{"numero_id": "bm-bmtnabk-1913-04", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_sha256": "a738e4445edd2abf6aa4b0eb676f20b444ada07f02eb4fdee0d1f021951a52f6", "source_tei": "https://github.com/Princeton-CDH/bluemountain-transcriptions/blob/main/periodicals/bmtnabk/issues/1913_04/bmtnabk_1913_04.tei.xml", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabk/issues/1913_04/bmtnabk_1913_04.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c001", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c001", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.1", "titre_corps": "Obsah", "titre_sommaire": "Obsah", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.2", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 598, "texte": "Obsah\nText:\nJan Thon: Slzy 207\nFráňa Šrámek: Dívka 208\nRené Arcos: Večer 208\nRudoif Procházka: O podstatné proměně du-\nchové povahy naší doby 212\nZdeněk Kratochvíl: Aleš český a monumentální 220\nKronika:\nDer jungste Tag 223\nGiovanni Papini: Un uomo finito 224\nObraz německého uměleckého průmyslu . . . 225\nVyobrazení:\nPablo Picasso: Hlava ženy 199, 200\nUmění exotické: Hlava, Madagaskar 201\nSošky, ostrovy Velikonoční, Sudan 223\nH. Obrist: Architektury .... 202,203,217,226\nPaul Cézanne: Ulice 204\nOvoce 205\nHoch 206\nArdengo Soffici: Zátiší, dřevoryt 207\nMikuláš Aleš: Kresby 218, 219\nZáhlaví , 220"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c002", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c002", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.2", "titre_corps": "Sommaire", "titre_sommaire": "Sommaire", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.2", "debut_caractere": 643, "fin_caractere_exclue": 1261, "texte": "Sommaire\nTexte:\nJ. Thon: Les larmes 207\nF. Šrámek: jeime fille 208\nRené Arcos: Le soir 208\nR. Procházka: Le changement essentiel de la base\nintellectuelle de notre temps 212\nJ. Kratochvíl: M. Aleš tchěque et monumentale 220\nChronique:\nDer jungste Tag 223\nGiovanni Papini: Un uomo finito 224\nSituation de I'art décoratif allemande .... 225\nlllustrations:\nPablo Picasso: Téte de femme 199, 200\nL'art exotique: Téte, Madagascar 201\nStatuettes, Iles de Páque, Sudan 223\nH. Obrist: Architectures .... 202, 203, 217, 226\nP. Cézanne: Rue 204\nFruit 205\n206\nA. Soffici: Nature mořte 207\nM. Aleš; Esquisses 218, 219\nVignette 220"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c003", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c003", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "199", "page_fin": "199", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.3", "titre_corps": "Pablo Picasso: Hlava ženy. (1909.) Bronz.", "titre_sommaire": "Pablo Picasso: Hlava ženy. (1909.) Bronz.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 41, "texte": "Pablo Picasso:\nHlava ženy. (1909.)\nBronz."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c004", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c004", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "200", "page_fin": "200", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.4", "titre_corps": "Pablo Picasso: Hlava ženy. (1909.) Bronz.", "titre_sommaire": "Pablo Picasso: Hlava ženy. (1909.) Bronz.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 41, "texte": "Pablo Picasso:\nHlava ženy. (1909.)\nBronz."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c005", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c005", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "201", "page_fin": "201", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.5", "titre_corps": "Hlava. Řezba ve dřevě. Madagaskar. Sbírka Brummerova, Paříž.", "titre_sommaire": "Hlava. Řezba ve dřevě. Madagaskar. Sbírka Brummerova, Paříž.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "201", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 60, "texte": "Hlava.\nŘezba ve dřevě. Madagaskar.\nSbírka Brummerova, Paříž."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c006", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c006", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "202", "page_fin": "202", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.6", "titre_corps": "H. Obrist: Náhrobek. Přední a zadní pohled.", "titre_sommaire": "H. Obrist: Náhrobek. Přední a zadní pohled.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "202", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 43, "texte": "H. Obrist:\nNáhrobek.\nPřední a zadní pohled."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c007", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c007", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "203", "page_fin": "203", "image_debut": 9, "image_fin": 9, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.7", "titre_corps": "H. Obrist: Fontána.", "titre_sommaire": "H. Obrist: Fontána.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 9, "page_imprimee": "203", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.9", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 19, "texte": "H. Obrist:\nFontána."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c008", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c008", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "204", "page_fin": "204", "image_debut": 10, "image_fin": 10, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.8", "titre_corps": "Paul Cézanne: Ulice. Akvarel.", "titre_sommaire": "Paul Cézanne: Ulice. Akvarel.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 10, "page_imprimee": "204", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.10", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 29, "texte": "Paul Cézanne:\nUlice.\nAkvarel."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c009", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c009", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "205", "page_fin": "205", "image_debut": 11, "image_fin": 11, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.9", "titre_corps": "Paul Cézanne: Ovoce. Olej.", "titre_sommaire": "Paul Cézanne: Ovoce. Olej.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 11, "page_imprimee": "205", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.11", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 26, "texte": "Paul Cézanne:\nOvoce.\nOlej."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c010", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c010", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "206", "page_fin": "206", "image_debut": 12, "image_fin": 12, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.10", "titre_corps": "Paul Cézanne: Hoch.", "titre_sommaire": "Paul Cézanne: Hoch.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 12, "page_imprimee": "206", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.12", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 19, "texte": "Paul Cézanne:\nHoch."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c011", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c011", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "207", "page_fin": "207", "image_debut": 13, "image_fin": 13, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.11", "titre_corps": "Slzy.", "titre_sommaire": "Slzy.", "signature_source": "Jan Thon", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 13, "page_imprimee": "207", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.13", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 573, "texte": "Slzy.\nJan Thon:\n\nDíky, díky, bože na nebesích,\nza slzy, jež z očí kanou,\nza tu sílu, která ukrývá se\nza vyprahlou víček branou.\nTeplý proud se do dlaně mi řine\njako déšť na jarní líchu,\njako sladké požehnání boží\ndo srdce když přeleje se,\nnaplňuje srdce mírem.\nSladko duši rozplynout se v tichu\nproud slz teče, odnáší tě\naž ku břehům zapomnění,\npokraj světa, modré nebe\nkde se v nekonečnost mění...\nSlzy, slzy nocí nedohledných\nodkud plynou? Kde se rodí?\nProudí tiše jako vání\nz pramene, kde duše pije\nněhu svou a svoji víru,\nz pramene, jenž kdesi vzniká\nna dně ve vesmíru."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c012", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c012", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "207", "page_fin": "207", "image_debut": 13, "image_fin": 13, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.11.1", "titre_corps": "Ardengo Soffici: Zátiší. – Dřevoryt.", "titre_sommaire": "Ardengo Soffici: Zátiší. – Dřevoryt.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 13, "page_imprimee": "207", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.13", "debut_caractere": 575, "fin_caractere_exclue": 611, "texte": "Ardengo Soffici:\nZátiší. - Dřevoryt."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c013", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c013", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "208", "page_fin": "208", "image_debut": 14, "image_fin": 14, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.12", "titre_corps": "Dívka.", "titre_sommaire": "Dívka.", "signature_source": "Fráňa Šrámek", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 14, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.14", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 415, "texte": "Dívka.\nFráňa Šrámek:\nVčera mne cos udivilo, byly to mé ruce,\nletěly mi k srdci, padly k němu prudce,\nvlny dvě tam o břeh bily,\nty mne taky udivily.\nByla jsem jak rosná louka ranní,\nbílý kůň se pásl na ní,\nod včíra jsem, bože, celá jiná,\nrostou na mně hrozny vína.\n* * *\nRáda bych se sester, ráda bych se ptala,\nproč jsem jako louka rozkvétala,\nproč a proč jsem ... nevím, jak to říci ...\njsou snad muži loupežníci ?"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c014", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c014", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "208", "page_fin": "211", "image_debut": 14, "image_fin": 17, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.13", "titre_corps": "Večer.", "titre_sommaire": "Večer.", "signature_source": "René Arcos", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 14, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.14", "debut_caractere": 417, "fin_caractere_exclue": 1801, "texte": "Večer.\n(Autorisovaný překlad M. Krejčové.)\nRené Arcos:\nS hlukem podobným prudkým nárazům větrů hvízdajících nad lesem, valí se podzemní\nvlak ke konečnému cíli. Jako dlouhou, černou perlí provléká se tunelem a pak stanicí jako\nperlí zářivou. Zastavuje se lesklý a udýchán. Těžké a tmavé předměty klesají na dno vodo-\njemu, jiné lehce vynořují se v bludišti schodů a chodeb jako vydechnuty večerním vzdu-\nchem, jenž víří v ústích tunelu. Každé dveře při vstupu i východu bez přestání neúprosně\ndělí proud jako pekařský nůž.\nJest pozdní večer, a jede z posledních vlaků kteréhosi dne v týdnu.\nVe voze sedí jediný cestující, mladý člověk schoulený v koutě, a sní. Za dne mnoho\npršelo. Na sklech zachytily se krůpěje a praménky deště, spadnuvšího na boulevard, kde\nvlak vystupoval ze země. Podlaha nesla stopy nečistého dne.\nMladý muž sleduje postup houfu myšlenek, které se vyrojily v něm, když si sednul.\nNese v sobě únavu dlouhého dne, v němž tolik chodil a mluvil. A přece ustavičná čin-\nnost ducha umlčuje tělo i jeho zemdlení. Sotva že zdvihne oči ke stanicím, které übíhají\njako illustrace četby, jejíž text představuje jízda v tunelu.\nHorké a husté výpary krouží vagonem, v němž po celý den tísnilo se mnoho lidí.\nHodina i místo dýchají znechucením a smutkem, ale mladý muž vzdálen ve svých my-\nšlenkách nevnímá té chvíle nic ze svého okolí. Nevidí slupky pomeranče pod lavicí, ne-"}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.15", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3498, "texte": "čisté papíry, stopy prstů na sklech. Nevidí náhlá problesknutí elektrických lamp, zavěše-\nných na omšených stěnách tunelu, a jméno stanice, již vlak právě opouští. Skoro v bez-\nvědomí slyší zaskřípění dveří. Jeho oči rozkvétají zjevem ženy, která vstupuje, pak usedá\nnebo spíše klesá na sedadlo proti němu. - Patří na nový obraz, jenž se mu zjevuje a od-\nvrací ho od myšlenek, které ho zaujímaly. Ale jako plavec, vystupuje z vod, zachycuje kraj\nčlunu a ponořuje jej svou tíží, tak živoucí síla, zrozená v neznámých časích a vírech, za-\ntěžuje kraj jeho myšlenky. Usiluje, aby se od ní osvobodil, ale cizí bytost existující pojed-\nnou vedle něho útočí celou svou přítomností. Musí se otočiti. A tehdy jeho oči potkávají\nse s očima cizinky, jež na něm spočinuly.\nMladý muž vidí jen dvě velké, plaché oči v oblé tváři takové bledosti, jakou má rád.\nPozorně a zálibně zpytuje tuto jemnou líc. Jeho pohledy potkávají se často s pohledy\nženy, jež nejsou úplně lhostejnými. Nedaří se jí odtrhnouti je od jeho. Výměna pohledu\nstává se živější. Oba cestující táží se a odpovídají, rozmlouvají bez účasti svých těl. Mladý\nmuž, rychle pochopiv tichý požitek této hry, odpoutává se od jiných popudů, opouští svou\nzatoulanou duši. Jeho myšlení jest jako veliké mračné nebe; on sám kráčejícím poutní-\nkem, jenž roztržitými zraky sleduje chod oblaků. A náhle běl, a hned potom jas šíří se\na usmívá na bezbarvém nebi. Mladý muž přesedává, jeho ruce se pohybují, tváří prosvítá\nvzrušení. Vše, co v něm spalo z činorodého života, kypí, vystupuje a zaplavuje celou jeho\nduši, která pozdvižena rozpouští myšlenky jako pilulky. Náhle jest si plně vědom své\njsoucnosti. Přemýšlí: Tato minuta jsem já, můj život; jest zakončením vší délky života,\nkterý jsem dosud žil. Trval jsem dlouho, žil měsíce a roky, abych dočekal téio chvíle. Tyto\nlampy zavěšené vysoko nad mojí hlavou, zažehnuté jako pochodně čestné stráže, tyto\nsilné zdi, jako zásíupy očekávající příchod hrdiny, tak dlouho zde byly, jen abych se\ns nimi jednoho dne mohl setkaíi. Tato světla a kovové lesky čekaly jen na mne po to-\nlika, kteří minuli, a před mnoha, již přijdou. Chvíle, naplněná mnou, příkraso, která mne\nutváříš, nekonečný pohybe, jste mojím lénem. Držím vás očima i duší. Ah, čase, navždy\nuzavřený! V této dokořán otevřené chvíli skláním svou duši, předbíhám své tělo a cválám\npřed přívalem hluků, světel a stínů jako dobyvatel v čele svých hord.\nPřirovnávám ku běhu vlaku zběsilý trysk vojska po svahu. V sevřených řadách jedou\nza mnou zpívající jezdci. Kdybych byl sám, zdvihnul bych ruce a snad bych vykřikl.\nKdyž jeho oči našly mladou ženu sedící proti němu, nebyla mu už cizinkou.\nHledí na ni. K rozkošné tváři s očima od sebe vzdálenýma připojuje představu, která\njest v jeho duši. Zkoumaje souhrn poznání, vidí jen konfrontaci. Pokračuje v pozorování\nnachází nové detaily a opravuje první úsudek. (Nevěřil by, že tyto oči mají tolik něžnosti.)\nChtěl by znát vlastnosti její duše. Jak by se potěšil, kdyby na obálce knihy, již drží v ruce\na na kterou on číhá, spatřil jméno sympatického autora.\nKrásná žena nikterak se nesnaží vyprostiti svou tvář z jeho dlouhých pohledů. Směl by\nuvěřiti dle jejího klidu, jenž zdá se dávati svolení, že snáší jeho pohledy trpělivě, ba až\ns rozkoší? Duch tajné důvěřivosti klade se mezi ni a jeho. Sladké a křehké účastenství\nspojuje je přes neznámo, které je dělí. Jsou dvě bytosti osamocené v jediné chvíli. Pří-\nhoda, kterou si vymýšlí, mohla by náhle oddělili je od všeho světa. Strašlivá rána by"}, {"page_pdf": 16, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.16", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3218, "texte": "třeskla a pak živ a zdráv zůstal by sám s íouío ženou, ustrašenou a krčící se ve tmě.\nStvořil si celý příběh. Jsou v hloubi, pohřbeni trámy, které je chrání; slyší nárazy rýčů,\npracujících k jejich zachránění, jež by chtěl oddáliti i uspíšiti zároveň. Opíjí se vůní vlasů\na teplem jejího těla, roztřeseného strachem. Hlas se mu chvěje, když odpovídá na sta a\nsta otázek, které mu dává ...\n1/ !•! >• v* / v^l\nKolik zajmu ji prinasi!\nJak se rozesmutní, vystoupí-li na příští stanici. Pocítí onu nespokojenost, která nás pře-\npadá, necháme-li odejít drahého člověka s tvrdým slovem\nA přece brzo odejde! Rozejdou se za svými osudy a nikdy jí už nespatří. Potkal se\ntakto s tisíci a tisíci lidí. Bytosti, které dlouho putovaly, aby se s ním potkaly, dochá-\nzejí ho, noří někdy své zraky do jeho a zacházejí, aby se rozptýlily a zmizely v prostoru.\nKráčeje ulicemi a přecházeje mosty, jest mu, jakoby náhle padaly s nebe nebo vystupo-\nvaly ze země. Naučil se poznávati některé z nich mezi spoustou lidí, které mu předvádí\nden velkoměsta. Nemluvil nikdy s nimi; a přece nejsou cizinci v jeho životě. Překvapení\nsblížilo by jejich duše, kdyby je jednoho dne potkal jinde než na boulevardu, kde je u-\nvyklý je viděti; zatoužil by promluvili s nimi, pobaviti se při setkání. Mezi těmito lidmi\njest muž s černými vousy, který nosí vysoký a lesklý klobouk a složku pod paží. Chodí\npomalu a podlamuje se v kolenech. Jiný s unavenou tváří vleče nedbale nohy. Má klo-\nbouk kulatý, který zelená čím dál tím víc. V zubech dýmku často vyhaslou a v podmrač-\nných dnech deštník po venkovsku pod ramenem. Žena stále spěchající, která často mění\nklobouky. Jiná, jejíž úsměv zná z pisárny.\nTyto lidi potká zítra a pozítří a po mnoho dní ještě. Ale tuto ženu, již má před sebou,\nuž neuzří nikdy; a něco sahá mu na srdce.\nCož kdyby se odvážil! Pod malou záminkou mohl by s ní promluviti. Jako když ob-\ncházíme stavení, pokoušejíce se nahlédnouti mřížemi a listím, tak mohl by pomalu pro-\nniknouti tajemství jejího života, navázati první vztahy, které by mu dovolily poznávati\ndále. Konvence a zvyky mu to zakazují. Co by připouštělo náhodu zvláštního předsta-\nvení, jest zde nemožné. Bylo by třeba člověka, jenž by je oba znal, aby překlenul ne-\nznámo, které je rozlučuje, a spojil je. Osloví-li ji teď, riskuje špatné přijetí.\nNezví ničeho! Za nějakou chvíli vstane jako ten, kdo odchází, aby se nevrátil. Síly, které\nurčují její osud, odnesou ji ve svých vírech. Kdosi, jenž ji malounko zna 1, jenž jest právě\njedinou lidskou bytostí před jejíma očima, živoucí až po látku svého kabátu, za chvíli\nbude pro ni ztracen, tak jakoby jej ztratila smrtí. Nezví už ničeho o této ženě!\nJeho vzpomínka rozprchne se jako bílý oblak na letním nebi.\nA obestře ji něhou naplněnou lítostí a smutkem.\nVlak projel novou stanicí, aniž byla vystoupila. Svět ponechal mu radost ještě pro ně-\nkolik chvil a sám cítil, jak září spokojeností.\n~Ah, vy, společníci mého denního života, žijete v této chvíli pro mne méně určitě než\ntato žena, již vidím poprvé. Vaše slova, skutky a činnost vašeho života žije jinde než zde.\nTato chvíle mého bylí sotva vám náleží; cizí žena jest mezi námi. Jste daleko za skuteč-\nností. Abych vám podal ruku, musil bych ji rozrušit.\""}, {"page_pdf": 17, "page_imprimee": "211", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.17", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3178, "texte": "Cítil ostrý a sladký pohled mladé ženy jako dotyk ruky na nahém svém srdci.\nMyslel a snažil se říci očima: Zdravím vás a miluji jako ty, jež znám, ach, vás, která\njste se vynořila z prostoru jako jiné z mořských pěn! Neznámý zmatek, který pociťuji,\nkdyž na mé čelo padají vlažné krůpěje jako slzy v tajemných slujích, prožívám zase ve\nchvíli, kdy cítím na své líci letní déšť, který se snáší z vašich očí. Nemohu vám dáti zna-\nmení, zamávati vám vstříc šátkem, vyřknouti jediné ze slov, jimiž přetékají má ústa, nebof\nmezi námi leží neznámá země, na niž jest mi zakázáno vstoupiti. Ale zahlédněte v mých\nočích posly, jež k vám vysílám, vlajku, kterou zvedám na výši své duše. Nebojte se po-\nnořiti svých zraků do mojích a slyšeti mé volání. Přijímám vás všemi proudy své krve.\nNacházíte tisíc cest, abyste mě uchvátila. Ah, nikdy člověk vás potkavší nezdravil vás\nse silnějším a čistším pohnutím. A přes rachocení svých děl a jásání tisícerých plavců\nnikdy žádná loď nezdravila zemi, cíl své nekonečné cesty, s tak velkým nadšením jako\njest mé. Pohleďte na mne! Vystupuji z času, země, z celé historie lidí jako vidím vás, vy-\nnořivší se z času, země a minulosti, jejíž hlubiny nepronikám. Nesčetné cesty, jimiž jste\nšla přes města, vsi a země, přivedly vás přede mne. Čas osudy lidí se rozprostírá jako\nnesmírná kštice čechraná věčnými vánky, a hle, můj úděl dotýká se dnes vašeho. Mezi\ntisíci bytostí, jimiž jsem ve svém žití byl, a těmi, jimiž se ještě stanu, jest jedna bytost\ntéto chvíle, která patří vám, jen vám, a již obětuji vám. Nevím ničeho o vás, nepoznám\nani zvuku vašeho hlasu, jemuž je snad sladce naslouchati. Ale znám barvu vašich vlasů\na vidím arabesku jejich vln vždy, i když mé oči nejsou obráceny k vám. Mohl bych z pa-\nměti nakresliti motivy vyšívání, jež zdobí vaše šaty ... a představuji si, jak horce tisknou\nvaše bílé ruce.