších\nnutností, aby mohl býti \" jasněji zřen vývoj\nmoderního umění, jest nutnosťseznati i nej-\nvzdálenější jeho prameny, ke kterým má"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "63", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.27", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3315, "texte": "nynější doba poměry přirozené, opravdové\na žhavé. Kleist pro nás v dramatické litera-\ntuře znamená jednak hranici proti umění\nminulosti na př. i Goethea a Schillera, kterou\nvyznačuje svým lidstvím člověka nového\nvěku i čerstvým přívalem sil, jež vnáší svými\ndíly, jednak jest často a dlouho zanedbá-\nvaným příkladem, který teprve v posledních\nletech stává se aktuelním, příkladem žha-\nvého a tvořivého úsilí a energické přeměny\nvnitřního dění v objektivní díla.\nŽe poměr Fischerův ke Kleistovi jest více\nnež poměr vědcův k vyvolenému thematu,\ndotvrzuje silný, citový zájem, s jakým při-\nstupuje i ke všem jednotlivostem své práce.\nZe hmotného literárního či životopisného\nmateriálu vyplyne na konec citový svazek\nFischerův s Kleistovým uměním. Ctěme ně-\nkterý z jeho rozborů, na př. rozbor Penthe-\nsilein: Na jedné straně pozorujeme zcela\nobjektivní souhrn data oceňování jedno-\ntlivostí: Historie Kleistovy Penthesilei zvláště\nve vztazích ke Goetheovi; ocenění motivu a\nhledání pramenů, při čemž jest vyznačen\ni poměr Kleistův k antickému dramatu ja-\nkožto synthesa romantiky a klassicismu;\nkontinuita Kleistova se Shakespearem; o-\nsobní poměr jeho k dílu, jeho filosofické\npředpoklady. Na druhé straně ustavičné\nsubjektivní hodnocení Fischerovo, jeho všu-\ndypřítomná láska k tomuto dílu pronikající\nv jednotlivých slovech, epithetech, větách,\ndefinicích a při konečném soudu\nnění této osobní sympatie, již tak zřídka li-\nterárně-historická věda, stydlivě úzkostlivá,\nprojevuje svým thematům.\nTyto citové vztahy činí z Fischerovy knihy\nvíce než, vědecké pojednání. Dodávají jí\nvyšší krásy ne nepodobné kráse uměleckého\ndíla. Lze skutečně pozorovati, jak na Fi-\nscherově díle účastní se i práce fantasie a\njemného vciřování. Jest na př. zajímavo sle-\ndovali fantasii, s jakou vybírá na prvý po-\nhled vzdálené analogie (čarodějnice v Mac-\nbethu a cikánka v Michaelu Kolhaasovi),\njež potom podrobně analysuje, anebo jemné\na citlivé rozlišování dvou povah jako Kol-\nhaase a Moora. Vůbec pracuje velmi mnoho\na velice často s hodnotami skoro nevaži-\ntelnými a neuvěřitelnými a příliš duchovými,\naby mohly býti měřeny jinak než uměle-\nckým citem. Myslím, že tyto nové vlastnosti\nneškodí u této práce jejímu významu věde-\nckému. Pro ty, kteří nejsou schopni oceniti\nji dle tohoto významu, stává se jimi osobně\ndrahou.\n\nFrant. Langer.\n\nRecitace Theodora Dáublera.\n\nDne 28. listopadu pořádala Herder-Ver-\neinigung, čilá a vskutku umělecká společ-\nnost mladých spisovatelů pražských, večer\nrecitaci Theodora Dáublera. Autor četl jed-\nnak kapitoly z vlastního životopisu, jednak\nbásně z lyrického cyklu Nordlicht i některé\ndosud netištěné básně. Nordlicht jest snad\nz nejrozsáhlejších básnických děl přítom-\nnosti. Než při jejím rozsahu uniká jak cel-\nková koncepce díla, tak jednotlivosti. V celku\nzdá se dílo spíše podivínské než lyrické, ho-\nrečnaté než fantastické a násilné než pře-\nsvědčující, ač kde čtenář pronikne slovní\nspoustou zatěžující všechno nalezne i nála-\ndové i fantastické krásy i opravdovost skoro\ngigantickou.\nPři přednášení a zajímavo, že stejně\npři přednesu prosy jako veršů, a snad ještě\nvíce byly to jiné znaky Dáublera dosti\ncharakterisující, jež autor hlasově zdůraz-\nňoval. Celá dikce jeho děl jakoby byla pro-\nvázena a svazována fonetickými úmyslnost-\nmi. Stále vynikají v taktu stálého rytmu tó-"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "64", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.28", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3153, "texte": "nové zvuky. Rým nebo assonance, jež nám\nnejobecněji představují melodické rytmo-\nvání, jsou u něho rozmnoženy i jinými fo-\nnetickými prostředky. Takovým jest na př.\ni refrain, stálý hudební motiv, který vraceje\nse, svazuje v celek strofické části. (V básni\nPan ist erwacht.) V mezích veršového roz-\nsahu vytvářejí stejné skupiny kmenových\nsouhlásek melodické zjevy. Na příklad verš\nz básně Der Baum:\nIm Bawm erlauscht, als Trawmhawch,\ner sein lawtes Rawschen.\nnebo v básni Der Blinde:\nEs wiegí sich, fliegi und siegt des Ster-\nnes heller Schaum.\nStejně vyhledává Daubler s určitým a vě-\ndomým tříděním hlásky a samohláskv různé\njasnosti a tonové výšky. Někdy tyto melodie\nmají zvuk úmyslných, těžkých drsností stej-\nně jako jindy podobu jemného trilkování.\nRozsahem většinou neomezují se na jediný\nrytmický celek verš ale svazují k sobě\ntyto celky melodií, přecházející z jednoho\ndo druhého, stále znějící ještě v uchu zvu-\nkově, zatím co dobové rozdělení dalo již\nverši minouti.\nToto fonetičké vyjadřování, které uDaub-\nlera jest tak praegnantní, připomíná stejné\nvýrazové úsilí francouzských básníků po-\nslední doby, avšak daleko delikátněji a dis-\nkrétněji pracujících s těmito akustickými\nhodnotami.\n\nFrant. Langer.\n\nNové malířství.\nK. Coellen:\n\nVýstava „Sonderbundu\" v Kolíně n. R.,\njež byla skutečným dějinným momentem\nve vývoji nového umění, podnítila vedle celé\nliteratury časopiseckých článků také několik\nknih o základních otázkách a hodnotách\nmoderního výtvarného umění. Přinášíme\nukázkou výňatky (týkající se vývojové cesty\nod van Gogha, Gauguina a Matisse k Pi-\ncassovi) z knihy K. Coellena: „Die neue\nMalerei\", jako doklad, jak problémy nás za-\njímající jsou uvažovány odbornou literatu-\nrou německou:\n„Impressionismus získal materielní pří-\nrodu, pojatou v její pantheistické jednotno-\nsti, co obor zážitků, v němž mělo se doko-\nnat vytvoření stylu. Avšak nad jeho síly byla\nromantická úloha projeviti tuto jednotnost\njako jednotnost objektivního ducha světa.\nA je-li již osobní zvláštností romanti-\nckého, projeviti nekonečno v abstraktní vše-\nobecnosti, může se tak státi jen snahou uká-\nzat hodnotu nekonečna, hodnotu nábožen-\nsko-metafysického na jednotlivém úkaze.\nMůžeme však označit jako tendenci ro-\nmantického výtvarného umění, úmysl, zba-\nvit předměty jich individuelní charakteristiky\na podat uměleckou formu prostoru v nej-\nmyslitelnější všeobecnosti.\nMysticky-ekstatické těkání, forma cílící ku\nvýsledku monumentálně-všeobecnému, cha-\notické stupňování citů jsou znaky roman-\ntiky, která oproti vší klassické harmonii vy-\ntváří zvláště v uměleckých dílech mohutnou\nsílu životního výrazu.\nJe jedním z cílů romantického umění, že\nhledá monumentálnost. Dílo Hodlerovo\nmá charakter ryze romantické monumen-\ntálnosti.*\nNemůže vzbudit podivení, že van Gogh\nnalezl romantické následovnictvo.Máf proti\nHodlerovi pro sebe tradici; uchoval vlastní\npodklad pro nový styl, impressionismus a\n\n* Třeba připojili, že autor vychází ve své úvaze\napriorně ze současné německé produkce výtvarné a\nz jejích zvláštních rabových vlastností, čímž dospívá\nk důsledkům jednostranným, jež jeví se na příklad\nv pochybeném srovnání van Gogha s Hodlerem."}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "65", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.29", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3384, "texte": "dovedl jej ke konci, který sám o sobě uka-\nzoval k romantice. Vzniklať jeho snaha po\njednotě sil z názoru, který se velmi blíží dis-\nposici romantikově, obrácené k duchov-\nnímu. Hodler oproti tomu podává monu-\nmentální ráz, který se sic u něho stává vel-\nkým dílem, ale neumožňuje nijaké přímé\nnavázání a jež bylo by nanejvýš nebezpečím\npro následovníky. (Jo tedy van Gogh po-\nskytl, byl bezprostřední objektivism, objek-\ntivní předmětnost jako východisko a přede-\nvším již získaná jednotná organisace. To\nznamenalo technicky použití barvy jako zá-\nkladního materiálu v jeho ryzosti a samo-\nstatnosti; to znamenalo dále podřízení před-\nmětnosti, která podržela svou hodnotu již\njen vzhledem k základnímu materiálu, a tu-\ndíž malování plošné. Mě!o-li se naopak do-\ncílit v tomto stavu romantického zduchov-\nnění, musilo být nahraženo ono dynamické\nzatomování barevných ploch, které bylo nej-\nosobitějším prostředkem van Goghovým.\nZvláště dva malíři navazují takto na van\nGogha a při tom dobývají sféry romanti-\nckého: Gauguin a Matisse. Oba mění oproti\nvan Goghovi hodnotu barev v intensivní\nmelodické působení, v lyrické vzrušení citů,\npro něž slovo „nálada\" je obyčejně ozna-\nčujícím výrazem. K tomu přistupuje ještě ši-\nroký nános nasycených barevných ploch na\nmísto rozervanosti ploch van Goghových;\ns tím se pojí onen výběr barev, které umož-\nňují fysiologicky takový účinek. Jsou to tedy\npřevážně dva momenty, jimiž se projevuje\nstylistická zvláštnost; nejprve objektivismus,\nzískaný poměrem závislosti mezi barvou a\npředmělnosií ve smyslu van Goghově, za\ndruhé z ní rovnoměrně vyzařující odušev-\nňující nálada. Ony zobjektivňující elementy\nstylu dávají této náladě moderní ráz. Ná-\nlada, vzbuzení intensivního, lyrického stavu\nmysli je vynikající známka romantického\numění; takový stav totiž značí odstranění\nindividuelního ve prospěch všeobecně-du-\nševního rázu.\nGauguin, aby dosáhl předurčeného cíle,\nvyhledal si jako pravý romantik takřka po-\nhádkovou přírodu; nalezl ji na Tahiti. Kde\ndřívější romantik dával povstávati ve své\nfantasii pohádkovému světu lidského života,\ntam vyhledával jej nynější romantik jako\nobjektivní přírodu, což je neobyčejně charak-\nteristické. Pro Gauguina přes jeho krom-\nobyčejné výkony byl to podnik velmi po-\nvážlivý. Jistě že hnala ho k tomu jeho ro-\nmantická krev, a o jeho upřímnosti nelze\ntu pochybovat; ale konečně potrvá po-\nhádkové jako fatální zbytek, který nechce\nse podvoliti umělecké formě a pak působí\n„literárně\". To patří k nebezpečím, k nimž\nromantická touha vždy opětovně dohnala\numělce.\nGauguin užívá kromě zmíněných pro-\nstředků ještě lineární síylisace. To činí jeho\nobrazy nezřídka nečistými; ale často doci-\nluje zdánlivě bezzákonným spojením obrysů\nlidského těla onoho vnesení lidské živouc-\nnosti do celku obrazu, se kterým jsme se\nnyní již opětovně setkali jako s dominan-\ntou nového vytváření stylu. Tak povstávají\nna př. obě vynikající díla „Vincent van Gogh\npřed stojanem\" a „Pradleny na Tahiti\".\nV této typicky nové stylisaci organických\nkontur Gauguin v základě s Hodlerem sou-\nhlasí; jen snaha po monumentálnosti na\njedné straně a po lyrickém na druhé pod-\nmiňuje odpovídající jí charakteristický roz-\ndíl. Pro Gauguina znamená to především\nutlumení hodnoty obrysů pro barvu, k sní-\nžení jich k rovnocennosti s barvou. V tom je\ntéž důvod, proč působila u pozdějších bez-\nprostředněji a silněji Gauguinova konturová"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.30", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3266, "texte": "stylisace než Hodlerova. Teprve Matisse vy-\nvrcholil před tím nastíněný způsob zobrazo-\nvání v jeho úplnou ryzost.Teprve on ve svých\ndobrých obrazech získává barvy jako úplně\nčistě zladěného nástroje, z něhož vyluzuje\nonu romantickou hudbu nálady. On teprve\na zase jen ve svých dobrých obrazech\ntak důvtipně zredukoval nároky předmět-\nnosti, že vůle po stylu v nejvýznačnějším\nzpůsobu stala se formou v oné věcné jedno-\nduchosti, která je podmínkou zdaru. Styl\nplochy, který široce jednu barvu ke druhé\nřadí, ponejprv se nám tu zřejmě projevuje\njako zákon.\n\n(Dokončení.)\n\nPřeložil Jiří Fousíka.\n\nBerlínské výstavy.\n(Cassirerův salonJuryfreieKunstschau,Ausstellung alter\nOsiasiatischer Kunsi, Secesse, 1912.)\n\nBerlínská podzimní sezona obohacena je\nletos o dvě výstavy, které vypadají z obvyk-\nlého rámce podzimních výstav. Je to retro-\nspektivní výstava Cassirerovy obchodnické\nčinnosti a výstava starého umění čínského\na japonského, pořádaná akademií umění.\nCassirer shromáždil na této jubilejní\nvýstavě všechna význačnější jména, vyskyt-\nnuvší se kdy v jeho obchodě; jsou to vět-\nšinou známá nebo alespoň typická díla.\nUvedl do Berlína nejlepší Francouze a pro-\ndával dobré Němce. Pro umělecký vývoj\nBerlína znamenal salon Cassirerův velmi\nmnoho právě propagováním francouzských\nmalířů proti již zavedeným Němcům, hlavně\nmnichovským. Ze narazil na odpor, je při-\nrozené, uvážíme-li, že to bylo právě v době\nvzrůstajícího německého sebevědomí a na-\ncionalismu. Z výběru mladých je však pa-\ntrno, že slavná éra tohoto salonu patří mi-\nnulosti. je to impressionistický salon, který\ns impressionismem také končí. Mladí, které\nvede, jsou většinou slabí epigoni Lieber-\nmanna. jako obchodník, který nechce ztra-\ntiti pevný kmen svých kupců vychovaných\nimpressionismem, staví se nyní přirozeně\nproti novému hnutí. Alespoň v krátké před-\nmluvě k výstavnímu katalogu hájí se velmi\ndůrazně proti obvinění ze zpátečnictví a ne-\nuznává dosavadních výsledků nového hnutí,\njeho přímé vystoupení proti dostává zvlášt-\nního významu, protože je Cassirer jmeno-\nván jako officielní kandidát na předsed-\nnictví staré berlínské Secesse pro příští rok.\nTím, zdá se, mění i tato instituce směr, který\nsledovala několik posledních let, připouště-\njíc ve svých výstavách k vystavování i mladé\na zvouc Picassa a jiné. Je to patrně osud\nvšech spolků oné generace.\nVýstava starého umění východo-\nasijského je z mála oněch výstav exoti-\nckého umění, které jsou kriticky uspořádá-\nny. Není zde obvyklé spousty národopis-\nného braku. Pro dnešní evropský umělecký\nnázor je příznačný zvýšený zájem o výra-\nzově silnější a původnější umění čínské na\núkor dekorativního umění japonského. Pro\nvýtvarníka však, který nežádá kritického vý-\nběru, je poučnější o tomto umění návštěva\nberlínského ethnografického musea.\nObvyklá zimní výstava staré Secesse ob-\nsahuje v retrospektivním oddělení 13 krás-\nných kreseb a akvarelů Daumrierových\na dvě jeho plastiky, známou z reprodukcí\nsošku „Ratapoil\" a relief „Uprchlíci''. Ob-\nzvláště zajímavá je malá soška, která staví\nDaumiera na místo bezprostředního před-\nchůdce Rodinova. Objemy jsou zde redu-\nkovány na linie a světelné plochy; příbuz-\nnost s Rodinem je dokumentována hlavně\nužíváním světla jako tvárného pro-\nstředku, kterýžto prostředek dává právě"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.31", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3324, "texte": "celku dojem nehmotnosti. je to velice po-\nučný příklad vzhledem k ostatním socha-\nřům zde vystavujícím, kteří pod vlivem Mail-\nlola, zavrhujíce světlo jakožto tvárný pro-\nstředek tvoří skutečnými objemy a jsou\nvedle Daumiera těžcí a materielní. Grafi-\ncké práce členů Secesse presentují se jako\nobvykle. Liebermannovy kresby, virtuosně\nkreslené, lepší často jeho obrazů, dominují\nvšem kresbám žáků i následníků. Mladí jsou\nnešťastně representováni Pechsteinem.\nKdežto Liebermannovi je linie různě\nsilná, někdy změkčená nebo rozmáčknutá\nsama o sobě vyjadřovacím prostředkem,\nje u Pechsteina mrtvou literou, která teprve\nsložena s jinými ve větu formu něco\nříká. Linie stává se tak prostředkem nevý-\ntvarným literárním. Na této nebez-\npečné hranici pohybují se často i grafiky\nMunchovy zde vystavené.\nJuryfreie Kunstschau, podle paříž-\nského vzoru pořádaná, je i zde útočištěm\nstarým, jinde odmítaným, protože jsou staří,\ni mladým, kteří nejsou připouštěni pro svoji\ndivokost. Právě pro toto nekritické uspořá-\ndání lze v těchto výstavách najiti často sil-\nnou individualitu, jako na př. svého času\nv Paříži, kde malířství je pěstováno dille-\ntanty asi jako u nás hudba, najdou se v In-\ndépendants často velice krásné s hlubokým\ncitem as láskou malované obrázky. Zde\nv Berlíně ale je pouze několik případů vy-\nstupujících nad všeobecné niveau manýry,\nje zde též několik (patrně pozvaných) Fran-\ncouzů, kteří odevzdali ponejvíce pouze vi-\nsitky. Pic as s o vystavuje dvě starší kresby.\nMai 11 ol kresby, Fri esz tři obrazy, Her-\nbin starší věci, Despiau věčně vystavo-\nvanou Paulette, z mladých Lhotě aj. K lep-\nším Němcům možno počítati v Praze zná-\nmého Kar se.\n\nO. Gutfreund.\n\nNový ústřední hřbitov v Praze.\n\nV denních listech objevila se zpráva, že\nna základě vypsané obcí pražskou před krát-\nkým časem soutěže na návrh nového u-\nstředního hřbitova má býti započato s vy-\npracováním stavebního projektu a sice že\nmá se tak státi za součinnosti architekta\nR. Klenky z Vlastimilu, jehož návrhu do-\nstalo se v soutěži (kompromisně, jako vždy,\nvšak převážně konservativně složenou po-\nrotou) prvé ceny. Záležitost je charakteri-\nstická a zasluhuje pozornosti proto, jak u~\nkazuje, že vše konečně, iv architektuře\nu nás podrobuje se vývoj i. Vývoj skládá\nse vždy ze dvou částí: z vedení, kde se tvoří,\na ze zadní části, kde se chtě nechtě přizpů-\nsobuje; vkusu našich porot vyhovuje právě\nnejvýše tato zadní část.\nAutor vyznamenaného projektu architekt\nKlenka jest člen té části akademické obce,\njež pružně přizpůsobila se nátlaku nové\ndoby a nových myšlenek. Stačí pozorovati\nstarší práce Klenkovy (na př. onen hrado-\nvitý dům s věží v Mikulášské třídě u syna-\ngogy) a pozdější jeho díla (na př. na Fer-\ndinandově nábřeží na Smíchově, abychom\nsi dobře uvědomili nucený a opožděný ráz\njeho vývoje. Zjistíme tak shodu Klenkovy\nmethody s eklektickou činností špatného\ndevatenáctého století. Rozdíl jest jen stup-\nňovitý, nikoliv zásadový. Stejně jako byly\nimitovány slohy historické napodobují se\nnyní věci nové a rozšiřuje se jen oblast ma-\nteriálu, z něhož se čerpá. Tímto postupem\nspíše mechanickým než uměleckým dospívá\nse k určité míře zdatnosti a dovednosti.\nZřetelně lze vždy pozorovati tento napra-\nvující vliv na vypracování detailním, kdež-\nto übohá koncepce celku zřejmě ukazuje\nvlastní tvárné schopnosti umělecké osob-"}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.32", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1898, "texte": "nosti a ostře vyznačí meze architektoni-\nckého talentu. Tak dílo netvoří uzavřený\ncelek disposice hřbitova, ale rozpadá se\nv několik částí, geometrických figur, názo-\nrem nespojených a komposičně nezužitko-\nvaných. Cítíme nedostatek vedoucí zásady,\njež by ukáznila jednotlivé myšlenky a vá-\nzala a omezovala prvky žijící odděleně, na\nvlastní účet, bez organického soužití s ele-\nmenty ostatními. Též technicky nevyhovuje\ndílo Klenkovo nynějším požadavkům. Dnes\nusiluje se v architektuře hřbitova o orga-\nnické spojení útvarů zahradních a staveb-\nních. Hřbitovy reorganisují se na nový typ\nvelkoměstského parku. V tomto směru zvlá-\nště poučnými jsou některé partie ohlsdorf-\nského hřbitova u Hamburku a souběžné\nnávrhy osterholzského hřbitova v Brémách\n(zvláště návrh Selch-Freyův)\n\nVilém Dvořák.