{"numero_id": "bm-bmtnabk-1913-08", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_sha256": "ce45ec3af7c612855481d210cfbb36d4e89f566cef7d8567a32fde3ad4bb0072", "source_tei": "https://github.com/Princeton-CDH/bluemountain-transcriptions/blob/main/periodicals/bmtnabk/issues/1913_08/bmtnabk_1913_08.tei.xml", "source_mets": "https://github.com/pulibrary/BlueMountain/blob/main/metadata/periodicals/bmtnabk/issues/1913_08/bmtnabk_1913_08.mets.xml", "url_numero": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08", "articles": [{"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c001", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c001", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.1", "titre_corps": "Obsah", "titre_sommaire": "Obsah", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.2", "debut_caractere": 45, "fin_caractere_exclue": 670, "texte": "Obsah\nText:\nKarel Toman: Báseň: V březnu 19\nFrant. Langer: Veselé troubení 20\nM. Raphael: P. Picasso 24\nKronika:\nFrant. Langer: Divadlo . . . . 28\nZ nové německé lyriky 30\nV. Beneš: Moderna, čili aby bylo ještě jasněji . . 31\nS. Lublinski: Umění a život 33\nVyobrazení:\nV. Beneš: Zátiší. Pův. litografie ........ 2\nHerma sv. Ludmily 3\n•v\nČernošské umění ...» 4, 5\nA. Derain: Zátiší na stole 6\nP. Cézanne: Koupání 7\nG. Braque: Zátiší 8\nP. Picasso: Kytara, Žena, Lepí 9, 10, 11\nM. Pechstein: Krajina 12\nO. Gutfreund: Čelista 13\nJ. Gočár: Uměl. nábytek 14,15, 16, 17\nZ. Kratochvíl: Ad astra 18\nPříloha:\nUmělecký Průmysl . . 35—42"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c002", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c002", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.2", "titre_corps": "Sommaire", "titre_sommaire": "Sommaire", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.2", "debut_caractere": 672, "fin_caractere_exclue": 1328, "texte": "Sommaire\nTexte:\nK. Toman: Poěme: Au février 19\nF. Langer: Nouvelle: Le gai jeu sur la trompette . 20\nM. Raphael: P. Picasso 24\nChroni que:\nF. Langer: Théátre . 28\nLa nouvelle poésie allemande .... 30\nV. Beneš: L'art modeme 31\nS. Lublinski: L'art et la vie 33\n•\nIllustrations:\nV. Beneš: Nature morie. Lithographie orig. ... 2\nHerme St. Ludmila .3\nL'art negre 4, 5\nA. Deraín: Nature mořte 6\nP. Cézanne: Baignade 7\nG. Braque: Nature mořte 8\nP. Picasso: Guitarre, Femme, Gravure . . 9, 10, 11\nM. Pechstein: Paysage .12\nO. Gutfreund: Violoncellisté 13\nJ. Gočár: Les meubles ďart . . . . 14,15, 16, 17\nZ. Kratochvíl: Ad astra 18\nSupplément:\nL'art décoratif 35—42"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c003", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c003", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[1]", "page_fin": "[1]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.3", "titre_corps": "V poslední době vyšly tyto knihy: G. Coquiot:", "titre_sommaire": "V poslední době vyšly tyto knihy: G. Coquiot:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[1]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.3", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1548, "texte": "V poslední době vyšly tyto knihy: G. Coquiot:\nCubistes, Futuristes, Passéistes. Nákl. Ollendorf, Paříž,\n5 fr. Známý uměl. obchodník A. Vollard vydal\nvlastní knihu ve svém nákladu: Paul Cézanne, 60 fr.\nTaké Bernheim vydal nákladnou publikaci: Paul\nCézanne, s řadou různých literárních příspěvků, 40 fr.\n*\nSpolek Českých Architektů, \\v nějž semkli se mo-\nderní architekti, pracující v řadě pokrokových spolků\numěleckých a odborných (Mánes, Skupina, Uměl. Be-\nseda, Klub Architektů, Klub za starou Prahu), aby\nspolečně pracovali o uměleckých, kulturních, veřej-\nných i stavovských potřebách a čelili rozmáhající se\nreakci, konal ustavující schůzi ve středu 22. dubna.\nDo výboru zvoleni: A. Dryák, předseda, R. Hrabě,\nmístopředseda, J. Róssler, jednatel, J. Gočár, poklad-\nník, dále: V. Hofman, P. Janák, O. Novotný, L. Ma-\nchoň, O. Tyl.\n*\nKlub přátel umění vypsal soutěž na kovovou pla-\nketu (spolkovou prémii pro rok 1914). Lhůta: 30. VI.\n1914. Motiv a úprava plakety je umělci na vůli, hlavní\nrozměr předloženého sádrového modelu asi 35 cm.\nŽádá se rozpočet pro 400 kusů a udání autorského\nhonoráře. Zásilky na arch. V. Hrdličku, Brno, Velké\nnám. 21.\nGalerie plastik cis. akr. Frant. Jos. I. měst. prům.\nmusea Podkrk. v Hořicích vypisuje soutěž pro české\numělce na plány budovy Galerie plastik a úpravu okolí\nkol ní na pozemcích západního úbočí vrchu Gothard-\nského. Ceny: I. 500, 11. 300, 111. 200. Lhůta do 30. září\n1914. Disposice stavební, situační plán, fotografie po-\nhledu na Gothard ze západu s místem stavebním za\n3 K zasílá správa Galerie."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c004", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c004", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "3", "page_fin": "3", "image_debut": 5, "image_fin": 5, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.4", "titre_corps": "Herma sv. Ludmily. Herme St. Ludmila", "titre_sommaire": "Herma sv. Ludmily. Herme St. Ludmila", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 5, "page_imprimee": "3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.5", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 118, "texte": "Herma sv. Ludmily.\nHerme St. Ludmila\nV pokladu svatovítském v Praze. XIV. st.\nAu trésor St. Guy á Prague. XIVe siècle."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c005", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c005", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "4", "page_fin": "4", "image_debut": 6, "image_fin": 6, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.5", "titre_corps": "Maska. Masque.", "titre_sommaire": "Maska. Masque.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 6, "page_imprimee": "4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.6", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 74, "texte": "Maska.\nMasque.\nČernošské umění. Z Côté d'lvoir.\nL'art nègre. Côté d'lvoir."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c006", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c006", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "5", "page_fin": "5", "image_debut": 7, "image_fin": 7, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.6", "titre_corps": "Maska. Masque.", "titre_sommaire": "Maska. Masque.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 7, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.7", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 74, "texte": "Maska.\nMasque.\nČernošské umění. Z Côté d'lvoir.\nL'art nègre. Côté d'lvoir."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c007", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c007", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "6", "page_fin": "6", "image_debut": 8, "image_fin": 8, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.7", "titre_corps": "A. Derain: Fot. Kahnweiler.", "titre_sommaire": "A. Derain: Fot. Kahnweiler.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 8, "page_imprimee": "6", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.8", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 58, "texte": "A. Derain:\nFot. Kahnweiler.\nZátiší na stole.\nNature morte."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c008", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c008", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "7", "page_fin": "7", "image_debut": 9, "image_fin": 9, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.8", "titre_corps": "P. Cézanne:", "titre_sommaire": "P. Cézanne:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 9, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.9", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 30, "texte": "P. Cézanne:\nKoupàní.\nBaignade."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c009", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c009", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "8", "page_fin": "8", "image_debut": 10, "image_fin": 10, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.9", "titre_corps": "G. Braque: Fot. Kahnweiler.", "titre_sommaire": "G. Braque: Fot. Kahnweiler.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 10, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.10", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 49, "texte": "G. Braque:\nFot. Kahnweiler.\nZátiší.\nNature mořte."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c010", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c010", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "9", "page_fin": "9", "image_debut": 11, "image_fin": 11, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.10", "titre_corps": "P. Picasso: Fot. Kahnweiler.", "titre_sommaire": "P. Picasso: Fot. Kahnweiler.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 11, "page_imprimee": "9", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.11", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 46, "texte": "P. Picasso:\nFot. Kahnweiler.\nKytara.\nGuitarre."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c011", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c011", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "10", "page_fin": "10", "image_debut": 12, "image_fin": 12, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.11", "titre_corps": "P. Picasso: Fot. Kahnweiler.", "titre_sommaire": "P. Picasso: Fot. Kahnweiler.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 12, "page_imprimee": "10", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.12", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 41, "texte": "P. Picasso:\nFot. Kahnweiler.\nŽena.\nFemme."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c012", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c012", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "11", "page_fin": "11", "image_debut": 13, "image_fin": 13, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.12", "titre_corps": "P. Picasso:", "titre_sommaire": "P. Picasso:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 13, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.13", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 33, "texte": "P. Picasso:\nLept (1905).\nGravure."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c013", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c013", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "12", "page_fin": "12", "image_debut": 14, "image_fin": 14, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.13", "titre_corps": "M. Pechstein:", "titre_sommaire": "M. Pechstein:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 14, "page_imprimee": "12", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.14", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 31, "texte": "M. Pechstein:\nKrajina.\nPaysage."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c014", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c014", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "13", "page_fin": "13", "image_debut": 15, "image_fin": 15, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.14", "titre_corps": "O. Gutfreund:", "titre_sommaire": "O. Gutfreund:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 15, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.15", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 38, "texte": "O. Gutfreund:\nČelista.\nVioloncellisté."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c015", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c015", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "14", "page_fin": "14", "image_debut": 16, "image_fin": 16, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.15", "titre_corps": "J. Gočár:", "titre_sommaire": "J. Gočár:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 16, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.16", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 46, "texte": "J. Gočár:\nKnihovna p. MUC. J. G.\nBibliothěque."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c016", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c016", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "15", "page_fin": "15", "image_debut": 17, "image_fin": 17, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.16", "titre_corps": "J. Gočár:", "titre_sommaire": "J. Gočár:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 17, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.17", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 50, "texte": "J. Gočár:\nLožnice p. MUC. J. G.\nChambre à coucher."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c017", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c017", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "16", "page_fin": "16", "image_debut": 18, "image_fin": 18, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.17", "titre_corps": "J. Gočár:", "titre_sommaire": "J. Gočár:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 18, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.18", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 48, "texte": "J. Gočár:\nSkřínka p. MUDra J. T.\nPetite armoire."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c018", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c018", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "17", "page_fin": "17", "image_debut": 19, "image_fin": 19, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.18", "titre_corps": "J. Gočár:", "titre_sommaire": "J. Gočár:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 19, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.19", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 43, "texte": "J. Gočár:\nPsací sfůl p. MUC. G.\nSécréíaire."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c019", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c019", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "18", "page_fin": "18", "image_debut": 20, "image_fin": 20, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.19", "titre_corps": "Z. Kratochvíl:", "titre_sommaire": "Z. Kratochvíl:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 20, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.20", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 24, "texte": "Z. Kratochvíl:\nAd astra."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c020", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c020", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "19", "page_fin": "19", "image_debut": 21, "image_fin": 21, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.20", "titre_corps": "V BŘEZNU.", "titre_sommaire": "V BŘEZNU.", "signature_source": "Karel Toman", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 21, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.21", "debut_caractere": 28, "fin_caractere_exclue": 383, "texte": "Na naší studni ráno hvízdal kos:\njde jaro, jde jaro.\nA když jsem okno na sad otvíral,\nšeptaly pukající pupeny:\njde jaro, jde jaro.\nBez chvěje se a hrušně čekají.\nJde jaro, jde jaro.\nZas novým třpytem rozkvétá ti vlas\na nových kovů napil se tvůj smích.\nJde jaro, jde jaro.\nBože můj,\nobnoviteli, obroditeli,\nna srdce v sněhu pamatuj.\n\nV BŘEZNU.\nKarel Toman:"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c021", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c021", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "19", "page_fin": "19", "image_debut": 21, "image_fin": 21, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.20.1", "titre_corps": "E. Filla:", "titre_sommaire": "E. Filla:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 21, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.21", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 26, "texte": "E. Filla:\nKresba.\nEsquise."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c022", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c022", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "20", "page_fin": "24", "image_debut": 22, "image_fin": 26, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.21", "titre_corps": "VESELÉ TROUBENÍ.", "titre_sommaire": "VESELÉ TROUBENÍ.", "signature_source": "Frant. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 22, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.22", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3216, "texte": "VESELÉ TROUBENÍ.\nFrant. Langer:\nNa kládách u zdi předměstské továrny sedí v podvečer několik hudebníků a hrají. O zí-\ntřejším svátku budou hráti v zahradní restauraci a proto zkoušejí nyní novou písničku,\nkterou ještě nehráli. Křídlovka se v ní stále hašteří s ostatními nástroji, ale dech žádného\njí nestačí. Konečně všechny umlčí, a v refrainu se její solo zatřepotá a rozlétne na všechny\nstrany jako šípy, rozletí se do dálky, která se vějířovitě rozevírá ode zdi, za níž hudba\nsedí, až po zvlněný polokruh obzoru. Zvuk zní nad vším krajem sám, furiantsky a vyzývavě.\nTak se nese veselé troubení do polí, jež jsou již všude za továrnou. Nejdříve jenom\npodobna smetištím, teprve poněkud dále opravdovým polím. Jest po práci a denním horku\na proto leckde po cestách mezi nimi se übírají lidé různými směry.\nKdesi na mezi sedí mladé děvče a dělník. Oba mlčí, protože to, co nyní děvče řeklo\nsvému milému, zasluhuje dlouhé a mlčelivé úvahy.\nŘeklo mu:\n„Budu míti dítě/'\nOba mlčí. A přece mlčení každého z nich vypravuje jiné věci, sto jiných věcí, a každé\nobsahuje proudy budoucího života jeho i jejího. V jejím mlčení jest bázeň pro to, co jí\nbude odpověděno. Neboř na odpovědi visí osud: Snad nějaká bílá světnice, kde bude\nstávati u plotny a čekati, až muž se vrátí z práce. V košíku spí dítě. I květiny by si dala za\nokno. Osud, který je hebký jako peří, a který by nesla s radostí. Anebo osud, který jest\ntěžký, takže s bázní pomýšlí na odpověď, na které napiatě visí: Zrození dítěte v nějaké\nšpinavé komoře. Plahočení se o pár korun měsíčně, které musí posílati na jeho výživu.\nA neradostná tvář, jíž utrpení dává každý rok bolestnější vzezření a kterou nyní vidí v mě-\nnící se řadě vyvstávati před sebou: takhle budu vypadati za rok, tak za dva, za pět, och,\nco ze mne bude! - Jeho mlčení: Nyní má nastati konec mému příjemnému, mladému\nživotu? Co jsem jí měl říci, řekl jsem dávno. Co jsme mohli spolu prožiti, prožili jsme.\nA teď bych si ji měl vzíti... Vidím nezvyklou, cizí světnici, příliš malou pro tři lidi. Zní\nbych nikdy nemohl vyjiti do širokého světa. A život půjde pak již jen jednou kolejí, nikde\nse neobrátí ani na právo ani na levo ani vzhůru. Neměl bych už dosti místa pro život.\nKrajina se rozprostírá v šíř i dál. Vlna kopce povlovně ji zakončuje na jedné straně,\nhranaté obrysy městských budov na druhé dělí ji cestičky, po nichž jdou lidé mezi čtverci\nžloutnoucích polí. Plní ji zdálky zvuky znamení a rachot kol o dláždění, hudba šesti hu-\ndebníků přicházejí od města a se shora se snáší zpěv dvou ptáků, kteří jej sesypávají\nv drobných tonech s nebe. A zde, mezi lomenými čarami a táhlou linií, hlukem a trilky,\npoli a cestičkami, mezi touto volností do šířky i dálky, bezměrnou volností nahoru a na\nstrany, stěsnává se celý osud života dvou lidí do úzkého místa mezi ně oba, jež jsou vzdá-\nleni od sebe na tolik, kolik místa asi stačí k podání si rukou. Celý jejich život jest zajat\nv tomto těsném prostoru, jest nyní těžký jako zviklaný sloup, který každý s jedné strany\nvší silou opírá, jen aby jej nezavalil. A cítí, že přijde-li něco, div, který pomůže síle jed-\nnoho zavalí toho druhého. Oba sedí, mlčí jsouce znaveni tíhou, jež je rozlučuje i spojuje\nzároveň, a čekají na tento div."}, {"page_pdf": 23, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.23", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3265, "texte": "A právě v tom okamžiku nasadil hudebník na kládách - jak jsem již řekl - křídlovku\nk ústům a pustil plně její furiantskou písničku do dálky, přes pole, přes traf, k silnici pod\nvrchem i po úbočí, po kterém se již utichující vyšplhává, aby nahoře dozněla. A veselé\ntroubení potká na své cestě krajinou oba mladé lidi. Proletí jimi a náhle odnáší sebou\nsilou své nevážnosti tíhu, která byla mezi nimi, odvane svým dechem napjetí, které je drtilo\nna hrotu. Hochovi se rozjasnila tvář. Nebof toto troubení mu bylo pozdravem z veselejšího\nsvěta, než jakého se nyní bál. Náhle jest prázdno vedle něho, tam ve směru k děvčeti\njako na všechny jiné strany, stojí teď sám, je necítí a myslí jedině na sebe. Písnička nasa-\nzuje mu klobouk na stranu a ruku do boku. Byla tak lehká, že na jedno poslechnutí se\ndala zahvízdati. Byly v ní sklenice piva, děvčata, tanec, smích.\nNaklonil se a řekl:\n„Víš přece, že si tě nemohu vzíti.\"\nA pak, aby neslyšel výčitek a nepotřeboval shledávali výmluvy vstal a šel k městu. Za\nním kráčelo děvče s vyděšenýma očima.\nHudebníci na kládách dozkoušeli svou novinku a také šli domů. Zítra po písničce bude\njistě veliký potlesk. Budou ji jistě opakovat, možná i několikrát.\n*\nBlok domů zvučí uvnitř jako otevřená hrací skřínka. Na místě víka přikrývá ji čistá\nobloha letního svátku. Hudebníci od včerejška hrají dnes odpoledne v restauraci na dvoře\nkteréhosi domu, kde rostou vysoké, staré stromy. Nebof dříve zde byla velká zahrada a\nkdyž byla později proměněna v parcelu, na tomto místě stromy nebyly poraženy.\nNa čtyry nádvorní stěny svítí s vysoká slunce. Do stěn se zavrtávají okna ve třech\nnebo čtyřech řadách nad sebou. Za jedním sedí dívka. Má před sebou sklenici vody a balíček\nsirek, jejichž hlavičky namáčí ve vodě. Ráno ještě vyčkala svého milého a prosila ho:\n„Vezmi si mne, budu hodnou ženou, ani mne neucítíš!\" Vykládala mu, jak má nyní ze\nživota strach, co vše ji nyní děsí, když má chodit těhotná mezi ostatními lidmi, a jak jí\nbude, až se jí narodí dítě a pak, až je bude musit živit a vychovávat. Ale odepřel jí, vy-\nmlouval se, že není mu možno. Hlavně, že matka k tomu nesvolí. Dívka znala jeho matku,\nkterá svého syna úplně ovládala, a šla se schýlenou hlavou zpět domů. Po cestě si koupila\nsirky. Nyní je máčí ve vodě. Ze zdola jí k tomu hraje hudba.\nHlavičky sirek se již odmočily a plovou nyní ve vodě. Děvče odsune sklenici a zadívá\nse do nádvoří. Ctyřhran je plný zvuků a plný světla. Stěny domů žlutě svítí a malé stíny\nříms leží na nich jako nepohnuté čárky. Jen na dně čtyřhranu jest živo, jak se tam lidé\nshromažďují, zdraví, volají na sebe a připíjejí si a chvílemi ještě živěji nad nimi za-\nhraje hudba. Za to již v bytech za osvětlenými zdmi jest ticho, jakoby v nich nikdo ne-\nbydlil. Všichni z nich někam odběhli, protože jest svátek. Byty usnuly. I u děvčete u okna\njest ticho. Jest oddělena ode všech živých tam dole. Ti tam tráví den svého života, ona\nse chystá k smrti. Jest zcela jiným člověkem než ti tam. S jinými myšlenkami, s jiným,\noch zcela jiným zítřkem. Jest od nich odloučena jakoby celý vesmír stál mezi nimi; ti\nlidé jsou ve světě, kde jest život, milé odpoledne, dívka jest tam, kde již není ničeho. Proto\nsi praví: „Vypiji-li jed, co na tom? Co záleží na mne? Čím jsem já?\" A jest jí, jakoby"}, {"page_pdf": 24, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.24", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3247, "texte": "vůbec již nebyla. A při tomto pocitu, že již vůbec není, divá se na svět, v němž jest život,\nvelmi klidně a rozvážlivě, a pomyslí-li na něj, zdá se jí všecek jako zmatené pohybování\nse sem a tam, jako pouhopouhé těkání a víření viděné z dálky. Na svém klidu vznáší se jako\nna oblaku nade vším, nad dvorkem s lidmi a hudbou i stěnami domů osvětlenými slun-\ncem. Shlíží shora se svého okna a je plna tesklivého míru jako člověk, který se smířil s tím,\nže jest navždy vzdálen od domova. A jako jeho vzpomínky na domov jsou tím určitější\na pronikavější, rozpomíná se také dívka nyní na vše, o čem se jí kdy zazdálo, že tím jest\nživ člověk. Jakoby hledala ještě poslední útěchu před rozloučením se navždy.\nNejdříve přichází - zdá se jí - student z prvního poschodí, veselý, veselý hoch, a praví:\n„Proč pak chcete umřít? Podívejte se, jak jest všude kolem hezky. Včera také tak bylo\na bude tak i zítra. Každý den jest pěkný sám sebou a každý den lze se jinak veseliti. Ne-\nbuďte smutná. Och - proto? Co jest žen, jež mají dítě a nevědí, proč přišlo a co s ním!\nA ostatně, vždyť nevíte, jaké bude. Možná, že bude hezkým, chytrým hochem, třebas i\nstudovat ho jednou dáte a bude z něho velký pán, takže budete mít z něho takovou ra-\ndost, jaké byste jinak nepoznala. Život skýtá možnosti, možnosti... To jest, proč žijeme.\"\nDěvče říká, že nedovede žiti pro tak vzdálené možnosti, ale jen pro blízké. Zdali se na-\nrodí dítě jí k utrpení a hanbě, či ne. To jest vše. Ale veselý student již zmizel.\nDo světnice vchází nebožka matka. Jako vždy, když vcházela unavena vystupováním\npo schodech, vyhlíží nejbližší židli, jen aby si již sedla. Spíná ruce v klínu a dívá se smutně.\nDcera sklopí oči. Matka mluví:\n„Děvče, děvče, takhle jsem tě nevychovávala. Přišli jsme z venkova a vedla jsem tě stále\nke cti a počestnosti. Čeho jsi se dopustila!\"\nDívka vztáhne ruku před sebe, oči má plné slzí a volá: „Maminko, maminko!\"\nMatka se podívá na sklenici, kterou si děvče připravilo.\n„Co to nyní chceš udělat? Ty má nejmilejší dcera chceš umřít tak mladá! Ted' již se\nvzchop! Jsi žena jako já jsem byla a budeš matkou, jako já. Jest to již osud nás žen, mu-\nsíme mít děti. Nějak to již přestojíš.\" Mluví tak měkce, jakoby ji rukou po tvářích hladila,\naby jí polevila v jejím neštěstí.\nDívka se dá znovu do pláče. Odpovídá, jak svou matkou byla zrozena uprostřed rodiny,\nuprostřed venkovské počestnosti, v úctě k mateřství, která ulehčovala tělesné bolesti ado\nduše vkládala pýchu. Ale jak se sama ocitla nyní mimo každou takovou úlevu, která by\nvyvažovala utrpení, jak i dítě bude mimo ni; oba budou cizí sousedkám i známým a dítě\ni ostatním dětem. Pláče stále a zjev matčin se rozplývá.\nTeď vstupuje někdo, kdo míval pro ni nimbus vyššího světa: Starý farář z vesnice. Má\nna sobě ornát jakoby sestoupil od oltáře. Mluví:\n„Na jedno stále zapomínáš, nač máš mysliti af se děje co děje, a nač se ti nechtělo po-\nmyslili po leta: Že jest Bůh. Dal ti život a ty nemáš práva si jej vzíti. Je-li ti snášeti pří-\nkoří, je to jen údělem jeho nekonečné moudrosti, která se vztahuje na všechny lidi a ty,\njediný člověk, příčin nevypátráš. V čem hledáš úlevy? V jedu? Proč se nejdeš pomodlili,\nproč se neztratíš v koutku kostela, kde hrají varhany a kde jest totik barevných oken?"}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.25", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2913, "texte": "Máte v Praze krásné kostely a krásné obrazy Božích Matek. Jdi, modli se a ztraf se v Bohu\nse svým žalem a se svou bolestí!\"\nDěvče již ani nepláče, jeho oči jsou vyschlé. Tak, ano, tak by to mělo být. Doufat a ne-\nzoufat. Ale praví, jak jest jí těžko spojiti lidské a božské. Ano, kdyby Bůh učinil zázrak a\njejí milý si ji vzal! Ale takto nezbývá jí než odpověděli, jako odpověděla studentovi. Že\njí lze žiti pouze pro blízké možnosti. Že jí lze také žiti jen pro takové, které může nahma-\ntali a uviděti. Ale kdyby se v něčem ztratila, co by se změnilo potom, až by opět se vrátila\nk sobě?\nTak zmizí i farář v ornátě a děvče jest samo, strašně samo. A dole v zahradě jest celý\nsvět, celý život plynoucí v přátelství a volnosti dne bez práce. Není ničeho mezi ním a jí.\nDívka si opakuje:\n„Cona tom, když umru?\"\n*\nNyní dole v restauraci, když jest již plna lidí, vstává asi kapelník a praví hudebníkům:\n„Hoši, nyní zahrajeme tu novou.\" Všem se rozesvítí oči. Zahrají.\nPísnička se vyšplhává po osvětlených zdech, po stínech říms a otřásá zavřenými okny.