\"\nVlak vystupoval. Mladý muž obrátil hlavu, když vlak vyšel na zemi, aby přejel most\nnad řekou.\nZjevení města s jeho stíny a tisíci světel, které stoupalo k nebi a vytrácelo se v něm\njako vůně, zalilo ho novou radostí. Počet a čistota září okouzlila jeho oči. Jeho radost\nrozžíhala se o první světla, množila se s ostatními, vzrůstala k hvězdám a usmívala se, že\nchviličku obsáhá všechna záření noci. Veliké stíny se pohybovaly. Lesklé vodní proudy\nplynuly velebně jako čas. Přitisknut k oknu svého vozu, vládnul s výše mostu širé pro-\nstoře, na níž bez mezí rozestíralo se kouzlo noci. Byl jen člověk unášený ve vlaku\nnad řekou pod hvězdnatým nebem, a přece cítil se velikým a v duši nesl podivuhodný\núžas, uchvácení.\nSesmutněl, když vlak vjel znova do tunelu, a zbaven svého nebe, sklesnul ve své tíži.\nSpatřil zase neznámou. Naleznul ji jako poloztracenou a stín jím prošel při myšlence, že\nvystoupí snad na příštím nádraží. Díval se na ni něžně a malounko se usmíval. Její tvář\nztvrdla a neznámá odvrátila hlavu. Tehdy se zamyslil o jiném.\nVlak projel několika stanicemi, aniž by se byl porušil let jeho myšlenek. Volání nádraží,\nna němž měl přestoupit, připomenulo mu, aby vstal.\nOpustil vůz bez pohledu na tu, již tu zanechával. Ale dole, jak kráčel podle kolejí, vy-\nměnil vášnivý pohled s neznámou, s níž se již nespatří."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c015", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c015", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "212", "page_fin": "216", "image_debut": 18, "image_fin": 22, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.14", "titre_corps": "O podstatné proměně duchové povahy naší doby.", "titre_sommaire": "O podstatné proměně duchové povahy naší doby.", "signature_source": "Rud. Procházka", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 18, "page_imprimee": "212", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.18", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3086, "texte": "O podstatné proměně duchové po-\nvahy naší doby.\nRud. Procházka:\nVěci provádějí ovšem určitou „kontrolu\" a není lze nakládati s nimi libovolně, ale tím\nkontrolním orgánem jest právě život, zkušenost a jedině ti rozhodují o pravdě. Pravdivým\njest tedy to, co se hodí, co je užitečno životu, co mu prospívá. A pragmatism jest pře-\nsvědčen, právě v důsledku onoho naivního optimismu, upřímně nekritického, že jest tu\nna cestě pravého idealismu. Neboť neběží o úzký prospěch individua, filosofii egoismu,\nta může býti vždy jen paradoxním stanoviskem jednotlivců, nikoliv vědou, nýbrž zcela\nv duchu anglické sociální tradice, o prospěch lidstva, celého druhu a ne jen nízký zájem\npraktický nebo přirozený biologický, nýbrž i zájem duchový, vyšší iníeres na životě lepším\na hodnotnějším. Každý názor, každá pravda, každá filosofie měří se hodnotou svého\núčelu, stupněm dokonalosti v plnění tohoto účelu*. Spor spiritualismu a materialismu,\nnáboženství a atheismu rozhoduje James lehce ve prospěch prvých, neboť dovedou\nspíše uchvátiti, nesou výše a činí šťastnějšími. Jeho empirism jest radikální, důsledný, ne-\npředsudný, ot :vírá se všem zkušenostem, i těm, jež věda exaktní odmítá. „Vše, co jest\njakýmkoliv způsobem předmětem lidské zkušenosti, jest skutečným a musí jako skuteč-\nnost v konečném systému věcí své místo najiti.\" Formuluje jeho stanovisko Goldstein,\ndosud jediný systematický historik nového hnutí. Jeho psychologie obírá se psycho-patho-\nlogickými daty, věnuje nejvyšší pozornost niterné zkušenosti mystické a náboženské, ex-\ntasi, inspiraci i jevům hypnotickým a meduimistickým. Objevuje tak rozsáhlou a mohut-\nnou sfaeru podvědomou, jíž jasné naše vědomí jest vlastně živeno a odkud v ně proni-\nkají nejmocnější jeho zážitky. Pochopení náboženské i dílo umělcovo mají zde svůj pů-\nvod. Tímto hlubokým podvědomím setkáváme se s oblastí, „která od smyslového a\nčiře rozumově pochopitelného světa jest absolutně odlišná\", ne proto však méně reální,\nneboť působí v nás skutečné proměny a formuje i náš vnější život. „To pak, co v jiné\nsfaeře skutečnosti působí, nutno rovněž za reální považovali.\" Konečně náležíme sem\nspíše, nežli ku světu viditelnému, neboť náležíme tam, kam naše ideály náležejí.** Svět\nnení lze vykládat dle jediného principu, tedy ani ne mechanismu, zkušenost neukazuje\nnám jen souvislost, jednotu, nýbrž také nesouvislost, nejednotnost, svět není ještě hotový,\nnení uzavřený, mrtvý. V tomto bodě, kde irracionalism moderní nejpatrněji se stýká\ns romantickým, vystupuje zároveň nejurčitěji jich podstatný protiklad. Vědomí neukon-\nčenosti, něhotovosti, slovem životnosti všeho bytí a dění, má zde zcela jiný akcent, jest\nprocitováno naprosto různě v obou případech. Tam byla nekonečným a neustálým prou-\nděním a vířením života popřena jasná určitost logické ideje, jíž filosofie doby viděla jej\nzdvihána k čiré duchovosti, bezpečně nesena k cílům vztýčeným velikými kulturními\ntvůrci, výsledkem byl tudíž materialism, ne jen onen ontologický prvních let po katastrofě,\ndaný affekty zklamání a odporu, snadno překonatelný, nýbrž, hůře, materialism methody"}, {"page_pdf": 18, "page_imprimee": "212", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.18", "debut_caractere": 3104, "fin_caractere_exclue": 3242, "texte": "* Jacoby: Pragmatism.\n* „Náboženská zkušenost v její rozmanitosti\", cit. dle Goldsteinových „Wandlungen in der Philosophie\nder Gegenwarť'."}, {"page_pdf": 19, "page_imprimee": "213", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.19", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3528, "texte": "a hodnocení, realism a naturalism vědomí celé epochy. Dnes naopak popírá bohatství\na mohutnost projevu, nekonečná rozmanitost a různorodost zkušenosti, nový cit mládí a\nrůstu, výbojnosti a odvahy života krátkozraké a malodušné lpění na pouhé smyslové\nzkušenosti, methodách badání inspirovaných neživou přírodou a mistrování všeho života\nomezenými soudy intellektu podlehnuvšího tlaku hmoty. Efektem jest zde proto idealism,\nzprvu ovšem opět převahou emocionálně-volní povahy, pod vlivem citu osvobození a\nrozpětí, který veplyne však záhy v nové kulturní vědomí, spočívající na bezpečném sy-\nstému filosofie a revidované klassifikaci vědní. Zatím pragmatistická psychologie a\nnoétika, vyzdvihující lidský podíl na poznání, účelový význam vědy a poznání i filoso-\nfického, metaphysického a náboženského, zahajuje tím proud nového aktivismu, nové\ntvůrčí potence a nové víry v plodnost a skutečnost, úspěch lidské práce. V tom jest jeho\nidealism a pokrokovost, v tom však jest i jeho nebezpečí. Neboť jako mocná víra, bez-\npečné vědomí rationalistického idealismu o rozumnosti ideje, jež vyvíjí se v antithesích a\nsynthesích dialektického procesu, vedlo po odchodu geniálního ducha Hegelova ku plo-\nchému konservativismu, stotožňujícímu, skutečné s rozumným, tak zde jedině osobní\nhloubka a bohatství inspirace Jamesóvy brání pragmatistnímu idealismu rozliti se v ba-\nžinu probabilismu, stotožňujícíhq lidské a hodnotné. Neboř ono „vyšší\" a „významnější\",\nco má určovat hierarchii účelů a hodnot, je příliš vágní, nezakotvené, libovolnému vý-\nkladu přístupné. Co přesvědčí atheistu o „vyšší\" hodnotě náboženství, co povýší ideální\npotřeby nad hmotné, bezprostřední tomu, kdo nemá niterné zkušenosti o tom. Tak ne-\nzbývá opět než lidstvo jako druh a život sám, oč možno opřít pojmově novou vůli k činu\na čím možno zajistit nadindividuelní platnost novému tušení a cítění hodnoty člověka a\nžití. Naturalism zdá se vraceti v moderním „humanismu\" a biologismu, osvobození od\nmechanismu nevedlo dále než k organismu s přízvukem na sociální proti osobnímu, jak\nkdysi Nietzschem byl anticipován; nový názor bude formovati moderní vědomí život-\nnosti, sílení a růstu pojmovou řadou biologie, jako naturalism passivní vědomí bezmoci,\nurčení a stáří st. XIX. pojmovou řadou fysiky. Nová metaphysika, již rozvíjí Hen r i\nB e r g s o n svou methodou intuitivní, posiluje nejprve tuto tendenci.\nProblém, z něhož vyšel, byl psychologický. Způsob však, jímž otázku položil a methoda,\njíž ji řešil, jedině možná zde, přivedly ho k soudům noétickým a konečně ku nové, příkře\nprotiintelektualistní metafysice,' k biologickému intuicionismu. Co jest duševní jsoucno,\njaký jest náš niterní život čistý, nesmíšený s vnějškem, nezkalený pojetím do forem sku-\ntečnosti fysické? Jen hlubokou introspekcí, přímým názorem, nikoliv experimentem a ana-\nlysou lze zodpovědět tuto otázku. Neboť běží zde o poznání adaequatní, absolutní, čiré\n(tedy metafysické), jež není v možnostech intelektu, osobní intuici však jest bezprostředně\npřítomno. Kritika intelektualistní psychologie, jež se tu přímo nabízí, neboť nikde není\nmetafysická bezmoc intelektu, relativita jeho poznání patrnější, rozhodla pak o povaze\ncelé filosofie. Bergsonovi nebylo těžko prokázati bezbarvou schematičnost, povšechnost\na povrchnost analytické psychologie. Její „duševní stavy\" nejsou skutečné díly konkrétní,\nživé duše, z nichž by ji bylo lze opět složiti, nýbrž pouze vypraeparované elementy, ab-\nstrakta, prázdná schémata, litery abecedy v básni individuelního vědomí. Duševní život"}, {"page_pdf": 20, "page_imprimee": "214", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.20", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3607, "texte": "tof neustálý, nepřetržitý tok času, kde předchozí splývá s následujícím v heterogenní kon-\ntinuum tak, že jednotlivé momenty nelze rozeznali, plynulý proud stále nového a jedineč-\nného, stále bohatší a hlubší, který roste a stoupá a tvoří se znovu a znovu. Individualita\na svoboda jsou skutečnostmi jistějšími ostatních, stačí ponořiti se pod tuhou koru re-\nflektovaného vědomí, vcítiti se do tohoto spodního proudu života, jímž rosteme a jsme,\nabychom to poznali bezprostředně. A přece ve vědomí nenalezneme nikdy než jednotlivé\nprvky duševního ve vzájemném kausálním nexu. Intelekt nemůže jinak než atomisovati\nduševní kontinuum a pojímati každý jednotlivý stav jako úplně determinovaný předešlými.\nIntuice jest tu však kritickou instancí, qualifikující toto intelektuelní poznání duševního\njako umělé relativní, povrchní. Individualitu a svobodu není ovšem lze v abstraktních sta-\nvech duševních, jimiž operuje analytická psychologie, nijak najít, poněvadž z nich se vším\nkonkrétním předem byly vyloučeny, to však nesvědčí o ničem jiném, než o neschopnosti\nintelektu k metafysice, k plnému poznání. Tak zkušenost psychologická ukazuje příkrý\nprotiklad obou způsobů našeho poznávání. Intuitivní jest bezprostřední, přenáší nás přímo\nv sám předmět poznání, dává nám vcítiti se v něj, splynouti s ním, pojati jej plně, po-\nznati absolutně, jest tedy pravé poznání skutečnosti. Naproti tomu intelektuelní poskytuje\nnám jen různé, vždy jednostranné aspekty na předmět, „vodí nás okolo něho\", vyjadřuje\njej vztahem k jiným již známým, vytýká jeho vlastnosti, v čem se liší, v čem se podobá\njiným, o individuelní jeho povaze, o tom zvláštním, niterném, nepraví však ničeho. Jest\ntedy jen relativní, pouhé poznání vztahů. Posuzováno čistě theoreticky, zůstává tedy po-\nznání intelektuelní daleko za intuitivním. Nemá však vůbec jinou funkci než theoretickou,\nnení jeho užívání ku poznání pravdy pouhým nedorozuměním? jeho výsledky jsou pře-\ndevším užitečný. Jeho způsob pojímati věci se osvědčuje. Jeho věda se daří. Podrobil pří-\nrodu a osvobodil člověka. Není nutno nejprve žít a pak teprve se ptát? Nikoliv čirého,\nadaequatního poznání jest však třeba k životu, nýbrž správného jednání. Jako*si nejsme\nvědomi toho nepřetržitého toku, té neustálé změny ve vlastním nitru, nýbrž jen nápadných,\nvzrostších již změn, jako nedáváme sestupovali všem motivům přicházejícím z vnějšku\naž do hlubin vlastní osobnosti, aby spoluurčovaly naše činy jen naším „já\", nýbrž jed-\nnáme mechanicky (spíše jedná se o nás), tak také není nám možno starati se v praktickém\nživotě o to niterní, individuelní ve věcech, nýbrž právě o to vnější, obecné, o určité jeho\nstránky a vlastnosti, o možnosti jeho vlivu a působení, o to, čím je nebo může býti pro\nnás, jaký jest jeho poměr k našim potřebám, k našemu činu. Toto však může nám opa-\ntřiti právě poznání intelektuální, poznání pojmy, které jest relativní, vyjadřuje vztahy věcí\nmezi sebou a konečně k nám dle určitých hledisek. V pojmech jest život, jeho tok, zasta-\nven, jimi jsou vzaty určité momentní snímky měnícího se celku, jimi jsou isolovány v mě-\nnícím se, souvislém toku určité pevné věci, v nichž máme oporu svého jednání. Ve změ-\ntené masse stále nového a stále jiného nemohli bychom se vyznati, nemohli bychom nic\nvykonali, proto vrhá na ni intelekt sil svých pevných pojmů a proměňuje tak kontinuum\nv diskretum, pohyb ve stabilitu, měnící se tendenci podkládá pevné body, které vyznačují\njejí směr a směr jejích změn. Naše duchová aktivita klade tak skutečnosti striktní otázky,\nna něž ona rovněž striktně odpovídá: ano, ne. Zde neběží o vnitřní, úplné, metafysické"}, {"page_pdf": 21, "page_imprimee": "215", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.21", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3452, "texte": "poznání, nýbrž o praktickou znalost určitým interesem řízenou. Tím ovšem to nejvlast-\nnější, co skutečnost má, co skutečnost je, nám uniká. Proto všechen kriticism, skepticism,\npragmatism správně popírá možnost adaequatního, absolutního poznání, poznání pravdy.\nJenže při tom zcela dogmaticky předpokládá jediný jeho způsob,\npoznání intelektuelní, pojmové. My však jsme právě poznali v intuici, v bezprostředním\nzření vlastního nitra, svého duševního života, jinou methodu poznání, neinteresovanou,\npřímou a absolutní, splňující tedy všechny podmínky čirého poznání metafysického. Zbývá\nvšak otázka, nejsme-li s methodou intuitivní omezeni na psychologii, kde se tak osvěd-\nčila, na prosté poznání své niternosti. Neproměňujeme tak filosofii v pouhé zření vlast-\nního žití „jako ospalý pastýř na tekoucí vodu se dívá?\" Leč Bergson rozptyluje tuto\npochybnost, jež stojí v cestě intuitivní metafysice.\nPopírat to znamená filosofovat po řecku, intelektualistně. Pokládat svět za čiré bytí a\nzměnu, pohyb za lidské zkalení pravdy a skutečnosti. Tak nazírali Parmenides i Platon,\na za nimi šla všechna filosofie, považujíc mathematicko-logické formy za obrazy pod-\nstaty věcí. Ale zkušenost od případu Zenonových sofismat až ku modernímu poznání\npsychologickému a biologickému ukazuje zřetelně blud tohoto názoru. Naopak, dění,\nzměna, to jest původní a nám bezprostředně přítomné, kdežto stálé, hotové věci jsou\nprávě teprve naší intelektualitou vytvořeny k obrazu jejich pojmů za účelem theoreti-\nckému poznání docela cizím. Usilujeme-li tedy ve filosofii právě o toto, nesmíme užívat\nmethody mu cizí, nýbrž methody mu blízké. Tou jest právě intuice. Její úspěch v psycho-\nlogii to dokazuje. Neboř zde jí jest zmoci problém i láíku analogickou. Svět duševní jest\nmikrokosmos, jest centrálním případem kosmického dění, setkáváme se v něm s hmotou\ni duchem, resp. processy zhmotnění-zmechanisování i zduchovění-volného tvoření.\nIntuice, jež objevila pravou povahu duševního, objeví podstatu vesmíru, třeba jen, aby\nsblížila se s touto vesmírnou skutečností, podobně jako s osobní, niternou. Jest třeba\nshrnovat co možná největší množství konkrétních dat zkušeností, třeba vyslechnouti\nvšechnu mnohoznačnost projevu kosmu, aby z této chaotické massy zrodila se teprve\nsvětlá intuice skutečnosti. Metafysika může býti jenom radikálně empirická. Jedna partie\nzkušenosti musí paralysovat druhou, všechen apriorism domněnek a výkladů musí býti\npotlačen, jedině duchová sympathie s celkem může dáti absolutní poznání, jež uniká kon-\nstrukcím racionalistů i krátkozrakosti sensualistů. Bergson sám také snaží se shrnout toto\nmnožství zkušenosti a proniknout jím nepředsudně. Jeho intuice jsou odpovědmi na\notázky rozumu nerozřešitelné. Ona tajemná podstata jsoucna objevuje se mu jediným\nvelikým rozmachem života, jenž zdvihá organismy přes a proti tlaku hmoty ku vědomí\na svobodě. Filosof intuice cítí se oprávněným i ku větám mythické moudrosti o počátku\na původu. Vědomí, lépe nadvědomí prvotní existence rozhořelo se a vysršelo do vesmíru\njako velkolepý ohňostroj. Vyhaslé škváry, schladlé a mrtvé, jež zbyly po ohni a světle,\ntoř hmota a život tof jiskra, jež v popeli znovu se zaněcuje a usiluje rozhořeli se v pla-\nmen. Růst organismů a vzestup životní linie jest ovšem dušen, lámán a tříštěn tlakem\nJest nucen ohýbat se, dělit a opět spojovat, aby se uplatnil. Bergson roz-\nvíjí svou historii tvůrčího vývoje v ohromné biologické epos o věčném zápasení obou"}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "216", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.22", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3140, "texte": "tendencí k volnosti a rozpětí a k lenosti a opakování. Rostlinstvu bylo zakrněli v tuposti\na nehybnosti při jeho úkolu uchovávati energii sluneční, rozkládali a střádali látky zví-\nřatům potřebné. Teprve tato linie tvorstva, podepřená prací oné, nese pak výše společnou\ntendenci všeho živého ku vědomí a aktivitě. A sama opět se dělí ve dvě veliké větve,\nz nichž každá jinak staví se ku světu. Prví, členovci, zakládají své působení organicky,\nstýkají se se světem jedině svrchovaně differencovanými orgány vlastního těla. Způsob\njich poznání světa jest instinktivní. Charakterem tohoto poznání jest, právě důsledkem\njeho organičnosti, bezprostřednost a plnost, současně však i temnost a ome-\nzenost. Neboť povahou orgánu jest zde vymezena možnost poznání i akce. Akt pak sám,\npředem orgánem daný, činí jasnou představu, zvláštní, samostatné poznání ho zbytečným,\npředstava je absorbována aktem. Akt jest vlastně sám poznáním, nejvyšším, nejdokona-\nlejším, poněvadž plně obsažným, absolutním poznáním.\nZcela opačně reaguje a působí druhá linie živočišstva, obratlovci, na jejímž vrcholu\nstojí člověk. Tito nevykazují takové bohatství orgánů, nýbrž přenášejí své působení pře-\nvahou pouze na dva páry končetin, jež znenáhla nabývají však schopnosti vykonávali\nvíce odlišných úkonů, zvláště za pomoci vlastní dovednosti vytvořených hmotných ná-\nstrojů. Touto dovedností jest charakteristický právě nejdokonalejší obratlovec člověk, jehož\nruce jsou schopny množství úkonů a který dovede vytvořit! neomezeně různých nástrojů.\nMěl by býti nazýván v odborné terminologii homofaber. Způsob poznání s tímto jed-\nnáním související jest intelekt * Jest patrno, že poznání pro tento způsob akce musí býti\njasné. Představa musí zde předcházeli činu, vždyť nástroj musí býti teprve vybrán a\nzhotoven. Vědomí jest této linii tvorstva nezbytností vitální, proto se vytváří. Leč poznání\njeho není tak intimní, niterné, obsažné, jako instinktivní, vždyť je nepřímé, prostře-\ndečné. Může proto býti jen formální, obecné, vnější. Věc může býíi poznána jen\ndle jejích vztahů, jen v tom, čím je pro jiné, nikoli v tom, čím je sama. Cizí těleso, nástroje\nakce a formy poznání ruší intimitu a bezprostřednost styku. Ovšemže má tato formál-\nnost a prostředečnost i své výhody, vedle jasnosti vědomí, nezbytné činu, znamená\ni neomezenost a volnost (poznání i akce), neboť odpoutaností od orgánů jest\ndána možnost odpoutati se i od života, od praktického určení svého původu. Formu možno\nnaplniti nejrozmanitějším obsahem a nenutí-li vitální interesobraceti všechnu pozor-\nnost ku praxi, možno obrátili ji třeba i k theorii a tato „iníelektuelní bytost nese v sobě\ncosi, čím přerůstá sebe samu\". Člověk, u něhož mechanism intelektuelní (nervový aparát\ns mozkem) dospěl takové dokonalosti technické, že funguje hravě a neabsorbuje tudíž\nveškeré pozornosti vědomí zápasem o život a udržováním svého chodu, skutečně odvážil\nse luxu theoretické spekulace, zdvihl se k touze po poznání, po poznání pravdy, po po-\nznání čirém a úplném. Leč způsob poznání, který přivedl jej k této touze tím, že mu\nzískal času a volnosti při jasném vědomí, nemohl mu opatřiti její splnění."