\n\nVánoční výstava Uměleckoprůmy-\nslového musea\nV. V. Štech.\n\npostrádá letos zase rozhodné a uvědomělé\nvůle působiti v jediném oinde n& př. ve\nVídni již samozřejmém) směru moderního\numění. Nemá řídícího architekta, ani urči-\ntého měřítka pod něž nelze jiti. Proto je opět\npřeplněna diletantskými pokusy, řemeslni-\nckými übohostmi a továrním nevkusem\npracnost nebo určitá módnost tkvějící v po-\nvrchním a neztráveném materiálu zdají se\nbýti jedinými dosažitelnými cíly téměř u\nvšech vystavovatelů. Z této übohosti vyni-\nkají vlastně jenom kolekce dvou dam, ke-\nramiky Heleny Johnové a tkanin a tisknu-\ntých látek Marie Teinitzerové, jež dovedly\ns uznáníhodnou energií přemoci kletbu pa-\npírové výchovy naší umělecko-průmyslové\nškoly a její bezduché stylisace, a stykem s ma-\nteriálem, promyšlenou řemeslnou prací do-\nšly k několika výrazným a svěžím kusům.\nDosahují druhdy až samozřejmosti a fan-\ntastické plnosti lidového umění, bez kopíro-\nvání, a v dobrém citu pro omezování ozdob-\nnosti, jíž stůně současný umělecký průmysl,\nvyzvědají konstruktivní možnosti a schop-\nnosti formou utvářeného materiálu."}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.33", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1596, "texte": "Drobné zprávy.\nFrancouzský časopis „Les Annales\" vyžá-\ndal si od některých uměleckých osobnosti\nposudek o novém uměni tak zv. kubismu\na výsledek odpovědi uveřejňuje v jednom\nz posledních čísel. Přinášíme jako časový\ndokument část odpovědi jednoho z oněch\nmalířů, A. Gleizese:\n„Jemnější pochopení objektu a jeho vý-\nvoj ve vesmíru může překvapovali dnes\nv obrazech nových malířů. Z toho, že pře-\ndem rozděluje celek a pozoruje jeho jedno-\ntlivé části, odtud hrůza diváka, který hned\npředem namáhá se nalézti formulku, na\nkterou jest uvyklý, na místě aby chápal o-\nbraz jako organismus zcela neodvislý, který\npro sebe nalézá zdůvodnění sám v sobě.\nOstatně úlohou malíře není, aby navracel\nvěcem banální vzezření, nýbrž je jeho po-\nvoláním, aby téhož vzezření je zbavil a pře-\ntvoření formy, až dosud omezené visí, roz-\nšiřuje se nyní o všecko, co inteligence do-\nvoluje poznati.\nV těchto plátnech, ve kterých není literár-\nnosti, duševních stavů, neužitečného žva-\nnění, ve kterých dále nenalézáme dojmy\nzpůsobené změnami hodin, ročních počasí,\nhrou slunce, ani výkladů geografických,\nanatomických atd., kresba, která nechce po-\ndati jen reprodukci, studiym samotné for-\nmy, prostor, který ji obklopuje, podstata\ntěles, architektura, invence, barva přizpů-\nsobená každému ohybu plánu, to jsou kva-\nlity podstatně plastické, které mohou zne-\npokojovati a které je třeba bez ustání roz-\nvíjeti: jedním slovem, chceme plastickou\nintegraci. A konečně přijde den, kdy bude\npoznáno, že nebylo nikdy kubistické tech-\nniky, nýbrž prostě technika malířská, které\nněkteří malíři s odvahou a různě používali.\""}, {"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[70]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.34", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2345, "texte": "Drobné zprávy.\nSystém udělování a rozdělování cen a stipendií jest\npravidelně příčinou velkých rozpaků i tam, kde možno\nu porotců předpokládati dostatek rozhledu i dobré\nvůle (jak učí česká praxe, shodne se porota vždy na\npracech průměrných, jež vytěžují s opatrnou schytra-\nlostí i objevy průkopníků i přizpůsobují se konserva-\ntivnosti). Nové myšlenky bývají pravidelně odsouzeny\nk tomu, aby ovoce jich využívali epigoni. Tento nutný\nvýsledek jest v povaze usuzování porot hlasováním\na rozhodováním dle většiny. Necháváme nerozhod-\nnutu otázku, prospívá-li umění (nikoli umělcům) spíše\nsoutěž nebo přímá objednávka a zaznamenáváme jako\n• třetí možnost pozoruhodný podnět Richarda Dehmela,\nvelkého německého básníka. Navrhla prosadil u správy\nKleistovy nadace (pro odměnu mladých a originelních\ntalentů), aby ceny v této nadaci byly určovány nikoli\nporotou, ale jedincem, každý rok znovu a jen jednou\nvoleným, čímž zdá se, že zabezpečeno je alespoň jedno:\nmožnost turnu názoru. Na základě toho (R. Dehmel\nbyl zvolen rozhodčím pro prvý rok) ceny, spočívající\nv cestovních stipendiích, obdrželi spisovatelé: Herr-\nmann Buřte a Reinhard Sorge.\n*\nUvádíme pro úplnost sedm pravidel, v něž byly\ntheoreticky zhuštěny snahy mladého malířství ru-\nského, jak byly otištěny ve sborníku „Derblaue Reiter\":\n1. Vztahy obrazu kjeho grafickým prvkům, vztahy,\nzobrazeného k prvkům plochy (jako pokyn setkáváme\nse s tímto zjevem již v egyptském profilovém malířství.)\n2. Zákon posunuté konstrukce nový svět kresebné\nkonstrukce!\nS tím spojeny:\n3. Zákon volné kresby.\n4. Použití více hledisek pohledových (v architektuře\njiž dávno známo jako mechanický zákon), spojení per-\nspektivního zobrazení se základní plochou t. j. použití\nvíce ploch.\n5. Pojetí ploch a jejich přeřezání (Picasso, Braque).\n6. Spektativní rovnováha, která nahražuje mecha-\nnickou komposici.\n7. Zákon barevné dissonance.\nTěmito pravidly doufají Rusové, že přetrhli pásku:\njež všelikými pravidly poutala umění k akademismu,\nkonstrukci, symetrii, proporci, perspektivu atd.\n*\nV Mnichově kromě v předchozím čísle uvedeného\njiž salonu Goltzeova (Neue Kunst) vystavuje nové u-\nmění také Neue Kunstsalon, Kóniginstr. 44 (maj,\ndr. Paul Ferd. Schmidt a Max Dietzel).\n*\nVe Frankfurtě Otto Feldmann otevřel před krátkým\nčasem salon pro nové umění a zahájil jej výstavou\nděl Picassa, Deraina, Braqua a j."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c020", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c020", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "60", "page_fin": "62", "image_debut": 24, "image_fin": 26, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.15.1", "titre_corps": "Albert Gleizes a Jean Metzinger: O kubismu. Druhá kapitola.", "titre_sommaire": "Albert Gleizes a Jean Metzinger: O kubismu. Druhá kapitola.", "signature_source": "Přeložil St. Wirth", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 24, "page_imprimee": "60", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.24", "debut_caractere": 20, "fin_caractere_exclue": 2773, "texte": "Albert Gleizes a Jean Metzinger: O kubismu.\nDruhá kapitola.\n\n*\nRoztrhujíce pro pohodli to, o čem víme, že je nerozlučně zceleno, zkoumejme prostřed-\nkem formy a barvy integraci tvárného vědomí. Rozlišení formy zahrnuje v sobě kromě\núkonu zrakového a hybné schopnosti určitý duševní vývoj; zevnější svět jeví se očím vět-\nšiny beztvárným. Rozeznali formu znamená ověřili ji nějakou představou, jež již dříve\nbyla existovala; tof úkon, jehož nikdo (leda člověk, jemuž říkáme umělec) neprovádí bez\ncizí pomoci.\nDítě před přírodním divadlem utíká se ke svojí obrázkové knize, aby uspořádalo své\nvjemy a aby je uvedlo ve shodu se směrem myšlení; člověk dospělý, jemuž přispívá na\npomoc kultura, spoléhá se na umělecká díla.\nKdyž byl umělec vyluštil formu, jež ukazuje určitý stupeň obdoby s dřívější představou,\ndá jí přednost před jinými formami a v důsledku usiluje o to, aby uzavřel kvalitu této\nformy (neměřitelný úhrn předvídaných příbuzností mezi viditelným zjevem a snahou jeho\nducha) hotovým tvarem, způsobilým k tomu, aby působila na jiného člověka. Zdaří-li se\nmu to, donutí dav, aby stoje před jeho integrovaným tvarovým vědomím, byl ve stejném\nvztahu k němu, jako on sám byl před přírodou.\nAvšak kdežto malíř, snaže se o vytváření, odhazuje ihned přírodní obraz, jakmile ho\nbyl použil, dav dlouho setrvává v otroctví obrazu namalovaného a vytrvale pohlíží na\nsvět přijatým hotovým tvarem. Proto každá nová forma zdá se obludnou a lidé se obdi-\nvují kopiím nejotročtějším.\nUmělec prohlubuje spíše svoje poslání, než by je rozšiřoval. Ať formy, jež rozpoznává,\na hotový tvar, v nějž vtěluje jich kvalitu, jsou dosti vzdáleny obrazivosti davu, aby pravda,\njiž přinášejí, nepřijala na se všeobecného charakteru. Opravdu nastává zmatek, stane-li\nse dílo jakousi jednotkou míry, které lze bez rozdílu užiti v několika kategoriích jak pří\nrodních tak uměleckých. Nepovolujeme v ničem minulosti; proč bychom dařili přízní bu-\ndoucnost, usnadňujíce rozšiřovatelům jich práci? Není slušno příliš mnoho jasnosti, va-\nrujme se arciděl! Slušnost vyžaduje jakési temnoty, slušnost jest z přívlastků umění.\nZvláště ať nikoho nezvábí zdánlivá objektivnost, jíž mnohý nemoudrý daří své obrazy.\nNemáme přímého prostředku, abychom mohli odhadnouti procesy, jimiž stala se nám\nvnímatelna pouta svazující svět s myšlenkou člověka. Nic nedokazuje fakt, na nějž se\n\n* Přinášíme překlad 11. kapitoly z knihy „O kubismu\", společné práce malířů A. Gleizese a J. Metzingere,\nkteří ještě s jinými představují směr t. zv. kubismu. Poněvadž kubismus je jedním ze zjevů v proudu nového\numění, věnujeme mu těž svoji pozornost a pokládáme za časově nutné o něm informovati nejlépe přímo\njeho ukázkou, z níž patrna jeho planá kvalita, podobná futurismu. Posudek o knize přineseme."}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "61", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.25", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3086, "texte": "všeobecně poukazuje, že se totiž v malbě shledáváme se známými předměty, jež jí byly\npodnětem.\nPředstavme si krajinu! Šířka řeky, tloušťka listí, výška strání, rozměry každého před-\nmětu a vztah mezi těmito rozměry, toť jsou určité záruky. Nuže, kdybychom se s nimi\nbeze změny shledali na plátně, nezvíme ničeho o talentu nebo genialitě malířově. Řeka,\nlistí, stráně, přes svědomité uvedení v menší měřítko, neplatí již jako šířka, tloušťka, výška,\nani jako vztah těchto rozměrů. Vytrženy z prostoru přirozeného, vstoupily do zcela jiného\nprostoru, který nezpodobuje v sobě pozorovaný poměr. Ten zůstává zevnějším. Má důle-\nžitost stejnou s číslem katalogu, s podpisem dole na rámu. Neuznati toho jest totéž, jako\npopříti malířský prostor, popříti vůbec malbu.\nMalíř, má možnost učiniti ohromným, co považujeme za drobné, bezvýznamným, co\nse nám zdá znamenité: mění kvantitu v kvalitu.\nTeprve až s přispěním staletí a tisíce věků vědomí vzájemně se posílilo, až nesčetní\nplagiátoři vysvětlováním osvětlili vznešenou záhadu, jíž jest obraz, teprve pak bylo možno\nmluviti beze směšnosti o objektivní kritice.\nNež koho obviniti z omylu? Malíře, kteří neznají svých práv. Když vyloučili z pohledu\nlinie, jež jej v sobě zahrnují, domnívají se, že jsou zavázáni k přesnosti opravdu zbytečné.\nPřipomeňme jim, že jdeme na výstavu, abychom dívali se na malby a z nich se těšili, ne\nvšak, abychom na odiv stavěli své vědomosti zeměpisné, anatomické atd.\nNechť obraz nenapodobuje ničeho, ať podává nepokrytě důvod, proč existuje; neslu-\nšelo by nám želeti, že nepodává nám květů, venkova, nebo obličeje, všeho toho, čeho by\nnemohl býti než odleskem. Přes to však přiznejme, že nelze vyhostiti zcela vzpomínku\nna přírodní tvary, aspoň ne na ten čas. Žádné umění nezdvihá se rázem k úplnému\nrozpětí.\nTo vědí malíři kubisté a studují neúmorně malířskou formu i prostor, jejž ona zplozuje.\nLidé zvykli si z nedbalosti zaměňovali tento prostor buď s čistým prostorem zrakovým,\nbud' s prostorem Euklidovým.\nEuklid v jedné ze svých thesí předpokládá neměnitelnost tvaru obrazců v pohybu; to\nnám uspořuje, abychom se dále jím obírali.\nKdybychom si přáli uvésli malířský prostor ve spojení s některou geometrií, bylo by\ntřeba obrátiti se k učencům neeuklidovským, rozjímati dlouze o poučkách Riemannových.\nPokud jde o prostor zrakový, jest známo, že povstává shodou vjemů konvergence a ako-\nmodace. Avšak obrazu rovinného povrchu akomodace odporuje. Konvergence, kterou per-\nspektiva učí nás předstírati, nedovede tedy vzbudili dojem hloubky. Naproti tomu víme\ndobře, že ani nejtěžší porušení pravidel perspektivy nevydávají v šanc prostorovost ma-\nlovaného díla. Zdaž nebudí čínské malby představy prostoru, třebaže silně osvědčují roz-\nhodné stanovisko divergence. K sestrojení malířského prostoru jest třeba uchýlili se k po-\nžitkům hmatovým a pohybovým a ke všem našim schopnostem. Celá naše osobnost,\nrozšiřujíc se či stahujíc, přetváří rovinu obrazu. Když reakcí svou tato rovina ji obráží\nv chápavosti divákově, malířský prostor se definuje jako vnímatelný přechod mezi dvěma\nprostory subjektivními."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "62", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.26", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2517, "texte": "Tvary tam umísťované vyplývají z dynamismu, jejž pokoušíme se ovládnouti. Aby se\nstal majetkem naší inteligence, cvičme nejprve svoji vnímavost. Nejsou než odstíny. Forma\njeví se nadána stejnými vlastnostmi jako barva. Mírní se nebo oživuje dotykem s jinou\nformou, láme se nebo se rozvíjí, násobí se nebo mizí. Elipsa změní se v obvodě, vepí-\nšeme-li ji do mnohoúhelníka. Forma více zdůrazněná než ostatní, jež ji obklopují, řídí\ncelý obraz, vtiskuje v něm všem věcem svoji vlastní ráž. Vyrabitelé krajin napodobujíce\ndo podrobností jeden lístek nebo dva, aby všechny listy stromu zdály se vymalovanými\nukazují hrubě, že jej měli v podezření. Huse budiž, sluší se míti k ní ohled. Oko velmi\nbrzo vzbudí zájem ducha o své bloudění. Tyto obdoby, tyto protivy dovedou způsobiti\nveškeré zlo i každé dobro; pocítili to mistři, kteří si usmyslili komponovati v jehlanu,\nv kříži, v kruhu, v polokruhu atd.\nKomponovati, stavětí, kresliti, to vše lze uvésti na větu: upraviti dynamism formy podle\nnaší vlastní účinnosti. Někteří, a ne právě nejméně chápaví, kladou konce naší techniky\ndo výlučného studia objemů. Kdyby dodali, že stačí, jsou-li plochy omezením objemů\na čáry hranicemi ploch, napodobiti obrys k naznačení objemu, mohli bychom jim dáti\nza pravdu; ale oni se spokojújí snažením po dojmu reliéfním, což považujeme za nedo-\nstatečné. Nejsme ani zeměměřiči, ani sochaři; pro nás čáry, plochy, objemy jsou pouze od-\nstíny pojmu plnosti. Napodobiti pouze objemy, byle by popřením odstínů ve prospěch\njednotvárné intensity. Což je tolik, jako zříci se ihned svého slibu rozličností.\nMezi reliefy sochařsky zdůrazněné rozhoďme drobné tahy, jež neurčují, ale napovídají.\nJest třeba, aby některé tvary zůstaly domyslitelny, takže duch divákův je místem vyvo-\nleným pro jejich konkrétní zrození.\nPrávě tak přeřízněme širokými plochami oddechu každé pásmo, v němž aktivita vy-\nbíjí se příliš nahromaděnou souvislostí.\nV celku znalost kresebná záleží ve stanovení vztahů mezi křivkami a přímkami. Obraz,\nv němž by nebylo než přímek a křivek, nevyjadřoval by skutečnost. Stejně bylo by tomu\ni na obraze, kde by se křivky a přímky přísně vyrovnávaly, neboť naprostá rovnocennost\nse ruší.\nJest třeba, aby různost vztahů mezi čarami byla neurčená; pod touto podmínkou vtělí\nse v ni qualita, neuvěřitelný úhrn příbuzností, počatých mezi tím, co rozpoznáváme, a tím\nco v nás již existuje; pod touto podmínkou dílo vzbudí dojem.\nČím jest křivka v poměru k přímce, tím jest studený tón k teplému v oblasti barvy.\n\nPřeložil St. Wirth"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c021", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c021", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "62", "page_fin": "63", "image_debut": 26, "image_fin": 27, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.15.2", "titre_corps": "Otakar Fischer: H. v. Kleist a jeho dílo. (Nákladem Fr. Řivnáče v Praze.)", "titre_sommaire": "Otakar Fischer: H. v. Kleist a jeho dílo. (Nákladem Fr. Řivnáče v Praze.)", "signature_source": "Frant. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 26, "page_imprimee": "62", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.26", "debut_caractere": 2519, "fin_caractere_exclue": 2932, "texte": "Otakar Fischer: H. v. Kleist a jeho\ndílo.\n(Nákladem Fr. Řivnáče v Praze.)\n\nTato kniha o Kleistovi v české literatuře\nnení pouze výsledkem snad libovolné práce\ngermanologovy, ale vřazuje se přesně a dů-\nvodně v obecné \"snažení, plynoucí z potřeb\npřítomné doby; neboť jednou z největších\nnutností, aby mohl býti \" jasněji zřen vývoj\nmoderního umění, jest nutnosťseznati i nej-\nvzdálenější jeho prameny, ke kterým má"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "63", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.27", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2326, "texte": "nynější doba poměry přirozené, opravdové\na žhavé. Kleist pro nás v dramatické litera-\ntuře znamená jednak hranici proti umění\nminulosti na př. i Goethea a Schillera, kterou\nvyznačuje svým lidstvím člověka nového\nvěku i čerstvým přívalem sil, jež vnáší svými\ndíly, jednak jest často a dlouho zanedbá-\nvaným příkladem, který teprve v posledních\nletech stává se aktuelním, příkladem žha-\nvého a tvořivého úsilí a energické přeměny\nvnitřního dění v objektivní díla.\nŽe poměr Fischerův ke Kleistovi jest více\nnež poměr vědcův k vyvolenému thematu,\ndotvrzuje silný, citový zájem, s jakým při-\nstupuje i ke všem jednotlivostem své práce.\nZe hmotného literárního či životopisného\nmateriálu vyplyne na konec citový svazek\nFischerův s Kleistovým uměním. Ctěme ně-\nkterý z jeho rozborů, na př. rozbor Penthe-\nsilein: Na jedné straně pozorujeme zcela\nobjektivní souhrn data oceňování jedno-\ntlivostí: Historie Kleistovy Penthesilei zvláště\nve vztazích ke Goetheovi; ocenění motivu a\nhledání pramenů, při čemž jest vyznačen\ni poměr Kleistův k antickému dramatu ja-\nkožto synthesa romantiky a klassicismu;\nkontinuita Kleistova se Shakespearem; o-\nsobní poměr jeho k dílu, jeho filosofické\npředpoklady. Na druhé straně ustavičné\nsubjektivní hodnocení Fischerovo, jeho všu-\ndypřítomná láska k tomuto dílu pronikající\nv jednotlivých slovech, epithetech, větách,\ndefinicích a při konečném soudu\nnění této osobní sympatie, již tak zřídka li-\nterárně-historická věda, stydlivě úzkostlivá,\nprojevuje svým thematům.\nTyto citové vztahy činí z Fischerovy knihy\nvíce než, vědecké pojednání. Dodávají jí\nvyšší krásy ne nepodobné kráse uměleckého\ndíla. Lze skutečně pozorovati, jak na Fi-\nscherově díle účastní se i práce fantasie a\njemného vciřování. Jest na př. zajímavo sle-\ndovali fantasii, s jakou vybírá na prvý po-\nhled vzdálené analogie (čarodějnice v Mac-\nbethu a cikánka v Michaelu Kolhaasovi),\njež potom podrobně analysuje, anebo jemné\na citlivé rozlišování dvou povah jako Kol-\nhaase a Moora. Vůbec pracuje velmi mnoho\na velice často s hodnotami skoro nevaži-\ntelnými a neuvěřitelnými a příliš duchovými,\naby mohly býti měřeny jinak než uměle-\nckým citem. Myslím, že tyto nové vlastnosti\nneškodí u této práce jejímu významu věde-\nckému. Pro ty, kteří nejsou schopni oceniti\nji dle tohoto významu, stává se jimi osobně\ndrahou.