\nA vniká také do světnice, ve které sedí děvče. Vnikne tam vyzývavě bez ohlášení a naplní\nsvětnici svým zvukem. A děvče při tonech známých od včerejška procitne ze svého za-\nmyšlení. Jest staženo tam dolů, odkud písnička vychází, do ruchu zahrady, mezi lidi, mezi\nradost ze dne, radost ze chvíle. Potom zazní jediná křídlovka ještě vyzývavější, furiantská,\na dívka zvolna vezme do ruky sklenici.\nPraví si: Taková je ta písnička, že člověka nutí, aby vstal a luskl prsty. Včera se můj\nhoch tak vztyčil a proto jest mi umřít.\nA troubení zní a zní.\nDěvče si pomyslí: Co, jestliže můj hoch slyší je tamhle na druhé straně domů?\nA uprostřed veselého troubení vymýšlí si pohádku:\nJejí hoch sedí doma se svou matkou. Hovoří spolu O všeličems, až matka náhle řekne:\n„Co jen máš na té holce, že s ní pořád chodíš?\" A praví tato slova takovým hlasem, že\nhoch cítí úlevu, že bude moci říci: „Již s ní nechodím, včera jsme se rozešli.\" Jeho slova\nby zazněla jako oddech. Ale neřekne je. Protože v tom okamžiku zazní křídlovka. Zase\npřijde písnička jako nějaká síla, která jej odtrhne od toho, co jej nyní tíží, jako jej včera\nodpoutala od milé, zase v něm vzbudí vzdor a řekne matce: „Mohu si činit, co chci.\"\nZačne svou milou před matkou hájit, až konečně řekne z největšího vzdoru: „Vezmu si ji\nza ženu, půjdu jí to ihned říci.\" A béře klobouk a jde k ní.\nV té chvíli křídlovka dozněla. V zahradě se ozve bouřlivý potlesk a dívka jest mu ráda,\njen aby písni mohla naslouchali ještě. A oddychne si z hluboká když muzikanti opakují.\nNyní vyšel její milý z domu a jde k ní. Míjí známé krámky, vchody do domů, již i roh\nulice. Vidí jeho tvář a postavu, vzdoro vitý postoj i krok.\nA opět zazní troubení křídlovky.\nTeď by již měl vystupovali po schodech, býti v prvém, druhém patře, teď, teď právě\nby měl zaklepali na dveře. A nyní by již měl vstoupili, i kdyby šel velmi pomalu."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.26", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 774, "texte": "Ze dvoru zní písnička ostře, je jako jehly a je žlutá. Plní teď tuto světnici, jakoby se právě\nv ní chtěla všechna nahromadit. Tlačí se na její stěny, strop, dveře. Stísňuje dívku svou pří-\ntomností, jest zde stále hustší a hustší, již ani vzduchu zde není, není v čem dýchat, světnice\njest naplněna tímto troubením jako dýmem.\nSnad se můj milý s někým zastavil a teprve nyní stoupá po schodech. A dívka jde a\notevře dveře. V domě je jako po vymření, na schodech není nikoho. Jen konec písně kříd-\nlovky vyběhne z otevřených dveří do chodby a schodiště, a světnice náhle jakoby se vy-\nprázdnila. Byl konec tomuto poslednímu snění, v kterém také ji veselé troubení zahrnulo\nvolalo do vzdoru a do života.\nDole lidé tleskali, ale nežli zahrál trubač po třetí, děvče vypilo jed."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c023", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c023", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "24", "page_fin": "27", "image_debut": 26, "image_fin": 29, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.22", "titre_corps": "P. PICASSO.", "titre_sommaire": "P. PICASSO.", "signature_source": "M. Raphael", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 26, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.26", "debut_caractere": 776, "fin_caractere_exclue": 3152, "texte": "P. PICASSO.\n(Výňatek z knihy: Von Monet zu Picasso.)\nM. Raphael:\nPicasso přišel vítězným krokem španělského mystika. Je naplněn vnitřním žárem a jeho\nvznešená duše, prostá vší brutality a nízkosti, chvěje se jako udeřené jemné sklo a zní\nnovou citlivostí psychického vznětu. Staví plameny mystické nitrnosti před harlekýny, pro-\nvazochodce, podivně sestárlé lidské děti, před vyvržené, hědné a chudobné. Neběží mu\no sociální cit a sociální pathos, ale o náboženský život. Těmito chudáky dostává se vý-\nrazu mystériím duše snad proto, že v nich jest ještě Bůh, který vše bohaté a naduté; opustil.\nProto jim všem jest nábožnost, vroucnost společná. Již tyto první obrazy Picassovy praví,\nže jeho tvoření bylo od počátku zvnějšněním vnitřních zážitků, že na těle mělo vše svůj\nsmysl ve formálním vytváření vise, jež bylo hlavní věcí přese všecku literární pokrývku,\nkterá se drala do popředí. Ale Picasso neznal nikdy (jako třeba Matisse) mučící touhy po\ntom, aby uvedl v jednotu model a zážitek, dovedl si utvořiti svět, který je stejně dalek ba-\nnálnosíi pouhé reality jako sentimentu vznášejícího se v prázdnotě, svět, který očividně\nproto vyjadřoval tak úplně, ježto byl vytvořený a nikoli abstrahovaný z přírodního\npředmětu a změlčený až v ornament.\nRozsah a síla jeho vniternosti projevuje se v míře, jak dovedl každý bod těla, ve-\nškeru obrazovou plochu proniknouti s tímtéž procítěním. Neřeklo by se o časné kresbě\nPicassově nic, kdyby se mluvilo o abstraktní linii. Její veliké obrysy spíše vibrují docela\nv opaku ku chladné prázdnotě abstraktní linie zhuštěným, pulsujícím životem. Jeho\nzpůsob kresby, pevnost a ztrmost linie, útlé obrysnutí upomíná nás na perské miniatury,\nkdežto proporce jsou zcela vzedmuty ke štíhlosti gotického vypjetí. Je pozoruhodno, že\nlinie v sobě nese znatelné hodnoty světelné i přes svou tenkou obrysovost. Tuto jednotu\nsvětla a linie třeba vyznačiti především jako zvláštnost Picassovu. Bylo by lze říci také o\nbarvě, že v její redukci na jedinou, modrou nebo růžovou, nelze hledati žádné abstrakce,\nprotože se všude chvěje spodním životem. Picasso dovede těmito jednoduchými a přece\nteplým a intimním životem naplněnými prostředky dávati svým zážitkům formu, kterou\nby již na těchto prvních dílech bylo lze charakterisovati jako výtvarnou nutnost. Všude\njsme zaujímáni dělením plochy, jež má do sebe cosi zvučného, a rytmem, který takřka"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "25", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.27", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3246, "texte": "mluví. Při tom jest pro Picassa typické, že rozvinutí rytmu do šířky téměř vždy počíná a\nkončí neakcentovanou částicí, naproti tomu v rozvinutí do výšky akcentovanou počíná\na prázdnou končí. Proto dostává se všem těmto lidem cosi pevného a uvolněného zá-\nroveň, jakoby byli kořeny vrostlí do základů a ve vzduchu, v temnu a prázdnu se ky-\nmáceli.\nAsi r. 1907 počíná Picasso ve veliké krisi bořiti tento svět zdánlivě již ukončený a vy-\nnikající nade všecka díla současníků a za povlovného, ale neustálého hledání počíná bu-\ndovali svět nový. Shledal snad, že co jest v psychickém okamžitého, jest právě tak libo-\nvolné jako v přírodě a že nemůže býti smyslem umění reprodukovati třeba i tak neslý-\nchané jemné duchové zážitky. Tvůrčí pud musil produkovali cosi nového, co psycha nikdy\nnebyla by mohla jako komplex ze sebe vytvořiti. Vnitřní zážitky musily býti kontrolo-\nvány, tříděny a dohromady svíjeny; stejná oprávněnost každého zážitkového okamžiku\nmusila býti nahrazena zákonem jeho průběhu. Vytušil nesmírnou perspektivu: malířství\njest plastické vytváření zákonů psychického života. S postupem, s jakým si uvědomoval,\nže v uměleckém puzení spočívá tendence k absolutnímu vytváření, shledával, že jeho\numění spočívá na kolísavé půdě, že sice mluvil a zpíval libozvučně a rytmicky, ale že ne-\nvytvářel. Na okraji této obluzující propasti počal v sobě nenáviděti mystika a nadepsal\nna bránu svého života mystické slovo tvůrčího člověka: vůle k nutnosti.\nTato vůle sahala až k posledním důsledkům. Osvobodil svůj tvůrčí pud ode všeho kon-\nvencionelního obsahu a uchopil jej v jeho nejnepřístupnější a poslední formě: v budo-\nvání prostorové reality vázanou hrou forem. A počal tím, že budoval si tuto formu ze\nsvých vlastních zážitků.\nCesta Picassova jest vyznačena tím, že pro příště nebyl mu předmět východiskem tvo-\nření, nýbrž prostor, t. j. přeloženo do řeči psychického, že nikoli reálně fysický, leč subjek-\ntivně-psychický moment znamenal východisko a jedinou jistotu tvořícího. Prostor nezna-\nmenal mu však již objektivní kontinuum věcí, ne apriorní nazírání člověka, nýbrž ves-\npolný vztah jeho složek určený vždy psychickým zážitkem. Jestliže Picasso snaží se o zpro-\nstoření svých zážitků, neznačí to materialisaci v našem smyslu, která vyplývá ze souvi-\nslosti, jaká jest mezi funkcemi vědomí a podstatou tělesného vznikání vůbec, ale pouhou\nrealisaci psychického na prostorových pracích, spíše popis než vytváření. To bylo velkým\ntvůrčím činem, výkonem Picassovým, že nám dal novou koncepci prostoru. Charakte-\nrisuje se vnitřním napětím; veškeré prostorové směry jsou současně vázány v každém\nbodě, takže každý z nich jest celou nekonečností prostoru těhotný. Tím jest každý okamžik\nčasu spojen s čistou statikou prostoru. Prostor znamená funkci prostorového vznikání a\nsice prostorové totality, takže Picassovi nastává velmi plodná úloha: vybudovati plastický\nútvar tohoto prostorového vznikání. Příčina, síla jakoby sama spočívala v prostoru. Jest\nprotisilou hlavní tendence prostoru samého. A konflikt neodehrává se jen v prostoru, ale\nna prostoru.\nTendence Picassova umění směřuje za přesným určením tohoto vznikání prostoru po-\nmocí mass, které vznikání způsobují, a to s ohledem jak k jejich quantitě tak vzájemné\npoloze."}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "26", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.28", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3570, "texte": "Pro každý jednotlivý díl prostorový nabízely se matematické základní formy, jako nej-\nurčitější a pro oko nejměřitelnější. Avšak úplné sjednocení rozlohy prostorové prese vše\nvyznačení a lineární vyměření musilo býti přenecháno hodnotám formálním a světelným.\nTyto hledal Picasso s největší vážností, takže konečně se zdálo, že bylo dosaženo úplně\nnutné kongruence světelného stupně s formou. Ale světlo a stín vně barevných protiv běli\na černi byly kvalitativními momenty nevěcné povahy a zdálo se posléze, že jsou Pi-\ncassem považovány za kompromis. Úplně jasné rozpuštění prostoru do pouhých kvantit\nbylo možno jen na ploše. Tato měla v umění Picassově povždy velkou a osobitou úlohu.\nPojímal ji vždy jako Věčné, jako mez vezdejšího bytí a také jako mez lidské tvárné síly.\nJiž na jeho časných obrazech jest prostorová nekonečnost upoutána na plochu, aniž per-\nspektivně-illusionistické prostředky porušovaly dvojrozměrovou jednotu obrazu. Plocha\nspíše vssála realitu v sebe a tyčí se v rytmickém dělení jako neprostupná zeď, jako věčno,\nnepřípustno, absolutno, před nímž übozí lidé stojí se samozřejmou velikostí Svatých z go-\ntických oken, avšak v hlubokém smutku. Iv pozdějších dílech se plocha takto udržela.\nZcela protilehle ku klasickému umění prostorového vytváření, jež vnikajíc do prostoru,\nzákladní plochu prolamuje a jest pak nuceno prostorovou hloubku jakousi ideovou plo-\nchou omeziti, Picasso počíná na ploše a postupuje ku předu. Proto musí věci ku předu\nvymeziti a stvořiti ideovou přední plochu. Tím byl prostor jako nekonečný hloubkový\nrozměr omezen na polohu věcí mezi sebou. Byl takřka upoután na věci samotný, jejichž\nvzdálenosti, pokud mohly býti jako pro oko vyměřitelné zobrazeny, znamenaly prostor.\nZ těchto obrazů mluví horror vacui, bázeň před širokým rozklenutím nebe, před pochyb-\nnou a plně neuchopitelnou nekonečností, jež se dostavuje ihned, jakmile přestal posta-\nčovali pojem kvantity a měřitelnosti. V tomto novém způsobu, jakým se plocha a prostor\nuvádějí v souvislost, máme zcela jinotvárný životní pocit. Tím, že Picasso ponechal abso-\nlutno za vytvářením, uvedl věci zajisté ve vztah k němu, ale nezdařilo se mu sděliti toto\nabsolutno věcem a dáti jim tak onu vnitřní nekonečnost trvání a úplnost věcné životnosti,\njež jest pečetí absolutního vytváření. Usiloval spíše o zcela jiný způsob věcnosti.\nVzdálenost obou ploch, mezi nimiž byl prostor rozepjat, mohla se smrštiti až na mini-\nmum, zvláště když možnost, aby prostor byl popsán jako souvstažnost kvantit, s větší ploš-\nností vzrůstala. Tyto kvantity byly naplněny při nejmenším materií barvy, a tato obsa-\nhovala (pokud nebyla v absolutně hladké ploše nanesena, ale v jednotlivých skvrnách)\nsuggestivní hodnoty kvalitativní povahy. Zbývalo jediné východisko: materialisovati tyto\nhodnoty, t. j. vyřešiti je jako čistý popis reality. Namístě libovolné, náhodné (jen duševně\npodmíněné) změti skvrn, musilo nastoupili nejvěrnější podání reálného materiálu, ať už\nnaplňovala tuto funkci barva jako barva, anebo jako vyznačení materiálu (dřeva, mra-\nmoru). Pak nastalo přejímání určitých hotových forem písmen atd. do obrazu. Veškera\ntendence tohoto tvoření směřovala zajisté k tomu, aby změtená mnohost prostoru byla\npřelita do pevných forem, a byla to tak první zkouška zdárného výsledku, jestliže hotové\nformy skutečna byly s nimi spojovány. Konečně se pokročilo tam, že kusy reálního bytí\nbyly přijímány do obrazové reality na př. ústřižky novin atd. Tak jsou spolu spojeny dva\nzdánlivě nespojitelné kontrasty čistá kvantita, vytěžená z deskripce prostoru, a plošně fixní,"}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "27", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.29", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3189, "texte": "ba reální forma jsoucího. Jednota pocitu, jež zde jest, spočívá konečně v tom, že v obou\npřípadech běží o kvantitativně přesně popsané prostorové vztahy. Důvodem bylo patrně\npřesvědčení, že blízkostí materiálu bude obraz obohacen.\nByla to daleká cesta, kterou Picasso prošel, nežli mohl spojití obě tyto protivy. Nebof\nnejdříve musil býti z nového prostorového nazírání předmět vůbec teprve vytvořen. Tento\nurčuje se z priority prostoru jakožto řady prostorových vztahů. Ježto bylo zde východiskem\nprostorové vrstvení po výšce, šířce a hloubce, v němž věci zaujímaly služebné místo, mohlo\ndojiti k tomu, že různé věci, jež v téže vrstvě prostorové se nalézaly, srostly v relativní\njednotu, kdežto různé díly téhož tělesa, protože byly v různých vrstvách prostorových,\nmusily býti od sebe roztrženy. Toto napětí mezi prostorem a předmětem můžeme psy-\nchicky také takto vysvětlili: renaissanční víra v absolutní krásu, v transcendentní bytí, ve\nvěc o sobě jest ztracena. Veškero zažívání jest určeno tím kdo zažívá, veškero bytí jest\nimmanentní. Picasso nemůže tedy hledati nutnou formu lidského těla v jeho kráse, ale\nv zákonitosti jeho utváření, nikoli v objektivním, ale subjektivním. Pro Picassa neznamená\ntedy vidění pouhé vnímání věcí, ale vědění, jež povstává z nového poměru k jejich ku-\nbickým hodnotám. Rozkládá každý přírodní předmět v hranaté a kulaté plochy, jež se\nvzájemně proti sobě pohybují, a dále nazírá jej se všech stran, ježto pociťuje, že zpro-\npadá úplně špatné nekonečnosti prostoru. Potom skládá jej dle vyložených principů svého\nprostorového vytváření z tolika pohledů, (jež v přírodě netřeba viděti všecky sou-\nčasně), jak celek toho nutně vyžaduje. Toto poznání předmětu nezávisí ani na tomto sa-\nmotném ani na libovůli subjektu, neznamená tedy žádný schematismus ani abstrakci, ale\nvědění o jeho prostorových hodnotách s podmínkou určitého konfliktu kontrastů, takže\nPicasso vyvozuje nejrůznější koncepce z téhož předmětu. Avšak nikoli jen shora, z celku,\navšak současně také zdola dostává se tomuto postupu nutné formy. Picasso chce, aby\njeho nový umělecký předmět byl jeho formami měřitelný. Těleso musí býti tak podáno,\naby inteligentní mechanik mohl je dle toho postaviti. Je to pokus o přetavení zážitku do\nneosobní formy inženýrské.\nPři tomto vzniku umělecké formy Picassovy z přírodní formy byl by ornament, jenž je\numělci tak naléhavě od něho požadován, největší nekonsekvencí jeho umění. Jak mnoho\njest jeho tvůrčí umění spojeno s předmětem, ukazuje zvláště okolnost, že jeho fantasie se\nobrací s oblibou k artikulacím těla. S podivuhodným věděním o přírodně organické funkci\núdů snaží se podati jejich funkci za tlaku určitého výrazu. V jeho obrazech přicházejí\nženská poprsí, jež visí cize na těle jako přilétli ptáci nebo loňské bobule a jiné, jež již na\nramenech začínají a ovládají je. Ramena, která jakoby pocházela z drátěných loutek,\njsouce volně spojena s tělem, a zase ramena, která celé tělo zaokrouhlují ve svou širokou\nkřivku. Žádaný čistý ornament jest z libovůle vyvozená prázdná abstrakce oproti věcem,\nmaterielní reprodukce oproti psychickému zážitku, kdežto Picassova umělecká forma\npředstavuje čistou organickou funkci tvůrčího pudu."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c024", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c024", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "28", "page_fin": "34", "image_debut": 30, "image_fin": 36, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.23", "titre_corps": "KRONIKA", "titre_sommaire": "KRONIKA", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 30, "page_imprimee": "28", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.30", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3300, "texte": "KRONIKA\n\nDIVADLO.\n\nZavřelova režie Wedekindovy Lulu,\nvypravení Veselých žen windsorských na\nVinohradském divadle a konečně i do jisté\nmíry provedeni krále Oidipa družinou Di-\nvadla Uměni jsou posledními doklady toho,\nže otázka jeviště počíná se u nás již iv šir-\nších mezích řešiti sumárněji a hlouběji.\nZ těchto zjevů má ovšem Zavřelův výkon\nzávažnost největší. Jím předstupuje typ re-\nžiséra u nás dosud neznámý. Vypravení Lulu\nna Smíchovské scéně, jejíž herecký materiál\nve svém průměru není zvyklý pohybovali se\nve vážnějších vrstvách dramatického umě-\nní, značí experiment. Značí tolik, že režisér\nukazuje, jak počítá se všemi obtížemi, jež se\nmu naskytnou, a přece i přes ně pokouší se\n0 provedení úkolu. Že tedy také chce pře-\njmouti svou os obou zodpovědnost za vše-\nchen jevištní výkon. Režisér tohoto typu je\npak zodpověděn za vše, výběrem hraného\nautora počínaje a konče nejdetailnějšími\nstarostmi i o podružné maličkosti. Skoro na\nmísto celého jeviště staví se osoba režiséro-\nva, neboř vše, co divák při představení uvidí,\nje režisérovým dílem. Na smíchovské scéně\njsme viděli přímo skvělý příklad tohoto\ndruhu: Účelně a střídmě vypravené jeviště,\nkde vše, co bylo, bylo postaveno se vztahem\nk dramatu samotnému a apelovalo v lec-\nčem, co bylo dáno režisérovou intuicí, na\nněco více v divákovi, než na jeho smysly.\nPak hra herců, z jejichž všech mimických\n1 dikčních projevů hereckých jen příliš ma-\nlou část mohli bychom přičísti jejich talentu;\nspíše byli herci jenom loutkami, řízenými\nrežisérovou osobou, a jen v nejpříznivějších\npřípadech místo mechanickému vedení\npoddali se alespoň režisérově inspirová-\nní. Tedy můžeme v tomto smíchovském\npředstavení viděti experimentálně ukázány\nschopnosti i možnosti režiséra, který má ta-\nkovou osobní sílu, že i za nepříznivých\nokolností vyzdvihnul celkovou úroveň před-\nstavení z nerovnocenného materiálu na stu-\npeň, který znalého poměrů musil udiviti.\nOznačil jsem Zavřela jako režisérský typ\nu nás neznámý. To, v čem spočívá pro nás\nnovost tohoto typu, není nějaké směrové\núsilí jeho, ale jeho vlastnosti sociologické,\nvlastnosti, které se opakují u Reinhardta a\npravděpodobně i u celé řady zahraničních\ndivadelníků a jež jsou výsledkem doby a\njejích sociálních tendencí. U těchto osobností\nbije do očí superiorita režisérova nade vším,\nco mu jeviště přinese. Režisér jest sobě stej-\nně dramaturgem, upravovatelem dějového\ntextu jako vychovatelem, cvičitelem, inspira-\ntorem herců i jako divadelním technikem.\nZ toho vyplývá jakýsi imperialismus, shr-\nnutí vší moci do jedné ruky, cosi, co ještě\nnejspíše nalézá analogii ve velkokapitalisti-\nckých zjevech velkých metropolí,tak charakte-\nristických pro toto století. Ovšem v nitru\ntěchto osobností, jež se takto jeví na venek,\nnalézáme řadu vlastností, které jsou kladny\na bez nichž by nebylo jim možno dojiti\nsuperiorního vlivu: Jsou obdařeni velikou\naž horečnatou pílí, svědomitostí, která vy-\nlučuje všechen šlendrián. Jsou plni prakti-\nckých a duchaplných nápadů, ale nejen to,\nvlastní hodnotu teprve pro ně určuje jejich\nmíra uměleckosti, fantasie, jemnosti a hloub-\nka cítění obracené jak k prováděnému dílu,\ntak k potřebám autorského textu, i k uplat-\nnění talentu hercova, i k proživení a pro-\nmodelování celé souhry jako jediné plastické\nhmoty. A kladný význam pro divadelnictví"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "29", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.31", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3792, "texte": "mají tito režiséři, poněvadž tyto vlastnosti\njsou shrnuty v osobu jedinou, poněvadž zde\nzodpovědná umělecká individualita úměrně\nas nejvyšší účelností ovládá složitý stroj\nrůzných uměleckých odvětví, jakým jest ce-\nlek jeviště*\nNa Vinohradském divadle dr. Hi-\nlar vypravil „Veselé ženy windsorské\".\nÚpravou jeviště vykonal zajímavou práci,\nzjednodušiv dekorační aparát až na nej-\nmenší míru. Nebál se dáti hrát celé partie\nhry v oponách a závěsech. Na jejich pozadí\nbylo vystaveno několik interieurů velmi pro-\nstých, ale dobré reliéfní plastiky. 5 touto\nzdařilou snahou o plasticky utvářené jeviště\nnebyly však v žádném souladu prospekty\nkrajinné, illusionisticky skládané, takže celá\nhra trpěla touto dvojakostí. Obojí druhy\ndekorací jednotila jenom jejich úpravnost,\nladnost i jakási místy až nepříjemně sladká\nhezkost jejich. Ale do tohoto rámce, který\nna prvním místě mluvil o distinguovanosti\nrežisérově, nijak nezapadala hra herců: Růz-\nné nezpůsoby v mluvě, jakými jsou všeli-\njaké druhy nezřetelnosti ve vyslovování,\npříliš isolované akce jednotlivců, pro něž se\njejich jednání rozptyluje po scéně a mění\nve přebytečné běhání, zmítání se, pohyby,\ngrimassy. U vinohradských herců jest vůbec\npozorovati více v jednotlivcích tkvící radosti\nz toho, že jim byla poskytnuta příležitost ke\nhraní než hry samotný, více ojediněle a po\nrůzných místech kypícího temperamentu,\nnež uvědomění si společného a dobře cíle-\nného jednání.\nÚprava „Veselých žen\" stojí opět výše\nnež předchozí režie Hilarovy a jest na nich\npatrný zase krok opravdového vývoje. Měli-\nli jsme v Zavřelovi příležitost viděti režiséra,\npro nějž režisérský výkon jest projevem ab-\nsolutního režisérského umění, jakýmsi auto-\nnomním uměleckým výkonem, můžeme\npozorovati v Hilarovi jiný typ režiséra, který\nse stotožňuje s literaturou, a pro nějž režie\njest cestou k vyzdvižení literární, esthetické\nceny díla. Běží-li onomu o realisaci dra-\nmatické životnosti, její vyhledání v díle, běží\ndruhému typu v jeho posledních důsledcích\no jevištní reprodukci slovesné hodnoty. Pro-\nzatím není Hilar ještě až u posledního cíle,\ntam, aby dovedl znázorniti jevištně všechnu\nharmonii i disharmonii zákonů slovesné\nkrásy, nemá hlavně svládnutých herců ko-\nlem sebe, jež by vedl ke stejnému cíli, a tak\nco nyní vytváří, jest dosud pouze vyzdviže-\nním vkusové jakostní stránky děl, af již jest\ntomu tak ve vážné lyrice Gideova Gyga, ka-\nrikatuře „Měšťana Schippla\" nebo burlesce\n„Veselých žen\".\nPředstavení „Krále Oidipa\" spíše\n\n* Dle oznámení „Scény\" v denících ze dne 10./V.\nmůžeme se těšiti, že nadále pan Zavřel nebude nám\npodávali jen ukázky svého režisérského umění, ale\nodhodlává se spolupracovali s kruhem dobře myslí-\ncích lidí na celku našeho divadelnictví. Jest nám\nsympatické, že tentokrát zájem o divadlo není stotož-\nnčn se zájmem o převzetí vedení v Nár. divadle, ale\nže jest snahou o zvýšení divadelní kultury vůbec. Nár.\ndivadlo má tolik různých relací tradičního charakteru,\nže pro ně jistá míra pomalosti a nenáhlosti jest nejen\nnutná, ale i povinna, aby jednou na něm jakási tra-\ndice mohla vzniknouti a býti prohloubena, a že jest\npotřebí neměniti často jeho vedení, ale ponechali mu\nčasu, aby nabývalo zkušeností a očišťovalo se od\nméněcenného, tak aby mohlo vytvořiti ze sebe scénu\nklassického stylu. A bude-li Nár. divadlo ponecháno\nsvému vývoji, bude nutností přivedeno k tomu, aby\nsi postavilo tento úkol v činohře, jako již v hudbě,\nkde jest ponecháno v klidu, tak učinilo patrněji. Práce\n„Scény\" mimo Nár. divadlo znamená rozšíření váž-\nných snah, v Nár. divadle by znamenala jen pokračo-\nvání v nich jedinou linií. A konečně, neosobní a umě-\nlecká konkurence vykoná jistě veliký vliv na všechny\nčinitele v Nár. divadle a bude zároveň zdravým po-\nlem nové práce jistě všemi mladými srdečně vítané a\npodporované."}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "30", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.32", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3350, "texte": "snahou než výsledkem projevovalo totéž\nsnažení o vyzdvižení a samoúčelnost lite-\nrárního díla, jako vůbec všechny pokusy\nDivadla Umění mají tento literární ráz. Li-\nterární byla také úprava jeviště, akcentování\ntří různých zvýšených plošin, jež pro půso-\nbení hry nemají významu. Hra činila dojem\nzušlechtěného ochotnictví.\n\nFrant. Langer.\n\nZ NOVÉ NĚMECKÉ LYRIKY.\n\nZdá se, že v Německu lze mezi nakla-\ndateli nalézti některé, kteří dovedou para-\nlysovati čistě výdělkářskou a obchodnickou\nčinnost ostatních svých kolegů. Tyto vý-\njimky jsou obdařeny dvěma vlastnostmi\nu nás ještě výjimečnějšími: totiž porozumě-\nním pro moderní literaturu, a dále nakla-\ndatelským idealismem, který se projevuje\nvydáváním knih lyriky nejen neoficielních\nautorů, ale i dokonce debutantů. Jsou to\nhlavně dvě nakladatelské firmy, které jsou\nve spojení s mladým literárním světem v Ně-\nmecku: Kurt Wolfi v Lipsku a Hermann\nMeister v Heidelberku.\nO knihovně Derjúngste Tag (nakl.\nKurt Wolff) jsme se zde již zmínili. Jestnutno\nještě poznamenali, že v ní vyšla Kafkova\nprosa „Der Heizer\", jedna z nejzajímavěj-\nších moderních prací svou stručností, drama-\ntičností, t. j. rychlým spádem v úměrné a\nuzavřené stavbě, svou osudovou hloubkou,\nkterou ukrývá v sobě jednoduchý a objekti-\nvující tón jejího vyprávění. Dále „Die Ver-\nsuchung\" od Werfla, z překladů Jamesovy\n„Die Gebete der Demut\" a Březinovy „Hym-\nnen\", jež přeložil Otto Piek se správným\nporozuměním pro osobité vlastnosti Březi-\nnovy řeči i myšlení as výsledkem, jenž jest\nohraničen jedině možnostmi jazykovými.\nUvedených několik knih ukazuje již na vy-\nsokou úroveň sbírky. Proto lze již předem\ntušiti jistou zralost i u ostatní poesie, která\nse objeví v léto edici. Georga Trakla „Ge-\ndichte\" jsou tuhé skoro přísné dikce. Jest\nv nich značná převaha holých věcných před-\nstav, méně nuancí, méně adjektiv a epithet.\nTrakl jako většina mladých Němců trpí de-\nskripcí, která není daleka realismu. Ovšem\nliší se od něho znamenitě tím, že jest velmi\nekonomická, výrazná, že jde více o inten-\nsivní působení obrazu nežli o jeho pečlivé\nvypracování. A tak i u Trakla jsou vzrušené\nvěty a tvrdě, mužně znějící verše, které líčí\ni popisují, jen prostředkem k docílení vý-\nrazné představy jakožto projevu zinten-\nsivnělého pojímání života. Ač to jest jistě\nkrokem za meze realismu, není toto ještě\nvše. Trakl jest přímo normálním příkladem\ndnešního německého lyrika. Snaží se, aby\ntam, kde dříve se vyskytovaly jen jednotlivé\nvyražené poznatky nastoupilo něco většího,\nduchovějšího a úhrnnějšího. To se mu daří\nv některých básních (An den Knaben Elis,\nGeistliches Lied, Psalm a j.), které se pak\npohybují v mohutnějších tóninách a až v hy-\nmnických akordech. Jiná kniha veršů „Die\nSpur\", kterou v této knihovně vydal Bert-\nhold Viertel, liší se od Traklovy knihy jenom\njiným individuelním zabarvením. Formální\nodlišnosti zde téměř není, pouze jiná nálada,\njiné cítění lyrické a pozměněné utvářené\nživotní vztahy je liší. Je-li na př. Trakl skoro\nbrutální, jest Viertel daleko ženštějšího za-\nložení, jest naivní, rozněžnělý, plný soucitu.\nVyirvává v lidském soucítění nad hochy,\ndívkami, koněm táhnoucím vůz. Má jasná\na prostá slova a verše snadno přecházející\nv melodii (Die Spielende). A zase pravil\njsem, že je to obecný a přirozený vývojový\nzjev v německé literatuře pozorujeme\ntouhu vyjiti z citové malby k nějakému"}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "31", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.33", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3341, "texte": "vyššímu, složnějšímu útvaru (Die Insel, Der\nBerg).