}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "216", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.22", "debut_caractere": 3153, "fin_caractere_exclue": 3392, "texte": "* Bergsonovi totiž genetické hledisko a biologická zkušenost ukazují způsob poznání výsledkem způsobu\nakce, nikoliv naopak, vždyf život vyžaduje činu a teprve čin jest provázen a vyžaduje právě cíle svého char-\nakteru, svého druhu poznání."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c016", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c016", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "217", "page_fin": "217", "image_debut": 23, "image_fin": 23, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.15", "titre_corps": "H. Obrist: Náhrobek propopelnice.", "titre_sommaire": "H. Obrist: Náhrobek propopelnice.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 23, "page_imprimee": "217", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.23", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 33, "texte": "H. Obrist:\nNáhrobek propopelnice."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c017", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c017", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "218", "page_fin": "218", "image_debut": 24, "image_fin": 24, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.16", "titre_corps": "Mikoláš Aleš: Kresba.", "titre_sommaire": "Mikoláš Aleš: Kresba.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 24, "page_imprimee": "218", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.24", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Mikoláš Aleš:\nKresba."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c018", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c018", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "219", "page_fin": "219", "image_debut": 25, "image_fin": 25, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.17", "titre_corps": "Mikoláš Aleš: Kresba.", "titre_sommaire": "Mikoláš Aleš: Kresba.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 25, "page_imprimee": "219", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.25", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 21, "texte": "Mikoláš Aleš:\nKresba."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c019", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c019", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "220", "page_fin": "222", "image_debut": 26, "image_fin": 28, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.18", "titre_corps": "Aleš český a monumentální.", "titre_sommaire": "Aleš český a monumentální.", "signature_source": "Zdeněk Kratochvíl", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 26, "page_imprimee": "220", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.26", "debut_caractere": 24, "fin_caractere_exclue": 1840, "texte": "Aleš český a monumentální.\nZdeněk Kratochvíl:\n\nCeskost Mikoláše Alše byla jednomyslně konstatována veškerou kritikou; zbývá nám\ntedy jen doložiti - proč říkáme: „Alšova kresba jest česká?\"\nTo proto, že jeho linie jest dvojhlasá.\nSložka prvá, či spise složky prvé, jest feministická, nemyslitelná co jednotka, ale co\nproud, ruku v ruce, od věku do věku, nepřerušitelná kontinuita, od minulosti se dědící dar\nstále větší pokory, do budoucnosti zírající s rostoucí nadějí k stále větší spiritualisaci a\nmystice, pojem věčného přerodu jest tedy sama o sobě pro přítomnost nezadržitelná\na nefixovatelná.\nSložka druhá, maskulinum, vyřazuje se z prvé, usmrcuje se ve smyslu citové kontinuity\nvývoje a tvoří ochrannou koru po vnější straně národního kmene. Praví-li prvá, že život\njest nekonečným proudem, přerodem od nižšího, vulgárního k vyššímu, spirituálnímu,\nvírou, praví druhá, že život jest vraždou (dovolenou pod rouškou ideje větší dokonalosti\nlidské, nebot Bůh dal pravdě zuby čili: ideovější přežije). Ve sféře života animálního\nvraždou prostou, ve sféře života kulturního vedoucí k hierarchii individuelní, ve sféře ži-\nvota uměleckého, duchového k hromadění složky druhé, intelektu, složky ve smyslu kon-\ntinuity citové protiživotní a záporné.\nZpůsob vyřazení se maskulina jest způsob přemožení a překonání určitého kvanta ci-\ntového, shrnutí jeho v jednotku a samosprávný celek. Gestem a způsobem, jímž se „umí-\nralo\" se po šťastném sesynthesování odtrženého kvanta vraždí.\nProtože nedovedou zemříti, umírají stále Oblomovové, ne proto, že nedovedou zíti, ne-\nboť muž a smrt jest jedno.\nVe sféře života prostého jest úkolem feminina zabezpečení kontinuity rodové, úkolem\nmaskulina obrana a výboj. Utkáním se obou jest láska, hlas bytosti budoucí, prosící o po-\nčetí současně v obou srdcích. Kdo neprosil, není."}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.27", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3135, "texte": "Ve sféře umění vede femininum k mystice a „nekonečnému\", maskulinum k prakti-\nckému zužitkování „konečného\" intelektu, karikatuře. Ale upaluje-li očistný plamen in-\ntelektu všecky výhonky feminina směřující k pikanterii na straně jedné a hysterii na\nstraně druhé a svlažuje-li opět femininum jeho žár, aby nepřiškvařil společné dílo a\nnepřeskočil ku grotesknímu posměchu nad veškerou kontinuitou citovou čili uchopí-li\nse umělec oběma rukama obou, ocitne se po nadzemské i podzemské pouti zrovna\nv milé současnosti tváří v tvář kalendáriu visícímu na zdi s datem příslušného dne; jeho\nnapětí, ač nehybné, vede k zvýšenému pocitu bytí.\nVzájemné relace obou složek tvořily vždycky podstatu všeho umění neboť medi-\ntující Faust není hrdinou svého dramatu, jest pouhým divákem, chorem, tyčí, kolem níž\notáčí se a tančí Markétka, krajní nevinnost a naivita, a Mephisto, krajní pojem prazku-\nšenosti a intelektu; stejně v architektuře nevytvoří stylu ani konstrukce, směřující přímo-\nčaře k hygienickému a praktickému využití prostoru, ani zbožnost mystikova, budující\npomyslné sacerdotální pomníky své touhy ale relace obou, jíž jest křivka.\n*\nVšecky kultury a civilisace posiavily dnes mrtvé pomníky odvěkého tance lásky a\nvraždy a nebylo by ani Alšovo dílo dokumentem naší odlišnosti, jenom ušlechtilost\na čistota těchto relací nemá nikde příkladu, neboť ta vězí ve veliké distanci obou složek,\nkterouž určuje síla lásky.\nKrajní poly obou vidíme na příklad v panenském snu kresby: „Pásla panenka páva\"\na pak v četných čertech spražených pekelným ohněm, tančících tvrdým kopytem na ka-\nmení vyschlých řečišť a slují.\nRoztržení obou v „Sirotku\"; tragika těchto listů nespočívá v příběhu samém, neboť\npak by nás stejně dojímala lokálka o opuštěných sirotách ale v tom, že zde skutečně\n„umřela matka\" oživující proud zaveden jinam a zbývají jen rozervané břehy linií\nnezatvrzených synthesou (pak by byl učil nás „zbíjať\" což není naším úkolem).\nSpontánní projev obou, kdy unisono, rukou společnou, budují novou bytost, lásku, „styl\",\nvidíme v kresbách i atmosféře kreseb svatých Václavů, jež tudíž nejsou obrazem naší mi-\nnulosti, nýbrž budoucnosti, proroctvím, jež, i kdyby nakrásně došlo uskutečnění co stylo-\ntvorný způsob českého umění nedostoupí po dohlednou dobu vyšší mety, nežli illu-\nstrace (třeba velkého formátu) nepoštěstilo-li by se, opět, jako na počátku, roztrhnouti\nobě složky, čili zvětšiti nepřátelství mezi mužem a ženou, až by přeskakovaly z obou polů\ndelší jiskry a nádhernějšího záření; neboť toto nepřátelství není účelem, leda morálce\nponěkud podkasané, nýbrž prostředkem, aby se kmen národního cítění rozkošatil diver-\ngentně nežli nadejde doba poslední, kdy oba poly neodtrhne nikdo a ony vyženou\njednotným proudem, jenž jako mladý mráz, trhající na střeše tašky, zničí snad několik\nlidských srdcí, ale sveden do kamene sochařova a architektova rozpukne v květy národ-\nního umění českého, odlišného od všeho ostatního tak, jako dnešní čára Alšova, sytá\nláskou i krví, něhou i smrtí liší se od grandseigneurského espritu linie Rodinovy.\nTolik o spontánnosti v projevu obou složek u Alše. Jsou obě odděleně, rej loučí-"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.28", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2365, "texte": "cích se laštovek, vzdušný tanec, splétající se v takřka optický zjev našeho českého světa,\nminulého, přítomného i budoucího, abychom tímto způsobem viděli stále všecko okolo\nsebe, od lásky princů a princezen až po ony chalupníky a strejdy, kteříž přišli domů, chytli\nženu a tančili s ní maděru.\nDorostlí současníci tuší ovšem Alšovou velikost, dávají spontánně a jednomyslně, co\nmají nejlepšího - ale - budiž doznáno, společně s ním - želí, že nebylo mu dáno vy-\ntvořiti monumentálních fresek; - nezapomínejme ale, že všecky, jež známe, pokud ne-\nspoléhají na tradiční bezpečnost renaissanční komposice, nejsou mnohem více, než zvět-\nšenými illustracemi že veliká komplikovanost nitra moderního člověka radí k prozatím-\nnému uspořádání tenkou sondou ocelového pera —že veliká distance obou krajních polů\nvyžaduje veliké intensity súčastněných energií aby vznikla pouhá illustrace a nakonec,\nže štuka oprýská anebo se konservuje.\nNenáleží polemisovati s nikým, kdo vidí v jeho světcích výraz skepse, s nikým, kdo\npokládá jeho umění za prostinké, s nikým, kdo pokládá i jeho smrt (u příležitosti šede-\nsátých narozenin) za roztomilou - neboť roztomilý jest pouze p. kritik nenáleží také\nrozhodovati o tom, byl-li si Aleš své velikosti vědom, čili nic ale k jistému soudu do-\nspěti můžeme z jeho listu k mládeži v němž prosí, aby prací a láskou dospěla k oněm\nideálům, jichž dosíci nám nebylo dáno. Jeho dílo jest zaseto, ale ovoce ovšem ještě ne-\nvidíme - neboť kdyby všecka dnešní maskulina dovedla unésti ve zdraví a humoru všecku\nsumu bolesti a smrti našich dědů, ukutých v meč intelektu a všecka feminina tíhu jím\nshrnuté něhy a pokory pak naše země počne roditi svaté Václavy. Než, byť i dorostlí\nsoučasníci nevzali posledního poučení z jeho díla - stále zbývá z velké míry naděje, že\nalespoň dětská srdce jsou dosti měkkým materiálem, jejž by jeho arabeska rozlomila jako\nchléb na ony dvě půlky, z nichž jedna patří vlasti a druhá Míně jedna současnosti\na druhá kontinuitě citové. Otcovský příkaz Alšův nosí si jeho vnuci už dnes pod ra-\nmenem v slabikáři naučí-li se mu také kromě násobilky a jiných pro život důležitých\nzástojů, může na tomto čtverci uprostřed Evropy, největším to městě na kontinentu,\nvyrůsti homogenní pyramida národní kultury, jejíž osu, jednotu víry a hranice, dostřel\ntouhy rozesel v tisících drobných disposic Aleš český a monumentální."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c020", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c020", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "220", "page_fin": "220", "image_debut": 26, "image_fin": 26, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.18.1", "titre_corps": "Mikoláš Aleš: Záhlaví.", "titre_sommaire": "Mikoláš Aleš: Záhlaví.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 26, "page_imprimee": "220", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.26", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 22, "texte": "Mikoláš Aleš:\nZáhlaví."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c021", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c021", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "223", "page_fin": "226", "image_debut": 29, "image_fin": 32, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.19", "titre_corps": "Kronika a poznámky", "titre_sommaire": "Kronika a poznámky", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 29, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.29", "debut_caractere": 118, "fin_caractere_exclue": 620, "texte": "Kronika a poznámky\n\nDer Jüngste Tag.\n\nNakladatelská firma Kurt Wolff v Lipsku,\nkterá vyznačuje se vydáváním děl mladých\numělců (vydává díla Eulenbergova, Werfe-\nlova a j.), nyní uvedla v život edici „Der\nJúngste Tag\", jež přináší díla autorů Wer-\nfela, Hasenclevera, Kafky, Ehrensteina a ji-\nných zástupců německé moderny. Télo kni-\nhovně předesílá Franz Werfel předmluvu,\nkterá zasluhuje pozornosti, a proto z ní části\nvyjímáme:\n„ Nový básník jest nepodmíněn\ntím, co předcházelo, pro něho není remini-"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "224", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.30", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3331, "texte": "scence, neboť cítí jako nikdo jiný, jak bez-\npodstatný jest zpětný ohled na literaturu,\njak nepotřebným jest požitek z tónů. Uvě-\ndomí si, že jeho báseň není větným obra-\nzem v knize, ale slabá, nevyřknutelně jemná\nkapka jeho velikého, ke všemu soucitného\na obráceného a ve vše zasahujícího života,\nzáblesk jeho srdce, jímž jest pocítěn sám\nchvějící se život. ■\nJeho povinností jest věčně povstávati, da-\nleko hlásati jsoucno a zánik, které jest nám\nvšem společné. Kde lidé pro nedostatek\nkausality zapomínají na svět, nechť se po-\nzdvihne svěží a jásající, otcovský, aby opět\nnekonečné přivedl k platnosti... Zmizí o-\ntázka ješitnosti básníků, protože v něm nic\nnevznikne pouze pro psaní, ale všecko bude\nodevzdáním se, dobrem a nutností.\n!\nV těchto knížkách bud' pozdraven sku-\ntečný, opravdový básník, totiž ten, kdo se\npo hodiny zakrvacuje nad tím, že výraz, rea-\nlisace již jest znejasněním a zatemněním.\nJsme přesvědčeni, že v těchto větách jsme\nstvořili jenom Idol. Neodvažujeme se tvrditi,\nže v našich knihách nalezneme tento vzne-\nšený útvar... I když se zde neobjeví vždy-\ncky genius, budiž zde poskytnut pohled na\nblízký temperament a radosti a bolesti o -\npravdového naturellu. Život každým\nokamžikem nově počíná nechte nás za-\npomenouti na literaturu!!\"\nTato slova jsou krásná svou vážností i\netickým názorem na básnické tvoření, kte-\nrým autor ohraničuje a určuje novost, která\nse rodí. Jako zajímavý zjev pozorujeme, že\nnevyskytují se v nich do budoucna nějaké\npředpisy formální (volný verš atd.), které\nnemají místa, jestliže se původ nového bás-\nnictví čerpá z opravdových hloubek lid-\nského nazírání.\n\nFrant. Langer.\n\nGiovanni Papini: Un uomo finito.\n\n„Není ío umělecké dílo, nýbrž zpověď\nsobě a ostatním/' praví Papini v poslední\nkapitole svého nového obšírného díla. Ne-\npsali bychom o tomto kuriosním svazku,\nkdyby nebylo mimoliterárních příčin, jež\nčiní knihu Papiniho pozoruhodnou. Gio-\nvanni Papini, jenž do svých třiceti let vydal\njiž asi deset knih, může platit za školní exem-\nplum poslední literární generace italské. Na\ntřech stech stránek, na nichž popisuje se ze-\nvrubností příliš pretenciosní svůj duševní\nrůst a literární vývoj, nebylo by samo o sobě\nmnoho zajímavého; ale vývoj Papiniho je\nprávě ve velké míře typický. Jako Papini,\ntak se vyvíjela, tak smýšlela generace, jež\npůsobí v mezinárodním literárním světě to-\nlik hluku, že nelze ji prostě ignorovat.\nV Papiniho „Uomofinito\" máme několik\ndokumentárních momentů, jež budou ví-\ntány budoucímu historikovi krise, jež na pře-\nlomu dvou století zachvátila celou kulturní\nEvropu a z níž počátky nového, dnešního\numění byly prvním krokem k osvobození.\nPapini vyrůstal ve falešném titanismu; má\nplány světoborného dosahu, v patnácti le-\ntech chce sepsati jakousi universální kosmo-\ngrafii, odtud přejde k plánu velikého kom-\nmentáře bible, odtud zase k úmyslu sestavit\nvelikou historii románských literatur atd.\nDedukce, jež vyplývá pro celou generaci,\nkterou Papini zastupuje, je asi tato: Hnala\nse po velikých cílech s malou přípravou;\nproto vyplýtvala tolik energie nadarmo.\nV podrobných kapitolách se vypisuje, jak\nz dětských plánů dospíval autor k vážnému\nstudiu filosofie a literatury, jak se účastnil\nnovoitalského literárního hnutí a nabyl jisté\n\n* Pubblicazione della „Libreria della Voee\". Qua-\nderno XVIII.—XIX. Gennaio 1913. Ure 3*50."}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "225", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.31", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3289, "texte": "váhy a popularity. Poslední nervosní kapi-\ntoly jsou opět typické: Třicetiletý autor musí\nse již bránit proti nové generaci, ještě mladší,\npro kterou je Papini i jeho vrstevníci pouze\n„materia di storia e di valutazione\". V této\npřekotnosti, jež nedovolí jedné generaci, aby\nuzrála, neboť sotva vystoupí, má již proti\nsobě nejen staré, vůči nimž jest v pohodlné\nposici nezodpovědných frondeurů, ale i nej-\nmladší, kteří brzy ztrácejí víru v její pro-\ngram; v této překotnosti je také kus vysvět-\nlení, proč je literatura futuristů a jim pří-\nbuzných frakcí tak nervosní, nehotová a ne-\ndozrálá. Ideje samy nejsou vinny; ale není\nprostě kdy myslit na jejich zakotvení, když\nse jednou rukou boří staré předsudky a dru-\nhou se již musí bojovat proti frondě nej-\nmladších.\nV knize Papiniho najdeme klíč i k jiným\nnepochopitelným zjevům, jimiž nás Itálie\npřekvapila v posledních letech. Přehnaný\nnacionalismus a politické zpátečnictví při\nveškerém zdánlivém radikalismu, glorifikace\nválky, pokus o italský régionalism, tyto stin-\nné i světlejší stránky, jimiž se manifestuje\nfuturismus v italském veřejném životě, vy-\nkládá Papini ze svého vlastního vývoje do-\nsti pragmaticky a věrohodně.\n„Není to umělecké dílo\", napsal Papini\nna konci své třistastránkové konfesse; iato\nreserva je zcela na místě. ~Un uomo finito\"\nje literárně velice slabá kniha a jen její do-\nkumentární význam ji zachraňuje. Tolik\nprázdných, nic neznamenajících a zbyteč-\nných slov, kolik je jich v Papinim, nena-\njdeme tak brzy jinde. Ale při tom je si Pa-\npini vědom, co tvoří hodnotu stylu. Co chváií\nna toskánských klassicích? „Niente fronzoli,\nniente enfasi, nessuna trina inutile, mai cat-\ntivo gusto o fiacchezza —\" (Žádné cetky,\nžádné emfáse, žádná zbytečná hrana, nikdy\nšpatný vkus nebo slabost) tak charakteri-\nsuje dobře jejich styl. Schopenhauer to řekl\nkratčeji: „Alles Entbehrliche wirkt nachtei-\nlig\". Leč jak jsme v pathosu a emfasi Pa-\npiniho daleko od těchto správných prin-\ncipů!\n\nG. Winter.\n\nObraz německého uměleckého prů-\nmyslu.\n\n„ Deutscher W erkbund známá velikolepá\norganisace všech sil německého uměleckého\nprůmyslu, založená vedoucími duchy a u-\nmělci v 1908, odbýval na lipské výstavě\npravě svůj výroční sjezd a valnou schůzi.\nZ průběhu a výsledků jednání jeho lze sle-\ndovali a rozpoznali, co vše se kryje pod roz-\nvojem uměleckého průmyslu (a architek-\ntury), který Němcům obyčejně velmi závi-\ndíme. Věc má se jinak.\nUmělecký průmysl, tento nový myšlen-\nkový zárodek sklonku evropského XIX. sto-\nletí vybujel v Německu několika silnými\numěleckými individualitami v ozdravující\nvýbojný směr, rozrývající a burcující teh-\ndejší ustrnulý stav staré dožité kultury. Z ú-\nzkého výlučného uměleckého směru stal se\nnyní již umělecký průmysl (ani ne po de-\nseti letech) součástí široké, obecné, a ovšem\njím zúrodněné, nové kultury, stal se anekto-\nvanou národní potřebou, lidovým kon-\nsumem předepisovaným i žádaným. Poža-\ndavky a zásady, s nimiž přišel, jsou všeo-\nbecně přijaty a staly se opět obecností a\nprůměrem, tedy tím, proti čemu kdysi\nbojoval. Zároveň vlilo se do něho mnoho\nchabých sil, opakovačů a chudých nebo po-\nkažených duchů. Že byli tito všichni (jeho\ndřívější oponenti) získáni a přesvědčeni,\nvzbuzovalo zpočátku radost a jásot, poně-\nvadž zdálo se to být vítězstvím. Ale tito nově"}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.32", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1805, "texte": "získaní, tato šířeproudu, vnesli do hnutí\numěleckého průmyslu opět to, proti čemu\nbylo bojováno: změlčení, laxnost, chabost,\nprůměrnost. Toto posunutí obecného prů-\nměru, nema-li býti škodou, může být vyva-\nžováno vždy jen tím, že v předu vedení činí\nse další náskoky, nové výboje, a určují se\nvyšší cíle. Tyto však právě německému u-\nměleckému průmyslu se nedostávají. Prů-\nměr dostihl vůdce, vůdcům chybí energie ku\ndalšímu předstižení. A to je, co o německém\numění dekorativním (a architektuře) dávno\nvíme: že tento národně zajisté blahodárný,\nširoce rozlitý proud není více uměním ži-\nvým, ale že je to éra po stránce ducha spíše\nrozkladu se blížící než dalšímu růstu; neboť\njí chybí předbojné, stále pučící síly. Vidíme\ntaké již, jak v Německu patrna je vždy více\nbezradnost, tápání, únava, opakování my-\nšlenek a opět sahání ku starým slohům.\nToto stadium bylo také rozpoznáno na\nněkolika kritických stranách v Německu a\nproblesklo v referátech odborných listů.