\n\nFrant. Langer."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c022", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c022", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "63", "page_fin": "64", "image_debut": 27, "image_fin": 28, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.15.3", "titre_corps": "Recitace Theodora Dáublera.", "titre_sommaire": "Recitace Theodora Dáublera.", "signature_source": "Frant. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 27, "page_imprimee": "63", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.27", "debut_caractere": 2328, "fin_caractere_exclue": 3315, "texte": "Recitace Theodora Dáublera.\n\nDne 28. listopadu pořádala Herder-Ver-\neinigung, čilá a vskutku umělecká společ-\nnost mladých spisovatelů pražských, večer\nrecitaci Theodora Dáublera. Autor četl jed-\nnak kapitoly z vlastního životopisu, jednak\nbásně z lyrického cyklu Nordlicht i některé\ndosud netištěné básně. Nordlicht jest snad\nz nejrozsáhlejších básnických děl přítom-\nnosti. Než při jejím rozsahu uniká jak cel-\nková koncepce díla, tak jednotlivosti. V celku\nzdá se dílo spíše podivínské než lyrické, ho-\nrečnaté než fantastické a násilné než pře-\nsvědčující, ač kde čtenář pronikne slovní\nspoustou zatěžující všechno nalezne i nála-\ndové i fantastické krásy i opravdovost skoro\ngigantickou.\nPři přednášení a zajímavo, že stejně\npři přednesu prosy jako veršů, a snad ještě\nvíce byly to jiné znaky Dáublera dosti\ncharakterisující, jež autor hlasově zdůraz-\nňoval. Celá dikce jeho děl jakoby byla pro-\nvázena a svazována fonetickými úmyslnost-\nmi. Stále vynikají v taktu stálého rytmu tó-"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "64", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.28", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1219, "texte": "nové zvuky. Rým nebo assonance, jež nám\nnejobecněji představují melodické rytmo-\nvání, jsou u něho rozmnoženy i jinými fo-\nnetickými prostředky. Takovým jest na př.\ni refrain, stálý hudební motiv, který vraceje\nse, svazuje v celek strofické části. (V básni\nPan ist erwacht.) V mezích veršového roz-\nsahu vytvářejí stejné skupiny kmenových\nsouhlásek melodické zjevy. Na příklad verš\nz básně Der Baum:\nIm Bawm erlauscht, als Trawmhawch,\ner sein lawtes Rawschen.\nnebo v básni Der Blinde:\nEs wiegí sich, fliegi und siegt des Ster-\nnes heller Schaum.\nStejně vyhledává Daubler s určitým a vě-\ndomým tříděním hlásky a samohláskv různé\njasnosti a tonové výšky. Někdy tyto melodie\nmají zvuk úmyslných, těžkých drsností stej-\nně jako jindy podobu jemného trilkování.\nRozsahem většinou neomezují se na jediný\nrytmický celek verš ale svazují k sobě\ntyto celky melodií, přecházející z jednoho\ndo druhého, stále znějící ještě v uchu zvu-\nkově, zatím co dobové rozdělení dalo již\nverši minouti.\nToto fonetičké vyjadřování, které uDaub-\nlera jest tak praegnantní, připomíná stejné\nvýrazové úsilí francouzských básníků po-\nslední doby, avšak daleko delikátněji a dis-\nkrétněji pracujících s těmito akustickými\nhodnotami.\n\nFrant. Langer."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c023", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c023", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "64", "page_fin": "66", "image_debut": 28, "image_fin": 30, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.15.4", "titre_corps": "Nové malířství.", "titre_sommaire": "Nové malířství.", "signature_source": "K. Coellen ; Přeložil Jiří Fousíka", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 28, "page_imprimee": "64", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.28", "debut_caractere": 1221, "fin_caractere_exclue": 3153, "texte": "Nové malířství.\nK. Coellen:\n\nVýstava „Sonderbundu\" v Kolíně n. R.,\njež byla skutečným dějinným momentem\nve vývoji nového umění, podnítila vedle celé\nliteratury časopiseckých článků také několik\nknih o základních otázkách a hodnotách\nmoderního výtvarného umění. Přinášíme\nukázkou výňatky (týkající se vývojové cesty\nod van Gogha, Gauguina a Matisse k Pi-\ncassovi) z knihy K. Coellena: „Die neue\nMalerei\", jako doklad, jak problémy nás za-\njímající jsou uvažovány odbornou literatu-\nrou německou:\n„Impressionismus získal materielní pří-\nrodu, pojatou v její pantheistické jednotno-\nsti, co obor zážitků, v němž mělo se doko-\nnat vytvoření stylu. Avšak nad jeho síly byla\nromantická úloha projeviti tuto jednotnost\njako jednotnost objektivního ducha světa.\nA je-li již osobní zvláštností romanti-\nckého, projeviti nekonečno v abstraktní vše-\nobecnosti, může se tak státi jen snahou uká-\nzat hodnotu nekonečna, hodnotu nábožen-\nsko-metafysického na jednotlivém úkaze.\nMůžeme však označit jako tendenci ro-\nmantického výtvarného umění, úmysl, zba-\nvit předměty jich individuelní charakteristiky\na podat uměleckou formu prostoru v nej-\nmyslitelnější všeobecnosti.\nMysticky-ekstatické těkání, forma cílící ku\nvýsledku monumentálně-všeobecnému, cha-\notické stupňování citů jsou znaky roman-\ntiky, která oproti vší klassické harmonii vy-\ntváří zvláště v uměleckých dílech mohutnou\nsílu životního výrazu.\nJe jedním z cílů romantického umění, že\nhledá monumentálnost. Dílo Hodlerovo\nmá charakter ryze romantické monumen-\ntálnosti.*\nNemůže vzbudit podivení, že van Gogh\nnalezl romantické následovnictvo.Máf proti\nHodlerovi pro sebe tradici; uchoval vlastní\npodklad pro nový styl, impressionismus a\n\n* Třeba připojili, že autor vychází ve své úvaze\napriorně ze současné německé produkce výtvarné a\nz jejích zvláštních rabových vlastností, čímž dospívá\nk důsledkům jednostranným, jež jeví se na příklad\nv pochybeném srovnání van Gogha s Hodlerem."}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "65", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.29", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3384, "texte": "dovedl jej ke konci, který sám o sobě uka-\nzoval k romantice. Vzniklať jeho snaha po\njednotě sil z názoru, který se velmi blíží dis-\nposici romantikově, obrácené k duchov-\nnímu. Hodler oproti tomu podává monu-\nmentální ráz, který se sic u něho stává vel-\nkým dílem, ale neumožňuje nijaké přímé\nnavázání a jež bylo by nanejvýš nebezpečím\npro následovníky. (Jo tedy van Gogh po-\nskytl, byl bezprostřední objektivism, objek-\ntivní předmětnost jako východisko a přede-\nvším již získaná jednotná organisace. To\nznamenalo technicky použití barvy jako zá-\nkladního materiálu v jeho ryzosti a samo-\nstatnosti; to znamenalo dále podřízení před-\nmětnosti, která podržela svou hodnotu již\njen vzhledem k základnímu materiálu, a tu-\ndíž malování plošné. Mě!o-li se naopak do-\ncílit v tomto stavu romantického zduchov-\nnění, musilo být nahraženo ono dynamické\nzatomování barevných ploch, které bylo nej-\nosobitějším prostředkem van Goghovým.\nZvláště dva malíři navazují takto na van\nGogha a při tom dobývají sféry romanti-\nckého: Gauguin a Matisse. Oba mění oproti\nvan Goghovi hodnotu barev v intensivní\nmelodické působení, v lyrické vzrušení citů,\npro něž slovo „nálada\" je obyčejně ozna-\nčujícím výrazem. K tomu přistupuje ještě ši-\nroký nános nasycených barevných ploch na\nmísto rozervanosti ploch van Goghových;\ns tím se pojí onen výběr barev, které umož-\nňují fysiologicky takový účinek. Jsou to tedy\npřevážně dva momenty, jimiž se projevuje\nstylistická zvláštnost; nejprve objektivismus,\nzískaný poměrem závislosti mezi barvou a\npředmělnosií ve smyslu van Goghově, za\ndruhé z ní rovnoměrně vyzařující odušev-\nňující nálada. Ony zobjektivňující elementy\nstylu dávají této náladě moderní ráz. Ná-\nlada, vzbuzení intensivního, lyrického stavu\nmysli je vynikající známka romantického\numění; takový stav totiž značí odstranění\nindividuelního ve prospěch všeobecně-du-\nševního rázu.\nGauguin, aby dosáhl předurčeného cíle,\nvyhledal si jako pravý romantik takřka po-\nhádkovou přírodu; nalezl ji na Tahiti. Kde\ndřívější romantik dával povstávati ve své\nfantasii pohádkovému světu lidského života,\ntam vyhledával jej nynější romantik jako\nobjektivní přírodu, což je neobyčejně charak-\nteristické. Pro Gauguina přes jeho krom-\nobyčejné výkony byl to podnik velmi po-\nvážlivý. Jistě že hnala ho k tomu jeho ro-\nmantická krev, a o jeho upřímnosti nelze\ntu pochybovat; ale konečně potrvá po-\nhádkové jako fatální zbytek, který nechce\nse podvoliti umělecké formě a pak působí\n„literárně\". To patří k nebezpečím, k nimž\nromantická touha vždy opětovně dohnala\numělce.\nGauguin užívá kromě zmíněných pro-\nstředků ještě lineární síylisace. To činí jeho\nobrazy nezřídka nečistými; ale často doci-\nluje zdánlivě bezzákonným spojením obrysů\nlidského těla onoho vnesení lidské živouc-\nnosti do celku obrazu, se kterým jsme se\nnyní již opětovně setkali jako s dominan-\ntou nového vytváření stylu. Tak povstávají\nna př. obě vynikající díla „Vincent van Gogh\npřed stojanem\" a „Pradleny na Tahiti\".\nV této typicky nové stylisaci organických\nkontur Gauguin v základě s Hodlerem sou-\nhlasí; jen snaha po monumentálnosti na\njedné straně a po lyrickém na druhé pod-\nmiňuje odpovídající jí charakteristický roz-\ndíl. Pro Gauguina znamená to především\nutlumení hodnoty obrysů pro barvu, k sní-\nžení jich k rovnocennosti s barvou. V tom je\ntéž důvod, proč působila u pozdějších bez-\nprostředněji a silněji Gauguinova konturová"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.30", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 594, "texte": "stylisace než Hodlerova. Teprve Matisse vy-\nvrcholil před tím nastíněný způsob zobrazo-\nvání v jeho úplnou ryzost.Teprve on ve svých\ndobrých obrazech získává barvy jako úplně\nčistě zladěného nástroje, z něhož vyluzuje\nonu romantickou hudbu nálady. On teprve\na zase jen ve svých dobrých obrazech\ntak důvtipně zredukoval nároky předmět-\nnosti, že vůle po stylu v nejvýznačnějším\nzpůsobu stala se formou v oné věcné jedno-\nduchosti, která je podmínkou zdaru. Styl\nplochy, který široce jednu barvu ke druhé\nřadí, ponejprv se nám tu zřejmě projevuje\njako zákon.\n\n(Dokončení.)\n\nPřeložil Jiří Fousíka."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c024", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c024", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "66", "page_fin": "67", "image_debut": 30, "image_fin": 31, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.15.5", "titre_corps": "Berlínské výstavy.", "titre_sommaire": "Berlínské výstavy.", "signature_source": "O. Gutfreund", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 30, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.30", "debut_caractere": 596, "fin_caractere_exclue": 3266, "texte": "Berlínské výstavy.\n(Cassirerův salonJuryfreieKunstschau,Ausstellung alter\nOsiasiatischer Kunsi, Secesse, 1912.)\n\nBerlínská podzimní sezona obohacena je\nletos o dvě výstavy, které vypadají z obvyk-\nlého rámce podzimních výstav. Je to retro-\nspektivní výstava Cassirerovy obchodnické\nčinnosti a výstava starého umění čínského\na japonského, pořádaná akademií umění.\nCassirer shromáždil na této jubilejní\nvýstavě všechna význačnější jména, vyskyt-\nnuvší se kdy v jeho obchodě; jsou to vět-\nšinou známá nebo alespoň typická díla.\nUvedl do Berlína nejlepší Francouze a pro-\ndával dobré Němce. Pro umělecký vývoj\nBerlína znamenal salon Cassirerův velmi\nmnoho právě propagováním francouzských\nmalířů proti již zavedeným Němcům, hlavně\nmnichovským. Ze narazil na odpor, je při-\nrozené, uvážíme-li, že to bylo právě v době\nvzrůstajícího německého sebevědomí a na-\ncionalismu. Z výběru mladých je však pa-\ntrno, že slavná éra tohoto salonu patří mi-\nnulosti. je to impressionistický salon, který\ns impressionismem také končí. Mladí, které\nvede, jsou většinou slabí epigoni Lieber-\nmanna. jako obchodník, který nechce ztra-\ntiti pevný kmen svých kupců vychovaných\nimpressionismem, staví se nyní přirozeně\nproti novému hnutí. Alespoň v krátké před-\nmluvě k výstavnímu katalogu hájí se velmi\ndůrazně proti obvinění ze zpátečnictví a ne-\nuznává dosavadních výsledků nového hnutí,\njeho přímé vystoupení proti dostává zvlášt-\nního významu, protože je Cassirer jmeno-\nván jako officielní kandidát na předsed-\nnictví staré berlínské Secesse pro příští rok.\nTím, zdá se, mění i tato instituce směr, který\nsledovala několik posledních let, připouště-\njíc ve svých výstavách k vystavování i mladé\na zvouc Picassa a jiné. Je to patrně osud\nvšech spolků oné generace.\nVýstava starého umění východo-\nasijského je z mála oněch výstav exoti-\nckého umění, které jsou kriticky uspořádá-\nny. Není zde obvyklé spousty národopis-\nného braku. Pro dnešní evropský umělecký\nnázor je příznačný zvýšený zájem o výra-\nzově silnější a původnější umění čínské na\núkor dekorativního umění japonského. Pro\nvýtvarníka však, který nežádá kritického vý-\nběru, je poučnější o tomto umění návštěva\nberlínského ethnografického musea.\nObvyklá zimní výstava staré Secesse ob-\nsahuje v retrospektivním oddělení 13 krás-\nných kreseb a akvarelů Daumrierových\na dvě jeho plastiky, známou z reprodukcí\nsošku „Ratapoil\" a relief „Uprchlíci''. Ob-\nzvláště zajímavá je malá soška, která staví\nDaumiera na místo bezprostředního před-\nchůdce Rodinova. Objemy jsou zde redu-\nkovány na linie a světelné plochy; příbuz-\nnost s Rodinem je dokumentována hlavně\nužíváním světla jako tvárného pro-\nstředku, kterýžto prostředek dává právě"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.31", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1675, "texte": "celku dojem nehmotnosti. je to velice po-\nučný příklad vzhledem k ostatním socha-\nřům zde vystavujícím, kteří pod vlivem Mail-\nlola, zavrhujíce světlo jakožto tvárný pro-\nstředek tvoří skutečnými objemy a jsou\nvedle Daumiera těžcí a materielní. Grafi-\ncké práce členů Secesse presentují se jako\nobvykle. Liebermannovy kresby, virtuosně\nkreslené, lepší často jeho obrazů, dominují\nvšem kresbám žáků i následníků. Mladí jsou\nnešťastně representováni Pechsteinem.\nKdežto Liebermannovi je linie různě\nsilná, někdy změkčená nebo rozmáčknutá\nsama o sobě vyjadřovacím prostředkem,\nje u Pechsteina mrtvou literou, která teprve\nsložena s jinými ve větu formu něco\nříká. Linie stává se tak prostředkem nevý-\ntvarným literárním. Na této nebez-\npečné hranici pohybují se často i grafiky\nMunchovy zde vystavené.\nJuryfreie Kunstschau, podle paříž-\nského vzoru pořádaná, je i zde útočištěm\nstarým, jinde odmítaným, protože jsou staří,\ni mladým, kteří nejsou připouštěni pro svoji\ndivokost. Právě pro toto nekritické uspořá-\ndání lze v těchto výstavách najiti často sil-\nnou individualitu, jako na př. svého času\nv Paříži, kde malířství je pěstováno dille-\ntanty asi jako u nás hudba, najdou se v In-\ndépendants často velice krásné s hlubokým\ncitem as láskou malované obrázky. Zde\nv Berlíně ale je pouze několik případů vy-\nstupujících nad všeobecné niveau manýry,\nje zde též několik (patrně pozvaných) Fran-\ncouzů, kteří odevzdali ponejvíce pouze vi-\nsitky. Pic as s o vystavuje dvě starší kresby.\nMai 11 ol kresby, Fri esz tři obrazy, Her-\nbin starší věci, Despiau věčně vystavo-\nvanou Paulette, z mladých Lhotě aj. K lep-\nším Němcům možno počítati v Praze zná-\nmého Kar se.\n\nO. Gutfreund."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c025", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c025", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "67", "page_fin": "68", "image_debut": 31, "image_fin": 32, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.15.6", "titre_corps": "Nový ústřední hřbitov v Praze.", "titre_sommaire": "Nový ústřední hřbitov v Praze.", "signature_source": "Vilém Dvořák", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 31, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.31", "debut_caractere": 1677, "fin_caractere_exclue": 3324, "texte": "Nový ústřední hřbitov v Praze.\n\nV denních listech objevila se zpráva, že\nna základě vypsané obcí pražskou před krát-\nkým časem soutěže na návrh nového u-\nstředního hřbitova má býti započato s vy-\npracováním stavebního projektu a sice že\nmá se tak státi za součinnosti architekta\nR. Klenky z Vlastimilu, jehož návrhu do-\nstalo se v soutěži (kompromisně, jako vždy,\nvšak převážně konservativně složenou po-\nrotou) prvé ceny. Záležitost je charakteri-\nstická a zasluhuje pozornosti proto, jak u~\nkazuje, že vše konečně, iv architektuře\nu nás podrobuje se vývoj i. Vývoj skládá\nse vždy ze dvou částí: z vedení, kde se tvoří,\na ze zadní části, kde se chtě nechtě přizpů-\nsobuje; vkusu našich porot vyhovuje právě\nnejvýše tato zadní část.\nAutor vyznamenaného projektu architekt\nKlenka jest člen té části akademické obce,\njež pružně přizpůsobila se nátlaku nové\ndoby a nových myšlenek. Stačí pozorovati\nstarší práce Klenkovy (na př. onen hrado-\nvitý dům s věží v Mikulášské třídě u syna-\ngogy) a pozdější jeho díla (na př. na Fer-\ndinandově nábřeží na Smíchově, abychom\nsi dobře uvědomili nucený a opožděný ráz\njeho vývoje. Zjistíme tak shodu Klenkovy\nmethody s eklektickou činností špatného\ndevatenáctého století. Rozdíl jest jen stup-\nňovitý, nikoliv zásadový. Stejně jako byly\nimitovány slohy historické napodobují se\nnyní věci nové a rozšiřuje se jen oblast ma-\nteriálu, z něhož se čerpá. Tímto postupem\nspíše mechanickým než uměleckým dospívá\nse k určité míře zdatnosti a dovednosti.\nZřetelně lze vždy pozorovati tento napra-\nvující vliv na vypracování detailním, kdež-\nto übohá koncepce celku zřejmě ukazuje\nvlastní tvárné schopnosti umělecké osob-"}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.32", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 795, "texte": "nosti a ostře vyznačí meze architektoni-\nckého talentu. Tak dílo netvoří uzavřený\ncelek disposice hřbitova, ale rozpadá se\nv několik částí, geometrických figur, názo-\nrem nespojených a komposičně nezužitko-\nvaných. Cítíme nedostatek vedoucí zásady,\njež by ukáznila jednotlivé myšlenky a vá-\nzala a omezovala prvky žijící odděleně, na\nvlastní účet, bez organického soužití s ele-\nmenty ostatními. Též technicky nevyhovuje\ndílo Klenkovo nynějším požadavkům. Dnes\nusiluje se v architektuře hřbitova o orga-\nnické spojení útvarů zahradních a staveb-\nních. Hřbitovy reorganisují se na nový typ\nvelkoměstského parku. V tomto směru zvlá-\nště poučnými jsou některé partie ohlsdorf-\nského hřbitova u Hamburku a souběžné\nnávrhy osterholzského hřbitova v Brémách\n(zvláště návrh Selch-Freyův)\n\nVilém Dvořák."