\nHerm. Meister počal vydávali knihovnu\n„Lyrische Bibliothek\" v pěkné úpravě\ns úctyhodnou pozorností k mladé literatuře.\nStefan Zweig v úvodě knihovny dobře cha-\nrakterisuje vůli, kterou maji a úkol, který\nsi staví dnešní němečtí básníci. Praví v něm:\n„Nejsou již sentimentální, bolestně rozdráž-\nděni záplavou věcí, ale radostni z nich do-\nkonce více, než aby dovedli vtěliti je ve formu.\nNestěžují si, nechtějí soucitu, nýbrž aby bylo\npožíváno s nimi... zkrátka nechtějí již nic\nženského, leč mluví jako muž k muži. Tento\nobrat vycifujeme již v našem mistru Rilkovi,\ntuto cestu od mírnosti k tvrdosti, od melodie\nk rytmické síle ve Verhaerenovi, již ji pře-\nkonal Walt Whitmann a nežádá si teď vlažné\nduše jemně vzrušeného, nýbrž silné zvlnění\ncelosvětového zpěvu v prsou široce se roz-\nvírajících, nadšení místo přátelského úča-\nstenství, opojení místo pohnutí. V této nové\nmládeži jest cosi řemeslnického. Zlomiti\nflétnu: cítí, že sochařské dláto lépe se hodí\ndo nervní pěsti. Jejich nejvyšší melodií jest\nrytmus, rytmus našeho nesoucího se světa.\"\nOvšem z těchto slov jest dosud velmi málo,\nco lze uplatnili na příkladech, jakými jsou\ndebuty autorů v Lyrische Bibliothek. Hned\nv prvé knize Wunden und Wunder Paul\nMayer málo ukazuje z rytmické touhy, která\nby ztělesňovala všechen světový pohyb. Na-\nnejvýše popisuje nebo anekdotický vypráví\nv mechanicky zpracovaných sonetech, co\nviděl či co si myslí. Vystříhá se dekorace,\njest suchý, střízlivý, přemýšlivý. V několika\nbásních „Pro domo\" ukazuje svůj osobitý\nživot, neextatický a melancholický, a to by\nmohlo býti jeho východiskem. V druhé knize\n„Der Weg durch den Wald\" tiskne Rud.\nLeonhard své malé náladové věci ne zlé, ne\nvšak pro modernu charakteristické, skoro\nve stylu japonerií. Knihy „Das Ufer\" od\nJacoba Picarda a „Der Meteor\" od Rudolfa\nFuchse jsou projevy nepoměrně větších ta-\nlentů. Rudolf Fuchs dovede napsati klidné,\nzpěvné věci, stupňuje ke konci jejich účinek\n(Márzwolken). Jest pln prvého, radostného\núdivu, stejně jako dovede vážně pohlíželi\ndo sebe a kolem sebe (Juden). Jac. Picard\njest tužší a z některých veršů jest slyšeti\ntouhu po šířkách, po nichž by rozprostřel\nsvoje city (Wanderelegie). Všichni však jsou\nještě zřejmě pod vlivy jiných silnějších bá-\nsníků moderního německa (Elsa Lasker-\nSchiller, Werfela, Zecha, Zweiga, a j.), ačko-\nliv snaha každého jednotlivce uplatnit se\nsebou samotným, ne školou, ne zužitková-\nním přejatého, jest v jejich dílech velmi pa-\ntrna.\n\nFrant. Langer.\n\nMODERNA, ČILI ABY BYLO JEŠTĚ\nJASNĚJI.\n\n*\nOpakujeme již po několikáté, že pro nové\numění název „Kubismus\" je nejméně vhod-\nný a může vésti snadno ku znehodnocení\nvší moderny v tom smyslu, že by byla po-\nvažována za přechodnou sezónní modu jako\njeden z několika oněch efemerních —ismů,\njež z neuměleckých zájmů vyrojily se v ne-\ndávném čase. Skutečné nové umění není jen\nnějakou extravagantní odbočkou, snad vý-\nhonkem, nýbrž je ústředím, jehož ohněm\nmusí projít každá příští nová dobrá snaha\numělecká, a jako taková nezbytnost má své\nco nejoprávněnější místo ve vývoji a tím už\nje dána jeho plodnost a klad positivní hod-\nnoty. Jeho reakce a negativní zpětná půso-\nbení jsou samozřejmým, spontánním dopro-\nvodem.\n\n* V „Lidových Novinách\" 5. května t. r. uveřejnil St.\nK. Neumann feuilleton „Kubism, čili aby bylo jasno\"."}, {"page_pdf": 34, "page_imprimee": "32", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.34", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3487, "texte": "Nechceme být jen dobrými košťaty, nové\numění je nám životem a živnou krví. Nám\nnová forma není snad jen nějakým trainin-\ngem, cílícím k osvobozování od forem sta-\nrých, nám není pouze a jen přechodem k ně-\nčemu lepšímu, definitivnímu, je nám již sama\nv sobe plodným Činitelem a nositelem indi-\nviduelních výrazů, je nám již postupným\nnaplňováním, stoupajícím se životem. A ne-\nchceme též zvídavě dívali se v před; to možno\njen chladné hlavě, stojící docela mimo okruh\nnového cítění; krása a plnost života je v po-\nkorném oddání se. Ovšem, že nové umění\nje také přechodem, jako jím bylo povždy\nkaždé dle zákonů vývoje a života to tedy ne-\nsmí vésti ku méněcenné kvalifikaci moderny.\nOčišfovací proces neděje se teprve dnes,\nten trvá již téměř celé 19. st., které svými po-\nstupnými proměnami překlenulo ony o-\nhromné rozdíly se vším tradičním, starým,\nnáboženským a stylovým, takže dnešní u-\nmění vyplývá logicky citově i formově beze\nvšech revolucí a násilností z právě uplýva-\njícího. Nové umění není násilnou revolucí,\nnení též reakcí, jež by sama sebe beze zbytku\npohltila, nýbrž je nutností železné logiky po-\nstupujícího života, jehož je krásným plodem.\nDnešní „neesthetské, civilní\" pojímání světa\nnení novum, bylo již dávno proklamováno\na připravováno. Zdaž nevolal již Courbet,\n„zapalte a zbořte musea!\" a což vznik de-\nmokracie a leta devadesátá!\nBylo již vícekráte zdůrazňováno, že jsme\nvýplodem dnů bezprostředně předchozích\ni jaké vztahy nás pojí k impressionismu a\nexpressionismu, jejichž všechny etapy jsme\nvlastním osobním vývojem prodělali a za-\nkusili svým cítěním a duchem, kterým dnes\npevně kotvíme v dnešní moderně, že tento\nduch je tedy s nimi blízce příbuzenský, je tu\nláska k věcem tohoto světa, taková, jakou\ncítil impressionismus a expressionismus,k vě-\ncem často zcela nepatrným, i že je to hlavně\nsíla této lásky a plnost intuice, jimiž\nsplácíme a vyslovujeme radost, krásu a mo-\nhutnost života. A na tomto vše závisí, na síle\nlásky, prolnutí a pochopení a podání těchto\nsvých vnitřních zážitků a pocitů co nejsilněji—\nne na diferenciaci, důležitostech a zájmovosti\nmotivů a co „největším počtu zobrazování\".\nNové umění může se jeviti popřením všeho\na naprostou negací zacházejícího jen duchu\nnesúčastněnému na vnitřních souvislostech,\nkterý soudí jen dle vnějších známek formy.\nA tu jsme u pramene všech zmatků, faleš-\nných soudů a neporozumění. Ti, kteří soudí\na okoušejí jen dle vnějších znaků, motivů,\nliterárních a všech jiných zájmů, dnes zma-\nteně a nerozhodně čekají, leč brána mali-\ncherných a malých zájmů se zavřela jednou\na nenávratně pro vždy a dnes umění třídí\nduchy na schopné, kteří přistupují s dobrou\nvůlí a vidí a cítí, a neschopné, kteří odcházejí\ns prázdnou, čekajíce snad znovu na návrat\noptických pohodlností a přírodních forem\njichž v pravdivém umění se však nikdy ne-\ndočkají. Proto ale umění dnes není a nebude\nmenším než bývalo kdy jindy před tím, proto\nsnad, že není vezdejším chlebem mnoha.\nSkutečná umělecká stránka umění davu vždy\nbyla cizí. Kolik lidí chápe třeba Rembrandta\njen pro jeho uměleckost? To tedy není a\nnesmí být ničím zpětně směrodatným!\nNové umění má několik průvodních zjevů.\nJedni, kteří nepochopivše jeho hluboký dů-\nvod a vztahy s minulým, viděli jen jeho\nanarchii a revolučnost, udělali si z této svoje\nzaměstnání (futuristé), druzí přes to že slabí,\nspekulují s novými objevy, jež mají nádech\ntéměř mody (orfismus, kubismus). Z toho\nvšeho je mnoho zmatků a nezbývá v tomto\nchaosu než požadování vždy umělecké"}, {"page_pdf": 35, "page_imprimee": "33", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.35", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3405, "texte": "k v a 1 i ty a to je od počátku stanoviskem\ntéto revue; odsuzovala po právu vše vetřelé,\nfalešné a neumělecké, třebaže snad někdy\n„zvláštní a zajímavé\" a často i za cenu výtky\njednostrannosti a nevýboinosti. Není dog-\nmatismem výběr jen určitých cizích umělců,\nje uměleckým přesvědčením, vybírá se jen\ndle kvality a sáhlo se často raději dále do\nminulosti, než aby byly přinášeny nekvali-\nfikované zjevy nejnovější. Není zde církev-\nnictví a předpojatý dogmatismus, neb my\nbyli první, kteří poukazovali na nemožnost\nnějaké stylovosti v moderně ve smyslu hro-\nmadné konvenční formy a zdůrazňovali po-\nžadavek osobní individuelnosti již v době,\nkdy na jiných stranách se předpovídalo a\nčekalo zrození nové stylové konvence.\nBudeme jistě první, kteří přineseme hod-\nnotné zjevy, jež snad vyskytnou se mimo\nty, jež dosud přinášíme. Co však dosud bylo\nmimo to vykonáno? Různost motivů? Víme\npřec, že je to čistě vnější záležitost a ostatně\njsme viděli na nedávné kubistické výstavě,\nže všade byla jen velkým nepochopením.\nA formální objevy snad ? Dosud vše jiné\nbylo jen slabostí a zmatením. Není dogma-\ntismem těsné společenství s Picassem a Bra-\nquem, je zde obdoba jen, jaká bývá vždy\nv jedné době, jaká byla v době realismu\n(Courbet - Leiblova škola v Německu),\nv impressionismu (Francouzi Lieberman,\nu nás Slavíček a Jiránek), obdoba jak ve\nformě tak v podobnosti motivů. Vnitřní\nvztahy a důvody dnešní obdoby jak bylo\nčasto zde již vykládáno, nejsou ani chtěním\nani opakováním, leč samozřejmou vnitřní\nnutností, jako kdy dříve. Nápadnější podob-\nnosti dnešních motivů mohou irritovat jen\nty, kteří příliš utkvívají a zachycují se jen na\nvnějším a nevědí a nevidí, jak vše závisí na\nvnitřní stránce, povaze a výrazu. Obdobno-\nsti ty jsou diktovány jednak redukcí formo-\nvou, jednak též zbytečností významných a\nvelkých motivů, když nové formální bohat-\nství i nejmenší motivové záminky dovede\nvyvolat zmocněnější účinek výrazu, než celé\nvelké scény umění zašlých.\n\nV. Beneš.\n\nUMĚNÍ A ŽIVOT.\n(Vyňato z knihy: Nachgelassene Schriften.)\nS. Lublinski:\nNavrhl bych, aby byla změněna známá\nslova Hebbelova: „Není mnoho, kdo není\nvíce než básníkem\". Slova, která byla\ndříve, proti smyslu, čas nyní potvrzuje. Neboř\nnejen počíná übývati rozdílu mezi básníky\na literáty, ale i rozdílu mezi básníky a žur-\nnalisty, a není třeba velkého prorockého na-\ndání, abychom předpověděli, že za krátko\nani místní kronika provinciálních plátků\nneobejde se bez svého „básníka\". Jest to\ntýž postup, jaký pro umělecký průmysl sta-\nnovil vídeňák Adolf Loos. Místo počestných\na solidních jídelních příborů, stolů a židlí\ndostáváme secessní linky, skřiveniny a orna-\nmenty. A tento neutěšený zmatek vznikl\nz toho, že ještě po dvaceti letech lpíme na\npolopravdě, která ve svém základě již deset\nlet jest čistočistou lží. Říkalo se a říká:\nUmění a život musí se prolínati. Ve skuteč-\nnosti nemají život s uměním nic společného.\nAle zacházím příliš, neboť tato formulace,\nzrozená z hněvu a boje, mně právě nejméně\nby příslušela. Nebof ve všech svých kriti-\nckých knihách, jako posledně zase v „Aus-\ngang der Modeme\", snažil jsem se podati\ndůkaz o souvztažnosti umění a života a tam,\nkde z povinnosti bylo mi potírati modernu\njakožto umění, tam také srazil jsem se s ní\nprudce jakožto s názorem světovým. Tedy\núplná rozluka umění a života není prove-\nditelná, ovšem ještě méně nějaké postavení\nna roven. Tyto dvě moci jsou paralelní li-"}, {"page_pdf": 36, "page_imprimee": "34", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.36", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3311, "texte": "nie křižující se v nekonečnu. Stýkají se u\n„Ding an sich, věci o sobě\", což není ničím\njiným, než záhadnou jednotností nerozdě-\nlitelné lidské přirozenosti, jež nejsouc roz-\numem nikdy pochopena, ožívá jenom vždy\nv našem pocitu. Jako symbol pro tuto ne-\npřímou zcela a zcela nepřímou souvislost\nuvedl bych jména Bócklin a Zeppelin, jež\nna první pohled sotva zdají se míti co spo-\nlečného. Ale tvůrčí básník-malíř celý život\nhloubal o problému létacího stroje a jeho\nmyšlenky o tom vynutily úctu tak chladného\nfysika jakým byl Helmhoíz. Vím dobře, proč\ntato jeho námaha se nezdařila. Svou fan-\ntasií proměňoval Bócklin své stroje v bá-\nječné bytosti, stvůry z říše pohádek. I Zep-\npelinovy ballony, jak jest známo, byly od\nnadšených zpravodajů přirovnávány k ta-\nkovýmto bytostem a tato přirovnání jsou\nvíce než slovní hříčkou. Vnucují se nám\ntakořka a naznačují tak symbolicky onu ta-\njemnou vnitřní jednotu, již můžeme jenom\ntušiti. Nebof u určitého bodu odděluje se\nod sebe mechanická a organická fantasie.\nJako každý veliký vynálezce jistě i hrabě\nZeppelin spatří před sebou nejdříve v bá-\nsnickém početí svůj technický cíl. Ale na\nmísto fantasie nutně nastoupí matematický\ndůvtip a výpočet, nebof bez nich není možno\nsestavit mechanismus tak ohromný. Obrá-\nceně zase rovněž žádný organismus, umě-\nlecké dílo, nemůže se zrodit bez inteligence\na technicko-architektonické rozvahy. Hlavní\npráci vykonává však fantasie, kterážto je-\ndiná opravdu stvoří umělecké dílo. A tím\njest dáno blízské příbuzenství a spolu ne-\npřeklenutelná dálka mezi uměním a živo-\ntem. Totéž zakusil vedle Bócklina ještě jiný\numělec a nikdo menší než Zola, jehož celá\nvelikost nikdy se plně nezjevila proto, že se\nnechal zavést fantomem nemožné jednoty.\nMožná že to nebyl jen pouhý omyl, ale kaz\nv talentu, hranice síly a bytosti. Mně se však\nstále zdá, že Zola měl více než Bócklin\nschopnost vytvořit grandiosní, báječný svět,\noživiti ohromnou minulost, avšak liboval si\nv romantických přirovnáních. Obchodní\ndům byl Moloch a železnice béte humaine.\nA proto mohlo se mu zdařiti jen ovzduší,\njen obklopující nálada, která zároveň zastí-\nrala skoro komickou protivu naturatisticko-\nmechanické skutečnosti a romantické fan-\ntastiky. Tím přirozeně byla poškozena tr-\nvalost jeho díla. Sotva že se objevila jiná\nnálada doby a už začal stárnouti před na-\nšimi zraky. Což jest politováníhodno, nebof\nv těchto básnických dílech jest mnoho síly,\nplnosti i velikosti. Ale polovičatá pravda\nanebo lež v rovnosti umění a života pro-\nvedla zde svůj zkázonosný účinek. Zola byl\nopojen „Divy techniky\" stejně jako dnes po\núspěších aviatiky mnohý podnikavý kritik\nnebo odvážný básník. Takovým lidem nej-\nraději bych řekl: Při vašem konání jest právo\ni budoucnost, ale pro bůh nepište essaye o\ndivech techniky a sportu, o Novém světě, o\nrozkoších jezdců i presidenta p. Roosevelta.\nNezpotřebujte a nerozptylujte své nadšení\npo feuilletonech, essayích a skizzách. Nebof\nto vše jest jen užité umění, které stokráte jest\npřekonáno životem, jejž oslavuje. Ale čiňte\nněco stejně cenného a vyššího, vybásněte\nnám zase draky, bazilišky, ještěry a pra-\nzemské stvůry, které nám dávají tušiti, ja-\nkými silami jsme přírody dobyli a jak ne-\nobyčejnou mocí jsme ji spoutali. A výsled-\nkem čistého odlišeni umění a života byla\nby velkolepá jednota a spojení obou."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c025", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c025", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "28", "page_fin": "30", "image_debut": 30, "image_fin": 32, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.23.1", "titre_corps": "DIVADLO.", "titre_sommaire": "DIVADLO.", "signature_source": "Frant. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 30, "page_imprimee": "28", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.30", "debut_caractere": 9, "fin_caractere_exclue": 3300, "texte": "DIVADLO.\n\nZavřelova režie Wedekindovy Lulu,\nvypravení Veselých žen windsorských na\nVinohradském divadle a konečně i do jisté\nmíry provedeni krále Oidipa družinou Di-\nvadla Uměni jsou posledními doklady toho,\nže otázka jeviště počíná se u nás již iv šir-\nších mezích řešiti sumárněji a hlouběji.\nZ těchto zjevů má ovšem Zavřelův výkon\nzávažnost největší. Jím předstupuje typ re-\nžiséra u nás dosud neznámý. Vypravení Lulu\nna Smíchovské scéně, jejíž herecký materiál\nve svém průměru není zvyklý pohybovali se\nve vážnějších vrstvách dramatického umě-\nní, značí experiment. Značí tolik, že režisér\nukazuje, jak počítá se všemi obtížemi, jež se\nmu naskytnou, a přece i přes ně pokouší se\n0 provedení úkolu. Že tedy také chce pře-\njmouti svou os obou zodpovědnost za vše-\nchen jevištní výkon. Režisér tohoto typu je\npak zodpověděn za vše, výběrem hraného\nautora počínaje a konče nejdetailnějšími\nstarostmi i o podružné maličkosti. Skoro na\nmísto celého jeviště staví se osoba režiséro-\nva, neboř vše, co divák při představení uvidí,\nje režisérovým dílem. Na smíchovské scéně\njsme viděli přímo skvělý příklad tohoto\ndruhu: Účelně a střídmě vypravené jeviště,\nkde vše, co bylo, bylo postaveno se vztahem\nk dramatu samotnému a apelovalo v lec-\nčem, co bylo dáno režisérovou intuicí, na\nněco více v divákovi, než na jeho smysly.\nPak hra herců, z jejichž všech mimických\n1 dikčních projevů hereckých jen příliš ma-\nlou část mohli bychom přičísti jejich talentu;\nspíše byli herci jenom loutkami, řízenými\nrežisérovou osobou, a jen v nejpříznivějších\npřípadech místo mechanickému vedení\npoddali se alespoň režisérově inspirová-\nní. Tedy můžeme v tomto smíchovském\npředstavení viděti experimentálně ukázány\nschopnosti i možnosti režiséra, který má ta-\nkovou osobní sílu, že i za nepříznivých\nokolností vyzdvihnul celkovou úroveň před-\nstavení z nerovnocenného materiálu na stu-\npeň, který znalého poměrů musil udiviti.\nOznačil jsem Zavřela jako režisérský typ\nu nás neznámý. To, v čem spočívá pro nás\nnovost tohoto typu, není nějaké směrové\núsilí jeho, ale jeho vlastnosti sociologické,\nvlastnosti, které se opakují u Reinhardta a\npravděpodobně i u celé řady zahraničních\ndivadelníků a jež jsou výsledkem doby a\njejích sociálních tendencí. U těchto osobností\nbije do očí superiorita režisérova nade vším,\nco mu jeviště přinese. Režisér jest sobě stej-\nně dramaturgem, upravovatelem dějového\ntextu jako vychovatelem, cvičitelem, inspira-\ntorem herců i jako divadelním technikem.\nZ toho vyplývá jakýsi imperialismus, shr-\nnutí vší moci do jedné ruky, cosi, co ještě\nnejspíše nalézá analogii ve velkokapitalisti-\nckých zjevech velkých metropolí,tak charakte-\nristických pro toto století. Ovšem v nitru\ntěchto osobností, jež se takto jeví na venek,\nnalézáme řadu vlastností, které jsou kladny\na bez nichž by nebylo jim možno dojiti\nsuperiorního vlivu: Jsou obdařeni velikou\naž horečnatou pílí, svědomitostí, která vy-\nlučuje všechen šlendrián. Jsou plni prakti-\nckých a duchaplných nápadů, ale nejen to,\nvlastní hodnotu teprve pro ně určuje jejich\nmíra uměleckosti, fantasie, jemnosti a hloub-\nka cítění obracené jak k prováděnému dílu,\ntak k potřebám autorského textu, i k uplat-\nnění talentu hercova, i k proživení a pro-\nmodelování celé souhry jako jediné plastické\nhmoty. A kladný význam pro divadelnictví"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "29", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.31", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3792, "texte": "mají tito režiséři, poněvadž tyto vlastnosti\njsou shrnuty v osobu jedinou, poněvadž zde\nzodpovědná umělecká individualita úměrně\nas nejvyšší účelností ovládá složitý stroj\nrůzných uměleckých odvětví, jakým jest ce-\nlek jeviště*\nNa Vinohradském divadle dr. Hi-\nlar vypravil „Veselé ženy windsorské\".\nÚpravou jeviště vykonal zajímavou práci,\nzjednodušiv dekorační aparát až na nej-\nmenší míru. Nebál se dáti hrát celé partie\nhry v oponách a závěsech. Na jejich pozadí\nbylo vystaveno několik interieurů velmi pro-\nstých, ale dobré reliéfní plastiky. 5 touto\nzdařilou snahou o plasticky utvářené jeviště\nnebyly však v žádném souladu prospekty\nkrajinné, illusionisticky skládané, takže celá\nhra trpěla touto dvojakostí. Obojí druhy\ndekorací jednotila jenom jejich úpravnost,\nladnost i jakási místy až nepříjemně sladká\nhezkost jejich. Ale do tohoto rámce, který\nna prvním místě mluvil o distinguovanosti\nrežisérově, nijak nezapadala hra herců: Růz-\nné nezpůsoby v mluvě, jakými jsou všeli-\njaké druhy nezřetelnosti ve vyslovování,\npříliš isolované akce jednotlivců, pro něž se\njejich jednání rozptyluje po scéně a mění\nve přebytečné běhání, zmítání se, pohyby,\ngrimassy. U vinohradských herců jest vůbec\npozorovati více v jednotlivcích tkvící radosti\nz toho, že jim byla poskytnuta příležitost ke\nhraní než hry samotný, více ojediněle a po\nrůzných místech kypícího temperamentu,\nnež uvědomění si společného a dobře cíle-\nného jednání.\nÚprava „Veselých žen\" stojí opět výše\nnež předchozí režie Hilarovy a jest na nich\npatrný zase krok opravdového vývoje. Měli-\nli jsme v Zavřelovi příležitost viděti režiséra,\npro nějž režisérský výkon jest projevem ab-\nsolutního režisérského umění, jakýmsi auto-\nnomním uměleckým výkonem, můžeme\npozorovati v Hilarovi jiný typ režiséra, který\nse stotožňuje s literaturou, a pro nějž režie\njest cestou k vyzdvižení literární, esthetické\nceny díla. Běží-li onomu o realisaci dra-\nmatické životnosti, její vyhledání v díle, běží\ndruhému typu v jeho posledních důsledcích\no jevištní reprodukci slovesné hodnoty. Pro-\nzatím není Hilar ještě až u posledního cíle,\ntam, aby dovedl znázorniti jevištně všechnu\nharmonii i disharmonii zákonů slovesné\nkrásy, nemá hlavně svládnutých herců ko-\nlem sebe, jež by vedl ke stejnému cíli, a tak\nco nyní vytváří, jest dosud pouze vyzdviže-\nním vkusové jakostní stránky děl, af již jest\ntomu tak ve vážné lyrice Gideova Gyga, ka-\nrikatuře „Měšťana Schippla\" nebo burlesce\n„Veselých žen\".\nPředstavení „Krále Oidipa\" spíše\n\n* Dle oznámení „Scény\" v denících ze dne 10./V.\nmůžeme se těšiti, že nadále pan Zavřel nebude nám\npodávali jen ukázky svého režisérského umění, ale\nodhodlává se spolupracovali s kruhem dobře myslí-\ncích lidí na celku našeho divadelnictví. Jest nám\nsympatické, že tentokrát zájem o divadlo není stotož-\nnčn se zájmem o převzetí vedení v Nár. divadle, ale\nže jest snahou o zvýšení divadelní kultury vůbec. Nár.\ndivadlo má tolik různých relací tradičního charakteru,\nže pro ně jistá míra pomalosti a nenáhlosti jest nejen\nnutná, ale i povinna, aby jednou na něm jakási tra-\ndice mohla vzniknouti a býti prohloubena, a že jest\npotřebí neměniti často jeho vedení, ale ponechali mu\nčasu, aby nabývalo zkušeností a očišťovalo se od\nméněcenného, tak aby mohlo vytvořiti ze sebe scénu\nklassického stylu. A bude-li Nár. divadlo ponecháno\nsvému vývoji, bude nutností přivedeno k tomu, aby\nsi postavilo tento úkol v činohře, jako již v hudbě,\nkde jest ponecháno v klidu, tak učinilo patrněji. Práce\n„Scény\" mimo Nár. divadlo znamená rozšíření váž-\nných snah, v Nár. divadle by znamenala jen pokračo-\nvání v nich jedinou linií. A konečně, neosobní a umě-\nlecká konkurence vykoná jistě veliký vliv na všechny\nčinitele v Nár. divadle a bude zároveň zdravým po-\nlem nové práce jistě všemi mladými srdečně vítané a\npodporované."}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "30", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.32", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 339, "texte": "snahou než výsledkem projevovalo totéž\nsnažení o vyzdvižení a samoúčelnost lite-\nrárního díla, jako vůbec všechny pokusy\nDivadla Umění mají tento literární ráz. Li-\nterární byla také úprava jeviště, akcentování\ntří různých zvýšených plošin, jež pro půso-\nbení hry nemají významu. Hra činila dojem\nzušlechtěného ochotnictví.\n\nFrant. Langer."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c026", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c026", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "30", "page_fin": "31", "image_debut": 32, "image_fin": 33, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.23.2", "titre_corps": "Z NOVÉ NĚMECKÉ LYRIKY.", "titre_sommaire": "Z NOVÉ NĚMECKÉ LYRIKY.", "signature_source": "Frant. Langer", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 32, "page_imprimee": "30", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.32", "debut_caractere": 341, "fin_caractere_exclue": 3350, "texte": "Z NOVÉ NĚMECKÉ LYRIKY.\n\nZdá se, že v Německu lze mezi nakla-\ndateli nalézti některé, kteří dovedou para-\nlysovati čistě výdělkářskou a obchodnickou\nčinnost ostatních svých kolegů. Tyto vý-\njimky jsou obdařeny dvěma vlastnostmi\nu nás ještě výjimečnějšími: totiž porozumě-\nním pro moderní literaturu, a dále nakla-\ndatelským idealismem, který se projevuje\nvydáváním knih lyriky nejen neoficielních\nautorů, ale i dokonce debutantů. Jsou to\nhlavně dvě nakladatelské firmy, které jsou\nve spojení s mladým literárním světem v Ně-\nmecku: Kurt Wolfi v Lipsku a Hermann\nMeister v Heidelberku.\nO knihovně Derjúngste Tag (nakl.\nKurt Wolff) jsme se zde již zmínili. Jestnutno\nještě poznamenali, že v ní vyšla Kafkova\nprosa „Der Heizer\", jedna z nejzajímavěj-\nších moderních prací svou stručností, drama-\ntičností, t. j. rychlým spádem v úměrné a\nuzavřené stavbě, svou osudovou hloubkou,\nkterou ukrývá v sobě jednoduchý a objekti-\nvující tón jejího vyprávění. Dále „Die Ver-\nsuchung\" od Werfla, z překladů Jamesovy\n„Die Gebete der Demut\" a Březinovy „Hym-\nnen\", jež přeložil Otto Piek se správným\nporozuměním pro osobité vlastnosti Březi-\nnovy řeči i myšlení as výsledkem, jenž jest\nohraničen jedině možnostmi jazykovými.\nUvedených několik knih ukazuje již na vy-\nsokou úroveň sbírky. Proto lze již předem\ntušiti jistou zralost i u ostatní poesie, která\nse objeví v léto edici. Georga Trakla „Ge-\ndichte\" jsou tuhé skoro přísné dikce. Jest\nv nich značná převaha holých věcných před-\nstav, méně nuancí, méně adjektiv a epithet.\nTrakl jako většina mladých Němců trpí de-\nskripcí, která není daleka realismu. Ovšem\nliší se od něho znamenitě tím, že jest velmi\nekonomická, výrazná, že jde více o inten-\nsivní působení obrazu nežli o jeho pečlivé\nvypracování. A tak i u Trakla jsou vzrušené\nvěty a tvrdě, mužně znějící verše, které líčí\ni popisují, jen prostředkem k docílení vý-\nrazné představy jakožto projevu zinten-\nsivnělého pojímání života. Ač to jest jistě\nkrokem za meze realismu, není toto ještě\nvše. Trakl jest přímo normálním příkladem\ndnešního německého lyrika. Snaží se, aby\ntam, kde dříve se vyskytovaly jen jednotlivé\nvyražené poznatky nastoupilo něco většího,\nduchovějšího a úhrnnějšího. To se mu daří\nv některých básních (An den Knaben Elis,\nGeistliches Lied, Psalm a j.), které se pak\npohybují v mohutnějších tóninách a až v hy-\nmnických akordech. Jiná kniha veršů „Die\nSpur\", kterou v této knihovně vydal Bert-\nhold Viertel, liší se od Traklovy knihy jenom\njiným individuelním zabarvením. Formální\nodlišnosti zde téměř není, pouze jiná nálada,\njiné cítění lyrické a pozměněné utvářené\nživotní vztahy je liší. Je-li na př. Trakl skoro\nbrutální, jest Viertel daleko ženštějšího za-\nložení, jest naivní, rozněžnělý, plný soucitu.\nVyirvává v lidském soucítění nad hochy,\ndívkami, koněm táhnoucím vůz. Má jasná\na prostá slova a verše snadno přecházející\nv melodii (Die Spielende). A zase pravil\njsem, že je to obecný a přirozený vývojový\nzjev v německé literatuře pozorujeme\ntouhu vyjiti z citové malby k nějakému"}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "31", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.33", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 2520, "texte": "vyššímu, složnějšímu útvaru (Die Insel, Der\nBerg).\nHerm. Meister počal vydávali knihovnu\n„Lyrische Bibliothek\" v pěkné úpravě\ns úctyhodnou pozorností k mladé literatuře.\nStefan Zweig v úvodě knihovny dobře cha-\nrakterisuje vůli, kterou maji a úkol, který\nsi staví dnešní němečtí básníci. Praví v něm:\n„Nejsou již sentimentální, bolestně rozdráž-\nděni záplavou věcí, ale radostni z nich do-\nkonce více, než aby dovedli vtěliti je ve formu.\nNestěžují si, nechtějí soucitu, nýbrž aby bylo\npožíváno s nimi... zkrátka nechtějí již nic\nženského, leč mluví jako muž k muži. Tento\nobrat vycifujeme již v našem mistru Rilkovi,\ntuto cestu od mírnosti k tvrdosti, od melodie\nk rytmické síle ve Verhaerenovi, již ji pře-\nkonal Walt Whitmann a nežádá si teď vlažné\nduše jemně vzrušeného, nýbrž silné zvlnění\ncelosvětového zpěvu v prsou široce se roz-\nvírajících, nadšení místo přátelského úča-\nstenství, opojení místo pohnutí. V této nové\nmládeži jest cosi řemeslnického. Zlomiti\nflétnu: cítí, že sochařské dláto lépe se hodí\ndo nervní pěsti. Jejich nejvyšší melodií jest\nrytmus, rytmus našeho nesoucího se světa.