\nZnělo to v trpkém přiznání, že Werkbund\nsice členstvem početně nesmírně vzrostl, že\nse stal však oficielním a že se neobjevily\nžádné nové hybné myšlenky; že bylo opa-\nkováno, byf i dobře a z mnoha úst, co před\ntím bylo již dobře známo a uskutečněno.\nJedinou pobídkou cítilo se je příští ve-\nliká výstava Werkbundu v Kolíně n. Rýnem\n(1914), jinak by hrozící stagnace již již na-\nstala. Jaká to situace! Francouzi připravují\nse a burcují k mezinárodní výstavě dekora-\ntivního umění v Paříži (1916) přestrašeni\nněmeckým uměleckým průmyslem, znajíce\njej jen z jeho šíře a povrchu a neprohléd-\nnuvše jeho nikoli průměr, ale průměrnost;\nNěmci pak, davše podnět k tomuto měření\nsil a rozběhnuvše se k němu velmi domý-\nšlivě, dnes cítí, jak mnoho bude třeba na-\npnouíi síly, aby vydrželi až do Paříže a aby\nvydrželi s vírou v sebe.\n\nPavel Janák."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c022", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c022", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "223", "page_fin": "223", "image_debut": 29, "image_fin": 29, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.19.1", "titre_corps": "Řezané sošky. Z ostrovů Velikonočních. Sbírka Brummerova, Paříž.", "titre_sommaire": "Řezané sošky. Z ostrovů Velikonočních. Sbírka Brummerova, Paříž.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 29, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.29", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 64, "texte": "Řezané sošky.\nZ ostrovů Velikonočních.\nSbírka Brummerova, Paříž."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c023", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c023", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "223", "page_fin": "223", "image_debut": 29, "image_fin": 29, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.19.2", "titre_corps": "Řezaná soška. Ze Sudanu. Sbírka Brummerova, Paříž.", "titre_sommaire": "Řezaná soška. Ze Sudanu. Sbírka Brummerova, Paříž.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 29, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.29", "debut_caractere": 66, "fin_caractere_exclue": 116, "texte": "Řezaná soška.\nZe Sudanu.\nSbírka Brummerova, Paříž."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c024", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c024", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "223", "page_fin": "224", "image_debut": 29, "image_fin": 30, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.19.3", "titre_corps": "Der Jüngste Tag.", "titre_sommaire": "Der Jüngste Tag.", "signature_source": "Frant. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 29, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.29", "debut_caractere": 138, "fin_caractere_exclue": 620, "texte": "Der Jüngste Tag.\n\nNakladatelská firma Kurt Wolff v Lipsku,\nkterá vyznačuje se vydáváním děl mladých\numělců (vydává díla Eulenbergova, Werfe-\nlova a j.), nyní uvedla v život edici „Der\nJúngste Tag\", jež přináší díla autorů Wer-\nfela, Hasenclevera, Kafky, Ehrensteina a ji-\nných zástupců německé moderny. Télo kni-\nhovně předesílá Franz Werfel předmluvu,\nkterá zasluhuje pozornosti, a proto z ní části\nvyjímáme:\n„ Nový básník jest nepodmíněn\ntím, co předcházelo, pro něho není remini-"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "224", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.30", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1634, "texte": "scence, neboť cítí jako nikdo jiný, jak bez-\npodstatný jest zpětný ohled na literaturu,\njak nepotřebným jest požitek z tónů. Uvě-\ndomí si, že jeho báseň není větným obra-\nzem v knize, ale slabá, nevyřknutelně jemná\nkapka jeho velikého, ke všemu soucitného\na obráceného a ve vše zasahujícího života,\nzáblesk jeho srdce, jímž jest pocítěn sám\nchvějící se život. ■\nJeho povinností jest věčně povstávati, da-\nleko hlásati jsoucno a zánik, které jest nám\nvšem společné. Kde lidé pro nedostatek\nkausality zapomínají na svět, nechť se po-\nzdvihne svěží a jásající, otcovský, aby opět\nnekonečné přivedl k platnosti... Zmizí o-\ntázka ješitnosti básníků, protože v něm nic\nnevznikne pouze pro psaní, ale všecko bude\nodevzdáním se, dobrem a nutností.\n!\nV těchto knížkách bud' pozdraven sku-\ntečný, opravdový básník, totiž ten, kdo se\npo hodiny zakrvacuje nad tím, že výraz, rea-\nlisace již jest znejasněním a zatemněním.\nJsme přesvědčeni, že v těchto větách jsme\nstvořili jenom Idol. Neodvažujeme se tvrditi,\nže v našich knihách nalezneme tento vzne-\nšený útvar... I když se zde neobjeví vždy-\ncky genius, budiž zde poskytnut pohled na\nblízký temperament a radosti a bolesti o -\npravdového naturellu. Život každým\nokamžikem nově počíná nechte nás za-\npomenouti na literaturu!!\"\nTato slova jsou krásná svou vážností i\netickým názorem na básnické tvoření, kte-\nrým autor ohraničuje a určuje novost, která\nse rodí. Jako zajímavý zjev pozorujeme, že\nnevyskytují se v nich do budoucna nějaké\npředpisy formální (volný verš atd.), které\nnemají místa, jestliže se původ nového bás-\nnictví čerpá z opravdových hloubek lid-\nského nazírání.\n\nFrant. Langer."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c025", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c025", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "224", "page_fin": "225", "image_debut": 30, "image_fin": 31, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.19.4", "titre_corps": "Giovanni Papini: Un uomo finito.", "titre_sommaire": "Giovanni Papini: Un uomo finito.", "signature_source": "G. Winter", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 30, "page_imprimee": "224", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.30", "debut_caractere": 1636, "fin_caractere_exclue": 3331, "texte": "Giovanni Papini: Un uomo finito.\n\n„Není ío umělecké dílo, nýbrž zpověď\nsobě a ostatním/' praví Papini v poslední\nkapitole svého nového obšírného díla. Ne-\npsali bychom o tomto kuriosním svazku,\nkdyby nebylo mimoliterárních příčin, jež\nčiní knihu Papiniho pozoruhodnou. Gio-\nvanni Papini, jenž do svých třiceti let vydal\njiž asi deset knih, může platit za školní exem-\nplum poslední literární generace italské. Na\ntřech stech stránek, na nichž popisuje se ze-\nvrubností příliš pretenciosní svůj duševní\nrůst a literární vývoj, nebylo by samo o sobě\nmnoho zajímavého; ale vývoj Papiniho je\nprávě ve velké míře typický. Jako Papini,\ntak se vyvíjela, tak smýšlela generace, jež\npůsobí v mezinárodním literárním světě to-\nlik hluku, že nelze ji prostě ignorovat.\nV Papiniho „Uomofinito\" máme několik\ndokumentárních momentů, jež budou ví-\ntány budoucímu historikovi krise, jež na pře-\nlomu dvou století zachvátila celou kulturní\nEvropu a z níž počátky nového, dnešního\numění byly prvním krokem k osvobození.\nPapini vyrůstal ve falešném titanismu; má\nplány světoborného dosahu, v patnácti le-\ntech chce sepsati jakousi universální kosmo-\ngrafii, odtud přejde k plánu velikého kom-\nmentáře bible, odtud zase k úmyslu sestavit\nvelikou historii románských literatur atd.\nDedukce, jež vyplývá pro celou generaci,\nkterou Papini zastupuje, je asi tato: Hnala\nse po velikých cílech s malou přípravou;\nproto vyplýtvala tolik energie nadarmo.\nV podrobných kapitolách se vypisuje, jak\nz dětských plánů dospíval autor k vážnému\nstudiu filosofie a literatury, jak se účastnil\nnovoitalského literárního hnutí a nabyl jisté\n\n* Pubblicazione della „Libreria della Voee\". Qua-\nderno XVIII.—XIX. Gennaio 1913. Ure 3*50."}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "225", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.31", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1977, "texte": "váhy a popularity. Poslední nervosní kapi-\ntoly jsou opět typické: Třicetiletý autor musí\nse již bránit proti nové generaci, ještě mladší,\npro kterou je Papini i jeho vrstevníci pouze\n„materia di storia e di valutazione\". V této\npřekotnosti, jež nedovolí jedné generaci, aby\nuzrála, neboť sotva vystoupí, má již proti\nsobě nejen staré, vůči nimž jest v pohodlné\nposici nezodpovědných frondeurů, ale i nej-\nmladší, kteří brzy ztrácejí víru v její pro-\ngram; v této překotnosti je také kus vysvět-\nlení, proč je literatura futuristů a jim pří-\nbuzných frakcí tak nervosní, nehotová a ne-\ndozrálá. Ideje samy nejsou vinny; ale není\nprostě kdy myslit na jejich zakotvení, když\nse jednou rukou boří staré předsudky a dru-\nhou se již musí bojovat proti frondě nej-\nmladších.\nV knize Papiniho najdeme klíč i k jiným\nnepochopitelným zjevům, jimiž nás Itálie\npřekvapila v posledních letech. Přehnaný\nnacionalismus a politické zpátečnictví při\nveškerém zdánlivém radikalismu, glorifikace\nválky, pokus o italský régionalism, tyto stin-\nné i světlejší stránky, jimiž se manifestuje\nfuturismus v italském veřejném životě, vy-\nkládá Papini ze svého vlastního vývoje do-\nsti pragmaticky a věrohodně.\n„Není to umělecké dílo\", napsal Papini\nna konci své třistastránkové konfesse; iato\nreserva je zcela na místě. ~Un uomo finito\"\nje literárně velice slabá kniha a jen její do-\nkumentární význam ji zachraňuje. Tolik\nprázdných, nic neznamenajících a zbyteč-\nných slov, kolik je jich v Papinim, nena-\njdeme tak brzy jinde. Ale při tom je si Pa-\npini vědom, co tvoří hodnotu stylu. Co chváií\nna toskánských klassicích? „Niente fronzoli,\nniente enfasi, nessuna trina inutile, mai cat-\ntivo gusto o fiacchezza —\" (Žádné cetky,\nžádné emfáse, žádná zbytečná hrana, nikdy\nšpatný vkus nebo slabost) tak charakteri-\nsuje dobře jejich styl. Schopenhauer to řekl\nkratčeji: „Alles Entbehrliche wirkt nachtei-\nlig\". Leč jak jsme v pathosu a emfasi Pa-\npiniho daleko od těchto správných prin-\ncipů!\n\nG. Winter."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c026", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c026", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "225", "page_fin": "226", "image_debut": 31, "image_fin": 32, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.19.5", "titre_corps": "Obraz německého uměleckého průmyslu.", "titre_sommaire": "Obraz německého uměleckého průmyslu.", "signature_source": "Pavel Janák", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 31, "page_imprimee": "225", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.31", "debut_caractere": 1979, "fin_caractere_exclue": 3289, "texte": "Obraz německého uměleckého prů-\nmyslu.\n\n„ Deutscher W erkbund známá velikolepá\norganisace všech sil německého uměleckého\nprůmyslu, založená vedoucími duchy a u-\nmělci v 1908, odbýval na lipské výstavě\npravě svůj výroční sjezd a valnou schůzi.\nZ průběhu a výsledků jednání jeho lze sle-\ndovali a rozpoznali, co vše se kryje pod roz-\nvojem uměleckého průmyslu (a architek-\ntury), který Němcům obyčejně velmi závi-\ndíme. Věc má se jinak.\nUmělecký průmysl, tento nový myšlen-\nkový zárodek sklonku evropského XIX. sto-\nletí vybujel v Německu několika silnými\numěleckými individualitami v ozdravující\nvýbojný směr, rozrývající a burcující teh-\ndejší ustrnulý stav staré dožité kultury. Z ú-\nzkého výlučného uměleckého směru stal se\nnyní již umělecký průmysl (ani ne po de-\nseti letech) součástí široké, obecné, a ovšem\njím zúrodněné, nové kultury, stal se anekto-\nvanou národní potřebou, lidovým kon-\nsumem předepisovaným i žádaným. Poža-\ndavky a zásady, s nimiž přišel, jsou všeo-\nbecně přijaty a staly se opět obecností a\nprůměrem, tedy tím, proti čemu kdysi\nbojoval. Zároveň vlilo se do něho mnoho\nchabých sil, opakovačů a chudých nebo po-\nkažených duchů. Že byli tito všichni (jeho\ndřívější oponenti) získáni a přesvědčeni,\nvzbuzovalo zpočátku radost a jásot, poně-\nvadž zdálo se to být vítězstvím. Ale tito nově"}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.32", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1805, "texte": "získaní, tato šířeproudu, vnesli do hnutí\numěleckého průmyslu opět to, proti čemu\nbylo bojováno: změlčení, laxnost, chabost,\nprůměrnost. Toto posunutí obecného prů-\nměru, nema-li býti škodou, může být vyva-\nžováno vždy jen tím, že v předu vedení činí\nse další náskoky, nové výboje, a určují se\nvyšší cíle. Tyto však právě německému u-\nměleckému průmyslu se nedostávají. Prů-\nměr dostihl vůdce, vůdcům chybí energie ku\ndalšímu předstižení. A to je, co o německém\numění dekorativním (a architektuře) dávno\nvíme: že tento národně zajisté blahodárný,\nširoce rozlitý proud není více uměním ži-\nvým, ale že je to éra po stránce ducha spíše\nrozkladu se blížící než dalšímu růstu; neboť\njí chybí předbojné, stále pučící síly. Vidíme\ntaké již, jak v Německu patrna je vždy více\nbezradnost, tápání, únava, opakování my-\nšlenek a opět sahání ku starým slohům.\nToto stadium bylo také rozpoznáno na\nněkolika kritických stranách v Německu a\nproblesklo v referátech odborných listů.\nZnělo to v trpkém přiznání, že Werkbund\nsice členstvem početně nesmírně vzrostl, že\nse stal však oficielním a že se neobjevily\nžádné nové hybné myšlenky; že bylo opa-\nkováno, byf i dobře a z mnoha úst, co před\ntím bylo již dobře známo a uskutečněno.\nJedinou pobídkou cítilo se je příští ve-\nliká výstava Werkbundu v Kolíně n. Rýnem\n(1914), jinak by hrozící stagnace již již na-\nstala. Jaká to situace! Francouzi připravují\nse a burcují k mezinárodní výstavě dekora-\ntivního umění v Paříži (1916) přestrašeni\nněmeckým uměleckým průmyslem, znajíce\njej jen z jeho šíře a povrchu a neprohléd-\nnuvše jeho nikoli průměr, ale průměrnost;\nNěmci pak, davše podnět k tomuto měření\nsil a rozběhnuvše se k němu velmi domý-\nšlivě, dnes cítí, jak mnoho bude třeba na-\npnouíi síly, aby vydrželi až do Paříže a aby\nvydrželi s vírou v sebe.\n\nPavel Janák."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c027", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c027", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "226", "page_fin": "226", "image_debut": 32, "image_fin": 32, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.19.5.1", "titre_corps": "H. Obrist: Květináč.", "titre_sommaire": "H. Obrist: Květináč.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 32, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.32", "debut_caractere": 1807, "fin_caractere_exclue": 1827, "texte": "H. Obrist: Květináč."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c028", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c028", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[227]", "page_fin": "[227]", "image_debut": 33, "image_fin": 33, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.20", "titre_corps": "Známá Nemesova sbírka byla rozprodána v aukci", "titre_sommaire": "Známá Nemesova sbírka byla rozprodána v aukci", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 33, "page_imprimee": "[227]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.33", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3581, "texte": "Známá Nemesova sbírka byla rozprodána v aukci\nv Paříži. Jejím těžištěm bylo 12 obrazů Grecových, pro\nněž se stala zvláště slavnou, vedle těchto pak obsa-\nhovala díla Delacroixova, Manetová, Renoirova, Cé-\nzanneova, ze starých pak Rembrandta, Rubensa, Tin-\ntoretta atd., tedy soubor řízený určitým hlediskem.\nNěmecko zajímalo se velice o aukci, podařilo se mu\nvšak získati jen velmi málo. Za všech 12 obrazů Gre-\ncových docíleno bylo sumy 1,011.000 fr., zajisté ne-\npříliš vysoké; jedna „Hlava\" byla dokonce prodána\njiž za 35.000 fr. Naproti tomu moderní mistři docilo-\nvali relativně vesměs vyšších cen, zvláště Cézanne a\nještě více Corot. *\nVe Francii je již připraven k parlamentnímu pro-\njednání zákon o podílu autora-umělce na stoupající\nkupní hodnotě jeho děl. Má se tím umělcům zabez-\npečiti alespoň jakási kvóta z vyšších cen, jež dílo na\ntrhu docílí. Francouzská předloha navrhuje, aby autoru\n(nebo dědicům) připadala 2% prodejní ceny a sice až\ndo 50 let po jeho smrti. Také v Německu se touto\notázkou již zabývají a byly publikovány určité návrhy.\n*\nDoplňkem k situaci německého uměleckého prů-\nmyslu, o níž zmiňujeme se v kronice t. č., jsou i dvě\nposlední události z vídeňského dekorativního umění.\nJednak byl založen rakouský Werkbund a sice došlo\nk tomu právě z podnětu příprav ku kolínské výstavě\n1914. Ve Vídni nedávno také byla již pozorovatelna\nstagnace a únava; poslední dorost Wagnerovy školy\nklesal v kvalitě produkce vždy níže a níže, zpronevě-\nřoval se zásadám školy, aniž by však věřil a nalezl si\nnové, škola Hoffmannova žila sotva jen z díla svého\nučitele. sylo cítit všeobecně, že se nedostává nových\nvýrazů formálních, protože ochabuje energie tvoření.\nVídeň tak vlastně narazila jen jednostranně a jen na\nněkteré nové výrazové hodnoty naší doby, kdal-\nš í m nemajíc sil. V tomto okamžiku působilo jako o-\nsvěžení a okamžité probrání se z mrákot - že Něme-\ncko, propadajíc možno-li ještě většímu nedostatku\nmyšlenek - všímalo si více a počalo přejímati mnohé\nz Vídně a pak - úspěch, jehož vídeňské tištěné látky\npod jménem starovídeňských letos v modě docílily.\n(Jdeme jinak vlastní cestou a nemají pro nás tyto stavy\na události přímého významu; než zmiňujeme se o nich,\nže jsou to jisté zůstavší okraje a zbytky, řekněme mýlky\nvývoje.) Pokud se týče tohoto uznání mody, bylo\nzvláště lichotivým, že byla to moda samotné Paříže,\njež látek použila; a v tom je právě zase celá trpkost\nfakta pro Němce i Vídeň: byla to Paříž a Poiret, jež\ndovedli jistými relativními hodnotami uskutečnit a\ndaleko překonat to, oč se pokoušel německý „Re-\nformkleid\" a Vídeň. Nyní Vídeň, přeceňujíc své mož-\nnosti, přišla na myšlenku, že by snad tedy nyní bylo\nmožno tvořit modu ve Vídni. Utvořilo se zvláštní\nkomité „Jungwiener Mode-Komitee\" ze žurnalistů\na umělců, jež obralo si za úkol stvořiti vídeňskou\nmodul Komité vypsalo ihned soutěž výslovně na ná-\nvrhy kostýmů (do 12. červencet. r.) scénami úhrnem\n6000 K.\n*\nReprodukujeme při článku Zd. Kratochvíla dvě\nkrásné Alšovy kresby, nalezené v jeho pozůstalosti a\nděkujeme za svolení jeho rodině. Alšovo záhlaví vy-\nňato je z břez. čísla „Květů\", jichž redaktor p. VI. S.\nČech dovolil nám, abychom je reprodukovali v U. M. -\nSvolení k reprodukci plastiky Picassovy (hlava ženy)\npodařilo se nám získati od nakladatale Vollarda v Pa-\nříži. Snímek pořízén byl dle bronzového odlitku z ma-\njetku p. dra Vine. Kramáře v Praze-Smíchově. Foto-\ngrafie prací Herrmanna Obrista byly nám laskavě za-\npůjčeny autorem; z nich fontána, poslední jeho dílo,\nnebyla dosud nikde reprodukována. Článek o Obri-\nstovi přineseme v příštím čísle."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c029", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c029", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[228]", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 34, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.21", "titre_corps": "Veselý koutek V.", "titre_sommaire": "Veselý koutek V.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[228]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.34", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 146, "texte": "Veselý koutek V.\nLekce z kubismu čili „Nechápavý abo-\nnent“ aneb potrestaný zvědavec.\n\nNedávno v „Národních Listech'' uveřejněn byl tento\ninserát:"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c030", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c030", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[228]", "page_fin": "[228]", "image_debut": 34, "image_fin": 34, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.21.1", "titre_corps": "Nechtěl by se přihlásit pan inserent pod značkou „K. B. M.“? Kdyby to učinil, bylo by mu možno uděliti tyto lekce z kubismu:", "titre_sommaire": "Nechtěl by se přihlásit pan inserent pod značkou „K. B. M.“? Kdyby to učinil, bylo by mu možno uděliti tyto lekce z kubismu:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[228]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.34", "debut_caractere": 278, "fin_caractere_exclue": 402, "texte": "Nechtěl by se přihlásit pan inserent pod značkou\n„K. B. M.“?\nKdyby to učinil, bylo by mu možno uděliti tyto\nlekce z kubismu:"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c031", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c031", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[228]", "page_fin": "[228]", "image_debut": 34, "image_fin": 34, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.21.2", "titre_corps": "Lekce I.: a) Obličej srovnává se do plochy. b) Ztráta emblemů národní příslušnosti.", "titre_sommaire": "Lekce I.: a) Obličej srovnává se do plochy. b) Ztráta emblemů národní příslušnosti.