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c026", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c026", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 32, "image_fin": 32, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.15.7", "titre_corps": "Vánoční výstava Uměleckoprůmyslového musea", "titre_sommaire": "Vánoční výstava Uměleckoprůmyslového musea", "signature_source": "V. V. Štech", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 32, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.32", "debut_caractere": 797, "fin_caractere_exclue": 1898, "texte": "Vánoční výstava Uměleckoprůmy-\nslového musea\nV. V. Štech.\n\npostrádá letos zase rozhodné a uvědomělé\nvůle působiti v jediném oinde n& př. ve\nVídni již samozřejmém) směru moderního\numění. Nemá řídícího architekta, ani urči-\ntého měřítka pod něž nelze jiti. Proto je opět\npřeplněna diletantskými pokusy, řemeslni-\nckými übohostmi a továrním nevkusem\npracnost nebo určitá módnost tkvějící v po-\nvrchním a neztráveném materiálu zdají se\nbýti jedinými dosažitelnými cíly téměř u\nvšech vystavovatelů. Z této übohosti vyni-\nkají vlastně jenom kolekce dvou dam, ke-\nramiky Heleny Johnové a tkanin a tisknu-\ntých látek Marie Teinitzerové, jež dovedly\ns uznáníhodnou energií přemoci kletbu pa-\npírové výchovy naší umělecko-průmyslové\nškoly a její bezduché stylisace, a stykem s ma-\nteriálem, promyšlenou řemeslnou prací do-\nšly k několika výrazným a svěžím kusům.\nDosahují druhdy až samozřejmosti a fan-\ntastické plnosti lidového umění, bez kopíro-\nvání, a v dobrém citu pro omezování ozdob-\nnosti, jíž stůně současný umělecký průmysl,\nvyzvědají konstruktivní možnosti a schop-\nnosti formou utvářeného materiálu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c027", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c027", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "68", "page_fin": "68", "image_debut": 32, "image_fin": 32, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.15.7.1", "titre_corps": "Helena Johnové: Svícen z pálené hlíny. Z vánoční výstavy v Um. prům. museu.", "titre_sommaire": "Helena Johnové: Svícen z pálené hlíny. Z vánoční výstavy v Um. prům. museu.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 32, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.32", "debut_caractere": 1900, "fin_caractere_exclue": 1975, "texte": "Helena Johnové:\nSvícen z pálené hlíny.\nZ vánoční výstavy v Um. prům. museu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c028", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c028", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "69", "page_fin": "69", "image_debut": 33, "image_fin": 33, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.15.8", "titre_corps": "Drobné zprávy.", "titre_sommaire": "Drobné zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 33, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.33", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1596, "texte": "Drobné zprávy.\nFrancouzský časopis „Les Annales\" vyžá-\ndal si od některých uměleckých osobnosti\nposudek o novém uměni tak zv. kubismu\na výsledek odpovědi uveřejňuje v jednom\nz posledních čísel. Přinášíme jako časový\ndokument část odpovědi jednoho z oněch\nmalířů, A. Gleizese:\n„Jemnější pochopení objektu a jeho vý-\nvoj ve vesmíru může překvapovali dnes\nv obrazech nových malířů. Z toho, že pře-\ndem rozděluje celek a pozoruje jeho jedno-\ntlivé části, odtud hrůza diváka, který hned\npředem namáhá se nalézti formulku, na\nkterou jest uvyklý, na místě aby chápal o-\nbraz jako organismus zcela neodvislý, který\npro sebe nalézá zdůvodnění sám v sobě.\nOstatně úlohou malíře není, aby navracel\nvěcem banální vzezření, nýbrž je jeho po-\nvoláním, aby téhož vzezření je zbavil a pře-\ntvoření formy, až dosud omezené visí, roz-\nšiřuje se nyní o všecko, co inteligence do-\nvoluje poznati.\nV těchto plátnech, ve kterých není literár-\nnosti, duševních stavů, neužitečného žva-\nnění, ve kterých dále nenalézáme dojmy\nzpůsobené změnami hodin, ročních počasí,\nhrou slunce, ani výkladů geografických,\nanatomických atd., kresba, která nechce po-\ndati jen reprodukci, studiym samotné for-\nmy, prostor, který ji obklopuje, podstata\ntěles, architektura, invence, barva přizpů-\nsobená každému ohybu plánu, to jsou kva-\nlity podstatně plastické, které mohou zne-\npokojovati a které je třeba bez ustání roz-\nvíjeti: jedním slovem, chceme plastickou\nintegraci. A konečně přijde den, kdy bude\npoznáno, že nebylo nikdy kubistické tech-\nniky, nýbrž prostě technika malířská, které\nněkteří malíři s odvahou a různě používali.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c029", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c029", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[70]", "page_fin": "[70]", "image_debut": 34, "image_fin": 34, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.15.9", "titre_corps": "Drobné zprávy.", "titre_sommaire": "Drobné zprávy.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[70]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.34", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2345, "texte": "Drobné zprávy.\nSystém udělování a rozdělování cen a stipendií jest\npravidelně příčinou velkých rozpaků i tam, kde možno\nu porotců předpokládati dostatek rozhledu i dobré\nvůle (jak učí česká praxe, shodne se porota vždy na\npracech průměrných, jež vytěžují s opatrnou schytra-\nlostí i objevy průkopníků i přizpůsobují se konserva-\ntivnosti). Nové myšlenky bývají pravidelně odsouzeny\nk tomu, aby ovoce jich využívali epigoni. Tento nutný\nvýsledek jest v povaze usuzování porot hlasováním\na rozhodováním dle většiny. Necháváme nerozhod-\nnutu otázku, prospívá-li umění (nikoli umělcům) spíše\nsoutěž nebo přímá objednávka a zaznamenáváme jako\n• třetí možnost pozoruhodný podnět Richarda Dehmela,\nvelkého německého básníka. Navrhla prosadil u správy\nKleistovy nadace (pro odměnu mladých a originelních\ntalentů), aby ceny v této nadaci byly určovány nikoli\nporotou, ale jedincem, každý rok znovu a jen jednou\nvoleným, čímž zdá se, že zabezpečeno je alespoň jedno:\nmožnost turnu názoru. Na základě toho (R. Dehmel\nbyl zvolen rozhodčím pro prvý rok) ceny, spočívající\nv cestovních stipendiích, obdrželi spisovatelé: Herr-\nmann Buřte a Reinhard Sorge.\n*\nUvádíme pro úplnost sedm pravidel, v něž byly\ntheoreticky zhuštěny snahy mladého malířství ru-\nského, jak byly otištěny ve sborníku „Derblaue Reiter\":\n1. Vztahy obrazu kjeho grafickým prvkům, vztahy,\nzobrazeného k prvkům plochy (jako pokyn setkáváme\nse s tímto zjevem již v egyptském profilovém malířství.)\n2. Zákon posunuté konstrukce nový svět kresebné\nkonstrukce!\nS tím spojeny:\n3. Zákon volné kresby.\n4. Použití více hledisek pohledových (v architektuře\njiž dávno známo jako mechanický zákon), spojení per-\nspektivního zobrazení se základní plochou t. j. použití\nvíce ploch.\n5. Pojetí ploch a jejich přeřezání (Picasso, Braque).\n6. Spektativní rovnováha, která nahražuje mecha-\nnickou komposici.\n7. Zákon barevné dissonance.\nTěmito pravidly doufají Rusové, že přetrhli pásku:\njež všelikými pravidly poutala umění k akademismu,\nkonstrukci, symetrii, proporci, perspektivu atd.\n*\nV Mnichově kromě v předchozím čísle uvedeného\njiž salonu Goltzeova (Neue Kunst) vystavuje nové u-\nmění také Neue Kunstsalon, Kóniginstr. 44 (maj,\ndr. Paul Ferd. Schmidt a Max Dietzel).\n*\nVe Frankfurtě Otto Feldmann otevřel před krátkým\nčasem salon pro nové umění a zahájil jej výstavou\nděl Picassa, Deraina, Braqua a j."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c030", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c030", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.16", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.1", "debut_caractere": 1346, "fin_caractere_exclue": 1636, "texte": "GRAFICKY ZAVOĎ REPRODUKČNÍ\nJAN STENC\nPRAHA 1., SALVATORSK A 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FO iOl i RAFI í i\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um -prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA, TISK LEPTŮ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c031", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c031", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.17", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.2", "debut_caractere": 1417, "fin_caractere_exclue": 1635, "texte": "DĚLNICKÁ KNIHTISKÁRNA A NAKLADATELSTVÍ\nV PRAZE, ÍIYSLÍKOVA ULICE 1959\ndoporučuje se\nIru provedení vešLepýcli oLcíiod\nnic\nh 1 spo\nLecens\na v case poßua\nmožno nej\nsycli cisßopisů v úpravě vzorné\nti\nRpacsim.\nTELEFON 2134."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c032", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c032", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[39]", "page_fin": "[39]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.18", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[39]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 296, "texte": "■ Kostelní\na salonní okna\n3\nas\nm\nm\n<ú&\n\\!'7\né\nw\nHit\n»\ni\ntES\nJ. Vlasák, Praha\nI., Malé Staroměstské n. č. <3\nStálý přísežný znalec c. k. zemsk. soudu.\nOdborný učitel Techn. průmysl, musea.\nVyznamenán pochvalou Jeho Veličenstva\ncísaře rakouského. Poslední vyznamená-\nní Praha 1908. „Hors concours\"."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c033", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c033", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[39]", "page_fin": "[39]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.19", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[39]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.3", "debut_caractere": 298, "fin_caractere_exclue": 501, "texte": "VRÁNA JOSEF\nLAKÝRNÍK A MALÍŘ PÍSMA\nPRAHA 11., JERUZALÉMSKÁ 6n.\nprovádí veškeré práce v obor tento\nspadající. / Zejména lakování top-\nných těles (radiátorů) k topení pa-\nrou a vodou, zaručeně bez zápachu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c034", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c034", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[39]", "page_fin": "[39]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.20", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[39]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.3", "debut_caractere": 503, "fin_caractere_exclue": 622, "texte": "JOSEF BOUČEK\nMISTR TESAŘSKý, PRO-\nVÁDÍ VEŠKERÉ STA-\nVEBNÍ PRÁCE\nV PRAZE I. ČÍSLO 867\nTELEFON 561=11. POŠT. SPOŘ. 29.976"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c035", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c035", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[39]", "page_fin": "[39]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.21", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[39]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.3", "debut_caractere": 624, "fin_caractere_exclue": 802, "texte": "xuujam. mm —niiiinii ■ih™™^^»-^imrM«ifTťimrrinMm\nTRUHLÁŘSKÉ\nVEŠKERÉ POTŘEBY NEJLÉPE A\nNEJLEPŠÍ NAKOUPÍTE U FIRMY\nADOLF SCHÓN\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁM. 53\nŽÁDEJTE IL LUSTROVANÝ CENNÍK"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c036", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c036", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[39]", "page_fin": "[39]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.22", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[39]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.3", "debut_caractere": 804, "fin_caractere_exclue": 917, "texte": "ALOIS WEYROSTEK\nMISTR DLAŽDIČSKÝ\nPROVÁDÍ BEZVADNĚ\nVEŠKERÉ DRUHY DLAŽEB\nZA CENY VELMI MÍRNÉ.\nPRAHA 11., ČÍS. 1219."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c037", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c037", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[40]", "page_fin": "[40]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.23", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[40]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 230, "texte": "Ze 45 druhů, též leštěného\nUMĚLÉHO KAMENE\nfasády, hrobky, pomníky, práce sochařské,\nkostelní, provádějí ateliery uměl. průmysl.\nKRAUMAN, PICCARDT,\nŠIMONOVSKý\nPRAHA 111., ŘÍČNÍ 539\nPráce štukatérské, modely pro bronz, dřevo, kámen."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c038", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c038", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[40]", "page_fin": "[40]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.24", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[40]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.4", "debut_caractere": 232, "fin_caractere_exclue": 474, "texte": "FRANTIŠEK KRUKL\nPRAHA A SPOL. VÍDEŇ\nPRAHA V., Mikulášská íř. č. 3. • Tel. 2890\nSpecielní dílna na svařování.\nJemné bezpečné autogenní svařování a\nřezání kovu pomocí nevýbušného D is-\nsousplynu. Autoplyn, jediný plyn ku\nosvětlování automobilů."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c039", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c039", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[40]", "page_fin": "[40]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.25", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[40]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.4", "debut_caractere": 476, "fin_caractere_exclue": 611, "texte": "Továrny koberců a látek nábytkových\nFilip\nHaas a synové\nPRAHA, NA PŘÍKOPĚ ČÍSLO 4\nModerní koberce,\nnábytkové látky, čalouny, linkrusta."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c040", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c040", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[40]", "page_fin": "[40]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.26", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[40]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.4", "debut_caractere": 613, "fin_caractere_exclue": 808, "texte": "VÁCLAV HODEK\núředně oprávněný mistr tesařský sta=\nvebních a vodních prací, majitel pily,\nstálý přísedící znalec c. k. soudu ve vě-\ncech civilních i trestních\nPRAHA-VyŠEHRAD\nVRATISLAVOVA TŘÍDA ÓS."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c041", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c041", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[40]", "page_fin": "[40]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.27", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[40]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.4", "debut_caractere": 810, "fin_caractere_exclue": 1124, "texte": "LAKVRNICTyí, MALÍŘSTVÍ\nPÍSMA, DŘEVA STITU\nJAN\nSCHUBERT\nV PRAZE 1.,\nHUSOVA TŘÍDA ČÍSLO z42, 9 NOVÉ\nMALBy, NÁPISY A ZLACENÍ NA SKLE,\nDŘEVĚ, PLECHU, ZD I I PLÁTNĚ VE\nVZORNÉ SLOHOVÉ ÚPRAVĚ\nSTAVEBNÍ I NÁBYTKOVÉ NÁTĚRY\nV NEJLEPŠÍM PROVEDENÍ\nMODERNÍ PLASTICKÁ PÍSMENA\nZLACENÁ I V EMAILU\nSKLENĚNÉ FIRMY\nTRANSPARENTNÍ FIRMy"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c042", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c042", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[40]", "page_fin": "[40]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.28", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[40]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.4", "debut_caractere": 1126, "fin_caractere_exclue": 1384, "texte": "pro celé fagady i detaily těchže, práce sochařské a\nštukatérské provádí umělecko - průmyslové atelier\nJindřicha Čapka, Praha 1.,\nVeleslavínova 95 Telefon 5017.\nVzorky umělých kamenů stále k volnému prohléd-\nnutí. Práce figurální prov. ak. sochař M. Kocourek."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c043", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c043", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "69", "page_fin": "69", "image_debut": 33, "image_fin": 33, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.29", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 33, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.33", "debut_caractere": 1598, "fin_caractere_exclue": 2265, "texte": "CHCETE SVŮJ BYT ZNOVUZŘÍDITI\nNEBO DOPLNITI?\nZhotovíme Vám\nNÁBYTEK\nv každém dřevě a slohu,\nKOBERCE\npřesně v každé barvě a velikosti, dle vlast-\nních Vašich návrhů, anebo Vám pošleme na po-\nžádání franko a bez závazku náš nejnovější illu-\nstrovaný cenník č. 72 s poučením „Jak zaříditi\nbyt vkusně, účelně a levně\", jakož i návrhy,\nnákresy, fotografie a specielní rozpočty, sdělíte-li\nnám, jakou máte potřebu a v jaké výši. Srovnejte\njakost, provedení a cenu naši s jinými nabíd-\nkami. Chcete-li koupiti výhodně a z první ruky\nNÁBYTEK A KOBERCE, dopište si ještě dnes\ndo továrny\nAd. Novotný a spol. v Týništi n.Orl.\nVlastní výroba dětských kočárků a smyrenských koberců."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c044", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c044", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "69", "page_fin": "69", "image_debut": 33, "image_fin": 33, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.30", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 33, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.33", "debut_caractere": 2267, "fin_caractere_exclue": 2842, "texte": "TESAŘSKÁ DÍLNA\nANT. KUBEŠE\nV PRAZE VII.,\nLIBEŇSKÁ TŘÍDA,\nZALOŽ. R. 1860,\ndoporučuje se kromě veškerých prací tesařských\npři stavbách pozemních a vodních, ku prová-\ndění architektonických konstrukcí dřevěných,\njako besídek zahradních, arkýřů, pergol, dře-\nvěných schodišť, kassetových stropů, obkládání\nstěn, výstavních interieurů a pavillonů a vůbec\npro veškeré jemnější práce tesařské.\nRozsáhlé a kryté dílny se strojním zařízením a\nsušírnami ve vlastním domě. Zaručuje bezvadné\na rychlé provedení.\nVyznamenán na lovecké výstavě 1910\nve Vídni za český pavillon.\nTelefon 866."