\"\nOvšem z těchto slov jest dosud velmi málo,\nco lze uplatnili na příkladech, jakými jsou\ndebuty autorů v Lyrische Bibliothek. Hned\nv prvé knize Wunden und Wunder Paul\nMayer málo ukazuje z rytmické touhy, která\nby ztělesňovala všechen světový pohyb. Na-\nnejvýše popisuje nebo anekdotický vypráví\nv mechanicky zpracovaných sonetech, co\nviděl či co si myslí. Vystříhá se dekorace,\njest suchý, střízlivý, přemýšlivý. V několika\nbásních „Pro domo\" ukazuje svůj osobitý\nživot, neextatický a melancholický, a to by\nmohlo býti jeho východiskem. V druhé knize\n„Der Weg durch den Wald\" tiskne Rud.\nLeonhard své malé náladové věci ne zlé, ne\nvšak pro modernu charakteristické, skoro\nve stylu japonerií. Knihy „Das Ufer\" od\nJacoba Picarda a „Der Meteor\" od Rudolfa\nFuchse jsou projevy nepoměrně větších ta-\nlentů. Rudolf Fuchs dovede napsati klidné,\nzpěvné věci, stupňuje ke konci jejich účinek\n(Márzwolken). Jest pln prvého, radostného\núdivu, stejně jako dovede vážně pohlíželi\ndo sebe a kolem sebe (Juden). Jac. Picard\njest tužší a z některých veršů jest slyšeti\ntouhu po šířkách, po nichž by rozprostřel\nsvoje city (Wanderelegie). Všichni však jsou\nještě zřejmě pod vlivy jiných silnějších bá-\nsníků moderního německa (Elsa Lasker-\nSchiller, Werfela, Zecha, Zweiga, a j.), ačko-\nliv snaha každého jednotlivce uplatnit se\nsebou samotným, ne školou, ne zužitková-\nním přejatého, jest v jejich dílech velmi pa-\ntrna.\n\nFrant. Langer."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c027", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c027", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "31", "page_fin": "33", "image_debut": 33, "image_fin": 35, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.23.3", "titre_corps": "MODERNA, ČILI ABY BYLO JEŠTĚ", "titre_sommaire": "MODERNA, ČILI ABY BYLO JEŠTĚ", "signature_source": "V. Beneš", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 33, "page_imprimee": "31", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.33", "debut_caractere": 2522, "fin_caractere_exclue": 3341, "texte": "MODERNA, ČILI ABY BYLO JEŠTĚ\nJASNĚJI.\n\n*\nOpakujeme již po několikáté, že pro nové\numění název „Kubismus\" je nejméně vhod-\nný a může vésti snadno ku znehodnocení\nvší moderny v tom smyslu, že by byla po-\nvažována za přechodnou sezónní modu jako\njeden z několika oněch efemerních —ismů,\njež z neuměleckých zájmů vyrojily se v ne-\ndávném čase. Skutečné nové umění není jen\nnějakou extravagantní odbočkou, snad vý-\nhonkem, nýbrž je ústředím, jehož ohněm\nmusí projít každá příští nová dobrá snaha\numělecká, a jako taková nezbytnost má své\nco nejoprávněnější místo ve vývoji a tím už\nje dána jeho plodnost a klad positivní hod-\nnoty. Jeho reakce a negativní zpětná půso-\nbení jsou samozřejmým, spontánním dopro-\nvodem.\n\n* V „Lidových Novinách\" 5. května t. r. uveřejnil St.\nK. Neumann feuilleton „Kubism, čili aby bylo jasno\"."}, {"page_pdf": 34, "page_imprimee": "32", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.34", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3487, "texte": "Nechceme být jen dobrými košťaty, nové\numění je nám životem a živnou krví. Nám\nnová forma není snad jen nějakým trainin-\ngem, cílícím k osvobozování od forem sta-\nrých, nám není pouze a jen přechodem k ně-\nčemu lepšímu, definitivnímu, je nám již sama\nv sobe plodným Činitelem a nositelem indi-\nviduelních výrazů, je nám již postupným\nnaplňováním, stoupajícím se životem. A ne-\nchceme též zvídavě dívali se v před; to možno\njen chladné hlavě, stojící docela mimo okruh\nnového cítění; krása a plnost života je v po-\nkorném oddání se. Ovšem, že nové umění\nje také přechodem, jako jím bylo povždy\nkaždé dle zákonů vývoje a života to tedy ne-\nsmí vésti ku méněcenné kvalifikaci moderny.\nOčišfovací proces neděje se teprve dnes,\nten trvá již téměř celé 19. st., které svými po-\nstupnými proměnami překlenulo ony o-\nhromné rozdíly se vším tradičním, starým,\nnáboženským a stylovým, takže dnešní u-\nmění vyplývá logicky citově i formově beze\nvšech revolucí a násilností z právě uplýva-\njícího. Nové umění není násilnou revolucí,\nnení též reakcí, jež by sama sebe beze zbytku\npohltila, nýbrž je nutností železné logiky po-\nstupujícího života, jehož je krásným plodem.\nDnešní „neesthetské, civilní\" pojímání světa\nnení novum, bylo již dávno proklamováno\na připravováno. Zdaž nevolal již Courbet,\n„zapalte a zbořte musea!\" a což vznik de-\nmokracie a leta devadesátá!\nBylo již vícekráte zdůrazňováno, že jsme\nvýplodem dnů bezprostředně předchozích\ni jaké vztahy nás pojí k impressionismu a\nexpressionismu, jejichž všechny etapy jsme\nvlastním osobním vývojem prodělali a za-\nkusili svým cítěním a duchem, kterým dnes\npevně kotvíme v dnešní moderně, že tento\nduch je tedy s nimi blízce příbuzenský, je tu\nláska k věcem tohoto světa, taková, jakou\ncítil impressionismus a expressionismus,k vě-\ncem často zcela nepatrným, i že je to hlavně\nsíla této lásky a plnost intuice, jimiž\nsplácíme a vyslovujeme radost, krásu a mo-\nhutnost života. A na tomto vše závisí, na síle\nlásky, prolnutí a pochopení a podání těchto\nsvých vnitřních zážitků a pocitů co nejsilněji—\nne na diferenciaci, důležitostech a zájmovosti\nmotivů a co „největším počtu zobrazování\".\nNové umění může se jeviti popřením všeho\na naprostou negací zacházejícího jen duchu\nnesúčastněnému na vnitřních souvislostech,\nkterý soudí jen dle vnějších známek formy.\nA tu jsme u pramene všech zmatků, faleš-\nných soudů a neporozumění. Ti, kteří soudí\na okoušejí jen dle vnějších znaků, motivů,\nliterárních a všech jiných zájmů, dnes zma-\nteně a nerozhodně čekají, leč brána mali-\ncherných a malých zájmů se zavřela jednou\na nenávratně pro vždy a dnes umění třídí\nduchy na schopné, kteří přistupují s dobrou\nvůlí a vidí a cítí, a neschopné, kteří odcházejí\ns prázdnou, čekajíce snad znovu na návrat\noptických pohodlností a přírodních forem\njichž v pravdivém umění se však nikdy ne-\ndočkají. Proto ale umění dnes není a nebude\nmenším než bývalo kdy jindy před tím, proto\nsnad, že není vezdejším chlebem mnoha.\nSkutečná umělecká stránka umění davu vždy\nbyla cizí. Kolik lidí chápe třeba Rembrandta\njen pro jeho uměleckost? To tedy není a\nnesmí být ničím zpětně směrodatným!\nNové umění má několik průvodních zjevů.\nJedni, kteří nepochopivše jeho hluboký dů-\nvod a vztahy s minulým, viděli jen jeho\nanarchii a revolučnost, udělali si z této svoje\nzaměstnání (futuristé), druzí přes to že slabí,\nspekulují s novými objevy, jež mají nádech\ntéměř mody (orfismus, kubismus). Z toho\nvšeho je mnoho zmatků a nezbývá v tomto\nchaosu než požadování vždy umělecké"}, {"page_pdf": 35, "page_imprimee": "33", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.35", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1974, "texte": "k v a 1 i ty a to je od počátku stanoviskem\ntéto revue; odsuzovala po právu vše vetřelé,\nfalešné a neumělecké, třebaže snad někdy\n„zvláštní a zajímavé\" a často i za cenu výtky\njednostrannosti a nevýboinosti. Není dog-\nmatismem výběr jen určitých cizích umělců,\nje uměleckým přesvědčením, vybírá se jen\ndle kvality a sáhlo se často raději dále do\nminulosti, než aby byly přinášeny nekvali-\nfikované zjevy nejnovější. Není zde církev-\nnictví a předpojatý dogmatismus, neb my\nbyli první, kteří poukazovali na nemožnost\nnějaké stylovosti v moderně ve smyslu hro-\nmadné konvenční formy a zdůrazňovali po-\nžadavek osobní individuelnosti již v době,\nkdy na jiných stranách se předpovídalo a\nčekalo zrození nové stylové konvence.\nBudeme jistě první, kteří přineseme hod-\nnotné zjevy, jež snad vyskytnou se mimo\nty, jež dosud přinášíme. Co však dosud bylo\nmimo to vykonáno? Různost motivů? Víme\npřec, že je to čistě vnější záležitost a ostatně\njsme viděli na nedávné kubistické výstavě,\nže všade byla jen velkým nepochopením.\nA formální objevy snad ? Dosud vše jiné\nbylo jen slabostí a zmatením. Není dogma-\ntismem těsné společenství s Picassem a Bra-\nquem, je zde obdoba jen, jaká bývá vždy\nv jedné době, jaká byla v době realismu\n(Courbet - Leiblova škola v Německu),\nv impressionismu (Francouzi Lieberman,\nu nás Slavíček a Jiránek), obdoba jak ve\nformě tak v podobnosti motivů. Vnitřní\nvztahy a důvody dnešní obdoby jak bylo\nčasto zde již vykládáno, nejsou ani chtěním\nani opakováním, leč samozřejmou vnitřní\nnutností, jako kdy dříve. Nápadnější podob-\nnosti dnešních motivů mohou irritovat jen\nty, kteří příliš utkvívají a zachycují se jen na\nvnějším a nevědí a nevidí, jak vše závisí na\nvnitřní stránce, povaze a výrazu. Obdobno-\nsti ty jsou diktovány jednak redukcí formo-\nvou, jednak též zbytečností významných a\nvelkých motivů, když nové formální bohat-\nství i nejmenší motivové záminky dovede\nvyvolat zmocněnější účinek výrazu, než celé\nvelké scény umění zašlých.\n\nV. Beneš."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c028", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c028", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "33", "page_fin": "34", "image_debut": 35, "image_fin": 36, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.23.4", "titre_corps": "UMĚNÍ A ŽIVOT.", "titre_sommaire": "UMĚNÍ A ŽIVOT.", "signature_source": "S. Lublinski", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 35, "page_imprimee": "33", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.35", "debut_caractere": 1976, "fin_caractere_exclue": 3405, "texte": "UMĚNÍ A ŽIVOT.\n(Vyňato z knihy: Nachgelassene Schriften.)\nS. Lublinski:\nNavrhl bych, aby byla změněna známá\nslova Hebbelova: „Není mnoho, kdo není\nvíce než básníkem\". Slova, která byla\ndříve, proti smyslu, čas nyní potvrzuje. Neboř\nnejen počíná übývati rozdílu mezi básníky\na literáty, ale i rozdílu mezi básníky a žur-\nnalisty, a není třeba velkého prorockého na-\ndání, abychom předpověděli, že za krátko\nani místní kronika provinciálních plátků\nneobejde se bez svého „básníka\". Jest to\ntýž postup, jaký pro umělecký průmysl sta-\nnovil vídeňák Adolf Loos. Místo počestných\na solidních jídelních příborů, stolů a židlí\ndostáváme secessní linky, skřiveniny a orna-\nmenty. A tento neutěšený zmatek vznikl\nz toho, že ještě po dvaceti letech lpíme na\npolopravdě, která ve svém základě již deset\nlet jest čistočistou lží. Říkalo se a říká:\nUmění a život musí se prolínati. Ve skuteč-\nnosti nemají život s uměním nic společného.\nAle zacházím příliš, neboť tato formulace,\nzrozená z hněvu a boje, mně právě nejméně\nby příslušela. Nebof ve všech svých kriti-\nckých knihách, jako posledně zase v „Aus-\ngang der Modeme\", snažil jsem se podati\ndůkaz o souvztažnosti umění a života a tam,\nkde z povinnosti bylo mi potírati modernu\njakožto umění, tam také srazil jsem se s ní\nprudce jakožto s názorem světovým. Tedy\núplná rozluka umění a života není prove-\nditelná, ovšem ještě méně nějaké postavení\nna roven. Tyto dvě moci jsou paralelní li-"}, {"page_pdf": 36, "page_imprimee": "34", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.36", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3311, "texte": "nie křižující se v nekonečnu. Stýkají se u\n„Ding an sich, věci o sobě\", což není ničím\njiným, než záhadnou jednotností nerozdě-\nlitelné lidské přirozenosti, jež nejsouc roz-\numem nikdy pochopena, ožívá jenom vždy\nv našem pocitu. Jako symbol pro tuto ne-\npřímou zcela a zcela nepřímou souvislost\nuvedl bych jména Bócklin a Zeppelin, jež\nna první pohled sotva zdají se míti co spo-\nlečného. Ale tvůrčí básník-malíř celý život\nhloubal o problému létacího stroje a jeho\nmyšlenky o tom vynutily úctu tak chladného\nfysika jakým byl Helmhoíz. Vím dobře, proč\ntato jeho námaha se nezdařila. Svou fan-\ntasií proměňoval Bócklin své stroje v bá-\nječné bytosti, stvůry z říše pohádek. I Zep-\npelinovy ballony, jak jest známo, byly od\nnadšených zpravodajů přirovnávány k ta-\nkovýmto bytostem a tato přirovnání jsou\nvíce než slovní hříčkou. Vnucují se nám\ntakořka a naznačují tak symbolicky onu ta-\njemnou vnitřní jednotu, již můžeme jenom\ntušiti. Nebof u určitého bodu odděluje se\nod sebe mechanická a organická fantasie.\nJako každý veliký vynálezce jistě i hrabě\nZeppelin spatří před sebou nejdříve v bá-\nsnickém početí svůj technický cíl. Ale na\nmísto fantasie nutně nastoupí matematický\ndůvtip a výpočet, nebof bez nich není možno\nsestavit mechanismus tak ohromný. Obrá-\nceně zase rovněž žádný organismus, umě-\nlecké dílo, nemůže se zrodit bez inteligence\na technicko-architektonické rozvahy. Hlavní\npráci vykonává však fantasie, kterážto je-\ndiná opravdu stvoří umělecké dílo. A tím\njest dáno blízské příbuzenství a spolu ne-\npřeklenutelná dálka mezi uměním a živo-\ntem. Totéž zakusil vedle Bócklina ještě jiný\numělec a nikdo menší než Zola, jehož celá\nvelikost nikdy se plně nezjevila proto, že se\nnechal zavést fantomem nemožné jednoty.\nMožná že to nebyl jen pouhý omyl, ale kaz\nv talentu, hranice síly a bytosti. Mně se však\nstále zdá, že Zola měl více než Bócklin\nschopnost vytvořit grandiosní, báječný svět,\noživiti ohromnou minulost, avšak liboval si\nv romantických přirovnáních. Obchodní\ndům byl Moloch a železnice béte humaine.\nA proto mohlo se mu zdařiti jen ovzduší,\njen obklopující nálada, která zároveň zastí-\nrala skoro komickou protivu naturatisticko-\nmechanické skutečnosti a romantické fan-\ntastiky. Tím přirozeně byla poškozena tr-\nvalost jeho díla. Sotva že se objevila jiná\nnálada doby a už začal stárnouti před na-\nšimi zraky. Což jest politováníhodno, nebof\nv těchto básnických dílech jest mnoho síly,\nplnosti i velikosti. Ale polovičatá pravda\nanebo lež v rovnosti umění a života pro-\nvedla zde svůj zkázonosný účinek. Zola byl\nopojen „Divy techniky\" stejně jako dnes po\núspěších aviatiky mnohý podnikavý kritik\nnebo odvážný básník. Takovým lidem nej-\nraději bych řekl: Při vašem konání jest právo\ni budoucnost, ale pro bůh nepište essaye o\ndivech techniky a sportu, o Novém světě, o\nrozkoších jezdců i presidenta p. Roosevelta.\nNezpotřebujte a nerozptylujte své nadšení\npo feuilletonech, essayích a skizzách. Nebof\nto vše jest jen užité umění, které stokráte jest\npřekonáno životem, jejž oslavuje. Ale čiňte\nněco stejně cenného a vyššího, vybásněte\nnám zase draky, bazilišky, ještěry a pra-\nzemské stvůry, které nám dávají tušiti, ja-\nkými silami jsme přírody dobyli a jak ne-\nobyčejnou mocí jsme ji spoutali. A výsled-\nkem čistého odlišeni umění a života byla\nby velkolepá jednota a spojení obou."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c029", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c029", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "35", "page_fin": "42", "image_debut": 37, "image_fin": 44, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24", "titre_corps": "UMĚLECKÝ PRŮMYSL", "titre_sommaire": "UMĚLECKÝ PRŮMYSL", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 37, "page_imprimee": "35", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.37", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 1360, "texte": "UMĚLECKÝ\nPRŮMYSL\n\nSVAZ ČESKÉHO DÍLA\n\nzapočínaje svou činnost, uveřejnil následující progra-\nmové provolání, z něhož vyjímáme:\nPřevraty výrobní techniky, jež způsobily, že zatla-\nčena byla oduševnělá práce jednotlivce hromadnou\nvýrobou, zdůraznily potřebu, aby účelně a cílevědomě\nbyly pěstovány snahy umělecké v průmyslu a ve veškeré\nvýrobě. Je-li úkolem nynější\nvýroby vyhovovali zvýšeným\nhospodářským potřebám Jest\ns druhé strany tím naléhavěj-\nším úkolem umění pečovati\no to, aby potřeby tyto byly\nukájeny výrobky vkusnými,\nslohově vyhovujícími a vůbec\ndokonalými i po stránce po-\nžadavků uměleckých.\nNejdou-li tito dva činitelé\nspolu ruku v ruce, nastává\núpadek kvalitní výroby, který\nse v kultuře dříve nebo po-\nzději pociťuje. Poznání toto\nproniklo nyní téměř všeobec-\nně a vyvolalo mocné hnutí\nsměřující kunápravě poměrů.\nVzniklo v Anglii iniciativou\nslavného Ruskina a poměrně\nzáhy získalo půdy iv četných\njiných evropských zemích,\njsouc provázeno snahou, aby\nprůmyslová výroba byla za-\nchráněna před šablonou, a\naby zachovala a zvýšenou\nměrou uplatňovala svůj ná-\nrodní umělecký ráz. Nemohli\njsme samozřejmě zůstati ne-\nvšímaví k tomuto hnutí a to\ntím méně, když iv jiných ze-\nmích naší říše bylo přistou-\npeno k tomu, aby se mu do-\nstalo pevných, organických\nzákladů.\nSestoupili jsme se tedy za\ntím účelem, abychom půso-\nbili k zušlechtění všech obo-"}, {"page_pdf": 42, "page_imprimee": "40", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.42", "debut_caractere": 35, "fin_caractere_exclue": 1658, "texte": "rů řemeslné i tovární výroby za součinnosti umění,\nprůmyslu a řemesel, podporujíce všechny snahy, které\nmohou propůjčiti české výrobě uměleckou svéráznost\na samostatnost. Úkol tento dali jsme za základ nové\nnaší kulturní organisaci, kterou jsme nazvali Svazem\nČeského Díla.\nVykonali jsme veškeré přípravné práce a ustavili\nSvaz Českého Díla a zveme nyní súčastněné vrstvy\nnaší veřejnosti, aby se s námi spojily k tomuto kultur-\nv\nnímu záslužnému dílu, přistupujíce ku Svazu Českého\nDíla za členy a podporujíce jeho snahy ku dosažení\nvytčeného cíle.\nChceme působiti k tomu, aby byl pěstován nejen\nsoulad průmyslové i řemeslné výroby s uměním, nýbrž\naby byl také vytvořen pevný a zdravý základ pro\numěleckou výrobu a aby také smysl i vkus obecen-\nstva byl v tomto směru účelně pěstován a vychováván.\nJsme si plně vědomi obtíží vytčeného úkolu, avšak\n\"V\ndoufáme pevně, že ve Svazu Českého Díla sdruží se\nku společné práci všichni činitelé a interesenti, již ocení\nkulturní hodnoty zušlechtění výroby za součinnosti\numění a kdož mají porozumění pro to, že účelně or-\nganisovanou společnou práci kýžený výsledek nemine.\nFr. Anýž, Fr. A. Borovský, JUDr. Fr. Fiedler, JUDr. J.\nFořt, J. Gočár, Frant. Hlaváček, JUDr. Rudolf Hotowetz,\nAlois Jaroněk, Dr. F. X. Jiřík, Dušan Jurkovič, Celda\nKlouček, Jan Kotěra, Emil Králík, Frant. Kysela, JUDr.\nBedřich kníže z Lobkovicz, Václav Němec, Otakar No-\nvotný, JUDr. Jos. Poláček, JUDr. Václav Schuster, Em.\nv /\nSommerschuh, Jan Stene, J. Stibral, Jóža Uprka, J.\nVaniček, Josef rytíř Wohanka.\n*\nNová příloha „Uměleckého Měsíčníku\", která jmá\nbýti věnována uměl. průmyslu a příbuzným oborům,"}, {"page_pdf": 43, "page_imprimee": "41", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.43", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3028, "texte": "nemůže býti zajisté významněji zahájena, než když\nv její čelo položíme programní projev právě se usta-\nvivšího Svazu Českého Díla. Poměry českého uměl.\nprůmyslu měly již dlouho a naléhavě zapotřebí jedno-\ntící organisace, která by rozptýlené jednotlivé snahy\nsvedla v souběžný chod a umístila je patřičně v ná-\nrodním celku. S. C. D. má býti a zajisté bude organi-\nsační silou s tímto cílem a bude se obracet - dle svého\nposlání správně ku všem vážným, po svém způsobu\nodůvodněným snahám bez rozdílu uměleckých směrů\nv nejlepším toho slova smyslu, novým i konservativ-\nním. Bude je všecky podporovati pro jejich relativní\nvýznam k celku národní kultury. Avšak právě při sta-\nnovisku rovnoprávnosti k různým uměleckým směrům\nmusí býti jím přesvědčeně udržována tendence ve\nsmyslu pokroku ku předu i do šířky. Pokrok, toto\nobávané faktum i kaceřovaný požadavek, je stejně\npřirozený jako nutný úkaz každého, tedy i uměleckého\nživota; pokud neodumírá život, musí se stále měnit,\nnemění-li se, odumírá. Pokrok zhu-\nšfuje kulturu tím, že mezi snahy a síly,\nkteré tu již jsou, uvádí a vsunuje\nnové a živé. S. C. D. tedy zajisté\nmusí míti pevně na zřeteli i úsilí\nk pokroku, jako pro národní celek\nzvláště důležité.\nCítíme se býti svou prací v oboru\num. průmyslu rovněž členy celku a\nbudeme S. Č. D.v jeho činnosti k vše-\nobecnu podporovati. Povaha našich\numěleckých názorů staví nás však\ni na křídlo t. zv. pokroku. Pro vše-\nobecno uměl. průmysl jest asi tolik,\njako umění zdobící, věci denní po-\ntřeby zušlechťující nebo účel jich vy-\njadřující, tedy jaksi daným povrchem\nvěcí se zabývající, aniž by tím kostra\nvěcí byla zasažena. My rozumíme\numěleckým průmyslem činnost ve\nsmyslu zcela obdobném výtvarným\numěním. Uměl. průmysl s tohoto\nstanoviska skutečně vytváří celé\nvěci už od jejich podstaty. Jindy bý-\nvala pokládána za východisko um.\nprůmyslu účelnost a bylo snahou,\nvyhověti všem jejím požadavkům,\nčímž ale umění jaksi již přestávalo\na dále nad ni nešlo; předmětům do-\nstávalo se tu tvarových vlastností,\njako: zaokrouhlenosti, hladkosti,\njednoduchosti atd., nikoli že by to byl nezávislý tvo-\nřící cit chtěl, ale protože rozum to shledává účelným.\nVýtvarné umění ve svých nových snahách jest si vě-\ndomo, že umělecká forma, totiž jak věc jest citem vy-\ntvořena, jest jakýsi nadbytek a něco jiného a víc než\nforma přírodní, kterou jest i každá forma užitková a\njež se blíží k objektivnímu, mrtvému typu nástroje.\nSvícen na př. dle účelnosti mohl by míti snad jen je-\ndiné formy, která by se ze všech momentů (stabilita,\núčelné uchopení, atd.) dala jaksi až matematicky vy-\npočítat; obyčejný uměl. průmysl by tuto účelnou formu\npřiozdobil ornamenty a členěním, přijímaje jinak zcela\nkostru její; výtvarné umění by však sáhlo až i do\nuspořádání jeho hmot, které by přetvářelo a jejich\nrovnováhu třeba i jinak přesunulo; a tento postup\npokouší se vůbec o co nejhlubší vnitřní jednotu věcí,\nchtěje na př. docíliti, aby padly hranice mezi povahou\nvěci, trojrozměrností i ornamentem.\nBudeme pěstovati uměl. průmysl právě v tomto\nS 0"}, {"page_pdf": 44, "page_imprimee": "42", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.44", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3203, "texte": "smyslu, kde stává se polem svobodného prostoro-\nvého vytváření.\n\nKAPESNÍK POSÁZENÝ POLODRA-\nHOKAMY, čili Umělecko-průmyslové\nmuseum proti uměleckému průmyslu.\n\nNedávná poslední soutěž Uměl. prům. musea (31.\n111. končící) ukázala zase typicky, jak vedení tohoto\nmusea nerozumí, nebo nechce ze zaujetí rozuměti um.\nprůmyslu tak, jak tento skutečně jest, a jak proto ve-\nškera podpora, kterou museum soutěžemi obmýšlí,\nvyznívá na prázdno. Soutěže musea byly vždy po-\nvěstný tím, že poroty byly sestavovány pravidelně\nz osobností, které se skutečným ruchem v uměl. prů-\nmyslu u nás vůbec ničeho společného nemají, a pak\ntím, že úlohy soutěží byly určovány akademicky bez\nohledu na současný stav a tendence v uměl. průmy-\nslové práci se jevící. I tentokrát porota byla stejně\njako vždy ustavena, a bylo by zbytečno tolikrát již\npronesené stesky a námitky znovu opakovati. Za to\ntím více pozornosti zasloužila si úloha daná touto\nsoutěží: byl žádán předmět, k jehož výzdobě je pou-\nžito čes. polodrahokamů, avšak neměl to být šperk!\nTady lze demonstrovat dva hříchy, jichž se museum\nvytrvale a umíněně dopouští: Především nechce vědět,\nže také uměl. průmysl jako každé umění v určitých\ndobách pracuje jen v určitých oborech a materiálech,\njež jsou pro jeho vývoj užitečný, a že jiné opomíjí\nz hlubokých důvodů, že mu nepřinášejí žádné pod-\nněty; tedy jedny obory kvetou, jiné současně odumí-\nrají, aby jindy zase staly se právě ony vedoucími. Tak\nměly své zlaté odůvodněné doby jednou keramika,\njindy sklo, porculán atd. Podporovati uměl. průmysl\nznamená podporovati obory a materiál, kterému prá-\nvě možnosti doby jsou příznivý, nikoli vydupávati\nze země akademicky vymyšlené techniky, které pro\numění nemohou nic v té době přinésti. A tyto nemož-\nnosti chce museum stále vydupat, ovšem marně, co\nzatím k rozvinujícím se oborům obrací se zády. Je to\ndoklad neuvěřitelného neporozumění pro přírodopis\na filosofii uměl. průmyslu. Máme právě jakési slibné\npočátky uměl. prům. kultury v knižním oboru,nábytku,\ntextilnictví, keramice, skle a kůži, museum tedy žádá\nněco z drahokamů. Kdyby museum bylo bývalo\nv Řecku v době výkvětu malířství na terakotě, žádalo\nby patrně, aby se pracovalo spíše něco z kožešin,\nod rokokových truhlářů by žádalo nábytek těžký, sou-\nstruhovaný a slováckým hrnčířům by radilo, aby pra-\ncovali v perleti. Daří-li se u nás žitu a řepě, což aby-\nchom pěstovali čaj a liány? A druhý pozoruhodný\nmoment při úloze byla ta skrývačkovitost: má to být\nz polodrahokamů, ale nesmí to být šperk. Tím má být\npatrně naváděno k logické práci s materiálem a tech-\nnikou. Příště bude asi vypsána soutěž na židli, ale\naby nebyla ze dřeva, nebo na šperk s něčím, ale ne\ns drahokamy.\nVýsledek soutěže byl na úlohu nejlepší odpovědí.\nJe jistě několik možností, které úloze odpovídají, ale\nvětšina soutěžících, podnícena duchem otázky, vy-\nmýšlela vše možné, na co by se daly polodrahokamy\nnasadit. A tak byly tam nejen hole, vějíře s polodra-\nhokamy, ale i - blůzy a - dokonce kapesník! Ze tato\nmožnost objevena, o to přísluší zásluha museu a je\nto také důkazem, jak správná je jeho cesta.\nFotografie knižních vazeb pořízeny dle objektů z ex-\nposice Technolog, musea v Praze na Grafické výstavě\nv Lipsku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c030", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c030", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "35", "page_fin": "42", "image_debut": 37, "image_fin": 44, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.1", "titre_corps": "SVAZ ČESKÉHO DÍLA", "titre_sommaire": "SVAZ ČESKÉHO DÍLA", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 37, "page_imprimee": "35", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.37", "debut_caractere": 18, "fin_caractere_exclue": 1360, "texte": "SVAZ ČESKÉHO DÍLA\n\nzapočínaje svou činnost, uveřejnil následující progra-\nmové provolání, z něhož vyjímáme:\nPřevraty výrobní techniky, jež způsobily, že zatla-\nčena byla oduševnělá práce jednotlivce hromadnou\nvýrobou, zdůraznily potřebu, aby účelně a cílevědomě\nbyly pěstovány snahy umělecké v průmyslu a ve veškeré\nvýrobě. Je-li úkolem nynější\nvýroby vyhovovali zvýšeným\nhospodářským potřebám Jest\ns druhé strany tím naléhavěj-\nším úkolem umění pečovati\no to, aby potřeby tyto byly\nukájeny výrobky vkusnými,\nslohově vyhovujícími a vůbec\ndokonalými i po stránce po-\nžadavků uměleckých.\nNejdou-li tito dva činitelé\nspolu ruku v ruce, nastává\núpadek kvalitní výroby, který\nse v kultuře dříve nebo po-\nzději pociťuje. Poznání toto\nproniklo nyní téměř všeobec-\nně a vyvolalo mocné hnutí\nsměřující kunápravě poměrů.\nVzniklo v Anglii iniciativou\nslavného Ruskina a poměrně\nzáhy získalo půdy iv četných\njiných evropských zemích,\njsouc provázeno snahou, aby\nprůmyslová výroba byla za-\nchráněna před šablonou, a\naby zachovala a zvýšenou\nměrou uplatňovala svůj ná-\nrodní umělecký ráz. Nemohli\njsme samozřejmě zůstati ne-\nvšímaví k tomuto hnutí a to\ntím méně, když iv jiných ze-\nmích naší říše bylo přistou-\npeno k tomu, aby se mu do-\nstalo pevných, organických\nzákladů.\nSestoupili jsme se tedy za\ntím účelem, abychom půso-\nbili k zušlechtění všech obo-"}, {"page_pdf": 42, "page_imprimee": "40", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.42", "debut_caractere": 35, "fin_caractere_exclue": 1658, "texte": "rů řemeslné i tovární výroby za součinnosti umění,\nprůmyslu a řemesel, podporujíce všechny snahy, které\nmohou propůjčiti české výrobě uměleckou svéráznost\na samostatnost. Úkol tento dali jsme za základ nové\nnaší kulturní organisaci, kterou jsme nazvali Svazem\nČeského Díla.\nVykonali jsme veškeré přípravné práce a ustavili\nSvaz Českého Díla a zveme nyní súčastněné vrstvy\nnaší veřejnosti, aby se s námi spojily k tomuto kultur-\nv\nnímu záslužnému dílu, přistupujíce ku Svazu Českého\nDíla za členy a podporujíce jeho snahy ku dosažení\nvytčeného cíle.\nChceme působiti k tomu, aby byl pěstován nejen\nsoulad průmyslové i řemeslné výroby s uměním, nýbrž\naby byl také vytvořen pevný a zdravý základ pro\numěleckou výrobu a aby také smysl i vkus obecen-\nstva byl v tomto směru účelně pěstován a vychováván.