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[228]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.34", "debut_caractere": 404, "fin_caractere_exclue": 487, "texte": "Lekce I.: a) Obličej srovnává se do plochy.\nb) Ztráta emblemů národní příslušnosti."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c032", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c032", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.21.3", "titre_corps": "Lekce II.: a) Přitesání též ostatních údů do jehlance a pyramidy. b) deformace vnitřní prapodstaty.", "titre_sommaire": "Lekce II.: a) Přitesání též ostatních údů do jehlance a pyramidy. b) deformace vnitřní prapodstaty.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.35", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 99, "texte": "Lekce II.: a) Přitesání též ostatních údů do jehlance\na pyramidy.\nb) deformace vnitřní prapodstaty."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c033", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c033", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.21.4", "titre_corps": "Lekce III.: Natáčení dle nejrůznějších os a organisace malířských kubusú dle volených směrů. Lekce IV., morální: Nehledíme ani tak na honorář jako na dobré zacházení.", "titre_sommaire": "Lekce III.: Natáčení dle nejrůznějších os a organisace malířských kubusú dle volených směrů. Lekce IV., morální: Nehledíme ani tak na honorář jako na dobré zacházení.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.35", "debut_caractere": 101, "fin_caractere_exclue": 267, "texte": "Lekce III.: Natáčení dle nejrůznějších os a organisace\nmalířských kubusú dle volených směrů.\nLekce IV., morální: Nehledíme ani tak na honorář\njako na dobré zacházení."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c034", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c034", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.22", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.1", "debut_caractere": 994, "fin_caractere_exclue": 1278, "texte": "GRAFICKY ZAVOĎ REPRODUKCÍM I\n]AN ŠTENC\nPRAHA 1., SALVATORSKÁ 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FOTOGRAFIE\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um -prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA. TISK LEPTŮ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c035", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c035", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.23", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.1", "debut_caractere": 1280, "fin_caractere_exclue": 1380, "texte": "Středisko umělců KAVÁRNA „ORIENT\" Praha 1., Celetná\nVečer koncert Orientálská vinárna Zvláštní herny"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c036", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c036", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.24", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.2", "debut_caractere": 1263, "fin_caractere_exclue": 1471, "texte": "DĚLNICKÁ KNIHTISKÁRNA A NAKLADATELSTVÍ\nV PRAZE, fITSLÍKOVA ULICE 1959\ndoporučuje se Lu provedení vešLer-ýcfi obchodních i společenských tiskopisů\nv úpravě vzorné a v čase poLud možno nejkratším.\nTELEFON 2134."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c037", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c037", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[197]", "page_fin": "[197]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.25", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[197]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 63, "texte": "v\nF. Sajna\nzávod\nlakýrnický a\nmalířství písma\nPraha 11.\nč. 1172"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c038", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c038", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[197]", "page_fin": "[197]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.26", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[197]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.3", "debut_caractere": 65, "fin_caractere_exclue": 260, "texte": "VACLAV HODEK\núředně oprávněný mistr tesařský sta*\nvebních a vodních prací, majitel pily,\nstálý přísedící znalec c. k. soudu ve vě-\ncech civilních i trestních\nPRAHA-VyŠEHRAD\nVRATISLAVOVA TŘÍDA 68."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c039", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c039", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[197]", "page_fin": "[197]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.27", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[197]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.3", "debut_caractere": 262, "fin_caractere_exclue": 334, "texte": "Založeno 1865.\nOtakar\nSkřivan,\ntovárna\nna parkety\nPraha\nKrál. Vinohrady."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c040", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c040", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[197]", "page_fin": "[197]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.28", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[197]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.3", "debut_caractere": 336, "fin_caractere_exclue": 651, "texte": "LAKVRNICTVÍ, MALÍŘSTVÍ\nPÍSMA, DREV A ŠTÍTŮ\nJAN\nSCHUBERT\nV PRAZE Iv\nHUSOVA TŘÍDA ČÍSLO 242, 9 NOVÉ\nMALBy, NÁPISy A ZLACENÍ N ASKLE,\nDŘEVĚ, PLECHU, ZDI I PLÁTNĚ VE\nVZORNÉ SLOHOVÉ ÚPRAVĚ\nSTAVE B Ní I NÁByTKOVÉ NÁTĚRy\nV NEJLEPŠÍM PROVEDENÍ\nMODERNÍ PLASTICKÁ PÍSMENA\nZLACENÁ I V EMAILU\nSKLENĚNÉ FIRMy\nTRANSPARENTNÍ FIRMy"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c041", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c041", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[197]", "page_fin": "[197]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.29", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[197]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.3", "debut_caractere": 653, "fin_caractere_exclue": 849, "texte": "Úst ř e d\n?A\nv\nní topení\na větrání všech soustav,\nparní kuchyně, parní\nprádelny, sušárny, vo-\ndovody, plynárny.\nPRAŽSKÝ\nINSTALAČNÍ\nZÁVOD\nC. Příbaň a inž. Žilka.\nPRAHA, Příkop čís. 12\nTelefon 2049."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c042", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c042", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[197]", "page_fin": "[197]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.30", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[197]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.3", "debut_caractere": 851, "fin_caractere_exclue": 1032, "texte": "LUDVÍK HOSPERGR,\npánská módní síň.\nPřesná anglická a americká moda. Vzory látek přímo z Lon-\ndýna a New Yorku. Dodavatel nejpřednější společnosti.\nPRAHA 11., PALACKÉHO ULICE ČÍS. 5."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c043", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c043", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[197]", "page_fin": "[197]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.31", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[197]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.3", "debut_caractere": 1034, "fin_caractere_exclue": 1058, "texte": "STREJC\nPRAHA\nRÝSO-\nVADLA"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c044", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c044", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[197]", "page_fin": "[197]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.32", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[197]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.3", "debut_caractere": 1060, "fin_caractere_exclue": 1290, "texte": "Ze 45 druhů, též leštěného\nUMĚLÉHO KAMENE\nfasády, hrobky, pomníky, práce sochařské,\nkostelní, provádějí ateliery uměl. průmysl.\nKRAUMAN, PICCARDT,\nŠIMONOVSKý\nPRAHA 111., ŘÍČNÍ 539\nPráce štukatérské, modely pro bronz, dřevo, kámen."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c045", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c045", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[197]", "page_fin": "[197]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.33", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[197]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.3", "debut_caractere": 1292, "fin_caractere_exclue": 1376, "texte": "JOSEF\nKOCH\nelektrotechnický\nzávod\nPRAHA- „\nBUBENEČ\nSchnellova ul. 317.\nTelefon 5815."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c046", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c046", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[198]", "page_fin": "[198]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.34", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[198]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 284, "texte": "Kostelní\na salonní okna\nm.\nnir\nnr\nKS\nm\nm\nJSI'\nH\nr\nJ.Vlasák, Praha\n1., Malé Staroměstské n. č. 8\nStálý přísežný znalec c. k. zemsk. soudu.\nOdborný učitel Techn. průmysl, musea.\nVyznamenán pochvalou Jeho Veličenstva\ncísaře rakouského. Poslední vyznamená-\nní Praha 1908. „Hors concours\"."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c047", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c047", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[198]", "page_fin": "[198]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.35", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[198]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.4", "debut_caractere": 286, "fin_caractere_exclue": 407, "texte": "JOSEF BOUČEK .\nMISTR TESAŘSKý, PRO-\nVÁDÍ VEŠKERÉ STA-\nVEBNÍ PRÁCE\nV PRAZE I. ČÍSLO 867\nTELEFON 561=11. POŠT. SPOŘ. 29.976"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c048", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c048", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[198]", "page_fin": "[198]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.36", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[198]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.4", "debut_caractere": 409, "fin_caractere_exclue": 527, "texte": "KRESS A BERNARD\nPRAHA 111.\nHARRACHOVO NÁMĚSTÍ ČÍS. 4.\nSTAVBY ŽELEZNIC A MOSTŮ.\nREGULACE ŘEK A PNEUMATI-\nCKÉ ZAKLÁDÁNÍ."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c049", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c049", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[198]", "page_fin": "[198]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.37", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[198]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.4", "debut_caractere": 529, "fin_caractere_exclue": 659, "texte": "TRUHLÁŘSKÉ\nVEŠKERÉ POTŘEBY NEJLÉPE A\nNEJLEPŠÍ NAKOUPÍTE U FIRMY\nADOLF SCHÓN\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁM. 53\nŽÁDEJTE ILLUSTROVANÝ CENNÍK\n'"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c050", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c050", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[198]", "page_fin": "[198]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.38", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[198]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.4", "debut_caractere": 661, "fin_caractere_exclue": 956, "texte": "Tabulové sklo j&f\nz jediné české sklárny v Třmících, zrcadlové\nsklo pro výkladní skříně, jakož i všechny druhy\nskel a zrcadel potřebných do staveb a nábytku\ndodává velkoobchod sklem a zrcadly\nBroft a Spol. v Praze I.\nBetlémské nám. čís. 254.\nVlastní dílny na stříbření a opravu chybných zrcadel."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c051", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c051", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[227]", "page_fin": "[227]", "image_debut": 33, "image_fin": 33, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.39", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 33, "page_imprimee": "[227]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.33", "debut_caractere": 3792, "fin_caractere_exclue": 4035, "texte": "FRANTIŠEK\nTSCHOCHNER\nZÁVOD ŽELEZÁŘSKÝ\nstavební a nábytkové kování, nástroje jen Ima\njakostí,\nfournýry, líšty, fošny, řezbářské, soustružnjcké\nzboží, mořídla, laky, jakož i veškeré potřeby\nna rakve\nPRAHA 11., VODIČKOVA UL. 15\n(Hlávkův palác.)\nt"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c052", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c052", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[228]", "page_fin": "[228]", "image_debut": 34, "image_fin": 34, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.40", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[228]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.34", "debut_caractere": 489, "fin_caractere_exclue": 600, "texte": "Petříkova\nvinárna\nv Praze 1.,\nPerštýn, č. 5.\nVýběr dobrých pří-\nrodních vín. Dosta-\nveníčko umělcův a\nliterátů."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c053", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c053", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[228]", "page_fin": "[228]", "image_debut": 34, "image_fin": 34, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.41", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[228]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.34", "debut_caractere": 602, "fin_caractere_exclue": 676, "texte": "Hotel\nArcivévoda\nStepán\nPRAHA,\nVáclavské nám.,\nvelkokavárna.\nHaunera nást."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c054", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c054", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.42", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.35", "debut_caractere": 269, "fin_caractere_exclue": 497, "texte": "Stavební a nábytkové\ntruhlářství, strojní vý-\nroba dveří a oken\nVÁCLAV.\nHANUŠ\nPRAHA 11., Marián-\nská ul. č. 4 proti »Ná-\nrodním Listům«\nnabízí práce všeho druhu\ndo oboru toho spadající ve\nvkusném, důkladném a lev-\nném provedení."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c055", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c055", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.43", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.35", "debut_caractere": 499, "fin_caractere_exclue": 764, "texte": "Umělý kámen\npro celé i detaily těchže, práce sochařské a\nštukatérské provádí umělecko - průmyslové atelier\nv\nJindřicha Čapka, Praha 1.,\nVeleslavínova 95 Telefon 5017.\nVzorky umělých kamenů stále k volnému prohléd-\nnutí. Práce figurální prov. ak. sochař M. Kocourek."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c056", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c056", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.44", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.35", "debut_caractere": 766, "fin_caractere_exclue": 857, "texte": "Práce\nmalířské\nprovádí\nFRANTIŠEK\nZATOČIL,\nmalíř,\nPraha-Kr Vinohrady,\nKollárova ulice č. 15."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c057", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c057", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 35, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.45", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.35", "debut_caractere": 859, "fin_caractere_exclue": 984, "texte": "Neuzavírejte žádného pojištění, aniž byste požádali o rozpočet „Pojišťovací\nkancelář Karel Gutfreund, ve Dvoře Králové n. L.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c058", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c058", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 36, "image_fin": 36, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.46", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 36, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.36", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 109, "texte": "ZÁBAVNÍ PODNIK\ni „M O N T M A R T R E\"\ní PRAHA I., ŘETĚZOVÁ ULICE.\nI ZAČÁTEK V 10 HOD. VSTUP JEST VOLNý.\nIfŤH"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c059", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c059", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 36, "image_fin": 36, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.47", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 36, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.36", "debut_caractere": 111, "fin_caractere_exclue": 298, "texte": "\\\nTOVÁRNÍ SKLAD\nKOBERCŮ, ZÁCLON, LÁTEK NÁByTKOVýCH, CVILINKŮ NA ŽÍNĚNKy, VEŠKE-\nRÝCH PŘEDMĚTŮ A POTŘEB PRO ČALOUNÍKy A TOVÁRNy NABýTKU\nPRAHA 11., JINDŘIŠSKÁ 3, PALÁC GENERALI\nTELEFON\n2565"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-04-c060", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_04#c060", "volume": "bmtnabk_1913_04", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 36, "image_fin": 36, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.2.48", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 36, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.36", "debut_caractere": 300, "fin_caractere_exclue": 907, "texte": "<\nuzz\nzc9.\n06 >H\nnj <>u\nhE-Oz\n« -Ng\n<C^U\nCO Q ►>\noq r.\nUlSť lJ\nUl\nídlP c/Q\n>Z\n?t:ES\nm <C Qí Q\ngtíZO\naz i tu\n>c/)« ' 0-\nDZ-<\n2z\nNDOt\n32řX>c/}\nO\n3C\"«< éij\n5Z°\nOhoí\n-JCIJ H\nQ'UW\nHRŮZA A ROSENBERG\nPRAHA\nTELEFON 1732 OLOMOUC\n-ty~-~-~\n<■ V*. ». <*g s ;:v »'■' s \" ■ •: '■ :-:i ■'■\n' V. . Mh\nV.\nr--v.\n:.,^f:X':/\ntl\n& %\n« •\n\" . -X\n{.\n:«r\nv-'\n■K\ni\nvů\nm\n'l'!\n'\n■4..■\n: -: ■ ■\n>\n. Mg\nJ!\nÉIÉ\nr-\n-\ni: -i\n.■■ •:•; ■'■.\ni\n■\n:^v\nmm\n:y- '■ ■\ni\nn\nP\n:k-\n-m-\n'-\n%a\nk\n\" '■>-\n•2\nwwt\n•V > T3\nshO\no°S\ntri\nN<>^\nP1 S >\nr z S\nrn ►<; 2\nn P1\nSHW\n2 > H\nPl 13\nH\nnP\n15 co CO\n3zm\n<9o\np*3C\n><o\nW -C-g\náOcfl\nO co h\nZ 7s >\nOp<\n< I tn\ntri' I 00"}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.1", "texte": "Umělecký Mĕsíčník\nČasopis Skupiny Výtvarných Umělců.\nŘídí Pavel Janák a Fr. Langer s redakčním kruhem:\nEmil Filla, František Kysela, V. V. Stech, V. Štěpán.\nRedakce a administrace Uměleckého Měsíčníku a kan-\ncelář Skupiny Výtvarných Umělců v Praze 1., Franti-\nškovo nábřeží 20, 11. patro, denně od 9—l, 3 7 hod.\nRoční předplatné 12 K, do ciziny 15 K, jednotlivá čísla\n1 K 70 h. Účet Záložního a Úvěrního Ústavu v Hradci\nKrál., filiálka v Praze,\nRevue mensuelle des arts, orgáne de Skupina Výtvar-\nných Umělců (Groupe des artistes), Prague.\nRédaction et administration: Prague 1., Františkovo\nnábřeží 20.\nDirecteurs en chef: Pavel Janák et František Langer.\nRédacteurs: Emil Filla, František Kysela, V. V, Stech,\nV. Štěpán.\nAbonnement frs. 15. pour an; un numéro fr. I*Bo.\nZa náklad a vydávání odpovídá zodpovědný redaktor Pavel Janák, Praha 51-1. Reprodukce grafického\nústavu Jana Štence, Praha L, Salvatorská čís. 8. Tiskem „Grafie\", dělnické knihtiskárny v Praze IL, Myslí-\nkova ulice 1959.\n\nGRAFICKY ZAVOĎ REPRODUKCÍM I\n]AN ŠTENC\nPRAHA 1., SALVATORSKÁ 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FOTOGRAFIE\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um -prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA. TISK LEPTŮ.\n\nStředisko umělců KAVÁRNA „ORIENT\" Praha 1., Celetná\nVečer koncert Orientálská vinárna Zvláštní herny"}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.2", "texte": "Obsah\nText:\nJan Thon: Slzy 207\nFráňa Šrámek: Dívka 208\nRené Arcos: Večer 208\nRudoif Procházka: O podstatné proměně du-\nchové povahy naší doby 212\nZdeněk Kratochvíl: Aleš český a monumentální 220\nKronika:\nDer jungste Tag 223\nGiovanni Papini: Un uomo finito 224\nObraz německého uměleckého průmyslu . . . 225\nVyobrazení:\nPablo Picasso: Hlava ženy 199, 200\nUmění exotické: Hlava, Madagaskar 201\nSošky, ostrovy Velikonoční, Sudan 223\nH. Obrist: Architektury .... 202,203,217,226\nPaul Cézanne: Ulice 204\nOvoce 205\nHoch 206\nArdengo Soffici: Zátiší, dřevoryt 207\nMikuláš Aleš: Kresby 218, 219\nZáhlaví , 220\n\nčís. 8. Ročník 11. 1913.\nNo 8. Ile année.