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c045", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c045", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[70]", "page_fin": "[70]", "image_debut": 34, "image_fin": 34, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.31", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[70]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.34", "debut_caractere": 2347, "fin_caractere_exclue": 2681, "texte": "FILIP KAUFMANN\nTOVÁRNÍ SKLAD\nKOBERCŮ, ZÁCLON, LÁTEK NÁBYTKOVÝCH, CVILINKŮ NA ŽÍNĚNKy, VEŠKE-\nRÝCH PŘEDMĚTŮ A POTŘEB PRO ČALOUNÍKy A TOVÁRNy NAByTKU\nPRAHA II , JINDŘIŠSKÁ 3, PALÁC GENERALI\nlINI lIIMII m IHI iiiWMßhiinmíniTrniiwinM HHIIHH 'PHIIIIHHHUNI I '.IÉIW mi' MUii\"in i IHHH IWMIIIIIIIIHI IMI HBIIIIII'IIHI'P uhlím m lIHIIHMIIBi m"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c046", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c046", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[70]", "page_fin": "[70]", "image_debut": 34, "image_fin": 34, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.32", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[70]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.34", "debut_caractere": 2683, "fin_caractere_exclue": 2901, "texte": "JOSEF CHROUST\nměstský mistr tesařský provádí veškeré\npráce stavební. Specialita: Zahradní per-\ngoly, altány, laťové zahradní stěny, la-\nvičky, stavby věží atd.\nPRAHA I. ČÍS. 885.\nTelefon č. 62. Plány a rozpočty zdarma."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c047", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c047", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[70]", "page_fin": "[70]", "image_debut": 34, "image_fin": 34, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.33", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[70]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.34", "debut_caractere": 2903, "fin_caractere_exclue": 3041, "texte": "Arnošt Diepold\nzvonař v Praze-L,\nAnežská ul. č. 12 n.\nDoporučuje se k dodávce\nnových a k opravám zvo-\nnů starých v cenách nej-\nlevnějších."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c048", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c048", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[71]", "page_fin": "[71]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.34", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[71]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.35", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 149, "texte": "CENNÍK\nKOBERCE - ZÁCLONY V ZDA?\"\nPRIKRYVKY - LINOLEUM X\nNÁBYTEK MOSAZN r, ŽELEZ-\nNÝ A Z OHYB. DŘEVA. |\nPRAHA 11., VHODNÉ DÁRKY. 1\nj,nd»,Š; jan STOUPA"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c049", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c049", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[71]", "page_fin": "[71]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.35", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[71]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.35", "debut_caractere": 151, "fin_caractere_exclue": 210, "texte": "F. ŠAJNA\nzávod lakýrnický a malířství písma\nPRA HA 11. 1172"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c050", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c050", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[71]", "page_fin": "[71]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.36", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[71]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.35", "debut_caractere": 212, "fin_caractere_exclue": 549, "texte": "HOTEL\n„U ARCIVÉVODY ŠTĚPÁNA\"\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ\ndoporučuje nejmoderněji zařízené pokoje od 3 K\nvýše. / Útulné eleg. jídelní salony, jakož i zvláštní\nmístnosti pro bankety a svatební hostiny. / Uzna-\nně vždy výborná kuchyně. Nejlepší káva, pravý\nplzeňský prazdroj, bavorské pivo a přírodní vína.\nMenu áKI '4O. VIL. HAUNER, nástupci."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c051", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c051", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[71]", "page_fin": "[71]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.37", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[71]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.35", "debut_caractere": 551, "fin_caractere_exclue": 620, "texte": "ZALOŽENO 1865.\nOTAKAR SKŘIVAN,\nTOVÁRNA NA PARKETY\nPRAHA-KR. VINOHRADY"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c052", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c052", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[71]", "page_fin": "[71]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.38", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[71]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.35", "debut_caractere": 622, "fin_caractere_exclue": 845, "texte": "Ústřední topení\n1\n(m\nllfcSLdB\nf?aT\ni:• í\nS v&\nm\nik\nv\na větraní všech soustav\nparní kuchyně, parní\nprádelny, sušárny, vo-\ndovody, plynárny.\nPRAŽSKÝ\nINSTALAČNÍ\nZÁVOD\nC. Příbaň a inž. Žilka.\nPRAHA, Příkop čís. 12\nTeléfon 2049."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c053", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c053", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[71]", "page_fin": "[71]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.39", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[71]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.35", "debut_caractere": 847, "fin_caractere_exclue": 1098, "texte": "WWMBM————WH—HUBBMWBBMH—MIWIIIIIIIIII —BBMBUI\nPRAŽSKÉ NÁŘADÍ TĚLOCVI-\nČNÉ, POTŘEBY HASIČSKÉ A\nHADICE DODÁVÁ\nÚSTŘEDNÍ PRODEJNA\nSTŘÍKAČEK HASIČSKÝCH A TĚLOCVIČN.\nPOTŘEB (SPOLEČ. S RUČ. OBMEZENÝM),\nSMÍCHOV, HUSOVA TŘ. 324.\nHminßnnnnnMnHwmgHnniMßaniHnHßani"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c054", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c054", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[71]", "page_fin": "[71]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.40", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[71]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.35", "debut_caractere": 1100, "fin_caractere_exclue": 1181, "texte": "ZÁVODY PRO UMĚL.-PRŮ-\nMYSLOVĚ PRÁCE KOVOVÉ\nFRANTA ANÝŽ\nPRAHA VIL, 1079.\nU PRŮHONU"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c055", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c055", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[71]", "page_fin": "[71]", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.41", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[71]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.35", "debut_caractere": 1183, "fin_caractere_exclue": 1384, "texte": "- —\"\" ni, | ,w,| „„mi, m i—i M iiißHimiiniii, Mim um ni ii ■ii ii manami! n unii i nu i ■mni wii ni\nZbraslavské šamotárny - mimo kartel\nKancelář a sklady: Praha, Havlíčkovo nám. č. 6. - Telefon č. 5122"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c056", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c056", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 36, "image_fin": 36, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.42", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 36, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.36", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 226, "texte": "Stavební a nábytkové\ntruhlářství,strojní vý-\nroba dveří a oken\nVÁCLAV\nHANUŠ\nPRAHA 11., Marián-\nská uí. č. 4 proti »Ná-\nrodním Listům«\nnabízí práce všeho druhu\ndo oboru toho spadající ve\nvkusném, důkladném a lev-\nném provedení."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c057", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c057", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 36, "image_fin": 36, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.43", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 36, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.36", "debut_caractere": 228, "fin_caractere_exclue": 376, "texte": "PARNÍ PŘÁDELNA ŽÍNÍ\nROUBICZEK A\nFISCHER\nVyRÁBÍ PŘEDENÉ ŽÍNĚ I. JAK. PRO SED-\nLÁŘE, ČALOUNÍKY, KOČÁRNÍKy ATD.\nVZORKy ZDARMA\nPRAHA 11., JUNGMANNOVA 41"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c058", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c058", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 36, "image_fin": 36, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.44", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 36, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.36", "debut_caractere": 378, "fin_caractere_exclue": 469, "texte": "Práce\nmalířské\nprovádí\nFRANTIŠEK\nZATOČIL,\nmalíř,\nPraha~Kr Vinohrady,\nKollárova ulice č. 15."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c059", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c059", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 36, "image_fin": 36, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.45", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 36, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.36", "debut_caractere": 471, "fin_caractere_exclue": 628, "texte": "JOSEF BĚLÍK\nPraha-L, továrna nábytku\nroh Celetné a Králodvorské ul. 2\ndoporučuje\nk volnému prohlédnutí své\nprvotřídní výrobky cen\nmírných s úplným\nzaručením."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1912-12-01-c060", "article_bluemountain": "bmtnabk_1912-12_01#c060", "volume": "bmtnabk_1912-12_01", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 36, "image_fin": 36, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.2.46", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 36, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.36", "debut_caractere": 630, "fin_caractere_exclue": 1196, "texte": "U22\nZCQ\nOí >E-\nUi <>U\no's\nWt/ln Z\nos fcca\n\"S H\nE^1-5 c/2\nZl? >\"2\njr-1 OC C\\\nfcg>a\n55\nO •—W\n»2 tij 2 O\njjj»Z j\n! íx\nNDo?\n.pj tj |T* p!\nC>iU\nIjJ Q O u\nJ^OoCO\n•-J C£\nOE'\níj'<! —>\nOt-oá\nJCiJH\nQOw\n>\nHRŮZA A ROSENBERG\nPRAHA\nT) > ID\n*hO\nTELEFON 1732 OLOMOUC B<l\n■iL<-\nL\"*\na\nVf\n,f.r\n■ ■:\n:' '\n-\nm\n-, : „ - • -\ni ••.•:> * ' ;.\n-\nBR\n&M\n*< ~< *v\n- r : ~ -\n'. ' :c\n*\">• \"<\n' •:• v. V~?< <# * ';:. '. <VA J>\n- íá :\n>•» v\nfe. i\n\"'-••• '•' -i •\nhAiífrttt,r'rH'\nN<^\nPgs\nrZS\n►< 5\nN\no co r\nra w\n22 > H\nS.\nO W DD\nDD CO\nScH\nt*lO\n><o\nDO <9\n171 *3 <•\nO C/3\nO 03 H\n2 >\nOp<\n< I pn\ntri' ! co"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.1", "texte": "UMELECKÝ MĚSÍČNÍK\nČASOPIS SKUPINY VÝTVARNÝCH UMÉLCÚ. REVUE MENSUELLE DES ARTS, ORGÁNE DE\nSKUPINA VÝTVARNÝCH UMĚLCU (GROUPE DES\nVydáním a nákladem Tiskového družstva Skupiny ARTISTES), PRAGUE.\nVýtvarných Umělců v Praze. Rédaction et administration: Praguel., Františkovo\nnábřeží 20.\nŘídí PAVEL JANÁK a FR. LANGER s redakčním Directeurs en chef: PAVEL JANÁK et FRANTIŠEK\nkruhem: EMIL FILLA, FRANTIŠEK KYSELA, LANGER. Rédacteurs: EMIL FILLA, FRANTIŠEK\nV. V. ŠTECH, V. STEPÁN. KYSELA, V. V. STECH, V. STEPÁN.\nREDAKCE a ADMINISTRACE Uměleckého Měsíčníku a KANCELÁŘ Skupiny Výtvarných Umělců v PRAZE 1.,\nFRANTIŠKOVO NÁBŘEŽÍ 20, 11. patro, denně od 9-1, 3-7 hod.\nRoční předplatné 12 K, do ciziny 15 K, jednotlivá čísla 1 K 70 h. Reklamace se nefrankují a přijímají\nse nejdéle do 14 dnů po vyjití čísla. Účet Záložního a Úvěrního Ústavu v Hradci Král., filiálka v Praze.\nRukopisy nevyžádané se nevracejí, není-li přiloženo zpáteční poštovné. Reprodukovali přílohy a otiskovati\nčlánky z Uměleckého Měsíčníku možno jen se svolením redakce, zprávy a poznámky jen s přesným udá-\nním pramene. Za práce podepsané odpovídají autoři.\nZa náklad a vydávání odpovídá zodpovědný redaktor Pavel Janák, Praha 51-1. - Reprodukce grafického\nústavu Jana Štence, Praha 1., Salvatorská čís. 8. - Tiskem „Grafie\", dělnické knihtiskárny v Praze 11., Myslí-\nkova ulice 1959.\n\nGRAFICKY ZAVOĎ REPRODUKČNÍ\nJAN STENC\nPRAHA 1., SALVATORSK A 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FO iOl i RAFI í i\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um -prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA, TISK LEPTŮ."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.2", "texte": "čís. 2. (Pros inec.)\nRočníkH. (1 913)\nNo. 2.\nIle a n n é e (1913)\n\nObsah\nText:\nJan Thon: Hořím. Báseň 50\nVincenc Beneš: Před dílem H. Rousseauovým.\nÚvaha 51\nKronika:\nA. Gleizes a S. Metzinger: O kubismu. Výňatek\nz knihy 60\nO. Fischer: H. v. Kleist a jeho dílo 62\nRecitace Th. Dáublera 63\nK.Coellen: Nové malířství 64\nBerlínské výstavy 66\nNový ústřední hřbitov v Praze 67\nVánoční výstava v Umělecko-průmyslovém museu\nv Praze 68\nVyobrazení:\nIndická miniatura 41\nv\nČínská malba 45\nPerská miniatura 51\nH. Rousseau 42, 43, 44\nP. Picasso, malby a lept 46, 47, 48\nA. Derain, lept 49\nLidová práce, obrázky na skle ..... 54, 55\nE. Filla, akvarel 58\nZ. Kratochvíl, gobelin 59\nH. Johnová, keramika 68\n\nsommaire\nTexte:\nJ. Thon: Je brule. Poěme 50\nV. Beneš: Devant I'oeuvre de H. Rousseau. Ré-\nfléxion 51\nChronique:\nA. Gleizes et J. Metzinger: Du cubisme. Fragment\ndu livre 60\nO. Fischer: H. v. Kleist et son oeuvre ..... 62\nRecitacion de Th. Dáubler 63\nExpositions de Berlin 64\nK. Coellen: La peinture nouvelle 66\nLe nouveau cimetiěre centrál á Prague .... 67\nLexposition de No&l au Musée des arts décora-\ntifs á Prague 68\nlllustrations:\nMiniatuře hindone 41\nPeinture chinoise 45\nMiniatuře persienne 51\nH. Rousseau 42, 43, 44\nP. Picasso. Peintures et eau-forte .... 46, 47, 48\nA. Derain. Eau-íoríe 49\nL'art du payson. Peintures sur verre .... 54, 55\nE. Filla, Esquise 58\nZd. Kratochvíl. Gobelin .... 59\nH. Johnová. Céramique 68\n\nDĚLNICKÁ KNIHTISKÁRNA A NAKLADATELSTVÍ\nV PRAZE, ÍIYSLÍKOVA ULICE 1959\ndoporučuje se\nIru provedení vešLepýcli oLcíiod\nnic\nh 1 spo\nLecens\na v case poßua\nmožno nej\nsycli cisßopisů v úpravě vzorné\nti\nRpacsim.\nTELEFON 2134."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[39]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.3", "texte": "■ Kostelní\na salonní okna\n3\nas\nm\nm\n<ú&\n\\!'7\né\nw\nHit\n»\ni\ntES\nJ. Vlasák, Praha\nI., Malé Staroměstské n. č. <3\nStálý přísežný znalec c. k. zemsk. soudu.\nOdborný učitel Techn. průmysl, musea.\nVyznamenán pochvalou Jeho Veličenstva\ncísaře rakouského. Poslední vyznamená-\nní Praha 1908. „Hors concours\".\n\nVRÁNA JOSEF\nLAKÝRNÍK A MALÍŘ PÍSMA\nPRAHA 11., JERUZALÉMSKÁ 6n.\nprovádí veškeré práce v obor tento\nspadající. / Zejména lakování top-\nných těles (radiátorů) k topení pa-\nrou a vodou, zaručeně bez zápachu.\n\nJOSEF BOUČEK\nMISTR TESAŘSKý, PRO-\nVÁDÍ VEŠKERÉ STA-\nVEBNÍ PRÁCE\nV PRAZE I. ČÍSLO 867\nTELEFON 561=11. POŠT. SPOŘ. 29.976\n\nxuujam. mm —niiiinii ■ih™™^^»-^imrM«ifTťimrrinMm\nTRUHLÁŘSKÉ\nVEŠKERÉ POTŘEBY NEJLÉPE A\nNEJLEPŠÍ NAKOUPÍTE U FIRMY\nADOLF SCHÓN\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁM. 53\nŽÁDEJTE IL LUSTROVANÝ CENNÍK\n\nALOIS WEYROSTEK\nMISTR DLAŽDIČSKÝ\nPROVÁDÍ BEZVADNĚ\nVEŠKERÉ DRUHY DLAŽEB\nZA CENY VELMI MÍRNÉ.\nPRAHA 11., ČÍS. 1219."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[40]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.4", "texte": "Ze 45 druhů, též leštěného\nUMĚLÉHO KAMENE\nfasády, hrobky, pomníky, práce sochařské,\nkostelní, provádějí ateliery uměl. průmysl.\nKRAUMAN, PICCARDT,\nŠIMONOVSKý\nPRAHA 111., ŘÍČNÍ 539\nPráce štukatérské, modely pro bronz, dřevo, kámen.\n\nFRANTIŠEK KRUKL\nPRAHA A SPOL. VÍDEŇ\nPRAHA V., Mikulášská íř. č. 3. • Tel. 2890\nSpecielní dílna na svařování.\nJemné bezpečné autogenní svařování a\nřezání kovu pomocí nevýbušného D is-\nsousplynu. Autoplyn, jediný plyn ku\nosvětlování automobilů.\n\nTovárny koberců a látek nábytkových\nFilip\nHaas a synové\nPRAHA, NA PŘÍKOPĚ ČÍSLO 4\nModerní koberce,\nnábytkové látky, čalouny, linkrusta.\n\nVÁCLAV HODEK\núředně oprávněný mistr tesařský sta=\nvebních a vodních prací, majitel pily,\nstálý přísedící znalec c. k. soudu ve vě-\ncech civilních i trestních\nPRAHA-VyŠEHRAD\nVRATISLAVOVA TŘÍDA ÓS.\n\nLAKVRNICTyí, MALÍŘSTVÍ\nPÍSMA, DŘEVA STITU\nJAN\nSCHUBERT\nV PRAZE 1.,\nHUSOVA TŘÍDA ČÍSLO z42, 9 NOVÉ\nMALBy, NÁPISY A ZLACENÍ NA SKLE,\nDŘEVĚ, PLECHU, ZD I I PLÁTNĚ VE\nVZORNÉ SLOHOVÉ ÚPRAVĚ\nSTAVEBNÍ I NÁBYTKOVÉ NÁTĚRY\nV NEJLEPŠÍM PROVEDENÍ\nMODERNÍ PLASTICKÁ PÍSMENA\nZLACENÁ I V EMAILU\nSKLENĚNÉ FIRMY\nTRANSPARENTNÍ FIRMy\n\npro celé fagady i detaily těchže, práce sochařské a\nštukatérské provádí umělecko - průmyslové atelier\nJindřicha Čapka, Praha 1.,\nVeleslavínova 95 Telefon 5017.\nVzorky umělých kamenů stále k volnému prohléd-\nnutí. Práce figurální prov. ak. sochař M. Kocourek."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "41", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.5", "texte": "Indie, XVII. st. Djehangir, Haschim:\nPodobizny dvou šejků.\nMiniatura. Völkerkundemuseum v Berlíně."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "42", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.6", "texte": "Henri Rousseau:\nPodobizna dítěte. — Zátiší."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "43", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.7", "texte": "Henri Rousseau:\nPodobizna ženy."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "44", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.8", "texte": "Henri Rousseau:\nKrajina."}, {"page_pdf": 9, "page_imprimee": "45", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.9", "texte": "Čína. XI.—XII. st. Ma-lin:\nShromáždění geniů nad mořem."}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "46", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.10", "texte": "Pablo Picasso:\nVáza s kyticí.\n(Fot. Kahnweiler, Paříž.)"}, {"page_pdf": 11, "page_imprimee": "47", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.11", "texte": "Pablo Picasso:\nSklenice citrónové vody.\n(Fot. Kahnweiler, Paříž.)"}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "48", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.12", "texte": "Pablo Picasso:\nZátiší.\nLept.\n(Z nakladatelství Kahnweilerova, Paříž.)"}, {"page_pdf": 13, "page_imprimee": "49", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.13", "texte": "André Derain:\nŽena.\nLepí.\n(Z nakladatelství Kahnweilerova, Paříž.)"}, {"page_pdf": 14, "page_imprimee": "50", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.14", "texte": "Hořím.\nJan Thon:\nMá láska jest, jež celý život stoji:\nvytryskne jako vulkán do nehybné noci,\nkdy země spí a dřímá srdce v snech,\nkdy netušíš, že na dně kráter číhá\ns tisícem ohňů v propastech.\nA síly ty, jež od věků tam tlely,\njež nahromadil od věků můj rod,\npraotců dávné touhy, radosti i žely,\njež uzrály v mé horké vášně plod,\nkrev náhle divnou smrští vzruší,\nzapálí žárem srdce mého tiš,\npřelomí pouta, svazky přetrhají\na schvátí letem v nekonečnou výš.\nLet do výše, nad prostor, mez i čas,\nkde touha ztrácí pozemský svůj tvar,\nkdy neznáš smrt i žití svého hlas\na věčnost jest jen tvojí lásky žár.\nA letím výš a výš a výš\njak povětroň v tu hvězdnou říš,\nsám bludný tvor a láska celá,\nve víru létavic\njež oněměla\nv své touze nekonečnu vstříc.\nA srdce stále žhne a nové žáry dují\na nový vzmach a vzruch\nse krví zažehují.