\nJsme si plně vědomi obtíží vytčeného úkolu, avšak\n\"V\ndoufáme pevně, že ve Svazu Českého Díla sdruží se\nku společné práci všichni činitelé a interesenti, již ocení\nkulturní hodnoty zušlechtění výroby za součinnosti\numění a kdož mají porozumění pro to, že účelně or-\nganisovanou společnou práci kýžený výsledek nemine.\nFr. Anýž, Fr. A. Borovský, JUDr. Fr. Fiedler, JUDr. J.\nFořt, J. Gočár, Frant. Hlaváček, JUDr. Rudolf Hotowetz,\nAlois Jaroněk, Dr. F. X. Jiřík, Dušan Jurkovič, Celda\nKlouček, Jan Kotěra, Emil Králík, Frant. Kysela, JUDr.\nBedřich kníže z Lobkovicz, Václav Němec, Otakar No-\nvotný, JUDr. Jos. Poláček, JUDr. Václav Schuster, Em.\nv /\nSommerschuh, Jan Stene, J. Stibral, Jóža Uprka, J.\nVaniček, Josef rytíř Wohanka.\n*\nNová příloha „Uměleckého Měsíčníku\", která jmá\nbýti věnována uměl. průmyslu a příbuzným oborům,"}, {"page_pdf": 43, "page_imprimee": "41", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.43", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 3028, "texte": "nemůže býti zajisté významněji zahájena, než když\nv její čelo položíme programní projev právě se usta-\nvivšího Svazu Českého Díla. Poměry českého uměl.\nprůmyslu měly již dlouho a naléhavě zapotřebí jedno-\ntící organisace, která by rozptýlené jednotlivé snahy\nsvedla v souběžný chod a umístila je patřičně v ná-\nrodním celku. S. C. D. má býti a zajisté bude organi-\nsační silou s tímto cílem a bude se obracet - dle svého\nposlání správně ku všem vážným, po svém způsobu\nodůvodněným snahám bez rozdílu uměleckých směrů\nv nejlepším toho slova smyslu, novým i konservativ-\nním. Bude je všecky podporovati pro jejich relativní\nvýznam k celku národní kultury. Avšak právě při sta-\nnovisku rovnoprávnosti k různým uměleckým směrům\nmusí býti jím přesvědčeně udržována tendence ve\nsmyslu pokroku ku předu i do šířky. Pokrok, toto\nobávané faktum i kaceřovaný požadavek, je stejně\npřirozený jako nutný úkaz každého, tedy i uměleckého\nživota; pokud neodumírá život, musí se stále měnit,\nnemění-li se, odumírá. Pokrok zhu-\nšfuje kulturu tím, že mezi snahy a síly,\nkteré tu již jsou, uvádí a vsunuje\nnové a živé. S. C. D. tedy zajisté\nmusí míti pevně na zřeteli i úsilí\nk pokroku, jako pro národní celek\nzvláště důležité.\nCítíme se býti svou prací v oboru\num. průmyslu rovněž členy celku a\nbudeme S. Č. D.v jeho činnosti k vše-\nobecnu podporovati. Povaha našich\numěleckých názorů staví nás však\ni na křídlo t. zv. pokroku. Pro vše-\nobecno uměl. průmysl jest asi tolik,\njako umění zdobící, věci denní po-\ntřeby zušlechťující nebo účel jich vy-\njadřující, tedy jaksi daným povrchem\nvěcí se zabývající, aniž by tím kostra\nvěcí byla zasažena. My rozumíme\numěleckým průmyslem činnost ve\nsmyslu zcela obdobném výtvarným\numěním. Uměl. průmysl s tohoto\nstanoviska skutečně vytváří celé\nvěci už od jejich podstaty. Jindy bý-\nvala pokládána za východisko um.\nprůmyslu účelnost a bylo snahou,\nvyhověti všem jejím požadavkům,\nčímž ale umění jaksi již přestávalo\na dále nad ni nešlo; předmětům do-\nstávalo se tu tvarových vlastností,\njako: zaokrouhlenosti, hladkosti,\njednoduchosti atd., nikoli že by to byl nezávislý tvo-\nřící cit chtěl, ale protože rozum to shledává účelným.\nVýtvarné umění ve svých nových snahách jest si vě-\ndomo, že umělecká forma, totiž jak věc jest citem vy-\ntvořena, jest jakýsi nadbytek a něco jiného a víc než\nforma přírodní, kterou jest i každá forma užitková a\njež se blíží k objektivnímu, mrtvému typu nástroje.\nSvícen na př. dle účelnosti mohl by míti snad jen je-\ndiné formy, která by se ze všech momentů (stabilita,\núčelné uchopení, atd.) dala jaksi až matematicky vy-\npočítat; obyčejný uměl. průmysl by tuto účelnou formu\npřiozdobil ornamenty a členěním, přijímaje jinak zcela\nkostru její; výtvarné umění by však sáhlo až i do\nuspořádání jeho hmot, které by přetvářelo a jejich\nrovnováhu třeba i jinak přesunulo; a tento postup\npokouší se vůbec o co nejhlubší vnitřní jednotu věcí,\nchtěje na př. docíliti, aby padly hranice mezi povahou\nvěci, trojrozměrností i ornamentem.\nBudeme pěstovati uměl. průmysl právě v tomto\nS 0"}, {"page_pdf": 44, "page_imprimee": "42", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.44", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 63, "texte": "smyslu, kde stává se polem svobodného prostoro-\nvého vytváření."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c031", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c031", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "35", "page_fin": "35", "image_debut": 37, "image_fin": 37, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.1.1", "titre_corps": "F. Kysela: Provedli Javůrek & Vrabec.", "titre_sommaire": "F. Kysela: Provedli Javůrek & Vrabec.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 37, "page_imprimee": "35", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.37", "debut_caractere": 1362, "fin_caractere_exclue": 1451, "texte": "F. Kysela:\nProvedli Javůrek & Vrabec.\nDeska čestné adresy.\nPlanche de I'adresse ďhonneur."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c032", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c032", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "36", "page_fin": "36", "image_debut": 38, "image_fin": 38, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.1.2", "titre_corps": "M. Teinitzerová:", "titre_sommaire": "M. Teinitzerová:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 38, "page_imprimee": "36", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.38", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 65, "texte": "M. Teinitzerová:\nStora a tkané koberce.\nRideau de porle et tapis."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c033", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c033", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "37", "page_fin": "37", "image_debut": 39, "image_fin": 39, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.1.3", "titre_corps": "F. Kysela:", "titre_sommaire": "F. Kysela:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 39, "page_imprimee": "37", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.39", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 45, "texte": "F. Kysela:\nVazba. Reliure.\nProvedl L. Bradáč."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c034", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c034", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "37", "page_fin": "37", "image_debut": 39, "image_fin": 39, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.1.4", "titre_corps": "F. Kysela:", "titre_sommaire": "F. Kysela:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 39, "page_imprimee": "37", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.39", "debut_caractere": 47, "fin_caractere_exclue": 91, "texte": "F. Kysela:\nVazba. Reliure.\nProvedl A. Malík."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c035", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c035", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "38", "page_fin": "38", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.1.5", "titre_corps": "F. Kysela:", "titre_sommaire": "F. Kysela:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "38", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.40", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 45, "texte": "F. Kysela:\nVazba. Reliure.\nProvedl L. Bradáč."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c036", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c036", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "38", "page_fin": "38", "image_debut": 40, "image_fin": 40, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.1.6", "titre_corps": "O. Rottmayer:", "titre_sommaire": "O. Rottmayer:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 40, "page_imprimee": "38", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.40", "debut_caractere": 47, "fin_caractere_exclue": 94, "texte": "O. Rottmayer:\nVazba. Reliure.\nProvedl A. Tvrdý."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c037", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c037", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "39", "page_fin": "39", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.1.7", "titre_corps": "J. Hrdlička:", "titre_sommaire": "J. Hrdlička:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "39", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.41", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 46, "texte": "J. Hrdlička:\nVazba. Reliure.\nProvedl A. Tvrdý."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c038", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c038", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "39", "page_fin": "39", "image_debut": 41, "image_fin": 41, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.1.8", "titre_corps": "O. Roíimaycr:", "titre_sommaire": "O. Roíimaycr:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 41, "page_imprimee": "39", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.41", "debut_caractere": 48, "fin_caractere_exclue": 96, "texte": "O. Roíimaycr:\nVazba. Reliure.\nProvedl V, Kroupa."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c039", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c039", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "40", "page_fin": "40", "image_debut": 42, "image_fin": 42, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.1.9", "titre_corps": "F. Kysela:", "titre_sommaire": "F. Kysela:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 42, "page_imprimee": "40", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.42", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 33, "texte": "F. Kysela:\nMalba steny. - Patron."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c040", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c040", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "41", "page_fin": "41", "image_debut": 43, "image_fin": 43, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.1.10", "titre_corps": "F. Kysela:", "titre_sommaire": "F. Kysela:", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 43, "page_imprimee": "41", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.43", "debut_caractere": 3030, "fin_caractere_exclue": 3061, "texte": "F. Kysela:\nMalba stěny. Patron."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c041", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c041", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "42", "page_fin": "42", "image_debut": 44, "image_fin": 44, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.2", "titre_corps": "KAPESNÍK POSÁZENÝ POLODRAHOKAMY, čili Umělecko-průmyslové museum proti uměleckému průmyslu.", "titre_sommaire": "KAPESNÍK POSÁZENÝ POLODRAHOKAMY, čili Umělecko-průmyslové museum proti uměleckému průmyslu.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 44, "page_imprimee": "42", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.44", "debut_caractere": 65, "fin_caractere_exclue": 3203, "texte": "KAPESNÍK POSÁZENÝ POLODRA-\nHOKAMY, čili Umělecko-průmyslové\nmuseum proti uměleckému průmyslu.\n\nNedávná poslední soutěž Uměl. prům. musea (31.\n111. končící) ukázala zase typicky, jak vedení tohoto\nmusea nerozumí, nebo nechce ze zaujetí rozuměti um.\nprůmyslu tak, jak tento skutečně jest, a jak proto ve-\nškera podpora, kterou museum soutěžemi obmýšlí,\nvyznívá na prázdno. Soutěže musea byly vždy po-\nvěstný tím, že poroty byly sestavovány pravidelně\nz osobností, které se skutečným ruchem v uměl. prů-\nmyslu u nás vůbec ničeho společného nemají, a pak\ntím, že úlohy soutěží byly určovány akademicky bez\nohledu na současný stav a tendence v uměl. průmy-\nslové práci se jevící. I tentokrát porota byla stejně\njako vždy ustavena, a bylo by zbytečno tolikrát již\npronesené stesky a námitky znovu opakovati. Za to\ntím více pozornosti zasloužila si úloha daná touto\nsoutěží: byl žádán předmět, k jehož výzdobě je pou-\nžito čes. polodrahokamů, avšak neměl to být šperk!\nTady lze demonstrovat dva hříchy, jichž se museum\nvytrvale a umíněně dopouští: Především nechce vědět,\nže také uměl. průmysl jako každé umění v určitých\ndobách pracuje jen v určitých oborech a materiálech,\njež jsou pro jeho vývoj užitečný, a že jiné opomíjí\nz hlubokých důvodů, že mu nepřinášejí žádné pod-\nněty; tedy jedny obory kvetou, jiné současně odumí-\nrají, aby jindy zase staly se právě ony vedoucími. Tak\nměly své zlaté odůvodněné doby jednou keramika,\njindy sklo, porculán atd. Podporovati uměl. průmysl\nznamená podporovati obory a materiál, kterému prá-\nvě možnosti doby jsou příznivý, nikoli vydupávati\nze země akademicky vymyšlené techniky, které pro\numění nemohou nic v té době přinésti. A tyto nemož-\nnosti chce museum stále vydupat, ovšem marně, co\nzatím k rozvinujícím se oborům obrací se zády. Je to\ndoklad neuvěřitelného neporozumění pro přírodopis\na filosofii uměl. průmyslu. Máme právě jakési slibné\npočátky uměl. prům. kultury v knižním oboru,nábytku,\ntextilnictví, keramice, skle a kůži, museum tedy žádá\nněco z drahokamů. Kdyby museum bylo bývalo\nv Řecku v době výkvětu malířství na terakotě, žádalo\nby patrně, aby se pracovalo spíše něco z kožešin,\nod rokokových truhlářů by žádalo nábytek těžký, sou-\nstruhovaný a slováckým hrnčířům by radilo, aby pra-\ncovali v perleti. Daří-li se u nás žitu a řepě, což aby-\nchom pěstovali čaj a liány? A druhý pozoruhodný\nmoment při úloze byla ta skrývačkovitost: má to být\nz polodrahokamů, ale nesmí to být šperk. Tím má být\npatrně naváděno k logické práci s materiálem a tech-\nnikou. Příště bude asi vypsána soutěž na židli, ale\naby nebyla ze dřeva, nebo na šperk s něčím, ale ne\ns drahokamy.\nVýsledek soutěže byl na úlohu nejlepší odpovědí.\nJe jistě několik možností, které úloze odpovídají, ale\nvětšina soutěžících, podnícena duchem otázky, vy-\nmýšlela vše možné, na co by se daly polodrahokamy\nnasadit. A tak byly tam nejen hole, vějíře s polodra-\nhokamy, ale i - blůzy a - dokonce kapesník! Ze tato\nmožnost objevena, o to přísluší zásluha museu a je\nto také důkazem, jak správná je jeho cesta.\nFotografie knižních vazeb pořízeny dle objektů z ex-\nposice Technolog, musea v Praze na Grafické výstavě\nv Lipsku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c042", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c042", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "42", "page_fin": "42", "image_debut": 44, "image_fin": 44, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.24.2.1", "titre_corps": "H. Johnové: Keramika. Kéramique.", "titre_sommaire": "H. Johnové: Keramika. Kéramique.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 44, "page_imprimee": "42", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.44", "debut_caractere": 3205, "fin_caractere_exclue": 3237, "texte": "H. Johnové:\nKeramika. Kéramique."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c043", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c043", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[43]", "page_fin": "[43]", "image_debut": 45, "image_fin": 45, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.25", "titre_corps": "VESELÝ KOUTEK I.", "titre_sommaire": "VESELÝ KOUTEK I.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 45, "page_imprimee": "[43]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.45", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 90, "texte": "VESELÝ KOUTEK I.\n\nv\nZloba „Času\", Sovovo věno. K 50lelému jubileu A. Sovy a J. S. Machara."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c044", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c044", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[43]", "page_fin": "[43]", "image_debut": 45, "image_fin": 45, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.25.1", "titre_corps": "Z. Kratochvíl.", "titre_sommaire": "Z. Kratochvíl.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 45, "page_imprimee": "[43]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.45", "debut_caractere": 92, "fin_caractere_exclue": 255, "texte": "Z. Kratochvíl.\nSova: „Když už jsme se museli rozděliti o Váš vavřín, měl jste nás rozděliti taky o naši padesátku.\nMně pětadvacet a tady kolegovi taky pětadvacet.“"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c045", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c045", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 47, "image_fin": 47, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.26", "titre_corps": "VESELÝ KOUTEK II.", "titre_sommaire": "VESELÝ KOUTEK II.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.47", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 37, "texte": "VESELÝ KOUTEK II.\nVlastní karikatura."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c046", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c046", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 47, "image_fin": 47, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.26.1", "titre_corps": "Z. Kratochvíl.", "titre_sommaire": "Z. Kratochvíl.", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.47", "debut_caractere": 39, "fin_caractere_exclue": 170, "texte": "Z. Kratochvíl.\nTeď přestává ale už všecko. Pokud jsem maloval vážně, dělali na mne vtipy, a jen začnu dělat vtipy,\nbéřou mne vážně."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c047", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c047", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.27", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.1", "debut_caractere": 613, "fin_caractere_exclue": 737, "texte": "Neuzavírejte žádného pojištění, aniž byste požádali o rozpočet\n„Pojišfovací kancelář Karel Gutfreund ve Dvoře Králové n. L.\""}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c048", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c048", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 1, "image_fin": 1, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.28", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.1", "debut_caractere": 739, "fin_caractere_exclue": 1081, "texte": "PRAŽSKÉ UMĚLECKÉ DÍLNY\npro umělecký prům\nPRAHA 1., VELESLAVÍNOVA 3\n(Telefon 4124.)\nŘídi architekti 9. Qočár a P. danák.\nNábytek v občanském i přepychovém provedení. Nábytkové látky\ndle návrhu F. Kysely. Záclony, osvětlovací tělesa. Informace a roz-\npočty ochotně obratem. Ve skladech lze prohlédnouti nábytek\nhotový i provedený na objednávku."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c049", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c049", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 2, "image_fin": 2, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.29", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.2", "debut_caractere": 1330, "fin_caractere_exclue": 1495, "texte": "GRAPIA\nDĚLNICKÁ KNIHTISKÁRNA A NAKLADATELSTVÍ\nV PRAZE, fIYSLÍKOVA ULICE 1959\ndoporučuje se l?u provedení vešherých obchodních i společenských tiskopisů\nTELEFON 2134."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c050", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c050", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[1]", "page_fin": "[1]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.30", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[1]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.3", "debut_caractere": 1550, "fin_caractere_exclue": 1740, "texte": "SKUPINA A UMĚLECKY MESICNIK\nmají svoji kancelář a administraci nyní v nové místnosti v krámě\nPraha I.t Velesla\nTamtéž stále vyloženy jsou obrazy, grafiky atd., jakož i časopisy nového umění."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c051", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c051", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[1]", "page_fin": "[1]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.31", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[1]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.3", "debut_caractere": 1742, "fin_caractere_exclue": 1979, "texte": "Ročník X.\nLES MARGES\nnezávislá francouzská revue pro literaturu, do níž\npřispívají přední autoři. Každé číslo přináší poesii,\nnovellu, kritické studie atd.\nRočně 7 fr. Za 1 fr. zasílají se 2 různá čísla.\nLes Marges, Paříž, 5 rue Chaptal."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c052", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c052", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[1]", "page_fin": "[1]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.32", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[1]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.3", "debut_caractere": 1981, "fin_caractere_exclue": 2154, "texte": "SVĚTOZNÁMÁ KOLA\nKORUNA\ns pětiletou písemnou zá-\nrukou dodává firma:\nLADISLAV ŠVESTKA\nPraha, Václavské n. 53\nUvěruhodným osobám též na mírné\nměsíční splátky. Žádejte cenníky."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c053", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c053", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[1]", "page_fin": "[1]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.33", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[1]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.3", "debut_caractere": 2156, "fin_caractere_exclue": 2302, "texte": "„ARBO R\", spol. s r. 0.,\nvýrobanejmodernějšího amerického kancelářského\nnábytku\nPRAHA, PŘÍKOPY 14. Telefon 4866.\nProdej amerických psacích strojů."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c054", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c054", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[1]", "page_fin": "[1]", "image_debut": 3, "image_fin": 3, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.34", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[1]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.3", "debut_caractere": 2304, "fin_caractere_exclue": 2640, "texte": "Les Soirées de Paris\nRecueil Mensuel illustré * La plus modeme des\nrevues actuelles * Reproductions des oeuvres ďart\nles plus nouvelles * Directeurs: Jean Cérusse et\nGuillaume Apollinaire\nParis 278 Boulevard Raspail 278 Paris\nTéléphone: Saxe 99-43\nAbonnements: France 10 Fr., Etranger 12 Fr., sur\nHollande France 29 Fr., Etranger 30 Fr."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c055", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c055", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[2]", "page_fin": "[2]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.35", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[2]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.4", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 226, "texte": "SVAZEK 11. KAREL TOMAN:\nSLUNEČNÍ HODINY\nKniha básní. V úpravě as původními dřevoryty F. Kysely. K 150.\nVšechny dosavadní knihy Karla Tomana jsou úplně rozebrány. Karel Toman\nobdržel cenu za nejlepší lyrickou báseň za rok 1913."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c056", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c056", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[2]", "page_fin": "[2]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.36", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[2]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.4", "debut_caractere": 228, "fin_caractere_exclue": 721, "texte": "I. roč. „U. M.\" je st téměř rozebrán.\nZe sešitového nákladu I.a 11. ročníku byly\nsestaveny\nUKÁZKOVÉ SVAZKY\n.UMĚLECKÉHO MĚSÍČNÍKU~\nv takovém výběru sešitů, že vždy obsahují\núplný přehled jednoho umění. Interesentům\nmohou tyto levné svazky podati úplnou in-\nformaci o vývoji toho kterého umění.\nI. Francouzské umění:Cézanne, Gogh, Seu-\nrat, Rousseau, Derain, Picasso, Braque a t. d.\nK 4\"—. 11. České malířství a sochařství K 3\"—.\n111. Architektura a umělecký průmysl K3*—.\nIV. Staré umění K 4*—."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c057", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c057", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[2]", "page_fin": "[2]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.37", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[2]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.4", "debut_caractere": 723, "fin_caractere_exclue": 1063, "texte": "Přispívající členové Skupiny V. U. dostávají\nza roční příspěvek K 10*— umelecké\nPRE M I E\nMimo to pak „U. M.\" za snížené předplatné\nK 10*— ročně.\nPremie na rok 1913:\nO. GUTFREUND: •\nPŘI T O I L E T Ě\nSádra.\nPremie na rok 1914:\nGRAFICKÉ ALBUM\n4 původní grafické listy (litografie a dřevoryty)\nV. Beneše, E. Filly, Z. Kratochvíla a F. Kysely."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c058", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c058", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[2]", "page_fin": "[2]", "image_debut": 4, "image_fin": 4, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.38", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[2]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.4", "debut_caractere": 1065, "fin_caractere_exclue": 1235, "texte": "KNIHOVNA UMĚLECKÉHO MĚSÍČNÍKU „VINICE\"\nSVAZEK I. FRANT. LANGESVAZEK I.\nSVATÝ VÁCLAV\nTragedie veršem ve 3 dějstvích.\nV úpravě as původními kresbami Z. Kratochvíla. K 2*40."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c059", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c059", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[43]", "page_fin": "[43]", "image_debut": 45, "image_fin": 45, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.39", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 45, "page_imprimee": "[43]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.45", "debut_caractere": 257, "fin_caractere_exclue": 427, "texte": "=^>\nFOTO PŘÍSTROJE\ntriedry a dalekohledy\njen světozn. známek dodává firma\nLAD. SVESTKA,\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ N. 23.\n*\nUvěruhod. osobám na mírné\nměs. splátky. Žádejte cenníky."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c060", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c060", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[43]", "page_fin": "[43]", "image_debut": 45, "image_fin": 45, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.40", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 45, "page_imprimee": "[43]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.45", "debut_caractere": 429, "fin_caractere_exclue": 690, "texte": "Umělý kámen\npro celé i detaily těchže, práce sochařské a\nštukatérské provádí umělecko-průmyslové atelier\nJindřicha Čapka, Praha 1.,\nVeleslavínova 95 Telefon 5017.\nVzorky umělých kamenů stále k volnému prohléd-\nnutí. Práce figurální prov. ak. sochař M. Kocourek."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c061", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c061", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[44]", "page_fin": "[44]", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.41", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "[44]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.46", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 223, "texte": "Stavební a nábytkové\ntruhlářství, obrábění\ndřeva a strojní výro-\nba dveří a oken\nVÁCLAV,\nHANUŠ\nPRAHA 111., Č. 503\nOdkolkovy mlýny,\nnabízí práce všeho druhu\ndo oboru toho spadající ve\nvkusném, důkladném a lev-\nném provedení."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c062", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c062", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[44]", "page_fin": "[44]", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.42", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "[44]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.46", "debut_caractere": 225, "fin_caractere_exclue": 417, "texte": "VÁCLAV HODEK\núředně oprávněný mistr tesařsky, sta-\nvebních a vodních prací, majitel pily,\nstálý přísedící znalec c. k. soudu ve\ncech civilních i trestních\nPRAHA-VyŠEHRAD\nVRATISLAVOVA TŘÍDA 68."