\n\nSommaire\nTexte:\nJ. Thon: Les larmes 207\nF. Šrámek: jeime fille 208\nRené Arcos: Le soir 208\nR. Procházka: Le changement essentiel de la base\nintellectuelle de notre temps 212\nJ. Kratochvíl: M. Aleš tchěque et monumentale 220\nChronique:\nDer jungste Tag 223\nGiovanni Papini: Un uomo finito 224\nSituation de I'art décoratif allemande .... 225\nlllustrations:\nPablo Picasso: Téte de femme 199, 200\nL'art exotique: Téte, Madagascar 201\nStatuettes, Iles de Páque, Sudan 223\nH. Obrist: Architectures .... 202, 203, 217, 226\nP. Cézanne: Rue 204\nFruit 205\n206\nA. Soffici: Nature mořte 207\nM. Aleš; Esquisses 218, 219\nVignette 220\n\nDĚLNICKÁ KNIHTISKÁRNA A NAKLADATELSTVÍ\nV PRAZE, fITSLÍKOVA ULICE 1959\ndoporučuje se Lu provedení vešLer-ýcfi obchodních i společenských tiskopisů\nv úpravě vzorné a v čase poLud možno nejkratším.\nTELEFON 2134."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[197]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.3", "texte": "v\nF. Sajna\nzávod\nlakýrnický a\nmalířství písma\nPraha 11.\nč. 1172\n\nVACLAV HODEK\núředně oprávněný mistr tesařský sta*\nvebních a vodních prací, majitel pily,\nstálý přísedící znalec c. k. soudu ve vě-\ncech civilních i trestních\nPRAHA-VyŠEHRAD\nVRATISLAVOVA TŘÍDA 68.\n\nZaloženo 1865.\nOtakar\nSkřivan,\ntovárna\nna parkety\nPraha\nKrál. Vinohrady.\n\nLAKVRNICTVÍ, MALÍŘSTVÍ\nPÍSMA, DREV A ŠTÍTŮ\nJAN\nSCHUBERT\nV PRAZE Iv\nHUSOVA TŘÍDA ČÍSLO 242, 9 NOVÉ\nMALBy, NÁPISy A ZLACENÍ N ASKLE,\nDŘEVĚ, PLECHU, ZDI I PLÁTNĚ VE\nVZORNÉ SLOHOVÉ ÚPRAVĚ\nSTAVE B Ní I NÁByTKOVÉ NÁTĚRy\nV NEJLEPŠÍM PROVEDENÍ\nMODERNÍ PLASTICKÁ PÍSMENA\nZLACENÁ I V EMAILU\nSKLENĚNÉ FIRMy\nTRANSPARENTNÍ FIRMy\n\nÚst ř e d\n?A\nv\nní topení\na větrání všech soustav,\nparní kuchyně, parní\nprádelny, sušárny, vo-\ndovody, plynárny.\nPRAŽSKÝ\nINSTALAČNÍ\nZÁVOD\nC. Příbaň a inž. Žilka.\nPRAHA, Příkop čís. 12\nTelefon 2049.\n\nLUDVÍK HOSPERGR,\npánská módní síň.\nPřesná anglická a americká moda. Vzory látek přímo z Lon-\ndýna a New Yorku. Dodavatel nejpřednější společnosti.\nPRAHA 11., PALACKÉHO ULICE ČÍS. 5.\n\nSTREJC\nPRAHA\nRÝSO-\nVADLA\n\nZe 45 druhů, též leštěného\nUMĚLÉHO KAMENE\nfasády, hrobky, pomníky, práce sochařské,\nkostelní, provádějí ateliery uměl. průmysl.\nKRAUMAN, PICCARDT,\nŠIMONOVSKý\nPRAHA 111., ŘÍČNÍ 539\nPráce štukatérské, modely pro bronz, dřevo, kámen.\n\nJOSEF\nKOCH\nelektrotechnický\nzávod\nPRAHA- „\nBUBENEČ\nSchnellova ul. 317.\nTelefon 5815."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[198]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.4", "texte": "Kostelní\na salonní okna\nm.\nnir\nnr\nKS\nm\nm\nJSI'\nH\nr\nJ.Vlasák, Praha\n1., Malé Staroměstské n. č. 8\nStálý přísežný znalec c. k. zemsk. soudu.\nOdborný učitel Techn. průmysl, musea.\nVyznamenán pochvalou Jeho Veličenstva\ncísaře rakouského. Poslední vyznamená-\nní Praha 1908. „Hors concours\".\n\nJOSEF BOUČEK .\nMISTR TESAŘSKý, PRO-\nVÁDÍ VEŠKERÉ STA-\nVEBNÍ PRÁCE\nV PRAZE I. ČÍSLO 867\nTELEFON 561=11. POŠT. SPOŘ. 29.976\n\nKRESS A BERNARD\nPRAHA 111.\nHARRACHOVO NÁMĚSTÍ ČÍS. 4.\nSTAVBY ŽELEZNIC A MOSTŮ.\nREGULACE ŘEK A PNEUMATI-\nCKÉ ZAKLÁDÁNÍ.\n\nTRUHLÁŘSKÉ\nVEŠKERÉ POTŘEBY NEJLÉPE A\nNEJLEPŠÍ NAKOUPÍTE U FIRMY\nADOLF SCHÓN\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁM. 53\nŽÁDEJTE ILLUSTROVANÝ CENNÍK\n'\n\nTabulové sklo j&f\nz jediné české sklárny v Třmících, zrcadlové\nsklo pro výkladní skříně, jakož i všechny druhy\nskel a zrcadel potřebných do staveb a nábytku\ndodává velkoobchod sklem a zrcadly\nBroft a Spol. v Praze I.\nBetlémské nám. čís. 254.\nVlastní dílny na stříbření a opravu chybných zrcadel."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "199", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.5", "texte": "Pablo Picasso:\nHlava ženy. (1909.)\nBronz."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "200", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.6", "texte": "Pablo Picasso:\nHlava ženy. (1909.)\nBronz."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "201", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.7", "texte": "Hlava.\nŘezba ve dřevě. Madagaskar.\nSbírka Brummerova, Paříž."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "202", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.8", "texte": "H. Obrist:\nNáhrobek.\nPřední a zadní pohled."}, {"page_pdf": 9, "page_imprimee": "203", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.9", "texte": "H. Obrist:\nFontána."}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "204", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.10", "texte": "Paul Cézanne:\nUlice.\nAkvarel."}, {"page_pdf": 11, "page_imprimee": "205", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.11", "texte": "Paul Cézanne:\nOvoce.\nOlej."}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "206", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.12", "texte": "Paul Cézanne:\nHoch."}, {"page_pdf": 13, "page_imprimee": "207", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.13", "texte": "Slzy.\nJan Thon:\n\nDíky, díky, bože na nebesích,\nza slzy, jež z očí kanou,\nza tu sílu, která ukrývá se\nza vyprahlou víček branou.\nTeplý proud se do dlaně mi řine\njako déšť na jarní líchu,\njako sladké požehnání boží\ndo srdce když přeleje se,\nnaplňuje srdce mírem.\nSladko duši rozplynout se v tichu\nproud slz teče, odnáší tě\naž ku břehům zapomnění,\npokraj světa, modré nebe\nkde se v nekonečnost mění...\nSlzy, slzy nocí nedohledných\nodkud plynou? Kde se rodí?\nProudí tiše jako vání\nz pramene, kde duše pije\nněhu svou a svoji víru,\nz pramene, jenž kdesi vzniká\nna dně ve vesmíru.\n\nArdengo Soffici:\nZátiší. - Dřevoryt."}, {"page_pdf": 14, "page_imprimee": "208", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.14", "texte": "Dívka.\nFráňa Šrámek:\nVčera mne cos udivilo, byly to mé ruce,\nletěly mi k srdci, padly k němu prudce,\nvlny dvě tam o břeh bily,\nty mne taky udivily.\nByla jsem jak rosná louka ranní,\nbílý kůň se pásl na ní,\nod včíra jsem, bože, celá jiná,\nrostou na mně hrozny vína.\n* * *\nRáda bych se sester, ráda bych se ptala,\nproč jsem jako louka rozkvétala,\nproč a proč jsem ... nevím, jak to říci ...\njsou snad muži loupežníci ?\n\nVečer.\n(Autorisovaný překlad M. Krejčové.)\nRené Arcos:\nS hlukem podobným prudkým nárazům větrů hvízdajících nad lesem, valí se podzemní\nvlak ke konečnému cíli. Jako dlouhou, černou perlí provléká se tunelem a pak stanicí jako\nperlí zářivou. Zastavuje se lesklý a udýchán. Těžké a tmavé předměty klesají na dno vodo-\njemu, jiné lehce vynořují se v bludišti schodů a chodeb jako vydechnuty večerním vzdu-\nchem, jenž víří v ústích tunelu. Každé dveře při vstupu i východu bez přestání neúprosně\ndělí proud jako pekařský nůž.\nJest pozdní večer, a jede z posledních vlaků kteréhosi dne v týdnu.\nVe voze sedí jediný cestující, mladý člověk schoulený v koutě, a sní. Za dne mnoho\npršelo. Na sklech zachytily se krůpěje a praménky deště, spadnuvšího na boulevard, kde\nvlak vystupoval ze země. Podlaha nesla stopy nečistého dne.\nMladý muž sleduje postup houfu myšlenek, které se vyrojily v něm, když si sednul.\nNese v sobě únavu dlouhého dne, v němž tolik chodil a mluvil. A přece ustavičná čin-\nnost ducha umlčuje tělo i jeho zemdlení. Sotva že zdvihne oči ke stanicím, které übíhají\njako illustrace četby, jejíž text představuje jízda v tunelu.\nHorké a husté výpary krouží vagonem, v němž po celý den tísnilo se mnoho lidí.\nHodina i místo dýchají znechucením a smutkem, ale mladý muž vzdálen ve svých my-\nšlenkách nevnímá té chvíle nic ze svého okolí. Nevidí slupky pomeranče pod lavicí, ne-"}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "209", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.15", "texte": "čisté papíry, stopy prstů na sklech. Nevidí náhlá problesknutí elektrických lamp, zavěše-\nných na omšených stěnách tunelu, a jméno stanice, již vlak právě opouští. Skoro v bez-\nvědomí slyší zaskřípění dveří. Jeho oči rozkvétají zjevem ženy, která vstupuje, pak usedá\nnebo spíše klesá na sedadlo proti němu. - Patří na nový obraz, jenž se mu zjevuje a od-\nvrací ho od myšlenek, které ho zaujímaly. Ale jako plavec, vystupuje z vod, zachycuje kraj\nčlunu a ponořuje jej svou tíží, tak živoucí síla, zrozená v neznámých časích a vírech, za-\ntěžuje kraj jeho myšlenky. Usiluje, aby se od ní osvobodil, ale cizí bytost existující pojed-\nnou vedle něho útočí celou svou přítomností. Musí se otočiti. A tehdy jeho oči potkávají\nse s očima cizinky, jež na něm spočinuly.\nMladý muž vidí jen dvě velké, plaché oči v oblé tváři takové bledosti, jakou má rád.\nPozorně a zálibně zpytuje tuto jemnou líc. Jeho pohledy potkávají se často s pohledy\nženy, jež nejsou úplně lhostejnými. Nedaří se jí odtrhnouti je od jeho. Výměna pohledu\nstává se živější. Oba cestující táží se a odpovídají, rozmlouvají bez účasti svých těl. Mladý\nmuž, rychle pochopiv tichý požitek této hry, odpoutává se od jiných popudů, opouští svou\nzatoulanou duši. Jeho myšlení jest jako veliké mračné nebe; on sám kráčejícím poutní-\nkem, jenž roztržitými zraky sleduje chod oblaků. A náhle běl, a hned potom jas šíří se\na usmívá na bezbarvém nebi. Mladý muž přesedává, jeho ruce se pohybují, tváří prosvítá\nvzrušení. Vše, co v něm spalo z činorodého života, kypí, vystupuje a zaplavuje celou jeho\nduši, která pozdvižena rozpouští myšlenky jako pilulky. Náhle jest si plně vědom své\njsoucnosti. Přemýšlí: Tato minuta jsem já, můj život; jest zakončením vší délky života,\nkterý jsem dosud žil. Trval jsem dlouho, žil měsíce a roky, abych dočekal téio chvíle. Tyto\nlampy zavěšené vysoko nad mojí hlavou, zažehnuté jako pochodně čestné stráže, tyto\nsilné zdi, jako zásíupy očekávající příchod hrdiny, tak dlouho zde byly, jen abych se\ns nimi jednoho dne mohl setkaíi. Tato světla a kovové lesky čekaly jen na mne po to-\nlika, kteří minuli, a před mnoha, již přijdou. Chvíle, naplněná mnou, příkraso, která mne\nutváříš, nekonečný pohybe, jste mojím lénem. Držím vás očima i duší. Ah, čase, navždy\nuzavřený! V této dokořán otevřené chvíli skláním svou duši, předbíhám své tělo a cválám\npřed přívalem hluků, světel a stínů jako dobyvatel v čele svých hord.\nPřirovnávám ku běhu vlaku zběsilý trysk vojska po svahu. V sevřených řadách jedou\nza mnou zpívající jezdci. Kdybych byl sám, zdvihnul bych ruce a snad bych vykřikl.\nKdyž jeho oči našly mladou ženu sedící proti němu, nebyla mu už cizinkou.\nHledí na ni. K rozkošné tváři s očima od sebe vzdálenýma připojuje představu, která\njest v jeho duši. Zkoumaje souhrn poznání, vidí jen konfrontaci. Pokračuje v pozorování\nnachází nové detaily a opravuje první úsudek. (Nevěřil by, že tyto oči mají tolik něžnosti.)\nChtěl by znát vlastnosti její duše. Jak by se potěšil, kdyby na obálce knihy, již drží v ruce\na na kterou on číhá, spatřil jméno sympatického autora.\nKrásná žena nikterak se nesnaží vyprostiti svou tvář z jeho dlouhých pohledů. Směl by\nuvěřiti dle jejího klidu, jenž zdá se dávati svolení, že snáší jeho pohledy trpělivě, ba až\ns rozkoší? Duch tajné důvěřivosti klade se mezi ni a jeho. Sladké a křehké účastenství\nspojuje je přes neznámo, které je dělí. Jsou dvě bytosti osamocené v jediné chvíli. Pří-\nhoda, kterou si vymýšlí, mohla by náhle oddělili je od všeho světa. Strašlivá rána by"}, {"page_pdf": 16, "page_imprimee": "210", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.16", "texte": "třeskla a pak živ a zdráv zůstal by sám s íouío ženou, ustrašenou a krčící se ve tmě.\nStvořil si celý příběh. Jsou v hloubi, pohřbeni trámy, které je chrání; slyší nárazy rýčů,\npracujících k jejich zachránění, jež by chtěl oddáliti i uspíšiti zároveň. Opíjí se vůní vlasů\na teplem jejího těla, roztřeseného strachem. Hlas se mu chvěje, když odpovídá na sta a\nsta otázek, které mu dává ...\n1/ !•! >• v* / v^l\nKolik zajmu ji prinasi!\nJak se rozesmutní, vystoupí-li na příští stanici. Pocítí onu nespokojenost, která nás pře-\npadá, necháme-li odejít drahého člověka s tvrdým slovem\nA přece brzo odejde! Rozejdou se za svými osudy a nikdy jí už nespatří. Potkal se\ntakto s tisíci a tisíci lidí. Bytosti, které dlouho putovaly, aby se s ním potkaly, dochá-\nzejí ho, noří někdy své zraky do jeho a zacházejí, aby se rozptýlily a zmizely v prostoru.\nKráčeje ulicemi a přecházeje mosty, jest mu, jakoby náhle padaly s nebe nebo vystupo-\nvaly ze země. Naučil se poznávati některé z nich mezi spoustou lidí, které mu předvádí\nden velkoměsta. Nemluvil nikdy s nimi; a přece nejsou cizinci v jeho životě. Překvapení\nsblížilo by jejich duše, kdyby je jednoho dne potkal jinde než na boulevardu, kde je u-\nvyklý je viděti; zatoužil by promluvili s nimi, pobaviti se při setkání. Mezi těmito lidmi\njest muž s černými vousy, který nosí vysoký a lesklý klobouk a složku pod paží. Chodí\npomalu a podlamuje se v kolenech. Jiný s unavenou tváří vleče nedbale nohy. Má klo-\nbouk kulatý, který zelená čím dál tím víc. V zubech dýmku často vyhaslou a v podmrač-\nných dnech deštník po venkovsku pod ramenem. Žena stále spěchající, která často mění\nklobouky. Jiná, jejíž úsměv zná z pisárny.\nTyto lidi potká zítra a pozítří a po mnoho dní ještě. Ale tuto ženu, již má před sebou,\nuž neuzří nikdy; a něco sahá mu na srdce.\nCož kdyby se odvážil! Pod malou záminkou mohl by s ní promluviti. Jako když ob-\ncházíme stavení, pokoušejíce se nahlédnouti mřížemi a listím, tak mohl by pomalu pro-\nniknouti tajemství jejího života, navázati první vztahy, které by mu dovolily poznávati\ndále. Konvence a zvyky mu to zakazují. Co by připouštělo náhodu zvláštního předsta-\nvení, jest zde nemožné. Bylo by třeba člověka, jenž by je oba znal, aby překlenul ne-\nznámo, které je rozlučuje, a spojil je. Osloví-li ji teď, riskuje špatné přijetí.\nNezví ničeho! Za nějakou chvíli vstane jako ten, kdo odchází, aby se nevrátil. Síly, které\nurčují její osud, odnesou ji ve svých vírech. Kdosi, jenž ji malounko zna 1, jenž jest právě\njedinou lidskou bytostí před jejíma očima, živoucí až po látku svého kabátu, za chvíli\nbude pro ni ztracen, tak jakoby jej ztratila smrtí. Nezví už ničeho o této ženě!\nJeho vzpomínka rozprchne se jako bílý oblak na letním nebi.\nA obestře ji něhou naplněnou lítostí a smutkem.\nVlak projel novou stanicí, aniž byla vystoupila. Svět ponechal mu radost ještě pro ně-\nkolik chvil a sám cítil, jak září spokojeností.\n~Ah, vy, společníci mého denního života, žijete v této chvíli pro mne méně určitě než\ntato žena, již vidím poprvé. Vaše slova, skutky a činnost vašeho života žije jinde než zde.\nTato chvíle mého bylí sotva vám náleží; cizí žena jest mezi námi. Jste daleko za skuteč-\nností. Abych vám podal ruku, musil bych ji rozrušit.\""}, {"page_pdf": 17, "page_imprimee": "211", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.17", "texte": "Cítil ostrý a sladký pohled mladé ženy jako dotyk ruky na nahém svém srdci.\nMyslel a snažil se říci očima: Zdravím vás a miluji jako ty, jež znám, ach, vás, která\njste se vynořila z prostoru jako jiné z mořských pěn! Neznámý zmatek, který pociťuji,\nkdyž na mé čelo padají vlažné krůpěje jako slzy v tajemných slujích, prožívám zase ve\nchvíli, kdy cítím na své líci letní déšť, který se snáší z vašich očí. Nemohu vám dáti zna-\nmení, zamávati vám vstříc šátkem, vyřknouti jediné ze slov, jimiž přetékají má ústa, nebof\nmezi námi leží neznámá země, na niž jest mi zakázáno vstoupiti. Ale zahlédněte v mých\nočích posly, jež k vám vysílám, vlajku, kterou zvedám na výši své duše. Nebojte se po-\nnořiti svých zraků do mojích a slyšeti mé volání. Přijímám vás všemi proudy své krve.\nNacházíte tisíc cest, abyste mě uchvátila. Ah, nikdy člověk vás potkavší nezdravil vás\nse silnějším a čistším pohnutím. A přes rachocení svých děl a jásání tisícerých plavců\nnikdy žádná loď nezdravila zemi, cíl své nekonečné cesty, s tak velkým nadšením jako\njest mé. Pohleďte na mne! Vystupuji z času, země, z celé historie lidí jako vidím vás, vy-\nnořivší se z času, země a minulosti, jejíž hlubiny nepronikám. Nesčetné cesty, jimiž jste\nšla přes města, vsi a země, přivedly vás přede mne. Čas osudy lidí se rozprostírá jako\nnesmírná kštice čechraná věčnými vánky, a hle, můj úděl dotýká se dnes vašeho. Mezi\ntisíci bytostí, jimiž jsem ve svém žití byl, a těmi, jimiž se ještě stanu, jest jedna bytost\ntéto chvíle, která patří vám, jen vám, a již obětuji vám. Nevím ničeho o vás, nepoznám\nani zvuku vašeho hlasu, jemuž je snad sladce naslouchati. Ale znám barvu vašich vlasů\na vidím arabesku jejich vln vždy, i když mé oči nejsou obráceny k vám. Mohl bych z pa-\nměti nakresliti motivy vyšívání, jež zdobí vaše šaty ... a představuji si, jak horce tisknou\nvaše bílé ruce.\"\nVlak vystupoval. Mladý muž obrátil hlavu, když vlak vyšel na zemi, aby přejel most\nnad řekou.\nZjevení města s jeho stíny a tisíci světel, které stoupalo k nebi a vytrácelo se v něm\njako vůně, zalilo ho novou radostí. Počet a čistota září okouzlila jeho oči. Jeho radost\nrozžíhala se o první světla, množila se s ostatními, vzrůstala k hvězdám a usmívala se, že\nchviličku obsáhá všechna záření noci. Veliké stíny se pohybovaly. Lesklé vodní proudy\nplynuly velebně jako čas. Přitisknut k oknu svého vozu, vládnul s výše mostu širé pro-\nstoře, na níž bez mezí rozestíralo se kouzlo noci. Byl jen člověk unášený ve vlaku\nnad řekou pod hvězdnatým nebem, a přece cítil se velikým a v duši nesl podivuhodný\núžas, uchvácení.\nSesmutněl, když vlak vjel znova do tunelu, a zbaven svého nebe, sklesnul ve své tíži.\nSpatřil zase neznámou. Naleznul ji jako poloztracenou a stín jím prošel při myšlence, že\nvystoupí snad na příštím nádraží. Díval se na ni něžně a malounko se usmíval. Její tvář\nztvrdla a neznámá odvrátila hlavu. Tehdy se zamyslil o jiném.\nVlak projel několika stanicemi, aniž by se byl porušil let jeho myšlenek. Volání nádraží,\nna němž měl přestoupit, připomenulo mu, aby vstal.\nOpustil vůz bez pohledu na tu, již tu zanechával. Ale dole, jak kráčel podle kolejí, vy-\nměnil vášnivý pohled s neznámou, s níž se již nespatří."}, {"page_pdf": 18, "page_imprimee": "212", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.18", "texte": "O podstatné proměně duchové po-\nvahy naší doby.\nRud. Procházka:\nVěci provádějí ovšem určitou „kontrolu\" a není lze nakládati s nimi libovolně, ale tím\nkontrolním orgánem jest právě život, zkušenost a jedině ti rozhodují o pravdě. Pravdivým\njest tedy to, co se hodí, co je užitečno životu, co mu prospívá. A pragmatism jest pře-\nsvědčen, právě v důsledku onoho naivního optimismu, upřímně nekritického, že jest tu\nna cestě pravého idealismu. Neboť neběží o úzký prospěch individua, filosofii egoismu,\nta může býti vždy jen paradoxním stanoviskem jednotlivců, nikoliv vědou, nýbrž zcela\nv duchu anglické sociální tradice, o prospěch lidstva, celého druhu a ne jen nízký zájem\npraktický nebo přirozený biologický, nýbrž i zájem duchový, vyšší iníeres na životě lepším\na hodnotnějším. Každý názor, každá pravda, každá filosofie měří se hodnotou svého\núčelu, stupněm dokonalosti v plnění tohoto účelu*. Spor spiritualismu a materialismu,\nnáboženství a atheismu rozhoduje James lehce ve prospěch prvých, neboť dovedou\nspíše uchvátiti, nesou výše a činí šťastnějšími. Jeho empirism jest radikální, důsledný, ne-\npředsudný, ot :vírá se všem zkušenostem, i těm, jež věda exaktní odmítá. „Vše, co jest\njakýmkoliv způsobem předmětem lidské zkušenosti, jest skutečným a musí jako skuteč-\nnost v konečném systému věcí své místo najiti.\" Formuluje jeho stanovisko Goldstein,\ndosud jediný systematický historik nového hnutí. Jeho psychologie obírá se psycho-patho-\nlogickými daty, věnuje nejvyšší pozornost niterné zkušenosti mystické a náboženské, ex-\ntasi, inspiraci i jevům hypnotickým a meduimistickým. Objevuje tak rozsáhlou a mohut-\nnou sfaeru podvědomou, jíž jasné naše vědomí jest vlastně živeno a odkud v ně proni-\nkají nejmocnější jeho zážitky. Pochopení náboženské i dílo umělcovo mají zde svůj pů-\nvod. Tímto hlubokým podvědomím setkáváme se s oblastí, „která od smyslového a\nčiře rozumově pochopitelného světa jest absolutně odlišná\", ne proto však méně reální,\nneboť působí v nás skutečné proměny a formuje i náš vnější život. „To pak, co v jiné\nsfaeře skutečnosti působí, nutno rovněž za reální považovali.\" Konečně náležíme sem\nspíše, nežli ku světu viditelnému, neboť náležíme tam, kam naše ideály náležejí.