\nZas nový svět a nové hvězdy jdou,\nv dál prchají jak stíny,\na nových sluncí terč\nse řítí do hlubiny.\nVše mizí: svět a člověk, bůh;\nsám letím tu a sám\njsem už jen srdce snad,\njímž hořím, hořím, hořím\na vím, že hořím rád."}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "51", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.15", "texte": "Persie, XVI. st.:\nKlečící mladík s listem\nMiniatura.\n\nPřed dílem Rousseauovým.\nVincenc Beneš:\n\nDílo Henri Rousseaua je z nejsilnějších podstatných složek, tvořících jakousi basi pro\nnově se utvářející výtvarnické období. Hledí-li laik na jeho obrazy, stává se mu, co se\ndálo současníkům Rousseauovým po celých třicet let jeho malířské činnosti: vidí jakési\nnejapné obrazy, na nichž jsou malovány stromy s nemotornými kmeny, rozbíhajícími\nse do nejtenčích větviček s detailně vyznačenými všemi lístky, portraity lidí v posicích ja-\nkoby od venkovského fotografa, nebo nahé dívčí tělo na pohovce uprostřed tropického pra-\nlesa, obklopené divokou zvěří a p., formy všude prosté a holé, nikde ani stopy po světle\na stínu, a výsledek pozorování končí vždy smíchem. Divák jest příliš zvyklý zásluhou rea-"}, {"page_pdf": 16, "page_imprimee": "52", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.16", "texte": "lismu a impressionismu ciívati se pouze očima. Mysli, že zvláštnost zření spočívá v pozo-\nrování nejjemnějších odstínů barev v přírodě nebo v dívání se na dílo s přimhouřenýma\nočima. Nechápe dosti, že je možno míti k bytostem i věcem jiný vztah než pouze vnější\na optický. Jinak nazírá na tato díla umělec nebo duše silně esteticky založená. Vidí\nv nich plno vnitřní logiky a důslednosti, poznává, že projevuje se v nich bohatá lidskost\nzpůsobem prostým a samozřejmým, naivnost a prostota, že jsou tato díla plná rozkošných\na zajímavých detailů, prostá vší rafinovanosti. K této obrazivosti nejmenších detailů však\npojí se mohutné a jednoduché pojímání celku jako úplné jednoty. Rousseauovy obrazy\njsou krásným projevem románské duše. Všude je patrna prostota, jasnost, radost, vášeň\ni klid, hluboké a vnímavé zájmy a postřehy pro osoby i věci. Obrazy tyto jsou sladké\na jakoby vůní nasycené. Zření jeho nebylo optické ani náladové, neužíval světla ani stínu,\nobjekty chápal čistě jen s formového stanoviska a vyjadřoval se vždy linií a potom jed-\nnak barvou, jednak valeurem, při čemž zachovával co možno nejvíce plošnost, jak ještě\nmarkantněji vystupuje při pojímání prostoru.\nKritik jako laik přistupoval k tomuto dílu s konvenčními požadavky naturalistického\npojetí a zapomínal, že nemožno hodnotit všude stejným způsobem, srovnávat tam, kde\nnení podkladu pro porovnávání, kde byla při tvoření různá hlediska, zámysly a před-\npoklady. Kdo chtěl by na př. použít stejných kriterií při Giottovi, Rembrandtovi a Japoncích?\n*\nAby dnešní člověk, který stal se jednostranným pro stálé naturalistické nazírání na\nvšechnu skutečnost, mohl posoudit a vniknout v díla odlišné formy od přírody a odlišného\ncítění, jest třeba, aby si uvědomil všecky okolnosti a předpoklady, za nichž vzniká\numělecké dílo.\nDůvodem uměleckého vytváření je nitro umělcovo, jež touží projeviti na venek své city,\ndojmy a zážitky. To jsou prvotní popudy, rozechvívající nitro člověka, emoce, jakožto\nduchová látka dosud bez určité formy. Emoce má sice každý člověk, leč emoce umělcovy\njsou prudší a silnější, umělec vidí a cítí tragiku, kde jiný jde lhostejně mimo, vidí tajemné\nvztahy a množství nejrůznějších detailů, jež pro jiné oko jsou utajeny. Umělec liší se od\nlaika tím, že příroda obdařila jej většími schopnostmi citovými a dává se mu v osobách,\nvěcech a všech svých zjevech poznati a odkrývá mu roušku, jež ji zatajují očím všech\nostatních, kteří ulpívají jen na povrchu. Všichni mimo umělce mají poměr ku světu jen\ns jistého, jednostranného, obyčejně užitkového stanoviska. Rolníka na př. nezajímá krásná\nzlatá barva jeho úrody nebo sametová zeleň jeho luk jako pouhá barva, radost jeho\nz toho všeho je založena jen na příští úrodě a prospěchu. A tak každý na světě ve svém\noboru vidí jen jednostrannost osobního praktického zájmu, osoby a věci nahražuje si jen\njistými znaky rozlišovacími a tím stává se, že hlubší, pravá podstata věcí a celého světa\nmu uniká. Pravá, hluboká skutečnost je tedy přístupna jen člověku, nadanému hlubší cito-\nvostí a chápavostí. Kromě okolnosti, že umělcova citlivost jest pružnější a vnímavější,\npřichází hlavně na řadu umělecký talent. Míti talent znamená míti intuici, přesný názor,\npředstavu, t. j. uměleckou formu, výraz pro svoje emoce a vjemy, přesnou představu, jež\nvzniká v duši jakýmsi duchovým pochodem. Malíř je tedy malířem tím, že přesně již vidí,"}, {"page_pdf": 17, "page_imprimee": "53", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.17", "texte": "co jiný jen tuší nebo pasivně, beze vší vnitřní činnosti cítí. A podobně v ostatních oborech\numění. Představa ta musí býti vždy reelní a iluse musí nabýti reelní podoby. Snad i ne-\numělec může míti jakési představy, ale tyto jsou buď příliš neurčitý nebo v nejlepším pří-\npadě dosahují představy plné skutečnosti přírody, tedy představy neumělecké. Představy\numělcovy liší se od těchto—a to je nejdůležitější—že jsou uspořádány, uzákoněny dle ji-\nstých logických nutností a vztahů. Rozdíl představy umělce a laika není tedy pouze kvan-\ntitativní, nýbrž kvalitativní. Čím liší se hudebník od laika? Především tím, že rozeznává\nzákladní tóny zvukové správně v jejich výškách (určitý, matematicky přesný řád), čili že\nmá hudební sluch a obdařen tímto základem je schopen dalším postupem a různými zá-\nkonitými kombinacemi dáti výraz svým vjemům. Neexistuje silnější nadání pro umělecké\nvyjadřování se nechci říci formu, která není sama o sobě, nýbrž vždy již výrazem ně-\nčeho aniž se skrývala za ním vnitřní síla, a zdá se, že tato síla si ono nadání, tedy jakýsi\nsvůj průchod, teprve ex post zjednává. Hudebník tedy slyší hudbu ve své duši, malíř vidí\njasně určitý obraz svým vnitřním zrakem a je možno i opticky, když čerpá přímo ze sku-\ntečnosti. Přistupuje-li potom k tomu ještě vůle a sice její praktická složka, oekonomie,\ndostává dílo konkrétní výraz, objektivuje se říkáme, že dostává svoji formu a jest\nzjevno světu. Je to vnější projev poznání intuitivního na rozdíl od rozumového poznání\nvědeckého, jež je poznáním čistého pojmu. V těchto všeobecných základních předpokladech\nmusí býti zahrnuto každé umělecké dílo a proto důvodem růzností uměleckých děl jsou\nrozdíly individualit produkujících umělců. Z těchto důvodů není proto možno posuzovati\ndílo odvoláváním se na reelní formy skutečnosti (při výlvarnictví), nýbrž je posuzovat dle\nvnitřního uzpůsobení individuality tvůrcovy. Kritická činnost může hodnotit tedy a zkou-\nmat dílo jen potud, pokud se umělci více nebo méně podařilo objektivovali své\nintuitivní poznání, pokud toto vůbec vzniklo, neboť mezi formou a příčinou její je úměr-\nnost, takže je-li forma nedokonalá a rozvrácená, jest možno vztažmo soudit na malou\nschopnost tvůrčí. To zřejmo jest třeba při hudbě, kde odvolávání se na realitu odpadá.\nSnadnost, se kterou se někdo vyjadřuje, či námaha jiného jest odlišné povahy a nepadá\nv tomto případě na váhu. Krátce tedy umělcova činnost spočivá v tom, že objektivuje\nsvoje životní dojmy tím způsobem, že jim dodává formy, jejíž řád je odvozen ze zákonů,\njež ovládají celý vesmír tedy cosi absolutního a tím stává se pánem povznáší a\nosvobozuje se od měnlivosti života.\nPři pozorování díla je třeba prožívati pochod opačný pochodu umělce. Vůle subjektivu\nmá mlčeti, aby divák mohl pasivně nazírati a poddati se úplně působení díla. Vychází od\nformy a dojde k jejím příčinám, totiž emocem, jež byly podnětem formy - neboť mezi emocí\na formou musí býti logický vztah příčiny a účinku. Umění dává nám poznati city, jichž\njsme dosud nezažili, které však přes to byly v nás utajeny, neboť naše nitro musilo býti\npřipraveno, aby se rozechvělo a tak umění dává nám sestupovati nejen ke přírodě, ke\nvšem zjevům a věcem, ale též a hlavně k nám samým, dává nám poznati naše nejušlech-\ntilejší utajené schopnosti a dokonalosti. V celku činí nás dokonalejšími a lepšími a v tom\nje důvod oněch krásných pocitů, kterými nás umění oblažuje.\nZdá se, jakoby dílo propůjčovalo pozorovateli jakási křídla, jimiž je unášen na výšiny"}, {"page_pdf": 18, "page_imprimee": "54", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.18", "texte": "Lidová práce, XVII. st.:\nÚtěk do Egypta.\nMalba na skle. Národopisné museum v Praze."}, {"page_pdf": 19, "page_imprimee": "55", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.19", "texte": "Poc. XIX. st. Lidová práce:\nPohřeb.\nObrázek na skle. Národopisné museum v Praze."}, {"page_pdf": 20, "page_imprimee": "56", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.20", "texte": "tvůrčího ducha, kterých by jinak nikdy nedosáhnul. Odtud ona slast, povznesení, rozkoš\nze zvyšované dokonalosti, radost z propůjčené velikosti. Ovšem chápání uměleckého\ndíla předpokládá jistou estetickou kvalitu. Pro člověka platí jen to za krásné, co sám\njako krásu pociťuje. Kdo nemá dostatečné kvality, nenajde smyslu pro hodnoty umělecké\nvůbec ani pro živé ani pro historické. Sběratelské nadšení pro díla minulá vyplývá oby-\nčejně z estetické nedostatečnosti a má svůj důvod v konvenci a tradici, smysl zde byl\nvštípen, může však býti falešný.\nPod hlediskem všech těchto předpokladů jeví se nám umění jako forma vnitřního vý-\nrazu. Jsou však také t. zv. umělecká díla, jež nám zcela ničeho neříkají a přece se o nich\nříká, že jsou krásná. Tato díla jsou však odlišné povahy od uměleckých. Jsou dokumentem\npouhého dobrého vkusu.\nPozorujeme-li dílo Henri Rousseaua a soudíme-li z výrazových vlastností, které již\nv předu byly vytčeny, tedy hlavně z naivnosti, prostoty a jednoduchosti výrazu, můžeme\npostřehnouti jeho vlastní vnitřní svět, aniž bychom četli biografie. V životě byl zcela ta-\nkovým jako ve svých dílech. Byl muž prostý, dobrý, naivně nezkušený, který chápal lidi\ni věci z jakéhosi úžasně dětsky naivního stanoviska, ze kterého vyplynul důsledně také\nonen naivní vzhled jeho obrazů, pro který jej téměř všichni považovali za diletanta.\nNaivita je vlastnost individuality, prostý způsob nazírání, je soběstačná a jako každá pro-\nstota potřebuje co nejskromnějších prostředků. Proto Rousseauovy obrazy mají formy\njednoduché, kontrasty nejjednodušší, barvy buďto jen bílé a černé nebo několik barev\njasných, prostých, prostor a plastika redukovány co možno do plochy a vše vroubeno\nčistou linií. Tím vším podobají se lidovým obrázkům na skle a lidovým kresbám, jež\nv jádře svém jsou krásným výrazem lidového cítění a prostoty právě tak jako lidová píseň.\nNaivita ve své soběstačnosti vylučuje každé školení a pěstění, je jen čistý instinkt sám\no sobě beze všech přídavků kultury a inteligence, bez velkých požadavků životních, cosi\nsamo v sobě uzavřeného. A proto nemá také vývoje a postupu. Skutečně, zkoumáme-li\nobrazy Rousseauovy ve sledu časovém, nenalézáme vývojových rozdílů nebo zdokona-\nlování. Je tomu právě tak jako u našeho Aleše, který již v prvních začátcích byl tak do-\nkonalý, ne-li lepší, než ke konci. Mohl bych se tázati, nač tedy všecko školení, učení,\nhledání v historii umění a odvolávání se na mistry, nač různé theorie o znalosti výtvarné\nlogiky, když možno prostě a svobodně, téměř nevědomě tvořit jen z nitra vlastního?\nTento případ nevylučuje možnosti jiné. Dílo umělce čistého instinktu, téměř neuvědo-\nmělého, jest prostě projevem jeho nadání, kdežto u rozvažujícího, vědomého tvůrce jest\nznakem jeho ideálu. Jsou tedy dvě kategorie, nazírání spontaní a idealisované. V druhém\npřípadě súčastní se na tvoření všecky duševní schopnosti umělcovy, tedy nejen estetické,\nale též intelektuelní rozum, logika. Tím není řečeno, že možno pouhým rozumem\na inteligencí vytvořit dílo, neboť schopnosti estetického výrazu jest nutno předpokládali.\nUmělec prostý spokojí se svou jednoduchostí, umělec však nadaný všemi ostatními\nschopnostmi ducha vytvoří si svůj nejvýše možný ideál uměleckého díla a použije vší\nsvé inteligence k docílení adequátní názorné představy svého snu. Tím není řečeno, že\numělec rafinovaný předpokládá naivního, aniž staví tohoto na nižší stupeň. Jsou to prostě"}, {"page_pdf": 21, "page_imprimee": "57", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.21", "texte": "dva rozdílné druhy. Tak jevil by se způsob onen u umělce kultivovaného theoreticky jako\nideál, k němuž jest zapotřebí vytvořit adequátní představu, jež by byla schopna konkrét-\nního projevu. Ve skutečnosti však to je věcí dlouhého a pomalého vývoje jako je vývoj\nna př. Rembrandtův, Grecův, Delacroixův, Cézannův, Goghův. Umělec takový se poučuje,\nusuzuje, zmocňuje se výtvarné logiky a používá jí vědomě k novým výbojům a křivka\njeho postupu bývá často prudce vzestupná až ke konečnému bodu, kdy fysicky hyne.\nUmělec naivní nemá tedy vývoje, protože je jen čistý instinkt a nemá postupu z před-\nchozího, není ničím zdržován a rušen a dává pravou, nezkalenou svoji podstatu hned od\nprvních počátků; proto může býti dobře ukazovatelem nových cest, význam to, ke kte-\nrému na druhé straně Cézanne dopracoval se teprve po dlouhém životním vývoji.\nRousseau zajímá nás nejen jako umělecká osobnost sama o sobě, ale také a především\njako mohutný příklad. Byl vlastně první velký reakcionář v době impressionismu, který\nzanechal v malování světla, stínu, skvrnité techniky a zavedl zase linii, pevné formy, plošné\nmalování, černou a bílou na místo barev slunce a atmosféry, co vše již svého času Gau-\nguin u něho obdivoval.\nV Rousseauovi byly obsaženy v hlavních rysech již povšechně základní vlastnosti no-\nvého malířského rozvoje, a tím stal se vedle Cézanna velkým inspirátorem nové malířské\ngenerace. Stýkal se s mladými umělci a svým příkladem přiměl je, že začali přemýšleti\nv jeho smyslu dále, což jemu, neschopnému každého vývoje, bylo odřeknuto, přemýšleti\no sobě samých, vraceti se ze začatých náběhů setrvačnosti a zvyklosti v minulém k vlastní\nupřímnosti, k sobě samým, a tím byl umožněn bezprostřední projev dobových disposic.\nNa základě Rousseauově začali si všímati ještě elementárnějších zjevů primitivního, di-\nvošského umění a zde seznali první, prosté a čisté prvky uměleckého chápání. To vše\nbylo nutno, až tam se muselo jiti pro očistu z dlouholeté, zkonvencionělé tradice natura-\nlismu. Rousseau jako umělec nebyl jen osobností, ale znamená cosi širšího, všeobecněj-\nšího, jakožto příslušník doby, která při konci jeho života začala vzcházeti a proto i jeho\nforma musela býti povahy dosti společné s formou nově nadcházejícího umění. Byly to\nznaky již z předu naznačené, znamenající odklon od impressionismu, hlavně ale prostá\nplošnost jeho obrazů. Rousseauovi byla faktická plošnost dána jeho naivitou. To patrno\nje rovněž při lidovém umění, při dětských kresbách, ve výtvorech všech primitivních epoch.\nJe to přímé, bezprostřední sáhnutí po abstrakci prostoru, totiž po prostoru, který rovná\nse nule. Tento způsob je příznačný všem prvotním začátkům, a v našem případě to bylo\nvelké ozdravění z barokních a realistických zmateností. Co se týče prostoru, je třeba do-\nsáhnouti v uměleckém výtvoru, jak již kdysi bylo řečeno, jedné nebo druhé z krajních\nmezí prostorových distancí, buďto nuly nebo nekonečna. To je myšleno theoreticky, filo-\nsoficky, efektivně však je to vždy nula, pouze smysl je dvojí, protichůdný a záleží jen na\ntom, jakými prostředky naplníme tyto předpoklady. Vše je jen systemem pojení do plochy.\nAby však bylo dobře rozuměno: příklad Rousseauův a zvláštnost jeho zření, odlišného\nod optické reality, neučil umělce odklonu od realismu jakožto názoru, naopak všechno\njejich úsilí směřuje k pronikavějšímu vidění, jakési hlubší/zmocněnější reality, která není\nlaiku přístupna, skrývá se v hloubi, vlastní podstatě objektů a záleží na umělci, aby tuto"}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "58", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.22", "texte": "světu projevil. A k tomu bylo třeba oné cesty, onoho způsobu tak nových, výrazových\nprostředků. Typičtí představitelé nového umění Picasso a Braque jsou pouzí realisté hned\nod začátku a je omylem domnívati se toho o nich teprve dle poslední jejich periody, kdy\nvyskytují se v jejich dílech některé části, v nichž je přímo sama materie a látkovost dů-\nrazně akcentována.\nJednou z hlavních vlastností, kterými se Rousseau podstatně liší od nového nynějšího\numění, je jeho sladký klid a statika, jež zdá se býti románskému duchu jaksi blízká dě-\ndictvím přes Poussina, Ingra a j. z renaissance a antiky. Než i to je v postupu vývoje lo-\ngicky zdůvodněno, neboť pohyb a lehkost, jakožto překonání klidu a tíže, klid a tíhu\npředpokládají.\nTakovým způsobem dospělo se v dílech nejtypičtějších zástupců nového umění Picassa\na Braqua k obrazům, které svou hybností a úžasnou lehkostí velmi připomínají obrazy\norientu, Cíny a Japonu, při nichž se odehrál obdobný vývojový pochod, datující se z mo-\nnumentální těžkosti a zlrnulosli Egypta přes Indii a Siam. Tatáž vývojová obdoba děje\nse též v nové architektuře. Vychází od těžkých mass a přetížené stability, upomínající\njednak přímo, jednak přes empir na Egypt a dospívá namáhavě logickými pochody mimo\njiné k výrazu lehkosti a vznosu. Důvody tohoto výrazu jsou motivovány povšechným\nstavem a psychologií doby.\n\nEmil Filla:\nZena.\nAkvarel."}, {"page_pdf": 23, "page_imprimee": "59", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.23", "texte": "Zdeněk Kratochvíl:\nSv. Jiří.\nGobelín. Provedla M. Teinitzerová.\nZ vánoční výstavy v Um. prům. museu,"}, {"page_pdf": 24, "page_imprimee": "60", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.24", "texte": "Kronika a poznámky\n\nAlbert Gleizes a Jean Metzinger: O kubismu.\nDruhá kapitola.\n\n*\nRoztrhujíce pro pohodli to, o čem víme, že je nerozlučně zceleno, zkoumejme prostřed-\nkem formy a barvy integraci tvárného vědomí. Rozlišení formy zahrnuje v sobě kromě\núkonu zrakového a hybné schopnosti určitý duševní vývoj; zevnější svět jeví se očím vět-\nšiny beztvárným. Rozeznali formu znamená ověřili ji nějakou představou, jež již dříve\nbyla existovala; tof úkon, jehož nikdo (leda člověk, jemuž říkáme umělec) neprovádí bez\ncizí pomoci.\nDítě před přírodním divadlem utíká se ke svojí obrázkové knize, aby uspořádalo své\nvjemy a aby je uvedlo ve shodu se směrem myšlení; člověk dospělý, jemuž přispívá na\npomoc kultura, spoléhá se na umělecká díla.