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c063", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c063", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[44]", "page_fin": "[44]", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.43", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "[44]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.46", "debut_caractere": 419, "fin_caractere_exclue": 482, "texte": "v\nF. Sajna\nzávod\nlakýrnický a\nmalířství písma\nPraha 11.\nč. 1172"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c064", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c064", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[44]", "page_fin": "[44]", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.44", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "[44]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.46", "debut_caractere": 484, "fin_caractere_exclue": 671, "texte": "FILIP KAUFMANN\nTOVÁRNÍ SKLAD\nKOBERCŮ, ZÁCLON, LÁTEK NÁByTKOVýCH, CVILINKŮ NA ŽÍNĚNKy, VEŠKE-\nRýCH PŘEDMĚTŮ A POTŘEB PRO ČALOUNIKy A TOVARNy NABýTKU\nPRAHA 11., JINDŘIŠSKÁ 3, PALÁC GENERALI"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c065", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c065", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[44]", "page_fin": "[44]", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.45", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "[44]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.46", "debut_caractere": 673, "fin_caractere_exclue": 697, "texte": "STREJC\nPRAHA\nRÝSO-\nVADLA"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c066", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c066", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[44]", "page_fin": "[44]", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.46", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "[44]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.46", "debut_caractere": 699, "fin_caractere_exclue": 929, "texte": "Ze 45 druhů, též leštěného\nUMĚLÉHO KAMENE\nfasády, hrobky, pomníky, práce sochařské,\nkostelní, provádějí ateliery uměl. průmysl.\nKRAUMAN, PICCARDT,\nŠIMONOVSKy\nPRAHA 111., ŘÍČNÍ 539\nPráce štukatérské, modely pro bronz, dřevo, kámen."}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c067", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c067", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "[44]", "page_fin": "[44]", "image_debut": 46, "image_fin": 46, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.47", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 46, "page_imprimee": "[44]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.46", "debut_caractere": 931, "fin_caractere_exclue": 1007, "texte": "JOSEF\nKOCH\nelektrotechnický\nzávod\nPRAHA-\nBUBENEČ\nSchnellova ul. 317.\nTelefon"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c069", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c069", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 47, "image_fin": 47, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.49", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.47", "debut_caractere": 172, "fin_caractere_exclue": 416, "texte": "PUŠKAŘSTVÍ fy LAD. ŠVESTKA\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁM. 55\ndoporučuje daleko-\nstřelné, na leta trvaní.\nLANKASTERKY,\nREVOLVERY, FLO-\nBERTKY A BROW-\nHINGY- Úvěruhod. osobám mírné\nplateb, podmínky nebo měs. splátky.\nVelký cenní k 80 h v pošt. známkách.\n>"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c070", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c070", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 47, "image_fin": 47, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.50", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.47", "debut_caractere": 418, "fin_caractere_exclue": 507, "texte": "ZÁBAVNÍ PODNIK\n„M ONTM ARTRE\"\nPRAHA 1., ŘETĚZOVÁ ULICE.\nZAČÁTEK V 10 HOD.\nVSTUP VOLNÝ.\nJf"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c071", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c071", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 48, "image_fin": 48, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.51", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 48, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.48", "debut_caractere": 0, "fin_caractere_exclue": 629, "texte": "uzz\nUJtU >-\nQá >h\ntJ <>U\nH o's?\n:gáS>\nd,Q<So\n§2 fc Z\n=sgg\ngwZO\náz i\n>!/)« 1\nDZ-<\nN R o\nH < o tJ\ntí O P_^>Lo\n>\nO D--=\n£<S,\nO H o£\nJtí[-\nQ»Ui/í\nHRŮZA A ROSENBERG\nPRAHA TELEFON 1732 OLOMOUC\n• -\n- m \\\n4.\n:;vC : ?.*>\nP immžm ~ v, HiA; i * * -* * 112 .*\\ * * ?\n■„ ; !' ' '' -■■'■■■ - ■■.':■•■■;' wí vc .\n-\nT$ms\n\" *'■ >i\n, ' ■ -' : ■■ '■ ' ■:■: :\nLT ■'•* • '-./i\n_. ..- , . _Jk\n■ -\nít - '\n■\n■■-V'- \":--V \"':;-v\n-w-T,B-. \" - .....' « j\n:3r\n;.X\nB«m& - .\ngr**- v '\n6w« . . t\n>\nfe-: _ - ■■■ •.: ' ■■■■■■ y-\n■■yy.\n-o > *TJ\n&2Í\nPÍ < ~\nm<>7n\nm g >\nrn *<: «\nn\nO co r-\nM\nm>3\nH < 5:\nO W\nCD CO\nnz pí\n§\nOT\npi/0>\nO\nO DO H\nZ 7n ;>\nOp<\n< i m\nt*l' I co"}]}, {"article_id": "bm-bmtnabk-1913-08-c072", "article_bluemountain": "bmtnabk_1913_08#c072", "volume": "bmtnabk_1913_08", "ocr_source": "OCR Blue Mountain (ALTO), transcription TEI : lignes lb/@facs", "texte_sans_correction": true, "page_debut": "n. p.", "page_fin": "n. p.", "image_debut": 48, "image_fin": 48, "pages_selon": "pagination imprimée relevée dans le METS Blue Mountain (ORDERLABEL) ; [n] = page sans folio restituée", "url_article": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.2.52", "titre_corps": "[Publicité]", "titre_sommaire": "[Publicité]", "signature_source": "", "controle": "bornes données par la structure logique METS/ALTO de Blue Mountain (blocs ALTO de chaque constituant)", "pages": [{"page_pdf": 48, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.48", "debut_caractere": 631, "fin_caractere_exclue": 912, "texte": "GRAFICKÝ ZÁVOD REPRODUKČNÍ\nJAN ŠTENC\nPRAHAI., SALVATORSKA 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FOTOGRAFIE\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um.-prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA. TISK LEPTŮ."}]}], "pages_ocr_originales": [{"page_pdf": 1, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.1", "texte": "UMĚLECKÝ\nMĚSÍČNÍK\nČasopis Skupiny V. U.\nŘídí: Pavel Janák a Frant. Langer.\nRedakce a administrace: Praha 1., Veleslavínova 5.\nPředplatné roč. 12 K, do ciziny 15 K,\njednotí, čísla K I'so.\nRevue mensuelle des arts,\nI'organe de Skupina (Groupe des artistes), Prague.\nDirecteurs: P. Janák et F. Langer.\nRedaction et administr.: Prague 1., Veleslavínova 5.\nAbonnement: Fr. 15 - pour an; un numéro Fr. I'so.\nZa náklad a vydávání odpovídá zodpovědný redaktor Pavel Janák, Praha 24-1. Reprodukce grafického\nústavu Jana Štence, Praha 1., Salvatorská 8. - Tiskem „Grafie\", dělnické knihtiskárny v Praze 11., Myslíkova 15.\n\nNeuzavírejte žádného pojištění, aniž byste požádali o rozpočet\n„Pojišfovací kancelář Karel Gutfreund ve Dvoře Králové n. L.\"\n\nPRAŽSKÉ UMĚLECKÉ DÍLNY\npro umělecký prům\nPRAHA 1., VELESLAVÍNOVA 3\n(Telefon 4124.)\nŘídi architekti 9. Qočár a P. danák.\nNábytek v občanském i přepychovém provedení. Nábytkové látky\ndle návrhu F. Kysely. Záclony, osvětlovací tělesa. Informace a roz-\npočty ochotně obratem. Ve skladech lze prohlédnouti nábytek\nhotový i provedený na objednávku."}, {"page_pdf": 2, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.2", "texte": "čís. 1. Ročník 111. 1913.\nNo. 1. IHe année.\n\nObsah\nText:\nKarel Toman: Báseň: V březnu 19\nFrant. Langer: Veselé troubení 20\nM. Raphael: P. Picasso 24\nKronika:\nFrant. Langer: Divadlo . . . . 28\nZ nové německé lyriky 30\nV. Beneš: Moderna, čili aby bylo ještě jasněji . . 31\nS. Lublinski: Umění a život 33\nVyobrazení:\nV. Beneš: Zátiší. Pův. litografie ........ 2\nHerma sv. Ludmily 3\n•v\nČernošské umění ...» 4, 5\nA. Derain: Zátiší na stole 6\nP. Cézanne: Koupání 7\nG. Braque: Zátiší 8\nP. Picasso: Kytara, Žena, Lepí 9, 10, 11\nM. Pechstein: Krajina 12\nO. Gutfreund: Čelista 13\nJ. Gočár: Uměl. nábytek 14,15, 16, 17\nZ. Kratochvíl: Ad astra 18\nPříloha:\nUmělecký Průmysl . . 35—42\n\nSommaire\nTexte:\nK. Toman: Poěme: Au février 19\nF. Langer: Nouvelle: Le gai jeu sur la trompette . 20\nM. Raphael: P. Picasso 24\nChroni que:\nF. Langer: Théátre . 28\nLa nouvelle poésie allemande .... 30\nV. Beneš: L'art modeme 31\nS. Lublinski: L'art et la vie 33\n•\nIllustrations:\nV. Beneš: Nature morie. Lithographie orig. ... 2\nHerme St. Ludmila .3\nL'art negre 4, 5\nA. Deraín: Nature mořte 6\nP. Cézanne: Baignade 7\nG. Braque: Nature mořte 8\nP. Picasso: Guitarre, Femme, Gravure . . 9, 10, 11\nM. Pechstein: Paysage .12\nO. Gutfreund: Violoncellisté 13\nJ. Gočár: Les meubles ďart . . . . 14,15, 16, 17\nZ. Kratochvíl: Ad astra 18\nSupplément:\nL'art décoratif 35—42\n\nGRAPIA\nDĚLNICKÁ KNIHTISKÁRNA A NAKLADATELSTVÍ\nV PRAZE, fIYSLÍKOVA ULICE 1959\ndoporučuje se l?u provedení vešherých obchodních i společenských tiskopisů\nTELEFON 2134."}, {"page_pdf": 3, "page_imprimee": "[1]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.3", "texte": "V poslední době vyšly tyto knihy: G. Coquiot:\nCubistes, Futuristes, Passéistes. Nákl. Ollendorf, Paříž,\n5 fr. Známý uměl. obchodník A. Vollard vydal\nvlastní knihu ve svém nákladu: Paul Cézanne, 60 fr.\nTaké Bernheim vydal nákladnou publikaci: Paul\nCézanne, s řadou různých literárních příspěvků, 40 fr.\n*\nSpolek Českých Architektů, \\v nějž semkli se mo-\nderní architekti, pracující v řadě pokrokových spolků\numěleckých a odborných (Mánes, Skupina, Uměl. Be-\nseda, Klub Architektů, Klub za starou Prahu), aby\nspolečně pracovali o uměleckých, kulturních, veřej-\nných i stavovských potřebách a čelili rozmáhající se\nreakci, konal ustavující schůzi ve středu 22. dubna.\nDo výboru zvoleni: A. Dryák, předseda, R. Hrabě,\nmístopředseda, J. Róssler, jednatel, J. Gočár, poklad-\nník, dále: V. Hofman, P. Janák, O. Novotný, L. Ma-\nchoň, O. Tyl.\n*\nKlub přátel umění vypsal soutěž na kovovou pla-\nketu (spolkovou prémii pro rok 1914). Lhůta: 30. VI.\n1914. Motiv a úprava plakety je umělci na vůli, hlavní\nrozměr předloženého sádrového modelu asi 35 cm.\nŽádá se rozpočet pro 400 kusů a udání autorského\nhonoráře. Zásilky na arch. V. Hrdličku, Brno, Velké\nnám. 21.\nGalerie plastik cis. akr. Frant. Jos. I. měst. prům.\nmusea Podkrk. v Hořicích vypisuje soutěž pro české\numělce na plány budovy Galerie plastik a úpravu okolí\nkol ní na pozemcích západního úbočí vrchu Gothard-\nského. Ceny: I. 500, 11. 300, 111. 200. Lhůta do 30. září\n1914. Disposice stavební, situační plán, fotografie po-\nhledu na Gothard ze západu s místem stavebním za\n3 K zasílá správa Galerie.\n\nSKUPINA A UMĚLECKY MESICNIK\nmají svoji kancelář a administraci nyní v nové místnosti v krámě\nPraha I.t Velesla\nTamtéž stále vyloženy jsou obrazy, grafiky atd., jakož i časopisy nového umění.\n\nRočník X.\nLES MARGES\nnezávislá francouzská revue pro literaturu, do níž\npřispívají přední autoři. Každé číslo přináší poesii,\nnovellu, kritické studie atd.\nRočně 7 fr. Za 1 fr. zasílají se 2 různá čísla.\nLes Marges, Paříž, 5 rue Chaptal.\n\nSVĚTOZNÁMÁ KOLA\nKORUNA\ns pětiletou písemnou zá-\nrukou dodává firma:\nLADISLAV ŠVESTKA\nPraha, Václavské n. 53\nUvěruhodným osobám též na mírné\nměsíční splátky. Žádejte cenníky.\n\n„ARBO R\", spol. s r. 0.,\nvýrobanejmodernějšího amerického kancelářského\nnábytku\nPRAHA, PŘÍKOPY 14. Telefon 4866.\nProdej amerických psacích strojů.\n\nLes Soirées de Paris\nRecueil Mensuel illustré * La plus modeme des\nrevues actuelles * Reproductions des oeuvres ďart\nles plus nouvelles * Directeurs: Jean Cérusse et\nGuillaume Apollinaire\nParis 278 Boulevard Raspail 278 Paris\nTéléphone: Saxe 99-43\nAbonnements: France 10 Fr., Etranger 12 Fr., sur\nHollande France 29 Fr., Etranger 30 Fr."}, {"page_pdf": 4, "page_imprimee": "[2]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.4", "texte": "SVAZEK 11. KAREL TOMAN:\nSLUNEČNÍ HODINY\nKniha básní. V úpravě as původními dřevoryty F. Kysely. K 150.\nVšechny dosavadní knihy Karla Tomana jsou úplně rozebrány. Karel Toman\nobdržel cenu za nejlepší lyrickou báseň za rok 1913.\n\nI. roč. „U. M.\" je st téměř rozebrán.\nZe sešitového nákladu I.a 11. ročníku byly\nsestaveny\nUKÁZKOVÉ SVAZKY\n.UMĚLECKÉHO MĚSÍČNÍKU~\nv takovém výběru sešitů, že vždy obsahují\núplný přehled jednoho umění. Interesentům\nmohou tyto levné svazky podati úplnou in-\nformaci o vývoji toho kterého umění.\nI. Francouzské umění:Cézanne, Gogh, Seu-\nrat, Rousseau, Derain, Picasso, Braque a t. d.\nK 4\"—. 11. České malířství a sochařství K 3\"—.\n111. Architektura a umělecký průmysl K3*—.\nIV. Staré umění K 4*—.\n\nPřispívající členové Skupiny V. U. dostávají\nza roční příspěvek K 10*— umelecké\nPRE M I E\nMimo to pak „U. M.\" za snížené předplatné\nK 10*— ročně.\nPremie na rok 1913:\nO. GUTFREUND: •\nPŘI T O I L E T Ě\nSádra.\nPremie na rok 1914:\nGRAFICKÉ ALBUM\n4 původní grafické listy (litografie a dřevoryty)\nV. Beneše, E. Filly, Z. Kratochvíla a F. Kysely.\n\nKNIHOVNA UMĚLECKÉHO MĚSÍČNÍKU „VINICE\"\nSVAZEK I. FRANT. LANGESVAZEK I.\nSVATÝ VÁCLAV\nTragedie veršem ve 3 dějstvích.\nV úpravě as původními kresbami Z. Kratochvíla. K 2*40."}, {"page_pdf": 5, "page_imprimee": "3", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.5", "texte": "Herma sv. Ludmily.\nHerme St. Ludmila\nV pokladu svatovítském v Praze. XIV. st.\nAu trésor St. Guy á Prague. XIVe siècle."}, {"page_pdf": 6, "page_imprimee": "4", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.6", "texte": "Maska.\nMasque.\nČernošské umění. Z Côté d'lvoir.\nL'art nègre. Côté d'lvoir."}, {"page_pdf": 7, "page_imprimee": "5", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.7", "texte": "Maska.\nMasque.\nČernošské umění. Z Côté d'lvoir.\nL'art nègre. Côté d'lvoir."}, {"page_pdf": 8, "page_imprimee": "6", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.8", "texte": "A. Derain:\nFot. Kahnweiler.\nZátiší na stole.\nNature morte."}, {"page_pdf": 9, "page_imprimee": "7", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.9", "texte": "P. Cézanne:\nKoupàní.\nBaignade."}, {"page_pdf": 10, "page_imprimee": "8", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.10", "texte": "G. Braque:\nFot. Kahnweiler.\nZátiší.\nNature mořte."}, {"page_pdf": 11, "page_imprimee": "9", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.11", "texte": "P. Picasso:\nFot. Kahnweiler.\nKytara.\nGuitarre."}, {"page_pdf": 12, "page_imprimee": "10", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.12", "texte": "P. Picasso:\nFot. Kahnweiler.\nŽena.\nFemme."}, {"page_pdf": 13, "page_imprimee": "11", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.13", "texte": "P. Picasso:\nLept (1905).\nGravure."}, {"page_pdf": 14, "page_imprimee": "12", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.14", "texte": "M. Pechstein:\nKrajina.\nPaysage."}, {"page_pdf": 15, "page_imprimee": "13", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.15", "texte": "O. Gutfreund:\nČelista.\nVioloncellisté."}, {"page_pdf": 16, "page_imprimee": "14", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.16", "texte": "J. Gočár:\nKnihovna p. MUC. J. G.\nBibliothěque."}, {"page_pdf": 17, "page_imprimee": "15", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.17", "texte": "J. Gočár:\nLožnice p. MUC. J. G.\nChambre à coucher."}, {"page_pdf": 18, "page_imprimee": "16", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.18", "texte": "J. Gočár:\nSkřínka p. MUDra J. T.\nPetite armoire."}, {"page_pdf": 19, "page_imprimee": "17", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.19", "texte": "J. Gočár:\nPsací sfůl p. MUC. G.\nSécréíaire."}, {"page_pdf": 20, "page_imprimee": "18", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.20", "texte": "Z. Kratochvíl:\nAd astra."}, {"page_pdf": 21, "page_imprimee": "19", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.21", "texte": "E. Filla:\nKresba.\nEsquise.\n\nNa naší studni ráno hvízdal kos:\njde jaro, jde jaro.\nA když jsem okno na sad otvíral,\nšeptaly pukající pupeny:\njde jaro, jde jaro.\nBez chvěje se a hrušně čekají.\nJde jaro, jde jaro.\nZas novým třpytem rozkvétá ti vlas\na nových kovů napil se tvůj smích.\nJde jaro, jde jaro.\nBože můj,\nobnoviteli, obroditeli,\nna srdce v sněhu pamatuj.\n\nV BŘEZNU.\nKarel Toman:"}, {"page_pdf": 22, "page_imprimee": "20", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.22", "texte": "VESELÉ TROUBENÍ.\nFrant. Langer:\nNa kládách u zdi předměstské továrny sedí v podvečer několik hudebníků a hrají. O zí-\ntřejším svátku budou hráti v zahradní restauraci a proto zkoušejí nyní novou písničku,\nkterou ještě nehráli. Křídlovka se v ní stále hašteří s ostatními nástroji, ale dech žádného\njí nestačí. Konečně všechny umlčí, a v refrainu se její solo zatřepotá a rozlétne na všechny\nstrany jako šípy, rozletí se do dálky, která se vějířovitě rozevírá ode zdi, za níž hudba\nsedí, až po zvlněný polokruh obzoru. Zvuk zní nad vším krajem sám, furiantsky a vyzývavě.\nTak se nese veselé troubení do polí, jež jsou již všude za továrnou. Nejdříve jenom\npodobna smetištím, teprve poněkud dále opravdovým polím. Jest po práci a denním horku\na proto leckde po cestách mezi nimi se übírají lidé různými směry.\nKdesi na mezi sedí mladé děvče a dělník. Oba mlčí, protože to, co nyní děvče řeklo\nsvému milému, zasluhuje dlouhé a mlčelivé úvahy.\nŘeklo mu:\n„Budu míti dítě/'\nOba mlčí. A přece mlčení každého z nich vypravuje jiné věci, sto jiných věcí, a každé\nobsahuje proudy budoucího života jeho i jejího. V jejím mlčení jest bázeň pro to, co jí\nbude odpověděno. Neboř na odpovědi visí osud: Snad nějaká bílá světnice, kde bude\nstávati u plotny a čekati, až muž se vrátí z práce. V košíku spí dítě. I květiny by si dala za\nokno. Osud, který je hebký jako peří, a který by nesla s radostí. Anebo osud, který jest\ntěžký, takže s bázní pomýšlí na odpověď, na které napiatě visí: Zrození dítěte v nějaké\nšpinavé komoře. Plahočení se o pár korun měsíčně, které musí posílati na jeho výživu.\nA neradostná tvář, jíž utrpení dává každý rok bolestnější vzezření a kterou nyní vidí v mě-\nnící se řadě vyvstávati před sebou: takhle budu vypadati za rok, tak za dva, za pět, och,\nco ze mne bude! - Jeho mlčení: Nyní má nastati konec mému příjemnému, mladému\nživotu? Co jsem jí měl říci, řekl jsem dávno. Co jsme mohli spolu prožiti, prožili jsme.\nA teď bych si ji měl vzíti... Vidím nezvyklou, cizí světnici, příliš malou pro tři lidi. Zní\nbych nikdy nemohl vyjiti do širokého světa. A život půjde pak již jen jednou kolejí, nikde\nse neobrátí ani na právo ani na levo ani vzhůru. Neměl bych už dosti místa pro život.\nKrajina se rozprostírá v šíř i dál. Vlna kopce povlovně ji zakončuje na jedné straně,\nhranaté obrysy městských budov na druhé dělí ji cestičky, po nichž jdou lidé mezi čtverci\nžloutnoucích polí. Plní ji zdálky zvuky znamení a rachot kol o dláždění, hudba šesti hu-\ndebníků přicházejí od města a se shora se snáší zpěv dvou ptáků, kteří jej sesypávají\nv drobných tonech s nebe. A zde, mezi lomenými čarami a táhlou linií, hlukem a trilky,\npoli a cestičkami, mezi touto volností do šířky i dálky, bezměrnou volností nahoru a na\nstrany, stěsnává se celý osud života dvou lidí do úzkého místa mezi ně oba, jež jsou vzdá-\nleni od sebe na tolik, kolik místa asi stačí k podání si rukou. Celý jejich život jest zajat\nv tomto těsném prostoru, jest nyní těžký jako zviklaný sloup, který každý s jedné strany\nvší silou opírá, jen aby jej nezavalil. A cítí, že přijde-li něco, div, který pomůže síle jed-\nnoho zavalí toho druhého. Oba sedí, mlčí jsouce znaveni tíhou, jež je rozlučuje i spojuje\nzároveň, a čekají na tento div."}, {"page_pdf": 23, "page_imprimee": "21", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.23", "texte": "A právě v tom okamžiku nasadil hudebník na kládách - jak jsem již řekl - křídlovku\nk ústům a pustil plně její furiantskou písničku do dálky, přes pole, přes traf, k silnici pod\nvrchem i po úbočí, po kterém se již utichující vyšplhává, aby nahoře dozněla. A veselé\ntroubení potká na své cestě krajinou oba mladé lidi. Proletí jimi a náhle odnáší sebou\nsilou své nevážnosti tíhu, která byla mezi nimi, odvane svým dechem napjetí, které je drtilo\nna hrotu. Hochovi se rozjasnila tvář. Nebof toto troubení mu bylo pozdravem z veselejšího\nsvěta, než jakého se nyní bál. Náhle jest prázdno vedle něho, tam ve směru k děvčeti\njako na všechny jiné strany, stojí teď sám, je necítí a myslí jedině na sebe. Písnička nasa-\nzuje mu klobouk na stranu a ruku do boku. Byla tak lehká, že na jedno poslechnutí se\ndala zahvízdati. Byly v ní sklenice piva, děvčata, tanec, smích.\nNaklonil se a řekl:\n„Víš přece, že si tě nemohu vzíti.\"\nA pak, aby neslyšel výčitek a nepotřeboval shledávali výmluvy vstal a šel k městu. Za\nním kráčelo děvče s vyděšenýma očima.\nHudebníci na kládách dozkoušeli svou novinku a také šli domů. Zítra po písničce bude\njistě veliký potlesk. Budou ji jistě opakovat, možná i několikrát.\n*\nBlok domů zvučí uvnitř jako otevřená hrací skřínka. Na místě víka přikrývá ji čistá\nobloha letního svátku. Hudebníci od včerejška hrají dnes odpoledne v restauraci na dvoře\nkteréhosi domu, kde rostou vysoké, staré stromy. Nebof dříve zde byla velká zahrada a\nkdyž byla později proměněna v parcelu, na tomto místě stromy nebyly poraženy.\nNa čtyry nádvorní stěny svítí s vysoká slunce. Do stěn se zavrtávají okna ve třech\nnebo čtyřech řadách nad sebou. Za jedním sedí dívka. Má před sebou sklenici vody a balíček\nsirek, jejichž hlavičky namáčí ve vodě. Ráno ještě vyčkala svého milého a prosila ho:\n„Vezmi si mne, budu hodnou ženou, ani mne neucítíš!\" Vykládala mu, jak má nyní ze\nživota strach, co vše ji nyní děsí, když má chodit těhotná mezi ostatními lidmi, a jak jí\nbude, až se jí narodí dítě a pak, až je bude musit živit a vychovávat. Ale odepřel jí, vy-\nmlouval se, že není mu možno. Hlavně, že matka k tomu nesvolí. Dívka znala jeho matku,\nkterá svého syna úplně ovládala, a šla se schýlenou hlavou zpět domů. Po cestě si koupila\nsirky. Nyní je máčí ve vodě. Ze zdola jí k tomu hraje hudba.\nHlavičky sirek se již odmočily a plovou nyní ve vodě. Děvče odsune sklenici a zadívá\nse do nádvoří. Ctyřhran je plný zvuků a plný světla. Stěny domů žlutě svítí a malé stíny\nříms leží na nich jako nepohnuté čárky. Jen na dně čtyřhranu jest živo, jak se tam lidé\nshromažďují, zdraví, volají na sebe a připíjejí si a chvílemi ještě živěji nad nimi za-\nhraje hudba. Za to již v bytech za osvětlenými zdmi jest ticho, jakoby v nich nikdo ne-\nbydlil. Všichni z nich někam odběhli, protože jest svátek. Byty usnuly. I u děvčete u okna\njest ticho. Jest oddělena ode všech živých tam dole. Ti tam tráví den svého života, ona\nse chystá k smrti. Jest zcela jiným člověkem než ti tam. S jinými myšlenkami, s jiným,\noch zcela jiným zítřkem. Jest od nich odloučena jakoby celý vesmír stál mezi nimi; ti\nlidé jsou ve světě, kde jest život, milé odpoledne, dívka jest tam, kde již není ničeho. Proto\nsi praví: „Vypiji-li jed, co na tom? Co záleží na mne? Čím jsem já?\" A jest jí, jakoby"}, {"page_pdf": 24, "page_imprimee": "22", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.24", "texte": "vůbec již nebyla. A při tomto pocitu, že již vůbec není, divá se na svět, v němž jest život,\nvelmi klidně a rozvážlivě, a pomyslí-li na něj, zdá se jí všecek jako zmatené pohybování\nse sem a tam, jako pouhopouhé těkání a víření viděné z dálky. Na svém klidu vznáší se jako\nna oblaku nade vším, nad dvorkem s lidmi a hudbou i stěnami domů osvětlenými slun-\ncem. Shlíží shora se svého okna a je plna tesklivého míru jako člověk, který se smířil s tím,\nže jest navždy vzdálen od domova. A jako jeho vzpomínky na domov jsou tím určitější\na pronikavější, rozpomíná se také dívka nyní na vše, o čem se jí kdy zazdálo, že tím jest\nživ člověk. Jakoby hledala ještě poslední útěchu před rozloučením se navždy.\nNejdříve přichází - zdá se jí - student z prvního poschodí, veselý, veselý hoch, a praví:\n„Proč pak chcete umřít? Podívejte se, jak jest všude kolem hezky. Včera také tak bylo\na bude tak i zítra. Každý den jest pěkný sám sebou a každý den lze se jinak veseliti. Ne-\nbuďte smutná. Och - proto? Co jest žen, jež mají dítě a nevědí, proč přišlo a co s ním!\nA ostatně, vždyť nevíte, jaké bude. Možná, že bude hezkým, chytrým hochem, třebas i\nstudovat ho jednou dáte a bude z něho velký pán, takže budete mít z něho takovou ra-\ndost, jaké byste jinak nepoznala. Život skýtá možnosti, možnosti... To jest, proč žijeme.\"\nDěvče říká, že nedovede žiti pro tak vzdálené možnosti, ale jen pro blízké. Zdali se na-\nrodí dítě jí k utrpení a hanbě, či ne. To jest vše. Ale veselý student již zmizel.\nDo světnice vchází nebožka matka. Jako vždy, když vcházela unavena vystupováním\npo schodech, vyhlíží nejbližší židli, jen aby si již sedla. Spíná ruce v klínu a dívá se smutně.\nDcera sklopí oči. Matka mluví:\n„Děvče, děvče, takhle jsem tě nevychovávala. Přišli jsme z venkova a vedla jsem tě stále\nke cti a počestnosti. Čeho jsi se dopustila!\"\nDívka vztáhne ruku před sebe, oči má plné slzí a volá: „Maminko, maminko!\"\nMatka se podívá na sklenici, kterou si děvče připravilo.\n„Co to nyní chceš udělat? Ty má nejmilejší dcera chceš umřít tak mladá! Ted' již se\nvzchop! Jsi žena jako já jsem byla a budeš matkou, jako já. Jest to již osud nás žen, mu-\nsíme mít děti. Nějak to již přestojíš.\" Mluví tak měkce, jakoby ji rukou po tvářích hladila,\naby jí polevila v jejím neštěstí.\nDívka se dá znovu do pláče. Odpovídá, jak svou matkou byla zrozena uprostřed rodiny,\nuprostřed venkovské počestnosti, v úctě k mateřství, která ulehčovala tělesné bolesti ado\nduše vkládala pýchu. Ale jak se sama ocitla nyní mimo každou takovou úlevu, která by\nvyvažovala utrpení, jak i dítě bude mimo ni; oba budou cizí sousedkám i známým a dítě\ni ostatním dětem. Pláče stále a zjev matčin se rozplývá.\nTeď vstupuje někdo, kdo míval pro ni nimbus vyššího světa: Starý farář z vesnice. Má\nna sobě ornát jakoby sestoupil od oltáře. Mluví:\n„Na jedno stále zapomínáš, nač máš mysliti af se děje co děje, a nač se ti nechtělo po-\nmyslili po leta: Že jest Bůh. Dal ti život a ty nemáš práva si jej vzíti. Je-li ti snášeti pří-\nkoří, je to jen údělem jeho nekonečné moudrosti, která se vztahuje na všechny lidi a ty,\njediný člověk, příčin nevypátráš. V čem hledáš úlevy? V jedu? Proč se nejdeš pomodlili,\nproč se neztratíš v koutku kostela, kde hrají varhany a kde jest totik barevných oken?"}, {"page_pdf": 25, "page_imprimee": "23", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.25", "texte": "Máte v Praze krásné kostely a krásné obrazy Božích Matek. Jdi, modli se a ztraf se v Bohu\nse svým žalem a se svou bolestí!\"\nDěvče již ani nepláče, jeho oči jsou vyschlé. Tak, ano, tak by to mělo být. Doufat a ne-\nzoufat. Ale praví, jak jest jí těžko spojiti lidské a božské. Ano, kdyby Bůh učinil zázrak a\njejí milý si ji vzal! Ale takto nezbývá jí než odpověděli, jako odpověděla studentovi. Že\njí lze žiti pouze pro blízké možnosti. Že jí lze také žiti jen pro takové, které může nahma-\ntali a uviděti. Ale kdyby se v něčem ztratila, co by se změnilo potom, až by opět se vrátila\nk sobě?\nTak zmizí i farář v ornátě a děvče jest samo, strašně samo. A dole v zahradě jest celý\nsvět, celý život plynoucí v přátelství a volnosti dne bez práce. Není ničeho mezi ním a jí.\nDívka si opakuje:\n„Cona tom, když umru?\"\n*\nNyní dole v restauraci, když jest již plna lidí, vstává asi kapelník a praví hudebníkům:\n„Hoši, nyní zahrajeme tu novou.