** Svět\nnení lze vykládat dle jediného principu, tedy ani ne mechanismu, zkušenost neukazuje\nnám jen souvislost, jednotu, nýbrž také nesouvislost, nejednotnost, svět není ještě hotový,\nnení uzavřený, mrtvý. V tomto bodě, kde irracionalism moderní nejpatrněji se stýká\ns romantickým, vystupuje zároveň nejurčitěji jich podstatný protiklad. Vědomí neukon-\nčenosti, něhotovosti, slovem životnosti všeho bytí a dění, má zde zcela jiný akcent, jest\nprocitováno naprosto různě v obou případech. Tam byla nekonečným a neustálým prou-\nděním a vířením života popřena jasná určitost logické ideje, jíž filosofie doby viděla jej\nzdvihána k čiré duchovosti, bezpečně nesena k cílům vztýčeným velikými kulturními\ntvůrci, výsledkem byl tudíž materialism, ne jen onen ontologický prvních let po katastrofě,\ndaný affekty zklamání a odporu, snadno překonatelný, nýbrž, hůře, materialism methody\n\n(Pokračování.)\n\n* Jacoby: Pragmatism.\n* „Náboženská zkušenost v její rozmanitosti\", cit. dle Goldsteinových „Wandlungen in der Philosophie\nder Gegenwarť'."}, {"page_pdf": 19, "page_imprimee": "213", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.19", "texte": "a hodnocení, realism a naturalism vědomí celé epochy. Dnes naopak popírá bohatství\na mohutnost projevu, nekonečná rozmanitost a různorodost zkušenosti, nový cit mládí a\nrůstu, výbojnosti a odvahy života krátkozraké a malodušné lpění na pouhé smyslové\nzkušenosti, methodách badání inspirovaných neživou přírodou a mistrování všeho života\nomezenými soudy intellektu podlehnuvšího tlaku hmoty. Efektem jest zde proto idealism,\nzprvu ovšem opět převahou emocionálně-volní povahy, pod vlivem citu osvobození a\nrozpětí, který veplyne však záhy v nové kulturní vědomí, spočívající na bezpečném sy-\nstému filosofie a revidované klassifikaci vědní. Zatím pragmatistická psychologie a\nnoétika, vyzdvihující lidský podíl na poznání, účelový význam vědy a poznání i filoso-\nfického, metaphysického a náboženského, zahajuje tím proud nového aktivismu, nové\ntvůrčí potence a nové víry v plodnost a skutečnost, úspěch lidské práce. V tom jest jeho\nidealism a pokrokovost, v tom však jest i jeho nebezpečí. Neboť jako mocná víra, bez-\npečné vědomí rationalistického idealismu o rozumnosti ideje, jež vyvíjí se v antithesích a\nsynthesích dialektického procesu, vedlo po odchodu geniálního ducha Hegelova ku plo-\nchému konservativismu, stotožňujícímu, skutečné s rozumným, tak zde jedině osobní\nhloubka a bohatství inspirace Jamesóvy brání pragmatistnímu idealismu rozliti se v ba-\nžinu probabilismu, stotožňujícíhq lidské a hodnotné. Neboř ono „vyšší\" a „významnější\",\nco má určovat hierarchii účelů a hodnot, je příliš vágní, nezakotvené, libovolnému vý-\nkladu přístupné. Co přesvědčí atheistu o „vyšší\" hodnotě náboženství, co povýší ideální\npotřeby nad hmotné, bezprostřední tomu, kdo nemá niterné zkušenosti o tom. Tak ne-\nzbývá opět než lidstvo jako druh a život sám, oč možno opřít pojmově novou vůli k činu\na čím možno zajistit nadindividuelní platnost novému tušení a cítění hodnoty člověka a\nžití. Naturalism zdá se vraceti v moderním „humanismu\" a biologismu, osvobození od\nmechanismu nevedlo dále než k organismu s přízvukem na sociální proti osobnímu, jak\nkdysi Nietzschem byl anticipován; nový názor bude formovati moderní vědomí život-\nnosti, sílení a růstu pojmovou řadou biologie, jako naturalism passivní vědomí bezmoci,\nurčení a stáří st. XIX. pojmovou řadou fysiky. Nová metaphysika, již rozvíjí Hen r i\nB e r g s o n svou methodou intuitivní, posiluje nejprve tuto tendenci.\nProblém, z něhož vyšel, byl psychologický. Způsob však, jímž otázku položil a methoda,\njíž ji řešil, jedině možná zde, přivedly ho k soudům noétickým a konečně ku nové, příkře\nprotiintelektualistní metafysice,' k biologickému intuicionismu. Co jest duševní jsoucno,\njaký jest náš niterní život čistý, nesmíšený s vnějškem, nezkalený pojetím do forem sku-\ntečnosti fysické? Jen hlubokou introspekcí, přímým názorem, nikoliv experimentem a ana-\nlysou lze zodpovědět tuto otázku. Neboť běží zde o poznání adaequatní, absolutní, čiré\n(tedy metafysické), jež není v možnostech intelektu, osobní intuici však jest bezprostředně\npřítomno. Kritika intelektualistní psychologie, jež se tu přímo nabízí, neboť nikde není\nmetafysická bezmoc intelektu, relativita jeho poznání patrnější, rozhodla pak o povaze\ncelé filosofie. Bergsonovi nebylo těžko prokázati bezbarvou schematičnost, povšechnost\na povrchnost analytické psychologie. Její „duševní stavy\" nejsou skutečné díly konkrétní,\nživé duše, z nichž by ji bylo lze opět složiti, nýbrž pouze vypraeparované elementy, ab-\nstrakta, prázdná schémata, litery abecedy v básni individuelního vědomí. Duševní život"}, {"page_pdf": 20, "page_imprimee": "214", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.20", "texte": "tof neustálý, nepřetržitý tok času, kde předchozí splývá s následujícím v heterogenní kon-\ntinuum tak, že jednotlivé momenty nelze rozeznali, plynulý proud stále nového a jedineč-\nného, stále bohatší a hlubší, který roste a stoupá a tvoří se znovu a znovu. Individualita\na svoboda jsou skutečnostmi jistějšími ostatních, stačí ponořiti se pod tuhou koru re-\nflektovaného vědomí, vcítiti se do tohoto spodního proudu života, jímž rosteme a jsme,\nabychom to poznali bezprostředně. A přece ve vědomí nenalezneme nikdy než jednotlivé\nprvky duševního ve vzájemném kausálním nexu. Intelekt nemůže jinak než atomisovati\nduševní kontinuum a pojímati každý jednotlivý stav jako úplně determinovaný předešlými.\nIntuice jest tu však kritickou instancí, qualifikující toto intelektuelní poznání duševního\njako umělé relativní, povrchní. Individualitu a svobodu není ovšem lze v abstraktních sta-\nvech duševních, jimiž operuje analytická psychologie, nijak najít, poněvadž z nich se vším\nkonkrétním předem byly vyloučeny, to však nesvědčí o ničem jiném, než o neschopnosti\nintelektu k metafysice, k plnému poznání. Tak zkušenost psychologická ukazuje příkrý\nprotiklad obou způsobů našeho poznávání. Intuitivní jest bezprostřední, přenáší nás přímo\nv sám předmět poznání, dává nám vcítiti se v něj, splynouti s ním, pojati jej plně, po-\nznati absolutně, jest tedy pravé poznání skutečnosti. Naproti tomu intelektuelní poskytuje\nnám jen různé, vždy jednostranné aspekty na předmět, „vodí nás okolo něho\", vyjadřuje\njej vztahem k jiným již známým, vytýká jeho vlastnosti, v čem se liší, v čem se podobá\njiným, o individuelní jeho povaze, o tom zvláštním, niterném, nepraví však ničeho. Jest\ntedy jen relativní, pouhé poznání vztahů. Posuzováno čistě theoreticky, zůstává tedy po-\nznání intelektuelní daleko za intuitivním. Nemá však vůbec jinou funkci než theoretickou,\nnení jeho užívání ku poznání pravdy pouhým nedorozuměním? jeho výsledky jsou pře-\ndevším užitečný. Jeho způsob pojímati věci se osvědčuje. Jeho věda se daří. Podrobil pří-\nrodu a osvobodil člověka. Není nutno nejprve žít a pak teprve se ptát? Nikoliv čirého,\nadaequatního poznání jest však třeba k životu, nýbrž správného jednání. Jako*si nejsme\nvědomi toho nepřetržitého toku, té neustálé změny ve vlastním nitru, nýbrž jen nápadných,\nvzrostších již změn, jako nedáváme sestupovali všem motivům přicházejícím z vnějšku\naž do hlubin vlastní osobnosti, aby spoluurčovaly naše činy jen naším „já\", nýbrž jed-\nnáme mechanicky (spíše jedná se o nás), tak také není nám možno starati se v praktickém\nživotě o to niterní, individuelní ve věcech, nýbrž právě o to vnější, obecné, o určité jeho\nstránky a vlastnosti, o možnosti jeho vlivu a působení, o to, čím je nebo může býti pro\nnás, jaký jest jeho poměr k našim potřebám, k našemu činu. Toto však může nám opa-\ntřiti právě poznání intelektuální, poznání pojmy, které jest relativní, vyjadřuje vztahy věcí\nmezi sebou a konečně k nám dle určitých hledisek. V pojmech jest život, jeho tok, zasta-\nven, jimi jsou vzaty určité momentní snímky měnícího se celku, jimi jsou isolovány v mě-\nnícím se, souvislém toku určité pevné věci, v nichž máme oporu svého jednání. Ve změ-\ntené masse stále nového a stále jiného nemohli bychom se vyznati, nemohli bychom nic\nvykonali, proto vrhá na ni intelekt sil svých pevných pojmů a proměňuje tak kontinuum\nv diskretum, pohyb ve stabilitu, měnící se tendenci podkládá pevné body, které vyznačují\njejí směr a směr jejích změn. Naše duchová aktivita klade tak skutečnosti striktní otázky,\nna něž ona rovněž striktně odpovídá: ano, ne. Zde neběží o vnitřní, úplné, metafysické"}, {"page_pdf": 21, "page_imprimee": "215", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.21", "texte": "poznání, nýbrž o praktickou znalost určitým interesem řízenou. Tím ovšem to nejvlast-\nnější, co skutečnost má, co skutečnost je, nám uniká. Proto všechen kriticism, skepticism,\npragmatism správně popírá možnost adaequatního, absolutního poznání, poznání pravdy.\nJenže při tom zcela dogmaticky předpokládá jediný jeho způsob,\npoznání intelektuelní, pojmové. My však jsme právě poznali v intuici, v bezprostředním\nzření vlastního nitra, svého duševního života, jinou methodu poznání, neinteresovanou,\npřímou a absolutní, splňující tedy všechny podmínky čirého poznání metafysického. Zbývá\nvšak otázka, nejsme-li s methodou intuitivní omezeni na psychologii, kde se tak osvěd-\nčila, na prosté poznání své niternosti. Neproměňujeme tak filosofii v pouhé zření vlast-\nního žití „jako ospalý pastýř na tekoucí vodu se dívá?\" Leč Bergson rozptyluje tuto\npochybnost, jež stojí v cestě intuitivní metafysice.\nPopírat to znamená filosofovat po řecku, intelektualistně. Pokládat svět za čiré bytí a\nzměnu, pohyb za lidské zkalení pravdy a skutečnosti. Tak nazírali Parmenides i Platon,\na za nimi šla všechna filosofie, považujíc mathematicko-logické formy za obrazy pod-\nstaty věcí. Ale zkušenost od případu Zenonových sofismat až ku modernímu poznání\npsychologickému a biologickému ukazuje zřetelně blud tohoto názoru. Naopak, dění,\nzměna, to jest původní a nám bezprostředně přítomné, kdežto stálé, hotové věci jsou\nprávě teprve naší intelektualitou vytvořeny k obrazu jejich pojmů za účelem theoreti-\nckému poznání docela cizím. Usilujeme-li tedy ve filosofii právě o toto, nesmíme užívat\nmethody mu cizí, nýbrž methody mu blízké. Tou jest právě intuice. Její úspěch v psycho-\nlogii to dokazuje. Neboř zde jí jest zmoci problém i láíku analogickou. Svět duševní jest\nmikrokosmos, jest centrálním případem kosmického dění, setkáváme se v něm s hmotou\ni duchem, resp. processy zhmotnění-zmechanisování i zduchovění-volného tvoření.\nIntuice, jež objevila pravou povahu duševního, objeví podstatu vesmíru, třeba jen, aby\nsblížila se s touto vesmírnou skutečností, podobně jako s osobní, niternou. Jest třeba\nshrnovat co možná největší množství konkrétních dat zkušeností, třeba vyslechnouti\nvšechnu mnohoznačnost projevu kosmu, aby z této chaotické massy zrodila se teprve\nsvětlá intuice skutečnosti. Metafysika může býti jenom radikálně empirická. Jedna partie\nzkušenosti musí paralysovat druhou, všechen apriorism domněnek a výkladů musí býti\npotlačen, jedině duchová sympathie s celkem může dáti absolutní poznání, jež uniká kon-\nstrukcím racionalistů i krátkozrakosti sensualistů. Bergson sám také snaží se shrnout toto\nmnožství zkušenosti a proniknout jím nepředsudně. Jeho intuice jsou odpovědmi na\notázky rozumu nerozřešitelné. Ona tajemná podstata jsoucna objevuje se mu jediným\nvelikým rozmachem života, jenž zdvihá organismy přes a proti tlaku hmoty ku vědomí\na svobodě. Filosof intuice cítí se oprávněným i ku větám mythické moudrosti o počátku\na původu. Vědomí, lépe nadvědomí prvotní existence rozhořelo se a vysršelo do vesmíru\njako velkolepý ohňostroj. Vyhaslé škváry, schladlé a mrtvé, jež zbyly po ohni a světle,\ntoř hmota a život tof jiskra, jež v popeli znovu se zaněcuje a usiluje rozhořeli se v pla-\nmen. Růst organismů a vzestup životní linie jest ovšem dušen, lámán a tříštěn tlakem\nJest nucen ohýbat se, dělit a opět spojovat, aby se uplatnil. Bergson roz-\nvíjí svou historii tvůrčího vývoje v ohromné biologické epos o věčném zápasení obou"}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "216", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.22", "texte": "tendencí k volnosti a rozpětí a k lenosti a opakování. Rostlinstvu bylo zakrněli v tuposti\na nehybnosti při jeho úkolu uchovávati energii sluneční, rozkládali a střádali látky zví-\nřatům potřebné. Teprve tato linie tvorstva, podepřená prací oné, nese pak výše společnou\ntendenci všeho živého ku vědomí a aktivitě. A sama opět se dělí ve dvě veliké větve,\nz nichž každá jinak staví se ku světu. Prví, členovci, zakládají své působení organicky,\nstýkají se se světem jedině svrchovaně differencovanými orgány vlastního těla. Způsob\njich poznání světa jest instinktivní. Charakterem tohoto poznání jest, právě důsledkem\njeho organičnosti, bezprostřednost a plnost, současně však i temnost a ome-\nzenost. Neboť povahou orgánu jest zde vymezena možnost poznání i akce. Akt pak sám,\npředem orgánem daný, činí jasnou představu, zvláštní, samostatné poznání ho zbytečným,\npředstava je absorbována aktem. Akt jest vlastně sám poznáním, nejvyšším, nejdokona-\nlejším, poněvadž plně obsažným, absolutním poznáním.\nZcela opačně reaguje a působí druhá linie živočišstva, obratlovci, na jejímž vrcholu\nstojí člověk. Tito nevykazují takové bohatství orgánů, nýbrž přenášejí své působení pře-\nvahou pouze na dva páry končetin, jež znenáhla nabývají však schopnosti vykonávali\nvíce odlišných úkonů, zvláště za pomoci vlastní dovednosti vytvořených hmotných ná-\nstrojů. Touto dovedností jest charakteristický právě nejdokonalejší obratlovec člověk, jehož\nruce jsou schopny množství úkonů a který dovede vytvořit! neomezeně různých nástrojů.\nMěl by býti nazýván v odborné terminologii homofaber. Způsob poznání s tímto jed-\nnáním související jest intelekt * Jest patrno, že poznání pro tento způsob akce musí býti\njasné. Představa musí zde předcházeli činu, vždyť nástroj musí býti teprve vybrán a\nzhotoven. Vědomí jest této linii tvorstva nezbytností vitální, proto se vytváří. Leč poznání\njeho není tak intimní, niterné, obsažné, jako instinktivní, vždyť je nepřímé, prostře-\ndečné. Může proto býti jen formální, obecné, vnější. Věc může býíi poznána jen\ndle jejích vztahů, jen v tom, čím je pro jiné, nikoli v tom, čím je sama. Cizí těleso, nástroje\nakce a formy poznání ruší intimitu a bezprostřednost styku. Ovšemže má tato formál-\nnost a prostředečnost i své výhody, vedle jasnosti vědomí, nezbytné činu, znamená\ni neomezenost a volnost (poznání i akce), neboť odpoutaností od orgánů jest\ndána možnost odpoutati se i od života, od praktického určení svého původu. Formu možno\nnaplniti nejrozmanitějším obsahem a nenutí-li vitální interesobraceti všechnu pozor-\nnost ku praxi, možno obrátili ji třeba i k theorii a tato „iníelektuelní bytost nese v sobě\ncosi, čím přerůstá sebe samu\". Člověk, u něhož mechanism intelektuelní (nervový aparát\ns mozkem) dospěl takové dokonalosti technické, že funguje hravě a neabsorbuje tudíž\nveškeré pozornosti vědomí zápasem o život a udržováním svého chodu, skutečně odvážil\nse luxu theoretické spekulace, zdvihl se k touze po poznání, po poznání pravdy, po po-\nznání čirém a úplném. Leč způsob poznání, který přivedl jej k této touze tím, že mu\nzískal času a volnosti při jasném vědomí, nemohl mu opatřiti její splnění.\n\n(Pokrač.)\n\n* Bergsonovi totiž genetické hledisko a biologická zkušenost ukazují způsob poznání výsledkem způsobu\nakce, nikoliv naopak, vždyf život vyžaduje činu a teprve čin jest provázen a vyžaduje právě cíle svého char-\nakteru, svého druhu poznání."}, {"page_pdf": 23, "page_imprimee": "217", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.23", "texte": "H. Obrist:\nNáhrobek propopelnice."}, {"page_pdf": 24, "page_imprimee": "218", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.24", "texte": "Mikoláš Aleš:\nKresba."}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "219", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.25", "texte": "Mikoláš Aleš:\nKresba."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "220", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.26", "texte": "Mikoláš Aleš:\nZáhlaví.\n\nAleš český a monumentální.\nZdeněk Kratochvíl:\n\nCeskost Mikoláše Alše byla jednomyslně konstatována veškerou kritikou; zbývá nám\ntedy jen doložiti - proč říkáme: „Alšova kresba jest česká?\"\nTo proto, že jeho linie jest dvojhlasá.\nSložka prvá, či spise složky prvé, jest feministická, nemyslitelná co jednotka, ale co\nproud, ruku v ruce, od věku do věku, nepřerušitelná kontinuita, od minulosti se dědící dar\nstále větší pokory, do budoucnosti zírající s rostoucí nadějí k stále větší spiritualisaci a\nmystice, pojem věčného přerodu jest tedy sama o sobě pro přítomnost nezadržitelná\na nefixovatelná.\nSložka druhá, maskulinum, vyřazuje se z prvé, usmrcuje se ve smyslu citové kontinuity\nvývoje a tvoří ochrannou koru po vnější straně národního kmene. Praví-li prvá, že život\njest nekonečným proudem, přerodem od nižšího, vulgárního k vyššímu, spirituálnímu,\nvírou, praví druhá, že život jest vraždou (dovolenou pod rouškou ideje větší dokonalosti\nlidské, nebot Bůh dal pravdě zuby čili: ideovější přežije). Ve sféře života animálního\nvraždou prostou, ve sféře života kulturního vedoucí k hierarchii individuelní, ve sféře ži-\nvota uměleckého, duchového k hromadění složky druhé, intelektu, složky ve smyslu kon-\ntinuity citové protiživotní a záporné.\nZpůsob vyřazení se maskulina jest způsob přemožení a překonání určitého kvanta ci-\ntového, shrnutí jeho v jednotku a samosprávný celek. Gestem a způsobem, jímž se „umí-\nralo\" se po šťastném sesynthesování odtrženého kvanta vraždí.\nProtože nedovedou zemříti, umírají stále Oblomovové, ne proto, že nedovedou zíti, ne-\nboť muž a smrt jest jedno.\nVe sféře života prostého jest úkolem feminina zabezpečení kontinuity rodové, úkolem\nmaskulina obrana a výboj. Utkáním se obou jest láska, hlas bytosti budoucí, prosící o po-\nčetí současně v obou srdcích. Kdo neprosil, není."}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "221", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.27", "texte": "Ve sféře umění vede femininum k mystice a „nekonečnému\", maskulinum k prakti-\nckému zužitkování „konečného\" intelektu, karikatuře. Ale upaluje-li očistný plamen in-\ntelektu všecky výhonky feminina směřující k pikanterii na straně jedné a hysterii na\nstraně druhé a svlažuje-li opět femininum jeho žár, aby nepřiškvařil společné dílo a\nnepřeskočil ku grotesknímu posměchu nad veškerou kontinuitou citovou čili uchopí-li\nse umělec oběma rukama obou, ocitne se po nadzemské i podzemské pouti zrovna\nv milé současnosti tváří v tvář kalendáriu visícímu na zdi s datem příslušného dne; jeho\nnapětí, ač nehybné, vede k zvýšenému pocitu bytí.\nVzájemné relace obou složek tvořily vždycky podstatu všeho umění neboť medi-\ntující Faust není hrdinou svého dramatu, jest pouhým divákem, chorem, tyčí, kolem níž\notáčí se a tančí Markétka, krajní nevinnost a naivita, a Mephisto, krajní pojem prazku-\nšenosti a intelektu; stejně v architektuře nevytvoří stylu ani konstrukce, směřující přímo-\nčaře k hygienickému a praktickému využití prostoru, ani zbožnost mystikova, budující\npomyslné sacerdotální pomníky své touhy ale relace obou, jíž jest křivka.\n*\nVšecky kultury a civilisace posiavily dnes mrtvé pomníky odvěkého tance lásky a\nvraždy a nebylo by ani Alšovo dílo dokumentem naší odlišnosti, jenom ušlechtilost\na čistota těchto relací nemá nikde příkladu, neboť ta vězí ve veliké distanci obou složek,\nkterouž určuje síla lásky.\nKrajní poly obou vidíme na příklad v panenském snu kresby: „Pásla panenka páva\"\na pak v četných čertech spražených pekelným ohněm, tančících tvrdým kopytem na ka-\nmení vyschlých řečišť a slují.\nRoztržení obou v „Sirotku\"; tragika těchto listů nespočívá v příběhu samém, neboť\npak by nás stejně dojímala lokálka o opuštěných sirotách ale v tom, že zde skutečně\n„umřela matka\" oživující proud zaveden jinam a zbývají jen rozervané břehy linií\nnezatvrzených synthesou (pak by byl učil nás „zbíjať\" což není naším úkolem).