\nKdyž byl umělec vyluštil formu, jež ukazuje určitý stupeň obdoby s dřívější představou,\ndá jí přednost před jinými formami a v důsledku usiluje o to, aby uzavřel kvalitu této\nformy (neměřitelný úhrn předvídaných příbuzností mezi viditelným zjevem a snahou jeho\nducha) hotovým tvarem, způsobilým k tomu, aby působila na jiného člověka. Zdaří-li se\nmu to, donutí dav, aby stoje před jeho integrovaným tvarovým vědomím, byl ve stejném\nvztahu k němu, jako on sám byl před přírodou.\nAvšak kdežto malíř, snaže se o vytváření, odhazuje ihned přírodní obraz, jakmile ho\nbyl použil, dav dlouho setrvává v otroctví obrazu namalovaného a vytrvale pohlíží na\nsvět přijatým hotovým tvarem. Proto každá nová forma zdá se obludnou a lidé se obdi-\nvují kopiím nejotročtějším.\nUmělec prohlubuje spíše svoje poslání, než by je rozšiřoval. Ať formy, jež rozpoznává,\na hotový tvar, v nějž vtěluje jich kvalitu, jsou dosti vzdáleny obrazivosti davu, aby pravda,\njiž přinášejí, nepřijala na se všeobecného charakteru. Opravdu nastává zmatek, stane-li\nse dílo jakousi jednotkou míry, které lze bez rozdílu užiti v několika kategoriích jak pří\nrodních tak uměleckých. Nepovolujeme v ničem minulosti; proč bychom dařili přízní bu-\ndoucnost, usnadňujíce rozšiřovatelům jich práci? Není slušno příliš mnoho jasnosti, va-\nrujme se arciděl! Slušnost vyžaduje jakési temnoty, slušnost jest z přívlastků umění.\nZvláště ať nikoho nezvábí zdánlivá objektivnost, jíž mnohý nemoudrý daří své obrazy.\nNemáme přímého prostředku, abychom mohli odhadnouti procesy, jimiž stala se nám\nvnímatelna pouta svazující svět s myšlenkou člověka. Nic nedokazuje fakt, na nějž se\n\n* Přinášíme překlad 11. kapitoly z knihy „O kubismu\", společné práce malířů A. Gleizese a J. Metzingere,\nkteří ještě s jinými představují směr t. zv. kubismu. Poněvadž kubismus je jedním ze zjevů v proudu nového\numění, věnujeme mu těž svoji pozornost a pokládáme za časově nutné o něm informovati nejlépe přímo\njeho ukázkou, z níž patrna jeho planá kvalita, podobná futurismu. Posudek o knize přineseme."}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "61", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.25", "texte": "všeobecně poukazuje, že se totiž v malbě shledáváme se známými předměty, jež jí byly\npodnětem.\nPředstavme si krajinu! Šířka řeky, tloušťka listí, výška strání, rozměry každého před-\nmětu a vztah mezi těmito rozměry, toť jsou určité záruky. Nuže, kdybychom se s nimi\nbeze změny shledali na plátně, nezvíme ničeho o talentu nebo genialitě malířově. Řeka,\nlistí, stráně, přes svědomité uvedení v menší měřítko, neplatí již jako šířka, tloušťka, výška,\nani jako vztah těchto rozměrů. Vytrženy z prostoru přirozeného, vstoupily do zcela jiného\nprostoru, který nezpodobuje v sobě pozorovaný poměr. Ten zůstává zevnějším. Má důle-\nžitost stejnou s číslem katalogu, s podpisem dole na rámu. Neuznati toho jest totéž, jako\npopříti malířský prostor, popříti vůbec malbu.\nMalíř, má možnost učiniti ohromným, co považujeme za drobné, bezvýznamným, co\nse nám zdá znamenité: mění kvantitu v kvalitu.\nTeprve až s přispěním staletí a tisíce věků vědomí vzájemně se posílilo, až nesčetní\nplagiátoři vysvětlováním osvětlili vznešenou záhadu, jíž jest obraz, teprve pak bylo možno\nmluviti beze směšnosti o objektivní kritice.\nNež koho obviniti z omylu? Malíře, kteří neznají svých práv. Když vyloučili z pohledu\nlinie, jež jej v sobě zahrnují, domnívají se, že jsou zavázáni k přesnosti opravdu zbytečné.\nPřipomeňme jim, že jdeme na výstavu, abychom dívali se na malby a z nich se těšili, ne\nvšak, abychom na odiv stavěli své vědomosti zeměpisné, anatomické atd.\nNechť obraz nenapodobuje ničeho, ať podává nepokrytě důvod, proč existuje; neslu-\nšelo by nám želeti, že nepodává nám květů, venkova, nebo obličeje, všeho toho, čeho by\nnemohl býti než odleskem. Přes to však přiznejme, že nelze vyhostiti zcela vzpomínku\nna přírodní tvary, aspoň ne na ten čas. Žádné umění nezdvihá se rázem k úplnému\nrozpětí.\nTo vědí malíři kubisté a studují neúmorně malířskou formu i prostor, jejž ona zplozuje.\nLidé zvykli si z nedbalosti zaměňovali tento prostor buď s čistým prostorem zrakovým,\nbud' s prostorem Euklidovým.\nEuklid v jedné ze svých thesí předpokládá neměnitelnost tvaru obrazců v pohybu; to\nnám uspořuje, abychom se dále jím obírali.\nKdybychom si přáli uvésli malířský prostor ve spojení s některou geometrií, bylo by\ntřeba obrátiti se k učencům neeuklidovským, rozjímati dlouze o poučkách Riemannových.\nPokud jde o prostor zrakový, jest známo, že povstává shodou vjemů konvergence a ako-\nmodace. Avšak obrazu rovinného povrchu akomodace odporuje. Konvergence, kterou per-\nspektiva učí nás předstírati, nedovede tedy vzbudili dojem hloubky. Naproti tomu víme\ndobře, že ani nejtěžší porušení pravidel perspektivy nevydávají v šanc prostorovost ma-\nlovaného díla. Zdaž nebudí čínské malby představy prostoru, třebaže silně osvědčují roz-\nhodné stanovisko divergence. K sestrojení malířského prostoru jest třeba uchýlili se k po-\nžitkům hmatovým a pohybovým a ke všem našim schopnostem. Celá naše osobnost,\nrozšiřujíc se či stahujíc, přetváří rovinu obrazu. Když reakcí svou tato rovina ji obráží\nv chápavosti divákově, malířský prostor se definuje jako vnímatelný přechod mezi dvěma\nprostory subjektivními."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "62", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.26", "texte": "Tvary tam umísťované vyplývají z dynamismu, jejž pokoušíme se ovládnouti. Aby se\nstal majetkem naší inteligence, cvičme nejprve svoji vnímavost. Nejsou než odstíny. Forma\njeví se nadána stejnými vlastnostmi jako barva. Mírní se nebo oživuje dotykem s jinou\nformou, láme se nebo se rozvíjí, násobí se nebo mizí. Elipsa změní se v obvodě, vepí-\nšeme-li ji do mnohoúhelníka. Forma více zdůrazněná než ostatní, jež ji obklopují, řídí\ncelý obraz, vtiskuje v něm všem věcem svoji vlastní ráž. Vyrabitelé krajin napodobujíce\ndo podrobností jeden lístek nebo dva, aby všechny listy stromu zdály se vymalovanými\nukazují hrubě, že jej měli v podezření. Huse budiž, sluší se míti k ní ohled. Oko velmi\nbrzo vzbudí zájem ducha o své bloudění. Tyto obdoby, tyto protivy dovedou způsobiti\nveškeré zlo i každé dobro; pocítili to mistři, kteří si usmyslili komponovati v jehlanu,\nv kříži, v kruhu, v polokruhu atd.\nKomponovati, stavětí, kresliti, to vše lze uvésti na větu: upraviti dynamism formy podle\nnaší vlastní účinnosti. Někteří, a ne právě nejméně chápaví, kladou konce naší techniky\ndo výlučného studia objemů. Kdyby dodali, že stačí, jsou-li plochy omezením objemů\na čáry hranicemi ploch, napodobiti obrys k naznačení objemu, mohli bychom jim dáti\nza pravdu; ale oni se spokojújí snažením po dojmu reliéfním, což považujeme za nedo-\nstatečné. Nejsme ani zeměměřiči, ani sochaři; pro nás čáry, plochy, objemy jsou pouze od-\nstíny pojmu plnosti. Napodobiti pouze objemy, byle by popřením odstínů ve prospěch\njednotvárné intensity. Což je tolik, jako zříci se ihned svého slibu rozličností.\nMezi reliefy sochařsky zdůrazněné rozhoďme drobné tahy, jež neurčují, ale napovídají.\nJest třeba, aby některé tvary zůstaly domyslitelny, takže duch divákův je místem vyvo-\nleným pro jejich konkrétní zrození.\nPrávě tak přeřízněme širokými plochami oddechu každé pásmo, v němž aktivita vy-\nbíjí se příliš nahromaděnou souvislostí.\nV celku znalost kresebná záleží ve stanovení vztahů mezi křivkami a přímkami. Obraz,\nv němž by nebylo než přímek a křivek, nevyjadřoval by skutečnost. Stejně bylo by tomu\ni na obraze, kde by se křivky a přímky přísně vyrovnávaly, neboť naprostá rovnocennost\nse ruší.\nJest třeba, aby různost vztahů mezi čarami byla neurčená; pod touto podmínkou vtělí\nse v ni qualita, neuvěřitelný úhrn příbuzností, počatých mezi tím, co rozpoznáváme, a tím\nco v nás již existuje; pod touto podmínkou dílo vzbudí dojem.\nČím jest křivka v poměru k přímce, tím jest studený tón k teplému v oblasti barvy.\n\nPřeložil St. Wirth\n\nOtakar Fischer: H. v. Kleist a jeho\ndílo.\n(Nákladem Fr. Řivnáče v Praze.)\n\nTato kniha o Kleistovi v české literatuře\nnení pouze výsledkem snad libovolné práce\ngermanologovy, ale vřazuje se přesně a dů-\nvodně v obecné \"snažení, plynoucí z potřeb\npřítomné doby; neboť jednou z největších\nnutností, aby mohl býti \" jasněji zřen vývoj\nmoderního umění, jest nutnosťseznati i nej-\nvzdálenější jeho prameny, ke kterým má"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "63", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.27", "texte": "nynější doba poměry přirozené, opravdové\na žhavé. Kleist pro nás v dramatické litera-\ntuře znamená jednak hranici proti umění\nminulosti na př. i Goethea a Schillera, kterou\nvyznačuje svým lidstvím člověka nového\nvěku i čerstvým přívalem sil, jež vnáší svými\ndíly, jednak jest často a dlouho zanedbá-\nvaným příkladem, který teprve v posledních\nletech stává se aktuelním, příkladem žha-\nvého a tvořivého úsilí a energické přeměny\nvnitřního dění v objektivní díla.\nŽe poměr Fischerův ke Kleistovi jest více\nnež poměr vědcův k vyvolenému thematu,\ndotvrzuje silný, citový zájem, s jakým při-\nstupuje i ke všem jednotlivostem své práce.\nZe hmotného literárního či životopisného\nmateriálu vyplyne na konec citový svazek\nFischerův s Kleistovým uměním. Ctěme ně-\nkterý z jeho rozborů, na př. rozbor Penthe-\nsilein: Na jedné straně pozorujeme zcela\nobjektivní souhrn data oceňování jedno-\ntlivostí: Historie Kleistovy Penthesilei zvláště\nve vztazích ke Goetheovi; ocenění motivu a\nhledání pramenů, při čemž jest vyznačen\ni poměr Kleistův k antickému dramatu ja-\nkožto synthesa romantiky a klassicismu;\nkontinuita Kleistova se Shakespearem; o-\nsobní poměr jeho k dílu, jeho filosofické\npředpoklady. Na druhé straně ustavičné\nsubjektivní hodnocení Fischerovo, jeho všu-\ndypřítomná láska k tomuto dílu pronikající\nv jednotlivých slovech, epithetech, větách,\ndefinicích a při konečném soudu\nnění této osobní sympatie, již tak zřídka li-\nterárně-historická věda, stydlivě úzkostlivá,\nprojevuje svým thematům.\nTyto citové vztahy činí z Fischerovy knihy\nvíce než, vědecké pojednání. Dodávají jí\nvyšší krásy ne nepodobné kráse uměleckého\ndíla. Lze skutečně pozorovati, jak na Fi-\nscherově díle účastní se i práce fantasie a\njemného vciřování. Jest na př. zajímavo sle-\ndovali fantasii, s jakou vybírá na prvý po-\nhled vzdálené analogie (čarodějnice v Mac-\nbethu a cikánka v Michaelu Kolhaasovi),\njež potom podrobně analysuje, anebo jemné\na citlivé rozlišování dvou povah jako Kol-\nhaase a Moora. Vůbec pracuje velmi mnoho\na velice často s hodnotami skoro nevaži-\ntelnými a neuvěřitelnými a příliš duchovými,\naby mohly býti měřeny jinak než uměle-\nckým citem. Myslím, že tyto nové vlastnosti\nneškodí u této práce jejímu významu věde-\nckému. Pro ty, kteří nejsou schopni oceniti\nji dle tohoto významu, stává se jimi osobně\ndrahou.\n\nFrant. Langer.\n\nRecitace Theodora Dáublera.\n\nDne 28. listopadu pořádala Herder-Ver-\neinigung, čilá a vskutku umělecká společ-\nnost mladých spisovatelů pražských, večer\nrecitaci Theodora Dáublera. Autor četl jed-\nnak kapitoly z vlastního životopisu, jednak\nbásně z lyrického cyklu Nordlicht i některé\ndosud netištěné básně. Nordlicht jest snad\nz nejrozsáhlejších básnických děl přítom-\nnosti. Než při jejím rozsahu uniká jak cel-\nková koncepce díla, tak jednotlivosti. V celku\nzdá se dílo spíše podivínské než lyrické, ho-\nrečnaté než fantastické a násilné než pře-\nsvědčující, ač kde čtenář pronikne slovní\nspoustou zatěžující všechno nalezne i nála-\ndové i fantastické krásy i opravdovost skoro\ngigantickou.\nPři přednášení a zajímavo, že stejně\npři přednesu prosy jako veršů, a snad ještě\nvíce byly to jiné znaky Dáublera dosti\ncharakterisující, jež autor hlasově zdůraz-\nňoval. Celá dikce jeho děl jakoby byla pro-\nvázena a svazována fonetickými úmyslnost-\nmi. Stále vynikají v taktu stálého rytmu tó-"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "64", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.28", "texte": "nové zvuky. Rým nebo assonance, jež nám\nnejobecněji představují melodické rytmo-\nvání, jsou u něho rozmnoženy i jinými fo-\nnetickými prostředky. Takovým jest na př.\ni refrain, stálý hudební motiv, který vraceje\nse, svazuje v celek strofické části. (V básni\nPan ist erwacht.) V mezích veršového roz-\nsahu vytvářejí stejné skupiny kmenových\nsouhlásek melodické zjevy. Na příklad verš\nz básně Der Baum:\nIm Bawm erlauscht, als Trawmhawch,\ner sein lawtes Rawschen.\nnebo v básni Der Blinde:\nEs wiegí sich, fliegi und siegt des Ster-\nnes heller Schaum.\nStejně vyhledává Daubler s určitým a vě-\ndomým tříděním hlásky a samohláskv různé\njasnosti a tonové výšky. Někdy tyto melodie\nmají zvuk úmyslných, těžkých drsností stej-\nně jako jindy podobu jemného trilkování.\nRozsahem většinou neomezují se na jediný\nrytmický celek verš ale svazují k sobě\ntyto celky melodií, přecházející z jednoho\ndo druhého, stále znějící ještě v uchu zvu-\nkově, zatím co dobové rozdělení dalo již\nverši minouti.\nToto fonetičké vyjadřování, které uDaub-\nlera jest tak praegnantní, připomíná stejné\nvýrazové úsilí francouzských básníků po-\nslední doby, avšak daleko delikátněji a dis-\nkrétněji pracujících s těmito akustickými\nhodnotami.\n\nFrant. Langer.\n\nNové malířství.\nK. Coellen:\n\nVýstava „Sonderbundu\" v Kolíně n. R.,\njež byla skutečným dějinným momentem\nve vývoji nového umění, podnítila vedle celé\nliteratury časopiseckých článků také několik\nknih o základních otázkách a hodnotách\nmoderního výtvarného umění. Přinášíme\nukázkou výňatky (týkající se vývojové cesty\nod van Gogha, Gauguina a Matisse k Pi-\ncassovi) z knihy K. Coellena: „Die neue\nMalerei\", jako doklad, jak problémy nás za-\njímající jsou uvažovány odbornou literatu-\nrou německou:\n„Impressionismus získal materielní pří-\nrodu, pojatou v její pantheistické jednotno-\nsti, co obor zážitků, v němž mělo se doko-\nnat vytvoření stylu. Avšak nad jeho síly byla\nromantická úloha projeviti tuto jednotnost\njako jednotnost objektivního ducha světa.\nA je-li již osobní zvláštností romanti-\nckého, projeviti nekonečno v abstraktní vše-\nobecnosti, může se tak státi jen snahou uká-\nzat hodnotu nekonečna, hodnotu nábožen-\nsko-metafysického na jednotlivém úkaze.\nMůžeme však označit jako tendenci ro-\nmantického výtvarného umění, úmysl, zba-\nvit předměty jich individuelní charakteristiky\na podat uměleckou formu prostoru v nej-\nmyslitelnější všeobecnosti.\nMysticky-ekstatické těkání, forma cílící ku\nvýsledku monumentálně-všeobecnému, cha-\notické stupňování citů jsou znaky roman-\ntiky, která oproti vší klassické harmonii vy-\ntváří zvláště v uměleckých dílech mohutnou\nsílu životního výrazu.\nJe jedním z cílů romantického umění, že\nhledá monumentálnost. Dílo Hodlerovo\nmá charakter ryze romantické monumen-\ntálnosti.*\nNemůže vzbudit podivení, že van Gogh\nnalezl romantické následovnictvo.Máf proti\nHodlerovi pro sebe tradici; uchoval vlastní\npodklad pro nový styl, impressionismus a\n\n* Třeba připojili, že autor vychází ve své úvaze\napriorně ze současné německé produkce výtvarné a\nz jejích zvláštních rabových vlastností, čímž dospívá\nk důsledkům jednostranným, jež jeví se na příklad\nv pochybeném srovnání van Gogha s Hodlerem."}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "65", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.29", "texte": "dovedl jej ke konci, který sám o sobě uka-\nzoval k romantice. Vzniklať jeho snaha po\njednotě sil z názoru, který se velmi blíží dis-\nposici romantikově, obrácené k duchov-\nnímu. Hodler oproti tomu podává monu-\nmentální ráz, který se sic u něho stává vel-\nkým dílem, ale neumožňuje nijaké přímé\nnavázání a jež bylo by nanejvýš nebezpečím\npro následovníky. (Jo tedy van Gogh po-\nskytl, byl bezprostřední objektivism, objek-\ntivní předmětnost jako východisko a přede-\nvším již získaná jednotná organisace. To\nznamenalo technicky použití barvy jako zá-\nkladního materiálu v jeho ryzosti a samo-\nstatnosti; to znamenalo dále podřízení před-\nmětnosti, která podržela svou hodnotu již\njen vzhledem k základnímu materiálu, a tu-\ndíž malování plošné. Mě!o-li se naopak do-\ncílit v tomto stavu romantického zduchov-\nnění, musilo být nahraženo ono dynamické\nzatomování barevných ploch, které bylo nej-\nosobitějším prostředkem van Goghovým.\nZvláště dva malíři navazují takto na van\nGogha a při tom dobývají sféry romanti-\nckého: Gauguin a Matisse. Oba mění oproti\nvan Goghovi hodnotu barev v intensivní\nmelodické působení, v lyrické vzrušení citů,\npro něž slovo „nálada\" je obyčejně ozna-\nčujícím výrazem. K tomu přistupuje ještě ši-\nroký nános nasycených barevných ploch na\nmísto rozervanosti ploch van Goghových;\ns tím se pojí onen výběr barev, které umož-\nňují fysiologicky takový účinek. Jsou to tedy\npřevážně dva momenty, jimiž se projevuje\nstylistická zvláštnost; nejprve objektivismus,\nzískaný poměrem závislosti mezi barvou a\npředmělnosií ve smyslu van Goghově, za\ndruhé z ní rovnoměrně vyzařující odušev-\nňující nálada. Ony zobjektivňující elementy\nstylu dávají této náladě moderní ráz. Ná-\nlada, vzbuzení intensivního, lyrického stavu\nmysli je vynikající známka romantického\numění; takový stav totiž značí odstranění\nindividuelního ve prospěch všeobecně-du-\nševního rázu.\nGauguin, aby dosáhl předurčeného cíle,\nvyhledal si jako pravý romantik takřka po-\nhádkovou přírodu; nalezl ji na Tahiti. Kde\ndřívější romantik dával povstávati ve své\nfantasii pohádkovému světu lidského života,\ntam vyhledával jej nynější romantik jako\nobjektivní přírodu, což je neobyčejně charak-\nteristické. Pro Gauguina přes jeho krom-\nobyčejné výkony byl to podnik velmi po-\nvážlivý. Jistě že hnala ho k tomu jeho ro-\nmantická krev, a o jeho upřímnosti nelze\ntu pochybovat; ale konečně potrvá po-\nhádkové jako fatální zbytek, který nechce\nse podvoliti umělecké formě a pak působí\n„literárně\". To patří k nebezpečím, k nimž\nromantická touha vždy opětovně dohnala\numělce.\nGauguin užívá kromě zmíněných pro-\nstředků ještě lineární síylisace. To činí jeho\nobrazy nezřídka nečistými; ale často doci-\nluje zdánlivě bezzákonným spojením obrysů\nlidského těla onoho vnesení lidské živouc-\nnosti do celku obrazu, se kterým jsme se\nnyní již opětovně setkali jako s dominan-\ntou nového vytváření stylu. Tak povstávají\nna př. obě vynikající díla „Vincent van Gogh\npřed stojanem\" a „Pradleny na Tahiti\".