\" Všem se rozesvítí oči. Zahrají.\nPísnička se vyšplhává po osvětlených zdech, po stínech říms a otřásá zavřenými okny.\nA vniká také do světnice, ve které sedí děvče. Vnikne tam vyzývavě bez ohlášení a naplní\nsvětnici svým zvukem. A děvče při tonech známých od včerejška procitne ze svého za-\nmyšlení. Jest staženo tam dolů, odkud písnička vychází, do ruchu zahrady, mezi lidi, mezi\nradost ze dne, radost ze chvíle. Potom zazní jediná křídlovka ještě vyzývavější, furiantská,\na dívka zvolna vezme do ruky sklenici.\nPraví si: Taková je ta písnička, že člověka nutí, aby vstal a luskl prsty. Včera se můj\nhoch tak vztyčil a proto jest mi umřít.\nA troubení zní a zní.\nDěvče si pomyslí: Co, jestliže můj hoch slyší je tamhle na druhé straně domů?\nA uprostřed veselého troubení vymýšlí si pohádku:\nJejí hoch sedí doma se svou matkou. Hovoří spolu O všeličems, až matka náhle řekne:\n„Co jen máš na té holce, že s ní pořád chodíš?\" A praví tato slova takovým hlasem, že\nhoch cítí úlevu, že bude moci říci: „Již s ní nechodím, včera jsme se rozešli.\" Jeho slova\nby zazněla jako oddech. Ale neřekne je. Protože v tom okamžiku zazní křídlovka. Zase\npřijde písnička jako nějaká síla, která jej odtrhne od toho, co jej nyní tíží, jako jej včera\nodpoutala od milé, zase v něm vzbudí vzdor a řekne matce: „Mohu si činit, co chci.\"\nZačne svou milou před matkou hájit, až konečně řekne z největšího vzdoru: „Vezmu si ji\nza ženu, půjdu jí to ihned říci.\" A béře klobouk a jde k ní.\nV té chvíli křídlovka dozněla. V zahradě se ozve bouřlivý potlesk a dívka jest mu ráda,\njen aby písni mohla naslouchali ještě. A oddychne si z hluboká když muzikanti opakují.\nNyní vyšel její milý z domu a jde k ní. Míjí známé krámky, vchody do domů, již i roh\nulice. Vidí jeho tvář a postavu, vzdoro vitý postoj i krok.\nA opět zazní troubení křídlovky.\nTeď by již měl vystupovali po schodech, býti v prvém, druhém patře, teď, teď právě\nby měl zaklepali na dveře. A nyní by již měl vstoupili, i kdyby šel velmi pomalu."}, {"page_pdf": 26, "page_imprimee": "24", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.26", "texte": "Ze dvoru zní písnička ostře, je jako jehly a je žlutá. Plní teď tuto světnici, jakoby se právě\nv ní chtěla všechna nahromadit. Tlačí se na její stěny, strop, dveře. Stísňuje dívku svou pří-\ntomností, jest zde stále hustší a hustší, již ani vzduchu zde není, není v čem dýchat, světnice\njest naplněna tímto troubením jako dýmem.\nSnad se můj milý s někým zastavil a teprve nyní stoupá po schodech. A dívka jde a\notevře dveře. V domě je jako po vymření, na schodech není nikoho. Jen konec písně kříd-\nlovky vyběhne z otevřených dveří do chodby a schodiště, a světnice náhle jakoby se vy-\nprázdnila. Byl konec tomuto poslednímu snění, v kterém také ji veselé troubení zahrnulo\nvolalo do vzdoru a do života.\nDole lidé tleskali, ale nežli zahrál trubač po třetí, děvče vypilo jed.\n\nP. PICASSO.\n(Výňatek z knihy: Von Monet zu Picasso.)\nM. Raphael:\nPicasso přišel vítězným krokem španělského mystika. Je naplněn vnitřním žárem a jeho\nvznešená duše, prostá vší brutality a nízkosti, chvěje se jako udeřené jemné sklo a zní\nnovou citlivostí psychického vznětu. Staví plameny mystické nitrnosti před harlekýny, pro-\nvazochodce, podivně sestárlé lidské děti, před vyvržené, hědné a chudobné. Neběží mu\no sociální cit a sociální pathos, ale o náboženský život. Těmito chudáky dostává se vý-\nrazu mystériím duše snad proto, že v nich jest ještě Bůh, který vše bohaté a naduté; opustil.\nProto jim všem jest nábožnost, vroucnost společná. Již tyto první obrazy Picassovy praví,\nže jeho tvoření bylo od počátku zvnějšněním vnitřních zážitků, že na těle mělo vše svůj\nsmysl ve formálním vytváření vise, jež bylo hlavní věcí přese všecku literární pokrývku,\nkterá se drala do popředí. Ale Picasso neznal nikdy (jako třeba Matisse) mučící touhy po\ntom, aby uvedl v jednotu model a zážitek, dovedl si utvořiti svět, který je stejně dalek ba-\nnálnosíi pouhé reality jako sentimentu vznášejícího se v prázdnotě, svět, který očividně\nproto vyjadřoval tak úplně, ježto byl vytvořený a nikoli abstrahovaný z přírodního\npředmětu a změlčený až v ornament.\nRozsah a síla jeho vniternosti projevuje se v míře, jak dovedl každý bod těla, ve-\nškeru obrazovou plochu proniknouti s tímtéž procítěním. Neřeklo by se o časné kresbě\nPicassově nic, kdyby se mluvilo o abstraktní linii. Její veliké obrysy spíše vibrují docela\nv opaku ku chladné prázdnotě abstraktní linie zhuštěným, pulsujícím životem. Jeho\nzpůsob kresby, pevnost a ztrmost linie, útlé obrysnutí upomíná nás na perské miniatury,\nkdežto proporce jsou zcela vzedmuty ke štíhlosti gotického vypjetí. Je pozoruhodno, že\nlinie v sobě nese znatelné hodnoty světelné i přes svou tenkou obrysovost. Tuto jednotu\nsvětla a linie třeba vyznačiti především jako zvláštnost Picassovu. Bylo by lze říci také o\nbarvě, že v její redukci na jedinou, modrou nebo růžovou, nelze hledati žádné abstrakce,\nprotože se všude chvěje spodním životem. Picasso dovede těmito jednoduchými a přece\nteplým a intimním životem naplněnými prostředky dávati svým zážitkům formu, kterou\nby již na těchto prvních dílech bylo lze charakterisovati jako výtvarnou nutnost. Všude\njsme zaujímáni dělením plochy, jež má do sebe cosi zvučného, a rytmem, který takřka"}, {"page_pdf": 27, "page_imprimee": "25", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.27", "texte": "mluví. Při tom jest pro Picassa typické, že rozvinutí rytmu do šířky téměř vždy počíná a\nkončí neakcentovanou částicí, naproti tomu v rozvinutí do výšky akcentovanou počíná\na prázdnou končí. Proto dostává se všem těmto lidem cosi pevného a uvolněného zá-\nroveň, jakoby byli kořeny vrostlí do základů a ve vzduchu, v temnu a prázdnu se ky-\nmáceli.\nAsi r. 1907 počíná Picasso ve veliké krisi bořiti tento svět zdánlivě již ukončený a vy-\nnikající nade všecka díla současníků a za povlovného, ale neustálého hledání počíná bu-\ndovali svět nový. Shledal snad, že co jest v psychickém okamžitého, jest právě tak libo-\nvolné jako v přírodě a že nemůže býti smyslem umění reprodukovati třeba i tak neslý-\nchané jemné duchové zážitky. Tvůrčí pud musil produkovali cosi nového, co psycha nikdy\nnebyla by mohla jako komplex ze sebe vytvořiti. Vnitřní zážitky musily býti kontrolo-\nvány, tříděny a dohromady svíjeny; stejná oprávněnost každého zážitkového okamžiku\nmusila býti nahrazena zákonem jeho průběhu. Vytušil nesmírnou perspektivu: malířství\njest plastické vytváření zákonů psychického života. S postupem, s jakým si uvědomoval,\nže v uměleckém puzení spočívá tendence k absolutnímu vytváření, shledával, že jeho\numění spočívá na kolísavé půdě, že sice mluvil a zpíval libozvučně a rytmicky, ale že ne-\nvytvářel. Na okraji této obluzující propasti počal v sobě nenáviděti mystika a nadepsal\nna bránu svého života mystické slovo tvůrčího člověka: vůle k nutnosti.\nTato vůle sahala až k posledním důsledkům. Osvobodil svůj tvůrčí pud ode všeho kon-\nvencionelního obsahu a uchopil jej v jeho nejnepřístupnější a poslední formě: v budo-\nvání prostorové reality vázanou hrou forem. A počal tím, že budoval si tuto formu ze\nsvých vlastních zážitků.\nCesta Picassova jest vyznačena tím, že pro příště nebyl mu předmět východiskem tvo-\nření, nýbrž prostor, t. j. přeloženo do řeči psychického, že nikoli reálně fysický, leč subjek-\ntivně-psychický moment znamenal východisko a jedinou jistotu tvořícího. Prostor nezna-\nmenal mu však již objektivní kontinuum věcí, ne apriorní nazírání člověka, nýbrž ves-\npolný vztah jeho složek určený vždy psychickým zážitkem. Jestliže Picasso snaží se o zpro-\nstoření svých zážitků, neznačí to materialisaci v našem smyslu, která vyplývá ze souvi-\nslosti, jaká jest mezi funkcemi vědomí a podstatou tělesného vznikání vůbec, ale pouhou\nrealisaci psychického na prostorových pracích, spíše popis než vytváření. To bylo velkým\ntvůrčím činem, výkonem Picassovým, že nám dal novou koncepci prostoru. Charakte-\nrisuje se vnitřním napětím; veškeré prostorové směry jsou současně vázány v každém\nbodě, takže každý z nich jest celou nekonečností prostoru těhotný. Tím jest každý okamžik\nčasu spojen s čistou statikou prostoru. Prostor znamená funkci prostorového vznikání a\nsice prostorové totality, takže Picassovi nastává velmi plodná úloha: vybudovati plastický\nútvar tohoto prostorového vznikání. Příčina, síla jakoby sama spočívala v prostoru. Jest\nprotisilou hlavní tendence prostoru samého. A konflikt neodehrává se jen v prostoru, ale\nna prostoru.\nTendence Picassova umění směřuje za přesným určením tohoto vznikání prostoru po-\nmocí mass, které vznikání způsobují, a to s ohledem jak k jejich quantitě tak vzájemné\npoloze."}, {"page_pdf": 28, "page_imprimee": "26", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.28", "texte": "Pro každý jednotlivý díl prostorový nabízely se matematické základní formy, jako nej-\nurčitější a pro oko nejměřitelnější. Avšak úplné sjednocení rozlohy prostorové prese vše\nvyznačení a lineární vyměření musilo býti přenecháno hodnotám formálním a světelným.\nTyto hledal Picasso s největší vážností, takže konečně se zdálo, že bylo dosaženo úplně\nnutné kongruence světelného stupně s formou. Ale světlo a stín vně barevných protiv běli\na černi byly kvalitativními momenty nevěcné povahy a zdálo se posléze, že jsou Pi-\ncassem považovány za kompromis. Úplně jasné rozpuštění prostoru do pouhých kvantit\nbylo možno jen na ploše. Tato měla v umění Picassově povždy velkou a osobitou úlohu.\nPojímal ji vždy jako Věčné, jako mez vezdejšího bytí a také jako mez lidské tvárné síly.\nJiž na jeho časných obrazech jest prostorová nekonečnost upoutána na plochu, aniž per-\nspektivně-illusionistické prostředky porušovaly dvojrozměrovou jednotu obrazu. Plocha\nspíše vssála realitu v sebe a tyčí se v rytmickém dělení jako neprostupná zeď, jako věčno,\nnepřípustno, absolutno, před nímž übozí lidé stojí se samozřejmou velikostí Svatých z go-\ntických oken, avšak v hlubokém smutku. Iv pozdějších dílech se plocha takto udržela.\nZcela protilehle ku klasickému umění prostorového vytváření, jež vnikajíc do prostoru,\nzákladní plochu prolamuje a jest pak nuceno prostorovou hloubku jakousi ideovou plo-\nchou omeziti, Picasso počíná na ploše a postupuje ku předu. Proto musí věci ku předu\nvymeziti a stvořiti ideovou přední plochu. Tím byl prostor jako nekonečný hloubkový\nrozměr omezen na polohu věcí mezi sebou. Byl takřka upoután na věci samotný, jejichž\nvzdálenosti, pokud mohly býti jako pro oko vyměřitelné zobrazeny, znamenaly prostor.\nZ těchto obrazů mluví horror vacui, bázeň před širokým rozklenutím nebe, před pochyb-\nnou a plně neuchopitelnou nekonečností, jež se dostavuje ihned, jakmile přestal posta-\nčovali pojem kvantity a měřitelnosti. V tomto novém způsobu, jakým se plocha a prostor\nuvádějí v souvislost, máme zcela jinotvárný životní pocit. Tím, že Picasso ponechal abso-\nlutno za vytvářením, uvedl věci zajisté ve vztah k němu, ale nezdařilo se mu sděliti toto\nabsolutno věcem a dáti jim tak onu vnitřní nekonečnost trvání a úplnost věcné životnosti,\njež jest pečetí absolutního vytváření. Usiloval spíše o zcela jiný způsob věcnosti.\nVzdálenost obou ploch, mezi nimiž byl prostor rozepjat, mohla se smrštiti až na mini-\nmum, zvláště když možnost, aby prostor byl popsán jako souvstažnost kvantit, s větší ploš-\nností vzrůstala. Tyto kvantity byly naplněny při nejmenším materií barvy, a tato obsa-\nhovala (pokud nebyla v absolutně hladké ploše nanesena, ale v jednotlivých skvrnách)\nsuggestivní hodnoty kvalitativní povahy. Zbývalo jediné východisko: materialisovati tyto\nhodnoty, t. j. vyřešiti je jako čistý popis reality. Namístě libovolné, náhodné (jen duševně\npodmíněné) změti skvrn, musilo nastoupili nejvěrnější podání reálného materiálu, ať už\nnaplňovala tuto funkci barva jako barva, anebo jako vyznačení materiálu (dřeva, mra-\nmoru). Pak nastalo přejímání určitých hotových forem písmen atd. do obrazu. Veškera\ntendence tohoto tvoření směřovala zajisté k tomu, aby změtená mnohost prostoru byla\npřelita do pevných forem, a byla to tak první zkouška zdárného výsledku, jestliže hotové\nformy skutečna byly s nimi spojovány. Konečně se pokročilo tam, že kusy reálního bytí\nbyly přijímány do obrazové reality na př. ústřižky novin atd. Tak jsou spolu spojeny dva\nzdánlivě nespojitelné kontrasty čistá kvantita, vytěžená z deskripce prostoru, a plošně fixní,"}, {"page_pdf": 29, "page_imprimee": "27", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.29", "texte": "ba reální forma jsoucího. Jednota pocitu, jež zde jest, spočívá konečně v tom, že v obou\npřípadech běží o kvantitativně přesně popsané prostorové vztahy. Důvodem bylo patrně\npřesvědčení, že blízkostí materiálu bude obraz obohacen.\nByla to daleká cesta, kterou Picasso prošel, nežli mohl spojití obě tyto protivy. Nebof\nnejdříve musil býti z nového prostorového nazírání předmět vůbec teprve vytvořen. Tento\nurčuje se z priority prostoru jakožto řady prostorových vztahů. Ježto bylo zde východiskem\nprostorové vrstvení po výšce, šířce a hloubce, v němž věci zaujímaly služebné místo, mohlo\ndojiti k tomu, že různé věci, jež v téže vrstvě prostorové se nalézaly, srostly v relativní\njednotu, kdežto různé díly téhož tělesa, protože byly v různých vrstvách prostorových,\nmusily býti od sebe roztrženy. Toto napětí mezi prostorem a předmětem můžeme psy-\nchicky také takto vysvětlili: renaissanční víra v absolutní krásu, v transcendentní bytí, ve\nvěc o sobě jest ztracena. Veškero zažívání jest určeno tím kdo zažívá, veškero bytí jest\nimmanentní. Picasso nemůže tedy hledati nutnou formu lidského těla v jeho kráse, ale\nv zákonitosti jeho utváření, nikoli v objektivním, ale subjektivním. Pro Picassa neznamená\ntedy vidění pouhé vnímání věcí, ale vědění, jež povstává z nového poměru k jejich ku-\nbickým hodnotám. Rozkládá každý přírodní předmět v hranaté a kulaté plochy, jež se\nvzájemně proti sobě pohybují, a dále nazírá jej se všech stran, ježto pociťuje, že zpro-\npadá úplně špatné nekonečnosti prostoru. Potom skládá jej dle vyložených principů svého\nprostorového vytváření z tolika pohledů, (jež v přírodě netřeba viděti všecky sou-\nčasně), jak celek toho nutně vyžaduje. Toto poznání předmětu nezávisí ani na tomto sa-\nmotném ani na libovůli subjektu, neznamená tedy žádný schematismus ani abstrakci, ale\nvědění o jeho prostorových hodnotách s podmínkou určitého konfliktu kontrastů, takže\nPicasso vyvozuje nejrůznější koncepce z téhož předmětu. Avšak nikoli jen shora, z celku,\navšak současně také zdola dostává se tomuto postupu nutné formy. Picasso chce, aby\njeho nový umělecký předmět byl jeho formami měřitelný. Těleso musí býti tak podáno,\naby inteligentní mechanik mohl je dle toho postaviti. Je to pokus o přetavení zážitku do\nneosobní formy inženýrské.\nPři tomto vzniku umělecké formy Picassovy z přírodní formy byl by ornament, jenž je\numělci tak naléhavě od něho požadován, největší nekonsekvencí jeho umění. Jak mnoho\njest jeho tvůrčí umění spojeno s předmětem, ukazuje zvláště okolnost, že jeho fantasie se\nobrací s oblibou k artikulacím těla. S podivuhodným věděním o přírodně organické funkci\núdů snaží se podati jejich funkci za tlaku určitého výrazu. V jeho obrazech přicházejí\nženská poprsí, jež visí cize na těle jako přilétli ptáci nebo loňské bobule a jiné, jež již na\nramenech začínají a ovládají je. Ramena, která jakoby pocházela z drátěných loutek,\njsouce volně spojena s tělem, a zase ramena, která celé tělo zaokrouhlují ve svou širokou\nkřivku. Žádaný čistý ornament jest z libovůle vyvozená prázdná abstrakce oproti věcem,\nmaterielní reprodukce oproti psychickému zážitku, kdežto Picassova umělecká forma\npředstavuje čistou organickou funkci tvůrčího pudu."}, {"page_pdf": 30, "page_imprimee": "28", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.30", "texte": "KRONIKA\n\nDIVADLO.\n\nZavřelova režie Wedekindovy Lulu,\nvypravení Veselých žen windsorských na\nVinohradském divadle a konečně i do jisté\nmíry provedeni krále Oidipa družinou Di-\nvadla Uměni jsou posledními doklady toho,\nže otázka jeviště počíná se u nás již iv šir-\nších mezích řešiti sumárněji a hlouběji.\nZ těchto zjevů má ovšem Zavřelův výkon\nzávažnost největší. Jím předstupuje typ re-\nžiséra u nás dosud neznámý. Vypravení Lulu\nna Smíchovské scéně, jejíž herecký materiál\nve svém průměru není zvyklý pohybovali se\nve vážnějších vrstvách dramatického umě-\nní, značí experiment. Značí tolik, že režisér\nukazuje, jak počítá se všemi obtížemi, jež se\nmu naskytnou, a přece i přes ně pokouší se\n0 provedení úkolu. Že tedy také chce pře-\njmouti svou os obou zodpovědnost za vše-\nchen jevištní výkon. Režisér tohoto typu je\npak zodpověděn za vše, výběrem hraného\nautora počínaje a konče nejdetailnějšími\nstarostmi i o podružné maličkosti. Skoro na\nmísto celého jeviště staví se osoba režiséro-\nva, neboř vše, co divák při představení uvidí,\nje režisérovým dílem. Na smíchovské scéně\njsme viděli přímo skvělý příklad tohoto\ndruhu: Účelně a střídmě vypravené jeviště,\nkde vše, co bylo, bylo postaveno se vztahem\nk dramatu samotnému a apelovalo v lec-\nčem, co bylo dáno režisérovou intuicí, na\nněco více v divákovi, než na jeho smysly.\nPak hra herců, z jejichž všech mimických\n1 dikčních projevů hereckých jen příliš ma-\nlou část mohli bychom přičísti jejich talentu;\nspíše byli herci jenom loutkami, řízenými\nrežisérovou osobou, a jen v nejpříznivějších\npřípadech místo mechanickému vedení\npoddali se alespoň režisérově inspirová-\nní. Tedy můžeme v tomto smíchovském\npředstavení viděti experimentálně ukázány\nschopnosti i možnosti režiséra, který má ta-\nkovou osobní sílu, že i za nepříznivých\nokolností vyzdvihnul celkovou úroveň před-\nstavení z nerovnocenného materiálu na stu-\npeň, který znalého poměrů musil udiviti.\nOznačil jsem Zavřela jako režisérský typ\nu nás neznámý. To, v čem spočívá pro nás\nnovost tohoto typu, není nějaké směrové\núsilí jeho, ale jeho vlastnosti sociologické,\nvlastnosti, které se opakují u Reinhardta a\npravděpodobně i u celé řady zahraničních\ndivadelníků a jež jsou výsledkem doby a\njejích sociálních tendencí. U těchto osobností\nbije do očí superiorita režisérova nade vším,\nco mu jeviště přinese. Režisér jest sobě stej-\nně dramaturgem, upravovatelem dějového\ntextu jako vychovatelem, cvičitelem, inspira-\ntorem herců i jako divadelním technikem.\nZ toho vyplývá jakýsi imperialismus, shr-\nnutí vší moci do jedné ruky, cosi, co ještě\nnejspíše nalézá analogii ve velkokapitalisti-\nckých zjevech velkých metropolí,tak charakte-\nristických pro toto století. Ovšem v nitru\ntěchto osobností, jež se takto jeví na venek,\nnalézáme řadu vlastností, které jsou kladny\na bez nichž by nebylo jim možno dojiti\nsuperiorního vlivu: Jsou obdařeni velikou\naž horečnatou pílí, svědomitostí, která vy-\nlučuje všechen šlendrián. Jsou plni prakti-\nckých a duchaplných nápadů, ale nejen to,\nvlastní hodnotu teprve pro ně určuje jejich\nmíra uměleckosti, fantasie, jemnosti a hloub-\nka cítění obracené jak k prováděnému dílu,\ntak k potřebám autorského textu, i k uplat-\nnění talentu hercova, i k proživení a pro-\nmodelování celé souhry jako jediné plastické\nhmoty. A kladný význam pro divadelnictví"}, {"page_pdf": 31, "page_imprimee": "29", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.31", "texte": "mají tito režiséři, poněvadž tyto vlastnosti\njsou shrnuty v osobu jedinou, poněvadž zde\nzodpovědná umělecká individualita úměrně\nas nejvyšší účelností ovládá složitý stroj\nrůzných uměleckých odvětví, jakým jest ce-\nlek jeviště*\nNa Vinohradském divadle dr. Hi-\nlar vypravil „Veselé ženy windsorské\".\nÚpravou jeviště vykonal zajímavou práci,\nzjednodušiv dekorační aparát až na nej-\nmenší míru. Nebál se dáti hrát celé partie\nhry v oponách a závěsech. Na jejich pozadí\nbylo vystaveno několik interieurů velmi pro-\nstých, ale dobré reliéfní plastiky. 5 touto\nzdařilou snahou o plasticky utvářené jeviště\nnebyly však v žádném souladu prospekty\nkrajinné, illusionisticky skládané, takže celá\nhra trpěla touto dvojakostí. Obojí druhy\ndekorací jednotila jenom jejich úpravnost,\nladnost i jakási místy až nepříjemně sladká\nhezkost jejich. Ale do tohoto rámce, který\nna prvním místě mluvil o distinguovanosti\nrežisérově, nijak nezapadala hra herců: Růz-\nné nezpůsoby v mluvě, jakými jsou všeli-\njaké druhy nezřetelnosti ve vyslovování,\npříliš isolované akce jednotlivců, pro něž se\njejich jednání rozptyluje po scéně a mění\nve přebytečné běhání, zmítání se, pohyby,\ngrimassy. U vinohradských herců jest vůbec\npozorovati více v jednotlivcích tkvící radosti\nz toho, že jim byla poskytnuta příležitost ke\nhraní než hry samotný, více ojediněle a po\nrůzných místech kypícího temperamentu,\nnež uvědomění si společného a dobře cíle-\nného jednání.\nÚprava „Veselých žen\" stojí opět výše\nnež předchozí režie Hilarovy a jest na nich\npatrný zase krok opravdového vývoje. Měli-\nli jsme v Zavřelovi příležitost viděti režiséra,\npro nějž režisérský výkon jest projevem ab-\nsolutního režisérského umění, jakýmsi auto-\nnomním uměleckým výkonem, můžeme\npozorovati v Hilarovi jiný typ režiséra, který\nse stotožňuje s literaturou, a pro nějž režie\njest cestou k vyzdvižení literární, esthetické\nceny díla. Běží-li onomu o realisaci dra-\nmatické životnosti, její vyhledání v díle, běží\ndruhému typu v jeho posledních důsledcích\no jevištní reprodukci slovesné hodnoty. Pro-\nzatím není Hilar ještě až u posledního cíle,\ntam, aby dovedl znázorniti jevištně všechnu\nharmonii i disharmonii zákonů slovesné\nkrásy, nemá hlavně svládnutých herců ko-\nlem sebe, jež by vedl ke stejnému cíli, a tak\nco nyní vytváří, jest dosud pouze vyzdviže-\nním vkusové jakostní stránky děl, af již jest\ntomu tak ve vážné lyrice Gideova Gyga, ka-\nrikatuře „Měšťana Schippla\" nebo burlesce\n„Veselých žen\".\nPředstavení „Krále Oidipa\" spíše\n\n* Dle oznámení „Scény\" v denících ze dne 10./V.\nmůžeme se těšiti, že nadále pan Zavřel nebude nám\npodávali jen ukázky svého režisérského umění, ale\nodhodlává se spolupracovali s kruhem dobře myslí-\ncích lidí na celku našeho divadelnictví. Jest nám\nsympatické, že tentokrát zájem o divadlo není stotož-\nnčn se zájmem o převzetí vedení v Nár. divadle, ale\nže jest snahou o zvýšení divadelní kultury vůbec. Nár.\ndivadlo má tolik různých relací tradičního charakteru,\nže pro ně jistá míra pomalosti a nenáhlosti jest nejen\nnutná, ale i povinna, aby jednou na něm jakási tra-\ndice mohla vzniknouti a býti prohloubena, a že jest\npotřebí neměniti často jeho vedení, ale ponechali mu\nčasu, aby nabývalo zkušeností a očišťovalo se od\nméněcenného, tak aby mohlo vytvořiti ze sebe scénu\nklassického stylu. A bude-li Nár. divadlo ponecháno\nsvému vývoji, bude nutností přivedeno k tomu, aby\nsi postavilo tento úkol v činohře, jako již v hudbě,\nkde jest ponecháno v klidu, tak učinilo patrněji. Práce\n„Scény\" mimo Nár. divadlo znamená rozšíření váž-\nných snah, v Nár. divadle by znamenala jen pokračo-\nvání v nich jedinou linií. A konečně, neosobní a umě-\nlecká konkurence vykoná jistě veliký vliv na všechny\nčinitele v Nár. divadle a bude zároveň zdravým po-\nlem nové práce jistě všemi mladými srdečně vítané a\npodporované."}, {"page_pdf": 32, "page_imprimee": "30", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.32", "texte": "snahou než výsledkem projevovalo totéž\nsnažení o vyzdvižení a samoúčelnost lite-\nrárního díla, jako vůbec všechny pokusy\nDivadla Umění mají tento literární ráz. Li-\nterární byla také úprava jeviště, akcentování\ntří různých zvýšených plošin, jež pro půso-\nbení hry nemají významu. Hra činila dojem\nzušlechtěného ochotnictví.\n\nFrant. Langer.\n\nZ NOVÉ NĚMECKÉ LYRIKY.\n\nZdá se, že v Německu lze mezi nakla-\ndateli nalézti některé, kteří dovedou para-\nlysovati čistě výdělkářskou a obchodnickou\nčinnost ostatních svých kolegů. Tyto vý-\njimky jsou obdařeny dvěma vlastnostmi\nu nás ještě výjimečnějšími: totiž porozumě-\nním pro moderní literaturu, a dále nakla-\ndatelským idealismem, který se projevuje\nvydáváním knih lyriky nejen neoficielních\nautorů, ale i dokonce debutantů. Jsou to\nhlavně dvě nakladatelské firmy, které jsou\nve spojení s mladým literárním světem v Ně-\nmecku: Kurt Wolfi v Lipsku a Hermann\nMeister v Heidelberku.\nO knihovně Derjúngste Tag (nakl.\nKurt Wolff) jsme se zde již zmínili. Jestnutno\nještě poznamenali, že v ní vyšla Kafkova\nprosa „Der Heizer\", jedna z nejzajímavěj-\nších moderních prací svou stručností, drama-\ntičností, t. j. rychlým spádem v úměrné a\nuzavřené stavbě, svou osudovou hloubkou,\nkterou ukrývá v sobě jednoduchý a objekti-\nvující tón jejího vyprávění. Dále „Die Ver-\nsuchung\" od Werfla, z překladů Jamesovy\n„Die Gebete der Demut\" a Březinovy „Hym-\nnen\", jež přeložil Otto Piek se správným\nporozuměním pro osobité vlastnosti Březi-\nnovy řeči i myšlení as výsledkem, jenž jest\nohraničen jedině možnostmi jazykovými.\nUvedených několik knih ukazuje již na vy-\nsokou úroveň sbírky. Proto lze již předem\ntušiti jistou zralost i u ostatní poesie, která\nse objeví v léto edici. Georga Trakla „Ge-\ndichte\" jsou tuhé skoro přísné dikce. Jest\nv nich značná převaha holých věcných před-\nstav, méně nuancí, méně adjektiv a epithet.\nTrakl jako většina mladých Němců trpí de-\nskripcí, která není daleka realismu. Ovšem\nliší se od něho znamenitě tím, že jest velmi\nekonomická, výrazná, že jde více o inten-\nsivní působení obrazu nežli o jeho pečlivé\nvypracování. A tak i u Trakla jsou vzrušené\nvěty a tvrdě, mužně znějící verše, které líčí\ni popisují, jen prostředkem k docílení vý-\nrazné představy jakožto projevu zinten-\nsivnělého pojímání života. Ač to jest jistě\nkrokem za meze realismu, není toto ještě\nvše. Trakl jest přímo normálním příkladem\ndnešního německého lyrika. Snaží se, aby\ntam, kde dříve se vyskytovaly jen jednotlivé\nvyražené poznatky nastoupilo něco většího,\nduchovějšího a úhrnnějšího. To se mu daří\nv některých básních (An den Knaben Elis,\nGeistliches Lied, Psalm a j.), které se pak\npohybují v mohutnějších tóninách a až v hy-\nmnických akordech. Jiná kniha veršů „Die\nSpur\", kterou v této knihovně vydal Bert-\nhold Viertel, liší se od Traklovy knihy jenom\njiným individuelním zabarvením. Formální\nodlišnosti zde téměř není, pouze jiná nálada,\njiné cítění lyrické a pozměněné utvářené\nživotní vztahy je liší. Je-li na př. Trakl skoro\nbrutální, jest Viertel daleko ženštějšího za-\nložení, jest naivní, rozněžnělý, plný soucitu.\nVyirvává v lidském soucítění nad hochy,\ndívkami, koněm táhnoucím vůz. Má jasná\na prostá slova a verše snadno přecházející\nv melodii (Die Spielende). A zase pravil\njsem, že je to obecný a přirozený vývojový\nzjev v německé literatuře pozorujeme\ntouhu vyjiti z citové malby k nějakému"}, {"page_pdf": 33, "page_imprimee": "31", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.33", "texte": "vyššímu, složnějšímu útvaru (Die Insel, Der\nBerg).\nHerm. Meister počal vydávali knihovnu\n„Lyrische Bibliothek\" v pěkné úpravě\ns úctyhodnou pozorností k mladé literatuře.\nStefan Zweig v úvodě knihovny dobře cha-\nrakterisuje vůli, kterou maji a úkol, který\nsi staví dnešní němečtí básníci. Praví v něm:\n„Nejsou již sentimentální, bolestně rozdráž-\nděni záplavou věcí, ale radostni z nich do-\nkonce více, než aby dovedli vtěliti je ve formu.\nNestěžují si, nechtějí soucitu, nýbrž aby bylo\npožíváno s nimi... zkrátka nechtějí již nic\nženského, leč mluví jako muž k muži. Tento\nobrat vycifujeme již v našem mistru Rilkovi,\ntuto cestu od mírnosti k tvrdosti, od melodie\nk rytmické síle ve Verhaerenovi, již ji pře-\nkonal Walt Whitmann a nežádá si teď vlažné\nduše jemně vzrušeného, nýbrž silné zvlnění\ncelosvětového zpěvu v prsou široce se roz-\nvírajících, nadšení místo přátelského úča-\nstenství, opojení místo pohnutí. V této nové\nmládeži jest cosi řemeslnického. Zlomiti\nflétnu: cítí, že sochařské dláto lépe se hodí\ndo nervní pěsti. Jejich nejvyšší melodií jest\nrytmus, rytmus našeho nesoucího se světa.