\nSpontánní projev obou, kdy unisono, rukou společnou, budují novou bytost, lásku, „styl\",\nvidíme v kresbách i atmosféře kreseb svatých Václavů, jež tudíž nejsou obrazem naší mi-\nnulosti, nýbrž budoucnosti, proroctvím, jež, i kdyby nakrásně došlo uskutečnění co stylo-\ntvorný způsob českého umění nedostoupí po dohlednou dobu vyšší mety, nežli illu-\nstrace (třeba velkého formátu) nepoštěstilo-li by se, opět, jako na počátku, roztrhnouti\nobě složky, čili zvětšiti nepřátelství mezi mužem a ženou, až by přeskakovaly z obou polů\ndelší jiskry a nádhernějšího záření; neboť toto nepřátelství není účelem, leda morálce\nponěkud podkasané, nýbrž prostředkem, aby se kmen národního cítění rozkošatil diver-\ngentně nežli nadejde doba poslední, kdy oba poly neodtrhne nikdo a ony vyženou\njednotným proudem, jenž jako mladý mráz, trhající na střeše tašky, zničí snad několik\nlidských srdcí, ale sveden do kamene sochařova a architektova rozpukne v květy národ-\nního umění českého, odlišného od všeho ostatního tak, jako dnešní čára Alšova, sytá\nláskou i krví, něhou i smrtí liší se od grandseigneurského espritu linie Rodinovy.\nTolik o spontánnosti v projevu obou složek u Alše. Jsou obě odděleně, rej loučí-"}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "222", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.28", "texte": "cích se laštovek, vzdušný tanec, splétající se v takřka optický zjev našeho českého světa,\nminulého, přítomného i budoucího, abychom tímto způsobem viděli stále všecko okolo\nsebe, od lásky princů a princezen až po ony chalupníky a strejdy, kteříž přišli domů, chytli\nženu a tančili s ní maděru.\nDorostlí současníci tuší ovšem Alšovou velikost, dávají spontánně a jednomyslně, co\nmají nejlepšího - ale - budiž doznáno, společně s ním - želí, že nebylo mu dáno vy-\ntvořiti monumentálních fresek; - nezapomínejme ale, že všecky, jež známe, pokud ne-\nspoléhají na tradiční bezpečnost renaissanční komposice, nejsou mnohem více, než zvět-\nšenými illustracemi že veliká komplikovanost nitra moderního člověka radí k prozatím-\nnému uspořádání tenkou sondou ocelového pera —že veliká distance obou krajních polů\nvyžaduje veliké intensity súčastněných energií aby vznikla pouhá illustrace a nakonec,\nže štuka oprýská anebo se konservuje.\nNenáleží polemisovati s nikým, kdo vidí v jeho světcích výraz skepse, s nikým, kdo\npokládá jeho umění za prostinké, s nikým, kdo pokládá i jeho smrt (u příležitosti šede-\nsátých narozenin) za roztomilou - neboť roztomilý jest pouze p. kritik nenáleží také\nrozhodovati o tom, byl-li si Aleš své velikosti vědom, čili nic ale k jistému soudu do-\nspěti můžeme z jeho listu k mládeži v němž prosí, aby prací a láskou dospěla k oněm\nideálům, jichž dosíci nám nebylo dáno. Jeho dílo jest zaseto, ale ovoce ovšem ještě ne-\nvidíme - neboť kdyby všecka dnešní maskulina dovedla unésti ve zdraví a humoru všecku\nsumu bolesti a smrti našich dědů, ukutých v meč intelektu a všecka feminina tíhu jím\nshrnuté něhy a pokory pak naše země počne roditi svaté Václavy. Než, byť i dorostlí\nsoučasníci nevzali posledního poučení z jeho díla - stále zbývá z velké míry naděje, že\nalespoň dětská srdce jsou dosti měkkým materiálem, jejž by jeho arabeska rozlomila jako\nchléb na ony dvě půlky, z nichž jedna patří vlasti a druhá Míně jedna současnosti\na druhá kontinuitě citové. Otcovský příkaz Alšův nosí si jeho vnuci už dnes pod ra-\nmenem v slabikáři naučí-li se mu také kromě násobilky a jiných pro život důležitých\nzástojů, může na tomto čtverci uprostřed Evropy, největším to městě na kontinentu,\nvyrůsti homogenní pyramida národní kultury, jejíž osu, jednotu víry a hranice, dostřel\ntouhy rozesel v tisících drobných disposic Aleš český a monumentální."}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "223", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.29", "texte": "Řezané sošky.\nZ ostrovů Velikonočních.\nSbírka Brummerova, Paříž.\n\nŘezaná soška.\nZe Sudanu.\nSbírka Brummerova, Paříž.\n\nKronika a poznámky\n\nDer Jüngste Tag.\n\nNakladatelská firma Kurt Wolff v Lipsku,\nkterá vyznačuje se vydáváním děl mladých\numělců (vydává díla Eulenbergova, Werfe-\nlova a j.), nyní uvedla v život edici „Der\nJúngste Tag\", jež přináší díla autorů Wer-\nfela, Hasenclevera, Kafky, Ehrensteina a ji-\nných zástupců německé moderny. Télo kni-\nhovně předesílá Franz Werfel předmluvu,\nkterá zasluhuje pozornosti, a proto z ní části\nvyjímáme:\n„ Nový básník jest nepodmíněn\ntím, co předcházelo, pro něho není remini-"}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "224", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.30", "texte": "scence, neboť cítí jako nikdo jiný, jak bez-\npodstatný jest zpětný ohled na literaturu,\njak nepotřebným jest požitek z tónů. Uvě-\ndomí si, že jeho báseň není větným obra-\nzem v knize, ale slabá, nevyřknutelně jemná\nkapka jeho velikého, ke všemu soucitného\na obráceného a ve vše zasahujícího života,\nzáblesk jeho srdce, jímž jest pocítěn sám\nchvějící se život. ■\nJeho povinností jest věčně povstávati, da-\nleko hlásati jsoucno a zánik, které jest nám\nvšem společné. Kde lidé pro nedostatek\nkausality zapomínají na svět, nechť se po-\nzdvihne svěží a jásající, otcovský, aby opět\nnekonečné přivedl k platnosti... Zmizí o-\ntázka ješitnosti básníků, protože v něm nic\nnevznikne pouze pro psaní, ale všecko bude\nodevzdáním se, dobrem a nutností.\n!\nV těchto knížkách bud' pozdraven sku-\ntečný, opravdový básník, totiž ten, kdo se\npo hodiny zakrvacuje nad tím, že výraz, rea-\nlisace již jest znejasněním a zatemněním.\nJsme přesvědčeni, že v těchto větách jsme\nstvořili jenom Idol. Neodvažujeme se tvrditi,\nže v našich knihách nalezneme tento vzne-\nšený útvar... I když se zde neobjeví vždy-\ncky genius, budiž zde poskytnut pohled na\nblízký temperament a radosti a bolesti o -\npravdového naturellu. Život každým\nokamžikem nově počíná nechte nás za-\npomenouti na literaturu!!\"\nTato slova jsou krásná svou vážností i\netickým názorem na básnické tvoření, kte-\nrým autor ohraničuje a určuje novost, která\nse rodí. Jako zajímavý zjev pozorujeme, že\nnevyskytují se v nich do budoucna nějaké\npředpisy formální (volný verš atd.), které\nnemají místa, jestliže se původ nového bás-\nnictví čerpá z opravdových hloubek lid-\nského nazírání.\n\nFrant. Langer.\n\nGiovanni Papini: Un uomo finito.\n\n„Není ío umělecké dílo, nýbrž zpověď\nsobě a ostatním/' praví Papini v poslední\nkapitole svého nového obšírného díla. Ne-\npsali bychom o tomto kuriosním svazku,\nkdyby nebylo mimoliterárních příčin, jež\nčiní knihu Papiniho pozoruhodnou. Gio-\nvanni Papini, jenž do svých třiceti let vydal\njiž asi deset knih, může platit za školní exem-\nplum poslední literární generace italské. Na\ntřech stech stránek, na nichž popisuje se ze-\nvrubností příliš pretenciosní svůj duševní\nrůst a literární vývoj, nebylo by samo o sobě\nmnoho zajímavého; ale vývoj Papiniho je\nprávě ve velké míře typický. Jako Papini,\ntak se vyvíjela, tak smýšlela generace, jež\npůsobí v mezinárodním literárním světě to-\nlik hluku, že nelze ji prostě ignorovat.\nV Papiniho „Uomofinito\" máme několik\ndokumentárních momentů, jež budou ví-\ntány budoucímu historikovi krise, jež na pře-\nlomu dvou století zachvátila celou kulturní\nEvropu a z níž počátky nového, dnešního\numění byly prvním krokem k osvobození.\nPapini vyrůstal ve falešném titanismu; má\nplány světoborného dosahu, v patnácti le-\ntech chce sepsati jakousi universální kosmo-\ngrafii, odtud přejde k plánu velikého kom-\nmentáře bible, odtud zase k úmyslu sestavit\nvelikou historii románských literatur atd.\nDedukce, jež vyplývá pro celou generaci,\nkterou Papini zastupuje, je asi tato: Hnala\nse po velikých cílech s malou přípravou;\nproto vyplýtvala tolik energie nadarmo.\nV podrobných kapitolách se vypisuje, jak\nz dětských plánů dospíval autor k vážnému\nstudiu filosofie a literatury, jak se účastnil\nnovoitalského literárního hnutí a nabyl jisté\n\n* Pubblicazione della „Libreria della Voee\". Qua-\nderno XVIII.—XIX. Gennaio 1913. Ure 3*50."}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "225", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.31", "texte": "váhy a popularity. Poslední nervosní kapi-\ntoly jsou opět typické: Třicetiletý autor musí\nse již bránit proti nové generaci, ještě mladší,\npro kterou je Papini i jeho vrstevníci pouze\n„materia di storia e di valutazione\". V této\npřekotnosti, jež nedovolí jedné generaci, aby\nuzrála, neboť sotva vystoupí, má již proti\nsobě nejen staré, vůči nimž jest v pohodlné\nposici nezodpovědných frondeurů, ale i nej-\nmladší, kteří brzy ztrácejí víru v její pro-\ngram; v této překotnosti je také kus vysvět-\nlení, proč je literatura futuristů a jim pří-\nbuzných frakcí tak nervosní, nehotová a ne-\ndozrálá. Ideje samy nejsou vinny; ale není\nprostě kdy myslit na jejich zakotvení, když\nse jednou rukou boří staré předsudky a dru-\nhou se již musí bojovat proti frondě nej-\nmladších.\nV knize Papiniho najdeme klíč i k jiným\nnepochopitelným zjevům, jimiž nás Itálie\npřekvapila v posledních letech. Přehnaný\nnacionalismus a politické zpátečnictví při\nveškerém zdánlivém radikalismu, glorifikace\nválky, pokus o italský régionalism, tyto stin-\nné i světlejší stránky, jimiž se manifestuje\nfuturismus v italském veřejném životě, vy-\nkládá Papini ze svého vlastního vývoje do-\nsti pragmaticky a věrohodně.\n„Není to umělecké dílo\", napsal Papini\nna konci své třistastránkové konfesse; iato\nreserva je zcela na místě. ~Un uomo finito\"\nje literárně velice slabá kniha a jen její do-\nkumentární význam ji zachraňuje. Tolik\nprázdných, nic neznamenajících a zbyteč-\nných slov, kolik je jich v Papinim, nena-\njdeme tak brzy jinde. Ale při tom je si Pa-\npini vědom, co tvoří hodnotu stylu. Co chváií\nna toskánských klassicích? „Niente fronzoli,\nniente enfasi, nessuna trina inutile, mai cat-\ntivo gusto o fiacchezza —\" (Žádné cetky,\nžádné emfáse, žádná zbytečná hrana, nikdy\nšpatný vkus nebo slabost) tak charakteri-\nsuje dobře jejich styl. Schopenhauer to řekl\nkratčeji: „Alles Entbehrliche wirkt nachtei-\nlig\". Leč jak jsme v pathosu a emfasi Pa-\npiniho daleko od těchto správných prin-\ncipů!\n\nG. Winter.\n\nObraz německého uměleckého prů-\nmyslu.\n\n„ Deutscher W erkbund známá velikolepá\norganisace všech sil německého uměleckého\nprůmyslu, založená vedoucími duchy a u-\nmělci v 1908, odbýval na lipské výstavě\npravě svůj výroční sjezd a valnou schůzi.\nZ průběhu a výsledků jednání jeho lze sle-\ndovali a rozpoznali, co vše se kryje pod roz-\nvojem uměleckého průmyslu (a architek-\ntury), který Němcům obyčejně velmi závi-\ndíme. Věc má se jinak.\nUmělecký průmysl, tento nový myšlen-\nkový zárodek sklonku evropského XIX. sto-\nletí vybujel v Německu několika silnými\numěleckými individualitami v ozdravující\nvýbojný směr, rozrývající a burcující teh-\ndejší ustrnulý stav staré dožité kultury. Z ú-\nzkého výlučného uměleckého směru stal se\nnyní již umělecký průmysl (ani ne po de-\nseti letech) součástí široké, obecné, a ovšem\njím zúrodněné, nové kultury, stal se anekto-\nvanou národní potřebou, lidovým kon-\nsumem předepisovaným i žádaným. Poža-\ndavky a zásady, s nimiž přišel, jsou všeo-\nbecně přijaty a staly se opět obecností a\nprůměrem, tedy tím, proti čemu kdysi\nbojoval. Zároveň vlilo se do něho mnoho\nchabých sil, opakovačů a chudých nebo po-\nkažených duchů. Že byli tito všichni (jeho\ndřívější oponenti) získáni a přesvědčeni,\nvzbuzovalo zpočátku radost a jásot, poně-\nvadž zdálo se to být vítězstvím. Ale tito nově"}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "226", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.32", "texte": "získaní, tato šířeproudu, vnesli do hnutí\numěleckého průmyslu opět to, proti čemu\nbylo bojováno: změlčení, laxnost, chabost,\nprůměrnost. Toto posunutí obecného prů-\nměru, nema-li býti škodou, může být vyva-\nžováno vždy jen tím, že v předu vedení činí\nse další náskoky, nové výboje, a určují se\nvyšší cíle. Tyto však právě německému u-\nměleckému průmyslu se nedostávají. Prů-\nměr dostihl vůdce, vůdcům chybí energie ku\ndalšímu předstižení. A to je, co o německém\numění dekorativním (a architektuře) dávno\nvíme: že tento národně zajisté blahodárný,\nširoce rozlitý proud není více uměním ži-\nvým, ale že je to éra po stránce ducha spíše\nrozkladu se blížící než dalšímu růstu; neboť\njí chybí předbojné, stále pučící síly. Vidíme\ntaké již, jak v Německu patrna je vždy více\nbezradnost, tápání, únava, opakování my-\nšlenek a opět sahání ku starým slohům.\nToto stadium bylo také rozpoznáno na\nněkolika kritických stranách v Německu a\nproblesklo v referátech odborných listů.\nZnělo to v trpkém přiznání, že Werkbund\nsice členstvem početně nesmírně vzrostl, že\nse stal však oficielním a že se neobjevily\nžádné nové hybné myšlenky; že bylo opa-\nkováno, byf i dobře a z mnoha úst, co před\ntím bylo již dobře známo a uskutečněno.\nJedinou pobídkou cítilo se je příští ve-\nliká výstava Werkbundu v Kolíně n. Rýnem\n(1914), jinak by hrozící stagnace již již na-\nstala. Jaká to situace! Francouzi připravují\nse a burcují k mezinárodní výstavě dekora-\ntivního umění v Paříži (1916) přestrašeni\nněmeckým uměleckým průmyslem, znajíce\njej jen z jeho šíře a povrchu a neprohléd-\nnuvše jeho nikoli průměr, ale průměrnost;\nNěmci pak, davše podnět k tomuto měření\nsil a rozběhnuvše se k němu velmi domý-\nšlivě, dnes cítí, jak mnoho bude třeba na-\npnouíi síly, aby vydrželi až do Paříže a aby\nvydrželi s vírou v sebe.\n\nPavel Janák.\n\nH. Obrist: Květináč."}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "[227]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.33", "texte": "Známá Nemesova sbírka byla rozprodána v aukci\nv Paříži. Jejím těžištěm bylo 12 obrazů Grecových, pro\nněž se stala zvláště slavnou, vedle těchto pak obsa-\nhovala díla Delacroixova, Manetová, Renoirova, Cé-\nzanneova, ze starých pak Rembrandta, Rubensa, Tin-\ntoretta atd., tedy soubor řízený určitým hlediskem.\nNěmecko zajímalo se velice o aukci, podařilo se mu\nvšak získati jen velmi málo. Za všech 12 obrazů Gre-\ncových docíleno bylo sumy 1,011.000 fr., zajisté ne-\npříliš vysoké; jedna „Hlava\" byla dokonce prodána\njiž za 35.000 fr. Naproti tomu moderní mistři docilo-\nvali relativně vesměs vyšších cen, zvláště Cézanne a\nještě více Corot. *\nVe Francii je již připraven k parlamentnímu pro-\njednání zákon o podílu autora-umělce na stoupající\nkupní hodnotě jeho děl. Má se tím umělcům zabez-\npečiti alespoň jakási kvóta z vyšších cen, jež dílo na\ntrhu docílí. Francouzská předloha navrhuje, aby autoru\n(nebo dědicům) připadala 2% prodejní ceny a sice až\ndo 50 let po jeho smrti. Také v Německu se touto\notázkou již zabývají a byly publikovány určité návrhy.\n*\nDoplňkem k situaci německého uměleckého prů-\nmyslu, o níž zmiňujeme se v kronice t. č., jsou i dvě\nposlední události z vídeňského dekorativního umění.\nJednak byl založen rakouský Werkbund a sice došlo\nk tomu právě z podnětu příprav ku kolínské výstavě\n1914. Ve Vídni nedávno také byla již pozorovatelna\nstagnace a únava; poslední dorost Wagnerovy školy\nklesal v kvalitě produkce vždy níže a níže, zpronevě-\nřoval se zásadám školy, aniž by však věřil a nalezl si\nnové, škola Hoffmannova žila sotva jen z díla svého\nučitele. sylo cítit všeobecně, že se nedostává nových\nvýrazů formálních, protože ochabuje energie tvoření.\nVídeň tak vlastně narazila jen jednostranně a jen na\nněkteré nové výrazové hodnoty naší doby, kdal-\nš í m nemajíc sil. V tomto okamžiku působilo jako o-\nsvěžení a okamžité probrání se z mrákot - že Něme-\ncko, propadajíc možno-li ještě většímu nedostatku\nmyšlenek - všímalo si více a počalo přejímati mnohé\nz Vídně a pak - úspěch, jehož vídeňské tištěné látky\npod jménem starovídeňských letos v modě docílily.\n(Jdeme jinak vlastní cestou a nemají pro nás tyto stavy\na události přímého významu; než zmiňujeme se o nich,\nže jsou to jisté zůstavší okraje a zbytky, řekněme mýlky\nvývoje.) Pokud se týče tohoto uznání mody, bylo\nzvláště lichotivým, že byla to moda samotné Paříže,\njež látek použila; a v tom je právě zase celá trpkost\nfakta pro Němce i Vídeň: byla to Paříž a Poiret, jež\ndovedli jistými relativními hodnotami uskutečnit a\ndaleko překonat to, oč se pokoušel německý „Re-\nformkleid\" a Vídeň. Nyní Vídeň, přeceňujíc své mož-\nnosti, přišla na myšlenku, že by snad tedy nyní bylo\nmožno tvořit modu ve Vídni. Utvořilo se zvláštní\nkomité „Jungwiener Mode-Komitee\" ze žurnalistů\na umělců, jež obralo si za úkol stvořiti vídeňskou\nmodul Komité vypsalo ihned soutěž výslovně na ná-\nvrhy kostýmů (do 12. červencet. r.) scénami úhrnem\n6000 K.\n*\nReprodukujeme při článku Zd. Kratochvíla dvě\nkrásné Alšovy kresby, nalezené v jeho pozůstalosti a\nděkujeme za svolení jeho rodině. Alšovo záhlaví vy-\nňato je z břez. čísla „Květů\", jichž redaktor p. VI. S.\nČech dovolil nám, abychom je reprodukovali v U. M. -\nSvolení k reprodukci plastiky Picassovy (hlava ženy)\npodařilo se nám získati od nakladatale Vollarda v Pa-\nříži. Snímek pořízén byl dle bronzového odlitku z ma-\njetku p. dra Vine. Kramáře v Praze-Smíchově. Foto-\ngrafie prací Herrmanna Obrista byly nám laskavě za-\npůjčeny autorem; z nich fontána, poslední jeho dílo,\nnebyla dosud nikde reprodukována. Článek o Obri-\nstovi přineseme v příštím čísle.\n\nSKUPINA A UMĚLECKÝ MĚSÍČNÍK\nmají svoji kancelář a administraci od nyní v nové místnosti v krámě\nPraha L, Veleslavínova ulice 5.\nTamtéž stále vyloženy jsou obrazy, grafiky atd., jakož i časopisy nového umění.\n\nFRANTIŠEK\nTSCHOCHNER\nZÁVOD ŽELEZÁŘSKÝ\nstavební a nábytkové kování, nástroje jen Ima\njakostí,\nfournýry, líšty, fošny, řezbářské, soustružnjcké\nzboží, mořídla, laky, jakož i veškeré potřeby\nna rakve\nPRAHA 11., VODIČKOVA UL. 15\n(Hlávkův palác.)\nt"}, {"page_pdf": 34, "page_imprimee": "[228]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.34", "texte": "Veselý koutek V.\nLekce z kubismu čili „Nechápavý abo-\nnent“ aneb potrestaný zvědavec.\n\nNedávno v „Národních Listech'' uveřejněn byl tento\ninserát:\n\nVzhledem k malému počtu zbylých výtisků I. roč-\nník Uměleckého Měsíčníku lze obdržeti v admini-\nstraci za zvýšenou cenu K 20' -.\n\nNechtěl by se přihlásit pan inserent pod značkou\n„K. B. M.“?\nKdyby to učinil, bylo by mu možno uděliti tyto\nlekce z kubismu:\n\nLekce I.: a) Obličej srovnává se do plochy.\nb) Ztráta emblemů národní příslušnosti.\n\nPetříkova\nvinárna\nv Praze 1.,\nPerštýn, č. 5.\nVýběr dobrých pří-\nrodních vín. Dosta-\nveníčko umělcův a\nliterátů.\n\nHotel\nArcivévoda\nStepán\nPRAHA,\nVáclavské nám.,\nvelkokavárna.\nHaunera nást."}, {"page_pdf": 35, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.35", "texte": "Lekce II.: a) Přitesání též ostatních údů do jehlance\na pyramidy.\nb) deformace vnitřní prapodstaty.\n\nLekce III.: Natáčení dle nejrůznějších os a organisace\nmalířských kubusú dle volených směrů.\nLekce IV., morální: Nehledíme ani tak na honorář\njako na dobré zacházení.\n\nStavební a nábytkové\ntruhlářství, strojní vý-\nroba dveří a oken\nVÁCLAV.\nHANUŠ\nPRAHA 11., Marián-\nská ul. č. 4 proti »Ná-\nrodním Listům«\nnabízí práce všeho druhu\ndo oboru toho spadající ve\nvkusném, důkladném a lev-\nném provedení.\n\nUmělý kámen\npro celé i detaily těchže, práce sochařské a\nštukatérské provádí umělecko - průmyslové atelier\nv\nJindřicha Čapka, Praha 1.,\nVeleslavínova 95 Telefon 5017.\nVzorky umělých kamenů stále k volnému prohléd-\nnutí. Práce figurální prov. ak. sochař M. Kocourek.\n\nPráce\nmalířské\nprovádí\nFRANTIŠEK\nZATOČIL,\nmalíř,\nPraha-Kr Vinohrady,\nKollárova ulice č. 15.\n\nNeuzavírejte žádného pojištění, aniž byste požádali o rozpočet „Pojišťovací\nkancelář Karel Gutfreund, ve Dvoře Králové n. L.\""}, {"page_pdf": 36, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-04.1.36", "texte": "ZÁBAVNÍ PODNIK\ni „M O N T M A R T R E\"\ní PRAHA I., ŘETĚZOVÁ ULICE.\nI ZAČÁTEK V 10 HOD. VSTUP JEST VOLNý.\nIfŤH\n\n\\\nTOVÁRNÍ SKLAD\nKOBERCŮ, ZÁCLON, LÁTEK NÁByTKOVýCH, CVILINKŮ NA ŽÍNĚNKy, VEŠKE-\nRÝCH PŘEDMĚTŮ A POTŘEB PRO ČALOUNÍKy A TOVÁRNy NABýTKU\nPRAHA 11., JINDŘIŠSKÁ 3, PALÁC GENERALI\nTELEFON\n2565\n\n<\nuzz\nzc9.\n06 >H\nnj <>u\nhE-Oz\n« -Ng\n<C^U\nCO Q ►>\noq r.\nUlSť lJ\nUl\nídlP c/Q\n>Z\n?t:ES\nm <C Qí Q\ngtíZO\naz i tu\n>c/)« ' 0-\nDZ-<\n2z\nNDOt\n32řX>c/}\nO\n3C\"«< éij\n5Z°\nOhoí\n-JCIJ H\nQ'UW\nHRŮZA A ROSENBERG\nPRAHA\nTELEFON 1732 OLOMOUC\n-ty~-~-~\n<■ V*. ». <*g s ;:v »'■' s \" ■ •: '■ :-:i ■'■\n' V. . Mh\nV.\nr--v.\n:.,^f:X':/\ntl\n& %\n« •\n\" . -X\n{.\n:«r\nv-'\n■K\ni\nvů\nm\n'l'!\n'\n■4..■\n: -: ■ ■\n>\n. Mg\nJ!\nÉIÉ\nr-\n-\ni: -i\n.■■ •:•; ■'■.\ni\n■\n:^v\nmm\n:y- '■ ■\ni\nn\nP\n:k-\n-m-\n'-\n%a\nk\n\" '■>-\n•2\nwwt\n•V > T3\nshO\no°S\ntri\nN<>^\nP1 S >\nr z S\nrn ►<; 2\nn P1\nSHW\n2 > H\nPl 13\nH\nnP\n15 co CO\n3zm\n<9o\np*3C\n><o\nW -C-g\náOcfl\nO co h\nZ 7s >\nOp<\n< I tn\ntri' I 00"}]}