\nV této typicky nové stylisaci organických\nkontur Gauguin v základě s Hodlerem sou-\nhlasí; jen snaha po monumentálnosti na\njedné straně a po lyrickém na druhé pod-\nmiňuje odpovídající jí charakteristický roz-\ndíl. Pro Gauguina znamená to především\nutlumení hodnoty obrysů pro barvu, k sní-\nžení jich k rovnocennosti s barvou. V tom je\ntéž důvod, proč působila u pozdějších bez-\nprostředněji a silněji Gauguinova konturová"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "66", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.30", "texte": "stylisace než Hodlerova. Teprve Matisse vy-\nvrcholil před tím nastíněný způsob zobrazo-\nvání v jeho úplnou ryzost.Teprve on ve svých\ndobrých obrazech získává barvy jako úplně\nčistě zladěného nástroje, z něhož vyluzuje\nonu romantickou hudbu nálady. On teprve\na zase jen ve svých dobrých obrazech\ntak důvtipně zredukoval nároky předmět-\nnosti, že vůle po stylu v nejvýznačnějším\nzpůsobu stala se formou v oné věcné jedno-\nduchosti, která je podmínkou zdaru. Styl\nplochy, který široce jednu barvu ke druhé\nřadí, ponejprv se nám tu zřejmě projevuje\njako zákon.\n\n(Dokončení.)\n\nPřeložil Jiří Fousíka.\n\nBerlínské výstavy.\n(Cassirerův salonJuryfreieKunstschau,Ausstellung alter\nOsiasiatischer Kunsi, Secesse, 1912.)\n\nBerlínská podzimní sezona obohacena je\nletos o dvě výstavy, které vypadají z obvyk-\nlého rámce podzimních výstav. Je to retro-\nspektivní výstava Cassirerovy obchodnické\nčinnosti a výstava starého umění čínského\na japonského, pořádaná akademií umění.\nCassirer shromáždil na této jubilejní\nvýstavě všechna význačnější jména, vyskyt-\nnuvší se kdy v jeho obchodě; jsou to vět-\nšinou známá nebo alespoň typická díla.\nUvedl do Berlína nejlepší Francouze a pro-\ndával dobré Němce. Pro umělecký vývoj\nBerlína znamenal salon Cassirerův velmi\nmnoho právě propagováním francouzských\nmalířů proti již zavedeným Němcům, hlavně\nmnichovským. Ze narazil na odpor, je při-\nrozené, uvážíme-li, že to bylo právě v době\nvzrůstajícího německého sebevědomí a na-\ncionalismu. Z výběru mladých je však pa-\ntrno, že slavná éra tohoto salonu patří mi-\nnulosti. je to impressionistický salon, který\ns impressionismem také končí. Mladí, které\nvede, jsou většinou slabí epigoni Lieber-\nmanna. jako obchodník, který nechce ztra-\ntiti pevný kmen svých kupců vychovaných\nimpressionismem, staví se nyní přirozeně\nproti novému hnutí. Alespoň v krátké před-\nmluvě k výstavnímu katalogu hájí se velmi\ndůrazně proti obvinění ze zpátečnictví a ne-\nuznává dosavadních výsledků nového hnutí,\njeho přímé vystoupení proti dostává zvlášt-\nního významu, protože je Cassirer jmeno-\nván jako officielní kandidát na předsed-\nnictví staré berlínské Secesse pro příští rok.\nTím, zdá se, mění i tato instituce směr, který\nsledovala několik posledních let, připouště-\njíc ve svých výstavách k vystavování i mladé\na zvouc Picassa a jiné. Je to patrně osud\nvšech spolků oné generace.\nVýstava starého umění východo-\nasijského je z mála oněch výstav exoti-\nckého umění, které jsou kriticky uspořádá-\nny. Není zde obvyklé spousty národopis-\nného braku. Pro dnešní evropský umělecký\nnázor je příznačný zvýšený zájem o výra-\nzově silnější a původnější umění čínské na\núkor dekorativního umění japonského. Pro\nvýtvarníka však, který nežádá kritického vý-\nběru, je poučnější o tomto umění návštěva\nberlínského ethnografického musea.\nObvyklá zimní výstava staré Secesse ob-\nsahuje v retrospektivním oddělení 13 krás-\nných kreseb a akvarelů Daumrierových\na dvě jeho plastiky, známou z reprodukcí\nsošku „Ratapoil\" a relief „Uprchlíci''. Ob-\nzvláště zajímavá je malá soška, která staví\nDaumiera na místo bezprostředního před-\nchůdce Rodinova. Objemy jsou zde redu-\nkovány na linie a světelné plochy; příbuz-\nnost s Rodinem je dokumentována hlavně\nužíváním světla jako tvárného pro-\nstředku, kterýžto prostředek dává právě"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "67", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.31", "texte": "celku dojem nehmotnosti. je to velice po-\nučný příklad vzhledem k ostatním socha-\nřům zde vystavujícím, kteří pod vlivem Mail-\nlola, zavrhujíce světlo jakožto tvárný pro-\nstředek tvoří skutečnými objemy a jsou\nvedle Daumiera těžcí a materielní. Grafi-\ncké práce členů Secesse presentují se jako\nobvykle. Liebermannovy kresby, virtuosně\nkreslené, lepší často jeho obrazů, dominují\nvšem kresbám žáků i následníků. Mladí jsou\nnešťastně representováni Pechsteinem.\nKdežto Liebermannovi je linie různě\nsilná, někdy změkčená nebo rozmáčknutá\nsama o sobě vyjadřovacím prostředkem,\nje u Pechsteina mrtvou literou, která teprve\nsložena s jinými ve větu formu něco\nříká. Linie stává se tak prostředkem nevý-\ntvarným literárním. Na této nebez-\npečné hranici pohybují se často i grafiky\nMunchovy zde vystavené.\nJuryfreie Kunstschau, podle paříž-\nského vzoru pořádaná, je i zde útočištěm\nstarým, jinde odmítaným, protože jsou staří,\ni mladým, kteří nejsou připouštěni pro svoji\ndivokost. Právě pro toto nekritické uspořá-\ndání lze v těchto výstavách najiti často sil-\nnou individualitu, jako na př. svého času\nv Paříži, kde malířství je pěstováno dille-\ntanty asi jako u nás hudba, najdou se v In-\ndépendants často velice krásné s hlubokým\ncitem as láskou malované obrázky. Zde\nv Berlíně ale je pouze několik případů vy-\nstupujících nad všeobecné niveau manýry,\nje zde též několik (patrně pozvaných) Fran-\ncouzů, kteří odevzdali ponejvíce pouze vi-\nsitky. Pic as s o vystavuje dvě starší kresby.\nMai 11 ol kresby, Fri esz tři obrazy, Her-\nbin starší věci, Despiau věčně vystavo-\nvanou Paulette, z mladých Lhotě aj. K lep-\nším Němcům možno počítati v Praze zná-\nmého Kar se.\n\nO. Gutfreund.\n\nNový ústřední hřbitov v Praze.\n\nV denních listech objevila se zpráva, že\nna základě vypsané obcí pražskou před krát-\nkým časem soutěže na návrh nového u-\nstředního hřbitova má býti započato s vy-\npracováním stavebního projektu a sice že\nmá se tak státi za součinnosti architekta\nR. Klenky z Vlastimilu, jehož návrhu do-\nstalo se v soutěži (kompromisně, jako vždy,\nvšak převážně konservativně složenou po-\nrotou) prvé ceny. Záležitost je charakteri-\nstická a zasluhuje pozornosti proto, jak u~\nkazuje, že vše konečně, iv architektuře\nu nás podrobuje se vývoj i. Vývoj skládá\nse vždy ze dvou částí: z vedení, kde se tvoří,\na ze zadní části, kde se chtě nechtě přizpů-\nsobuje; vkusu našich porot vyhovuje právě\nnejvýše tato zadní část.\nAutor vyznamenaného projektu architekt\nKlenka jest člen té části akademické obce,\njež pružně přizpůsobila se nátlaku nové\ndoby a nových myšlenek. Stačí pozorovati\nstarší práce Klenkovy (na př. onen hrado-\nvitý dům s věží v Mikulášské třídě u syna-\ngogy) a pozdější jeho díla (na př. na Fer-\ndinandově nábřeží na Smíchově, abychom\nsi dobře uvědomili nucený a opožděný ráz\njeho vývoje. Zjistíme tak shodu Klenkovy\nmethody s eklektickou činností špatného\ndevatenáctého století. Rozdíl jest jen stup-\nňovitý, nikoliv zásadový. Stejně jako byly\nimitovány slohy historické napodobují se\nnyní věci nové a rozšiřuje se jen oblast ma-\nteriálu, z něhož se čerpá. Tímto postupem\nspíše mechanickým než uměleckým dospívá\nse k určité míře zdatnosti a dovednosti.\nZřetelně lze vždy pozorovati tento napra-\nvující vliv na vypracování detailním, kdež-\nto übohá koncepce celku zřejmě ukazuje\nvlastní tvárné schopnosti umělecké osob-"}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "68", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.32", "texte": "nosti a ostře vyznačí meze architektoni-\nckého talentu. Tak dílo netvoří uzavřený\ncelek disposice hřbitova, ale rozpadá se\nv několik částí, geometrických figur, názo-\nrem nespojených a komposičně nezužitko-\nvaných. Cítíme nedostatek vedoucí zásady,\njež by ukáznila jednotlivé myšlenky a vá-\nzala a omezovala prvky žijící odděleně, na\nvlastní účet, bez organického soužití s ele-\nmenty ostatními. Též technicky nevyhovuje\ndílo Klenkovo nynějším požadavkům. Dnes\nusiluje se v architektuře hřbitova o orga-\nnické spojení útvarů zahradních a staveb-\nních. Hřbitovy reorganisují se na nový typ\nvelkoměstského parku. V tomto směru zvlá-\nště poučnými jsou některé partie ohlsdorf-\nského hřbitova u Hamburku a souběžné\nnávrhy osterholzského hřbitova v Brémách\n(zvláště návrh Selch-Freyův)\n\nVilém Dvořák.\n\nVánoční výstava Uměleckoprůmy-\nslového musea\nV. V. Štech.\n\npostrádá letos zase rozhodné a uvědomělé\nvůle působiti v jediném oinde n& př. ve\nVídni již samozřejmém) směru moderního\numění. Nemá řídícího architekta, ani urči-\ntého měřítka pod něž nelze jiti. Proto je opět\npřeplněna diletantskými pokusy, řemeslni-\nckými übohostmi a továrním nevkusem\npracnost nebo určitá módnost tkvějící v po-\nvrchním a neztráveném materiálu zdají se\nbýti jedinými dosažitelnými cíly téměř u\nvšech vystavovatelů. Z této übohosti vyni-\nkají vlastně jenom kolekce dvou dam, ke-\nramiky Heleny Johnové a tkanin a tisknu-\ntých látek Marie Teinitzerové, jež dovedly\ns uznáníhodnou energií přemoci kletbu pa-\npírové výchovy naší umělecko-průmyslové\nškoly a její bezduché stylisace, a stykem s ma-\nteriálem, promyšlenou řemeslnou prací do-\nšly k několika výrazným a svěžím kusům.\nDosahují druhdy až samozřejmosti a fan-\ntastické plnosti lidového umění, bez kopíro-\nvání, a v dobrém citu pro omezování ozdob-\nnosti, jíž stůně současný umělecký průmysl,\nvyzvědají konstruktivní možnosti a schop-\nnosti formou utvářeného materiálu.\n\nHelena Johnové:\nSvícen z pálené hlíny.\nZ vánoční výstavy v Um. prům. museu."}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "69", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.33", "texte": "Drobné zprávy.\nFrancouzský časopis „Les Annales\" vyžá-\ndal si od některých uměleckých osobnosti\nposudek o novém uměni tak zv. kubismu\na výsledek odpovědi uveřejňuje v jednom\nz posledních čísel. Přinášíme jako časový\ndokument část odpovědi jednoho z oněch\nmalířů, A. Gleizese:\n„Jemnější pochopení objektu a jeho vý-\nvoj ve vesmíru může překvapovali dnes\nv obrazech nových malířů. Z toho, že pře-\ndem rozděluje celek a pozoruje jeho jedno-\ntlivé části, odtud hrůza diváka, který hned\npředem namáhá se nalézti formulku, na\nkterou jest uvyklý, na místě aby chápal o-\nbraz jako organismus zcela neodvislý, který\npro sebe nalézá zdůvodnění sám v sobě.\nOstatně úlohou malíře není, aby navracel\nvěcem banální vzezření, nýbrž je jeho po-\nvoláním, aby téhož vzezření je zbavil a pře-\ntvoření formy, až dosud omezené visí, roz-\nšiřuje se nyní o všecko, co inteligence do-\nvoluje poznati.\nV těchto plátnech, ve kterých není literár-\nnosti, duševních stavů, neužitečného žva-\nnění, ve kterých dále nenalézáme dojmy\nzpůsobené změnami hodin, ročních počasí,\nhrou slunce, ani výkladů geografických,\nanatomických atd., kresba, která nechce po-\ndati jen reprodukci, studiym samotné for-\nmy, prostor, který ji obklopuje, podstata\ntěles, architektura, invence, barva přizpů-\nsobená každému ohybu plánu, to jsou kva-\nlity podstatně plastické, které mohou zne-\npokojovati a které je třeba bez ustání roz-\nvíjeti: jedním slovem, chceme plastickou\nintegraci. A konečně přijde den, kdy bude\npoznáno, že nebylo nikdy kubistické tech-\nniky, nýbrž prostě technika malířská, které\nněkteří malíři s odvahou a různě používali.\"\n\nCHCETE SVŮJ BYT ZNOVUZŘÍDITI\nNEBO DOPLNITI?\nZhotovíme Vám\nNÁBYTEK\nv každém dřevě a slohu,\nKOBERCE\npřesně v každé barvě a velikosti, dle vlast-\nních Vašich návrhů, anebo Vám pošleme na po-\nžádání franko a bez závazku náš nejnovější illu-\nstrovaný cenník č. 72 s poučením „Jak zaříditi\nbyt vkusně, účelně a levně\", jakož i návrhy,\nnákresy, fotografie a specielní rozpočty, sdělíte-li\nnám, jakou máte potřebu a v jaké výši. Srovnejte\njakost, provedení a cenu naši s jinými nabíd-\nkami. Chcete-li koupiti výhodně a z první ruky\nNÁBYTEK A KOBERCE, dopište si ještě dnes\ndo továrny\nAd. Novotný a spol. v Týništi n.Orl.\nVlastní výroba dětských kočárků a smyrenských koberců.\n\nTESAŘSKÁ DÍLNA\nANT. KUBEŠE\nV PRAZE VII.,\nLIBEŇSKÁ TŘÍDA,\nZALOŽ. R. 1860,\ndoporučuje se kromě veškerých prací tesařských\npři stavbách pozemních a vodních, ku prová-\ndění architektonických konstrukcí dřevěných,\njako besídek zahradních, arkýřů, pergol, dře-\nvěných schodišť, kassetových stropů, obkládání\nstěn, výstavních interieurů a pavillonů a vůbec\npro veškeré jemnější práce tesařské.\nRozsáhlé a kryté dílny se strojním zařízením a\nsušírnami ve vlastním domě. Zaručuje bezvadné\na rychlé provedení.\nVyznamenán na lovecké výstavě 1910\nve Vídni za český pavillon.\nTelefon 866."}, {"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[70]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.34", "texte": "Drobné zprávy.\nSystém udělování a rozdělování cen a stipendií jest\npravidelně příčinou velkých rozpaků i tam, kde možno\nu porotců předpokládati dostatek rozhledu i dobré\nvůle (jak učí česká praxe, shodne se porota vždy na\npracech průměrných, jež vytěžují s opatrnou schytra-\nlostí i objevy průkopníků i přizpůsobují se konserva-\ntivnosti). Nové myšlenky bývají pravidelně odsouzeny\nk tomu, aby ovoce jich využívali epigoni. Tento nutný\nvýsledek jest v povaze usuzování porot hlasováním\na rozhodováním dle většiny. Necháváme nerozhod-\nnutu otázku, prospívá-li umění (nikoli umělcům) spíše\nsoutěž nebo přímá objednávka a zaznamenáváme jako\n• třetí možnost pozoruhodný podnět Richarda Dehmela,\nvelkého německého básníka. Navrhla prosadil u správy\nKleistovy nadace (pro odměnu mladých a originelních\ntalentů), aby ceny v této nadaci byly určovány nikoli\nporotou, ale jedincem, každý rok znovu a jen jednou\nvoleným, čímž zdá se, že zabezpečeno je alespoň jedno:\nmožnost turnu názoru. Na základě toho (R. Dehmel\nbyl zvolen rozhodčím pro prvý rok) ceny, spočívající\nv cestovních stipendiích, obdrželi spisovatelé: Herr-\nmann Buřte a Reinhard Sorge.\n*\nUvádíme pro úplnost sedm pravidel, v něž byly\ntheoreticky zhuštěny snahy mladého malířství ru-\nského, jak byly otištěny ve sborníku „Derblaue Reiter\":\n1. Vztahy obrazu kjeho grafickým prvkům, vztahy,\nzobrazeného k prvkům plochy (jako pokyn setkáváme\nse s tímto zjevem již v egyptském profilovém malířství.)\n2. Zákon posunuté konstrukce nový svět kresebné\nkonstrukce!\nS tím spojeny:\n3. Zákon volné kresby.\n4. Použití více hledisek pohledových (v architektuře\njiž dávno známo jako mechanický zákon), spojení per-\nspektivního zobrazení se základní plochou t. j. použití\nvíce ploch.\n5. Pojetí ploch a jejich přeřezání (Picasso, Braque).\n6. Spektativní rovnováha, která nahražuje mecha-\nnickou komposici.\n7. Zákon barevné dissonance.\nTěmito pravidly doufají Rusové, že přetrhli pásku:\njež všelikými pravidly poutala umění k akademismu,\nkonstrukci, symetrii, proporci, perspektivu atd.\n*\nV Mnichově kromě v předchozím čísle uvedeného\njiž salonu Goltzeova (Neue Kunst) vystavuje nové u-\nmění také Neue Kunstsalon, Kóniginstr. 44 (maj,\ndr. Paul Ferd. Schmidt a Max Dietzel).\n*\nVe Frankfurtě Otto Feldmann otevřel před krátkým\nčasem salon pro nové umění a zahájil jej výstavou\nděl Picassa, Deraina, Braqua a j.\n\nFILIP KAUFMANN\nTOVÁRNÍ SKLAD\nKOBERCŮ, ZÁCLON, LÁTEK NÁBYTKOVÝCH, CVILINKŮ NA ŽÍNĚNKy, VEŠKE-\nRÝCH PŘEDMĚTŮ A POTŘEB PRO ČALOUNÍKy A TOVÁRNy NAByTKU\nPRAHA II , JINDŘIŠSKÁ 3, PALÁC GENERALI\nlINI lIIMII m IHI iiiWMßhiinmíniTrniiwinM HHIIHH 'PHIIIIHHHUNI I '.IÉIW mi' MUii\"in i IHHH IWMIIIIIIIIHI IMI HBIIIIII'IIHI'P uhlím m lIHIIHMIIBi m\n\nJOSEF CHROUST\nměstský mistr tesařský provádí veškeré\npráce stavební. Specialita: Zahradní per-\ngoly, altány, laťové zahradní stěny, la-\nvičky, stavby věží atd.\nPRAHA I. ČÍS. 885.\nTelefon č. 62. Plány a rozpočty zdarma.\n\nArnošt Diepold\nzvonař v Praze-L,\nAnežská ul. č. 12 n.\nDoporučuje se k dodávce\nnových a k opravám zvo-\nnů starých v cenách nej-\nlevnějších."}, {"page_pdf": 35, "page_imprimee": "[71]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.35", "texte": "CENNÍK\nKOBERCE - ZÁCLONY V ZDA?\"\nPRIKRYVKY - LINOLEUM X\nNÁBYTEK MOSAZN r, ŽELEZ-\nNÝ A Z OHYB. DŘEVA. |\nPRAHA 11., VHODNÉ DÁRKY. 1\nj,nd»,Š; jan STOUPA\n\nF. ŠAJNA\nzávod lakýrnický a malířství písma\nPRA HA 11. 1172\n\nHOTEL\n„U ARCIVÉVODY ŠTĚPÁNA\"\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ\ndoporučuje nejmoderněji zařízené pokoje od 3 K\nvýše. / Útulné eleg. jídelní salony, jakož i zvláštní\nmístnosti pro bankety a svatební hostiny. / Uzna-\nně vždy výborná kuchyně. Nejlepší káva, pravý\nplzeňský prazdroj, bavorské pivo a přírodní vína.\nMenu áKI '4O. VIL. HAUNER, nástupci.\n\nZALOŽENO 1865.\nOTAKAR SKŘIVAN,\nTOVÁRNA NA PARKETY\nPRAHA-KR. VINOHRADY\n\nÚstřední topení\n1\n(m\nllfcSLdB\nf?aT\ni:• í\nS v&\nm\nik\nv\na větraní všech soustav\nparní kuchyně, parní\nprádelny, sušárny, vo-\ndovody, plynárny.\nPRAŽSKÝ\nINSTALAČNÍ\nZÁVOD\nC. Příbaň a inž. Žilka.\nPRAHA, Příkop čís. 12\nTeléfon 2049.\n\nWWMBM————WH—HUBBMWBBMH—MIWIIIIIIIIII —BBMBUI\nPRAŽSKÉ NÁŘADÍ TĚLOCVI-\nČNÉ, POTŘEBY HASIČSKÉ A\nHADICE DODÁVÁ\nÚSTŘEDNÍ PRODEJNA\nSTŘÍKAČEK HASIČSKÝCH A TĚLOCVIČN.\nPOTŘEB (SPOLEČ. S RUČ. OBMEZENÝM),\nSMÍCHOV, HUSOVA TŘ. 324.\nHminßnnnnnMnHwmgHnniMßaniHnHßani\n\nZÁVODY PRO UMĚL.-PRŮ-\nMYSLOVĚ PRÁCE KOVOVÉ\nFRANTA ANÝŽ\nPRAHA VIL, 1079.\nU PRŮHONU\n\n- —\"\" ni, | ,w,| „„mi, m i—i M iiißHimiiniii, Mim um ni ii ■ii ii manami! n unii i nu i ■mni wii ni\nZbraslavské šamotárny - mimo kartel\nKancelář a sklady: Praha, Havlíčkovo nám. č. 6. - Telefon č. 5122"}, {"page_pdf": 36, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk191212-01.1.36", "texte": "Stavební a nábytkové\ntruhlářství,strojní vý-\nroba dveří a oken\nVÁCLAV\nHANUŠ\nPRAHA 11., Marián-\nská uí. č. 4 proti »Ná-\nrodním Listům«\nnabízí práce všeho druhu\ndo oboru toho spadající ve\nvkusném, důkladném a lev-\nném provedení.\n\nPARNÍ PŘÁDELNA ŽÍNÍ\nROUBICZEK A\nFISCHER\nVyRÁBÍ PŘEDENÉ ŽÍNĚ I. JAK. PRO SED-\nLÁŘE, ČALOUNÍKY, KOČÁRNÍKy ATD.\nVZORKy ZDARMA\nPRAHA 11., JUNGMANNOVA 41\n\nPráce\nmalířské\nprovádí\nFRANTIŠEK\nZATOČIL,\nmalíř,\nPraha~Kr Vinohrady,\nKollárova ulice č. 15.\n\nJOSEF BĚLÍK\nPraha-L, továrna nábytku\nroh Celetné a Králodvorské ul. 2\ndoporučuje\nk volnému prohlédnutí své\nprvotřídní výrobky cen\nmírných s úplným\nzaručením.\n\nU22\nZCQ\nOí >E-\nUi <>U\no's\nWt/ln Z\nos fcca\n\"S H\nE^1-5 c/2\nZl? >\"2\njr-1 OC C\\\nfcg>a\n55\nO •—W\n»2 tij 2 O\njjj»Z j\n! íx\nNDo?\n.pj tj |T* p!\nC>iU\nIjJ Q O u\nJ^OoCO\n•-J C£\nOE'\níj'<! —>\nOt-oá\nJCiJH\nQOw\n>\nHRŮZA A ROSENBERG\nPRAHA\nT) > ID\n*hO\nTELEFON 1732 OLOMOUC B<l\n■iL<-\nL\"*\na\nVf\n,f.r\n■ ■:\n:' '\n-\nm\n-, : „ - • -\ni ••.•:> * ' ;.\n-\nBR\n&M\n*< ~< *v\n- r : ~ -\n'. ' :c\n*\">• \"<\n' •:• v. V~?< <# * ';:. '. <VA J>\n- íá :\n>•» v\nfe. i\n\"'-••• '•' -i •\nhAiífrttt,r'rH'\nN<^\nPgs\nrZS\n►< 5\nN\no co r\nra w\n22 > H\nS.\nO W DD\nDD CO\nScH\nt*lO\n><o\nDO <9\n171 *3 <•\nO C/3\nO 03 H\n2 >\nOp<\n< I pn\ntri' ! co"}]}