\"\nOvšem z těchto slov jest dosud velmi málo,\nco lze uplatnili na příkladech, jakými jsou\ndebuty autorů v Lyrische Bibliothek. Hned\nv prvé knize Wunden und Wunder Paul\nMayer málo ukazuje z rytmické touhy, která\nby ztělesňovala všechen světový pohyb. Na-\nnejvýše popisuje nebo anekdotický vypráví\nv mechanicky zpracovaných sonetech, co\nviděl či co si myslí. Vystříhá se dekorace,\njest suchý, střízlivý, přemýšlivý. V několika\nbásních „Pro domo\" ukazuje svůj osobitý\nživot, neextatický a melancholický, a to by\nmohlo býti jeho východiskem. V druhé knize\n„Der Weg durch den Wald\" tiskne Rud.\nLeonhard své malé náladové věci ne zlé, ne\nvšak pro modernu charakteristické, skoro\nve stylu japonerií. Knihy „Das Ufer\" od\nJacoba Picarda a „Der Meteor\" od Rudolfa\nFuchse jsou projevy nepoměrně větších ta-\nlentů. Rudolf Fuchs dovede napsati klidné,\nzpěvné věci, stupňuje ke konci jejich účinek\n(Márzwolken). Jest pln prvého, radostného\núdivu, stejně jako dovede vážně pohlíželi\ndo sebe a kolem sebe (Juden). Jac. Picard\njest tužší a z některých veršů jest slyšeti\ntouhu po šířkách, po nichž by rozprostřel\nsvoje city (Wanderelegie). Všichni však jsou\nještě zřejmě pod vlivy jiných silnějších bá-\nsníků moderního německa (Elsa Lasker-\nSchiller, Werfela, Zecha, Zweiga, a j.), ačko-\nliv snaha každého jednotlivce uplatnit se\nsebou samotným, ne školou, ne zužitková-\nním přejatého, jest v jejich dílech velmi pa-\ntrna.\n\nFrant. Langer.\n\nMODERNA, ČILI ABY BYLO JEŠTĚ\nJASNĚJI.\n\n*\nOpakujeme již po několikáté, že pro nové\numění název „Kubismus\" je nejméně vhod-\nný a může vésti snadno ku znehodnocení\nvší moderny v tom smyslu, že by byla po-\nvažována za přechodnou sezónní modu jako\njeden z několika oněch efemerních —ismů,\njež z neuměleckých zájmů vyrojily se v ne-\ndávném čase. Skutečné nové umění není jen\nnějakou extravagantní odbočkou, snad vý-\nhonkem, nýbrž je ústředím, jehož ohněm\nmusí projít každá příští nová dobrá snaha\numělecká, a jako taková nezbytnost má své\nco nejoprávněnější místo ve vývoji a tím už\nje dána jeho plodnost a klad positivní hod-\nnoty. Jeho reakce a negativní zpětná půso-\nbení jsou samozřejmým, spontánním dopro-\nvodem.\n\n* V „Lidových Novinách\" 5. května t. r. uveřejnil St.\nK. Neumann feuilleton „Kubism, čili aby bylo jasno\"."}, {"page_pdf": 34, "page_imprimee": "32", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.34", "texte": "Nechceme být jen dobrými košťaty, nové\numění je nám životem a živnou krví. Nám\nnová forma není snad jen nějakým trainin-\ngem, cílícím k osvobozování od forem sta-\nrých, nám není pouze a jen přechodem k ně-\nčemu lepšímu, definitivnímu, je nám již sama\nv sobe plodným Činitelem a nositelem indi-\nviduelních výrazů, je nám již postupným\nnaplňováním, stoupajícím se životem. A ne-\nchceme též zvídavě dívali se v před; to možno\njen chladné hlavě, stojící docela mimo okruh\nnového cítění; krása a plnost života je v po-\nkorném oddání se. Ovšem, že nové umění\nje také přechodem, jako jím bylo povždy\nkaždé dle zákonů vývoje a života to tedy ne-\nsmí vésti ku méněcenné kvalifikaci moderny.\nOčišfovací proces neděje se teprve dnes,\nten trvá již téměř celé 19. st., které svými po-\nstupnými proměnami překlenulo ony o-\nhromné rozdíly se vším tradičním, starým,\nnáboženským a stylovým, takže dnešní u-\nmění vyplývá logicky citově i formově beze\nvšech revolucí a násilností z právě uplýva-\njícího. Nové umění není násilnou revolucí,\nnení též reakcí, jež by sama sebe beze zbytku\npohltila, nýbrž je nutností železné logiky po-\nstupujícího života, jehož je krásným plodem.\nDnešní „neesthetské, civilní\" pojímání světa\nnení novum, bylo již dávno proklamováno\na připravováno. Zdaž nevolal již Courbet,\n„zapalte a zbořte musea!\" a což vznik de-\nmokracie a leta devadesátá!\nBylo již vícekráte zdůrazňováno, že jsme\nvýplodem dnů bezprostředně předchozích\ni jaké vztahy nás pojí k impressionismu a\nexpressionismu, jejichž všechny etapy jsme\nvlastním osobním vývojem prodělali a za-\nkusili svým cítěním a duchem, kterým dnes\npevně kotvíme v dnešní moderně, že tento\nduch je tedy s nimi blízce příbuzenský, je tu\nláska k věcem tohoto světa, taková, jakou\ncítil impressionismus a expressionismus,k vě-\ncem často zcela nepatrným, i že je to hlavně\nsíla této lásky a plnost intuice, jimiž\nsplácíme a vyslovujeme radost, krásu a mo-\nhutnost života. A na tomto vše závisí, na síle\nlásky, prolnutí a pochopení a podání těchto\nsvých vnitřních zážitků a pocitů co nejsilněji—\nne na diferenciaci, důležitostech a zájmovosti\nmotivů a co „největším počtu zobrazování\".\nNové umění může se jeviti popřením všeho\na naprostou negací zacházejícího jen duchu\nnesúčastněnému na vnitřních souvislostech,\nkterý soudí jen dle vnějších známek formy.\nA tu jsme u pramene všech zmatků, faleš-\nných soudů a neporozumění. Ti, kteří soudí\na okoušejí jen dle vnějších znaků, motivů,\nliterárních a všech jiných zájmů, dnes zma-\nteně a nerozhodně čekají, leč brána mali-\ncherných a malých zájmů se zavřela jednou\na nenávratně pro vždy a dnes umění třídí\nduchy na schopné, kteří přistupují s dobrou\nvůlí a vidí a cítí, a neschopné, kteří odcházejí\ns prázdnou, čekajíce snad znovu na návrat\noptických pohodlností a přírodních forem\njichž v pravdivém umění se však nikdy ne-\ndočkají. Proto ale umění dnes není a nebude\nmenším než bývalo kdy jindy před tím, proto\nsnad, že není vezdejším chlebem mnoha.\nSkutečná umělecká stránka umění davu vždy\nbyla cizí. Kolik lidí chápe třeba Rembrandta\njen pro jeho uměleckost? To tedy není a\nnesmí být ničím zpětně směrodatným!\nNové umění má několik průvodních zjevů.\nJedni, kteří nepochopivše jeho hluboký dů-\nvod a vztahy s minulým, viděli jen jeho\nanarchii a revolučnost, udělali si z této svoje\nzaměstnání (futuristé), druzí přes to že slabí,\nspekulují s novými objevy, jež mají nádech\ntéměř mody (orfismus, kubismus). Z toho\nvšeho je mnoho zmatků a nezbývá v tomto\nchaosu než požadování vždy umělecké"}, {"page_pdf": 35, "page_imprimee": "33", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.35", "texte": "k v a 1 i ty a to je od počátku stanoviskem\ntéto revue; odsuzovala po právu vše vetřelé,\nfalešné a neumělecké, třebaže snad někdy\n„zvláštní a zajímavé\" a často i za cenu výtky\njednostrannosti a nevýboinosti. Není dog-\nmatismem výběr jen určitých cizích umělců,\nje uměleckým přesvědčením, vybírá se jen\ndle kvality a sáhlo se často raději dále do\nminulosti, než aby byly přinášeny nekvali-\nfikované zjevy nejnovější. Není zde církev-\nnictví a předpojatý dogmatismus, neb my\nbyli první, kteří poukazovali na nemožnost\nnějaké stylovosti v moderně ve smyslu hro-\nmadné konvenční formy a zdůrazňovali po-\nžadavek osobní individuelnosti již v době,\nkdy na jiných stranách se předpovídalo a\nčekalo zrození nové stylové konvence.\nBudeme jistě první, kteří přineseme hod-\nnotné zjevy, jež snad vyskytnou se mimo\nty, jež dosud přinášíme. Co však dosud bylo\nmimo to vykonáno? Různost motivů? Víme\npřec, že je to čistě vnější záležitost a ostatně\njsme viděli na nedávné kubistické výstavě,\nže všade byla jen velkým nepochopením.\nA formální objevy snad ? Dosud vše jiné\nbylo jen slabostí a zmatením. Není dogma-\ntismem těsné společenství s Picassem a Bra-\nquem, je zde obdoba jen, jaká bývá vždy\nv jedné době, jaká byla v době realismu\n(Courbet - Leiblova škola v Německu),\nv impressionismu (Francouzi Lieberman,\nu nás Slavíček a Jiránek), obdoba jak ve\nformě tak v podobnosti motivů. Vnitřní\nvztahy a důvody dnešní obdoby jak bylo\nčasto zde již vykládáno, nejsou ani chtěním\nani opakováním, leč samozřejmou vnitřní\nnutností, jako kdy dříve. Nápadnější podob-\nnosti dnešních motivů mohou irritovat jen\nty, kteří příliš utkvívají a zachycují se jen na\nvnějším a nevědí a nevidí, jak vše závisí na\nvnitřní stránce, povaze a výrazu. Obdobno-\nsti ty jsou diktovány jednak redukcí formo-\nvou, jednak též zbytečností významných a\nvelkých motivů, když nové formální bohat-\nství i nejmenší motivové záminky dovede\nvyvolat zmocněnější účinek výrazu, než celé\nvelké scény umění zašlých.\n\nV. Beneš.\n\nUMĚNÍ A ŽIVOT.\n(Vyňato z knihy: Nachgelassene Schriften.)\nS. Lublinski:\nNavrhl bych, aby byla změněna známá\nslova Hebbelova: „Není mnoho, kdo není\nvíce než básníkem\". Slova, která byla\ndříve, proti smyslu, čas nyní potvrzuje. Neboř\nnejen počíná übývati rozdílu mezi básníky\na literáty, ale i rozdílu mezi básníky a žur-\nnalisty, a není třeba velkého prorockého na-\ndání, abychom předpověděli, že za krátko\nani místní kronika provinciálních plátků\nneobejde se bez svého „básníka\". Jest to\ntýž postup, jaký pro umělecký průmysl sta-\nnovil vídeňák Adolf Loos. Místo počestných\na solidních jídelních příborů, stolů a židlí\ndostáváme secessní linky, skřiveniny a orna-\nmenty. A tento neutěšený zmatek vznikl\nz toho, že ještě po dvaceti letech lpíme na\npolopravdě, která ve svém základě již deset\nlet jest čistočistou lží. Říkalo se a říká:\nUmění a život musí se prolínati. Ve skuteč-\nnosti nemají život s uměním nic společného.\nAle zacházím příliš, neboť tato formulace,\nzrozená z hněvu a boje, mně právě nejméně\nby příslušela. Nebof ve všech svých kriti-\nckých knihách, jako posledně zase v „Aus-\ngang der Modeme\", snažil jsem se podati\ndůkaz o souvztažnosti umění a života a tam,\nkde z povinnosti bylo mi potírati modernu\njakožto umění, tam také srazil jsem se s ní\nprudce jakožto s názorem světovým. Tedy\núplná rozluka umění a života není prove-\nditelná, ovšem ještě méně nějaké postavení\nna roven. Tyto dvě moci jsou paralelní li-"}, {"page_pdf": 36, "page_imprimee": "34", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.36", "texte": "nie křižující se v nekonečnu. Stýkají se u\n„Ding an sich, věci o sobě\", což není ničím\njiným, než záhadnou jednotností nerozdě-\nlitelné lidské přirozenosti, jež nejsouc roz-\numem nikdy pochopena, ožívá jenom vždy\nv našem pocitu. Jako symbol pro tuto ne-\npřímou zcela a zcela nepřímou souvislost\nuvedl bych jména Bócklin a Zeppelin, jež\nna první pohled sotva zdají se míti co spo-\nlečného. Ale tvůrčí básník-malíř celý život\nhloubal o problému létacího stroje a jeho\nmyšlenky o tom vynutily úctu tak chladného\nfysika jakým byl Helmhoíz. Vím dobře, proč\ntato jeho námaha se nezdařila. Svou fan-\ntasií proměňoval Bócklin své stroje v bá-\nječné bytosti, stvůry z říše pohádek. I Zep-\npelinovy ballony, jak jest známo, byly od\nnadšených zpravodajů přirovnávány k ta-\nkovýmto bytostem a tato přirovnání jsou\nvíce než slovní hříčkou. Vnucují se nám\ntakořka a naznačují tak symbolicky onu ta-\njemnou vnitřní jednotu, již můžeme jenom\ntušiti. Nebof u určitého bodu odděluje se\nod sebe mechanická a organická fantasie.\nJako každý veliký vynálezce jistě i hrabě\nZeppelin spatří před sebou nejdříve v bá-\nsnickém početí svůj technický cíl. Ale na\nmísto fantasie nutně nastoupí matematický\ndůvtip a výpočet, nebof bez nich není možno\nsestavit mechanismus tak ohromný. Obrá-\nceně zase rovněž žádný organismus, umě-\nlecké dílo, nemůže se zrodit bez inteligence\na technicko-architektonické rozvahy. Hlavní\npráci vykonává však fantasie, kterážto je-\ndiná opravdu stvoří umělecké dílo. A tím\njest dáno blízské příbuzenství a spolu ne-\npřeklenutelná dálka mezi uměním a živo-\ntem. Totéž zakusil vedle Bócklina ještě jiný\numělec a nikdo menší než Zola, jehož celá\nvelikost nikdy se plně nezjevila proto, že se\nnechal zavést fantomem nemožné jednoty.\nMožná že to nebyl jen pouhý omyl, ale kaz\nv talentu, hranice síly a bytosti. Mně se však\nstále zdá, že Zola měl více než Bócklin\nschopnost vytvořit grandiosní, báječný svět,\noživiti ohromnou minulost, avšak liboval si\nv romantických přirovnáních. Obchodní\ndům byl Moloch a železnice béte humaine.\nA proto mohlo se mu zdařiti jen ovzduší,\njen obklopující nálada, která zároveň zastí-\nrala skoro komickou protivu naturatisticko-\nmechanické skutečnosti a romantické fan-\ntastiky. Tím přirozeně byla poškozena tr-\nvalost jeho díla. Sotva že se objevila jiná\nnálada doby a už začal stárnouti před na-\nšimi zraky. Což jest politováníhodno, nebof\nv těchto básnických dílech jest mnoho síly,\nplnosti i velikosti. Ale polovičatá pravda\nanebo lež v rovnosti umění a života pro-\nvedla zde svůj zkázonosný účinek. Zola byl\nopojen „Divy techniky\" stejně jako dnes po\núspěších aviatiky mnohý podnikavý kritik\nnebo odvážný básník. Takovým lidem nej-\nraději bych řekl: Při vašem konání jest právo\ni budoucnost, ale pro bůh nepište essaye o\ndivech techniky a sportu, o Novém světě, o\nrozkoších jezdců i presidenta p. Roosevelta.\nNezpotřebujte a nerozptylujte své nadšení\npo feuilletonech, essayích a skizzách. Nebof\nto vše jest jen užité umění, které stokráte jest\npřekonáno životem, jejž oslavuje. Ale čiňte\nněco stejně cenného a vyššího, vybásněte\nnám zase draky, bazilišky, ještěry a pra-\nzemské stvůry, které nám dávají tušiti, ja-\nkými silami jsme přírody dobyli a jak ne-\nobyčejnou mocí jsme ji spoutali. A výsled-\nkem čistého odlišeni umění a života byla\nby velkolepá jednota a spojení obou.\n\n(Pokračování.)"}, {"page_pdf": 37, "page_imprimee": "35", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.37", "texte": "UMĚLECKÝ\nPRŮMYSL\n\nSVAZ ČESKÉHO DÍLA\n\nzapočínaje svou činnost, uveřejnil následující progra-\nmové provolání, z něhož vyjímáme:\nPřevraty výrobní techniky, jež způsobily, že zatla-\nčena byla oduševnělá práce jednotlivce hromadnou\nvýrobou, zdůraznily potřebu, aby účelně a cílevědomě\nbyly pěstovány snahy umělecké v průmyslu a ve veškeré\nvýrobě. Je-li úkolem nynější\nvýroby vyhovovali zvýšeným\nhospodářským potřebám Jest\ns druhé strany tím naléhavěj-\nším úkolem umění pečovati\no to, aby potřeby tyto byly\nukájeny výrobky vkusnými,\nslohově vyhovujícími a vůbec\ndokonalými i po stránce po-\nžadavků uměleckých.\nNejdou-li tito dva činitelé\nspolu ruku v ruce, nastává\núpadek kvalitní výroby, který\nse v kultuře dříve nebo po-\nzději pociťuje. Poznání toto\nproniklo nyní téměř všeobec-\nně a vyvolalo mocné hnutí\nsměřující kunápravě poměrů.\nVzniklo v Anglii iniciativou\nslavného Ruskina a poměrně\nzáhy získalo půdy iv četných\njiných evropských zemích,\njsouc provázeno snahou, aby\nprůmyslová výroba byla za-\nchráněna před šablonou, a\naby zachovala a zvýšenou\nměrou uplatňovala svůj ná-\nrodní umělecký ráz. Nemohli\njsme samozřejmě zůstati ne-\nvšímaví k tomuto hnutí a to\ntím méně, když iv jiných ze-\nmích naší říše bylo přistou-\npeno k tomu, aby se mu do-\nstalo pevných, organických\nzákladů.\nSestoupili jsme se tedy za\ntím účelem, abychom půso-\nbili k zušlechtění všech obo-\n\nF. Kysela:\nProvedli Javůrek & Vrabec.\nDeska čestné adresy.\nPlanche de I'adresse ďhonneur."}, {"page_pdf": 38, "page_imprimee": "36", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.38", "texte": "M. Teinitzerová:\nStora a tkané koberce.\nRideau de porle et tapis."}, {"page_pdf": 39, "page_imprimee": "37", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.39", "texte": "F. Kysela:\nVazba. Reliure.\nProvedl L. Bradáč.\n\nF. Kysela:\nVazba. Reliure.\nProvedl A. Malík."}, {"page_pdf": 40, "page_imprimee": "38", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.40", "texte": "F. Kysela:\nVazba. Reliure.\nProvedl L. Bradáč.\n\nO. Rottmayer:\nVazba. Reliure.\nProvedl A. Tvrdý."}, {"page_pdf": 41, "page_imprimee": "39", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.41", "texte": "J. Hrdlička:\nVazba. Reliure.\nProvedl A. Tvrdý.\n\nO. Roíimaycr:\nVazba. Reliure.\nProvedl V, Kroupa."}, {"page_pdf": 42, "page_imprimee": "40", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.42", "texte": "F. Kysela:\nMalba steny. - Patron.\n\nrů řemeslné i tovární výroby za součinnosti umění,\nprůmyslu a řemesel, podporujíce všechny snahy, které\nmohou propůjčiti české výrobě uměleckou svéráznost\na samostatnost. Úkol tento dali jsme za základ nové\nnaší kulturní organisaci, kterou jsme nazvali Svazem\nČeského Díla.\nVykonali jsme veškeré přípravné práce a ustavili\nSvaz Českého Díla a zveme nyní súčastněné vrstvy\nnaší veřejnosti, aby se s námi spojily k tomuto kultur-\nv\nnímu záslužnému dílu, přistupujíce ku Svazu Českého\nDíla za členy a podporujíce jeho snahy ku dosažení\nvytčeného cíle.\nChceme působiti k tomu, aby byl pěstován nejen\nsoulad průmyslové i řemeslné výroby s uměním, nýbrž\naby byl také vytvořen pevný a zdravý základ pro\numěleckou výrobu a aby také smysl i vkus obecen-\nstva byl v tomto směru účelně pěstován a vychováván.\nJsme si plně vědomi obtíží vytčeného úkolu, avšak\n\"V\ndoufáme pevně, že ve Svazu Českého Díla sdruží se\nku společné práci všichni činitelé a interesenti, již ocení\nkulturní hodnoty zušlechtění výroby za součinnosti\numění a kdož mají porozumění pro to, že účelně or-\nganisovanou společnou práci kýžený výsledek nemine.\nFr. Anýž, Fr. A. Borovský, JUDr. Fr. Fiedler, JUDr. J.\nFořt, J. Gočár, Frant. Hlaváček, JUDr. Rudolf Hotowetz,\nAlois Jaroněk, Dr. F. X. Jiřík, Dušan Jurkovič, Celda\nKlouček, Jan Kotěra, Emil Králík, Frant. Kysela, JUDr.\nBedřich kníže z Lobkovicz, Václav Němec, Otakar No-\nvotný, JUDr. Jos. Poláček, JUDr. Václav Schuster, Em.\nv /\nSommerschuh, Jan Stene, J. Stibral, Jóža Uprka, J.\nVaniček, Josef rytíř Wohanka.\n*\nNová příloha „Uměleckého Měsíčníku\", která jmá\nbýti věnována uměl. průmyslu a příbuzným oborům,"}, {"page_pdf": 43, "page_imprimee": "41", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.43", "texte": "nemůže býti zajisté významněji zahájena, než když\nv její čelo položíme programní projev právě se usta-\nvivšího Svazu Českého Díla. Poměry českého uměl.\nprůmyslu měly již dlouho a naléhavě zapotřebí jedno-\ntící organisace, která by rozptýlené jednotlivé snahy\nsvedla v souběžný chod a umístila je patřičně v ná-\nrodním celku. S. C. D. má býti a zajisté bude organi-\nsační silou s tímto cílem a bude se obracet - dle svého\nposlání správně ku všem vážným, po svém způsobu\nodůvodněným snahám bez rozdílu uměleckých směrů\nv nejlepším toho slova smyslu, novým i konservativ-\nním. Bude je všecky podporovati pro jejich relativní\nvýznam k celku národní kultury. Avšak právě při sta-\nnovisku rovnoprávnosti k různým uměleckým směrům\nmusí býti jím přesvědčeně udržována tendence ve\nsmyslu pokroku ku předu i do šířky. Pokrok, toto\nobávané faktum i kaceřovaný požadavek, je stejně\npřirozený jako nutný úkaz každého, tedy i uměleckého\nživota; pokud neodumírá život, musí se stále měnit,\nnemění-li se, odumírá. Pokrok zhu-\nšfuje kulturu tím, že mezi snahy a síly,\nkteré tu již jsou, uvádí a vsunuje\nnové a živé. S. C. D. tedy zajisté\nmusí míti pevně na zřeteli i úsilí\nk pokroku, jako pro národní celek\nzvláště důležité.\nCítíme se býti svou prací v oboru\num. průmyslu rovněž členy celku a\nbudeme S. Č. D.v jeho činnosti k vše-\nobecnu podporovati. Povaha našich\numěleckých názorů staví nás však\ni na křídlo t. zv. pokroku. Pro vše-\nobecno uměl. průmysl jest asi tolik,\njako umění zdobící, věci denní po-\ntřeby zušlechťující nebo účel jich vy-\njadřující, tedy jaksi daným povrchem\nvěcí se zabývající, aniž by tím kostra\nvěcí byla zasažena. My rozumíme\numěleckým průmyslem činnost ve\nsmyslu zcela obdobném výtvarným\numěním. Uměl. průmysl s tohoto\nstanoviska skutečně vytváří celé\nvěci už od jejich podstaty. Jindy bý-\nvala pokládána za východisko um.\nprůmyslu účelnost a bylo snahou,\nvyhověti všem jejím požadavkům,\nčímž ale umění jaksi již přestávalo\na dále nad ni nešlo; předmětům do-\nstávalo se tu tvarových vlastností,\njako: zaokrouhlenosti, hladkosti,\njednoduchosti atd., nikoli že by to byl nezávislý tvo-\nřící cit chtěl, ale protože rozum to shledává účelným.\nVýtvarné umění ve svých nových snahách jest si vě-\ndomo, že umělecká forma, totiž jak věc jest citem vy-\ntvořena, jest jakýsi nadbytek a něco jiného a víc než\nforma přírodní, kterou jest i každá forma užitková a\njež se blíží k objektivnímu, mrtvému typu nástroje.\nSvícen na př. dle účelnosti mohl by míti snad jen je-\ndiné formy, která by se ze všech momentů (stabilita,\núčelné uchopení, atd.) dala jaksi až matematicky vy-\npočítat; obyčejný uměl. průmysl by tuto účelnou formu\npřiozdobil ornamenty a členěním, přijímaje jinak zcela\nkostru její; výtvarné umění by však sáhlo až i do\nuspořádání jeho hmot, které by přetvářelo a jejich\nrovnováhu třeba i jinak přesunulo; a tento postup\npokouší se vůbec o co nejhlubší vnitřní jednotu věcí,\nchtěje na př. docíliti, aby padly hranice mezi povahou\nvěci, trojrozměrností i ornamentem.\nBudeme pěstovati uměl. průmysl právě v tomto\nS 0\n\nF. Kysela:\nMalba stěny. Patron."}, {"page_pdf": 44, "page_imprimee": "42", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.44", "texte": "smyslu, kde stává se polem svobodného prostoro-\nvého vytváření.\n\nKAPESNÍK POSÁZENÝ POLODRA-\nHOKAMY, čili Umělecko-průmyslové\nmuseum proti uměleckému průmyslu.\n\nNedávná poslední soutěž Uměl. prům. musea (31.\n111. končící) ukázala zase typicky, jak vedení tohoto\nmusea nerozumí, nebo nechce ze zaujetí rozuměti um.\nprůmyslu tak, jak tento skutečně jest, a jak proto ve-\nškera podpora, kterou museum soutěžemi obmýšlí,\nvyznívá na prázdno. Soutěže musea byly vždy po-\nvěstný tím, že poroty byly sestavovány pravidelně\nz osobností, které se skutečným ruchem v uměl. prů-\nmyslu u nás vůbec ničeho společného nemají, a pak\ntím, že úlohy soutěží byly určovány akademicky bez\nohledu na současný stav a tendence v uměl. průmy-\nslové práci se jevící. I tentokrát porota byla stejně\njako vždy ustavena, a bylo by zbytečno tolikrát již\npronesené stesky a námitky znovu opakovati. Za to\ntím více pozornosti zasloužila si úloha daná touto\nsoutěží: byl žádán předmět, k jehož výzdobě je pou-\nžito čes. polodrahokamů, avšak neměl to být šperk!\nTady lze demonstrovat dva hříchy, jichž se museum\nvytrvale a umíněně dopouští: Především nechce vědět,\nže také uměl. průmysl jako každé umění v určitých\ndobách pracuje jen v určitých oborech a materiálech,\njež jsou pro jeho vývoj užitečný, a že jiné opomíjí\nz hlubokých důvodů, že mu nepřinášejí žádné pod-\nněty; tedy jedny obory kvetou, jiné současně odumí-\nrají, aby jindy zase staly se právě ony vedoucími. Tak\nměly své zlaté odůvodněné doby jednou keramika,\njindy sklo, porculán atd. Podporovati uměl. průmysl\nznamená podporovati obory a materiál, kterému prá-\nvě možnosti doby jsou příznivý, nikoli vydupávati\nze země akademicky vymyšlené techniky, které pro\numění nemohou nic v té době přinésti. A tyto nemož-\nnosti chce museum stále vydupat, ovšem marně, co\nzatím k rozvinujícím se oborům obrací se zády. Je to\ndoklad neuvěřitelného neporozumění pro přírodopis\na filosofii uměl. průmyslu. Máme právě jakési slibné\npočátky uměl. prům. kultury v knižním oboru,nábytku,\ntextilnictví, keramice, skle a kůži, museum tedy žádá\nněco z drahokamů. Kdyby museum bylo bývalo\nv Řecku v době výkvětu malířství na terakotě, žádalo\nby patrně, aby se pracovalo spíše něco z kožešin,\nod rokokových truhlářů by žádalo nábytek těžký, sou-\nstruhovaný a slováckým hrnčířům by radilo, aby pra-\ncovali v perleti. Daří-li se u nás žitu a řepě, což aby-\nchom pěstovali čaj a liány? A druhý pozoruhodný\nmoment při úloze byla ta skrývačkovitost: má to být\nz polodrahokamů, ale nesmí to být šperk. Tím má být\npatrně naváděno k logické práci s materiálem a tech-\nnikou. Příště bude asi vypsána soutěž na židli, ale\naby nebyla ze dřeva, nebo na šperk s něčím, ale ne\ns drahokamy.\nVýsledek soutěže byl na úlohu nejlepší odpovědí.\nJe jistě několik možností, které úloze odpovídají, ale\nvětšina soutěžících, podnícena duchem otázky, vy-\nmýšlela vše možné, na co by se daly polodrahokamy\nnasadit. A tak byly tam nejen hole, vějíře s polodra-\nhokamy, ale i - blůzy a - dokonce kapesník! Ze tato\nmožnost objevena, o to přísluší zásluha museu a je\nto také důkazem, jak správná je jeho cesta.\nFotografie knižních vazeb pořízeny dle objektů z ex-\nposice Technolog, musea v Praze na Grafické výstavě\nv Lipsku.\n\nH. Johnové:\nKeramika. Kéramique."}, {"page_pdf": 45, "page_imprimee": "[43]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.45", "texte": "VESELÝ KOUTEK I.\n\nv\nZloba „Času\", Sovovo věno. K 50lelému jubileu A. Sovy a J. S. Machara.\n\nZ. Kratochvíl.\nSova: „Když už jsme se museli rozděliti o Váš vavřín, měl jste nás rozděliti taky o naši padesátku.\nMně pětadvacet a tady kolegovi taky pětadvacet.“\n\n=^>\nFOTO PŘÍSTROJE\ntriedry a dalekohledy\njen světozn. známek dodává firma\nLAD. SVESTKA,\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ N. 23.\n*\nUvěruhod. osobám na mírné\nměs. splátky. Žádejte cenníky.\n\nUmělý kámen\npro celé i detaily těchže, práce sochařské a\nštukatérské provádí umělecko-průmyslové atelier\nJindřicha Čapka, Praha 1.,\nVeleslavínova 95 Telefon 5017.\nVzorky umělých kamenů stále k volnému prohléd-\nnutí. Práce figurální prov. ak. sochař M. Kocourek."}, {"page_pdf": 46, "page_imprimee": "[44]", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.46", "texte": "Stavební a nábytkové\ntruhlářství, obrábění\ndřeva a strojní výro-\nba dveří a oken\nVÁCLAV,\nHANUŠ\nPRAHA 111., Č. 503\nOdkolkovy mlýny,\nnabízí práce všeho druhu\ndo oboru toho spadající ve\nvkusném, důkladném a lev-\nném provedení.\n\nVÁCLAV HODEK\núředně oprávněný mistr tesařsky, sta-\nvebních a vodních prací, majitel pily,\nstálý přísedící znalec c. k. soudu ve\ncech civilních i trestních\nPRAHA-VyŠEHRAD\nVRATISLAVOVA TŘÍDA 68.\n\nv\nF. Sajna\nzávod\nlakýrnický a\nmalířství písma\nPraha 11.\nč. 1172\n\nFILIP KAUFMANN\nTOVÁRNÍ SKLAD\nKOBERCŮ, ZÁCLON, LÁTEK NÁByTKOVýCH, CVILINKŮ NA ŽÍNĚNKy, VEŠKE-\nRýCH PŘEDMĚTŮ A POTŘEB PRO ČALOUNIKy A TOVARNy NABýTKU\nPRAHA 11., JINDŘIŠSKÁ 3, PALÁC GENERALI\n\nSTREJC\nPRAHA\nRÝSO-\nVADLA\n\nZe 45 druhů, též leštěného\nUMĚLÉHO KAMENE\nfasády, hrobky, pomníky, práce sochařské,\nkostelní, provádějí ateliery uměl. průmysl.\nKRAUMAN, PICCARDT,\nŠIMONOVSKy\nPRAHA 111., ŘÍČNÍ 539\nPráce štukatérské, modely pro bronz, dřevo, kámen.\n\nJOSEF\nKOCH\nelektrotechnický\nzávod\nPRAHA-\nBUBENEČ\nSchnellova ul. 317.\nTelefon"}, {"page_pdf": 47, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.47", "texte": "VESELÝ KOUTEK II.\nVlastní karikatura.\n\nZ. Kratochvíl.\nTeď přestává ale už všecko. Pokud jsem maloval vážně, dělali na mne vtipy, a jen začnu dělat vtipy,\nbéřou mne vážně.\n\nPUŠKAŘSTVÍ fy LAD. ŠVESTKA\nPRAHA, VÁCLAVSKÉ NÁM. 55\ndoporučuje daleko-\nstřelné, na leta trvaní.\nLANKASTERKY,\nREVOLVERY, FLO-\nBERTKY A BROW-\nHINGY- Úvěruhod. osobám mírné\nplateb, podmínky nebo měs. splátky.\nVelký cenní k 80 h v pošt. známkách.\n>\n\nZÁBAVNÍ PODNIK\n„M ONTM ARTRE\"\nPRAHA 1., ŘETĚZOVÁ ULICE.\nZAČÁTEK V 10 HOD.\nVSTUP VOLNÝ.\nJf"}, {"page_pdf": 48, "page_imprimee": "n. p.", "url_page": "https://bluemountain.princeton.edu/bluemtn/?a=d&d=bmtnabk1913-08.1.48", "texte": "uzz\nUJtU >-\nQá >h\ntJ <>U\nH o's?\n:gáS>\nd,Q<So\n§2 fc Z\n=sgg\ngwZO\náz i\n>!/)« 1\nDZ-<\nN R o\nH < o tJ\ntí O P_^>Lo\n>\nO D--=\n£<S,\nO H o£\nJtí[-\nQ»Ui/í\nHRŮZA A ROSENBERG\nPRAHA TELEFON 1732 OLOMOUC\n• -\n- m \\\n4.\n:;vC : ?.*>\nP immžm ~ v, HiA; i * * -* * 112 .*\\ * * ?\n■„ ; !' ' '' -■■'■■■ - ■■.':■•■■;' wí vc .\n-\nT$ms\n\" *'■ >i\n, ' ■ -' : ■■ '■ ' ■:■: :\nLT ■'•* • '-./i\n_. ..- , . _Jk\n■ -\nít - '\n■\n■■-V'- \":--V \"':;-v\n-w-T,B-. \" - .....' « j\n:3r\n;.X\nB«m& - .\ngr**- v '\n6w« . . t\n>\nfe-: _ - ■■■ •.: ' ■■■■■■ y-\n■■yy.\n-o > *TJ\n&2Í\nPÍ < ~\nm<>7n\nm g >\nrn *<: «\nn\nO co r-\nM\nm>3\nH < 5:\nO W\nCD CO\nnz pí\n§\nOT\npi/0>\nO\nO DO H\nZ 7n ;>\nOp<\n< i m\nt*l' I co\n\nGRAFICKÝ ZÁVOD REPRODUKČNÍ\nJAN ŠTENC\nPRAHAI., SALVATORSKA 8. TEL. 1800.\nREPRODUKCE jedno- i vícebarevné pro díla\numělecká, vědecká a časopisy. FOTOGRAFIE\nobrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, před-\nmětů um.-prům. a jiných v dokonalém provedení.\nHELIOGRAVURA. TISK LEPTŮ."}]}